Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Odhlásil jsem vás a Kancelář prosím,
aby nastavila počet hlasů potřebných
ke schválení, a to na 120.
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, o jaký
návrh se jedná, dovolte mi, abych přednesl
procedurální návrh, abychom odročili
projednávání tohoto bodu do zítřka
do 10 hodin.
K tomuto návrhu se hlásí s faktickou poznámkou
pan kolega Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající,
omlouvám se, ale zítra odjíždí
delegace zahraničního výboru na Slovensko
a může být zítra stejně obtížné
získat ústavní kvórum.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou
poznámkou se hlásí pan kolega Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Tentokrát,
dámy a pánové, přednáším
faktickou poznámku jenom proto, abych umožnil našim
kolegům, kteří se zdržují v této
budově, včas dospět do jednací síně,
neboť jsem přesvědčen, že by bylo
velmi nezodpovědné, abychom zahájili hlasování
o této věci právě v okamžiku,
kdy bude přítomno 120 poslanců sněmovny.
Uvědomme si, že se jedná o velmi důležité
hlasování, že nepřijetí, odmítnutí
této smlouvy Poslaneckou sněmovnou, by mělo
- nechci říci - fatální důsledky,
ale zcela určitě ne dobré důsledky
pro naše postavení v Evropě, protože to
je přece dohoda, to je přece úmluva, kterou
snad, troufám si říci, si všichni přejeme.
Proto jsem velmi dobře rozuměl návrhu pana
předsedajícího, pana místopředsedy
sněmovny Karla Ledvinky, aby hlasování bylo
odročeno do zítřka do 10 hodin.
Dámy a pánové, jenom proto jsem se sám
připojoval ve svých myšlenkách k přednesenému
procedurálnímu návrhu a právě
proto, že bych si velmi přál, abychom tuto
dohodu schválili, moc prosím kolegy, kteří
jsou ještě přítomni v předsálí,
aby se dostavili v takovém počtu, abychom mohli
tuto smlouvu schválit. Pakliže se nám to nepodaří
během zbývajících vteřin, které
mně zbývají k přednesení faktické
poznámky, nezbude mi nic jiného, než se připojit
k návrhu místopředsedy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Ve 167. hlasování se ptám, kdo tento návrh
podporuje?
Dámy a pánové, prosím, pana kolegu
Kaluse, aby byl tak laskav a přednesl vám znovu
návrh usnesení. Děkuji.
Poslanec Jaromír Kalus: Usnesení poslanecké
sněmovny k vládnímu návrhu, kterým
se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Evropská dohoda o osobách účastnících
se řízení před evropskou komisí
a soudem pro lidská práva, přijatou v Londýně
dne 6. května 1969.
Poslanecká sněmovna schvaluje podle článku
39 odst. 4 ústavního zákona ČNR č.
1 z roku 1993 Sb., Ústava České republiky,
Evropskou dohodu o osobách účastnících
se řízení před evropskou komisí
a soudem pro lidská práva, přijatou v Londýně
dne 6. května 1969 a stanoví, aby Česká
republika podle čl. 4 odst. 2 písm. b) této
dohody učinila při ratifikaci prohlášení
následujícího znění:
Ustanovení článku 4 odst. 2 písm.
a) dohody nebude uplatňováno vůči
státním občanům České
republiky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Jedná se o 168. hlasování. Kdo tento návrh
usnesení podporuje? Kdo je proti?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 132 poslanců,
nikdo nebyl proti.
Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji Kalusovi.
Dámy a pánové, navrhuji, abychom ještě
projednali bod 75 a 76 podle schváleného programu.
Bodem 75 je
Vládní návrh, který jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 2013, uvede z pověření
vlády ministr dopravy pan Vladimír Budinský,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr dopravy ČR Vladimír Budinský:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, děkuji za pochopení a panu
místopředsedovi Ledvinkovi za obratnost.
Chtěl bych předložit najednou oba návrhy
smluv, které se týkají stejné věci,
a to jsou hraniční mosty na dálnici D5 a
německé dálnici A6 a hraniční
most na mezinárodní silnici E49, která je
silnicí první třídy č. 21.
Jsou to standardní smlouvy, které se podepisují
při každé takové věci. Dálnice
D5 a hraniční most bude v provozu v roce 1997. Most
na silnici 1/21 bude vybudován také v letech 1996/1997.
Nechci vás dále zdržovat.
Prosím vás o souhlas s oběma těmito
mezinárodními smlouvami, se kterými vláda
již souhlas vyslovila. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Organizační
výbor určil zpravodajem pro prvé čtení
poslance Zdeňka Vorlíčka, kterého
žádám, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
pokládám předložené smlouvy za
velice důležité, protože umožňují
napojit naši silniční síť na evropskou
dálniční síť. Pro nás
jako pro stát exportní a průmyslový,
je tohle velice důležité. Jsou to smlouvy,
které jsou určitým způsobem komplementární
v tom smyslu, že jeden dálniční most
bude stavět Česká republika za platnosti
českých předpisů, druhý dálniční
most Spolková republika Německo za platnosti jejich
předpisů. To pokládám za správné
a spravedlivé.
Domnívám se, že předložené
smlouvy tak, jak jsou předloženy, jsou v souladu s
jednacím řádem, s naším ústavním
řádem a doporučuji vám je k přijetí
a k tomu, aby byly přikázány hospodářskému
výboru Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní
nehlásí. Končím obecnou rozpravu.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání
výborům k projednání. Organizační
výbor navrhl přikázat předložený
návrh k projednání hospodářskému
výboru. Má někdo jiný návrh?
Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený
návrh k projednání hospodářskému
výboru.
Jedná se o 169. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Návrh byl přijat.
Pro hlasovalo 90 poslanců, proti nebyl nikdo.
Dalším bodem je
Vládní návrh, který jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 2014, uvedl z pověření
vlády ministr dopravy pan Vladimír Budinský
v minulém bodě. Organizační výbor
určil zpravodajem pro první čtení
poslance Zdeňka Vorlíčka.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Já
už jsem své stanovisko řekl v předchozím
bodě. Prosím vás i v tomto případě
o podporu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo
nehlásí, takže ji končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání
výborům k projednání. Organizační
výbor navrhuje přikázat předložený
návrh k projednání hospodářskému
výboru. Ptám se, zda má někdo jiný
návrh? Není tomu tak. Přistoupíme
k hlasování.
Jedná se o 170. hlasování.
Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti? Návrh byl
přijat.
Pro hlasovalo 95 poslanců, nikdo nebyl proti.
Dámy a pánové, jak jsme si schválili
rozhodnutím sněmovny na začátku odpoledního
jednání, nyní vyhlašuji přestávku
do 19 hodin. Předseda Poslanecké sněmovny
svolává na 18.15 do místnosti č. 106
organizační výbor.
(Schůze přerušena v 18.13 hodin)
(Schůze zahájena v 19.10 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Budeme
pokračovat v projednávání bodu č.
70.
Vládní návrh, který jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1997, uvede z pověření
vlády ministr průmyslu a obchodu Vladimír
Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír
Dlouhý: Vážený pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, z pověření
vlády před vás předstupuji s odůvodněním
vládního návrhu, kterým se předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
k vyslovení souhlasu Dohoda o přístupu Republiky
Slovinsko ke Středoevropské dohodě o volném
obchodu (CEFTA), která byla podepsána dne 25. listopadu
1995 v Ljubljani na základě usnesení vlády
České republiky.
Na poznaňském setkání předsedů
vlád České republiky, Maďarska, Polska,
Slovenské republiky a Slovinska v listopadu 1994 bylo dohodnuto,
že Republika Slovinsko jako první přistoupí
ke Středoevropské dohodě o volném
obchodu. Tento záměr byl potrvzen i na summitu premiérů
států CEFTA v září minulého
roku v Brně.
Přistoupení nových států k
CEFTA právně umožňuje "Doplňková
dohoda ke Středoevropské dohodě o volném
obchodu" podepsaná 11. září 1995
v Brně, kterou v současné době projednává
Poslanecká sněmovna Parlamentu.
Republika Slovinsko splňuje podmínky stanovené
Doplňkovou dohodou pro přistoupení k CEFTA,
t.j. má parafovanou Asociační dohodu s Evropskou
unií a je členem Světové obchodní
organizace.
Slovinsko přistupuje k CEFTA od 1. 1. 1996 a přijímá
Středoevropskou dohodu o volném obchodu se všemi
jejími doplňky podepsanými před podpisem
Dohody o přístupu.
Součástí Dohody o přístupu
jsou Protokoly č. 8 a 11 obsahující ustanovení
pro zrušení cel u průmyslových výrobků
a pro poskytování vzájemných zemědělských
koncesí mezi ČR a Republikou Slovinsko.
Na základě těchto Protokolů se uskutečňují
od 1. 1. 1996 veškeré dodávky průmyslových
výrobků z České republiky do Slovinska
a opačně beze cla. Částečná
liberalizace vzájemného obchodu zemědělskými
výrobky postupně rovněž probíhá.
Chtěl bych zdůraznit, že vzájemný
obchod má trvale vzestupnou tendenci, k čemuž
výrazně přispěla původní
bilaterální dohoda o volném obchodu z roku
1993.
Jsme přesvědčeni, že Dohoda o přístupu
Slovinska k CEFTA vytváří dobrý základ
pro další rozvoj vzájemné obchodní
spolupráce.
Z tohoto důvodu, vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci,
doporučuji vám přikázat vládní
návrh Dohody o přístupu Republika Slovinsko
k CEFT výboru Poslanecké sněmovny k projednání.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím,
aby se slova ujal pan poslanec Jiří Payne, který
byl rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny
určen zpravodajem pro první čtení
za omluveného poslance Otakara Vychodila.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo,
vážená sněmovno, pane ministře,
dostáváme návrh, kterým do sdružení
států, které se dohodly uplatňovat
navzájem pravidla, která vedou k vytvoření
úplné zóny volného obchodu, vstupuje
nový stát - Slovinsko. Domnívám se,
že již dnes můžeme říci, že
CEFTA se stává prestižní organizací,
která má svou autoritu. Za sebe mohu říci,
že vítám to, že tato skupina států
se rozšiřuje právě o Slovinsko.
Podíváte-li se do návrhu, který máme
před sebou, chtěl bych připomenout, že
se obchodní vztahy se Slovinskem rozvíjejí
naprosto dramatickým způsobem, protože v roce
1992 se náš obchod zdvojnásobil a v následujících
letech máme každý rok nárůst
150%.
To je skutečně vlastní doklad toho, že
zóny volného obchodu, které sjednáváme
s různými státy, přinášejí
konkrétní efekt a že tomu tak je i v případě
Slovinska. Vzhledem k tomu, že perspektivy další
spolupráce se Slovinskem jsou zřejmé, domnívám
se, že je účelné, aby Slovinsko vstoupilo
do této multilaterální spolupráce,
bylo regulérním partnerem a hlásím
se k tomu, abychom podpořili tuto smlouvu. Doporučuji,
aby smlouva byla přikázána zahraničnímu
výboru, který se těmito smlouvami zabývá.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní
nehlásí, takže rozpravu končím.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání
výborům k projednání. Organizační
výbor navrhuje přikázat předložený
návrh k projednání zahraničnímu
výboru a ptám se, zda někdo má jiný
návrh? Není tomu tak. Přistoupíme
k hlasování v případě, že
budeme moci hlasovat. Zatím tomu tak není.
Přednesu návrh usnesení: Poslanecká
sněmovna přikazuje předložený
návrh k projednání zahraničnímu
výboru.
Ve 171. hlasování kdo tento návrh podporuje?
Kdo je proti? Návrh usnesení byl přijat.
Z přítomných 69 poslanců 68 hlasovalo
pro, nikdo nebyl proti.
Dalším bodem je
Vládní návrh, který jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 2078 uvede z pověření
vlády ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír
Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír
Dlouhý: Pane předsedající, pane
předsedo, paní poslankyně, páni poslanci,
předkládaná Dohoda o volném obchodu
mezi Českou republikou a Bulharskou republikou byla podepsána
dne 15. prosince 1995 v Praze. Proces sjednávání
dohody pozitivně ovlivnilo setkání předsedů
vlád smluvních stran Středoevropské
dohody o volném obchodu v září 1995
v Brně. V jeho průběhu bylo mimo jiné
dohodnuto, že Bulharská republika bude zařazena
do skupiny států - perspektivních kandidátů
na přistoupení k této dohodě. S cílem
usnadnit a urychlit proces budoucího přistoupení
Bulharska k CEFTA byl proto text předkládané
dvoustranné dohody v maximální možné
míře přiblížen základnímu
textu dohody CEFTA.
Vývoj vzájemného obchodu mezi Českou
republikou a Bulharskem vykazuje po značném poklesu
v letech 1990 až 1992 tendenci k pomalému růstu.
Bulharsko nepatří v současné době
mezi nejvýznamnější obchodní
partnery České republiky, když obrat vzájemného
obchodu v roce 1995 za období leden až listopad dosáhl
pouze hodnoty 82,8 milionu dolarů s výrazným
převisem vzájemné obchodní bilance
ve prospěch České republiky. Podle předběžných
ekonomických analýz by však konkrétní
dopad předkládané dohody o volném
obchodu mezi oběma státy mohl v prvním roce
jejího provádění představovat
nárůst nejméně 20% objemu vzájemného
obchodu s tím, že trend by mohl pokračovat
i v dalších letech.
Od 1.1.1996 byl zcela liberalizován dovoz do České
republiky u 82% stávajícího obchodu průmyslovými
výrobky a ke stejnému datu liberalizovala Bulharská
republika zcela dovoz z České republiky u 70% stávajícího
obchodu průmyslovými výrobky. Liberalizace
obchodu zemědělskými výrobky se dotýká
vybraného okruhu výrobků a je možno
ji považovat za první etapu liberalizace agrárního
obchodu, který je pro Bulharsko velmi citlivý.
Závazky České republiky vyplývající
z Dohody o volném obchodu respektují dříve
přijaté mnohostranné i dvoustranné
závazky naší země a odrážejí
reálný vývoj transformace ekonomiky České
republiky. Dohoda nebrání sjednávání
dalších preferenčních dohod.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas
s přikázáním výboru k projednání
Dohodu o volném obchodu mezi Českou republikou a
Bulharskou republikou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní
prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří
Payne, který byl rozhodnutím předsedy Poslanecké
sněmovny určen zpravodajem pro první čtení
za omluveného poslance Otu Vychodila.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo,
pane ministře, vážená sněmovno,
tato smlouva je zcela v logice usilování České
republiky, která má ekonomiku zaměřenou
proexportně. Pro nás je zahraniční
obchod velmi důležitou součástí
našeho národního hospodářství.
Podílí se významně na ekonomických
výsledcích České republiky a i když
Bulharsko prozatím nepatří k významným
partnerům, domnívám se, že je na místě,
abychom vytvořili podmínky, které mohou vést
k posilování vzájemných kontaktů.
Věřím dokonce, že i někteří
z našich podnikatelů se chopí této příležitosti
a rozšíří kontakty v této oblasti.
Pokud se podíváme na čísla, jak se
obchod vyvíjí, tak zjišťujeme, že
vlastně v posledních letech ten obchod zdánlivě
jakoby stagnuje nebo kolísá na přibližně
stejných číslech. A právě do
tohoto stavu by smlouva, která je zde předložena,
mohla vnést jakousi dynamiku, která by vedla k růstu
vzájemné obchodní výměny.
Proto se domnívám, že je na místě,
aby se výbory zabývaly touto smlouvou a doporučuji,
aby zahraniční výbor zhodnotil tuto smlouvu.
Doporučuji tedy, aby byla smlouva přikázána
zahraničnímu výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu. Končím
obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem
na přikázání výboru k projednání.
Organizační výbor navrhuje předložený
návrh k projednání zahraničnímu
výboru.
Má někdo jiný návrh? Není tomu
tak. Přistoupíme k hlasování. Přednesu
návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený
návrh k projednání zahraničnímu
výboru.
Jedná se o 172. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Návrh byl přijat. Ze 69 přítomných
bylo 62 pro, nikdo proti.
Děkuji panu ministru Dlouhému, děkuji společnému
zpravodajovi panu kolegovi Paynovi.
Přistoupíme k projednávání
dalšího bodu, kterým je
Vládní návrh, který jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 2030, uvede z pověření
vlády ministr spravedlnosti pan Jiří Novák,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovoluji si předložit Poslanecké sněmovně
k prvému čtení Úmluvu o praní,
vyhledávání, zadržování
a konfiskaci výnosů ze zločinu, která
byla sjednaná 8. listopadu 1990 ve Štrasburku. Úmluva
vstoupila v platnost v roce 1993 a stala se významným
nástrojem k potírání mezinárodně
organizované majetkové trestné činnosti.
Boj proti závažné kriminalitě je čím
dál více mezinárodním problémem
a vyžaduje též použití účinných
metod na mezinárodní úrovni. Úmluva
za tím účelem vytváří
systém pravidel a opatření umožňujících
širokou spolupráci mezi členskými státy
s cílem zbavit pachatele nástrojů a výnosů
z jejich nezákonné činnosti. Zavazuje státy
k poskytování právní pomoci při
zajišťování důkazů o veškerém
majetku, který by mohl podléhat konfiskaci, a k
vzájemnému informování o prostředcích
a výnosech, které by mohly být předmětem
trestního stíhání. Aby pachatel nemohl
odstranit majetek, který by později mohl být
předmětem žádosti o konfiskaci, jsou
státy povinny přijmout prozatímní
opatření k jeho zajištění.
Úmluva též zavazuje státy k tomu, aby
buď vykonaly rozhodnutí cizího státu
o konfiskaci, nebo na základě žádosti
cizího státu samy provedly řízení
vedoucí k rozhodnutí o konfiskaci a jeho výkonu.
Úmluva dále konkretizuje podmínky k poskytování
právní pomoci a uvádí důvody,
které mohou vést k odmítnutí poskytnutí
právní pomoci, případně k odmítnutí
výkonu zahraničního rozhodnutí.
Aby Česká republika mohla plnit všechny závazky
obsažené v Úmluvě, bylo nutno přistoupit
k novelizaci trestního zákona a trestního
řádu. Tyto novely byly schváleny Parlamentem
v rámci zákona č. 152 Sbírky zákonů
a jsou účinné od 1. září
1995. Dalším nezbytným opatřením
k zajištění plnění závazků
České republiky plynoucích z této
Úmluvy je přijetí zákona proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti. Návrh
tohoto zákona byl Poslanecké sněmovně
předložen k druhému čtení 6.
února tohoto roku a lze očekávat, že
se podaří jej v brzké době schválit.
Úmluva byla k dnešnímu dni podepsána
23 státy, k její ratifikaci zatím přistoupilo
8 států. Vláda České republiky
vyslovila 8. listopadu 1995 s podpisem této Úmluvy
souhlas.
Na základě zmocnění vlády České
republiky jsem Úmluvu 18. prosince 1995 podepsal s výhradou
její ratifikace.
Úmluva o praní, vyhledávání,
zadržování a konfiskaci výnosů
z trestné činnosti je moderní smlouvou, která
je jedním z nejnovějších nástrojů
ochrany společnosti před závažnou mezinárodně
organizovanou kriminalitou. Podstatným způsobem
též rozšiřuje dosavadní úroveň
mezinárodně trestní spolupráce. Ratifikace
této úmluvy nepochybně přispěje
ke zvýšení prestiže České
republiky v očích Rady Evropy. Dovoluji si proto
požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací
této Úmluvy. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím, aby se slova ujal poslanec Libor Novák mladší,
který byl určen zpravodajem pro prvé čtení.
Poslanec Libor Novák (1962): Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, máme před sebou
vládní návrh, kterým se předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Úmluva o praní,
vyhledávání, zadržování
a konfiskaci výnosů ze zločinu, sjednaná
ve Štrasburku dne 8. 11. 1990 - sněmovní tisk
č. 2030.
Jistě si vzpomínáte, že před
několika dny jsme projednávali v Parlamentu vládní
návrh zákona, který pojednává
o tomtéž problému, který prošel
druhým čtením s opravdu velmi drobnými
připomínkami. Dá se očekávat,
že na tomto plénu bude ve třetím čtení
bez problému schválen.
Tato smlouva tvoří obecný mezinárodní
rámec, který byl do tohoto zákona promítnut.
Řekl bych, že nejen do tohoto zákona, ale i
do novelizací jiných zákonů, především
trestního, tak aby byl naplněn obsah této
smlouvy, který je zakotven především
v její druhé kapitole, která hovoří
o opatřeních k přijetí na vnitrostátní
úrovni a zavazuje státy, které ratifikují
tuto Úmluvu k přijetí legislativních
a jiných opatření ve svém vnitrostátním
prostoru.
Myslím si, že můžeme s plnou odpovědností
prohlásit, že tato opatření byla již
přijata - nebo budou ve velmi krátké době
přijata - a že tedy můžeme bez jakýchkoliv
problémů přistoupit k podpisu a ratifikaci
této Úmluvy.
Myslím, že je logické, že to, co jsme
měli předloženo ve vládním návrhu
zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti, je naprosto nutné sjednat i na mezinárodní
úrovni, protože bez této mezinárodní
úrovně by boj proti špinavým penězům
- jak se nazývají - ztratil jakýkoliv smysl,
vzhledem k tomu, že oběh peněz ve finančním
sektoru je prakticky jinak nekontrolovatelný. Je nutné
stíhat vstup těchto peněz do finančního
systému už na svém počátku, tzn.
ve vnitrostátní úpravě.
Z toho, co jsem řekl jednoznačně vyplývá,
že mohu jenom doporučit Poslanecké sněmovně
Parlamentu schválení tohoto vládního
návrhu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní
nehlásí, končím rozpravu.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání
výborům k projednání. Organizační
výbor navrhl přikázat předložený
návrh k projednání brannému a bezpečnostnímu
výboru. Má někdo jiný návrh?
Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený
návrh k projednání brannému a bezpečnostnímu
výboru.
Jedná se o 173. hlasování.
Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Návrh byl přijat. Ze 79 poslanců bylo 70
pro, nikdo nebyl proti.
Děkuji společnému zpravodaji.
Nyní se budeme věnovat bodu, kterým je
Jedná se o prvé čtení. Vládní
návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2031, uvede z pověření vlády
ministr spravedlnosti pan Jiří Novák, kterého
prosím, aby se ujal slova.