Čtvrtek 15. února 1996

Předseda PSP Milan Uhde: 217. hlasování rozhodne o osudu tohoto návrhu usnesení. Zahájil jsem hlasování.

Kdo podporujete předložený návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 217. hlasování skončilo.

Z 89 přítomných bylo 55 pro, 30 proti. Návrh usnesení byl přijat.

Děkuji panu ministru Jiřímu Skalickému, děkuji panu poslanci Richardu Mandelíkovi. Nyní je na čase, abychom dali slovo předsedovi volební komise poslanci Robertu Kolářovi. Má pro sněmovnu zprávu o výsledku dvojí volby, kterou jsme podstoupili před nějakou chvílí. Prosím, pane předsedo volební komise, ujměte se slova.

CXI.

Návrh volební komise Poslanecké sněmovny na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledky dvojí volby, kterou jsme absolvovali. Nejprve zpráva o volbě předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Jedná se o první volbu, první kolo.

K této volbě bylo vydáno 86 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 75 platných i neplatných hlasovacích lístků. 11 hlasovacích lístků nebylo odevzdáno. Pro poslance Marka Bendu bylo odevzdáno 44 platných hlasů a pan poslanec Marek Benda byl zvolen v tomto kole předsedou stálé komise Poslanecké sněmovny pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.

CXII.

Návrh volební komise Poslanecké sněmovny na volbu člena prezídia Fondu národního majetku České republiky

Druhá volba byla volbou člena prezídia Fondu národního majetku České republiky. K této volbě bylo vydáno 85 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 85 platných a neplatných hlasovacích lístků a pro pana Miroslava Havla bylo odevzdáno 62 platných hlasů. Čili v prvním kole byl zvolen členem prezídia Fondu národního majetku pan Miroslav Havel.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji předsedovi volební komise poslanci Robertu Kolářovi za dvojí zprávu, kterou nám podal, a přistupuji k bodu 113. Je to

CXIII.

Zpráva výboru petičního, pro lidská práva a národnosti o vyřizování petic za 2. pololetí 1995 (sněmovní tisk 2104)

Zprávu uvede a návrh usnesení Poslanecké sněmovny přednese předseda výboru petičního, pro lidská práva a národnosti pan poslanec Josef Pavela. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Pavela: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, vážení páni poslanci, zpráva o peticích za 2. pololetí 1995 je první, která je podle nového jednacího řádu předkládána jako sněmovní tisk, a to číslo 2104. Jsem proto ušetřen vypočítávání věcných témat nebo oblastí, jichž se petice týkaly. Proto jen několik poznámek.

Poměrné malý počet petic proti prezentaci násilí ve sdělovacích prostředcích v tomto období je způsoben prostě tím, že tyto petice docházely ve velkém rozsahu v předchozím období, zvláště v roce 1994 a v 1. pololetí 1995, kdy vzbudily velkou pozornost a řadu jednání a aktivit.

Pokud se týká vlastního vyřizování petic, chtěl bych poznamenat, že samozřejmě není možno většinu požadavků či návrhů petentů splnit. Někdy mívají petice zcela protichůdné požadavky, např. zrušení trestu smrti a naopak nezrušení trestu smrti. Nebo - což se stává velmi často - žádají petice různé legislativní změny, které není možné z pochopitelných důvodů splnit v zákonné lhůtě 30 dnů. Proto za vyřízení petice je považováno i sdělení petentům, že se poslanci věcně příslušného výboru seznámili s obsahem petice a využijí jej ve své práci. Přesto se však někdy stává, že některé petice nejsou ani takto ve stanovené lhůtě vyřízeny. V takových případech jsou předsedové věcně příslušných výborů upozorňováni písemně nebo ústně předsedou výboru petičního, pro lidská práva a národnosti na nedodržení zákonné lhůty pro odpověď. Není těchto případů mnoho, ale domnívám se, že by ani k nim nemuselo docházet. Pisatelé petic mají nesporně právo na to, aby byli uvědoměni, že někdo jejich petici vzal vážně, přečetl ji a snad ji i využije.

Nakonec si dovolím jedno upozornění. V poslední době se stalo několikrát, že v této sněmovně byl vysloven údiv nad tím, že petice podepisují i občané, jichž se předmětný problém vůbec netýká. Například podpisy důchodců proti vysokoškolskému zákonu nebo podpisy babiček s amputovanými nohami ve věci ortopedie apod. Tato skutečnost svědčí o neznalosti zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, kde se v § 1 odst. 1 říká: Každý má právo sám nebo společně s jiným obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů.

V § 2 se říká, že ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu. Vyplývá z toho, že petici prakticky nemůže občan podávat v takové záležitosti, která se dotýká pouze jeho samého.

Závěrem navrhuji, aby sněmovna přijala toto usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí zprávu o peticích došlých Parlamentu České republiky za období od 1. 7. 1995 do 31. 12. 1995." Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Josefu Pavelovi za zprávu, kterou sněmovně podal, a otvírám k ní rozpravu. Nejdříve její všeobecnou část. Nemám před sebou žádnou písemnou přihlášku a zdá se mi, že se nikdo z poslanců a poslankyň nehlásí do všeobecné rozpravy. Proto všeobecnou část rozpravy uzavírám a otvírám část podrobnou. Ani do ní však nemám žádné písemné přihlášky, nevidím, že by se někdo hlásil ze svého místa. Proto podrobnou rozpravu uzavírám.

Jsem toho názoru, že znění návrhu usnesení je dostatečně v paměti poslankyň a poslanců, že je pan poslanec Pavela nemusí opakovat, pouze vás odhlásím a poprosím o novou registraci, aby hlasování byla po této stránce regulérní. Jakmile se přesvědčím, že jsme schopni usnášení, zahájím 218. hlasování, jehož předmětem bude návrh usnesení předložený panem poslancem Josefem Pavelou. Do konečného počtu nám chybí přesně tucet poslankyň a poslanců.

218. hlasování začíná.

Kdo podporujete předložený návrh usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? 218. hlasování skončilo.

Ze 69 přítomných bylo 66 pro, nikdo proti. Usnesení bylo přijato.

Děkuji předsedovi výboru petičního, pro lidská práva a národnosti panu poslanci Josefu Pavelovi.

Oznamuji sněmovně, že se na ni chci obrátit s problémem, který jsem svou nepozorností větším dílem zavinil sám. Když jsme na začátku naší schůze projednávali bod č. 2 - Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1896 - 1. čtení, navrhla zpravodajka paní poslankyně Jiřina Pavlíková (cituji ze stenozáznamu), "aby byl tento návrh přikázán k dalšímu projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, tzv. výboru školskému a kulturnímu, a dále výboru ústavně právnímu".

V rozporu s tímto jejím návrhem jsem dal hlasovat pouze o prvním z nich, tj. o tom, aby byl předložený návrh přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Dal jsem si tuto svou verzi potvrdit. Nikdo proti tomu neprotestoval, ale pan poslanec Dobal byl tak laskav, že dodatečně upozornil na tento nedostatek.

Je možné to řešit tak, že bych navrhl sněmovně zařazení nového bodu a hlasování, ale je možné hlasovat zkrácenou cestou, protože tento bod už na pořadu byl a došlo k vyslovené chybě.

Kolegyně a kolegové, já se skloním samozřejmě k jednoduššímu řešení, ale má-li proti němu někdo námitku, ať ji vznese, a můžeme samozřejmě postupovat cestou dvojího hlasování.

Jestli nikdo nemá námitku proti tomuto postupu, požádám sněmovnu, aby doplnila hlasování k druhému bodu - k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1899 - prvé čtení, a to tak, že kromě již schváleného přikázání tohoto návrhu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu bude nyní sněmovna hlasovat také o druhém návrhu paní zpravodajky, aby byl tento návrh zákona přikázán také výboru ústavně právnímu. O této věci nyní dávám hlasovat v 219. hlasování.

Pokud souhlasíte s takovým přikázáním, vyjádřete to stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? 219. hlasování skončilo.

Ze 76 přítomných bylo 55 pro, 11 proti. Návrh byl přijat. Usnesení tím bylo doplněno a já vám děkuji za pochopení, které jste projevili pro toto moje nepříjemné opomenutí.

