Poslanec Čestmír
Hofhanzl: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, chtěl bych říci,
že pozdě, ale přece. Jdu-li do dějin,
tak státy nejdříve vznikaly jako státy
nějakého dobyvatele nebo vůdce, postupem
času se stát rozšiřoval tak, že
se stal zájmem většího množství
obyvatelstva až jsme došli do doby demokratických
států, kde v demokratických státech
některé činnosti si nechává
stát v zájmu obecném. Jdu-li zase ještě
do minulosti, tak např. car Ivan Hrozný, když
poprvé přijal anglické poselstvo a ptal se
ho, jak vládne anglická královna, když
mu poselstvo odpovědělo, že anglická
královna vládne jako prvá z Angličanů
a vládne v zájmu Anglie, tak Ivan Hrozný
odmítl s tímto poselstvem vyjednávat, protože
on měl Rus jako svoji votčinu. Význam slova
votčina byl asi ten, že Rusko mu patřilo se
vším všudy, že mohl svůj majetek
spálit, obyvatelstvo vyvraždit. Patřilo mu
se vším všudy.
Já vystupuji proto, že
si myslím, že jde o to, najít vždy rovnováhu
mezi vlastnictvím soukromým, mezi vlastnictvím
třeba neziskových osob a vlastnictvím státním.
Některé činnosti a některé
podniky si stát v obecném zájmu musí
ponechat a hospodařit s nimi v zájmu obecném.
Měl jsem možnost vidět v minulých letech,
jakým způsobem se provedla transformace lesního
hospodářství, jakým způsobem
se ustavil státní podnik Lesy České
republiky a myslím, že není v zájmu
této země a není v zájmu obecném,
když skoro ve vzorném objetí vedle sebe sídlí
státní podnik, banka a společnost prodávající
a obchodující se dřevem.
Vítám tento zákon
a chtěl bych, aby zákon byl přikázán
též zemědělskému výboru,
a to proto, že si myslím, že státní
podnik Lesy České republiky by měl podléhat
jistým způsobem kontrole českého parlamentu,
že jde o šestinu území této země
a že v dozorčí
radě by měli být poslanci českého
parlamentu. Proto žádám, aby byl tento zákon
také přidělen zemědělskému
výboru. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy?
Jestliže nikdo, obecnou rozpravu končím a budeme
rozhodovat o návrzích tak, jak byly podány.
Jako první zazněl
- prosím, abyste se znovu zaregistrovali návrh pana
poslance Štraita na vrácení předloženého
návrhu navrhovateli k dopracování. Prosím,
abyste se zaregistrovali. Můžeme začít
hlasovat. Děkuji.
Kdo je pro přijetí
tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování č. 86. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat
poměrem hlasů 23 pro. 54 proti.
Rozhodneme tedy o přikázání.
Organizační výbor navrhl a pan zpravodaj
zrekapituloval. Navrhl k projednání tento vládní
návrh zákona přikázat hospodářskému
výboru.
Kdo je pro přijetí
tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v 87. hlasování. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen
poměrem hlasů 91 pro, nikdo proti.
Jako další zazněl
návrh pana poslance Hofhanzla přikázat tuto
normu ještě zemědělskému výboru.
Kdo je pro přijetí
tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování č. 88. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl schválen
poměrem hlasů 46 pro, 35 proti.
Já vám děkuji,
tím jsme projednali další bod. Děkuji
panu zpravodajovi.
Dámy a pánové,
chtěl bych avizovat jednu změnu, kterou vám
navrhnu vzhledem ke zdravotnímu stavu pana zpravodaje.
Přimluvil bych se za to, abychom poté, co projednáme
další dva body, kde je vládou pověřen
k odůvodnění pan ministr Dlouhý, tedy
tzv. atomový zákon, a vývoz a dovoz zboží,
abychom zařadili bod, který je připraven
k projednání a který je zatím označen
jako bod 82, a to jsou pojistné plány zdravotních
pojišťoven. Říkám to takto s předstihem
proto, abyste byli připraveni na tuto situaci, ale dovolil
bych si pro korektnost vám tento procedurální
návrh předložit v tomto okamžiku a požádat
vás o souhlas.
Kdo je pro schválení
této změny v pořadí projednávání
bodů, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování č. 89. Kdo je proti?
Děkuji. Tento návrh
byl schválen poměrem hlasů 91 pro, 1 proti.
Dámy a pánové,
dalším bodem je
I zde se jedná o první
čtení. Vládní návrh zákona
jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2084 a uvede
nám ho z pověření vlády opět
ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu
a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane
předsedající,
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, dámy a
pánové, předložením vládního
návrhu zákona o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření
Poslanecké sněmovně byly završeny rozsáhlé
práce na jeho přípravě. Poměrně
dlouhá doba, po kterou příprava návrhu
probíhala, připomínám, že to
byly bezmála tři roky, je nejen důkazem složitosti
zpracovávané problematiky, ale i snahy zpracovatelů
předložit parlamentu návrh zákona důkladně
projednaný a pečlivě zpracovaný jak
po stránce odborně technické, tak i po stránce
legislativní.
Předkládaný
zákon splňuje základní kritérium,
které vláda stanovila zpracovatelům při
zahájení prací. Byl zpracován komplexní
návrh, ucelený, nové právní
úpravy, který pokrývá celou danou
oblast a spolu s rozsáhlým komplexem prováděcích
předpisů, jejichž návrh je rovněž
pro informaci předkládán sněmovně,
vytváří právní prostředí
pro bezpečné a efektivní využívání
jaderné energie a ionizujícího záření
v úrovni odpovídající stavu ve vyspělých
jaderných zemích.
I když v průběhu
zpracování návrhu zákona docházelo
s časem k určitým změnám priorit,
lze uvést, že základní potřeby,
z nichž vyplynula nutnost přípravy nového
zákona, byly následující:
a) vymezit přesněji
právní rámec činností spojených
s využíváním jaderné energie
a ionizujícího záření, tedy
oblast energetiky, technické aplikace ionizujícího
záření, lékařství, výzkum
apod., a práva a povinnost osob zúčastněných
na uvedených činnostech,
b) uvést veškeré
požadavky právních předpisů v
této oblasti do souladu s Ústavou České
republiky tak, aby povinnosti dotčených subjektů
byly definovány pouze zákonem, nikoliv podzákonnými
předpisy,
c) stanovit zákonný
rámec tak, aby obsahem i rozsahem odpovídal poslednímu
stavu poznání v dané oblasti a aby umožnil
efektivní, bezpečné a veřejností
přijatelné využívání jaderné
energie a ionizujícího záření,
d) zajistit soulad domácího
právního řádu s mezinárodními
závazky naší republiky, v zákoně
tedy zakotvit již realizovaný přístup
naší republiky k Vídeňské úmluvě
o občansko-právní odpovědnosti za
jaderné škody, ke Smlouvě o nešíření
jaderných zbraní a k Úmluvě o jaderné
bezpečnosti,
e) právně upravit
dosud nepokryté oblasti problematiky spojené s využíváním
jaderné energie a ionizujícího záření,
a to zejména povinné finanční zajištění,
tedy chceme-li pojištění provozovatelů
jaderných zařízení, pro případ
vzniku odpovědnosti za jaderné škody a zvláštní
náležitosti řešení této
situace, dále vytvoření státem garantovaného
režimu pro zajištění bezpečného
ukládání radioaktivních odpadů
a konečně prevenci radiačních havárií
a vlastní likvidaci následků případných
havárií, včetně nácviku na
tyto situace a způsobu financování.
S postupujícím časem
se jako nejnaléhavější jeví potřeba
upravit problematiku občansko-právní odpovědnosti
za jaderné škody, neboť na platnost této
úpravy váží zahraniční
dodavatelé realizaci některých dodávek
pro ukončení stavby Jaderné elektrárny
Temelín.
Již počátkem
příštího roku bude v souladu s harmonogramem
výstavby nutné do elektrárny zabudovat součásti
zahraničních dodávek, které mají
klíčový vliv na jadernou bezpečnost,
a jedná se zde především o automatizovaný
řídící systém a jaderné
palivo dodávané firmou Westinghouse, ale akutní
potřeba úpravy se projevuje i v dalších
oblastech spolupráce českých firem se zahraničními
dodavateli.
Předkládaný
návrh je v maximální možné míře
kompatibilní s legislativou Evropské unie. V průběhu
přípravy byl návrh zákona konzultován
s předními odborníky na problematiku tzv.
atomového práva jak v Evropské unii, tak
ve Spojených státech, kteří vyslovili
jednoznačnou podporu zvolenému řešení.
V rámci zajišťování
souladu nově připravované legislativy s Ústavou
České republiky je nutné upravit i postavení
státního dozoru v dané oblasti. V souladu
se zadáním při zahajování prací
na atomovém zákoně byl již v předstihu
před jejich dokončením nově konstituován
dozorný orgán, který v sobě slučuje
dozor nad jadernou bezpečností a dozor nad radiační
ochranou, který se původně nacházel
v působnosti resortu zdravotnictví.
Postupy nově vzniklého
orgánu nesoucího jméno původního
dozoru nad jadernou bezpečností, tedy Státní
úřad pro jadernou bezpečnost, jsou v předkládaném
návrhu nově upraveny tak, že jednoznačně
definují práva a povinnosti všech účastníků
řízení, zjednodušují, zprůhledňují
a zefektivňují postup dozorného orgánu
ve vztahu k podnikatelským subjektům a v maximální
možné míře respektují správní
řád, včetně zásad dvoustupňovosti
prováděných správních řízení.
Dále jsou zaváděny
nové povinnosti provozovatelů jaderných zařízení
v oblasti přípravy, konce jejich činností
a nakládání s radioaktivními odpady.
Zákonem je zřizován
Státní jaderný účet, na který
budou povinni všichni producenti odvádět prostředky
na zajištění bezpečného uložení
veškerých jim i produkovaných radioaktivních
odpadů. Za tím účelem vzniká
nová státní organizace: Správa úložišť,
která bude jediným subjektem v České
republice oprávněným ukládat radioaktivní
odpady.
Lze tedy shrnout, že projednání
a přijetí atomového zákona tak, aby
jeho ustanovení mohla vstoupit v platnost na počátku
příštího roku, je velmi důležitou
podmínkou jak pro dostavbu Jaderné elektrárny
Temelín, tak pro fungování jaderné
energetiky v naší zemi vůbec.
Chtěl bych vyjádřit
přesvědčení, že předložený
vládní návrh představuje zodpovědně
zpracovaný podklad pro vaše jednání
a přijetí nové právní normy.
Chtěl bych Poslaneckou
sněmovnu požádat o přísné
a detailní posouzení vládního návrhu
tak, aby ještě tato sněmovna mohla zákon
schválit.
Vážený pane
předsedající, pane předsedo, paní
poslankyně, páni poslanci, vzhledem k uvedenému
doporučuji vám přikázat výborům
vládní návrh zákona o mírovém
využívání jaderné energie a ionizujícího
záření k projednání. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi. I v tomto případě
organizační výbor určil zpravodajem
pro první čtení předsedu hospodářského
výboru pana poslance Josefa Holuba, kterého prosím,
aby se opět ujal slova.
Poslanec Josef Holub:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážení
přítomní, tisk 2084 je nesmírně
potřebnou normou. Věřím, že ještě
tento parlament ji velmi kvalitně projedná a schválí.
V hospodářském výboru je již
teď pověřena projednáním energetická
komise, která měla své první zasedání
k této tématice za účasti pana ministra
již 1. února tohoto roku. Další jednání
budou následovat 21. února a 29. února, pokusíme
se o obdobu projednávání tak, jak se nám
to podařilo při projednávání
tzv. energetického zákona.
Velkým sporným bodem
bývají u takto složitých norem vyhlášky.
Musím tady kvitovat to, že v tuto chvíli jsou
vyhlášky již k dispozici (je to tento obrovský
balík materiálů), chtěl bych poprosit
všechny zájemce, kteří chtějí
do těchto materiálů nahlédnout, aby
se obrátili buď na mě anebo přímo
na Ministerstvo průmyslu a obchodu, na pana ministra či
pana náměstka Černého, kteří
materiály poskytnou.
Mám signalizováno,
že organizační výbor navrhl tento tisk
hospodářskému výboru, ale zájem
o projednání tohoto tisku projevil i výbor
rozpočtový a výbor pro veřejnou správu,
regionální rozvoj a životní prostředí.
Chtěl bych vás požádat,
abyste i vy podpořili přikázání
těmto výborům, a to z toho důvodu,
že bychom byli velmi rádi, aby se nikdo necítil
zkrácen na svých právech při projednávání
této složité normy, aby nikdo neměl,
byť jen drobný pocit, že mu nebylo umožněno
se s plnou vahou k návrhu zákona vyjádřit.
Ještě jednou vás prosím, abyste tady
striktně netrvali na tom, co podle mého názoru
jednací řád ani neříká,
a umožnili projednání i v těch výborech,
které jsem zmínil. Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které
se přihlásil pan poslanec Effenberger. Potom pan
kolega Koháček.
Jenom upozorňuji k těm
opakujícím se debatám o přikázání,
že samozřejmě, že výbor, který
má přikázáno projednat, projednat
musí. Ostatní projednat mohou bez toho přikázání.
Zvažujme v tom kvantu předloh, jak se budeme nyní
tvářit zodpovědně a jaké množství
výborů přikážeme sněmovnou.
To není v rozporu s tím, co říkal
pan zpravodaj, jenom vám to dávám k úvaze.
Pane kolego, promiňte, máte slovo.
Poslanec Josef Effenberger:
Děkuji. Dámy a pánové, jak se zmínil
už pan zpravodaj, návrh tohoto zákona má
takovou důležitost, že by bylo skutečně
hříchem neprojednat jej v tomto období.
Je to zákon toho typu,
který vyvolá mnoho diskuzí, mnoho námitek
a připomínek (ostatně mnoho připomínek
máme na stole již nyní). Nicméně,
materiál, tak jak je zpracován, umožňuje
tuto plodnou diskuzi. Podle mého názoru je jednoznačně
způsobilý k tomu, aby byl postoupen k projednání
do druhého čtení.
Bezpochyby, témata, která
zaujmou pozornost sněmovny, budou mnohostranná.
Zmíním se jenom o těch nejpalčivějších,
jako je ukládání odpadů, protože
to je předmět širokého občanského
zájmu. Na pořad určitě přijdou
také otázky kolem činnosti a pravomocí
správ úložišť jaderných odpadů,
případně vytváření fondů
na budování těchto úložišť
a na likvidaci jaderných zařízení.
Nezbývá, než připomenout, že se
objevilo téma zbrusu nové, které má
sice charakter ryze politický, ale s tímto zákonem
souvisí. Je to otázka případného
rozmístění jaderných zbraní
na území této republiky.
Budeme si muset rovněž
povšimnout potřebného souladu s požadavky
a normami Evropské unie, v tomto případě
ztělesněné v textu Energetické charty,
kterou shodou okolností projednáváme rovněž
na této schůzi.
A konečně k již
zmíněným vyhláškám. Je
dobře, že je budeme mít k dispozici. Je ovšem
otázkou, a to se nám stalo již dříve,
zda některá závažná témata,
která předkladatel míní řešit
prostřednictvím vyhlášek, by neměla
nalézt své místo přímo v zákoně.
Zmiňuji se o těch
věcech jenom proto, abych velice stručně
popsal rozsah problematiky, s kterou se budeme muset potýkat.
Na závěr ještě
poděkuji panu poslanci Holubovi, že vyslovil návrh
na přikázání tohoto tisku také
výboru pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí, protože
se domnívám, že souvislosti se zájmem
obcí, které se právě nacházejí
v lokalitách dotčených podnikatelskou činností
v oboru jaderné techniky, a zejména souvislosti
s ochranou životního prostředí, jsou
zcela zřejmé a nepotřebují ani komentáře.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Effenbergerovi. Pan kolega Michal
Lobkowicz má náhradní kartu č. 29.
Hlásil se pan kolega Koháček, pak pan poslanec
Mašek.
Poslanec Petr Koháček:
Vážený pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, vystupuji
k jisté části návrhu, který
zde zazněl, a to je přikázání
několika výborům.
Omlouvám se, že je
to k této spíš formální části,
než k velmi důležité podstatě projednávání
bodu, kterým je atomový zákon.
Dovolil bych si na vás
apelovat (udělal to tady již stručně
kolega Výborný) a upozornit vás na to, že
nový jednací řád je postaven na úplně
jiné konstrukci, než na jakou jsme byli zvyklí,
když jsme pracovali podle jednacího řádu
ČNR.
Tento zákon o jednacím
řádu předpokládá, v největší
a drtivé většině, že jednu předlohu
bude projednávat jenom jeden výbor. Zároveň
v novém jednacím řádu byly vytvořeny
předpoklady pro to, aby kterýkoli z ostatních
poslanců, kteří nejsou členy výboru,
který projednává zákon, k němuž
mají nějakým způsobem odborný
nebo jiný vztah a jehož projednávání
by se chtěli zúčastnit, tak z tohoto důvodu
byla vytvořena velice rozumná konstrukce. Každý
výbor je usnášeníschopný při
třetině svých členů. Každý
výbor musí předem na delší úsek
schvalovat svůj program přesně časově
vymezený. Každý poslanec, který se zúčastní
jednání výboru, jehož není členem,
může vznášet návrhy, které
musí být podrobeny hlasování. Jediné
co nemůže je, že tam nemůže hlasovat.
Všechno to bylo uděláno
proto, abychom se zbavili toho, co vedlo dost často k špatnému
výsledku. To byly společné zprávy,
kde vlastně dlouhohodinové jednání
výboru bylo zredukováno na schůzce zpravodajů.
Šlo o to, aby zde byla předložena zpráva
jenom jednoho výboru, v jehož znění
by se mohl projednávat celý tisk, tzn., že
by se nejprve přijaly nebo nepřijaly návrhy
tohoto výboru, kterému byl garančně
určen, potom by se dávaly teprve další
připomínky.
Tím, že zde budeme
mít usnesení několika výborů,
bude to dost často znamenat, že budou i protichůdná,
budou mít odlišné konstrukce. Bude velice složité
potom sestavovat vůbec soubory pro hlasování,
nebo budeme muset hlasovat o každém jednotlivém
bodu, který ten který výbor předloží,
samostatně. Budeme se přít, o návrzích
kterého výboru budeme hlasovat jako o prvních.
Opravdu bych si dovolil apelovat
na vás všechny, abychom se snažili vžít
do ducha nového jednacího řádu a ne
ze setrvačnosti trvali na tom, jak jsme byli doposud zvyklí.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Koháčkovi. O slovo se
přihlásil pan kolega Mašek.
Faktická poznámka
pan poslanec Čundrle.
Poslanec Václav Čundrle:
Pane předsedo, pane místopředsedo, buďte
tak laskav a poděkujte mým jménem i jménem
mnoha poslanců panu Koháčkovi za to, že
mě vnesl do ducha nového jednacího řádu.
Děkuji vám.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Některé věci nebudu komentovat.
Pan kolega Mašek se hlásí.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
chtěl bych říci jen několik slov k
otázce, která zde byla zmiňována již
zpravodajem. Jedná se o ustanovení odstavce 1 paragrafu
5 tohoto zákona.
Je opravdu sporné, zda
v zákoně, který se týká mírového
využití atomové energie, musí být
ustanovení, které hovoří o jaderných
zbraních. Nemám nic proti snaze o naplnění
potřeby do našeho právního řádu
zakotvit závazky, které pro nás vyplývají
z podpisu smlouvy o nešíření jaderných
zbraní. Domnívám se ale, že to není
otázka jednoduchá a že je třeba naplnit
tento úkol takovým způsobem, abychom se případně
nedostali v zákonech do rozporu s požadavky na bezpečnost
a ochranu našeho státu.
Tak jak zní v návrhu
ustanovení odst. 1 § 5, domnívám se,
že to nesplňuje zcela tyto požadavky a že
by bylo dobře nějakým způsobem přepracovat
tuto pasáž. Navíc tuto pasáž dopracovat
se znalostmi toho, jak je to vyřešeno v jiných
zemích, anebo jak to v současné době
řeší země, které jsou v podobné
situaci. Podobný problém, pokud mi je známo,
v této chvíli řeší například
Maďarsko.
Mám za to, že tento
problém, o kterém hovořím, není
a neměl by být důvodem k vrácení
návrhu navrhovatelům k přepracování.
Domnívám se, že je docela dobře možné
tento problém vyřešit při jednání
ve sněmovně v průběhu druhého
čtení.
Ale z těch důvodů,
o kterých jsem hovořil - protože to má
politické a obranné konotace, chci navrhnout v rozporu
s tím, o čem tady hovořil pan předřečník,
aby tento zákon byl přikázán ještě
také výboru zahraničnímu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Maškovi. Dál se hlásil
pan kolega Kačenka.
Poslanec František Kačenka:
Pane předsedající, kolegyně, kolegové,
domnívám se, že smysl demokracie je v diskusi,
protože tam se mohou najít společná
stanoviska. Když jsme přijímali jednací
řád, říkali jsme, že to nebude
dogma, že jestli se nám něco neosvědčí,
tak to budeme novelizovat pro příští
parlament. Jestli se ustanovení o přikazování
jednomu výboru neosvědčilo, což si myslím,
že je pravdou, měli bychom se spíš zamyslet
nad novelizací zákona o jednacím řádu,
nikoliv nad omezováním možností výborů
projednávat jednotlivé sněmovní tisky.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Pan kolega Páv.
Poslanec Tomáš
Páv: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, páni ministři, kolegové
a kolegyně, naprosto
souhlasím s obecnými
názory kolegy Koháčka, ale tady jsme postaveni
před případ, který je svým
způsobem velmi speciální. Jde o tematiku
neobyčejně citlivou a domnívám se,
že by nebylo dobrým signálem, že Poslanecká
sněmovna svěřila projednávání
tohoto zákona pouze hospodářskému
výboru tzn., že se na atomovou energii dívá
pouze z hospodářského hlediska, co to přinese
státu atd., a zcela pomíjí její aspekty
ekologické, aspekty bezpečnostní a další.
Jediné, co se mi přece
jen nezdá, byly vývody kolegy Maška, protože
tady jde o ustanovení, které tam být může
a nemusí, a naopak si myslím, že diskuse o
tomto ustanovení by měla být diskusí
celé sněmovny a ne jednoho výboru. Ale základní
otázky ekologické, rozpočtové - dopad
do státního rozpočtu je tady poměrně
značný, i způsob financování
úložišť a likvidace jaderných zařízení
jsou navrhovány způsobem, který podle mne
potřebuje posouzení v rozpočtovém
výboru. Domnívám se, že tím,
že Poslanecká sněmovna přímo
přikáže, aby se tyto výbory tímto
zákonem zabývaly, dá i signál veřejnosti,
že skutečně tento velmi složitý
a velmi obtížný zákon chceme projednat
s plnou zodpovědností, a ne jako přívažek
v posledních měsících našeho
volebního období.
Děkuji vám.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Končím obecnou rozpravu, protože
se do ní nikdo dál nepřihlásil.
Skutečně nemám
tendenci omezovat právo výborů, jenom se
netěším na situaci, kdy se budeme probírat
v jednotlivých usneseních několika výborů,
kterým přikážeme, a jak se budeme rozhodovat
o proceduře. Poznámka pana kolegy Kačenky
se netýká tohoto zákona, ale je obecná.
Souhlasím s tím, že bychom si měli poznačit,
že tato věc je sporná a vést o tom diskusi,
ale ne při příležitosti prvního
čtení vládního návrhu kterékoliv
normy.
Dámy a pánové, rozhodneme tedy hlasováním
Faktická poznámka
kolegy Maška.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, musím vyslovit výhradu.
Nesouhlasím s tím, aby předsedající
tímto způsobem po ukončení rozpravy
před hlasováním ovlivňoval rozhodnutí
sněmovny ve věci přikázání
výborům. To není prostě správné.
Ale jsem tady pro jinou věc
- chtěl jsem vás poprosit, abyste vyhověli
žádosti našeho klubu udělat přestávku
na jednání klubu 20 minut ještě před
hlasováním o tomto návrhu zákona.
Děkuji vám.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji mimořádně vstřícně
naladěnému předsedovi klubu ODA. Vyhlašuji
přestávku do 10.30 hodin.
(Schůze přerušena
v 10.10 hodin.)