Pátek 9. února 1996

4. den schůze (9. února 1996)

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a l80 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr dopravy V. Budinský, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J.Vodička.

(Schůze opět zahájena v 9.03 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych zahájil program dnešního dne schůze Poslanecké sněmovny. Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

XXXIX.

Vládní návrh, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 591/92 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/92 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - prvé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2091. Z pověření vlády jej uvede místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověření vlády chci odůvodnit návrh novely zákona o cenných papírech, o burze cenných papírů a zákona o daních z příjmů.

Chtěl bych úvodem říci, že předkládaný návrh novely zákona o cenných papírech nemění dosavadní koncepci cenných papírů, jejich legislativní úpravu, tak jak je zakotvena ve stávající právní úpravě, nicméně reaguje na velkou diskusi, která proběhla v posledním roce a půl k tomuto tématu.

Charakterizoval bych zhruba šest hlavních změn, ke kterým dochází v navrhované novele. Především novela zákona o cenných papírech vymezuje nově obchodování s cennými papíry jako službu poskytovanou pro jiné.

Za druhé definuje opce a termínované obchody, čímž umožňuje začít obchodovat na našem kapitálovém trhu i s deriváty a upravuje rovněž půjčování cenných papírů.

Za třetí, velmi diskutovaný problém vytvoření tzv. subregistrů - nebo někdy se tomu říká dezintegrace Střediska cenných papírů - navrhuje řešit takovým způsobem, že bude na smluvní bázi postoupena část databáze Střediska cenných papírů vybraným subjektům s tím, že bude zachována evidence na konečného majitele. Toto umožní zpružnit obchodování s cennými papíry a řešit ten tak často velmi diskutovaný problém, aniž by došlo ke ztrátě Informace o konečném majiteli cenného papíru.

Za čtvrté, jako určitý způsob ochrany malých akcionářů z hlediska zrušení veřejné obchodovatelnosti cenného papíru novela navrhuje prodloužit dosavadní dobu, která uplyne od rozhodnutí o zrušení veřejné obchodovatelnosti do nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí ze 60 dnů na 6 měsíců.

Pátá změna, rovněž velmi významná, se týká tzv. oznamovací povinnosti v případě, kdy někdo dosáhne většího vlastnického podílu na společnosti než 10%. V tomto momentě se tento údaj stává veřejným a kdokoli může požadovat na Středisku cenných papírů vydání výpisů z registru emitenta, ve kterém by byla obsažena informace o akcionářích, kteří mají ve svém majetku 10 a více procent akcí konkrétní akciové společnosti. Právo požadovat na Středisku cenných papírů tento výpis představuje nejen možnost získat aktuální informace o struktuře větších vlastníků akciově společnosti, ale také jeden z možných způsobů ochrany malých akcionářů.

Chtěl bych na tomto místě říci, že uceleným řešením ochrany malých akcionářů se tento návrh nezabývá, protože věcně problém spadá do obchodního zákoníku a v tomto smyslu novela zákona, který předložil pan poslanec Ježek, která mění obchodní zákoník právě ve smyslu nové úpravy akciových společností, tento problém bude řešit. Chtěl bych i z tohoto místa se přimluvit za to, aby oba tyto návrhy zákonů, tzn. jak tento vládní návrh, tak i návrh pana poslance Ježka, byly brány jako určité komplementární novely, ve kterých je řešena mj. i ochrana malých akcionářů.

Konečně za šesté, novela zákona o cenných papírech odstraňuje i některé legislativní nedostatky stávajícího zákona. Např. jednoznačně vymezuje charakter vkladních listů, vkladových certifikátů a podobných instrumentů tak, že je řadí jednoznačně mezi dluhopisy apod.

Pokud jde o novelu zákona o burze cenných papírů, v souladu se zavedením opčních a termínovaných obchodů rozšiřuje předmět činnosti burzy o možnost obchodovat s deriváty na základě případného rozšíření stávajícího povolení.

Konečně novela zákona o daních z příjmů odstraňuje pochybnost, komu náleží výnos ze zaknihovaného cenného papíru. Ve snaze řešit tuto problematiku s přihlédnutím k mezinárodním smlouvám stanoví, že určujícím kritériem pro posouzení, kdo je majitelem zaknihovaného cenného papíru je údaj o sídle nebo o bydlišti evidovaný v zákonem stanovené evidenci.

To jsou tedy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavní věcné změny novely zákona o cenných papírech. Jsem přesvědčen, že tato novela v kombinaci s novelou obchodního zákoníku, která bude také předmětem jednání sněmovny, přispěje ke zlepšení poměrů na našem kapitálovém trhu, a proto vám doporučuji schválit v rámci prvního čtení tuto novelu a propustit ji do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a prosím pana kolegu Richarda Mandelíka, kterého určit organizační výbor zpravodajem pro první čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, vážení ministři, dámy a pánové, pan místopředseda vlády zde řekl tolik podstatných věcí, že v podstatě nemám co dodat, neboť se se všemi slovy, která řekl, ztotožňuji. Jsem rád, že upozornil na to, že máme k dispozici také tisk 2005 a oba dva návrhy zákonů je třeba chápat jako určitý celek.

Proto bych si dovolil doporučit jako zpravodaj, abychom zvážili, zda by měl být přikázán rozpočtovému výboru, ale podle mého názoru také ústavně právnímu výboru, neboť obsahuje mnoho ustanovení, která jsou spíše právního charakteru nežli věcného týkajícího se problematiky cenných papírů a dalších věcí.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi. Otevírám obecnou rozpravu. Pan předseda ústavně právního výboru poslanec Výborný se hlásí o slovo.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, nebude to poprvé, kdy zde vystupuji tak, jak vystoupím právě teď, a obávám se, že to nebude ani naposledy.

Také u tisku 2091 nepochybuji o tom, že obsahuje řadu právních problémů, právních aspektů, a že by bylo užitečné, aby onen tisk byl projednán například také ústavně právním výborem. Ale znovu zdůrazňuji to, co jsem zde říkal i v souvislosti s novelou občanského zákoníku. Nový jednací řád je konstruován tak, že máme-li jednat rozumně, je třeba přikazovat tisky jenom jednomu výboru. Proto hluboce nesouhlasím s návrhem zpravodaje poslance Mandelíka. Velmi bych ho prosil, aby uvážil, zda tento svůj návrh nebude korigovat. Pakliže nikoli, navrhuji, aby se o jeho návrhu na přikázání výboru ústavně právnímu hlasovalo zvlášť. Aby se hlasovalo nejprve o tom, co navrhl organizační výbor, a poté teprve o doplňujícím návrhu poslance Mandelíka.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Chystal jsem navrhnout podobný postup. Nyní se zeptám pana poslance Mandelíka, zda trvá na svém návrhu. Trvá. Děkuji.

Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, obecnou rozpravu končím. Protože nezazněl návrh na vrácení či zamítnutí, budeme se zabývat - poté, co se vás ještě několik přihlásí - návrhy na přikázání.

Dámy a pánové, pokud jste v předsálí, prosím, abyste se dostavili do jednacího sálu a umožnili nám pokračovat v jednání. Prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami.

Dámy a pánové, organizační výbor navrhl přikázat vládní návrh k projednání rozpočtovému výboru.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 83. Kdo je proti?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 68 pro, nikdo proti.

Pan poslanec Mandelík navrhl přikázat tuto normu k projednání ještě ústavně právnímu výboru. Diskutoval k tomu předseda tohoto výboru.

Kdo je pro přijetí tohoto doplňovacího návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 84. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 44 pro, 19 proti.

Tím jsme projednali tento bod.

Dalším bodem je

XXXX.

Vládní návrh zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

I zde se jedná o prvé čtení. Vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2036, uvede z pověření vlády ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych z pověření vlády zdůvodnil vládní návrh zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění dalších zákonů, jak je uvedeno v názvu.