Vycházím z toho, že jsme projednali všechno, co jsme projednat mohli. Návrh zákona o sídle Parlamentu České republiky nemůže být v této chvíli projednáván ve třetím čtení, protože by nebyla splněna 24hodinová lhůta od okamžiku rozdání písemného vyhotovení pozměňovacích návrhů. Nemohou být projednávány tři návrhy, které sněmovně předloží pan ministr Vladimír Dlouhý, protože pan ministr není přítomen, je mimo Prahu. Proto přerušuji schůzi do 16.00 hodin, kdy začnou ústní interpelace poslanců na předsedu vlády pana Václava Klause. Z technických i jiných důvodů prosím o dochvilnost všechny, kdo se míní tohoto pokračování účastnit.

Děkuji vám, pokračujeme v 16.00 hodin.

(Schůze přerušena v 15.45 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 16.00 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je tu 16. hodina a dalším bodem podle programu a jednacího řádu jsou ústní interpelace poslanců na členy vlády.

Po zahájení 39. schůze sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády České republiky panu Václavu Klausovi a vládě České republiky, a to v čase od 16.00 do 17.00 hodin, poté ostatním členům vlády České republiky od 17.00 do 18.30 hodin.

Ústní interpelace na předsedu vlády byly minulý čtvrtek předneseny až do pořadí č. 8, na ostatní členy vlády až do č. 9. vylosovaného pořadí. Připomínám, že úplné seznamy interpelujících poslanců ve vylosovaném pořadí vám byly rozdány minulý čtvrtek.

Pan poslanec Jiří Šoler však stáhl svoji interpelaci na pana předsedu vlády ve věci volebního práva českých exulantů s občanstvím Spojených států amerických, a proto si prosím upravte vylosovaný seznam ústních interpelací tak, že po interpelaci na 14. místě bude následovat interpelace vylosovaná na místě 16. Po ní dále interpelace vylosované na dalších místech.

Nyní udílím slovo panu poslanci Janu Kryčerovi, který byl vylosován na 9. místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Václava Klause. Připraví se pan poslanec Jan Navrátil. Mluví pan poslanec Kryčer.

XXXVIII.

Ústní interpelace poslanců na členy vlády

Poslanec Jan Kryčer: Pane předsedo, pane předsedo vlády, dámy a pánové, je mi velkou ctí, že mohu zahájit tradiční maraton interpelací na předsedu vlády. Tentokrát se budu snažit vydržet v jednominutovém intervalu, abych zde nabídl několik čísel panu předsedovi vlády k vyjádření. Jedná se mi o regionální rozvoj.

Jak je možná o mně známo, již více než 5 let se zabývám jednotlivým rozvojem regionů a v poslední době se mi dostala do rukou čísla, která považuji ze svého hlediska za více než zajímavá a aktuální. Jedná se jednak o daňovou výtěžnost, kde na rok 1996 jsem získal informaci, že na jednoho produktivního obyvatele Praha dává 25 057,- Kč, Čechy 12 237,- Kč a Morava 8 725,- Kč.

Z dalších čísel, pokud jsem posuzoval regionální rozvoj, jsem zjistil, že průměrně nezaměstnanost, i když je nízká, což chválím, je každopádně zhruba 2x vyšší na Moravě než v Čechách. Snažil jsem se získat nějaké informace, abych dokumentoval, jak je to s vývojem malého a středního podnikání, které - jak známo - je páteří naší ekonomiky a dostala se mi do rukou čísla, že počet živnostníků na sto ekonomicky aktivních obyvatel mimo oblast velkých měst, je v Čechách 18 a na Moravě a ve Slezsku pouze 10. Z těchto čísel dovozuji, že je skutečně důvodné se domnívat, že v České republice nedochází k rovnoměrnému vývoji jednotlivých regionů a chci dokumentovat tato čísla ještě jednou skutečností, že pokud má rozvoj obchodu a podnikání být skutečně všude stejný, tak je nutno dbát o infrastrukturu. Tady, když porovnám čísla dejme tomu na výstavbu dálnic a čtyřproudých komunikací za poslední 3 roky, tak vidím, že zatímco v Čechách bylo postaveno 52 km, tak na Moravě a ve Slezsku pouze 3,5 km.

Tato čísla mě vedou k otázce na pana předsedu vlády, zdali se vláda bude v dohledné době zabývat regionální politikou, rozvojem regionální politiky a zdali je jí známo to, že podle mého mínění existuje nerovnoměrný rozvoj jednotlivých regionů.

Předseda PSP Milan Uhde: Váš čas, pane poslanče, uplynul. Odpoví pan předseda vlády Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážený pane poslanče, vážená sněmovno, nevím, jak jednoduše panu poslanci Kryčerovi odpovědět. O tom, že není identičnost všech regionů České republiky, o tom sporu nikdy nebylo, o tom také nikdo nepolemizuje. Musím trvat na tom, že relativní vyrovnanost regionů v České republice je v evropském kontextu zcela mimořádná a zcela nadprůměrná. Rozdíly, které známe z mnoha evropských zemí, a to nejenom zemí střední a východní Evropy, ale i Evropy západní nebo jižní, v žádném případě nemáme a rozdíly mezi severem a jihem Itálie je něco, co by bylo v našich podmínkách naprosto nepředstavitelné. Rozdíl mezi městem a venkovem, mezi velkými městy a malými, i ty jsou u nás mimořádně až neskutečně malé a je to nepochybně důsledek nebo přežitek minulého období, které zglajchšaltovávalo zcela všechno a projevuje se to až dodnes.

Sama o sobě nerovnoměrnost není totálním prohřeškem, není fatálním prohřeškem, sama o sobě nevadí, nepřeroste-li nějakou mez. Víte dobře, že jsme před dvěma lety velmi zpozorněli při uvědomění si toho, že několik okresů se dostává do výrazně horšího postavení, měřeno nejsevernějším ukazatelem, kterým pro nás v této chvíli je míra nezaměstnanosti. Pokusili jsme se napnout naši pozornost právě do těchto regionů a jestliže jsem zrovna mohl říci, že jsem toto pondělí byl na Bruntálsku a Krnovsku, je naprosto evidentní, že tento region se právě díky zásahu vlády před dvěma lety posunul někam úplně jinam. Sledujete-li proměnlivost těchto regionálních ukazatelů, tak víte, že se např. nezaměstnanost výrazně stěhuje a jestli před dvěma lety vypadala nejhůře oblast několika severomoravských okresů, dnes se nám nejvyšší míra nezaměstnanosti přesunula do severních Čech. Je to vývoj přirozený a je potřeba, abychom na něho byli schopni citlivě zareagovat.

Jsem ochoten o odlišnosti regionů někde seriozně diskutovat. Trošku mě překvapuje vaše karta, kterou jste tady dnes vytáhl. Myslím, že nejde o to, abychom se teď přetahovali, jestli známe stejná čísla nazpaměť nebo ne. Já je samozřejmě neznám nazpaměť, ale ze stran moravských, pokud se nemýlím, karta, která byla hrána, byla dosud opačná. Tam se vždycky říkalo, Morava nejvíce produkuje, a proto by měla také nejvíce dostávat. My jsme vždycky říkali, toto ani toto není pravda. Vy jste teď přišel s gardem úplně opačným, že všechny ukazatele reálných ekonomických aktivit jsou na Moravě nižší. Myslím, že by bylo fér, abychom o tom diskutovali někde klidněji, abychom si všechna data dali vedle sebe a myslím, že bychom dospěli k jednomu závěru, že je poměrně velmi vysoká homogenita, a proto si myslím, že není potřeba přikročit k nějaké radikální politice státní a vládní v tomto směru, že dosavadní projekty, jako je pravidelný a běžně fungující projekt region - Ministerstvo hospodářství - pro podporu drobného a středního podnikání, tak takové ad hoc akce jako byla vůči nejvíce nezaměstnaností postižených okresů, zatím v této fázi stačí.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Jan Kryčer má příležitost k jednominutovému doplnění své otázky, prosím.

Poslanec Jan Kryčer: Nabídku pana předsedy vlády na diskusi na toto téma pochopitelně vítám, jenom k tomu opačnému garde, chci říci, že to, co byla pravda v roce 1990, není pravda v roce 1996, natolik se situace změnila. Čili není to otázka toho, že bychom posunuli své politické mantinely.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan předseda vlády si už nepřeje promluvit k této věci. Slovo má pan poslanec Jan Navrátil, připraví se ke své další interpelaci pan poslanec Jan Kryčer.

Poslanec Jan Navrátil: Vážený pane předsedo vlády České republiky, ve své interpelaci vám pokládám tyto otázky:

Můžete mi sdělit, zda bylo ukončeno šetření mimořádné události, kdy po útoku chorvatských ozbrojených sil na území Republiky Srbská Krajina v srpnu loňského roku byli usmrceni na stanovišti vojsk OSN UNPROFOR 2 vojáci České armády? A pokud ano, tak s jakým výsledkem? Jaké byly vyvozeny důsledky z nesplnění úkolu jednotky České armády, jako jednotky zajišťující zejména ochranu místního obyvatelstva před vojenským napadením? Můžete potvrdit, že byla ze strany vlády ČR učiněna opatření k minimalizaci nebezpečí, vyplývajících z nasazení placených příslušníků České armády na cizím území, tedy žoldnéřů, která v místě jejich nasazení na území bývalé Jugoslávie hrozí jim samotným, místním obyvatelům, případně dalším osobám? Je vedle vojenských aktivit, tedy účasti příslušníků armády České republiky, začleněných do sestavy armád NATO v rámci dalšího vojenského dobrodružství na území bývalé Jugoslávie, vyvíjena ze strany vlády ČR i další činnost, zejména k obnovení hospodářské spolupráce a byla již zahájena jednání k obnovení provozu a využití ropovodu Adria?

Předseda PSP Milan Uhde: Pan předseda vlády Václav Klaus odpoví panu poslanci.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: K té první otázce musím panu poslanci sdělit, že nějaké detailní informace o tom, jak pokračuje, či jak bylo ukončeno šetření té mimořádné události, zpaměti nevím, ale mohu odpovědět panu poslanci písemně. Pokud vím, k žádné nové informaci od té původní nedošlo. Je to věc velmi sporná, kdy došlo k několikanásobnému přesunu vojsk přes toto území. Dobrat se přesně toho, odkud přiletěl ten či onen granát, je velmi obtížné. Nejsem si vědom, že by došlo k nějaké nové informaci, aspoň v žádném případě nová informace mně nebyla předkládána, ani vládě ČR nebylo nic takového předloženo.

Úvaha o tom, jestli jsme udělali všechna opatření k minimalizaci nebezpečí vyplývajících z nasazení příslušníků České armády - nevím, proč zdůrazňujete slovo placených nebo neplacených. Myslím, že to nebezpečí by bylo pro placené i pro neplacené příslušníky České armády, tak nevím, jaký je v tom rozdíl a nevím, jestli chcete větší nebezpečí pro placené nebo neplacené. Tomu přesně nerozumím. Mohu pouze říci to, že jde o standardní aktivity a míra nebezpečí samozřejmě je nenulová. Mám pocit, že míra nebezpečí byla zvážena, byla zvážena vládou, byla zvážena i tímto Parlamentem.

Považuji za nejpozitivnější, říci něco k tomu, jestli máme nebo nemáme zájem o obnovení hospodářské spolupráce s oblastí bývalé Jugoslávie. Zde mohu odpovědět zcela jednoznačné ano, dochází přece jenom k velké intenzifikaci kontaktů jak ve sféře hospodářské, tak ve sféře politické a mohu říci, že jednání v této fázi na úrovni náměstků ministrů jednotlivých ministerstev již opakovaně probíhají. Mohu říci i to, že se připravuje do této oblasti i návštěva ministra zahraničí ČR a že se do této oblasti připravuje též návštěva moje. Samozřejmě, pod textem těchto návštěv na politické úrovni je otevření prostoru pro vzájemnou hospodářskou aktivitu, protože jsme přesvědčeni o tom, že prostor pro naši aktivitu na tomto území existuje. Takže já jsem v posledních dnech definitivního dolaďování a příprav mé cesty na toto území. To je maximum toho, co mohu říci a o tom, co bude možné tam dále dohodnout, o tom mohu říkat něco spíše po mé návštěvě než před ní. Není vyloučeno, to bych chtěl říci, že by k této návštěvě mohlo dojít dříve, než dojde k dalším interpelacím v této čtvrteční odpolední hodince.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Jan Navrátil využije příležitosti k tomu, aby položil doplňující jednominutovou otázku? Ano. Prosím, máte příležitost.

Poslanec Jan Navrátil: Děkuji. Pane předsedo vlády, vy sám jste mi v odpověď na mou interpelaci ze srpna loňského roku důsledné vyšetření tohoto incidentu přislíbil. Já se tedy k tomu vracím. A vítám to, že dostanu i písemnou odpověď na tuto část.

Pokud jde o problém příslušníků České armády, kteří jsou nasazeni na území bývalé Jugoslávie, stejně tak jako u těch nových, stejně u těch starých, byl problém v minulosti s jejich výcvikem, platem, výzbrojí. Jde mi tedy o to, aby se neopakovaly stejné chyby, které byly v minulosti. Znamenaly totiž také i národní ostudu.

A v té třetí části, kdybyste mohl se jednoznačně vyjádřit, jak to bude podle vašeho názoru s ropovodem Adria?

Předseda PSP Milan Uhde: Pan předseda vlády odpoví.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, kdybych se uměl vyjádřit, jak to bude s ropovodem Adria, kdybych se uměl vyjádřit o tom, kdy bude tento ropovod zprovozněn, tak bych vám to samozřejmě rád řekl. Přece není sporu o tom, že pro nás diverzifikace dodávek ropy z různých světových stran je prvořadým zájmem, a je naprosto evidentní, že nám tento ropovod v několika posledních letech viditelně chyběl. Prostě - nemám pro vás zprávu a nepochybně i toto bude jedním z témat jednání na území bývalé Jugoslávie.

Ale obdivuji vaši jistotu a suverenitu v úvaze o výzbroji a vycvičenosti našich vojáků v minulém období na území bývalé Jugoslávie. Nemám takové pocity, nemám takové zprávy jako vy, že tato výkonnost, připravenost našich vojáků byla nedostatečná. Nikdy jsem to neslyšel.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Jan Kryčer interpeluje předsedu vlády Václava Klause ve věci postavení malých bank. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Kryčer: Pane předsedo, pane předsedo vlády, z časových důvodů se vynasnažím být maximálně stručný, nicméně vrátím se do počátku 90. let, kdy Česká národní banka vydala zhruba 50 licencí bankám a tím se měla zajistit konkurenceschopnost na bankovním trhu a také byla snaha získat možnost zajímavých úvěrů pro naši podnikatelskou sféru.

Musím konstatovat, že ten záměr se povedl, nebýt toho, že některé banky, zvláště pak malé, si pletly postavení svých bank s postavením svého soukromého prasátka a svým akcionářům v podstatě vyplácely z majetku bank zajímavé, velice zajímavé, nikoliv však návratné úvěry. Tak se stalo, že v současné době ještě stále je zhruba 6 - 8 malých bank ve velice pochybném postavení, naposledy to byla Ekoagrobanka. Jak všichni víme, díky zásahu Konsolidační banky se podařilo ji zachránit.

Nicméně myslím si, že nejenom mne, ale i daňové poplatníky a občany zajímá, jaká bude situace nadále, tj. zdali vláda, respektive Česká národní banka tedy a vláda dá k tomu pokyn, aby byly vydávány další licence, tj. jestli bude umožněno zahraničnímu kapitálu volně nebo volněji plynout na náš kapitálový trh, vytvořit tím konkurenční prostředí a zlevnit možnost poskytování zajímavých půjček se zajímavými úroky, anebo zdali si počká, až tady dojde k tomu, po čem volá Česká národní banka, t. j. po slučování bank, tak jak se to povedlo u Investiční a poštovní banky a jak se to ale nepovedlo u jiných peněžních ústavů.

Zdali tedy půjdeme cestou, zda Česká spořitelna ještě ozdraví malé banky, o nichž jsem náznakově mluvil, nebo pustíme zahraniční kapitál plnohodnotně na náš trh.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan předseda vlády odpoví.

Další v pořadí interpelujících je pan poslanec Miroslav Raška.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, vy myslíte na interpelaci, ale to je na rozsáhlou a fundamentální ekonomickou úvahu. Váhal jsem nad tím, že bych si dnes vybral jednu otázku, přinesl sem tabuli a znemožnil bych všechny ostatní interpelační otázky tím, že bych k jedné otázce pronesl tříhodinovou přednášku. Asi byste se na mne velmi zlobili. Koketoval jsem ale s touto myšlenkou. Přemýšlel jsem, kterou z otázek si mám pro tento cíl zvolit a přiznám se, že jsem koketoval s myšlenkou - i když jsem nevěděl - co chcete vědět o malých bankách, ale trošku jsem to tušil. Jsem na rozpacích v 16.21 hodin, zda to mám takto pojmout nebo ne. Nevím, zda bych vás s tím potěšil nebo nepotěšil.

Za prvé bych chtěl říci toto: Nezdá se mi, že je dobré diskutovat o bankách velkých a malých. Vždycky bych diskutoval o bankách dobrých a špatných. Toto kritérium je neskonale významnější a není identické s kritériem velké a malé.

Centrální banka dala 57 licencí. Tím vznikla celá řada bankovních subjektů, z nichž ne všechny byly vynikající. To víme všichni. Banka na dva až tři roky pozastavila vydávání dalších licencí a teprve v poslední době zase pootevřela své okénko a je připravena udělit několik licencí. Myslím, že licencí by mohlo být více, ale je to jen proto, že je neúnosné uměle toto zabrzdit, když je evidentní, že se tím přichází o banku kvalitní a banku dobrou. Nevidím rozpor - buď se počká - až se banky skvastrují, shluknou do větších celků, a pak se budou teprve dávat licence, nebo se budou dávat licence hned. Ne, je to současný paralelní proces. Nevěřím, že další zvětšování počtu bankovních subjektů bude samo o sobě tlačit na úrokovou míru. To se neprokázalo ani v případě dnešním, že by 57 bylo lepší než 47, 37, 27, 17. Takto ta kauzalita nejde. V tom, že bychom pustili o kousek více bank do našeho světa, bych velké očekávání úrokové míry v žádném případě neměl.

Považuji za podstatnější to, abychom neudělali v této věci žádný radikální řez, který by zneklidnil všechny vkladatele, spořitele a investory domácí a zahraniční. Vím, že musíme postupovat dále tak, jak postupujeme. Daňový poplatník musí také sám přemýšlet, pro kterou z bank se rozhodne. Sami jste schválili zákon o fondu pojištění vkladů, který jste přijali vědomě a který znamená garanci pro drobnější vkladatele. Nedomnívám se, že je potřeba, aby došlo k nějaké zásadní změně. Nepochybně i bankovní dohled se vyvíjí. Bankovní dohled se všichni učíme a učí se ho i centrální banka.

Považuji několik bank, které mají o kousek problémů více než jiné za téměř přirozený proces. Jsem si jist, že nenastanou výraznější komplikace, než tomu bylo kdykoli v minulosti.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Kryčer si nepřeje využít své jednominutové příležitosti.

Proto má slovo pan poslanec Miroslav Raška, připraví se pan poslanec Josef Hurta.

Poslanec Miroslav Raška: Vážený pane předsedo vlády, ekonomická reforma v naší zemi probíhá již šestý rok. V jejím průběhu, zejména v počátečním období, bylo samozřejmě možné omluvit určité nedostatky v kontrole státního majetku, a to i přesto, že máme ministerstvo, které má za úkol nejen majetek privatizovat, ale také jej spravovat.

Na straně druhé se však ptám, zda již nenastal čas, aby došlo k přísnější kontrole a aby se na této kontrole podílel také Parlament České republiky. Vnímám totiž, že při předkládání státního rozpočtu rozhodujeme o několika procentech, zatímco větší část tohoto státního rozpočtu je dána jakýmsi rozpočtovým automatismem.

V těchto souvislostech se ptám, jaký je dosud zůstávající objem majetku ve vlastnictví státu a jak s ním vláda hospodaří. Ptám se, zda vláda hodlá předložit Parlamentu České republiky zprávu o výkonu vlastnických práv majetku ve státním vlastnictví, nebo zda budou poslanci rozhodovat dále pouze o sumě, která je mnohem menší než suma, kterou disponují leckteré banky jako bilanční sumou. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP