Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 187 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr dopravy V. Budinský, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 182 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr dopravy V. Budinský, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 182 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr dopravy V. Budinský, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr I. Němec, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr práce a soc. věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 182 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr dopravy V. Budinský, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr zdravotnictví J. Stráský.

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 187 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr dopravy V. Budinský, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

(Schůze zahájena ve 14.05 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milí hosté, zahajuji 42. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní srdečně vítám. Schůzi jsem svolal podle § 51 odst. 4) našeho jednacího řádu na základě žádosti 54 poslanců. O svolání jste byli vyrozuměni telegraficky ve čtvrtek 18. dubna 1996.

Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Pan poslanec Vorlíček byl tak laskav a oznámil mi, že má náhradní kartu č. 27, pan poslanec Skočovský oznámil náhradní kartu č. 30, pan poslanec Josef Ježek náhradní kartu č. 29, pan poslanec Jiří Karas náhradní karta č. 26, pan poslanec Stanislav Gross náhradní karta č. 25, pan poslanec Vratislav Votava náhradní karta č. 28, paní poslankyně Mazalová náhradní karta č. 23. Má pan místopředseda Kalvoda již vydánu náhradní kartu? Ještě nemá.

Nyní jako vždy přistoupíme k volbě a určení ověřovatelů této schůze.

Pan místopředseda Kalvoda má náhradní kartu č. 21, pan poslanec a ministr Budinský má náhradní kartu č. 24.

Pokusím se podat návrh na volbu a určení ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom ověřovateli zvolili a určili tyto dva pány poslance: pana poslance Josefa Effenbergera a pana poslance Eduarda Zemana.

Má někdo jiný návrh? (Nikdo se nehlásil.) Dávám tedy o tomto návrhu hlasovat v 1. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

První hlasování skončilo, ze 169 přítomných bylo 157 pro, nikdo nebyl proti. Konstatuji tedy, že jsme ověřovateli 42. schůze Poslanecké sněmovny určili pány poslance Josefa Effenbergera a Eduarda Zemana.

Dostal jsem zprávu, že je kolem 230 přihlášek k ústním interpelacím, resp. k podání dotazů na předsedu vlády a ministry vlády.

Prosím pracovníky Kanceláře, aby tento seznam v písemném vyhotovení dali doručit na lavice poslanců. Paní poslankyně a pány poslance prosím, aby mi hlásili, pokud možno okamžitě, jakmile text seznamu obdrží, zda všechny interpelace a všechna jména interpelujících jsou v seznamu řádně zachycena. Teprve poté dám pokyn, aby byla jména slosována.

Prosím pány ověřovatele, aby ověřili seznam všech přihlášek, který je napravo od předsednického stolu připraven.

Dále oznamuji, že se písemně omluvili tito členové vlády:

Pan ministr Kočárník se omlouvá z dnešního dne pro služební cestu ve Washingtonu, pan ministr Stráský se omlouvá ze dne 25. 4., je na služební návštěvě na Slovensku, z 23. 4. se omlouvá předseda vlády Václav Klaus, pan ministr obrany Vilém Holáň ze stejného dne, pan ministr zahraničí Jozef Zieleniec, pan ministr Ivan Pilip, pro rekonvalescenci po úrazu pan ministr Stanislav Bělehrádek a ze dne 26. 4. se omlouvá písemně pan ministr Karel Dyba.

Pokud jde o poslankyně a poslance, omluvila se paní poslankyně Marie Stiborová, pan poslanec Jan Navrátil ode dne 22. do 27., pan poslanec Oldřich Vrcha z celé schůze, pan poslanec Jaroslav Štrait ze dne 23. 4., dále pan poslanec Jiří Hájek z celé schůze, pan poslanec Rudolf Opatřil z celé schůze pro nemoc, pan poslanec Dalibor Matulka ze dne 24. 4. odpoledne a dále páni poslanci Zdeněk Trojan a pan poslanec Josef Hurta, kteří se účastní zasedání parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Jestli ještě někdo chce doplnit seznam omlouvajících se, je příležitost. Není tomu tak. Pan poslanec Raška.

Poslanec Miroslav Raška: Pane předsedo, ode dneška - Rada Evropy.

Předseda PSP Milan Uhde: Doufám, že probíhá kontrola seznamů těch, kdo se hlásí k interpelacím, k losování dojde později, jak jsem již řekl. A nyní k návrhu pořadu 42. schůze:

Návrh pořadu byl rozdán v pátek minulý týden prostřednictvím poslaneckých klubů. Chci upozornit, že podle § 54 odst. 7 rozhodne sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze tedy navrhnout změnu nebo doplnění pořadu. Rovněž tak nelze ani rozšiřovat, ani redukovat schválený pořad, a to ani v průběhu jednání schůze podle § 54 odst. 7. Než dám hlasovat o celém návrhu pořadu 42. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně vyhotoven, splním žádost předsedy klubu ODA pana poslance Ivana Maška, který mě požádal, abych mu jako předsedovi klubu dal příležitost vystoupit před hlasováním o pořadu schůze. Prosím, pane poslanče.

(Dámy a pánové, prosím o klid.)

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené dámy a pánové, dovolte mi vyslovit stanovisko poslaneckého klubu ODA:

1. Poslanecký klub ODA odmítá akceptovat překvapení některých, zejména koaličních poslanců z toho, že na závěrečnou schůzi sněmovny bylo připraveno příliš mnoho návrhů zákonů. Již déle než dva měsíce je známo, že na této schůzi mělo být projednáno více než 40 vládních návrhů zákonů a téměř 20 návrhů poslaneckých, z nichž skoro všechny jsou podepsány poslanci vládní koalice. Toto překvapení nás zaráží zejména u těch, kteří na minulých schůzích podporovali přesunutí některých návrhů, které mohly být projednány dříve.

2. Poslanecký klub ODA protestuje proti tomu, že celý minulý týden byl namísto projednávání důležitých zákonů věnován nechutným stranickým tahanicím.

3. Poslanecký klub ODA má za to, že jakékoli stranické výběry jsou subjektivní. Zde souhlasíme s názorem pana premiéra, vysloveným v pátek minulého týdne a máme za to, že blokování připravených a ve výborech projednaných návrhů zákonů je nebezpečným precedentem z hlediska demokratických zvyklostí.

4. Návrh předloženého pořadu schůze je ukázkou takového subjektivního výběru, který nadřazuje úzce stranické zájmy nad zájem občanů a celé země. Dokladem toho je, že v návrhu pořadu chybí tak důležité zákony, jako jsou například zákony o daních, atomový zákon, zákon o omamných látkách a prekurzorech a některé další.

5. Poslanecký klub ODA z výše uvedených důvodů navržený program 42. schůze nepodpoří.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ivanu Maškovi. Oznamuji vám, že jsem vás právě odhlásil, prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými registračními kartami, a dám hlasovat o celém návrhu pořadu 42. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a jak jej máte před sebou na pozvánce.

Je to 2. hlasování na této schůzi. Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

2. hlasování skončilo - ze 179 přítomných bylo 94 pro, 47 proti, návrh byl přijat a budeme se jím řídit.

Jako první je na pořadu (klid, prosím, dámy a pánové)

Jde o druhé čtení tohoto návrhu. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2049. Žádám ministra vnitra pana Jana Rumla, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane ministře.

Paní kolegyně a páni kolegové, velmi prosím, abyste se utišili a umožnili panu ministrovi ujmout se slova a všem nám pracovat. Děkuji za pochopení.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, nemohu mluvit zcela odděleně o Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, o společných státních hranicích a ústavním zákoně, jelikož platnost smlouvy je ústavním zákonem podmíněna. Chtěl bych přičinit k tomuto v tomto druhém čtení pár poznámek obecnějších a pak bych vám chtěl říci, co se změnilo od té doby, kdy jsme projednávali tuto smlouvu ve čtení prvním.

Je to poprvé, co má být vymezena hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou ústavním zákonem. Je třeba si říci, že kompletní hraniční díla, a máme taková se SRN, s Polskem i Rakouskem, vymezují ústavní suverenitu státu. Zde jde o svrchovanou odpovědnost moci výkonné i zákonodárně. Jde o veřejný zájem prvořadého rázu. Jsou-li tímto veřejným zájmem dotčena práva některých osob, je zde nutná náhrada, je nutná kompenzace.

Chtěl bych poznamenat, že stát si nemůže určit hranice o své vůli, vždy musí jednat se státem sousedním a výsledná hranice je vždy nutně kompromisem. Není-li hranice jasně vymezena, má tato skutečnost negativní dopad na život lidí podél této státní hranice. Nemůže být uzavřena smlouva o malém pohraničním styku, lidé nemohou efektivně využívat svého majetku, který leží na druhé straně hranice, nelze efektivně kontrolovat pohyb osob z třetích zemí.

Výsledný kompromis v případě této smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích spočívá v tom, že osada Sidónie s 33 českými občany připadne České republice - mimochodem existuje Poslanecké sněmovně zaslaný dopis starosty obce Brumlov-Bilnice, jejíž součástí je osada Sidónie, s žádostí o rychlé rozhodnutí v této věci - a druhá strana kompromisu spočívá v tom, že osada U Sabotů připadne k Slovenské republice.

Je třeba vědět, že osada U Sabotů je převážně slovenská. Ze 120 obyvatel je 38 občanů České republiky, 82 občanů Slovenské republiky. Lidé zde žijící převážně pracují na Slovensku, děti chodí do slovenských škol, lidé pohřbívají své mrtvé na území Slovenské republiky, ze Slovenska je obec zásobována elektřinou, poštovní služba je zabezpečována ze slovenské strany. Spádová obec osady U Sabotů je slovenská obec Vrtbovce.

Co se týká kompenzací. Ať už se občané České republiky rozhodnou, zda po případném schválení hranice, jak je navržena, budou žít nadále v osadě U Sabotů či se přestěhují, obdrží jednorázový finanční příspěvek. Pro ty občany České republiky, kteří se budou chtít přestěhovat do České republiky, je připraven příspěvek na bydlení a dále je připraven příspěvek státní dotace obci Javorník. O tomto rozhodla vláda České republiky svým usnesením a návrh smlouvy mezi občany České republiky a Okresním úřadem Hodonín, která by měla tyto kompenzace řešit, je připraven. Důležité je vědět, že majetek občanů České republiky v obci U Sabotů zůstane změnou státní hranice nedotčen. Nebude-li schválen ústavní zákon, neplatí smlouva o společné státní hranici a nadále platí administrativní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, která dělí řadu objektů a řadu domů a která není schopna řešit naléhavé problémy československého příhraničí.

Nyní mi dovolte, abych vás informoval o tom, co se v této věci událo od únorové schůze. Velmi vážně jsem se zabýval podnětem některých poslanců na právní zajištění finanční výpomoci pro obyvatele osady U Sabotů ještě před předpokládaným schválením smlouvy a ústavního zákona parlamentem např. formou smlouvy o smlouvě budoucí. Po zvážení všech okolností v této věci a zejména s přihlédnutím k dikci vládního schválení pravidel finanční výpomoci, jejichž realizace je závislá na vstupu smlouvy a ústavního zákona v platnost, jsem se rozhodl zachovat stanovený a s obyvateli osady již dohodnutý postup. Navíc občané České republiky, kteří nesouhlasí s tím, aby osada připadla Slovenské republice, by takovou smlouvu o smlouvě budoucí zcela jistě nepodepsali, protože by tímto podpisem v podstatě vyslovili se změnou hranice souhlas.

Se zřetelem k tomu, že ministerstvo financí připravilo vzory návrhu smluv o poskytnutí finanční pomoci, navštívili pracovníci ministerstva vnitra ve dnech 22. až 23. března se zástupcem Okresního úřadu v Hodoníně některé obyvatele osady, především majitele rodinných domů, předali jim návrhy těchto smluv k seznámení a odpověděli na řadu dotazů týkajících se jejich uzavření. Současně tak měli příležitost zjistit aktuální informace o názorech obyvatel osady.

Je třeba konstatovat, že v osadě U Sabotů je v zásadě klid, obě názorové skupiny obyvatel očekávají rozhodnutí parlamentu. Všichni obyvatelé osady jsou velmi dobře informováni o výši finanční výpomoci a o podmínkách jejího poskytnutí. Někteří z obyvatel již ověřují možnosti získání stavebních parcel, koupě domů, případně bytů v Javorníku, ve Velké nad Veličkou, v Kuželově apod. Starostové výše uvedených obcí potvrdili, že jsou připraveni poskytnout občanům, kteří projeví zájem, potřebnou pomoc k získání nového bydlení na území České republiky.

Pracovníci ministerstva vnitra a okresního úřadu byli obyvateli osady přijati věcně a v diskusi jednoznačně převládly otázky podmínek poskytnutí finanční výpomoci. Protesty proti připojení osady k Slovenské republice organizuje nadále předseda petičního výboru pan Lajza, který organizoval dne 11. dubna 1996 protestní akci obyvatel osady v Praze u pana prezidenta republiky. Zúčastnilo se jí pět osob, z nichž jen dva trvale žijí v osadě U Sabotů. Považuji za nutné poznamenat, že iniciátor akce pan Lajza má v osadě U Sabotů trvalé bydliště až od 8. února a nikdy v minulosti tam nežil. Reakce pana prezidenta republiky znáte, jakož i znáte stanovisko Ústavního soudu v této věci.

Vážený pane předsedo, vážení poslanci, v období, které uplynulo od prvního čtení legislativních návrhů v tomto parlamentu, zabezpečila ministerstva vnitra a financí řadu opatření, která zajišťují poskytnutí finanční výpomoci oprávněným osobám bezprostředně po schválení smlouvy a ústavního zákona, resp. po uzavření příslušných smluv o poskytnutí finanční výpomoci. Jsem přesvědčen o tom, že byly vytvořeny všechny potřebné podmínky pro to, aby schválením předložených legislativních návrhů byly vytvořeny mezi Českou republikou a Slovenskou republikou funkční státní hranice s dlouhodobou perspektivou jejich neměnnosti. Současně byla připravena opatření, která zásadně minimalizují dopady těchto legislativních návrhů na občany.

Se zřetelem k tomu navrhuji vyslovit s návrhem smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích souhlas. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru vnitra Janu Rumlovi. Poslanecká sněmovna přikázala předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 2049/1. Nyní žádám zpravodaje výboru pana poslance Jiřího Payna, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážená sněmovno, vážení zástupci vlády, zahraniční výbor projednal tento sněmovní tisk, návrh mezistátní smlouvy a svým usnesením doporučil sněmovně, aby s návrhem smlouvy vyjádřila souhlas.

Dovolte mi ještě několik poznámek. Vzpomenete si možná, že jsme v době, kdy docházelo k rozdělení čs. federace, schválili prozatímní smlouvu o hranicích, která, když se podíváte na mapy, které máte přiložené ke sněmovnímu tisku, na mnoha místech vytváří velmi podivné záležitosti. Např. tok řeky Moravy se vůbec nekryje se státní hranicí a dochází tam na celé řadě míst k majetkoprávním sporům, které přesahují hranice.

Navržená smlouva by tyto problémy odstranila. Zároveň navržená smlouva ruší předchozí původní prozatímní smlouvu o společných hranicích a tento nový text smlouvy by zajišťoval stabilní sousedské vztahy se Slovenskou republikou.

Odklad k projednání této smlouvy by zvyšoval nestabilitu na těchto hranicích. Odklad, tak jako tak, by neměl význam, protože smlouva zůstane stejná za půl roku taková, jaká je dnes. To znamená, že o této smlouvě je skutečně nutno rozhodnout co nejdříve, aby bylo možno učinit následující kroky.

Pokud bychom chtěli předbíhat událostem a chtěli bychom napřed řešit režim na budoucí hranici dříve než schválíme smlouvu a ústavní zákon o hranicích, byl by to postup hodný kocourkovského počínání, kdy začínali stavět střechu dříve než základy. Myslím si, že nám nezbývá než postupovat krok za krokem, tzn. od státní hranice, postupovat k úpravě režimu na těchto hranicích.

Chtěl bych také ještě připomenout, že nedochází k narušení vlastnických práv ani u občanů U Sabotů ani na řadě jiných míst. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že při návštěvě státních hranic s výborem jsme mohli konstatovat, že hranice na některých místech až skoro velmi vstřícně kopíruje jednotlivá políčka tak, aby, pokud možno, byly respektovány vlastnické vztahy.

Myslím si, že to svědčí o tom, že při vytyčování hranice byl brán ohled na zájmy jednotlivých občanů.

Myslím si, že poslední věc, kterou dnes musí sněmovna ve druhém čtení, a to v posledním čtení, učinit, je rozhodnout o tom, zda vládní návrh je přijatelným kompromisem, který zabezpečuje České republice stabilní a pragmatické vytyčení hranic, které řeší celou řadu problémů.

Ty problémy, které nebyly vyřešeny přímo v této smlouvě, vláda, jak jsme slyšeli v projevu pana ministra, řeší zvláštním individuálním postupem, jednáním s těmi, kterých se to dotýká.

S ohledem na usnesení výboru a s ohledem na tyto skutečnosti navrhuji sněmovně, aby přijala usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se zněním smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsanou v Židlochovicích dne 4. ledna 1996.

Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi a k předloženému vládnímu návrhu otevírám rozpravu. Jako první se do ní písemně přihlásil předseda klubu Levého bloku poslanec Jaroslav Ortman. Žádám ho, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Václav Exner.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, již při projednávání programu 41. schůze Poslanecké sněmovny jsme oznámili, že Levý blok nepodpoří svými hlasy vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsaná dne 4. ledna 1996 v Židlochovicích.

Stejně tak nebudeme hlasovat pro přijetí ústavního zákona o změnách státních hranic se Slovenskou republikou. Z těchto důvodů jsme také navrhovali vypuštění těchto dvou bodů z programu 41. schůze. Ze stejných důvodů jsme je nenavrhli společně s klubem ČSSD na program 43. schůze, kterou kluby ČSSD a LB iniciovaly.

Poslanci Levého bloku se odpovědně zabývali oběma navrhovanými dokumenty. Na jednání našeho klubu byli postupně přítomni starosta obce Javorník, kam osada U Sabotů patří, představitelé petičního výboru občanů, kteří si nepřáli navrhovanou změnu hranice, ministr vnitra Jan Ruml a členové rozhraničovací komise. Vážili jsme všechna pro a proti. Jako zásadní však považujeme, že vláda České republiky pozdě projednávala situaci, která by vznikla po změně státních hranic s těmi občany, kterých se to osobně týká. V jejím postupu dostaly přednost hraniční kameny než lidé.

Parlamentní kluby nelze, stejně jako občany, stavět před hotovou věc. Levý blok návrh smlouvy ani návrh ústavního zákona nepodpoří.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Václav Exner, připraví se pan poslanec Jan Jegla.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám oznámil, že klub Komunistické strany Čech a Moravy nepodpoří vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích a nepodpoří také vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic se Slovenskou republikou.

Dostali jsme dopis, kterým se na nás obrátilo 21 občanů obce Javorník, bydlících v osadě U Sabotů, kteří naléhavě žádají poslance Poslanecké sněmovny, aby předložené oba návrhy neodsouhlasili.

Vzhledem k tomu, že v této věci byla vedena podrobná rozprava již v prvním čtení, nebudu opakovat argumenty, které v té záležitosti byly již vysloveny. Chci však upozornit ve stručnosti na nejzákladnější čtyři argumenty, které uvádějí občané z osady U Sabotů pro jejich postoj.

Prvním argumentem je, že nedošlo k vyhlášení místního referenda, druhým argumentem, že obec Javorník nikdy nesouhlasila s odtržením části svého území, třetím argumentem, že byla zcela ignorována hlediska historická, geografická i administrativně správní a čtvrtým argumentem je věta, která zní: S námi lidmi nepočítal vůbec nikdo. Až když jsme se nepřestali ozývat atd., jak už ta historie zde byla popsána.

K celé věci bych chtěl ještě dodat, že shodou okolností jsem se zúčastnil v poslední době celé řady jednání na jiné části našich hranic, konkrétně v Ašském výběžku v obcích Aš a Hranice u Aše.

Také došla debata na uvedenou problematiku týkající se hranic. Musím říci, že místní občané velmi jednoznačně poukazovali na tu situaci, že pod záminkou vyrovnání hranic dochází k tomu, že část dosud území České republiky se přesouvá bez vůle občanů do jiné části země. Upozorňovali na to, že, kdyby kupř. někdo pod záminkou vyrovnání hranic srovnal věc týkající se Ašského výběžku, že oni by s takovou věcí v žádném případě nemohli souhlasit.

Přestože jsme si vědomi rozdílů v této problematice, domníváme se, že jde o základní přístup, kdy není možné jednáním vlády a jednáním Poslanecké sněmovny rozhodnout o tom, že občané naší země, žijící na jejím území, se ocitnou mimo území této naší země.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Zvu k řečništi pana poslance Jana Jeglu, připraví se pan poslanec Václav Grulich.

Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, mně nezbývá než konstatovat, že to, co bylo řečeno na minulé schůzi, více méně bylo řečeno výstižně od mých kolegů, taktéž i dnes. Ale musím také konstatovat, že pan ministr nemluví v mnoha věcech pravdu. V mnoha věcech. Situace je podstatně jiná. Myslím, že některé věci trochu popularizuje. Ta situace se tam skutečně vyvíjí dost výbojně, není tam zase tak úplný klid mezi těmi lidmi. Musím konstatovat i za náš poslanecký klub, že za této situace my nepodpoříme tuto smlouvu.

Dovolte mi, abych závěrem požádal pana ministra, aby řekl dvě čísla, která nějak zapomněl říci - pokud je ví. Kolik skutečně občanů je trvale přihlášených v této osadě a kolik požádalo o kompenzaci či vyrovnání, protože ti mají českou státní příslušnost.