Tímto zákonem budou do českého právního řádu transformovány závazky a ustanovení Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich ničení - dále budu odkazovat k tomuto jako k úmluvě - s jejichž ratifikací jste vyjádřili souhlas na 37. zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. prosince 1995.

Navrhovaná právní úprava promítá ustanovení úmluvy do našeho právního řádu následujícím způsobem. Stanoví zákaz vývoje, výroby, skladování, distribuce a použití chemických zbraní, zakotvuje souhlas pro nakládání s vysoce nebezpečnými stanovenými látkami formou udělování licence, zakotvuje ohlašovací povinnost pro nakládání s nebezpečnými a méně nebezpečnými stanovenými látkami, stanoví evidenční povinnosti a povinnosti související s dozorem souvisejícím nad dodržováním závazků vyplývajících z úmluvy a konečně vytváří podmínky pro činnost národního orgánu jakož i inspektorů organizace pro zákaz chemických zbraní.

Návrh zákona dále upravuje formou přímé novely vztah k živnostenskému, stavebnímu a trestnímu zákonu. Součástí návrhu je i návrh prováděcí vyhlášky k zákonu, která obsahuje zejména seznam stanovených látek podle rozdělení uvedeného fondu.

Česká republika nevyrábí a nevlastní chemické zbraně. Přesto je tato problematika pro nás významná, protože kromě zákazu výroby chemických zbraní a likvidace jejich zásob bylo úmluvou dohodnuto přesně evidovat pohyb a množství látek, které je možno využít k jejich výrobě.

Největší podíl činnosti spadá do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu, které musí kromě kontroly nakládání s toxickými látkami a prekurzory pro jejich výrobu mít pod kontrolou také organizace, které rozsahem a povahou výroby mají předpoklady takové látky vyrábět.

Pod kontrolou musí být kromě organizací vyrábějících chemické látky, obsažené v přílohách úmluvy také organizace, které mají předpoklady takové látky vyrábět. Ministerstvu průmyslu a obchodu bylo proto svěřeno vedení české přípravné komise pro zákaz chemických zbraní a vláda rozhodla, že v rámci tohoto ústředního orgánu státní správy bude zřízen formou útvaru Ministerstva průmyslu a obchodu i Úřad pro kontrolu zákazu chemických zbraní.

Náklady na činnost úřadu a příspěvek České republiky Organizaci pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu jsou součástí rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, resp. Ministerstva zahraničních věcí ČR, a přijetí zákona proto nevyvolá další požadavky na výdaje ze státního rozpočtu v letošním roce.

Jako informační materiál byly vypracovány doplňující informace k návrhu zákona a v tomto materiálu je popsána historie jednání o chemickém odzbrojení, současný stav institucionalizace chemického odzbrojení a některé další otázky.

Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, návrh zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní byl připraven po zhruba dvouleté intenzívní práci. Představuje právní rámec, který nejlepším možným způsobem promítá závazky a ustanovení Úmluvy o zákazu chemických zbraní do našeho právního řádu.

Doporučuji proto, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přikázala tento návrh zákona výboru k projednání.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Otu Fejfara, který byl určen zpravodajem pro první čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Ota Fejfar: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové! Předložený vládní návrh zákona, jak již bylo řečeno, vyplývá ze závazků, které na sebe převzala Česká republika ratifikací Mezinárodní úmluvy o zákazu jaderných a chemických zbraní. Zavádí tedy jak definici látek spadajících pod tento zákaz, tak také jejich případnou kontrolu v případě průmyslového využití a dotýká se samozřejmě také živnostenského zákona tím, že veškeré činnosti, které manipulují s těmito látkami, jsou pod kontrolou, spadají pod udělování licencí.

Toto vše se samozřejmě také v souladu s úmluvou promítá do úprav trestního zákona.

Protože již vše podstatné k této záležitosti bylo řečeno, doporučuji sněmovně, aby propustila tisk 2036 Vládní návrh zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní do druhého čtení a přikázala jeho projednání hospodářskému výboru.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu.

Končím obecnou rozpravu, nikdo se do ní nepřihlásil, budeme hlasovat o návrhu na přikázání.

Kdo je pro návrh tak, jak jej přednesl pan kolega Fejfar, tedy přikázání hospodářskému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 85. hlasování 39. schůze. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 66 pro, nikdo proti.

Děkuji panu zpravodaji a panu ministrovi. Projednali jsme další bod 39. schůze.

Přistoupíme k projednání dalšího bodu, kterým je

XXXXI.

Vládní návrh zákona o státním podniku

I zde se jedná o prvé čtení. Vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2076, nám opět uvede vládou pověřený ministr Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych z pověření vlády před vás předstoupil s odůvodněním vládního návrhu zákona o státním podniku.

Dosud platná právní úprava státního podniku, obsažená v zákoně č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, již nevyhovuje. Zákon byl přijat na počátku ekonomické reformy a měl spíše transformační a dočasný charakter.

Účelem předkládané navrhované právní úpravy je

a) vytvořit stručný, pružný právní základ pro podnikatelské aktivity státních podniků, na jejichž zachování má stát z nejrůznějších důvodů zájem, a u nichž se tedy nepředpokládá ve střednědobém časovém horizontu plná privatizace.

b) Pro zbytkové podniky stanovit takový právní rámec, který by respektoval jejich zvláštnosti tím, že nebudou muset vytvářet dozorčí radu a fondy podniků, současně však umožňoval urychlení jejich zániku a nepřipouštěl jejich přeměnu na podniky vykonávající svou činnost podle nového zákona.

Návrh zákona vychází ze základního ekonomického a právního předpokladu, že majetek, s nímž bude podnik vykonávat svoji činnost, zůstane ve vlastnictví státu. Vzhledem k rozdílnému významu a důležitosti jednotlivých součástí tohoto majetku, tedy nemovitosti, věci movité a nehmotný majetek, se navrhuje jeho rozdělení do dvou skupin.

Majetek strategického charakteru a významu, na jehož zachování a zvětšování má stát eminentní zájem. V předloženém návrhu je označen jako tzv. určený majetek. Navrhuje se, aby k nakládání s takovým majetkem byl podnik povinen vyžádat si souhlas zakladatele.

Do druhé skupiny pak bude spadat ostatní majetek, s nímž bude možně nakládat bez tohoto souhlasu pouze při zachování obecných právních předpisů.

K majetku, který stát svěří státnímu podniku k výkonu jeho činnosti, bude mít podnik právo hospodaření. Jím se bude až do přijetí nové právní úpravy řídit dosavadními předpisy.

Novou zákonnou úpravou vlastnického práva státu bude zákon o majetku státu, který se v současné době připravuje. Předpokládá se, že budoucí zákon o majetku státu a zákon o státním podniku budou ve vzájemném vztahu zákona obecného a zvláštního. Zákon o majetku státu by měl platit v těch případech, kdy zákon o státním podniku nestanoví jinak. Z tohoto důvodu lze návrh zákona o státním podniku předložit k projednání již nyní.

Předložený návrh má rovněž umožnit i urychlení postupného útlumu a ukončení činnosti podniků se změněným majetkem, tzv. zbytkových podniků, na něž se dosud platný zákon o státním podniku vztahuje v plném rozsahu. Jedná se o řadu velmi různorodých podniků, od podniků s dosud značným majetkem až po podniky s nulovým nebo téměř nulovým majetkem, které ve své činnosti již netvoří prostředky ani k pokrytí svých nákladů a které je třeba dotovat z Fondu národního majetku.

Navrhovaný zákon nezakládá novou právní úpravu pro oblast kulturních a sociálních podmínek zaměstnanců a neřeší ani mzdové a pracovně právní otázky. V těchto oblastech budou používány obecně platné právní normy.

Pokud se jedná o zajištění kompatibility předkládané právní úpravy s právem Evropské unie, je třeba uvést, že v různých zemích Evropské unie tato skutečnost je upravována různě. O veřejných podnicích se však zmiňuje článek 90 Smlouvy o založení Evropského společenství v oddíle obsahujícím pravidla soutěže pro podniky. Členské státy se tímto ustanovením zavázaly, že nezachovají opatření týkající se veřejných podniků, která by byla v rozporu s touto smlouvou.

Předložený návrh zákona nepředpokládá vydání prováděcích vyhlášek, nevyžádá si nárůst pracovních sil, ani nevyvolá zvýšené nároky na státní rozpočet.

Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní kolegyně, páni poslanci, v současné době postoupily změny vlastnických vztahů již natolik, že je nutno přijmout nový zákon, který bude přesněji vymezovat postavení státních podniků jako podnikatelských subjektů v tržním hospodářství, jakož i vztahy mezi zakladatelem, tedy státem, a státním podnikem. Jedná se tedy o důležitou právní normu posttransformačního období, která bude upravovat právní poměry státních podniků celostátního a strategického významu, kterých bude jistě velmi, velmi omezený počet.

Doporučuji vám proto předložený návrh zákona o státním podniku přikázat výborům v druhém čtení k projednání.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím zpravodaje předsedu hospodářského výboru pana Josefa Holuba, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení přítomní, vládní návrh zákona o státním podniku, sněmovní tisk 2076, je potřebnou normou, kterou bychom měli schválit ještě v tomto funkčním období. Tisk 2076 odpovídá podmínkám našeho jednacího řádu, a proto mi dovolte navrhnout vám, abyste přikázali tento tisk k projednání hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Štrait jako první. Prosím ho, aby se ujal slova. Jako další se hlásí pan poslanec Hofhanzl.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, orientuji vaši pozornost na tu část zákona, která řeší mj. dozorčí rady státních podniků. Vzhledem ke svým jistým odborovým zkušenostem musím zdůraznit, že jsou práva zaměstnanců dosud v platné právní úpravě, ale i v připravované hluboce deformována a jsou v nerovnováze. Vláda se stále nemůže vzpamatovat z nějakého liberalizačního opojení, která je v Evropské unii již silně nemoderní. Proč si nebere příklad alespoň ze sousedního Německa, kde zaměstnanecká rada jmenuje do dozorčí rady zástupce samozřejmě také zaměstnanců. To již nemluvím o státních podnicích ve Francii, speciálně ve zbrojním průmyslu, námořních arzenálech, automobilkách.

Do parlamentu víceméně současně je předkládán i návrh zákona o zaměstnaneckých radách, který se tyto vztahy zaměstnavatel-zaměstnanec pokouší řešit. Vychází se právě ze zkušeností zemí Evropské unie a viděli jsme a překládali jsme si předlohy z Německa, Francie, Nizozemska, Portugalska a Rakouska. Ustavení zaměstnanecké rady, tedy potažmo v navrhované předloze o státním podniku, by urychlilo i přijetí úmluvy 135 Mezinárodního úřadu práce o ochraně zástupců pracovníků v podniku. Naši zaměstnanci, kteří v nemalé míře již pracují u zahraničních zaměstnavatelů, by požívali alespoň stejnou ochranu a stejné výhody jako jejich kolegové třeba v Německu. Není bez zajímavosti, že by tyto zaměstnanecké rady mohly pomoci i zahraničním dělníkům, jejichž pracovní podmínky, jak už jsme tady kolikrát konstatovali, jsou jako ve středověku.

Zaměstnanecké rady a zástupci zaměstnanců v dozorčích radách by mohli být i významným přínosem k vytváření tzv. sociálního smíru při tvorbě zisku a při jeho rozdělování a fakticky tak prospět i prosperitě státu. Prozíravý zaměstnavatel, tedy i sociálně pojatý stát, samozřejmě by neměl být proti.

Z těchto důvodů zatím v obecné rozpravě navrhuji zákon vrátit předkladatelům k doplnění. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím pana poslance Hofhanzla, aby se ujal slova.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP