Poslanec Jiří
Karas: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
jelikož jsem jedním z navrhovatelů poslaneckého
návrhu novely, kterou se mění a doplňuje
zákon č. 113/93 Sb., o Fondu dětí
a mládeže, vynasnažím se ve svých
připomínkách k vládnímu návrhu
zákona č. 113/93 Sb., být maximálně
věcný a korektní.
Připomínka první
k čl. 1, odst. 1, bod c) návrhu. Navrhovaný
převod výnosů z prodeje nemovitého
majetku na účet Ministerstva financí ČR
je převodem části majetku do státního
rozpočtu a tento převod bez dalších
zvláštních kontrolních pravidel je v
zásadním rozporu se zákonem č. 497/90
Sb., o navrácení majetku SSM lidu ČSFR a
nezaručuje, že bude sloužit ve prospěch
dětí a mládeže. Jedná se o nesystémové
řešení, neboť převodem části
majetku ještě za existence fondu se ztrácí
možnost kontroly tohoto majetku parlamentem z jednoho místa.
Jedná se o opatření
nelogické, neboť takové navrhované řešení
by mělo být přinejmenším časově
vázáno na účetní období
a schvalovaný rozpočet fondu. Novela neřeší
správu a využívání tohoto účtu
v období již schváleného státního
rozpočtu a rozpočtových pravidel (vznik dalšího
neplánovaného přebytku státního
rozpočtu). Navíc, a to je velmi důležité,
novela neřeší, jakým způsobem
bude ministerstvo financí hradit již zahájenou
rekonstrukci objektů a vzniklé havárie v
roce 1996 a 97, které jinak fond hradí z výnosů
prodejů ve smyslu příslušných
usnesení vlády.
K čl. 1 odst. 2 návrhu:
tento bod stávajícího zákona řeší
přesněji poslanecká iniciativa, předkládaná
novela parlamentní tisk č. 2006, která ponechává
kontrolu snížení objemu majetku ve výjimečných
případech v rukou parlamentu.
K čl. 1, odst. 3 návrhu:
navrhovaný text je zmatečný, neboť právním
nástupcem SSM je Svaz mladých, takže Česká
republika, resp. Fond dětí a mládeže
nemůže přejímat závazky SSM,
neřku-li že ze zákona č. 497/90 Sb.,
přešel na Českou republiku pouze majetek a
nikoliv závazky SSM. Pokud měl navrhovatel na mysli
nezaplacené zásoby a závazky na majetku bývalého
SSM vzniklé v letech správy tohoto majetku Federálním
ministerstvem financí a Ministerstvem hospodářství
ČR před vznikem Fondu dětí a mládeže
v letech 1990 - 93, navrhované znění tomuto
faktu neodpovídá a přesněji celý
problém řeší poslanecká novela.
Domnívám se, že
není morální, aby zákon řešil
špatné hospodaření Ministerstva hospodářství
ČR, respektive v předkládaném znění
dluhy bývalého SSM. Dovolím si položit
otázku - máme snad čekat na pana Mohoritu,
až přinese další nezaplacené dluhy,
jak navrhuje vládní novela?
Návrh je rovněž
nekonzistentní, neboť navrhovaným textem čl.
1, odst. 1, písm. c) odebírá finanční
prostředky, které by mohly být na úhradu
dluhů použity. Konzistentním řešením
by bylo, aby úhrada dluhů způsobených
za období správy státními orgány
byla hrazena z jejich rozpočtu.
K čl. 2, odst. 1 a 2 návrhu
je pouze na politickém rozhodnutí parlamentu, zda
a případně do jaké doby má
existovat nestátní a parlamentem řízená
organizace pro naplnění zákona č.
497/90 Sb. a pro správu a rozhodování o využití
tohoto majetku, nebo zda má tuto funkci opět přejmout
státní exekutiva, která s tímto majetkem
již špatně hospodařila do roku 1993.
Připomínám,
že jen v roce 1995 bylo dohledáno 54 objektů
z majetku bývalého SSM, dalších zhruba
50 vytypováno, probíhá přes 150 soudních
sporů o majetek v České republice. Tyto záležitosti
zcela jistě nebudou uzavřeny do 30. 6. 1997 a předkládaný
vládní návrh neřeší kompetence
či povinnosti likvidátora v této oblasti.
K článku II. odst.
3 návrhu - převod zůstatku po likvidaci FDM
do státního rozpočtu v předloženém
znění je v rozporu se zákonem 497/1990 Sb.,
o navrácení majetku SSM lidu ČSFR, podle
něhož tato část majetku České
republiky má sloužit pro podporu dětí
a mládeže. Dámy a pánové, děkuji
za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Karasovi. Prosím pana kolegu
Maška, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec
Eduard Zeman.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
velmi souhlasím s tím, co zde přednesl pan
kolega Karas. Mne skutečně zaráží,
jak je možné, že tak krátký návrh
zákona vykazuje tolik chyb věcných i legislativních.
Zvláštní jsou také důvody, které
k tomuto návrhu vedly. A k nim bych se chtěl vyjádřit.
Je pravda, že podnikatelské
subjekty, obchodní společnosti zřízené
Ministerstvem hospodářství, z části
majetku bývalého SSM vykazují nepatrné
zisky a nebo spíše ztráty, takže nemohou
přispívat na úhradu nákladů
Fondu nebo na podporu aktivit ve prospěch dětí
a mládeže. Časový průběh
součtu hospodářských výsledků
těchto společností je však takový,
že ztráty se neustále snižují od
roku 1993. Tedy od té doby, kdy Fond začal tento
majetek spravovat.
Fond převzal tyto obchodní
společnosti od Ministerstva hospodářství
až v prosinci 1993 a lednu 1994. Jako správce vykázal
Fond řádově lepší výsledky
než Ministerstvo hospodářství. Tvrzení,
že výsledky hospodaření potvrzují
neperspektivnost Fondu tedy evidentně neodpovídá
realitě.
Jednoznačnou příčinou
stávajícího stavu je 1. ztrátové
hospodaření bývalých vedoucích
pracovníků a špatná kontrola hospodaření
těchto společností, resp. státních
podniků, v letech 1990 až 1993 ze strany státních
orgánů; 2. hrubé právní formální
a faktické závazky, kterých se dopustilo
Ministerstvo hospodářství při zakládání
těchto společností, jak konstatuje také
zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu
o kontrole majetku bývalého SSM z roku 1994; 3.
zbytečné nesmyslné a nevýhodné
úvěrové zatížení CKM ve
výši 122 mil Kč, o němž rozhodlo
Ministerstvo hospodářství (viz také
citovaná zpráva NKÚ); 4. uložení
nedobytných pohledávek a neprodejných zásob
do těchto společností, které je po
roce 1993 přirozeně ekonomicky zatěžují.
Rozpor v hodnotě základního jmění
obchodních společností zmiňovaný
v důvodové zprávě je pouze typickou
ilustrací výše uvedených skutečností.
Ještě před zápisem Fondu do obchodního
rejstříku Ministerstvo hospodářství
zjistilo, že v zakladatelských listinách stanovilo
chybně základní jmění společnosti
JUNIA. Bez vědomí Fondu požádalo obchodní
soudy o opravu stanoveného základního jmění
na souhrnnou hodnotu 900 351 748 Kč. Tato hodnota byla
zapsána do obchodních rejstříků
společností až po zápisu Fondu koncem
roku 1993 a začátkem roku 1994. Fond se o této
skutečnosti dozvěděl až z příslušné
přílohy souhrnného protokolu.
Na jaře roku 1994 Ministerstvo
hospodářství zjistilo, že již ani
zapsaná oprava základního jmění
obchodních společností nebyla vypočtena
správně, a navrhlo novou opravenou výši
základního jmění na souhrnnou hodnotu
přibližně 820 mil Kč. Je třeba
říci, že hodnota uvedená v důvodové
zprávě je zřejmě pro tiskovou chybu
asi o 100 tisíc vyšší.
Fond akceptoval rozhodnutí
čtyř ministrů a formou usnesení valných
hromad požádal o opravu základního jmění
v tomto smyslu. Ve dvou případech však obchodní
soud pro nesoulad se zákonem č. 113 odmítl
opravu opravy zapsat. V každém případě
však Fond musí ve své výroční
zprávě uvádět v hodnotě majetku,
kterou převzal k datu účinnosti svého
zápisu do obchodního rejstříku, původní
základní jmění v souhrnné výši
785 559 627 Kč, neboť tento stav byl k tomuto datu
zapsán v obchodních rejstřících.
Další rozdíl
v údajích ve výši svěřeného
majetku zmiňovaný v důvodové zprávě
jde na vrub části objemu movitého majetku.
Souhrnným protokolem Fond převzal movitý
majetek doložený položkovými seznamy a
místem uložení majetku v celkové pořizovací
hodnotě 121 699 501 Kč. Vyšší částka,
kterou uvádí Ministerstvo hospodářství,
zahrnuje i movitý majetek, který nebylo Ministerstvo
hospodářství České republiky
schopno v souhrnném protokolu doložit položkovými
seznamy, ani uvedením místa, kde se dotyčný
majetek může nacházet. Příslušná
pasáž souhrnného protokolu uvádí:
objem tohoto movitého majetku nevloženého do
obchodních společností podle údajů
z protokolu zmocněnců a účetní
evidence Junia, s.r.o., činil 179 403 089 Kč. Majetek
u 170 středisek činil podle aktualizace provedené
v roce 1994 k 31. 5. 1993 Fondem dětí a mládeže
121 691 501 Kč. U zbývajících středisek
vypracuje Fond aktualizaci stavu movitého majetku na základě
podkladů Junia, s.r.o., pokud příslušné
doklady o majetku jsou k dispozici.
Fond stěží
může ve svém účetnictví
vykazovat majetek, o němž Ministerstvo hospodářství
pouze uvádí, že neví, co to je, neví,
kde je, ale někde by měl být.
Z výsledků práce
Fondu vyplývá, že svěřený
majetek se stabilizuje, ztráty se snižují -
a to značně progresivně - je dohledán
nový majetek v odhadované hodnotě cca 190
mil Kč. Majetek převzatý souhrnným
protokolem je nyní řádně zinventarizován
a pojištěn. Je tedy velmi smutné, že za
těchto okolností navrhuje vláda opět
převést majetek bývalého SSM pod správu
a kontrolu státního orgánu. Uvědomme
si, že do navrhovaného termínu likvidace Fondu
do 30. 6. 1997 nelze reálně počítat
s ukončením soudních sporů, ukončením
dohledávání a vymáhání
dalšího majetku nebo i prodejem či převodem
veškerého stávajícího majetku,
neboť stav dokumentace majetku rychlé převody
neumožňuje a bude se zpět pod státní
správu převádět i majetek fyzický.
Skutečně si myslím,
že není dobrý takový návrh, který
navrhuje tento majetek převést zpět pod státní
úředníky, kteří již v
letech 1990 až 1993 prokázali, že majetek spravovat
nedovedou. Je s podivem, že tento návrh podává
pravicová vláda. Mně to spíš
připadá, jakoby ten návrh připravil
nějaký bývalý vysoký funkcionář
Socialistického svazu mládeže. Děkuji
vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Ivanu Maškovi a prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Eduard Zeman, připraví se paní
poslankyně Květoslava Čelišová.
Poslanec Eduard Zeman:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, mnoho z toho, co bych zde
mohl říci, řekli oba moji předchůdci.
Rád bych navázal na závěrečná
slova kolegy Maška. I mně připadá paradoxní,
že pravicová vláda, jejíž základní
liberální argumentace zněla "není
a nemůže být dobrým hospodářem",
navrhuje tuto novelu zákona.
Z mého hlediska vychází,
že stávající zákon o Fondu dětí
a mládeže má některé vážné
chyby. Proto také vznikla poslanecká novela, nebo
návrh poslanecké novely, který tyto stěžejní
chyby odstraňuje. Máme ho v programu zařazen
o několik bodů dál.
Ale obracím se teď
ke kolegům zprava. Prosím vás, už se
dostatečně prokázalo, že stát
není schopen tento majetek užitečně
spravovat, už se dostatečně prokázalo,
že kdykoli uděláme takovéto řešení,
je to nesystémový krok, je to krok proti smyslu
vládního programu, krok proti smyslu všeho,
o co tato vláda vlastně kdy usilovala, a já
nechápu, jak je možné, že tato vláda
takovýto krok navrhuje.
Proto navrhuji následující
alternativní usnesení.
Jako první usnesení
navrhuji, že sněmovna zamítá tento návrh.
V případě,
že by to neprošlo, navrhuji jako alternativu vrátit
ho vládě k dopracování s přihlédnutím
k tomu, co je obsaženo v poslaneckém návrhu.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Zemanovi. Paní poslankyně Čelišová
vystoupí nyní a připraví se pan poslanec
Kozel.
Poslankyně Květoslava
Čelišová:
Pane místopředsedo, dámy a pánové,
připojuji se ve svém vystoupení ke svým
předřečníkům především
z toho důvodu, že tento vládní návrh
zákona nezaručuje, že majetek bývalého
SSM bude sloužit našim dětem a mládeži.
Také já prosím
sněmovnu, aby věc zvážila a doporučuji
nepřijetí tohoto zákona a jeho vrácení
zpět vládě k přepracování.
Děkuji vám.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Čelišové a slova se
ujme jako poslední z písemně přihlášených
pan poslanec František Kozel.
Poslanec František Kozel:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, aby byla sada návrhů
usnesení úplná, dovolím si navrhnout,
aby tento návrh byl doporučen k druhému čtení.
Uvědomuji si, že s
naprostou většinou připomínek a výtek
předřečníků je třeba
souhlasit, protože skutečně tak to je, ale
na druhé straně si myslím, že i v tomto
vládním návrhu se najdou některé
myšlenky, které jsou hodný pozornosti a měl
by se tento návrh dostat do druhého čtení,
aby náš výbor předpokládám,
že mu to bude přikázáno - mohl oba návrhy,
jak vládní tak poslanecký, řádně
posoudit a doporučit sněmovně přijatelné
řešení.
Proto tedy navrhuji usnesení,
kterým by byl tento návrh přikázán
našemu výboru.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Františku Kozlovi a obecnou rozpravu končím.
O slovo se přihlásil
ještě pan ministr Ivan Pilip.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Ivan Pilip:
Pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
dovolte mi, abych se vyjádřil k těm připomínkám,
které tu zazněly na adresu vládního
návrhu.
Za prvé musím říci,
že část z nich skutečně byla
hovorem o tomto návrhu vládního zákona,
část z nich byla rozborem minulé práce
Ministerstva hospodářství in absentia pana
ministra - nevím, jestli se tady trochu nepřekrývaly
záměry řečníků v těchto
dvou bodech.
Tento návrh nemá
z účel charakterizovat a nějak shrnovat dosavadní
výsledky zajišťování bývalého
majetku SSM, ale skutečně dořešit ten
problém do budoucna. O to tady má jít a nevím,
jestli ty historické reminiscence nás pohnou alespoň
o kus z místa.
Mě zaujalo, když tu
říkal - myslím pan poslanec Zeman, že
jde o to, jakým způsobem bude majetek se spravovat.
Vláda a vládní úředníci
nejsou v tom těmi nejlepšími, kteří
to mohou dělat. Chtěl bych říci jednoznačně,
že vládní úředníci to
také nechtějí dělat. Pokud tato vláda
něco chce, pak je to to, aby jednotlivé majetky
spravovali konkrétní majitelé. A konkrétním
majitelem, pravda, není státní úředník,
ale také jím není Fond. A dlouhodobě
je tato koncepce neudržitelná, dle mého názoru
a názoru vlády.
Jde o to, že v podstatě
jde o majetek, jehož nominální hodnota se blíží
miliardě korun, spravuje ho Fond s minimálním
aparátem a jsou tam majetky, které by vyžadovaly
skutečně profesionální ekonomickou
správu. Mě skutečně není jasné,
proč by se touto formou měly pro potřeby
mládeže využívat majetky typu Centrum
na Seči, typu Tiskárny, vydavatelské domy
a podobně. Chápu jejich vazbu na mládež
a domnívám se, že to, co zákon navrhuje,
to znamená, aby Fond tyto majetky dohledal, umožnil
jejich privatizaci a peníze se popřípadě
použily pro podporu činnosti mládeže,
že je mnohem rozumnější řešení.
Pokud pan poslanec Mašek
považuje zpracovatele spíše za vysoké
funkcionáře SSM, pak mu musím tedy oznámit,
že jsem sice pod zákonem podepsán sice já,
ale zpracovávali jsme ho společně s panem
doktorem Kalvodou, takto předsedou ODA. (Veselost a potlesk).
Takže já pevně
doufám, že při vašem hlasování
se trochu zklidní takto vypjaté názory na
ten majetek a že se bude hledat řešení,
které bude hledět více do budoucna.
Shrnuji, podtrhuji. Nejde o to,
aby se tento majetek převedl na státní úředníky,
jde o to, abychom Fond dotlačili k tomu, aby do června
1997 všechny věci zmapoval a roztřídil
do dvou skupin a teprve likvidační a popřípadě
právní střepy aby vedl stát a dlouhodobě
tak nasměroval tyto majetky ke konkrétním
vlastníkům. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Pilipovi. Vzhledem k tomu, že jsem mu měl
možnost dát slovo už po ukončení
rozpravy, tato se znovu otevřela, takže se ptám,
zdali je někdo, kdo chce vystoupit. Vidím ruku pana
poslance Karase a pana poslance Maška. - (V plénu
se projevil nesouhlas s novým otevřením rozpravy.)
Pane kolego, buďte tak laskav
a přečtěte si jednací řád.
Bude to ku prospěchu nás obou.
Poslanec Jiří
Karas: Dámy a pánové,
já nebudu jitřit atmosféru, ani nebudu polemizovat
s tím, co možná z nedostatečné
informovanosti pan ministr zde řekl.
Já jsem ale nekritizoval
nebo zde nebyla kritizována ta skutečnost, že
by měl být prodáván nemovitý
majetek ČR, který nemůže sloužit
potřebám dětí a mládeže,
ale že výnosy z prodeje tohoto majetku by měly
být převedeny na účet Ministerstva
financí. To je směr mé kritiky a oprávněné
výtky.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Karasovi, slova se ujme pan poslanec Ivan Mašek.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážené dámy a pánové,
moje poznámka bude spíše faktická, je
to jenom poznámka k jedné větě, kterou
pronesl pan ministr. Ano, pane ministře, já musím
jenom říci k těm svým závěrečným
slovům, že u Jana Kalvody jsem si jist, že nikdy
nebyl vysokým funkcionářem SSM (veselost).
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Ivanu Maškovi. O slovo se přihlásil
pan poslanec Frommer a dává přednost panu
poslanci Kozlovi. Pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec František Kozel:
Velmi se omlouvám, že se vracím zpět
za tento stolek, ale mě to přijde, jakoby neprobíhalo
první čtení, ale druhé čtení.
Už z vystoupení, která zde byla, je patrné,
že nejrozumnější by bylo přikázat
oba dva návrhy, které v této věci
jsou, příslušnému výboru. Tam
je možné vše náležitě prodiskutovat
s chladnější hlavou.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kozlovi. Pan poslanec Alfred Frommer.
Poslanec Alfred Frommer:
Dámy a pánové, pane předsedající,
jenom velice krátce.
Já bych se vaším
prostřednictvím obrátil na pana ministra.
Existuje brožurka informativní, kterou jsme dostali
od Fondu dětí a mládeže, a já
tedy panu ministrovi s láskou i s věnováním
tuto brožurku věnuji. (Potlesk.)
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Frommerovi a ptám se, zda-li někdo
hodlá vystoupit? Ptám se, zda-li pan ministr hodlá
vystoupit, aniž bychom se vystavili nebezpečí,
že znovu bude otevřena rozprava? Není tomu
tak. Ještě se hlásí pan poslanec Benda
a vzhledem k tomu, že má v ruce jednací řád,
chce zcela nepochybně sněmovnu informovat o svém
názoru na to, kdy je rozprava otevřena a kdy nikoliv.
Má k tomu příležitost.
Poslanec Marek Benda:
Omlouvám se, pane předsedající, nechtěl
jsem už vystupovat, ale pokud jste to znovu zopakoval, myslím
si, že žádná rozprava nebyla otevřena
v tomto případě. § 66 odst. 1 říká:
Předsedající
rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni
další řečníci.
Odst. 2 říká:
Po ukončení rozpravy
udělují předsedající závěrečné
slovo navrhovateli a zpravodajovi. Navrhovatel i zpravodaj se
mohou závěrečného slova vzdát.
Odst. 3:
Sněmovna se může
usnést bez rozpravy na opětném otevření
rozpravy, a to do zahájení o hlasování
o závěrečném usnesení. Rozprava
je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova
před hlasováním o závěrečném
usnesení člen vlády. Pro ukončení
nově zahájené rozpravy platí obdobně
ustanovení odst. 2.
Myslím, že toto je
typický příklad podle odst. 2, nikoliv vystoupení
člena vlády před závěrečným
hlasováním s nějakou další poznámkou,
ale vystoupení navrhovatele, kterým pan ministr
je, čili rozprava neměla být znovu otvírána.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Může
to být jeden z výkladů. Nevěděl
jsem, jestli pan ministr vystupuje jako navrhovatel, nebo jako
člen vlády, ale byl tady takový úzus
a pan poslanec Benda se o tom docela dobře může
přesvědčit, když nahlédne do
několika podobných případů,
jak bylo postupováno.
Nyní má slovo opět
pan ministr, ale nevím, čemu vadí, že
je tady sděleno několik návrhů navíc.
Jestli je z toho obava? Nevím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Ivan Pilip:
Nechci zasahovat, pane předsedající,
do diskusí o jednacím řádu, ale musím
říci, že nelituji toho, že rozprava byla
otevřena. Aspoň jsem se mohl a možná
i někteří další přesvědčit
a nahlédnout na to, jaké argumenty a jaké
věty používá pan poslanec Mašek,
když mu docházejí věcné. Děkuji
vám.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Doufám,
že už to bylo všechno, co zaznělo před
závěrečným hlasováním
a nejsou-li námitky, budeme postupovat v souladu s jednacím
řádem tak, že dám nejprve hlasovat o
návrhu, že sněmovna vrací předložený
návrh navrhovateli k dopracování. Samozřejmě
vás všechny odhlásím a požádám
o novou prezentaci. Nějak se mně to nedaří.
Omlouvám se všem, které jsem donutil vstrčit
registrační kartu ještě jednou.
Dámy a pánové,
v hlasování č. 118 rozhodneme o návrhu
usnesení, kterým Poslanecká sněmovna
vrací předložený návrh navrhovateli
k dopracování.
Pan poslanec Zeman se hlásí.
Poslanec Eduard Zeman:
Můj první návrh byl zamítnut.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Ano. Pane
poslanče, rozuměl jsem tomu dobře, nicméně
jednací řád říká to,
že se prvně hlasuje v pořadí, které
jsem uvedl já. Hlasování je přerušeno.
Museli bychom o vašem pozměňovacím návrhu
hlasovat jako o změně procedury. Mohu to učinit
přejete-li si to. (Poslanec Zeman: Ne.)
Ne. Hlasování č.
118 prohlásím za neplatné. A v hlasování
č. 119, které jsem právě zahájil,
rozhodneme o usnesení, které jsem navrhl, tedy Poslanecká
sněmovna vrací předložený návrh
navrhovateli k dopracování.
Ptám se, kdo je pro? Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování č.
119 skončilo výsledkem 65 pro, 46 proti.
Konstatuji, že jsme přijali
toto usnesení. Děkuji panu ministru Ivanu Pilipovi
a panu zpravodaji Martinu Chudobovi a přistoupíme
k projednávání dalšího bodu.
Tím je
Návrh jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 2011, stanovisko vlády
k němu jako tisk 2011 /1. Žádám, aby
se slova ujal zástupce navrhovatelů pan poslanec
Emil Jaroš a vás ostatní prosím o klid.
Poslanec Emil Jaroš:
Vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, mám určitou
výtku k vedení této schůze, a to v
tom, že při projednávání bodu
47, to znamená mého původního návrhu,
mně bylo odmítnuto udělení závěrečného
slova předsedajícím.
Zároveň vás
chci tímto požádat o stažení bodu
z pořadu č. 48, jehož jsem předkladatelem
a nechte o tom hlasovat sněmovnu. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Pan poslanec
Emil Jaroš navrhuje, aby bod, který byl před
chvilkou uveden, byl stažen z programu schůze.
Hlásí se pan poslanec
Koháček s faktickou poznámkou. Rád
mu dávám slovo.
Poslanec Petr Koháček:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, přiznám se,
že kolegovi Jarošovi momentálně nerozumím.
Buď navrhuje, že svůj návrh stahuje, což
není potřeba potvrdit hlasováním sněmovnou
podle nového jednacího řádu, anebo
navrhuje hlasovat o tom, že se stahuje z této schůze,
ale neumím si potom představit další
postup, jak by byl zařazen na nějakou jinou schůzi.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji.
Myslím si, že je třeba upřesnit. Může
se jednat o dvě různé záležitosti.
Poslanec Emil Jaroš:
Navrhuji stažení z pořadu této schůze.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Ano. O tom
je možno hlasovat, protože je to procedurální
návrh. O stažení z této schůze
lze přece dát hlasovat. Slovo má pan poslanec
Miloslav Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný:
Nechci to komplikovat. Vždy, když jsme už nejvíc
unaveni, přijdeme s procedurálními poznámkami,
čímž si to velmi ulehčíme. Rozuměl
jsem tomu, co říkal pan poslanec Jaroš tak,
jakoby měl v úmyslu vzít tento návrh
zákona zpět, ale řekl to svým výrokem
jinak a já bych ho moc prosil, chce-li dosáhnout,
aby se tento návrh zákona neprojednával,
aby byl přesný ve vyjadřování
a aby řekl: Beru návrh zákona zpět.
Tím se ušetří jedno hlasování
a další jednání o této věci
na příštích schůzích,
ale možná jsem se mýlil. Promiňte, pane
kolego.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Přesně
to jsem měl na mysli, když jsem říkal,
že se jedná o dvě různé možné
procedury. Pan poslanec Jaroš to jistě upřesní.