Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředseda
PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda
PSP K. Ledvinka a l80 poslanců.
Za vládu České
republiky: místopředseda
vlády a ministr zemědělství J. Lux,
místopředseda vlády a ministr financí
I. Kočárník, ministr dopravy V. Budinský,
ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr
zdravotnictví J. Stráský, ministr práce
a sociálních věcí J.Vodička.
(Schůze opět zahájena
v 9.03 hodin.)
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, dovolte, abych zahájil program dnešního
dne schůze Poslanecké sněmovny. Přistoupíme
k projednávání dalšího bodu,
kterým je
Vládní návrh
jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2091. Z pověření
vlády jej uvede místopředseda vlády
a ministr financí pan Ivan Kočárník,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr
financí ČR Ivan Kočárník:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, z pověření vlády
chci odůvodnit návrh novely zákona o cenných
papírech, o burze cenných papírů a
zákona o daních z příjmů.
Chtěl bych úvodem
říci, že předkládaný návrh
novely zákona o cenných papírech nemění
dosavadní koncepci cenných papírů,
jejich legislativní úpravu, tak jak je zakotvena
ve stávající právní úpravě,
nicméně reaguje na velkou diskusi, která
proběhla v posledním roce a půl k tomuto
tématu.
Charakterizoval bych zhruba šest
hlavních změn, ke kterým dochází
v navrhované novele. Především novela
zákona o cenných papírech vymezuje nově
obchodování s cennými papíry jako
službu poskytovanou pro jiné.
Za druhé definuje opce
a termínované obchody, čímž umožňuje
začít obchodovat na našem kapitálovém
trhu i s deriváty a upravuje rovněž půjčování
cenných papírů.
Za třetí, velmi
diskutovaný problém vytvoření tzv.
subregistrů - nebo někdy se tomu říká
dezintegrace Střediska cenných papírů
- navrhuje řešit takovým způsobem, že
bude na smluvní bázi postoupena část
databáze Střediska cenných papírů
vybraným subjektům s tím, že bude zachována
evidence na konečného majitele. Toto umožní
zpružnit obchodování s cennými papíry
a řešit ten tak často velmi diskutovaný
problém, aniž by došlo ke ztrátě
Informace o konečném majiteli cenného papíru.
Za čtvrté, jako
určitý způsob ochrany malých akcionářů
z hlediska zrušení veřejné obchodovatelnosti
cenného papíru novela navrhuje prodloužit dosavadní
dobu, která uplyne od rozhodnutí o zrušení
veřejné obchodovatelnosti do nabytí účinnosti
tohoto rozhodnutí ze 60 dnů na 6 měsíců.
Pátá změna,
rovněž velmi významná, se týká
tzv. oznamovací povinnosti v případě,
kdy někdo dosáhne většího vlastnického
podílu na společnosti než 10%. V tomto momentě
se tento údaj stává veřejným
a kdokoli může požadovat na Středisku
cenných papírů vydání výpisů
z registru emitenta, ve kterém by byla obsažena informace
o akcionářích, kteří mají
ve svém majetku 10 a více procent akcí konkrétní
akciové společnosti. Právo požadovat
na Středisku cenných papírů tento
výpis představuje nejen možnost získat
aktuální informace o struktuře větších
vlastníků akciově společnosti, ale
také jeden z možných způsobů
ochrany malých akcionářů.
Chtěl bych na tomto místě
říci, že uceleným řešením
ochrany malých akcionářů se tento
návrh nezabývá, protože věcně
problém spadá do obchodního zákoníku
a v tomto smyslu novela zákona, který předložil
pan poslanec Ježek, která mění obchodní
zákoník právě ve smyslu nové
úpravy akciových společností, tento
problém bude řešit. Chtěl bych i z tohoto
místa se přimluvit za to, aby oba tyto návrhy
zákonů, tzn. jak tento vládní návrh,
tak i návrh pana poslance Ježka, byly brány
jako určité komplementární novely,
ve kterých je řešena mj. i ochrana malých
akcionářů.
Konečně za šesté,
novela zákona o cenných papírech odstraňuje
i některé legislativní nedostatky stávajícího
zákona. Např. jednoznačně vymezuje
charakter vkladních listů, vkladových certifikátů
a podobných instrumentů tak, že je řadí
jednoznačně mezi dluhopisy apod.
Pokud jde o novelu zákona
o burze cenných papírů, v souladu se zavedením
opčních a termínovaných obchodů
rozšiřuje předmět činnosti burzy
o možnost obchodovat s deriváty na základě
případného rozšíření
stávajícího povolení.
Konečně novela zákona
o daních z příjmů odstraňuje
pochybnost, komu náleží výnos ze zaknihovaného
cenného papíru. Ve snaze řešit tuto
problematiku s přihlédnutím k mezinárodním
smlouvám stanoví, že určujícím
kritériem pro posouzení, kdo je majitelem zaknihovaného
cenného papíru je údaj o sídle nebo
o bydlišti evidovaný v zákonem stanovené
evidenci.
To jsou tedy, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, hlavní věcné změny novely
zákona o cenných papírech. Jsem přesvědčen,
že tato novela v kombinaci s novelou obchodního zákoníku,
která bude také předmětem jednání
sněmovny, přispěje ke zlepšení
poměrů na našem kapitálovém trhu,
a proto vám doporučuji schválit v rámci
prvního čtení tuto novelu a propustit ji
do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu místopředsedovi vlády
a prosím pana kolegu Richarda Mandelíka, kterého
určit organizační výbor zpravodajem
pro první čtení, aby se ujal slova.
Poslanec Richard Mandelík:
Vážený pane předsedající,
vážený pane místopředsedo vlády,
vážení ministři, dámy a pánové,
pan místopředseda vlády zde řekl tolik
podstatných věcí, že v podstatě
nemám co dodat, neboť se se všemi slovy, která
řekl, ztotožňuji. Jsem rád, že
upozornil na to, že máme k dispozici také tisk
2005 a oba dva návrhy zákonů je třeba
chápat jako určitý celek.
Proto bych si dovolil doporučit
jako zpravodaj, abychom zvážili, zda by měl
být přikázán rozpočtovému
výboru, ale podle mého názoru také
ústavně právnímu výboru, neboť
obsahuje mnoho ustanovení, která jsou spíše
právního charakteru nežli věcného
týkajícího se problematiky cenných
papírů a dalších věcí.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu zpravodajovi. Otevírám obecnou
rozpravu. Pan předseda ústavně právního
výboru poslanec Výborný se hlásí
o slovo.
Poslanec Miloslav Výborný:
Pane předsedající, dámy a pánové,
nebude to poprvé, kdy zde vystupuji tak, jak vystoupím
právě teď, a obávám se, že
to nebude ani naposledy.
Také u tisku 2091 nepochybuji
o tom, že obsahuje řadu právních problémů,
právních aspektů, a že by bylo užitečné,
aby onen tisk byl projednán například také
ústavně právním výborem. Ale
znovu zdůrazňuji to, co jsem zde říkal
i v souvislosti s novelou občanského zákoníku.
Nový jednací řád je konstruován
tak, že máme-li jednat rozumně, je třeba
přikazovat tisky jenom jednomu výboru. Proto hluboce
nesouhlasím s návrhem zpravodaje poslance Mandelíka.
Velmi bych ho prosil, aby uvážil, zda tento svůj
návrh nebude korigovat. Pakliže nikoli, navrhuji,
aby se o jeho návrhu na přikázání
výboru ústavně právnímu hlasovalo
zvlášť. Aby se hlasovalo nejprve o tom, co navrhl
organizační výbor, a poté teprve o
doplňujícím návrhu poslance Mandelíka.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Chystal jsem navrhnout podobný postup. Nyní
se zeptám pana poslance Mandelíka, zda trvá
na svém návrhu. Trvá. Děkuji.
Kdo se dále hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, obecnou rozpravu končím.
Protože nezazněl návrh na vrácení
či zamítnutí, budeme se zabývat -
poté, co se vás ještě několik
přihlásí - návrhy na přikázání.
Dámy a pánové,
pokud jste v předsálí, prosím, abyste
se dostavili do jednacího sálu a umožnili nám
pokračovat v jednání. Prosím, abyste
se přihlásili identifikačními kartami.
Dámy a pánové,
organizační výbor navrhl přikázat
vládní návrh k projednání rozpočtovému
výboru.
Kdo je pro přijetí
tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování č. 83. Kdo je proti?
Návrh byl přijat
poměrem hlasů 68 pro, nikdo proti.
Pan poslanec Mandelík navrhl
přikázat tuto normu k projednání ještě
ústavně právnímu výboru. Diskutoval
k tomu předseda tohoto výboru.
Kdo je pro přijetí
tohoto doplňovacího návrhu, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 84. Kdo je proti?
Návrh byl schválen
poměrem hlasů 44 pro, 19 proti.
Tím jsme projednali tento
bod.
Dalším bodem je
I zde se jedná o prvé
čtení. Vládní návrh, který
jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2036, uvede
z pověření vlády ministr průmyslu
a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Ministr průmyslu
a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi,
abych z pověření vlády zdůvodnil
vládní návrh zákona o některých
opatřeních souvisejících se zákazem
chemických zbraní a o doplnění dalších
zákonů, jak je uvedeno v názvu.
Tímto zákonem budou
do českého právního řádu
transformovány závazky a ustanovení Úmluvy
o zákazu vývoje, výroby, hromadění
zásob a použití chemických zbraní
a jejich ničení - dále budu odkazovat k tomuto
jako k úmluvě - s jejichž ratifikací
jste vyjádřili souhlas na 37. zasedání
Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky dne 8. prosince 1995.
Navrhovaná právní
úprava promítá ustanovení úmluvy
do našeho právního řádu následujícím
způsobem. Stanoví zákaz vývoje, výroby,
skladování, distribuce a použití chemických
zbraní, zakotvuje souhlas pro nakládání
s vysoce nebezpečnými stanovenými látkami
formou udělování licence, zakotvuje ohlašovací
povinnost pro nakládání s nebezpečnými
a méně nebezpečnými stanovenými
látkami, stanoví evidenční povinnosti
a povinnosti související s dozorem souvisejícím
nad dodržováním závazků vyplývajících
z úmluvy a konečně vytváří
podmínky pro činnost národního orgánu
jakož i inspektorů organizace pro zákaz chemických
zbraní.
Návrh zákona dále
upravuje formou přímé novely vztah k živnostenskému,
stavebnímu a trestnímu zákonu. Součástí
návrhu je i návrh prováděcí
vyhlášky k zákonu, která obsahuje zejména
seznam stanovených látek podle rozdělení
uvedeného fondu.
Česká republika
nevyrábí a nevlastní chemické zbraně.
Přesto je tato problematika pro nás významná,
protože kromě zákazu výroby chemických
zbraní a likvidace jejich zásob bylo úmluvou
dohodnuto přesně evidovat pohyb a množství
látek, které je možno využít k
jejich výrobě.
Největší podíl
činnosti spadá do kompetence Ministerstva průmyslu
a obchodu, které musí kromě kontroly nakládání
s toxickými látkami a prekurzory pro jejich výrobu
mít pod kontrolou také organizace, které
rozsahem a povahou výroby mají předpoklady
takové látky vyrábět.
Pod kontrolou musí být
kromě organizací vyrábějících
chemické látky, obsažené v přílohách
úmluvy také organizace, které mají
předpoklady takové látky vyrábět.
Ministerstvu průmyslu a obchodu bylo proto svěřeno
vedení české přípravné
komise pro zákaz chemických zbraní a vláda
rozhodla, že v rámci tohoto ústředního
orgánu státní správy bude zřízen
formou útvaru Ministerstva průmyslu a obchodu i
Úřad pro kontrolu zákazu chemických
zbraní.
Náklady na činnost
úřadu a příspěvek České
republiky Organizaci pro zákaz chemických zbraní
se sídlem v Haagu jsou součástí rozpočtu
Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky,
resp. Ministerstva zahraničních věcí
ČR, a přijetí zákona proto nevyvolá
další požadavky na výdaje ze státního
rozpočtu v letošním roce.
Jako informační
materiál byly vypracovány doplňující
informace k návrhu zákona a v tomto materiálu
je popsána historie jednání o chemickém
odzbrojení, současný stav institucionalizace
chemického odzbrojení a některé další
otázky.
Pane předsedo, paní
poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové,
návrh zákona o některých opatřeních
souvisejících se zákazem chemických
zbraní byl připraven po zhruba dvouleté intenzívní
práci. Představuje právní rámec,
který nejlepším možným způsobem
promítá závazky a ustanovení Úmluvy
o zákazu chemických zbraní do našeho
právního řádu.
Doporučuji proto, aby Poslanecká
sněmovna Parlamentu České republiky přikázala
tento návrh zákona výboru k projednání.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Otu
Fejfara, který byl určen zpravodajem pro první
čtení, aby se ujal slova.
Poslanec Ota Fejfar:
Vážený pane předsedající,
pane předsedo, pane ministře, kolegyně a
kolegové! Předložený vládní
návrh zákona, jak již bylo řečeno,
vyplývá ze závazků, které na
sebe převzala Česká republika ratifikací
Mezinárodní úmluvy o zákazu jaderných
a chemických zbraní. Zavádí tedy jak
definici látek spadajících pod tento zákaz,
tak také jejich případnou kontrolu v případě
průmyslového využití a dotýká
se samozřejmě také živnostenského
zákona tím, že veškeré činnosti,
které manipulují s těmito látkami,
jsou pod kontrolou, spadají pod udělování
licencí.
Toto vše se samozřejmě
také v souladu s úmluvou promítá do
úprav trestního zákona.
Protože již vše
podstatné k této záležitosti bylo řečeno,
doporučuji sněmovně, aby propustila tisk
2036 Vládní návrh zákona o některých
opatřeních souvisejících se zákazem
chemických zbraní do druhého čtení
a přikázala jeho projednání hospodářskému
výboru.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou
rozpravu.
Končím obecnou rozpravu,
nikdo se do ní nepřihlásil, budeme hlasovat
o návrhu na přikázání.
Kdo je pro návrh tak, jak
jej přednesl pan kolega Fejfar, tedy přikázání
hospodářskému výboru, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko v 85. hlasování
39. schůze. Kdo je proti?
Návrh byl schválen
poměrem hlasů 66 pro, nikdo proti.
Děkuji panu zpravodaji
a panu ministrovi. Projednali jsme další bod 39. schůze.
Přistoupíme k projednání
dalšího bodu, kterým je
I zde se jedná o prvé
čtení. Vládní návrh, který
jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2076, nám
opět uvede vládou pověřený
ministr Vladimír Dlouhý, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Ministr průmyslu
a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane
předsedající, pane předsedo, dámy
a pánové, dovolte mi, abych z pověření
vlády před vás předstoupil s odůvodněním
vládního návrhu zákona o státním
podniku.
Dosud platná právní
úprava státního podniku, obsažená
v zákoně č. 111/1990 Sb., o státním
podniku, ve znění pozdějších
předpisů, již nevyhovuje. Zákon byl
přijat na počátku ekonomické reformy
a měl spíše transformační a dočasný
charakter.
Účelem předkládané
navrhované právní úpravy je
a) vytvořit stručný,
pružný právní základ pro podnikatelské
aktivity státních podniků, na jejichž
zachování má stát z nejrůznějších
důvodů zájem, a u nichž se tedy nepředpokládá
ve střednědobém časovém horizontu
plná privatizace.
b) Pro zbytkové podniky
stanovit takový právní rámec, který
by respektoval jejich zvláštnosti tím, že
nebudou muset vytvářet dozorčí radu
a fondy podniků, současně však umožňoval
urychlení jejich zániku a nepřipouštěl
jejich přeměnu na podniky vykonávající
svou činnost podle nového zákona.
Návrh zákona vychází
ze základního ekonomického a právního
předpokladu, že majetek, s nímž bude podnik
vykonávat svoji činnost, zůstane ve vlastnictví
státu. Vzhledem k rozdílnému významu
a důležitosti jednotlivých součástí
tohoto majetku, tedy nemovitosti, věci movité a
nehmotný majetek, se navrhuje jeho rozdělení
do dvou skupin.
Majetek strategického charakteru
a významu, na jehož zachování a zvětšování
má stát eminentní zájem. V předloženém
návrhu je označen jako tzv. určený
majetek. Navrhuje se, aby k nakládání s takovým
majetkem byl podnik povinen vyžádat si souhlas zakladatele.
Do druhé skupiny pak bude
spadat ostatní majetek, s nímž bude možně
nakládat bez tohoto souhlasu pouze při zachování
obecných právních předpisů.
K majetku, který stát
svěří státnímu podniku k výkonu
jeho činnosti, bude mít podnik právo hospodaření.
Jím se bude až do přijetí nové
právní úpravy řídit dosavadními
předpisy.
Novou zákonnou úpravou
vlastnického práva státu bude zákon
o majetku státu, který se v současné
době připravuje. Předpokládá
se, že budoucí zákon o majetku státu
a zákon o státním podniku budou ve vzájemném
vztahu zákona obecného a zvláštního.
Zákon o majetku státu by měl platit v těch
případech, kdy zákon o státním
podniku nestanoví jinak. Z tohoto důvodu lze návrh
zákona o státním podniku předložit
k projednání již nyní.
Předložený
návrh má rovněž umožnit i urychlení
postupného útlumu a ukončení činnosti
podniků se změněným majetkem, tzv.
zbytkových podniků, na něž se dosud
platný zákon o státním podniku vztahuje
v plném rozsahu. Jedná se o řadu velmi různorodých
podniků, od podniků s dosud značným
majetkem až po podniky s nulovým nebo téměř
nulovým majetkem, které ve své činnosti
již netvoří prostředky ani k pokrytí
svých nákladů a které je třeba
dotovat z Fondu národního majetku.
Navrhovaný zákon
nezakládá novou právní úpravu
pro oblast kulturních a sociálních podmínek
zaměstnanců a neřeší ani mzdové
a pracovně právní otázky. V těchto
oblastech budou používány obecně platné
právní normy.
Pokud se jedná o zajištění
kompatibility předkládané právní
úpravy s právem Evropské unie, je třeba
uvést, že v různých zemích Evropské
unie tato skutečnost je upravována různě.
O veřejných podnicích se však zmiňuje
článek 90 Smlouvy o založení Evropského
společenství v oddíle obsahujícím
pravidla soutěže pro podniky. Členské
státy se tímto ustanovením zavázaly,
že nezachovají opatření týkající
se veřejných podniků, která by byla
v rozporu s touto smlouvou.
Předložený
návrh zákona nepředpokládá
vydání prováděcích vyhlášek,
nevyžádá si nárůst pracovních
sil, ani nevyvolá zvýšené nároky
na státní rozpočet.
Vážený pane
předsedající, pane předsedo, paní
kolegyně, páni poslanci, v současné
době postoupily změny vlastnických vztahů
již natolik, že je nutno přijmout nový
zákon, který bude přesněji vymezovat
postavení státních podniků jako podnikatelských
subjektů v tržním hospodářství,
jakož i vztahy mezi zakladatelem, tedy státem, a státním
podnikem. Jedná se tedy o důležitou právní
normu posttransformačního období, která
bude upravovat právní poměry státních
podniků celostátního a strategického
významu, kterých bude jistě velmi, velmi
omezený počet.
Doporučuji vám proto
předložený návrh zákona o státním
podniku přikázat výborům v druhém
čtení k projednání.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi a prosím zpravodaje předsedu
hospodářského výboru pana Josefa Holuba,
aby se ujal slova.
Poslanec Josef Holub:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážení
přítomní, vládní návrh
zákona o státním podniku, sněmovní
tisk 2076, je potřebnou normou, kterou bychom měli
schválit ještě v tomto funkčním
období. Tisk 2076 odpovídá podmínkám
našeho jednacího řádu, a proto mi dovolte
navrhnout vám, abyste přikázali tento tisk
k projednání hospodářskému
výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které
se písemně přihlásil pan poslanec
Štrait jako první. Prosím ho, aby se ujal slova.
Jako další se hlásí pan poslanec Hofhanzl.
Poslanec Jaroslav Štrait:
Vážený pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, orientuji
vaši pozornost na tu část zákona, která
řeší mj. dozorčí rady státních
podniků. Vzhledem ke svým jistým odborovým
zkušenostem musím zdůraznit, že jsou práva
zaměstnanců dosud v platné právní
úpravě, ale i v připravované hluboce
deformována a jsou v nerovnováze. Vláda se
stále nemůže vzpamatovat z nějakého
liberalizačního opojení, která je
v Evropské unii již silně nemoderní.
Proč si nebere příklad alespoň ze
sousedního Německa, kde zaměstnanecká
rada jmenuje do dozorčí rady zástupce samozřejmě
také zaměstnanců. To již nemluvím
o státních podnicích ve Francii, speciálně
ve zbrojním průmyslu, námořních
arzenálech, automobilkách.
Do parlamentu víceméně
současně je předkládán i návrh
zákona o zaměstnaneckých radách, který
se tyto vztahy zaměstnavatel-zaměstnanec pokouší
řešit. Vychází se právě
ze zkušeností zemí Evropské unie a viděli
jsme a překládali jsme si předlohy z Německa,
Francie, Nizozemska, Portugalska a Rakouska. Ustavení zaměstnanecké
rady, tedy potažmo v navrhované předloze o
státním podniku, by urychlilo i přijetí
úmluvy 135 Mezinárodního úřadu
práce o ochraně zástupců pracovníků
v podniku. Naši zaměstnanci, kteří v
nemalé míře již pracují u zahraničních
zaměstnavatelů, by požívali alespoň
stejnou ochranu a stejné výhody jako jejich kolegové
třeba v Německu. Není bez zajímavosti,
že by tyto zaměstnanecké rady mohly pomoci
i zahraničním dělníkům, jejichž
pracovní podmínky, jak už jsme tady kolikrát
konstatovali, jsou jako ve středověku.
Zaměstnanecké rady
a zástupci zaměstnanců v dozorčích
radách by mohli být i významným přínosem
k vytváření tzv. sociálního
smíru při tvorbě zisku a při jeho
rozdělování a fakticky tak prospět
i prosperitě státu. Prozíravý zaměstnavatel,
tedy i sociálně pojatý stát, samozřejmě
by neměl být proti.
Z těchto důvodů
zatím v obecné rozpravě navrhuji zákon
vrátit předkladatelům k doplnění.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Prosím pana poslance Hofhanzla, aby se ujal
slova.