Úterý 23. dubna 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jeglovi. Slovo má pan poslanec Václav Grulich. Další písemné přihlášky do rozpravy nemám, ale vidím, že se hlásí paní poslankyně Gerta Mazalová. Připraví se k vystoupení. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan ministr Ruml zde shrnul celou situaci rozhraničování nových státních hranic mezi Českou a Slovenskou republikou.

Předseda PSP Milan Uhde: Promiňte, pane kolego. Dámy a pánové, rušíte svými hlasitými projevy vystoupení pana poslance, a není to dobré. Žádám vás, abyste upustili od hlasitých projevů. Děkuji vám za pochopení. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Václav Grulich: Děkuji. Není pochyb o tom, že bylo vykonáno mnoho práce. Není také pochyb o tom, že by nebylo dobré, aby tato práce byla zcela znehodnocena. Poslanecký klub České strany sociálně demokratické dlouho a úporně zvažoval tuto situaci. Opakovaně jsme se informovali o situaci zejména v Javorníku a osadě U Sabotů, navštívili jsme několikrát toto místo a také jsem o tom hovořil na minulém zasedání této sněmovny.

Nicméně z toho, co řekl pan ministr Ruml, vyplynulo zcela jasně, že jeho ministerstvo od minulé schůze této Poslanecké sněmovny v záležitosti občanů a osady U Sabotů neučinilo žádný pokrok. My jsme neprotestovali proti tomu, že je vyrovnávána hranice. Při stanovení nové státní hranice tomu tak prostě bývá. Na některé straně to bolí tu, na některé jinde. Jde nám o to, že dříve než dojde k administrativnímu úkonu, mělo být jednáno s občany, nemělo se připustit, aby na hranici v osadě, mezi sousedy, kteří se celá desetiletí snášeli a dobře spolu vycházeli, vypukly doslova nacionální vášně.

Aby nebylo znehodnoceno to, co bylo dobrého uděláno, ale abychom přesto dali možnost, aby zákon o státní hranici byl přijat (stejně tak se to týká ústavního zákona), klub sociální demokracie navrhuje přerušení jednání o smlouvě se Slovenskem o státní hranici až do vyřešení této záležitosti s občany osady U Sabotů. Tím se stane, že nebude smeteno pod stůl všechno, co bylo vykonáno a bude možné v jednání v následném parlamentu zcela logicky pokračovat.

Berte to, prosím, pane předsedo, jako procedurální návrh.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, mám jeden technický dotaz. Je přihlášena paní poslankyně Mazalová a já jí vyhovím a nechám ji promluvit v případě, že nebudete mít proti tomu námitky a nebudete trvat na okamžitém hlasování o svém procedurálním návrhu. Nemáte námitky, takže rozprava může pokračovat. Pak samozřejmě o vašem návrhu dám svědomitě hlasovat. Paní poslankyně Gerta Mazalová je zatím jako poslední přihlášena do rozpravy.

Poslankyně Gerta Mazalová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr, který vystupoval, mě málem přesvědčil, že občané U Sabotů dýchali celá léta slovenský vzduch, takže jsou vlastně Slováci. Stejně tak bych však mohla říci, že občané žijící v těsné blízkosti hranic jiných států by se mohli stejně lehce stát občany těchto sousedících států, a to také bez jejich souhlasu. Podle mého názoru je dnes nejbezpečnější život ve vnitrozemí.

Nesouhlasím s tím, že v osadě U Sabotů je vcelku klid, jak nás ujišťoval pan ministr Ruml. Možná snad klid před bouří. Žádné peníze nenahradí domov a stejně tak žádné peníze nezaplatí jeho ztrátu. Velice snadno se vydává z cizího. Moravské území stejně jako české je mateřskou zemí pro své obyvatele. A proto se změna hranic tohoto území musí provádět velice citlivě a dopředu za souhlasu všech, které postihuje. Nikoliv až potom.

Nesouhlasím s tím, že změna hranic nepostihuje ty občany, kteří na ní žijí, kteří se tam narodili a kteří tam zemřeli. Postihuje, a to velice tvrdě. Není možné tyto občany bez jejich souhlasu přesunout do jiné, dnes cizí, byť přátelské vlasti. Němci se odsunovali do své vlastní země, a k tomuto odsunu byly - jak všichni víme - velice závažně důvody. Moravané žijící ve své rodné zemi se převedou jako stádo dobytka i s pozemky do cizího státu pouze zápisem do katastru a dohodou Prahy s Bratislavou. Já k tomu říkám své rozhodné ne.

Předseda PSP Milan Uhde: Nemám žádné další přihlášky do rozpravy, proto rozpravu uzavírám a dám hlasovat o procedurálním návrhu, který podal pan poslanec Grulich. Ještě předtím ale dám slovo panu poslanci Paynovi.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážená sněmovno, jsem přesvědčen, že podle jednacího řádu není možné přerušit projednávání nějakého bodu do příštího volebního období. To znamená, že pokud bychom o tomto procedurálním návrhu měli hlasovat, pak musíme hlasovat o stažení tohoto bodu z programu nebo o jeho zamítnutí, ale přerušit do příštího volebního období po mém soudu nejde. Ten návrh by tím pádem spadl pod stůl, byl by neprojednán a příští sněmovna by se musela zabývat novým vládním návrhem. Podle mého názoru procedurální návrh je zmateční.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Grulich.

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedo, pan poslanec Payne se sice domnívá, to je hezké, ale samozřejmě nemá pravdu. Jednací řád o ničem takovém nemluví. Mluví o tom, že bod, který je v jednání, lze zamítnout nebo ho lze přerušit. Nemusí se stanovit dokonce ani kdy v případě přerušení má být pokračováno. Měli jsme tady případ zákona, který byl přerušen a pokračovalo se v něm až za dva roky. To znamená, je-li přerušen bod jednání, není zamítnut. A já si myslím, když se tady volalo po dobrých vztazích se Slovenskem a po nenarušení těchto dobrých vztahů, že to je docela slušný signál, aby se ukázalo, že bod zamítnut nebyl, že je v jednání a že se v jednání bude pokračovat. Že nová sněmovna bude jednat od prvního čtení, to každému, kdo trochu zná jednací řád, je samozřejmě jasné. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: O slovo se hlásí pan poslanec Josef Wagner. Předpokládám, že to bude technická nebo faktická poznámka, protože rozprava je ukončena.

Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, § 54 zákona o jednacím řádu v odstavci 8 v poslední větě praví: "Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit." Nestanoví na jak dlouho, dokdy a žádné podmínky. Návrh je v pořádku a je třeba o něm hlasovat. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Já jsem též toho názoru, že dám hlasovat o tomto procedurálním návrhu, a to poté, co vás odhlásím a požádám o novou registraci.

Pan poslanec Grulich navrhl přerušit projednávání tohoto bodu.

Je to 3. hlasování na této schůzi. Kdo tento návrh podporujete, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

3. hlasování skončilo. Ze 172 přítomných bylo 54 pro, 102 proti. Návrh nebyl přijat.

Protože nic už nestojí v cestě závěrečnému hlasování, požádám jen pana ministra vnitra Jana Rumla, chce-li použít práva závěrečného slova, aby tak učinil.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane předsedo, vážená sněmovno, já bych se chtěl vyjádřit k některým vystoupením zde ve sněmovně.

Za prvé bych chtěl požádat pana poslance Jeglu, pokud mě obviní z toho, že nemluvím v některých věcech pravdu, aby řekl konkrétně v čem nemluvím pravdu. To by bylo korektní, abych se mohl bránit.

Jinak co se týče klidu či neklidu v osadě U Sabotů, tak neklid tam nastává zcela evidentně vždy když tam přijede pan poslanec Jegla.

Chtěl bych říci, že je třeba si uvědomit, že stabilita Evropy závisí mimo jiné také na jasně vymezených a smluvně potvrzených hranicích. A kdykoliv byly spory o území, vždy to vedlo k nedozírným následkům.

Pan poslanec Grulich mne kritizuje, jakým způsobem se jednalo s občany U Sabotů. My jsme o tom hovořili několikrát. Možná, až sociální demokracie vyhraje volby, najde způsob, jak odškodnit občany České republiky dříve, než vejde smlouva a ústavní zákon v platnost. Já to neumím a několikrát jsem to zdůrazňoval. Dokonce jsem zaslal vašemu poslaneckému klubu či jednomu z poslanců, který navrhoval smlouvu o smlouvě budoucí, v tomto směru dopis - doufám, že jste ho všichni dostali - proč nejde uzavřít smlouva o smlouvě budoucí.

Co se týče vystoupení paní poslankyně Mazalové o posvátnosti moravské půdy, nijak to nezlehčuji. Má na tento názor nárok a já také ctím posvátnou moravskou půdu. Bylo by ovšem korektní, kdyby paní poslankyně Mazalová nemluvila jenom o tom, co má být ubráno, ale i o tom, co má být přidáno. Zajímavé je, že moravští poslanci vůbec neberou v potaz, že má být přidáno území s 33 českými občany, kteří žijí v osadě Sidónie. Pokud máte pocit, že to bylo vždy historické území, které patřilo k Moravě, o tom nikdy zde ze strany moravských poslanců nepadlo jediné slovo.

Byl bych rád, kdybychom v tomto byli skutečně féroví a kdybychom vzájemnou kompenzaci viděli. Tolik k vystoupení poslanců. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Táži se zpravodaje pana poslance Jiřího Payna, zda chce využít svého práva, ale dám přednost faktické poznámce pana poslance Jegly, který chce zřejmě odpovědět panu ministrovi, a to by měl - myslím - neprodleně.

Poslanec Jan Jegla: Nechci odpovědět, ale myslím si, že pan ministr nebyl korektní a neodpověděl na moji otázku.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr Jan Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pardon, pane poslanče, omlouvám se. Zapomněl jsem na to. Chtěl bych vám říci, že v osadě je postaveno celkem 36 domů s číslem popisným, dva jsou nové, bez čísla popisného. V osadě žije prokazatelně nejméně 120 obyvatel, není přesná evidence o osobách, které si ze sociálních důvodů odhlásily trvalý pobyt a přihlásily na území Slovenské republiky. Nemáme evidenci o slovenských občanech, kteří se přihlásili na území Slovenské republiky.

Podle našich údajů ze 120 obyvatel, kteří tam prokazatelně žijí, je 38 občanů České republiky, 82 občanů Slovenské republiky. Podle našich údajů počet osob, které formálně odhlásily trvalý pobyt, ale v osadě nadále žijí, to je kategorie, o které jsem hovořil, je 27. To jsou slovenští občané, kteří se odhlásili z trvalého pobytu, ale prokazatelně dlouhodobě žijí v osadě U Sabotů.

K rozhovoru s úřady se dostavilo 37 dospělých občanů, z toho 27 občanů České republiky, 10 občanů Slovenské republiky, to jsou občané Slovenské republiky, kteří chtějí, aby osada U Sabotů byla nadále na území České republiky. Nedostavil se jeden občan České republiky z rodinných důvodů a navíc se dostavili 4 občané České republiky, kteří nemají trvalý pobyt v osadě U Sabotů.

Občané projevili zájem takto: 24 o výstavbu rodinného domu, pokud by osada U Sabotů připadla ke Slovenské republice 12 domů, 3 o zakoupení tří bytů a 4 žádají okamžité řešení podnájmu. 11 občanů není rozhodnuto nebo se z osady nechce vystěhovat. To je zápis z rozhovoru s občany ze dne 12. a 13. února 1996.

Předseda PSP Milan Uhde: Příležitost k závěrečnému slovu dostává zpravodaj pan poslanec Jiří Payne.

Poslanec Jiří Payne: Chtěl bych být stručný. Myslím si, že příliš mnoho nových argumentů nezaznělo. Můžeme jenom opakovat to, co bylo řečeno už při prvním čtení - místní referendum není kompetentní k tomu, aby rozhodovalo o státních hranicích. Místní referendum může rozhodovat pouze o věcech, které spadají do samostatné působnosti obce. Tyto argumenty jsou naprosto nemístné.

Pokud se jedná o historické argumenty, prosím vezměme v úvahu, že právě osada U Sabotů není historickou moravskou obcí. Tato osada vznikla teprve po druhé světové válce. Naopak právě Slovensko argumentuje historickými důvody, protože tato oblast historicky v jistém období patřila ke Slovensku. Takže mateřská Morava nebude ochuzena o svoji historickou obec. Jedná se o usídlení několika občanů, kteří se tam usadili v pozdější době.

Myslím, že srovnávat historické důvody - srovnávat osadu U Sabotů s ašským výběžkem - je velmi nekorektní, protože Aš naopak je vymezena naprosto jasnými historickými hranicemi.

Nezbývá než opakovat to, co jsem řekl v úvodním slově. Doporučuji sněmovně, aby vyslovila souhlas s touto smlouvou.

Předseda PSP Milan Uhde: Faktická poznámka pana poslance Zbyška Stodůlky. Poté dám příležitost panu poslanci Jiřímu Bílému.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Chtěl bych poprosit pana zpravodaje, aby upřesnil, ve kterém časovém období tato část obce patřila ke Slovensku.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Jiří Bílý.

Poslanec Jiří Bílý: Chtěl bych opravit pana poslance Payna. Osada U Sabotů se jmenuje podle starého pána Saboty, který tam ještě žije. Já jsem se s ním jako poslanec při výjezdu setkal. Tento občan pochází z Javorníku stejně jako původní obyvatelé osady U Sabotů. V podstatě až v době industrializace se lidé ze slovenských Kopanic začali stěhovat do této obce a začali tam tvořit určitou její část, aby měli blíž k nádraží. Celý problém nesouvisí vůbec s vyrovnáváním hranice. To je nejhrubší a nejsprostější demagogie. Souvisí to ovšem s tím, že jste se zcela proti všem a proti logice rozdělili o nádraží tím způsobem, že jste udělali do tohoto území vrub. Potom se snažíte vyrovnávat toto území na úkor občanů této osady.

Chtěl bych říci jednu věc.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, rozšiřujete svoji poznámku.

Poslanec Jiří Bílý: Velmi sprosté je, když chcete koupit od lidí jejich vlast. Tam jsou lidé, kteří těžce pracují, jsou to lidé práce a ne žádné české děvky, které si můžete koupit za peníze. (Potlesk a hluk v sále.)

Předseda PSP Milan Uhde: Hlásil se pan poslanec Marek Benda s faktickou poznámkou, která bude - doufám - trvat do dvou minut. Budu to sledovat.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, hlásím se s tím, že žádám předsedu této sněmovny, aby vedl některé opoziční poslance opravdu k disciplině a dodržování jednacího řádu. Faktické poznámky nelze měnit. Faktickými poznámkami lze reagovat - podle § 60 - pouze na průběh rozpravy. To, co se zde děje, že závěrečné slovo navrhovatele je přerušováno věcnou argumentací, je podle mého názoru naprostým porušením jednacího řádu.

V této fázi lze snad vznést procedurální návrh. Prosím kolegy, aby si přečetli § 60 jednacího řádu. Já jim ho raději ocituji. Odst. 1: Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. (Víme snad, co je rozprava, nyní rozprava neprobíhá.) Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Poslanec, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví.

Poprosil bych, abychom dodržovali jednací řád.

Předseda PSP Milan Uhde: Odhlásil jsem vás, žádám, abyste se nově zaregistrovali. Dám hlasovat o návrhu usnesení. Bude to předmětem 4. hlasování. Text usnesení zní:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se zněním Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích podepsanou v Židlochovicích dne 4. ledna 1996.

Kdo souhlasí s tímto usnesením, ať to dá najevo ve 4. hlasování stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? 4. hlasování skončilo.

Ze 173 přítomných bylo 106 pro, 37 proti. Návrh usnesení byl přijat a my jsme skončili projednávání prvního bodu.

Přistoupíme k bodu druhému. Je to

II.

Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic se Slovenskou republikou - druhé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2050. Žádám, aby se úvodního slova ujal ministr vnitra pan Jan Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, ústavní zákon o změnách státních hranic se Slovenskou republikou se úzce dotýká smlouvy, o které jsme hovořili před malou chvílí a já jsem své úvodní slovo k této smlouvě doplnil vlastně o úvodní slovo k ústavnímu zákonu, takže nyní bych se úvodního slova vzdal. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru vnitra Janu Rumlovi a žádám, aby se slova ujal zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Jiří Payne.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážená sněmovno, vážení zástupci vlády, zahraniční výbor projednal tisk 2050 a doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s tímto vládním návrhem ústavního zákona.

Ústavní zákon má obvyklou podobu, která upravuje naše státní hranice, to znamená z legislativně technického hlediska tady nevidím nějaké pozměňovací návrhy. Nicméně prosím, aby byla otevřena rozprava.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi. K předloženému návrhu ústavního zákona otvírám rozpravu, nejprve její obecnou část. Mám před sebou písemnou přihlášku pana poslance Václava Exnera, avšak domnívám se, že - poněvadž uvádí, že chce navrhnout zamítnutí ve druhém čtení - musím vykládat jeho přihlášku jako směrovanou do rozpravy podrobné, nikoli do rozpravy obecné. Je to tak, pane poslanče? Ano. Takže je otevřena obecná rozprava. Oznamuji, že do ní nemám žádné písemné přihlášky, a ptám se, kdo se do rozpravy hlásí z místa? Nevidím ani žádné přihlášky z místa, proto uzavírám obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Nyní zvu k řečništi pana poslance Václava Exnera. Další písemné přihlášky do podrobné rozpravy nemám.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, navrhuji zamítnutí zákona ve druhém čtení. Argumentace byla podrobně přednesena u předchozího bodu.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Zaznamenal jsem návrh na zamítnutí návrhu zákona. Táži se, kdo chce ještě vystoupit v podrobné rozpravě. Nevidím žádnou přihlášku. Hlásí se pan poslanec Výborný. Promiňte, máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, dámy a pánové, budu stručný, ale přesto mi to nedá, abych se nevyjádřil osobně k návrhu, který přednesl pan poslanec Exner, předseda klubu poslanců KSČM.

Z jeho úst věřím, že se jedná o upřímně míněný návrh. Chce zamítnout tento ústavní zákon. Je v politické straně, která je v určitém spektru politických stran tohoto státu. Já ten návrh podporovat nebudu, protože ho považuji za velmi špatnou zprávu pro občany této země, velmi špatnou zprávu pro občany Evropy z této země.

Ale co chci říci, je zajímavý postoj jiných poslanců, kteří by současně chtěli být proti a současně být pro. To prostě nelze. Buď jsem pro uspořádání hranice na východě tohoto státu nebo jsem proti tomuto uspořádání. Odkládání takového rozhodnutí je nezodpovědná činnost. Myslím, že jsme slibovali občanům této země a ne svým politickým stranám, jak budeme vykonávat mandát. Myslím, že rozumíme dobře tomu, že zpráva z této země, že jsme se nedokázali domluvit s vedlejším státem o průběhu těchto hranic, je velmi špatnou zprávou. (Potlesk.)

Předseda PSP Milan Uhde: Do podrobné rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Václav Grulich. Má slovo.

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedo, dámy a pánové, jak jsem už avizoval při projednávání smlouvy o státní hranici, i v tomto případě navrhuji přerušení projednávání tohoto návrhu zákona. Je to procedurální návrh. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Zaznamenal jsem si tento procedurální návrh, a jestli pan poslanec Grulich ani tentokrát nenamítá, dám doznít podrobné rozpravě. Kdo se do ní hlásí? Znovu pan poslanec Výborný. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, jistě dáte hlasovat o tomto procedurálním návrhu, ale to je právě ten návrh, jak říci ano a současně ne.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Spíš s technickou poznámkou. Začal s tím pan ministr Ruml, pokračoval s tím kolega Výborný, se známkováním poslanců podle politických stran. Domnívám se, že sice v tomto předvolebním období se potřebují možná někteří zvýraznit, domnívám se však také, že zdržovat s těmito řečmi sněmovnu asi nemá smysl. K tomu bych chtěl také vyzvat, abychom od tohoto jednání upustili. Také si myslím o straně, jejímž členem je dr. Výborný, své, mně se z této strany také nedělá dobře u žaludku, ale přesto bych prosil všechny, abychom se vzájemně v těchto souvislostech nenapadali. Není to slušné.

Předseda PSP Milan Uhde: Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? V případě, že se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám a dám příležitost panu ministru vnitra Janu Rumlovi, aby po skončené rozpravě pronesl závěrečné slovo, chce-li. Ne. Zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Payne? Nechce pronést závěrečné slovo.

V tom případě dám hlasovat nejdříve o procedurálním návrhu poslance Václava Grulicha, aby bylo jednání tohoto bodu přerušeno, pak o návrhu pana poslance Exnera, aby byl návrh zákona zamítnut. Odhlásil jsem vás a prosím o novou registraci, protože jde o závažné hlasování v každém případě.

Předkládám pátému hlasování, které zahájím, procedurální návrh poslance Grulicha na přerušení projednávání tohoto bodu.

Kdo jste pro tento návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Páté hlasování skončilo.

Ze 168 přítomných bylo 50 pro. 105 proti. Návrh nebyl přijat.

Dále dávám hlasovat o návrhu pana poslance Václava Exnera, aby byl ústavní návrh zákona, který právě projednáváme, zamítnut. Je to předmětem 6. hlasování.

Zahájil jsem je a žádám, abyste stiskli tlačítko a zvedli ruku, kdo souhlasíte s návrhem poslance Václava Exnera. Kdo je proti tomuto návrhu? 6. hlasování skončilo.

Ze 154 přítomných bylo 23 pro, 109 proti. Návrh nebyl přijat.

Nyní konstatuji, že neprošel návrh na zamítnutí ani procedurální návrh na přerušení, a sděluji sněmovně, že končím druhé čtení tohoto bodu.

Přistupuji ke třetímu bodu. Je to

III.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů - druhé čtení

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2071. (Značný hluk v sále.) Prosím klid, dámy a pánové.

Vzhledem k nepřítomnosti místopředsedy vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka navrhuji sněmovně procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu až do přítomnosti pana ministra, a přikročili k projednávání dalšího bodu, který je na pořadu.

Ještě před hlasováním vás odhlásím. Prosím, abyste se zaregistrovali.

Žádám vás o podporu svého procedurálního návrhu na přerušení tohoto bodu až do přítomnosti pana ministra Kočárníka.

7. hlasování.

Kdo tento návrh podporujete, dejte to najevo stiskem tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování skončilo.

Ze 114 přítomných 104 pro, 1 proti. Návrh byl přijat.

Nyní oznamuji, že byly rozdány seznamy všech, kdo podali přihlášku a chtějí vznést dotaz na předsedu vlády Václava Klause anebo na některého z ministrů.

Dostal jsem jedinou žádost o opravu tohoto seznamu.

Pan poslanec Vlastislav Kuchař žádá, aby na druhé stránce seznamu bylo na osmém řádku, kde je oznámena interpelace Vlastislava Kuchaře na Václava Klause ve věci správných míst přístupu vlády atd., opraveno slovo "správných" na "sporných".

Hlásí se pan poslanec Holub.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, na straně druhé materiálu, který se nazývá "Ústní interpelace" je interpelace pana poslance Vyvadila na pana ministra Rumla ve věci č. 7 dvakrát. Zajímalo by mě, jestli se jedná o tutéž interpelaci.

Předseda PSP Milan Uhde: K tomu bychom potřebovali vyjádření pana poslance Vyvadila, jestli jde o překlep, anebo v jedné věci č. 7 přihlásil dvě interpelace. Pana poslance Vyvadila prosím, aby se k té věci vyjádřil, pokud je to možné. Bez jeho vyjádření nemůžeme přistoupit k losování.

Poslanec Jiří Vyvadil: Pane předsedo, myslím, že to "unesu", když tu jednu "sedmičku" vyškrtnete.

Předseda PSP Milan Uhde: Ano, děkuji. Škrtáme tedy na třetím řádku materiálu, který obsahuje přihlášky poslanců na ministry, na druhé straně, třetí řádek, poslanec Jiří Vyvadil, ve věci č. 7; třetí řádek se škrtá.

Vzhledem k tomu, že jiné námitky vzneseny nebyly, považuji seznam za připravený k tomu, aby bylo provedeno losování.

Prosím oba ověřovatele, aby neprodleně přikročili k losování. Pořadí vylosovaných poslankyň a poslanců bude opět v písemné podobě rozdáno na lavice, abychom mohli zkontrolovat, zda je všechno v pořádku.

Přikročíme k čtvrtému bodu. Je to

IV.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek - druhé čtení

Dámy a pánové, vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2009. V zastoupení ministra Stanislava Bělehrádka pronese úvodní slovo pan ministr Igor Němec.

Pane ministře, prosím ujměte se slova.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP