Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vladimíru Šumanovi. S faktickou poznámkou
se přihlásil pan poslanec Oldřich Kužílek.
Poslanec Oldřich Kužílek:
Dámy a pánové,
nebojte se, k zákonu už ani slovo. Skutečně
faktická poznámka, my bychom jinak už všechny
vyhnali odsud těmito našimi odbornými problémy.
Faktická poznámka
- tady začal vznikat na základě jednoho §
59 odst. 3 jednacího řádu dojem, že
poslanec se nesmí obracet přímo na ministra
a že ministr se nesmí obracet přímo
na poslance. Tak to není. Vztah mezi těmito dvěma
ústavními mocemi je zde volný, otevřený
a abych navázal na literární kontinuitu kolegy
Fejfara, když tady takto budeme na sebe řvát
jako Viktorky, tak to je zcela v pořádku.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kužílkovi za první část
jeho vystoupení. Druhou nebudu komentovat.
Nyní přistupujeme
k hlasování o věcech, které zazněly.
Pan poslanec Fejfar navrhl, aby návrh byl vrácen
k přepracování navrhovateli.
Dámy a pánové, já vás v tuto
chvíli odhlašuji a prosím, abyste
se znovu přihlásili.
V hlasování č. 87 se ptám,
kdo souhlasí s názorem poslance
Tomáše Fejfara, aby tento návrh byl vrácen
navrhovatelům k přepracování. Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo.
Pro 59, proti 57. Návrh byl přijat.
Tím končí
projednávání tohoto bodu. V tuto chvíli
návrh na zkrácení lhůty pro projednávání
je bezpředmětný.
Dámy a pánové,
prosím o klid. Ti, kteří mají pocit,
že si chtějí něco vyřídit
s kolegou nebo kolegyní, ať to učiní,
ale pokud možno mimo sněmovní síň.
Pokud se obracím na poslance, prosím aparát,
aby rovněž respektoval moje upozornění.
Dalším bodem programu je
Návrh jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 2045 a stanovisko vlády
jako sněmovní tisk 2045/l. Prosím pana poslance
Jana Vraného, aby jako navrhovatel tento návrh odůvodnil.
Poslanec Jan Vraný: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, mé vystoupení
bude pravděpodobně velice krátké,
protože se jedná o velmi jednoduché doplnění
zákona č. 58/1995. Příslušným
ustanovením jsme v prvním pololetí loňského
roku schválili prakticky omezení pro Českou
exportní banku, aby vstupovala do riskantních nebo
spekulativních obchodů, ale zároveň
s tímto ustanovením jsme jí zamezili vstup
do významné speciální světové
bankovní instituce.
Členství v této instituci je podmíněno
vlastnictvím členského podílu, který
se musí zakoupit a ono citované ustanovení
vstup do této instituce znemožňuje.
Drobným doplněním,
které je - jak už jsem se zmínil - pro Českou
exportní banku prakticky nezbytné, umožníme
vstup právě do této světové
bankovní instituce.
Velice bych se přimlouval,
aby sněmovna tuto drobnou novelu přijala a žádám,
aby lhůta pro projednání ve výboru
byla zkrácena co nejvíce.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Janu Vranému. Organizační výbor
určil zpravodajem pro první čtení
pana poslance Richarda Mandelíka. Prosím, aby se
ujal slova.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
doporučuji jako zpravodaj, aby byl tento návrh zákona
propuštěn do druhého čtení, a
to přesně v té podobě, jak to navrhovatel
předložil. Zároveň si dovoluji navrhnout,
aby lhůta pro projednávání tohoto
zákona ve druhém čtení byla zkrácena
na 40 dnů.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Mandelíkovi a otevírám obecnou
rozpravu. Písemné přihlášky nemám,
takže obecnou rozpravu končím. Nemohly zaznít
ani návrhy na vrácení či zamítnutí,
takže se budeme věnovat přijetí usnesení,
kterým se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna
přikázala pro prvé čtení předložený
návrh zákona k projednání rozpočtovému
výboru.
Žádné další
návrhy nezazněly, takže v hlasování
č. 88 rozhodneme o tom, kdo souhlasí s tímto
návrhem usnesení. Kdo je pro? Děkuji. Kdo
je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo
výsledkem 73 pro, nikdo proti.
Pan poslanec Mandelík navrhl,
abychom zkrátili lhůtu pro projednávání
na 40 dnů. Rozhodneme o tom v hlasování č.
89, které jsem právě zahájil. Kdo
je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo.
Pro 62, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci
Janu Vranému a panu poslanci Richardu Mandelíkovi.
Můžeme přistoupit
k projednávání bodu, který nese název
Stanovisko vlády jsme obdrželi
jak sněmovní tisk 2053/l. Prosím, aby pan
poslanec Jiří Payne tento svůj návrh
odůvodnil.
Poslanec Jiří
Payne: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, v době, kdy došlo k rozdělení
Československa, přijala ČNR zákon
o nabývání a pozbývání
státního občanství České
republiky. Protože jedním z atributů státu
je mimo jiné také to, že má své
vlastní občany, bylo nutné velmi rychle zjistit,
kteří občané bývalé
federace budou nadále občany kterého z nástupnických
států. Proto zákon o občanství
měl ve své době transformační
povahu. Umožňoval transformovat federální
občanství na státní občanství
České republiky.
Za východisko bylo vzato občanství České
republiky tak jak již existovalo v rámci federální
legislativy. Zároveň byla za zvýhodněných
podmínek umožněna po přechodnou dobu
změna občanství, a to jak směrem k
získání českého občanství,
tak směrem k pozbytí
občanství prohlášením a případné
žádosti o občanství jiného státu.
Druhou funkcí zákona,
který jsme schválili, bylo, abychom zabezpečili
rutinní agendu související s případy,
kdy dochází k nabývání a pozbývání
občanství. Jsou to případy, které
nesouvisely s rozdělením státu.
Zatímco první funkce
zákona měla přechodný charakter, druhá
funkce má trvalý charakter.
Na základě zmíněného
zákona získalo české občanství
dosud asi 380 tisíc osob.
Návrh zákona, kterým
navrhuji, aby se změnil tento zákon č. 40/1993,
směřuje k řešení dvou věcných
okruhů:
1) Cílem této novelizace
je zrušení možnosti vzdát se občanství
prohlášením. Patrně si vybavíte
situaci, kdy se teprve utvářely sousedské
vztahy se Slovenskou republikou a kdy nebylo zřejmé,
zda případně nebudou občanům
České republiky činěny obstrukce při
úsilí o získání občanství
Slovenské republiky a tehdy jsme se rozhodli do zákona
vtělit možnost vzdát se občanství
prohlášením. Tyto důvody dnes již
pominuly. Dnes se ukazuje, že tento velmi benevolentní
přístup k
možnosti vzdát se občanství by se za
jistých okolností mohl dostat do případného
rozporu s mezinárodním trendem, který směřuje
k tomu, aby nevznikali kosmopolité, bezdomovci a lidé
bez občanství.
Na tomto místě považuji
za nutné zdůraznit, že kritika, podle níž
rozdělením státu byly postaveny desetitisíce
osob, údajně desetitisíce osob, žijících
na území České republiky do postavení
bez občanství, je naprosto neoprávněná
kritika. Z povahy konstrukce federálního zákona
o občanství vyplývá, že takové
případy byly
vyloučeny. Ponechávám stranou nepatrnou skupinu
těch, kteří nikdy nežili na území
Československa. Ještě jednou opakuji, že
tato kritika, že zůstaly desetitisíce občanů
bez občanství, je naprosto mylná.
Naopak ale připomínky,
které poukazovaly na to, že transformační
ustanovení přechodného charakteru o možnosti
vzdát se občanství prohlášením
mohou být v rozporu s některými mezinárodními
předpisy. Tyto připomínky považuji za
relevantní a snažím se jim vyjít vstříc
právě tím, že navrhuji změnu
§ 13 - 16. Tato změna
by neměla znamenat významné omezení
pro české občany, budou-li žádat
o občanství jiného státu. Pokud bude
schválena navržená změna, je pro osobu,
která by případně žádala
o občanství jiného státu, ponechána
dostatečné liberální možnost
pozbýt státního
občanství, a to buď v situaci, kdy už
má dvojí občanství, nebo kdy má
alespoň příslib občanství jiného
státu. Tento postup, zejména s odkazem na §
17, podle něhož lze pozbýt českého
občanství automaticky, když náš
občan nabude občanství jiného státu,
tak tím je zajištěno automaticky také
to, že pro naše občany zůstává
otevřená cesta, pokud se rozhodnou být občany
jiného státu. Připomínám, že
toto ustanovení je zejména v souladu s konvencí
Rady Evropy č. 43 ze 6. května 1963 o omezení
případů vícenásobného
občanství a branné povinnosti v případech
vícenásobného občanství. To
je tedy první směr, kterým se ubírá
navrhovaná novela.
Tím druhým směrem,
kam směřuje navržený zákon, je
pokud možno uzavřít transformační
období v oblasti občanství. Tento zákon
by měl být jakousi transformační tečkou,
když si vypůjčím to okřídlené
úsloví. Zde jsme se také setkali s určitým
připomínkami a musím říci,
že začasté vycházely z nepřesných
nebo dokonce nesprávných podkladů. Těmto
připomínkám nemůžeme dát
za pravdu především
proto, že vycházejí z hypotézy, že
existují určití občané, kteří
by případně možná chtěli
požádat o české občanství,
ale dosud tak neučinili a neprojevili ani v nejmenším
vůli české občanství získat.
Připomínám, že mezinárodní
právo zapovídá vnutit
někomu občanství bez projevu jeho vůle
nebo dokonce proti jeho vůli.
Přesto ale kladu otázku:
zamysleme se nad tím, že existuje nepříliš
početná skupina osob, které mají na
našem území trvalý pobyt, měly
jej dokonce i před rozdělením státu
a tato skupina dosud, ačkoli žádala o české
občanství, nesplnila podmínky a občanství
jim nebylo uděleno. Těchto případů
není mnoho, jedná se o desítky, možná
nanejvýš stovky případů. Znovu
opakuji, je to nepočetná skupina. Tito lidé
tak jako tak mají na
území ČR trvalý pobyt a budou jej
mít i nadále, pokud se nerozhodnou pobyt změnit.
Zde se ptám, zda by nebylo moudré u této
nepočetné skupiny přistoupit velkoryse k
řešení jejich žádostí o
státní občanství. Nenavrhuji, aby
získali občanství automaticky, nárokově,
občanství není nárokovou záležitostí,
ale navrhuji, aby ministerstvo mělo možnost prominout
jim podmínky uvedené v § 7 odst. 1 c), tedy
podmínky beztrestnosti v posledních pěti
letech.
Jeden z výborů se
už iniciativně zabýval tímto návrhem
a rozprava ukázala, že názory se různí
právě na stupeň odstranění
této podmínky beztrestnosti. Z logiky věci
vyplývá, že nejjednodušší
by bylo odstranit podmínku zcela, protože však
vím, že zdaleka ne všichni jsou tohoto názoru,
je zde nabídnuta alternativa vyloučit
případy vyhoštěných osob a vyloučit
případy osob s delším nepodmíněným
trestem odnětí svobody, než jsou dva roky.
Samozřejmě je to jen jedno z možných
řešení. Alternativa odstranit tuto podmínku
zcela, pokud by s ní vyjádřilo souhlas Ministerstvo
vnitra, by znamenala, že
odpovědnost za vytypování těch vážných
případů, jako je právě vyhoštění
apod., by potom ležela na Ministerstvu vnitra.
Nechci předjímat
výsledek rozpravy ve výborech, ale domnívám
se, že usnadnit nabytí občanství bývalým
československým občanům, kteří
žili na území ČR před 1. lednem
1993, by pomohlo jednak vyřešit určité
osobní problémy této skupiny lidí,
ale zároveň by to patrně utvrdilo dobré
jméno České republiky v zahraničí.
Zmíním se ještě
o stanovisku vlády. Vláda zásadně
doporučila navržený zákon ke schválení,
vznesla některé připomínky, jimž
v zásadě mohu dát za pravdu a věřím,
že po debatě a vysvětlení mohou být
zapracovány do stanoviska výborů. Protože
vláda projednala návrh a nevyjádřila
se explicitně k tomu, zda by bylo případně
přijatelné, aby prominutí podmínky
beztrestnosti nebylo vázáno žádnými
dalšími podmínkami, uvítal bych, kdyby
se k tomuto problému mohl vyjádřit zástupce
příslušného ministerstva buď z
pléna, případně při jednání
výboru.Tolik k předloženému návrhu,
který předkládám
vaší úvaze, a domnívám se, že
by bylo účelné, aby byl přikázán
výborům. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jiřímu Paynovi a žádám,
aby se slova ujal pan poslanec Jan Decker. Toho totiž organizační
výbor určil zpravodajem pro první čtení.
Poslanec Jan Decker: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, páni poslanci, navrhovatel
pan poslanec Jiří Payne velmi podrobně uvedl
návrh zákona, který předkládá.
Já bych k tomu nechtěl nic dodávat, protože
se přesně ztotožňuji s tím, co
on přednesl a nezbývá mi tedy, než abych
doporučil dle § 88 odst.1 zákona 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu, poslanecké sněmovně,
aby přikázala projednávání
tohoto návrhu zákona zahraničnímu
výboru a výboru petičnímu, pro lidská
práva a národnosti.
Za druhé si dovolím
předložit ještě další návrh,
a to je ten, aby projednávání pro druhé
čtení bylo zkráceno ve lhůtě
40 dnů. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jiřímu Deckerovi a otvírám
obecnou rozpravu. Do ní se jako první přihlásil
pan poslanec Miloslav Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane
předsedající, dámy a pánové,
budu velmi stručný, neboť navrhovatel zevrubně
odůvodnil předložený sněmovní
tisk. Souhlasím s těmi důvody, které
uvedl a s tím, že je velmi dobré, abychom zákon
o nabývání a pozbývání
státního občanství České
republiky přijali ještě v tomto volebním
období a věc dále neodkládali, a to
nejen z důvodů vnitrostátních, ale
i z důvodů řekněme vnějších
a zahraničních zájmů naší
republiky. Přirozeně, že budu
mít nějaký pozměňovací
návrh k tomuto tisku, to však je věc druhého
čtení. Bude se to týkat právě
i otázky beztrestnosti, kdy se domnívám,
že onen kompromis není šťastným řešením,
že správné by bylo tuto otázku zcela
vypustit, ale to není předmětem debaty
v této chvíli.
Chtěl jsem učinit
to, co již učinil poslanec Decker jako zpravodaj.
Myslím, že to ale musí zaznít ještě
v rozpravě, totiž přednést návrh,
aby byla podle § 91 odst. 2 jednacího řádu
Poslanecké sněmovny lhůta k projednání
tohoto sněmovního tisku zkrácena na 40 dnů,
a to přesto, že jinak jsem spíš velkým
odpůrcem zkracování lhůt. V tomto
případě však považuji onen předložený
tisk za tak důležitý a přitom ne tak
složitý, že podmínky pro zkrácení
lhůty dány jsou. Prosím jen navrhovatele,
aby se vyjádřil,
zda i on souhlasí s oním zkrácením
projednávání.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Výbornému. Hlásí se
pan ministr vnitra Jan Ruml.
Ministr vnitra ČR Jan
Ruml: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
chtěl bych doporučil tento návrh v prvém
čtení s tím, že při jednání
ve výborech bych prezentoval potom stanovisko Ministerstva
vnitra k problematice beztrestnosti, které teď nechci
naznačovat. Myslím si ale, že bude vedeno úmyslem
skutečně, aby zákon byl aplikovatelný
a aby splnil to, co od něj navrhovatelé očekávají,
to znamená vyjádření meritorní
Ministerstva vnitra bych rád uplatnil při jednání
ve výborech, a proto bych byl rád, kdyby byl tento
zákon postoupen v prvém čtení k projednání
do výborů Poslanecké
sněmovny.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Rumlovi. Nikdo se nehlásí, takže
rozpravu končím, protože nezazněl ani
návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí,
přednesu návrh, který koresponduje s návrhem
organizačního výboru, a sice, abychom se
usnesli na tom, že Poslanecká sněmovna přikazuje
po prvém čtení předložený
návrh zákona k projednání zahraničnímu
výboru a výboru petičnímu, pro lidská
práva a národnosti.
Zahájil jsem hlasování
č. 90 a ptám se, kdo souhlasí s tímto
návrhem. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování
skončilo.
Pro 60, proti 1. Konstatuji, že
tento návrh byl přijat.
Dále zazněl návrh,
aby byla zkrácena lhůta pro projednávání
na 40 dnů. Rozhodneme o tom v hlasování č. 91,
které jsem zahájil.
Ptám se, kdo je pro? Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo
výsledkem pro 62, proti 6, návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Paynovi
a panu poslanci Deckerovi.
Dalším bodem, který
můžeme projednat je
Jedná se o prvé
čtení, návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2061 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní
tisk 2061/1. Návrh uvede pan poslanec Richard Mandelík.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
předmětný návrh zákona si klade
za cíl po zkušenostech tří let existence
Nejvyššího kontrolního úřadu
upravit několik oblastí, které podle názorů
navrhovatelů si úpravu zaslouží. Zejména
se jedná o úpravu působnosti Nejvyššího
kontrolního úřadu, a to z hlediska předmětu
kontroly a kontrolovaných subjektů.
Dále návrh obsahuje
úpravu, která se týká vnitřního
chodu úřadu. Specifikuje daleko přesněji,
jakým způsobem se rozhoduje o kontrolních
závěrech, jakým způsobem se kontrolní
činnost plánuje a zavádí nový
institut určitého opravného prostředku
do procesu rozhodování o kontrolních závěrech
uvnitř úřadu, a to vše bez újmy
na nezávislosti úřadu.
Dále se návrh pokouší
řešit dosti častou a citlivou otázku
zveřejňování údajů předtím,
nežli je kontrola dokončena. Snaží se
přispět k věrohodnosti úřadu
tím, že výsledky kontroly nemohou být
zveřejňovány žádným způsobem
předtím, než je kontrolní závěr
schválen.
Další oblastí,
kterou se zabývá návrh zákona, je
přesnější vymezení kárné
odpovědnosti a celého procesu, kdy se zjišťuje,
zda se některý člen úřadu nedopustil
kárného provinění.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Richardu Mandelíkovi a prosím, aby
se slova ujala paní poslankyně Anna Röschová.
Jí totiž určil organizační výbor
zpravodajkou pro prvé čtení.
Poslankyně Anna Röschová:
Pane předsedající,
dámy a pánové, předkládaný
návrh poslanců Richarda Mandelíka a dalších
nebudu odůvodňovat věcně, nebudu říkat
jeho obsah, protože si myslím, že přesné
cíle tohoto návrhu řekl předkladatel.
Pouze se omezím na to, abych zde konstatovala, že
ve stanovisku vlády vláda souhlasí s tímto
návrhem za určitých podmínek, které
zde legislativně rozebírá. Myslím
si, že návrhy, které jsou ve stanovisku vlády,
jsou rozumné a přispějí ke zkvalitnění
tisku 2061 a budu je jako zpravodaj navrhovat v ústavně
právním výboru. To je snad vše, co jsem
k tomu chtěla říci.
Nyní mi dovolte, pane místopředsedo,
abych souhlasně s organizačním výborem
navrhla přikázání tohoto tisku ústavně
právnímu výboru.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Anně Röschové a otevírám
obecnou rozpravu. Hlásí se paní poslankyně
Röschová.
Poslankyně Anna Röschová:
Nyní dovolte v obecné
rozpravě, abych měla další návrh,
to je zkrácení projednávání
tohoto návrhu zákona na 40 dnů. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji.
Další přihlášky do obecné
rozpravy nejsou, takže ji končím.
Budeme hlasovat o tom, zda Poslanecká
sněmovna souhlasí s návrhem organizačního
výboru, který zní:
Poslanecká sněmovna
přikazuje po prvém čtení předložený
návrh zákona k projednání ústavně
právnímu výboru.
Další návrhy
nezazněly, takže v hlasování č.
92 rozhodneme o tomto návrhu usnesení.
Ptám se, kdo je pro. Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.
Pro 58, proti 4. Návrh
byl přijat.
Dále budeme hlasovat o
návrhu paní poslankyně Anny Röschové,
aby lhůta pro projednávání tohoto
zákona byla zkrácena na 40 dnů. Bylo mi dáváno
najevo, že by bylo dobře, kdybych vás odhlásil
a poprosil o novou prezentaci. Je možno se znovu přihlásit.
Zahájil jsem hlasování č. 93.
Táži se, kdo souhlasí
se zkrácením lhůty na 40 dnů. Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo
výsledkem 60 pro, 12 proti, takže tento návrh
byl přijat.
Tím jsme projednali v prvém
čtení návrh pana poslance Richarda Mandelíka
a dalších. Děkuji jemu i paní poslankyni
Anně Röschové.
Budeme projednávat
Jedná se o první
čtení. Návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 2063 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní
tisk 2063/1. Prosím pana poslance Františka Kozla,
jako zástupce skupinky navrhovatelů, aby návrh
odůvodnili.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, věřím,
že nás tady zůstane takový počet,
abyste mohli vyhovět žádosti, kterou hodlám
této sněmovně předložit. Tisk,
který je na pořadu, je poslanecký návrh,
který si kladl za cíl vyřešit dva dílčí
problémy v oblasti vysokého školství.
Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici hned z počátku
potřebné podklady, odložili jsme tento bod
a nyní jsme v situaci,
že pro projednání této předlohy
by bylo nutné zkracovat lhůty. Protože jsme
oba navrhovatelé dospěli k názoru, že
tato norma by neměla být projednávána
při zkrácených lhůtách, dovoluji
si požádat tuto sněmovnu, aby svým hlasováním
stáhla tento náš
návrh z programu - abychom mohli vzít náš
návrh zpět, takto. Omlouvám se za špatnou
formulaci.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Pane
kolego, já se domnívám, že nejde o špatnou
formulaci, ale o špatný výklad jednacího
řádu, protože vy tento návrh v prvním
čtení můžete vzít zpět,
aniž by bylo třeba vyžadovat hlasování
sněmovny. Pan poslanec Koháček kýve,
pan poslanec Kužílek také, což je pro
mě podpůrné stanovisko. Takže bereme
na vědomí, aniž bychom se o tom usnášeli,
že pan poslanec Kozel i jménem svého
kolegy pana poslance Kouckého tento návrh stáhl.
Přistoupíme k projednávání
dalšího návrhu zákona, kterým
je
Jedná se o prvé
čtení. Hlásí se pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane
předsedající, součástí
omluvení pánů poslanců Matulky a Navrátila
na dnešním odpoledním jednání
byl také požadavek, aby tento návrh zákona
a také následující bod byl přesunut
na dobu, kdy budou přítomni, to znamená na
zítřek. Prosím, aby to bylo respektováno,
případně aby se o tom rozhodlo.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji.
Pan předseda potvrzuje, že přijal omluvu pánů
poslanců, takže v tuto chvíli, dámy
a pánové, se zdá, že jsme vyčerpali
možnosti pro dnešní odpoledne, alespoň
co se týká zasedání Poslanecké
sněmovny. Rád vám sdělím, že
schůze bude pokračovat zítra v 9.00 hodin.
Začneme bodem Odpovědi členů
vlády na interpelace poslanců,
dále zákony, které odůvodní
pan ministr zemědělství Josef Lux a jejichž
projednávání jsme svým rozhodnutím
přesunuli na čtvrtek. Jedná se o body 7 až
12 schváleného pořadu. Dále budeme
pokračovat podle schváleného pořadu
do 16.00 hodin, kdy budou
přednášeny interpelace. Pro členy organizačního
výboru připomínám, že tento se
sejde za 7 minut v místnosti číslo 106 ke
svému zasedání.
Dámy a pánové,
děkuji vám za účast na odpoledním
zasedání a přeji vám příjemný
večer.