Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vlády ČR Igor Němec: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, předkládaný návrh zákona novelizuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přijatý parlamentem 28. září 1994, který je v platnosti od 1. 1. 1995.

Nechci vás zdržovat zdůvodněním potřebnosti navržených úprav, které jsou uvedeny v tisku č. 2009, neboť bych musel opakovat vysvětlení podané panem ministrem Bělehrádkem při prvním čtení dne 6. února.

Potom následovalo projednání v hospodářském výboru parlamentu. Děkuji předsedovi výboru, zpravodaji a členům za konstruktivní přístup při projednávání připomínek poslanců a jimi přizvaných expertů.

Předkladatel souhlasí s navrženými úpravami, které - jak věřím - přispějí k lepší orientaci v zákoně, k dalšímu zprůhlednění a zjednodušení v používání v praxi, zejména u malých zadavatelů jako jsou obce, školy, zdravotnická zařízení apod.

Při prvním čtení byla též zmíněna otázka kompatibility našeho zákona s předpisy Evropské unie.

Nyní máme k dispozici zprávu expertní komise Evropské unie pro oblast práva, která uvádí několik odchylek, které musí být před vstupem České republiky do Evropské unie v zákoně o zadávání veřejných zakázek upraveny.

V prvé řadě jde o zakázky z oblasti vody, energií, dopravy a telekomunikací, které jsou v Evropské unii veřejnými zakázkami, i když zadavateli jsou soukromé subjekty.

Dále soutěžní lhůta u veřejných obchodních soutěží, pokud nejsou předem avizovány, činí minimálně 52 dnů; u nás 36. A konečně, každý evropský předpis obsahuje jmenovitý seznam zadavatelů, kteří jsou povinni vyhlašovat veřejné obchodní soutěže.

Tyto připomínky však musíme akceptovat až koncem tohoto přechodného období.

Úpravy zahrnuté do projednávané novely nemají přímý dopad na státní rozpočet ani na rozpočty územně samosprávných celků.

Doporučuji sněmovně přijmout návrh novely zákona se zapracováním připomínek hospodářského výboru ke schválení. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Igoru Němcovi. Připomínám, že Poslanecká sněmovna přikázala předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 2009/1.

Nyní žádám zpravodaje výboru pana poslance Ivana Vrzala, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, hospodářský výbor projednal vládní návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek 27. 3. 1996. Doporučuji sněmovně, aby projednala a schválila vládní návrh novely zákona, ve znění usnesení hospodářského výboru č. 498. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji výboru Ivanu Vrzalovi. K předloženému návrhu zákona otevírám nejprve obecnou část rozpravy.

Nemám žádnou písemnou přihlášku do obecné rozpravy. Nevidím žádnou přihlášku z místa.

Proto obecnou rozpravu uzavírám.

Otevírám rozpravu podrobnou, do které se hlásí pan poslanec Josef Holub. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedo, navrhuji, aby v čl. V novely zákona bylo datum 1. 1. 1996 zaměněno na 1. 7. 1996. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Josefu Holubovi. Dostal jsem písemnou přihlášku od pana poslance Viktora Dobala. Pokud je přihláška adresována tomuto bodu a této fázi rozpravy, prosím pana poslance Dobala, aby se ujal slova.

Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, již při prvním čtení k tomuto zákonu jsem avizoval, prohlásil tezi, že veřejné zakázky by měly být věcí vskutku veřejnou.

Předkládaný návrh zákona sice zjednodušuje možnost zadavatelů pro uspořádání soutěže na veřejnou zakázku tím, že mění limity, které v původním zákoně byly. Asi je to krok správným směrem. Nicméně dá se velmi jasně vystopovat, že možnosti nabídky více zájemců - když budu mluvit především o § 49 - by mohly zavést praxi, při které zadavatel, pokud má povinnost oslovit několik možných zájemců na veřejnou zakázku, může oslovit zájemce o kterých bezpečně ví, že tyto podmínky zakázky nemohou splnit a osloví tedy jenom toho, o koho mu jde. Protože zákon o zadávání veřejných zakázek by měl činit určité věci tak, aby se za prvé šetřily veřejné výdaje, tzn. aby soutěž proběhla podle nějaké regule a zvítězila ta nabídka, která je nejlepší, za druhé, aby se zprůhlednila pravidla, tudíž, aby se omezila korupce v případě těch, kteří zadávají veřejnou zakázku.

Proto můj komplexní pozměňovací návrh bude směřovat především do § 49, což je ve vládním návrhu také bod 49.

Dovolte, abych tedy nejdříve přednesl tento pozměňovací návrh. Smyslem tohoto návrhu je pouze jedna věc. Neposouvám nikterak tímto návrhem úmysl navrhovatele, ale činí pouze jedinou věc, že ukládá tento návrh, který přednesu, právo zveřejnit každou výzvu podání nabídky na úřední desce okresního úřadu příslušného místa zadavatele případně k místu, kde má být veřejná zakázka uskutečněna. To znamená, že pozměňovací návrh, který přednesu, směřuje především k tomu, aby veřejné zakázky byly opravdu věcí veřejnou.

Navrhuji tedy, aby bod 49 vládního návrhu zákona, tedy § 49 zněl: Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku.

Odstavec 1) Výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku, u které výše budoucího peněžního závazku ze smlouvy je nižší než částka stanovená v § 3 odst. 2, vyhlašuje zadavatel zveřejněním na úřední desce okresního úřadu v místě sídla zadavatele a na úřední desce okresního úřadu podle místa plnění veřejné zakázky. U územně členěných statutárních měst se výzva zveřejní na úřední desce Magistrátu.

Odstavec 2) Uzavření smlouvy na podkladě výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku, přesáhne-li výše budoucího peněžního závazku částku stanovenou v § 3, odst. 2 se připouští v případě

a) naléhavé potřeby, rozhodla-li tak vláda České republiky,

b) jde-li o specializovanou veřejnou zakázku,

c) byla-li na tuto veřejnou zakázku již vyhlášena veřejná obchodní soutěž a byla-li zrušena z důvodů uvedených v § 34, odst. 6, § 48, odst. 1 a v § 66, písm. a).

Dále navrhuji, aby odstavce 3 - 5 byly stávající odstavce 4 - 6. Dále se připojuje nový odstavec 6, který je totožný s tím, který je ve vládním návrhu označen jako odstavec 8. Odstavec 7 se z vládního návrhu vypouští bez náhrady. Dále se přidává k tomuto paragrafu odstavec 7, který zní: Před zveřejněním výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku podle odstavců 1 - 2, nesmí být podmínky výběru nejvhodnější nabídky zveřejněny jiným způsobem a žádným osobám nesmí být sdělen jejich obsah.

Odstavec 8) Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku, pokud se nejedná o případ uvedený v odstavci 2, písm. a) se vyhlašuje v pondělí do 14.00 hodin. Lhůta pro podání nabídky se počítá od doby od zveřejnění výzvy na veřejné desce okresního úřadu.

Poslední odstavec 9 zní: Výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku lze z úřední desky okresního úřadu odstranit až po uplynutí lhůty podání nabídky.

To je komplexní návrh nového znění§ 49.

Druhou věc, kterou by bylo třeba upravit je znění, abychom pokračovali v logice, kterou jsme zahájili v § 50 - navrhuji, aby bod 50, který se týká § 49 a) zněl takto:

U veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžního závazku ze smlouvy činí více než 50 000 Kč, bez daně z přidané hodnoty, ale nepřesáhne 2,5 mil. Kč, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu nebo soubor strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek, 500 000 Kč v ostatních případech, musí zadavatel ve výzvě stanovit požadavek na

a) zpracování nabídkové ceny podle místa plnění veřejné zakázky,

b) dobu plnění a další podmínky plnění veřejné zakázky.

Ustanovení § 49 odst. 1 - 4 platí obdobně.

Druhý odstavec § 49 a):

Vzhledem k tomu, že zpravodaj navrhl projednat zákon ve znění usnesení hospodářského výboru, jsem momentálně trošku v obtížné situaci, protože pokud sněmovna přijme tento návrh, bude nutno podle mě řadu návrhů, které navrhuje hospodářský výbor, modifikovat. Chtěl bych se tedy vyslovit a podat tedy návrh, který by reagoval také na návrh hospodářského výboru.

Proto navrhuji, aby bod 1 zněl takto: V § 1 odst. 2 písm. b) se vypouští čárka na konci a doplňují slova "včetně poznámky 3 a)" nebo zákonů upravujících práva z průmyslového nebo duševního vlastnictví, a odkaz 3 a).

Bod 2: Navrhuji, aby byl modifikován tak, aby byla vypuštěna písmena f) až k) z vládního návrhu novely zákona, včetně poznámek 4 c) a 4 d), přičemž si myslím, že můžeme o každém tomto návrhu k bodu 2 hlasovat odděleně.

Navrhuji dále, aby nebyl přijat návrh hospodářského výboru, který se týká bodů 3 až 5 vládního návrhu zákona, ale navrhuji, aby tedy byl zařazen do vládního návrhu nový bod 3 a ostatní body, aby se přečíslovaly, tohoto znění: V § 2 písm. a) se za slova "nájem" doplňují slova, která včetně poznámky zní: "Nájem nebytových prostorů, odkaz 4 c)" a odkaz by zněl zákon č. 116/90 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Dále navrhuji, aby byl do návrhu zákona zaveden nový bod 5 a opět ostatní body, aby se přečíslovaly. A tento bod by zněl: V § 2 písm. a) bod 1 a 2 doplnit za slova "státních fondů" slova "příspěvků mezinárodních organizací, např. PHARE" - a tohle v závorce.

Dále navrhuji vložit nový bod 8, kdy hospodářský výbor ve svém usnesení navrhl vypustit z vládního návrhu závazky, které se týkají sociálního a zdravotního pojištění, ale zavedl závazky, které se týkají ministerstva financí, tudíž finančních úřadů. Navrhuji proto, aby k bodu 8 byl přijat tento pozměňovací návrh: V § 2 b) odst. 1 se doplní nové písmeno c), které zní: "který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky" a zde by byl odkaz na § 62 zákona ČNR č. 337/92 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. A navrhuji, aby nebyl přijat tedy návrh hospodářského výboru.

Další návrh, který chci přednést, směřuje do oblasti, která se týká zadávací dokumentace a tam navrhuji, aby do § 5 odst. 1 bylo doplněno písmeno f), které zní: "návrh příslušné smlouvy s uchazečem, který předloží nejvhodnější nabídku" a ostatní písmena přepísmenovat.

Další pozměňovací návrh, který chci přednést, by se týkal § 28. Jedná se o paragraf, který pojednává o účastnících otevírání obálek s nabídkami. Domnívám se, že otevírání nabídek by mohlo být klidně věcí veřejnou, že není vůbec nutné je taxativně vymezovat jenom na určitý okruh zájemců. Proto navrhuji, aby - domnívám se, že by bylo ku prospěchu věci, kdyby se otevírání obálek mohli zúčastnit např. poslanci, kdyby se otevírání obálek mohli zúčastnit také novináři, protože při tomto aktu se v podstatě neporušují žádné utajované skutečnosti. Nicméně stala by se celá ta záležitost věcí veřejnou.

Proto navrhuji, aby § 28 zněl: "Otevírání obálek s nabídkami je věcí veřejnou. Místo a čas otevírání obálek oznámí zadavatel na úřední desce okresního úřadu příslušného místa otevírání obálek. U územně členěných statutárních měst se oznámení zveřejní na úřední desce magistrátu."

Samozřejmě s takto formulovaným paragrafem 28, který by nahrazoval stávající znění zákona, je nutno zařadit nový bod 37, protože v § 30, odst. 4 se odkazuje na některá ustanovení z § 28. Proto to dávám jako komplexní pozměňovací návrh a navrhuji, aby bod 37 zněl; nový bod v novele zákona a ten by zněl: V § 30 odst. 4 se druhá věta nahrazuje slovy: "Kopii protokolu musí zadavatel na požádání předat orgánu dohledu ministerstva financí a orgánu, z jehož rozpočtu se provádí zcela nebo zčásti úhrada veřejné zakázky, není-li totožný se zadavatelem."

Dále bych se chtěl vyslovit k bodu 30 vládního návrhu. Domnívám se, že dosti nevidím důvod, proč by tedy jaksi jistota nemohla být dána tak, jak byla v původním návrhu zákona, a proto návrh bodu 30, který zde přednesu, směřuje k tomu vrátit toto ustanovení do původního stavu. Tudíž bod 30 zákona zní: V § 24, odst. 1 se za slova "být" vkládá slovo "uchazečem" a v písmenu c) se za slova "části" doplňují slova "na účet zadavatele, nebo na zvláštní účet uchazeče, k němuž zadavateli zřídí výhradní dispoziční právo.

Bod 31 se v důsledku této změny z vládního návrhu vypouští.

Myslím, že jsem tím v zásadě vyčerpal všechny pozměňovací návrhy, které jsem chtěl k tomuto návrhu zákona přednést. Omlouvám se, že to trvalo déle, ale považuji pozměňovací návrhy, které směřují k tomu, aby veřejné zakázky byly opravdu věcí veřejnou, aby se omezilo možné zneužívání tohoto institutu, za důležité a myslím, že by mělo ležet poslancům této sněmovny víc na svědomí, než jak to projevují při mém, možná neumělém, přednesu. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Viktoru Dobalovi. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku do podrobné rozpravy a nevidím žádnou přihlášku podávanou z místa, proto podrobnou rozpravu uzavírám, a protože podle jednacího řádu po skončení každé rozpravy má představitel předkladatele i zpravodaj právo pronést závěrečné slovo, táži se pana ministra Igora Němce, zda si přeje pronést závěrečné slovo. Pana zpravodaje se ptám, zda si přeje pronést závěrečné slovo. Jestli ano, má příležitost.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, nebudu přednášet žádné dlouhé závěrečně slovo. Neodpustím si pouze několik poznámek k filozofii celého zákona.

Za prvé k názvu. Zákon se jmenuje zákon o zadávání veřejných zakázek nikoliv z toho důvodu, že by se v průběhu řízení musela účastnit celá veřejnost včetně novinářů, ale proto, že se rozhoduje o tom, kdo se bude podílet na zakázce, která je financovaná z veřejných peněz, to znamená z peněz veřejných poplatníků. Chtěl bych říci, že chápu určitou snahu po čistotě i výběrových řízeních, na druhou stranu ale není účelem tohoto zákona zabránit v podstatě nebo oddálit jakákoliv výběrová řízení. Víme, že již dnes řada organizací, řada obcí potřebuje nakoupit potřebnou techniku, stavět nemovitosti a výběrová řízení včetně různých odvolání soudních procesů se táhnou, takže mnohdy je to i znemožněno. Chtěl bych také říci, že existuje něco jako je obchodní tajemství, takže si nejsem zcela jist např. účastí novinářů při otevírání obálek, kdy samozřejmě nelze nikomu zabránit, aby nahlédl do té nebo některé jiné nabídky. Myslím, že to je určitá věc obchodního tajemství, určité důvěrnosti informací, které jsou při veřejných zakázkách sdělovány.

Byl bych rád, kdyby sněmovna při svém hlasování všechno toto zvážila a podpořila usnesení hospodářského výboru a zákon schválila ve znění tak, jak jej přijal hospodářský výbor. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodajovi. Protože nebyl vznesen návrh na vrácení zákona výboru k novému projednání ani na zamítnutí návrhu zákona... Je tu faktická poznámka pana poslance Hofhanzla. Konstatuji, že je skončena rozprava, pane poslanče. Prosím.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedo, doufám, že to bude faktická poznámka. Myslím, že skoro všem v této sněmovně je známo, jakým způsobem probíhají některá výběrová řízení. Jde o veřejné zakázky a já si myslím, že veřejné zakázky by skutečně veřejné měly být, protože jednou budeme podle toho hodnoceni.

Předseda PSP Milan Uhde: Konstatuji, že nebyl vznesen návrh ani na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání ani na zamítnutí návrhu zákona, a proto jsem oprávněn skončit druhé čtení tohoto návrhu.

Přikročíme k dalšímu bodu. Je to

Jde o druhé čtení tohoto návrhu zákona. Obdrželi jsme vládní návrh jako sněmovní tisk 2043.

Odůvodněním tohoto návrhu vláda pověřila ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci pana Jiřího Skalického a ministra spravedlnosti pana Jiřího Nováka. Prosím, aby se postupně ujali slova. Připraven je pan ministr Skalický. Prosím, pane ministře.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a vážení poslanci, předkládám jménem vlády vládní návrh zákona s velmi dlouhým názvem, který citoval pan předseda a tudíž ho nebudu opakovat, ale který v novinářské zkratce se dá nazvat především zákonem o ukončení činnosti ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Podrobné zdůvodnění této novely zákona jsem podal v rámci prvního čtení, kde jsem zdůvodnil i některé dílčí úpravy kompetencí ministerstva spravedlnosti a ministerstva financí. Z toho důvodu se nyní omezím pouze na to, že budu konstatovat, že po necelých šesti letech existence speciální privatizační instituce v naší zemi, totiž ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, jsem dospěl k názoru a vláda tento názor podpořila, že nastala doba, kdy je možno tento speciální orgán státní správy zrušit a zbytek úkolů, před kterými privatizace v naší zemi stojí, převést na přirozeného dědice těchto úkolů, které souvisejí se správou národního majetku, a to je na ministerstvo financí.

Ministr financí by podle této předlohy měl rovněž převzít i roli vrcholného představitele Fondu národního majetku, který z povahy věci bude muset ještě po nějakou dobu existovat před tím než také nastane vhodná chvíle pro jeho zrušení. Děkuji vám za pozornost. Vyčkám podrobné i všeobecné rozpravy v této věci.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Jiřímu Skalickému a prosím pana ministra Jiřího Nováka o vystoupení.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, podle platné právní úpravy náleží zastupování České republiky ve smyslu § 6 zákona č. 2/1969 Sb. do působnosti ministerstva zahraničních věcí. V souvislosti s jmenováním vládního zmocněnce pro zastupování před Evropskou komisí pro lidská práva a Evropským soudem pro lidská práva považujeme za nutné změnit kompetenční zákon, podle kterého bude nadále ministerstvo spravedlnosti zastupovat Českou republiku při vyřizování stížností na porušení úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejich protokolů. Tolik snad úvodem, pane předsedo.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru spravedlnosti Jiřímu Novákovi, a protože Poslanecká sněmovna přikázala předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru a usnesení rozpočtového výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 2043/1, žádám nyní pana zpravodaje výboru poslance Stanislava Pěničku, aby se ujal slova.

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedo, vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočtový výbor zodpovědně projednal vládní návrh zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky ve znění pozdějších předpisů a mění zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů, tisk 2043 a přijal usnesení č. 585 z 22. února 1996, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se provádějí atd., schválila beze změn a zmocnil mne, abych s tímto usnesením seznámil poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což jsem učinil.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji rozpočtového výboru poslanci Stanislavu Pěničkovi. K předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu. Nejprve samozřejmě obecnou část rozpravy. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku a konstatuji, že se nikdo nehlásí do obecné části rozpravy z místa. Proto obecnou část rozpravy uzavírám a otevírám rozpravu podrobnou. Ani do ní nemám žádnou písemnou přihlášku a nevidím, že by se někdo hlásil ze svého místa. Proto končím podrobnou rozpravu. Jsem povinen jako po každé rozpravě, i když formálně neproběhla, zeptat se pánů ministrů i pana zpravodaje, zda ještě chtějí v závěrečném slově něco doplnit k tomu, co už bylo řečeno. Vidím, že všichni tři rezignují na pronesení závěrečného slova.

Konstatuji tedy, že ani v obecné rozpravě ani v podrobné rozpravě nebyl vznesen návrh na navrácení návrhu zákona výboru k novému projednání ani na zamítnutí návrhu zákona, a proto končím druhé čtení tohoto návrhu.

Přistoupíme k dalšímu bodu, a to je

Jde o druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona.

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2083. Návrh uvede ministr zdravotnictví pan Jan Stráský.

Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci.

Neuplynulo mnoho dní od chvíle, kdy jsem při prvním čtení vládního návrhu zákona, tisk 2083, který je novelizací všech čtyř zákonů upravujících všeobecné zdravotní pojištění, požádal Poslaneckou sněmovnu o projednání tohoto návrhu s odůvodněním, že byť jde pouze o dílčí změnu těchto zákonů, jde o návrh nikoliv nepodstatný.

Význam tohoto návrhu spočívá především v tom, že jasněji a jednoznačněji vymezuje úkoly státních orgánů v systému všeobecného zdravotního pojištění a povinnosti zdravotních pojišťoven ve vztahu k nim i ke zdravotním zařízením a snaží se tak předcházet situaci, které jsme dnes svědky, tj. nezpůsobilosti zdravotních pojišťoven dostát svým závazkům vůči pojištěncům a zejména vůči zdravotnickým zařízením.

Možná i proto proběhla při prvním čtení tohoto vládního návrhu poměrně široká rozprava, jejímž výsledkem pak bylo doporučení k dalšímu projednávání návrhu zákona.

Vládní návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který k němu přijal v rámci doporučujícího usnesení některé připomínky. S těmito připomínkami v zásadě souhlasím.

U jedné změny však dávám důrazně v úvahu - v článku I, který se týká § 10 zákona o všeobecném zdravotním pojištění - výbor pro sociální politiku a zdravotnictví navrhuje, aby pojištěnec neměl právo urychleně změnit pojišťovnu v případě, že má pojišťovna vážné finanční potíže. V praxi to znamená, že i když pojišťovna neplatí zdravotnickému zařízení, i když hrozí požadavek inkasa od pacienta platby v hotovosti, nesmí pacient z tohoto důvodu takovou pojišťovnu urychleně opustit.

Ptám se, kterému zájmu dá sněmovna přednost, zda zájmu pacienta, nebo zájmu pojišťovny. Vláda sledovala zájem pacienta. Doporučuji proto článek I, nově označený jako článek I, bod 1, schválit ve znění vládního návrhu.

Prosím vás, abyste i dnes dali tomuto návrhu podporu, a chtěl bych vás ujistit o tom, že přijetí tohoto zákona v žádném případě nezpomalí úsilí ministerstva zdravotnictví o řešení nedostatků v systému všeobecného zdravotního pojištění v komplexnější podobě.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru zdravotnictví Janu Stráskému. Konstatuji, že Poslanecká sněmovna přikázala předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 2083/1.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Martin Syka. Prosím, pane poslanče.