Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ústavní zákon, o kterém nyní budete hlasovat schvaluje změny státních hranic, které jsou obsaženy ve smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, se kterou jste včera vyslovili souhlas.

Co je to vlastně hranice státu? Jde o vymezení rozsahu územní suverenity, v níž stát a jeho orgány vykonávají státní moc. Proto je nezbytné, aby suverenita byla vymezena ústavním zákonem, jak je tomu od první československé ústavy v roce 1920.

Ústavní zákony o vymezení státních hranic jsou vedle ústavy a listiny základních práv součástí ústavního pořádku České republiky. Hranice státu je problémem nejen vnitrostátním, ale také mezinárodně právním. Stát, není-li agresorem, ale státem demokratickým, musí své hranice vymezit dvoustrannou smlouvou, která garantuje, že bude vzájemně uznávána. Smlouva je vždy otázka dohody.

Z kompetenčního hlediska je vymezení hranic nejen pravomocí orgánů moci vládní - sjednat příslušnou smlouvu, ale i moci zákonodárné - schválit smlouvu a ústavní zákon stvrzující změny. Jde ovšem nejen o pravomoc o těchto otázkách rozhodnout, ale o povinnost demokraticky zvolených ústavních orgánů, které jsou odpovědny občanům této země za to, že jejich stát má jasně vymezeny své hranice a svoji územní suverenitu.

Je pochopitelné, že každá smlouva je kompromisem, který se může dotknout osobních práv občanů, ať už jde o výměnu dvou osad či možnosti využívání různých osobních práv, včetně vlastnických. Položme si však otázku, k čemu dojde, nebude-li smlouva stvrzena ústavním zákonem či bude-li toto rozhodnutí odloženo. Dvě demokratické země uprostřed Evropy nebudou mít jasné hranice. Nebudou možná jednání po celé délce hranice o turistických stezkách a zónách, o hospodářském využívání pozemků na území druhého státu, o malém pohraničním styku a dalších problémech, které tíží občany po celé délce této hranice.

Nechť si každý položí otázku, jaký signál by tím stát dal nejen svým občanům, ale i do zahraničí. Česká republika jako země v exponovaném geopolitickém prostoru by neměla jasnou východní hranici. V době, kdy na východě a jihovýchodě Evropy dochází k závažným změnám, by to byl z hlediska bezpečnosti státu a jeho občanů signál pochopitelně negativní.

Snahy učinit z projednávání tak závažného návrhu politický předvolební problém jsou zcela krátkozraké. Občané totiž nevnímají ústavní orgány jako orgány krátkodobých politických hrátek, ale jako orgány, jimž svěřili správu státu, správu věcí veřejných. Chtějí tedy, aby stát garantoval společné zájmy a bezpečnost. Proto tyto orgány volí a platí je ze svých daní. Argument zpochybňující rozhodnutí vlády o finanční výpomoci občanům České republiky v osadě U Sabotů není argumentem, ale zástupným pohledem na takto vážnou věc.

Suverenita státu není otázkou vztahu koalice a opozice, je problémem, v němž rozhodují příslušné ústavní orgány vytvářené na základě demokratických principů. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru vnitra Janu Rumlovi. Ptám se, zdali chce vystoupit pan zpravodaj? Nehodlá vystoupit. Pozměňovací návrhy nebyly, nemýlím-li se, žádné. Pane poslanče, já vidím vaši kartu, ale při hlasování o ústavním zákonu nemá v podstatě žádný smysl se odhlašovat. Na tom se shodneme. Pan poslanec Výborný chce, abychom se odhlásili a přihlásili. Já nevidím důvod, pokud na tom předseda klubu trvá, abych mu nevyhověl, takže jsem vás všechny odhlásil a prosím o novou prezentaci.

Paní a pánové, přednesu návrh usnesení.

"Poslanecká sněmovna schvaluje vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic se Slovenskou republikou podle sněmovního tisku 2050".

Zahájil jsem hlasování pořadového čísla 30.

Táži se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem 108 pro, 29 proti, takže tento ústavní zákon přijat nebyl.

Dalším bodem je

Jedná se o 3. čtení, které jsem právě zahájil, a prosím pana ministra spravedlnosti Jiřího Nováka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Dále prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Stanislava Pěničku, aby rovněž usedl ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu.

Rozpravu ke 3. čtení jsem právě otevřel. Započala tedy rozprava ke 3. čtení, písemných přihlášek nemám a táži se, kdo se hlásí zdvižením ruky do rozpravy.

Zdá se, že nikdo, takže rozpravu ke 3. čtení končím a ptám se pana ministra Nováka, zdali chce vystoupit. Není třeba. Pan poslanec Pěnička - není třeba.

V tuto chvíli mi dovolte, abych vás odhlásil, protože přistoupíme k hlasování a počty ve sněmovně se zcela nepochybně výrazným způsobem změnily.

Přednesu návrh na usnesení, o kterém vzápětí dám hlasovat.

"Poslanecká sněmovna schvaluje vládní návrh zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 2043."

Zahájil jsem hlasování pořadového čísla 31.

Ptám se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Výsledek 91 poslanec pro, 15 proti, vládní návrh zákona jsme přijali.

Děkuji panu ministru Jiřímu Novákovi za jeho aktivitu a rovněž panu poslanci Pěničkovi.

Prosím o chvilku strpení.

Paní a pánové, dostávám informaci, že pozměňovací návrhy k návrhu zákona o veřejných zakázkách, stručně řečeno bod 23, byly rozdány až dnes ráno, čili o nich dnes nelze hlasovat, protože jednací řád nám ukládá, aby 3. čtení proběhlo až 24 hodiny poté. Čili zákon o státních zakázkách může být projednáván poté, co skončí interpelace zítra dopoledne, tedy někdy kolem 10. hodiny.

Zdá se, že v tuto chvíli lze projednat už jen dva body, a to Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech, spojených s výkonem funkce představitelů - 2. čtení a Vládní návrh zákona o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících předpisů - 3. čtení.

Mám informaci, že pozměňovací návrhy byly rozdány 23. 4. v 15.30 hodin. Kdy jste si je vyzvedli nebo dostali do rukou, nevím, ale tuto informaci mám.

Paní a pánové, informace, která je velmi čerstvá - pan ministr zemědělství Josef Lux je na cestě do Poslanecké sněmovny a pan ministr Vodička přijede na požádání, takže žádám kancelář, aby pana ministra Vodičku informovala, domnívám se, že bude užitečné, když ještě tyto dvě normy se pokusíme dneska projednat.

Nicméně nevidím důvod, proč bych vás musel žádat o to, abyste setrvali na svých místech. Je 17.17 hodin, takže v 17.30 hodin začneme s projednáváním 3. čtení Vládního návrhu o rostlinolékařské péči.

(Jednání přerušeno v 17.17 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 17.30 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, bodem, který nyní budeme projednávat je

Třetí čtení tohoto návrhu zákona tímto zahajuji.

Zároveň vidím zdviženou ruku pana poslance Josefa Ježka, kterému uděluji slovo k jeho poznámce.

Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych prohlásit, že při hlasování o ústavním zákonu o změně státních hranic jsem hlasoval pro. Pokud je něco jiného v záznamu, chtěl bych to tímto uvést na pravou míru.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dobře. Vyjádření pana poslance Josefa Ježka rozumíme, že byl přesvědčen o tom, že hlasoval pro ústavní zákon o státní hranici. Je to součástí stenozáznamu a zápisu z této schůze.

Problém je v tom, že námitky proti výsledku hlasování lze podat bezprostředně po, a to teď prostě není. Je mi líto, že došlo k tomuto omylu, k zádrhelu, ale víc s tím dělat v tuto chvíli nemohu.

Takže budeme pokračovat ve třetím čtení vládního návrhu zákona o rostlinolékařské péči. Prosím pana místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Vidím zároveň zdviženou ruku pana poslance Miloslava Výborného, který jako předseda klubu může vystoupit kdykoliv.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, pane předsedající, přítomné dámy a přítomní pánové, klub KDU-ČSL analyzoval výsledky hlasování o ústavním zákoně o státních hranicích.

Výsledky hlasování, které přinesly pro nás velké zklamání, totiž to, že tento ústavní zákon nebyl schválen.

Zklamání je o to větší, že tato Poslanecká sněmovna zahájila svou práci také přijetím ústavního zákona. V prosinci roku 1992 jsme byli, ať jsme chtěli, nebo nechtěli nuceni, politicky nuceni, ale nuceni přijmout Ústavu tohoto samostatného státu. Dokázali jsme to tehdy 172 hlasy. Tento samostatný stát v tuto chvíli nemá vyjasněnou východní hranici. Nemá ji ujasněnou mimo jiné proto, že z poslanců této Poslanecké sněmovny se rozhodlo být přítomno na schůzi v době, kdy se hlasovalo o tomto ústavním zákonu, pouze 161 poslanců.

Našemu klubu je to velmi, velmi líto. Považuje nepřijetí ústavního zákona za ne dobrý signál z této sněmovny občanům naší země. Máme zato, že bohužel někteří z našich kolegů nadřadili své stranické zájmy nad slib poslance, že totiž budou mandát vykonávat v zájmu lidu této země, nikoliv v zájmu svých politických stran.

Je nám to líto o to více, že je to nedobrý signál nejen ve vztahu k našim občanům, ale i k Evropě.

Připomínáme, že Slovenská republika dokázala obdobný ústavní zákon přijmout v historii nejvyšším počtem hlasů svých poslanců. Slovenská republika, ač o tom mnozí pochybovali, dokázala ratifikovat smlouvu s Maďarskou republikou, tedy se státem, kde historické vztahy mezi národem maďarským a slovenským nebyly vždy dobré a nebyly vždy ideální.

Měli jsme vždy zato, že vztahy mezi Čechy a Slováky byly dobré a že by měly bývaly zůstat dobré dál.

Hlasování o tomto ústavním zákonu, nepřítomnost některých poslanců, zdržování se hlasování, nebo hlasy proti naznačují, že zřejmě ne všichni poslanci této sněmovny takovýto zájem mají. Je nám to nesmírně líto.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Miloslavu Výbornému, který vystoupil jako předseda klubu.

Nyní budeme pokračovat v projednávání návrhu zákona, který už jsem avizoval před chvilkou.

Prosím, pan poslanec Josef Ježek ještě jednou.

Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající, znovu bych chtěl prohlásit, že jsem si plně vědom toho, že jsem hlasoval pro ústavní zákon o změně státních hranic.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Já tuto informaci mohu vzít na vědomí, nebo beru ji na vědomí. Znovu opakuji, že toto vaše prohlášení se stalo součástí zápisu schůze a součástí stenozáznamu, který bude k dispozici všem, kteří o něj budou mít zájem. Děkuji.

Vidím, že místo v lavici zpravodajů zaujal i poslanec Pavel Pešek, jako zpravodaj zemědělského výboru.

Otevírám rozpravu ve třetím čtení. Písemné přihlášky žádné nemám, takže se táži, zdali se někdo chce přihlásit zdvižením ruky, či jiným gestem. Není tomu tak.

Rozpravu končím. Ptám se, zda ministr zemědělství Josef Lux hodlá vystoupit. Není to třeba.

Přistoupíme k hlasování o pozměňovacích a jiných návrzích. Prosím zpravodaje poslance Pavla Peška, aby se ujal svých povinností.

Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, kromě usnesení zemědělského výboru č. 261 zazněl v rozpravě jediný pozměňovací návrh, a to můj, kdy jsem jako komplexní pozměňovací návrh označil všechny návrhy, které zazněly v zemědělském výboru.

Proto bych vás prosil, abychom o mém pozměňovacím návrhu hlasovali jako o celku, jako první. Tím by byly samozřejmě vyloučeny všechny ostatní návrhy z hlasování.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pavlu Peškovi. Všechny jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu přihlásili pomocí hlasovacích karet.

Ve smyslu návrhu pana poslance Pavla Peška dám hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu, který máme uveden v tisku 2085/2.

Zahájil jsem hlasování č. 32.

Táži se, kdo je pro přijetí tohoto komplexního pozměňovacího návrhu. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.

Pro 85, nikdo proti. Tento komplexní pozměňovací návrh byl přijat.

Můžeme hlasovat o celém návrhu zákona. Usnesení, o kterém dám hlasovat, zní:

Poslanecká sněmovna schvaluje vládní návrh zákona o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 2085 a ve znění schváleného komplexního pozměňovacího návrhu.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 33 a ptám se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Pro 90 poslanců, 1 poslanec byl proti. Návrh zákona jsme schválili.

Děkuji panu poslanci Peškovi a panu ministru Luxovi. Můžeme přistoupit k projednávání posledního bodu dnešního pořadu, kterým je

Jedná se o druhé čtení. Sněmovní tisk 2089. Jedná se o pokračování přerušeného jednání.

Včera jsme vyslechli úvodní slovo pana ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky a zpravodaje rozpočtového výboru poslance Petra Brodského. Nyní pana poslance Petra Brodského zastoupí pan poslanec Richard Mandelík.

Konstatuji, že jsme vedli obecnou rozpravu a po jejím ukončení jsme jednání na návrh pana poslance Vačkáře přerušili.

Nyní mi dovolte, abych zahájil podrobnou rozpravu a dovolte mi konstatování, že písemné přihlášky do podrobné rozpravy v tuto chvíli nemám. Hlásí se někdo? Hlásí se pan poslanec Richard Mandelík jako poslanec do rozpravy.

Poslanec Richard Mandelík: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, dovolím si dát několik pozměňovacích návrhů, které stručně uvedu.

Při schvalování zákona jsme samozřejmě nemohli postihnout celou složitost problematiky výkonu funkce soudců, takže se nám samozřejmě stalo, že jsme udělali některé drobné chyby, které bych při této příležitosti, když je zákon otevřen, si dovolil několika pozměňovacími návrhy napravit.

Za prvé v § 4 odst. 2 se za druhou větu vkládá nová věta, která zní:

Doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci se soudci do této doby započítává v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí.

Druhý návrh. V § 5 odst. 1 písm. l) - pravděpodobně - se vypouští, písm. m) se označuje jako písmeno l).

Třetí návrh. V § 28 odst. 6 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova:

Dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží.

Čtvrtý návrh. V § 30 odst. 2 se na konci připojuje nová věta, která zní:

Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.

Pátý návrh. V § 31 odst. 5 se slovo "určení" nahrazuje slovem "zvýšení" a slova "ve výši" se nahrazují slovy "z 0,93 na", dále slova "z 1,01 na" a z "1,08 na".

Doufám, že to bude srozumitelné ve stenozáznamu.

Šestý návrh. § 32 odst. 1 zní takto.

Odst. 1: Soudci náleží

a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5% platové základny,

b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch).

Sedmý návrh. V § 44 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 6 a 7, které znějí.

Šestý bod: § 123 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Sedmý bod: V § 1 slova "a způsob odměňování" a slova "nařizování pracovní pohotovosti", v § 5 a v § 6 odst. 2 slova "a § 5" vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 100/93 Sb., o nařizování a odměňování pracovní pohotovosti soudců krajských a okresních soudů, justičních čekatelů a o nařizování pracovní pohotovosti zaměstnancům odborného aparátu krajských a okresních soudů.

Stručné zdůvodnění: Kromě návrhu 6 se všechny ostatní návrhy týkají úprav, kde je nutno uvést celou platovou úpravu do souladu se zákoníkem práce, kterou jsme bohužel dostatečně neprovedli.

Pozměňovací návrh č. 6 se týká zejména toho, že jsme opomněli, že soudce je z povahy své práce v podstatě zaměstnanec a zapomněli jsme do náhrad dát běžné náhrady zaměstnanců na pracovní cesty, jak tuzemské, tak zahraniční včetně stravného. Tímto se to napravuje.

Navrhl bych, abychom o mém návrh č. 1 až 5 a 7 hlasovali najednou, protože jde o komplex, týkající se zákoníku práce a souvisejících úprav, a o mém 6. návrhu, aby se hlasovalo zvlášť.

Druhý soubor návrhů jsou návrhy týkající se ústavních soudců a řešení otázek jejich dopravy, které zní.

První návrh. V § 18 odst. 1 písm. a) se vypouští písm. b) a v § 19, tj. druhý návrh, odst. 1 se nahrazují slova "písm. d)" slovy "písm. b), k) a d)". O těchto dvou návrzích samozřejmě navrhuji, aby se hlasovalo najednou.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi. Jako další se do podrobné rozpravy přihlásil pan poslanec Libor Novák st.

Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedající, dovolte mi krátkou rekapitulaci současného stavu a toho, co se navrhuje. Za současného stavu by tzv. odchodné dostali vyplaceno bez rozdílu všichni, tzn. i ti, kteří by byli případně zvoleni nebo kteří by byli jmenování v návrhu, příp. v zákoně vyjmenovaných funkcí, a to tak, že by toto tzv. odchodné dostali vyplaceno okamžitě.

Podstata návrhu, který by situaci měnil, je ta, že za prvé odchodné dostanou vyplaceno jenom ti, kteří nebudou znovu zvoleni poslanci Poslanecké sněmovny nebo ti, kteří budou jmenováni do vyjmenovaných funkcí.

Za druhé je to fakt, že výplata tzv. odchodného u těch, kteří nebudou jmenováni nebo nebudou znovu zvoleni, se pozdrží o 3 měsíce, rozumím-li tomu dobře. Jestliže je situace taková, připomínám, že podle mého názoru v loňském roce, když Poslanecká sněmovna tento zákon přijala, měla na mysli to, že ti, kteří nebudou zvoleni nebo kteří nebudou jmenováni do vyjmenovaných funkcí, aby "měli z čeho žít", budou ještě po 3 měsíce pobírat plat bez příslušných nezdanitelných náhrad, který pobírali doposud. To je filozofie stávajícího zákona. Nechápu tedy, proč měnit filozofii tohoto zákona, je-li taková, jakou jsem teď předestřel. Neřeší to situaci těch, kteří zvoleni znovu nebudou a kteří nebudou jmenováni bezprostředně po skončení funkčního období.

Proto s žádnou navrhovanou změnou já osobně souhlasit nemohu. Může být námitka ta, že již vyplacené tzv. odchodné by se od těch, kteří budou znovu zvoleni či jmenováni do příslušných funkcí, těžko vymáhalo.

Protože jsem příznivcem toho, že příliš mnoho norem je na závadu, soudím, že by bylo výslovně na těch, kteří se do funkcí dostanou nebo kteří budou znovu zvoleni, jak naloží s tím, co jim bude případně vyplaceno. Věřím tomu, a zkušenost mi to potvrzuje, že nebylo by co vymáhat u těch, kteří jsou soudní, rozumní a mravní. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Novákovi. O slovo se opět přihlásil pan poslanec Richard Mandelík.

Poslanec Richard Mandelík: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolil bych si vysvětlit některé nejasnosti, které zde kolegu Novákovi pravděpodobně unikly.

Chápu, že by nemělo smysl poskytovat odchodné až po třech měsících, když člověk, který odchází z politické funkce, potřebuje překlenout velmi rychle určitou dobu, než si najde zaměstnání a naváže na svou předchozí kariéru.

Proto právě v tom návrhu, který předkládal rozpočtový výbor, je v odst. 4 řečeno, že na žádost představitele se mu po skončení výkonu funkce poskytne přiměřená záloha na odchodné. Takže tím je, myslím, tato věc vyřešena. Pak není důvod setrvávat, myslím, na tom, že nemůže pan kolega Novák hlasovat pro žádný návrh.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi. Další přihlášky nemám, takže i podrobnou rozpravu končím. K závěrečnému slovu ve druhém čtení dávám slovo panu ministru Jindřichu Vodičkovi.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dovolte mi jen krátkou poznámku na závěr druhého čtení návrhu novely tohoto zákona.

Sedím zde za předkladatele, který ale předložil úplně něco jiného než nakonec bude postupovat do třetího čtení.

Původní pozměňovací návrh zněl velice jednoduše, protože měl pouze odložit účinnost jednoho ustanovení tohoto zákona, aby ty platy, které budou zvýšeny k 1. 7. letošního roku, aby toto zvýšení bylo odloženo o půl roku, až na 1. 1. roku 1997, a tím se získal půlrok na to, abychom ještě jednou přehodnotili relace, především platů soudců.

Nyní je vlastně ve hře něco úplně jiného, tato původní jednoduchá myšlenka se zcela vytratila a před chvílí pan poslanec Mandelík přednesl souborný pozměňovací návrh, týkající se právě soudců, a argumentoval tím, že soudci jsou vlastně zaměstnanci a že ten režim by měl být velice podobný nebo blížit se režimu zákoníku práce. Pak bych se ale musel zeptat, proč vlastně jsou soudci zahrnuti pod režim zákona o odměnách ústavních činitelů, pokud se argumentuje zákoníkem práce. Nicméně nechám na uvážení sněmovny, jak bude o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat, řekl bych, že velice důležitým momentem, který by měl být změněn, nebo velice důležitým ustanovením, které by mělo být změněno, je to, aby byl vyloučen souběh odchodného a pobírání dalšího funkčního platu, pokud ústavní činitel bude dále pokračovat ve své funkci.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Jindřichu Vodičkovi a domnívám se, že v tuto chvíli mně nezbývá nic jiného, než abych druhé čtení ukončil, ukončil pořad odpoledne dnešní středy, popřál vám příjemný podvečer a večer a pozval vás všechny na zítřejší den, na pokračování této schůze, které bude v 9.00 hodin. V 9.00 pokračujeme a všichni jste samozřejmě srdečně zváni.

(Schůze přerušena v 17.55 hodin.)