Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Vladimíra
Procházku, který byl určen organizačním
výborem jako zpravodaj pro první čtení,
aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Procházka:
Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážený
pane ministře, vážené kolegyně
a kolegové!
Vládní návrh
zákona o civilním letectví, předložený
tiskem č. 2058, je návrhem, který byl velmi
náročně zpracováván po delší
dobu a byl projednán na schůzích letecké
komise Poslanecké sněmovny českého
parlamentu a byl připomínkován širokou
odbornou leteckou veřejností. Byl projednán
s Asociací leteckých dopravců a s Asociací
výrobců v letectví.
Vzhledem k tomu, že návrh
zákona odstraňuje nedostatky dosavadních
platných zákonů o civilním letectví
a že tento návrh vytváří podmínky
pro postavení našeho civilního letectví
a letecké dopravy na minimálně evropskou
úroveň, doporučuji naší sněmovně
schválit tento návrh do druhého čtení
a přikázat hospodářskému výboru
k projednání. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kterou
končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil.
(Hlasování č. 108.)
Dámy a pánové,
zazněl návrh na přikázání.
Ptám se, kdo s tímto návrhem souhlasí?
Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen
poměrem hlasů 76 pro, nikdo proti.
Děkuji panu zpravodaji
i panu ministrovi.
Projednali jsme další
bod naší schůze.
Pan ministr nám ovšem
odůvodní i další vládní
návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2079, a kterým je
Prosím, pane ministře,
máte opět slovo.
Ministr dopravy ČR Vladimír
Budinský: Dalším
z návrhů, které vám předkládám,
je opět zákon, který upravuje podnikání
v oblasti, kde stejně jako v letectví nejvíce
po Listopadu roste poptávka. Je to návrh zákona
o pozemních komunikacích.
Dosud platná právní
úprava o pozemních komunikacích je z roku
1961 a i přes dílčí polistopadové
účelové změny, provedené celou
řadou zákonů, je nevyhovující.
Je proto nezbytné ji nahradit novou, komplexní právní
úpravou.
Předkládaný
návrh zákona je zaměřen zejména
na právní řešení těchto
stěžejních problémů.
1. Vytvoření nového
právního rámce pro rozvoj sítě
pozemních komunikací a zprůchodnění
výstavby dálnic a silnic. Dálnice a silnice
budou mít přímo ze zákona charakter
veřejně prospěšné stavby v těch
případech, kdy dnes platná územně
plánovací dokumentace, která byla schválena
před rokem 1992, toto neuváděla ve své
závazné části. Důvodem je vyřešit
dnes neřešitelné situace vznikající
při zablokování výstavby dálnice
či rychlostní silnice pro neexistenci označení
dálnice nebo silnice v územně plánovací
dokumentaci jako veřejně prospěšné
stavby. Tím se znemožňuje vyvlastnit pozemky
a ostatní nemovitosti pro potřeby výstavby
dálnice a silnice.
Dále zákon zavádí
v zájmu zprůchodnění výstavby
pozemních komunikací možnost zřídit
rozhodnutím speciálního stavebního
úřadu k nezastavěným pozemkům
věcné břemeno v případě,
že vlastník tohoto pozemku není znám,
nebo je prokazatelně nedosažitelný.
Zřízené věcné
břemeno může mít charakter tzv. jiného
práva stavebníka k dotčenému pozemku,
které jej bude opravňovat ke zřízení
stavby pozemní komunikace na tomto pozemku.
Dalším důležitým
momentem je vyjádření garance státu
za základní síť pozemních komunikací
celostátního a mezinárodního významu.
Vlastnictví státu k dálnicím a silnicím
stanovuje zákon jednoznačně. Dálnice
a silnice vlastní stát a nemůže je proto
vlastnit jiný subjekt. Komunikace místního
významu budou předmětem vlastnictví
obce. Účelové komunikace mohou být
předmětem soukromého vlastnictví.
Všechny pozemní komunikace, to znamená státní,
obecní a dokonce i ty v soukromém vlastnictví,
tj. účelové komunikace, mají ze zákona
veřejný charakter, což znamená, že
jsou všem za splnění stanovených podmínek
veřejně přístupné.
Dalším bodem je obecné
a zvláštní užívání
pozemních komunikací, které je v zásadě
bezúplatné. Plošné zpoplatnění
dálnic a rychlostních silnic pro motorová
vozidla, které se nově upravuje převzít
ze stávající právní úpravy,
pouze s drobnými změnami a o jedné se zmínil
včera pan poslanec Frank ve své interpelaci,tyto
změny budou v zásadě převzaty ze stávající
právní úpravy, pouze s tím rozdílem,
že gesce za zpoplatnění přechází
z ministerstva dopravy na ministerstvo financí.
Průlomem do bezúplatného
užívání pozemních komunikací
je zavedení parkovacích hodin na těch úsecích
místních komunikací, které vymezí
obec. Pomocí parkovacích hodin se
umožní obcím
zpoplatnit krátkodobé stání nejdéle
na dobu 12 hodin vozidel převážně v
centrech měst. Já osobně považuji tento
moment za velice důležitý v regulaci městské
dopravy a využívání tohoto momentu může
přispět ke zvýšení poptávky
po veřejné linkové dopravě, po městské
hromadné dopravě.
Odpočívky na dálnici,
silnice a místní komunikace jsou dalším
momentem, které nový zákon upravuje. V neposlední
řadě bych chtěl připomenout, že
úplně nový zákon upravuje velký
problém - vraky silničních vozidel. Zákon
zakazuje uživatelům pozemní komunikace zastavovat
vraky na této komunikaci a vlastníkovi pozemní
komunikace se dává účinná možnost
odstraňovat vraky z pozemní komunikace, a to na
náklady jeho vlastníka. Není-li vlastník
znám, odstraňuje se vrak na náklady obce
a tyto náklady jsou vymahatelné po zjištění
vlastníka.
Předkládaný
návrh zákona je komplexní úpravou
problematiky pozemních komunikací a chtěl
bych uvést, že byl připraven v součinnosti
s okresními úřady a městy, která
budou podle tohoto nového zákona vykonávat
působnost silničních správních
úřadů na místních komunikacích.
Chtěl bych poděkovat
všem, kteří se na zákoně podíleli,
protože ho připravoval stejně jako předchozí
zákon můj předchůdce pan ministr Stráský
a celá řada jeho spolupracovníků.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministru Budinskému. Prosím pana
poslance Zdeňka Vorlíčka, který byl
určen organizačním výborem jako zpravodaj
pro prvé čtení, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Vorlíček:
Vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, dámy a
pánové, hlavními důvody pro změnu
dosavadní právní úpravy a předložení
tohoto zákona bylo docílit soulad se změněnými
politickými a ekonomickými poměry v České
republice, s technickým vývojem v oblasti pozemních
komunikací i soulad s právními předpisy
Evropské unie s ohledem na potřeby harmonizace právních
norem.
Hlavním úkolem předloženého
zákona je ve stručnosti upravit majetkové
vztahy ke komunikacím a vymezit podmínky pro uskutečňování
podnikatelských aktivit s pozemními komunikacemi
a na nich. Definovat vlastníky a správce pozemních
komunikací a upravit jejich povinnosti, zejména
náležitosti péče o pozemní komunikace
a vztah k uživatelům pozemních komunikací.
Stanovit podmínky, za nich chce užívat vybrané
úseky dálnic a ostatní síť pozemních
komunikací.
Současně s návrhem
dostává sněmovna v příloze
i vyhlášky, jimiž se vydává stavební
a technický řád a pravidla pro údržbu
dálnic a místních komunikací a vyhlášku,
kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o pozemních komunikacích.
Návrh zákona se
vyrovnává s řešenou problematikou v
souladu s mezinárodními úmluvami, v souladu
s Ústavou České republiky a Listinou práv
a svobod, je v souladu s naším jednacím řádem
a je kompatibilní se zásadami, jimiž se řídí
právní úpravy zemí Evropské
unie.
Doporučuji proto Poslanecké
sněmovně schválit usnesení, jimž
bude z rozhodnutí organizačního výboru
přikázán zákon k projednání
hospodářskému výboru Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi, panu zpravodajovi
a otevírám obecnou rozpravu, kterou končím,
protože se do ní nikdo nepřihlásil a
předložím vám k hlasování
poté, co vás požádám, abyste
se znovu zaregistrovali, poněvadž náš
počet se evidentně prudce změnil, návrh,
který pan zpravodaj právě přednesl.
Návrh na přikázání.
Kdo je pro schválení
tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování č. 109. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen
poměrem hlasů 84 pro, nikdo proti.
Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi
a panu ministru Budinskému.
Dámy a pánové,
dalším bodem je
Vládní návrh
jsme obdrželi jako tisk 2059 a z pověření
vlády nám ho odůvodní pan ministr
práce a sociálních věcí Jindřich
Vodička, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich
Vodička:
Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové, v návaznosti na rodinně právní
novelu občanského zákoníku předkládám
návrh zákona, kterým se upravují ustanovení
příslušných právních předpisů
v oblasti sociálně právní ochrany
dětí.
Uvedený návrh zákona
byl schválen usnesením vlády č. 3
ze dne 3. ledna letošního roku.
Návrh, který předkládám,
má zajistit výkon sociálně právní
ochrany dětí v podmínkách, které
vymezuje rodinně právní novela občanského
zákoníku. Navržené změny jsou
v intencích současných oprávnění
okresních úřadů a obcí a nikterak
nepředjímají možná budoucí
řešení. Vymezuje se pojem "sociálně
právní ochrana dětí", a to v
souladu s čl. 19 Úmluvy o právech dítěte
a vzhledem k navrženému znění rodinně
právní novely se upravuje v souladu s čl.
18 Úmluvy o právech dítěte právo
dítěte dovolat se pomoci orgánů vykonávajících
sociálně právní ochranu dětí,
jestliže si to ochrana práv a oprávněných
zájmů dítěte vyžaduje.
Další právní
úpravy reagují na zavedení institutu poručenství
a změnu institutu opatrovnictví v rodinně
právní novele.
Tolik, pane předsedající,
krátké odůvodnění krátké
novely dvou zákonů.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Ano, já vám děkuji, pane ministře
a prosím zpravodaje pana kolegu Jindřicha Němčíka,
aby se ujal slova.
Poslanec Jindřich Němčík:
Vážený pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu k tisku
2059 k vládnímu návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů,
a zákon ČNR
č. 114/1988 Sb., o působnosti
orgánů České socialistické
republiky v sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
Tento návrh zákona
je nezbytným doplněním rodinně právní
novely občanského zákoníku, komplementární
úpravou veřejno-právní části
rodinného práva. Předkládaná
novela provádí potřebné změny
relevantních norem a reaguje na novou úpravu dikce
a pojmů v rodinně právní části
občanského zákoníku a reaguje na článek
32 Listiny základních práv a svobod, takže
umožňuje existenci současného systému,
i když je zřejmé, že se v budoucnu nevyhneme
celkové změně úpravy této oblasti.
V souladu s tím mi dovolte,
abych doporučil návrh zákona ke druhému
čtení a zároveň doporučil,
aby návrh zákona sněmovna přikázala
výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou
rozpravu k tomuto tisku, kterou končím, protože
se do ní nikdo nepřihlásil. Hlásí
se paní Hubová, písemnou přihlášku
nemám, omlouvám se, přehlédl jsem
vás. Prosím, paní kolegyně, máte
slovo.
Poslankyně Marta Hubová:
Vážený pane předsedající,
pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte
mi, abych se vyjádřila několika slovy k návrhu
novel zákonů, které mají zajistit
sociálně právní ochranu dětí
v návaznosti na připravovanou novelu občanského
zákoníku v oblasti rodinného práva.
Osobně jsem vřele
přivítala stav, kdy se podařilo odstranit
některé kompetenční a technické
překážky a byl vládou předložen
návrh novely občanského zákoníku
na úseku rodinného práva. Tento návrh,
který jistě dozná některé změny
po ukončení projednávání ve
výborech, je dobrým podkladem pro novou úpravu
rodinného práva a na základě změn
postavení rodiny a jejích jednotlivých členů
v dnešní společnosti.
Předložením
tohoto návrhu také vláda dodržela první
část svého usnesení ke koncepci legislativní
úpravy rodinně právních vztahů.
V této koncepci navazuje bezprostředně na
plnění úkolu spočívajícího
v návrhu novely právní úpravy rodinně
právních vztahů i na úkol předložit
návrh zákona o sociálně právní
ochraně dětí.
S poukazem na nutnou meziresortní
součinnost a obtížnost zpracování
zákona o sociálně právní ochraně
dětí předkládá vláda
ke schválení novelu zákonů o sociálním
zabezpečení, o působnosti orgánů
České republiky v sociálním zabezpečení
a zákona o státní sociální
podpoře. Tento návrh v podstatě říká,
že účelem zákona je chránit děti
před tělesným a duševním násilím
a ohrožením vývoje, chránit jejich majetek
a působit k odstranění příčin
ohrožení nebo narušení dítěte,
dále uvádí, kdo je považován
za dítě, že dítě je ten, kdo
bude svěřen do péče, a ten má
možnost obrátit se na příslušné
státní orgány a obce se žádostí
o ochranu.
To je pokud se týče
novely zákona o sociálním zabezpečení.
Zákon o působnosti
orgánů České republiky v sociálním
zabezpečení uvádí několik nových
případů nutné součinnosti státních
orgánů a obnoveného institutu poručníka
a nové možnosti poručníka navrhovat
některé úkony ve vztahu k výchově
a k osvojení dítěte soudu.
I když jsem si vědoma
obtížnosti zpracování samostatného
zákona o sociálně
právní ochraně dětí, nemohu
souhlasit s prozatímním řešením,
které je navrhováno, zejména v novele zákona
o sociálním zabezpečení. Uvedení
toho, co je sociálně právní ochrana
dětí, je v podstatě pouhou proklamací.
Také označení dítěte jako osoby
nezletilé není jasné. Věk nezletilých
je totiž chápán jinak v občansko-právním
a jinak v trestním řízení.
Jaká je tedy ta míněná
nezletilost? Toto oboje však není podstatné,
i když je to dostatečně závažné.
Hlavním problémem je to, že sociálně
právní ochrana dětí znamená
průlom veřejnoprávního prvku do soukromoprávních
vztahů, které upravuje právo rodinné,
a to ať už samostatným zákonem, nebo v
rámci ustanovení občanského zákoníku.
To tedy znamená, že při novelizaci rodinného
práva by nebyla navrhovanými úpravami adekvátně
zajištěna sociálně právní
ochrana dětí. Kromě toho, zejména
v situaci, kdy potřebujeme náš právní
řád přiblížit právnímu
řádu Evropské unie, musí být
sociálně právní ochrana dětí
také co nejúplnější a musí
být v souladu s mezinárodními úmluvami,
včetně Úmluvy o právech dítěte.
Tyto požadavky navrhovaná úprava sociálně
právní ochrany dětí nesplňuje.
Proto mi dovolte vyslovit názor,
že je nezbytné, aby problematika sociálně
právní ochrany dětí byla zpracována
v samostatném zákoně, který by byl
přijat současně s novelou občanského
zákoníku na úseku rodinně právních
vztahů, neboť tak by bylo nejlépe zajištěno,
že by již v samotném návrhu, ale i při
projednávání, byly vytvořeny ty nejlepší
podmínky pro to, aby nebyla úprava některých
závažných vztahů, zejména na
sebe navazujících, v některé z těchto
právních norem opomenuta.
Z tohoto důvodu mi dovolte,
abych navrhla doplnění a rozšíření
o výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti, který by se podílel na projednávání
tohoto zákona. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Hubové. Kdo se dál
hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu
uzavírám. Prosím i kolegy - zemědělské
specialisty, aby zvážili, jak nahlas budou diskutovat
jistě právě k tomuto zákonu v tuto
vteřinu.
Dámy a pánové,
nejprve tedy rozhodneme hlasováním o návrhu
pana zpravodaje, resp. o návrhu organizačního
výboru, který byl zrekapitulován panem zpravodajem,
potom o doplňujícím návrhu paní
poslankyně Hubové.
Kdo je pro přikázání
k projednání výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko ve 110. hlasování této
schůze. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen
poměrem hlasů 88 pro, nikdo proti.
Nyní návrh na rozšíření
přikázání tak, jak jej přednesla
paní kolegyně Hubová, tzn. o výbor
petiční. Kdo je pro toto přikázání,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 111.
Kdo je proti?
Tento návrh nebyl schválen
poměrem hlasů 46 pro, 34 proti.
Děkuji v tomto okamžiku
panu ministrovi a panu zpravodaji. Tím jsme projednali
bod 43. a přistoupíme k dalšímu bodu
našeho pořadu.
Tím je
Jde o prvé čtení.
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2089. Z pověření vlády má
tento návrh odůvodnit ministr práce a sociálních
věcí pan Jindřich Vodička, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich
Vodička:
Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové, dne 26. října 1995 nabyl účinnosti
zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších
náležitostech spojených s výkonem funkce
představitelů státní moci a některých
státních orgánů a soudců. Zákon
založil samostatný systém odměňování
představitelů státní moci a soudců.
Platy jsou konstruovány jako součin platové
základny a platového koeficientu stanoveného
v závislosti na odpovědnosti a náročnosti
vykonávané funkce. Platovou základnou je
podle § 3, odst. 3 zákona souhrn nejvyššího
platového tarifu a maximální výše
osobního příplatku stanovených pro
zaměstnance ministerstev a dalších orgánů
státní správy.
Podle § 42 zákona
činí platová základna pro určení
výše platu v době od účinnosti
tohoto zákona do 30. června 1996 54,2 procenta základny
stanovené v § 3. Od 1. července 1996 již
činí 100 procent základny stanovené
v § 3.
Při zachování
současné právní úpravy tedy
vzrostou k tomuto datu zcela zásadním způsobem
nejenom platy představitelů státní
moci a některých státních orgánů,
ale i platy soudců.
Zvlášť výrazný
důsledek má toto zvýšení u soudců,
se kterými se srovnávají některé
další skupiny povolání, jejichž
práce je mnohdy kvalifikačně, psychicky i
vahou odpovědnosti stejně náročná.
Jsou to např. státní zástupci, vyšetřovatelé,
lékaři a další.
Následně vznikají
silné tlaky na úpravy platů do takové
výše, která předstihuje možnosti
ekonomiky.
Dosavadní makroekonomické
výsledky neumožňují zatím dále
urychlit růst reálných mezd a platů,
tzn. ustoupit v tomto směru neustále sílícím
požadavkům velkých skupin zaměstnanců,
a zároveň snížit současnou úroveň
inflace a zachovat vyrovnaný státní rozpočet.
Vláda proto zastává
názor, že je třeba odložit skokový
nárůst platů ústavních činitelů
a soudců, a zabránit tak nebezpečí
všeobecného zvýšení tlaku na nepřiměřený
růst mezd a platů.
Při realizaci změny
zákona se dosavadní platová základna
ve výši 54,2% souhrnu nejvyššího
platového tarifu a maximální výše
osobního příplatku pro zaměstnance
ministerstev a dalších orgánů státní
správy zachová po celý rok 1996 a růst
platů představitelů a soudců bude
v tomto roce úměrný zvýšení
platových tarifů pro orgány státní
správy.
V rámci schváleného
rozpočtu na letošní rok se předpokládá
úprava nejvyššího platového tarifu
pro orgány státní správy ve výši
zhruba 8%.
Uplatněním výrazně
vyšší platové základny až
od 1. ledna 1997 vznikne časový prostor, který
je pro utváření žádoucích
platových relací nezbytný. Řešení
by také měly usnadňovat lepší
ekonomické možnosti vyplývající
z očekávaného pozitivního ekonomického
vývoje v letošním roce.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance Petra
Brodského, který byl určen zpravodajem pro
první čtení, aby se ujal slova.
Poslanec Petr Brodský:
Kolegyně a kolegové, záležitost platů
a dalších náležitostí spojených
s výkonem představitelů státní
moci a některých státních orgánů
a soudců byla sněmovnou a jejími orgány
několikrát projednávána a řešena.
Přes záměry
sněmovny požádat o zpracování
systémového řešení této
otázky vládou, byl systém následně
řešen poslaneckou iniciativou. Podotýkám,
že zmíněná poslanecká iniciativa
vycházela z celého politického spektra sněmovny.
Jak si jistě mnozí
z nás vzpomínáme, přijali jsme zákon
v polovině loňského roku. Tento zákon
je nyní vládou, překládaným
návrhem, navrhován k novelizaci.
I když se osobně domnívám,
že sněmovna přijatý zákon (později
označený jako zákon č. 236/1995 Sb.)
pojala komplexně, se zvážením všech
politických úskalí a možných
závěrů, lze souhlasit s usnesením
organizačního výboru a přikázat
předlohu k projednání rozpočtovému
výboru.
Doporučuji tudíž
sněmovně přikázat předkládaný
návrh zákona k projednání rozpočtovému
výboru.