Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Zpravodaj? Ne. Děkuji.
Dámy a pánové,
končím druhé čtení tohoto návrhu
ústavního zákona. Tím jsme projednali
druhý bod našeho pořadu a budeme se věnovat
dalšímu bodu.
Ještě než k němu
přistoupíme, dovolte, abych vám oznámil,
že pan kolega Frank má náhradní kartu
č. 1, pan kolega Gross náhradní kartu č.
2, Ježek Josef náhradní kartu č. 6,
Petr Bachna náhradní kartu č. 7.
Dále mi dovolte, abych
avizoval, že budeme postupovat ve smyslu našeho včerejšího
rozhodnutí tím způsobem, že nejdříve
projednáme vládní návrh zákona
o některých dražbách mimo soudní
výkon rozhodnutí, potom - nebude-li námitek
bychom projednali dvě mezinárodní smlouvy,
které bude předkládat pan ministr Budinský,
jak jsme včera rozhodli smlouvy, které se týkají
silničního, dálničního hraničního
přechodu se Spolkovou republikou Německo.
Pak bychom pokračovali dalším bodem, což
je Národní park České Švýcarsko.
Dalším bodem, jak
už jsem avizoval, je
Jde o druhé čtení.
Z pověření vlády uvede předložený
návrh tohoto zákona ministr hospodářství
pan Karel Dyba, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr hospodářství
ČR Karel Dyba: Pane
předsedající, vážená sněmovno,
jak jsem již před tímto plénem uvedl,
současný právní řád
upravuje možnost prodat nemovitost v dražbě v
rámci vykonávacího řízení
před soudem. Tento proces je však i přes opatření
přijatá k posílení výkonu soudní
agendy přece jen poměrně složitý
a časově náročný. Když
pomineme dražby upravené zvláštními
předpisy v postupu privatizace, nemovitosti zatím
mimo výkon soudního rozhodnutí dražit
nelze.
Naproti tomu dobrovolnou mimosoudní
dražbu u věcí movitých náš
právní řád zná, jde však
o zastaralou a nevyhovující úpravu z 50.
let. K nápravě této situace slouží
návrh zákona o některých dražbách
mimo soudní výkon rozhodnutí, který
je dnes předmětem jednání. Navrhovaný
zákon bude mít důležitý význam
především pro realizaci pohledávek zajištěných
hypotékou na nemovitosti.
Umožní totiž tzv. nedobrovolnou dražbu,
prováděnou na návrh zástavního
věřitele. Tím navrhovaný zákon
představuje další krok k vytvoření
vhodných legislativních podmínek pro rozvoj
hypotéčního úvěrování
nové, zejména bytové výstavby.
Myslím, že panuje
všeobecná shoda v tom, že navrhovaný způsob
veřejných dražeb přispěje ke
zvýšení likvidity hypotékou zajištěných
pohledávek a zvýší to jistotu hypotéčního
obchodu, přesněji právní jistotu zástavních
věřitelů při hypotéčním
úvěrování.
Touto úvahou byli zřejmě
vedeni poslanci hospodářského a ústavně
právního výboru, když svými usneseními
přijetí zákona doporučili. Změny
a doplnění vládní předlohy,
které zde na základě usnesení obou
výborů přednese pan zpravodaj JUDr. Vyvadil,
byly v průběhu
projednávání návrhu zákona
konzultovány a dopracovávány s předkladatelem.
Nemění základní záměr
právní úpravy, který je vládním
návrhem sledován. Když to velmi stručně
shrnu, tak navrhované změny odlišují
přesněji proces dražeb nedobrovolných
od dobrovolných,
prováděných na návrh vlastníka,
zpřesňují průběh dražby
a řeší otázku splatnosti pohledávek.
Chtěl bych vznést
jednu výhradu k nově navrženému ustanovení
§ 14, který se zabývá splatností
pohledávek a zánikem zástavního práva.
Do nově navrhované úpravy tohoto zákona
se vkládá mimořádné hmotněprávní
ustanovení, které by ve svých důsledcích
až nepřiměřeně zvýhodňovalo
věřitele na úkor dlužníka. Z
tohoto důvodu doporučuji vypustit nově navrhovaný
§ 14 jako ustanovení sporné, velmi sporné,
a nahradit je následujícím
zněním:
"Přechodem vlastnictví
k vydražené věci na vydražitele nezanikají
zástavní práva zajišťující
pohledávky touto dražbou neuspokojené."
Předpokládám,
že to pan zpravodaj odůvodní a přednese.
Jinak ovšem promítnutí ostatních navrhovaných
změn a doplnění do návrhu zákona
je v souladu s cílem vlády.
Doporučuji tedy, aby zákon
byl projednán ve znění změn, přednesených
panem zpravodajem, a přijat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Dybovi. Návrh zákona jsme v prvním
čtení přikázali ústavně
právnímu výboru. Zpravodajem byl určen
pan poslanec Jiří Vyvadil, kterého prosím,
aby nás informoval o jednání výboru.
Poslanec Jiří
Vyvadil: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
já budu poměrně stručný. Do
značné míry mohu odkázat na úvodní
slovo pana ministra. Chtěl bych předznamenat, že
tento návrh zákona byl projednáván
řekl bych velice intenzivním způsobem, způsobem
silné komunikace mezi ústavně právním
výborem a předkladatelem, a jeho výsledkem
je též usnesení
ústavně právního výboru č.
392, které doporučuje Poslanecké sněmovně
přijmout vládní návrh zákona
ve znění, tak jak vám bylo předloženo.
Chtěl bych ještě
podotknout dvě věci. Především
- zmínil se už o tom pan ministr - tento zákon
řeší i určité mezery v našem
právním řádě. Tak kupř.
§ 299 obchodního zákoníku po dobu 4
let je v podstatě mrtvým ustanovením, protože
se nedá realizovat. Z těchto důvodů
převažují ony pozitivní důvody,
proč se domnívám, že tento zákon
by přijat měl být.
Pokud jde o výhradu, kterou
pan ministr formuloval ve vztahu k § 14, musím říci,
že tato výhrada byla se mnou konzultována a
nepochybně bude vylepšením toho stavu proti
textu přijatému v ústavně právním
výboru. Takže v rámci podrobné rozpravy
míním i tento pozměňovací návrh
podat. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi a otevírám obecnou rozpravu.
Chci se zeptat pana kolegy Macha, zda se hlásil do podrobné
rozpravy. Ano. Čili je otevřena obecná rozprava.
Obecnou rozpravu končím, protože se do ní
nikdo nepřihlásil. Už se rozhodl pan kolega
Výborný, že se přece jenom přihlásí.
Výborně, obecná rozprava je zde.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane
předsedající, dámy a pánové,
já budu velmi stručný. Očekával
jsem, že to eventuálně zazní i z úst
zpravodaje. Myslím si. že v rámci obecné
rozpravy musíme učinit jistě rozhodnutí.
Totiž rozhodnutí, v jakém textu budeme tento
parlamentní tisk projednávat. Vy jste si jistě
všimli, že úpravy, které provedl ústavně
právní výbor byly ne sice zásadní,
jak správně podotkl
pan ministr, ale natolik obsáhlé, že ústavně
právní výbor vám předkládá
jiný text paragrafového znění. Doporučuji,
abychom tento tisk projednávali ve znění
usnesení ústavně právního výboru,
což je jediná cesta, jak se vůbec v této
záležitosti vyznat
a dospět ke správnému a dobrému výsledku.To
je cílem nás všech.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo se dál hlásí do obecné rozpravy?
Jestliže nikdo, tuto uzavírám a chci se zeptat,
zda je nějakých námitek, abychom projednávali
tento návrh ve znění závěrů
přijatých ústavně právním
výborem. Jestliže tomu tak není, budeme postupovat
výše naznačeným způsobem. Já
v tomto okamžiku otevírám podrobnou rozpravu,
do které se jako první přihlásil pan
kolega Mach, kterého prosím, aby se ujal slova.
Dále se připraví pan poslanec Vorlíček
a Vyvadil.
Poslanec Karel Mach: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
vážený pane ministře, kolegyně
a kolegové, dovolte mi, abych k tomuto textu vznesl jeden
pozměňovací návrh. Podle mého
názoru je to návrh, který vylepšuje
situaci a umožňuje věc posunout do dimenze
moderního právního řádu. Nicméně
návrh jsem měl připraven ke starému
tisku. Po expozé kolegy Výborného se bude
vztahovat k tisku 1898/1 v intenci.
Udělám to tak, že
návrh podám a pak jej trochu vysvětlím
a zdůvodním, o co se jedná. Navrhuji tuto
změnu. V § 6 odst. 2 nahradit dosavadní text
odst. 2 tímto textem: Dražebník zajistí
ocenění předmětu dražby. Ocenění
se provede v ceně obvyklé. Toto ocenění
nesmí být v den konání dražby
starší než 6 měsíců. Nyní
zdůvodnění.
Při dražbách
je obchodováno vždy za cenu obvyklou objektivně
dosáhlou na trhu. Platný cenový předpis
pro ocenění nemovitostí - vyhláška
178/1994 Sb., což je vyhláška ministerstva financí,
ve znění pozdějších předpisů
- tu zásadu nesplňuje. Tento cenový předpis
byl vytvořen především pro účely
daňové. Zkušenosti s tímto předpisem
jednoznačně ukazují, že cena majetku
stanovená podle předpisu je odtržená
od cen skutečně realizovaných na trhu nemovitostí,
tedy od cen obvyklých. Navíc ocenění
nemovitostí jako
majetku podniků na základě technického
ocenění staveb podle cenového předpisu,
což je opět vyhláška č. 178/1994
Sb., je velmi problematické.
Dovoluji si připomenout,
že cena obvyklá je již uzákoněna
v zákoně o dluhopisech, v zákoně devizovém
a v navržené novele zákona o konkurzu a vyrovnání,
který bude také na tomto plénu projednáván.
Za paradoxní situaci je proto možné označit
stav, kdy na jedné schůzi Parlament schvaluje dva
podobné zákony, zákon o některých
dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí,
a zákon o konkurzu a vyrovnání. V obou těchto
zákonech je navrhován rozdílný způsob
ocenění majetku.
Neřekl jsem tady, že
jsem sám soudním znalcem, čili měl
bych oznámit, že jsem v té věci nějakým
způsobem zainteresován.
Chtěl bych k tomu ještě
říci několik zkušeností. Vyhláška
o cenách nemovitostí a staveb č. 178 doznala
značného vývoje. Je to vyhláška
ministerstva financí.
V podstatě pořád
všechno vychází z konstrukce přepočtových
cen, které indexují nějaké náklady
na pořízení nemovitosti, z výpočtu
kubatury, kategorizace staveb a dalších věcí,
které kromě nejvíce lukrativních nemovitostí
v centrech velkých měst vůbec neodpovídají
ceně tržní v tuto chvíli. Je zcela zřejmě,
že když postavíte nový dům za nějakou
cenu, tak za vyhláškovou cenu ho druhý
den neprodáte - za tu pořizovací. Vyhláška
má sloužit k tomu, že se podle ní oceňují
nemovitosti z hlediska převodů, z hlediska dědictví
a dalších věcí, ale naprosto se nehodí
pro tržní prostředí trhu s nemovitostmi.
Důkazem toho je materiál,
který mám u sebe, kdy jsem si vytáhl několik
dražeb, které prováděl Fond národního
majetku s pověřenými firmami. Dovolím
si ocitovat několik příkladů, aby
vám bylo jasné, o čem je tu hovořeno.
Např. při prodeji státního podniku
Prefa ve Veselí nad Lužnicí a části
majetku státního
podniku Vodní stavby Temelín byla vyhlašována
minimální cena 47,5 milionu Kč. Cena dle
vyhlášky 178/1994 byla 396 925 180 Kč. Tržní
ocenění bylo 83 milionů váženou
metodou pro získání úvěru,
a účetní hodnota majetku 141 milionů.
Jednalo se o opakovanou
dražbu.
Tady vidíte znetvoření
z hlediska vyhláškové ceny a z hlediska ceny
na trhu. Mám tady několik stejných případů
- jsou to aukce Fondu národního majetku v opakovaných
dražbách.
V práci Pozemkového
fondu je to obdobné. Zejména u zemědělských
staveb, kde je obrovský rozestavěný prostor,
vychází vyhlášková cena tak vysoká,
že naprosto nekopíruje cenu tržní při
veřejných soutěžích či
dražbách, dokonce si troufám říci,
že ta cena staveb a nemovitostí se nepohybuje ani
10% proti vyhláškové ceně.
Myslím, že je celkem
logické, že nějaký předpis musí
být používán pro účely
daňové a jiných převodů, a
to do té doby, dokud nezafunguje trh natolik a nebude zcela
jasno v cenových mapách o tom, co je to cena obvyklá
v území za domek, za kravín, za něco
jiného. Ale to se nedá udělat teď. Protože
takové ceny neznáme. Finanční úřady
musí mít časovou řadu několika
možná desítek let převodů a prodejů,
aby mohly věřit ceně v kupní smlouvě,
aby to byla cena obvyklá a tak byla zdaňována.
Je také naprosto v pořádku, že je nějaký
úřední předpis pro výpočet
ceny při převodech v rodinách, darech, dědictvích
apod. Myslím si však, že tady by bylo namístě
použít skutečného odhadu ceny obvyklé
a vyhnuli bychom se problému opakované dražby
a dalších věcí.
Vím, že návrh
přichází trochu pozdě, ale protože
zemědělský výbor nebyl tím
výborem, jemuž byl tento zákon přikázán,
tak se domnívám, že by to mělo být
takto v pořádku. Ještě pro korektnost
chci uvést, že v návrhu nevidím záležitost
naprosto podstatnou nebo smrtící, aby
zákon nebyl přijat. Myslím, že je to
vylepšení a pokud návrh přijat nebude,
domnívám se, že se k novele zákona stejně
časem dostaneme. V praxi to nebude mít takový
význam.
Omlouvám se panu ministrovi,
že jsem to neavizoval dříve, ale nestihl jsem
to. Myslel jsem, že je to jiný tisk. To je snad omluva
předkladateli za to, že jsem nechtěl způsobit
nějakou komplikaci v projednávání
tohoto zákona. Myslím, že tento návrh
je vylepšením. Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Machovi. Prosím pana poslance Vorlíčka,
aby se ujal slova. Připraví se poslanec Vyvadil.
Poslanec Zdeněk Vorlíček:
Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, využívám
příležitosti, kdy byl otevřen živnostenský
zákon 455/1991 Sb. ve znění pozdějších
zákonů. Jako bývalému zastupiteli
a současnému předsedovi dopravní komise
hospodářského výboru mně leží
v živnostenském zákonu na srdci dvě
věci, které si myslím jen nepochopením
důležitosti nebyly odsouhlaseny při minulé
novelizaci.
Proto se pokusím je prosadit nyní.
Navrhuji proto znění
§ 35 odst. 1.
Odst. 1: Podnikatel může
nabízet zboží nebo poskytovat služby na
veřejných prostranstvích - a nyní
odkaz se dvěmi hvězdičkami - jen s předchozím
souhlasem obce. Obce se zmocňují k tomu, aby obecně
závaznou vyhláškou - odkaz s třemi hvězdičkami
- upravily konkrétní podmínky pro udělení
tohoto souhlasu.
Odst. 2: Statutární
města a hl. m. Praha - odkaz se čtyřmi hvězdičkami
- se zmocňují stanovit podmínky pro výkon
koncesované živnosti v oboru taxislužba obecně
závaznou vyhláškou - tři hvězdičky
- v těch případech, kdy si to místní
potřeby a situace vyžádají. Pod čarou
potom odkazy - 2 hvězdičky. Zákon 565/1995
Sb. o místních poplatcích ve znění
pozdějších předpisů. 3 hvězdičky
- § 24 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích
ve znění pozdějších předpisů,
4 hvězdičky - § 3 a § 1 zákona
418/1990 Sb. o hl. m. Praha ve znění pozdějších
předpisů. Ostatní odstavce přečíslovat.
Dále v příloze
3 skupiny 314 - ostatní, u taxislužby doplnit. "Podmínky
stanovené obecně závaznou vyhláškou
hl. m. Prahy a statutárních měst dle §
35 odst. 2 tohoto zákona."
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vorlíčkovi. Prosím, aby se
slova ujal kolega Vyvadil. Připraví se poslankyně
Kolářová.
Poslanec Jiří
Vyvadil: Dámy
a pánové, předem se vám omlouvám
za to, že budu číst text, a protože neznáte
souvislost, může to být trochu nudné,
nicméně to pokládám za nezbytné
to přečíst a zároveň bych chtěl
předeslat. že jde o komplexní návrh,
protože vypuštěním jakéhokoliv
jednoho ustanovení by mohly vzniknout vážné
problémy.
V § 1 v odst. 1 navrhuji
vypustit část věty počínající
slovem "popřípadě" až před
slovo "dražby".
V § 2 v odst. 1 vypustit legislativní zkratku v závorce
"dále jen věřitel".
Tato legislativní zkratka je zcela nadbytečná.
V § 5 v nadpisu opravit slovo
"předpoklady".
V odst. 1 v předposlední
větě za slova "navrhovatel dražby"
doplnit slovo "písemně".
V poslední větě
tohoto odstavce za slova "nepravdivé je"
doplnit slovo "navrhovatel".
V odst. 2 v poslední větě
slovo "doručí" nahradit slovem "doporučí".
V odst. 4 vypustit druhou větu.
Doplnit nový odst. pátý v tomto znění:
"Dražebník písemně
oznámí konání dražby navrhovateli
dražby, zástavci, dlužníku odlišnému
od zástavce, všem zástavním věřitelům
zapsaným v katastru nemovitostí a katastrálním
úřadu, v jehož obvodu se nemovitost nachází,
k vyznačení v katastru nemovitostí. Současně
dražebník vyzve zástavní věřitele,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
oznámení o konání dražby přihlásili
své pohledávky."
V § 6 v odst. 5 za slovo
"dražebník" doplnit slova "v dražebním
řízení".
V § 7 v odst. 1 písm.
c) vypustit označení poznámky č. 7
a současně tuto poznámku vůbec vypustit.
Poznámka se týkala soudcovských zástavních
práv, které byly vypuštěny.
Zbývající
poznámky č. 8 a č. 9 v dalším
textu zákona přečíslovat na č.
7 a 8.
V odst. 1 písm. g) dosavadní
text zaměnit za text: "Místo a termín,
v němž lze u dražebníka písemně
přihlásit nároky včetně jejich
výše a příslušenství ke
dni dražby a prokázat je listinami s upozorněním,
že na nepřihlášené či pozdě
přihlášené nároky bude brán
zřetel jen podle údajů, které má
dražebník k dispozici."
V odst. 1 písm. i) slovo
"překupní" nahradit slovem "předkupní".
V odst. 3 ve druhé větě
za slovo "dražby" doplnit slovo "věcí".
V odst. 5 písm. c) v poslední
části věty předložku "u"
nahradit předložkou "v".
V § 8 vypustit slovo "zástavního"
a slovo "dlužníka" nahradit slovy "dlužníka
odlišného od zástavce".
V § 9 slovo "nájemné" nahradit slovem
"nájemní".
V § 11 v odst. 2 písm.
h) slova "osoby, která navrhla dražbu" nahradit
slovy "navrhovatele dražby".
V § 13 v odst. 1 v první
větě za slova "na základě"
doplnit slovo "písemného".
Ve druhé větě
téhož odstavce slovo "uspokojí"
nahradit slovem "uspokojují".
Znění odst. 2 upravit
takto. Odst. 2:
"U dražeb dobrovolných
lze lhůtu ke splnění závazku sjednat
jinak dohodou mezi dražebníkem a navrhovatelem dražby."
Dosavadní odstavce 2 až
5 přečíslovat na 3 až 6.
V dosavadním odstavci 5
ve 3. větě za středníkem za slovo
"podle" doplnit slovo "místa".
Doplnit nový odstavec 7
v tomto znění:
"Přechodem vlastnictví
na vydražitele zaniká předkupní právo
k vydražené věci."
V § 14, a to je onen §, o kterém se již
zmiňoval pan předkladatel a který je onou
klíčovou změnou, doporučujeme nové
znění.
"Přechodem vlastnictví
k vydražené věci na vydražitele nezanikají
zástavní práva zajišťující
pohledávky touto dražbou neuspokojené."
V § 15. v odst. 2 slova "osoba, která
navrhla konání dražby", nahradit slovy
"navrhovatel dražby".
V odst. 4 slova "osoba, která
provedení dražby navrhla" nahradit slovy "navrhovatel
dražby".
V § 19, v odst. 1 b) opravit
slovo "předmětu".
Znění § 20
upravit takto:
§ 20, odst. 1: U dražeb
dobrovolných se nelze odchýlit od ustanovení
§ 1, § 2, § 3, § 4, § 5, odst. 1, 2,
3 a 5, § 7, odst. 1, § 9, odst. 1, 3, 4 a 5, §
10, § 11, § 13, odst. 2, 3, 4, 5 a 6, § 14.
Odst. 2: U dražeb dobrovolných
nelze použít ustanovení § 16 až 19.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi a prosím paní kolegyni
Kolářovou, aby se ujala slova, připraví
se pan poslanec Sojka.
Poslankyně Milena Kolářová:
Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
já má už nyní velmi usnadněnu
úlohu, protože i některé technické
a legislativní návrhy přednesl kolega Vyvadil.
Podporuji ten návrh, aby se hlasovalo o návrzích
jako o celku.
Dovolila bych si tedy navrhnout
drobnosti, se kterými bych sice neobtěžovala,
ale domnívám se, že není možné,
aby je upravila pouze legislativa.
Navrhuji v § 9, odst. 5 v
první větě změnit slovosled. "Nemovitosti
se týkají" na "týkající
se nemovitosti". Mohlo by to dávat poněkud
jiný význam.
Dále v § 18 názvu
vypustit slovo "vespolným". Jde o pojem používaný
v právní teorii k označení několika
zástav na zajištění téže
pohledávky, který zde není na rozdíl
od původního návrhu zákona definován.
V odst. 1 slovo "vespolným"
nahradit slovy "k zajištění téže
pohledávky", slova "než pokud by prodal
všechny jako nadbytečné" vypustit a za
slovem "těmto" vložit slovo "pohledávkám".
Toto by byl jeden návrh, prosila bych, aby se o něm
hlasovalo dohromady. Věcně je to stejné.
Teď záleží
na uvážení pana zpravodaje, nevím, jestli
musí být o tomto návrhu hlasováno,
nicméně chci, aby do stena zaznělo, že
v § 21 v úvodní větě za zákonem
219/1994 Sb. spojku "a" nahradit čárkou
a na konec výčtu zákonů vložit
slova "zákon č. 286/1995 Sb." Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Kolářové, prosím
pana poslance Sojku, aby se ujal slova.
Poslanec Tomáš Sojka: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
má úprava je vcelku jednoduchá, ale s dosti
zásadními dopady. Při dražbách
je totiž obchodováno za cenu obvyklou, a ne stanovenou
podle cenového předpisu 178 z 94. roku. Proto doporučuji
provést tuto úpravu:
V § 6 vypustit navržený
odst. 2 a nahradit jej textem:
Nový odst. č. 2:
"Dražebník zajistí ocenění
předmětu dražby. Ocenění se provede
v ceně obvyklé, toto ocenění nesmí
být v den konání dražby starší
6 měsíců."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? Jestliže ne,
rozpravu končím.
Chci se zeptat, zda si v tomto
okamžiku přeje vyjádřit se zástupce
navrhovatele nebo zpravodaj? Není tomu tak. Nezazněl
návrh na vrácení ani na nové projednání
ve výboru. Končím tedy druhé čtení
a děkuji panu ministru Dybovi i panu zpravodaji Vyvadilovi.
Dámy a pánové,
ve smyslu našeho předešlého rozhodnutí
přistoupíme nyní k projednání
dvou smluv. Je to
Jde o druhé čtení.
Prosím ministra dopravy pana Vladimíra Budinského,
aby z pověření vlády uvedl ve druhém
čtení předložený vládní
návrh.
Ministr dopravy ČR Vladimír
Budinský: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi,
abych v zastoupení vlády České republiky
odůvodnil smlouvu o propojení dálnice D5
a německé dálnice A6 a smlouvu o výstavbě
hraničního mostu na dálničním
spojení Praha - Plzeň - Norimberk.
Dálniční
hraniční most propojuje dálnici D5 a A6 a
zabezpečuje propojení dálničních
sítí České republiky a Spolkové
republiky Německo. Je posledním úsekem dálničního
tahu D5 Praha - Plzeň - Rozvadov, který už
je nyní v provozu na úseku Praha - Ejpovice. Ve
výstavbě je nyní úsek Plzeň
- Rozvadov, ten bude uveden do provozu v roce 1997. Propojení
dálnice D5 na dálnici A6 je podmínkou pro
výstavbu mostu, kterého
se týká předložená smlouva. Ve
výstavbě je také společný odbavovací
prostor pro hraniční přechod mezi Českou
republikou a Spolkovou republikou Německo, který
je umístěn na území České
republiky, který bude připraven k uvedení
do provozu v polovině
roku 1997 a podstatně ulehčí a urychlí
odbavovací procesy v silniční dopravě
mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo.
Na základě souhlasu
s předčasným prováděním
byla výstavba mostu zahájena v září
minulého roku. Do provozu bude uveden v roce 1997. Výstavbu
zabezpečuje německá strana, kdy u jednotlivých
smluv se střídá vždy strana česká
a strana sousední země. Zhotovitelem stavby vybraným
na základě veřejné soutěže
je německá firma a podzhotovitelem je česká
firma Stavby mostů Praha.
Pro zjednodušení a
urychlení propojení naší dálniční
sítě vás, paní poslankyně a
páni poslanci, žádám, aby Parlament
České republiky tuto smlouvu schválil. Smlouva
byla projednána v hospodářském výboru
a tento výbor se k ní vyslovil kladně. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi, předložený návrh jsme
v prvním čtení přikázali hospodářskému
výboru, který jej projednal a přijal usnesení,
které jsme obdrželi jako sněmovní tisk
2013/1.
Žádám nyní
pověřeného zpravodaje tohoto výboru
pana poslance Zdeňka Vorlíčka, aby předložené
usnesení uvedl.
Poslanec Zdeněk Vorlíček:
Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, hospodářský
výbor se zabýval uvedenou smlouvou 21. února
1996 a přijal následující usnesení:
Hospodářský
výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu po vyslechnutí
výkladu ministra Budinského, zpravodajské
zprávy poslance Zdeňka Vorlíčka, povšechné
a podrobné rozpravě
1. Doporučuje Poslanecké
sněmovně Parlamentu projednat a schválit
tisk 2013
2. Zmocňuje předsedu
výboru a zpravodaje, aby s tímto usnesením
seznámili Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České
republiky.