Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Ivan Vrzal: Písmeno k) - předkladatel ani zpravodaj nesouhlasí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: 140. hlasování. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Pro hlasovalo 17 poslanců, proti 56. Návrh nebyl přijat

Poslanec Ivan Vrzal: O bodu 39 se nemůže hlasovat. Bod 40 - předkladatel i zpravodaj souhlasí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: 141. hlasování. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Pro hlasovalo 98 poslanců, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Poslanec Ivan Vrzal: Hlasování o bodu 41 jsme vyloučili schválením bodu 5 a o bodu 42 nelze hlasovat z legislativních důvodů. Budeme hlasovat o bodu 43. Předkladatel ani zpravodaj nesouhlasí. Hlasujeme najednou, celý bod 43 je komplexní pozměňovací návrh.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: 142. hlasování. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Pro hlasovalo 41 poslanců, proti 51. Návrh nebyl přijat.

Poslanec Ivan Vrzal: Dále budeme hlasovat o bodu 44. Abychom o tomto bodu mohli hlasovat, je třeba ho vnímat jako pozměňovací návrh nikoliv k vládnímu návrhu, ale k bodu 16 hospodářského výboru. Zpravodaj ani předkladatel nesouhlasí.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: 143. hlasování. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Pro hlasovalo 36 poslanců, proti 57. Návrh nebyl přijat.

Poslanec Ivan Vrzal: Nyní budeme hlasovat o celém návrhu zákona, tisk 2009.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Přednesu návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna schvaluje vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek podle sněmovního tisku 2009, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

144. hlasování. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Pro hlasovalo 102 poslanců, proti 5. Konstatuji, že návrh zákona byl schválen.

Děkuji panu ministrovi, děkuji společnému zpravodaji. Tím jsme se vyrovnali s bodem 23.

Dámy a pánové, mám tři technická sdělení. Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k akci Norbert, Zásah, Vlna se sejde ve 13.30 hodin ve Valdštejnském paláci.

Předseda Poslanecké sněmovny svolává poradu předsedy Poslanecké sněmovny s místopředsedy Poslanecké sněmovny a s předsedy poslaneckých klubů na 13.30 hodin v místnosti č. 120. Předseda Poslanecké sněmovny žádá místopředsedy Poslanecké sněmovny, aby se ihned sešli u něho v kanceláři ke krátké schůzce.

Dámy a pánové, dovolte, abych přerušil jednání dnešní schůze do 14.00 hodin. Přeji vám dobrou chuť.

Dámy a pánové, na žádost předsedy Poslanecké sněmovny přerušuji schůzi do 16.00 hodin.

(Schůze byla přerušena ve 12.36 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 16.00 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, po zahájení 42. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády České republiky panu Václavu Klausovi či vládě České republiky, a to v čase od 16.00 do 17.00 hodin, poté ostatním členům vlády České republiky.

Připomínám, že úplné seznamy interpelujících poslanců ve vylosovaném pořadí nám všem byly rozdány.

Podle vylosovaného pořadí by měl nyní vystoupit pan poslanec Jan Kryčer, takže mu dávám slovo. Zároveň prosím ty, kteří to umějí, aby zapojili časomíru, abychom byli schopni dodržet zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Poslanec Jan Kryčer: Děkuji. Pane předsedající, pane předsedo vlády, s potěšením konstatuji, že jsme kompletní a můžeme tedy zahájit klasický blok odpoledního vysílání, který se bude týkat interpelací na předsedu vlády.

Dovolím si zahájit interpelaci, která je podle mého mínění dost závažná. Jedná se o jev trvalý, o jev, který má narůstající tendenci. Jedná se o platové rozdíly mezi jednotlivými okresy České republiky.

Dovolím si tvrdit, že tyto rozdíly začínají být propastné. Dovolil jsem si nachystat několik čísel, která mám z Českého statistického úřadu. Podle těchto čísel zjišťujeme, že zatímco v Praze je průměrný měsíční plat 9600 Kč, na okrese Znojmo je to už jen 6860 Kč a na okrese Svitavy, které dělají vlastně chvost té pomyslné tabulky, je to 6660 Kč.

Je to v podstatě propad oproti roku 1994, kdy to bylo 51 procent, tak za loňský rok už je to 54procentní propad.

Proč o tom mluvím. Vidím zde závažný problém, o kterém jsem mluvil již jednou k panu předsedovi vlády v jiné interpelaci. Má to totiž vazbu na propad regionální. Má-li totiž některý okres a je-li potom těchto okresů celá řada, týká se to celých krajů, tak se potom podíváme na kraj Jihomoravský, Jihočeský a Východočeský a zjišťujeme, že žádný okres v těchto jmenovaných krajích není na úrovni celostátního průměru.

Z toho potom následně logicky vzniká jistý regionální propad v životní úrovni, a to, co by mne jistě zajímalo, a zajímalo by to také asi občany těchto regionů, je, jakým způsobem tato vláda, o které si myslíme, že bude i v následujícím období řešit tuto problematiku, jak se hodlá postavit k těmto závažným a narůstajícím problémům, které se týkají propadu životní úrovně zmíněných regionů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Kryčerovi a prosím, aby se slova ujal předseda vlády pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Dobré odpoledne, pan poslanec Kryčer už poněkolikáté klade stejnou otázku a já mu poněkolikáté trpělivě odpovídám. Již poněkolikáté má to štěstí, že je vylosován jako první nebo jako druhý, je v tom nějaký zázrak. Nevím, v čem to je.

Chtěl bych k této jeho otázce říci asi toto:

Pan poslanec použil slovo propad. Myslím, že to je slovo zbytečné, je to slovo nepřesné, je to slovo neadekvátní. Rozdíl ano. Existuje rozdíl mezi jednotlivými regiony a já samozřejmě čísla mám asi stejná jako on, protože oba musíme používat stejných údajů Českého statistického úřadu, takže vím, kolik má třeba okres Znojmo průměrnou mzdu, vím, kolik mají Svitavy, které mají nejméně, apod.

Musím říci několik poznámek.

Jsem rád, že se už ta otázka přestává formulovat jako otázka česko-moravská nebo moravsko-česká. Tak to dlouho formulováno bylo a není to prostě pravda. Dnes to pan poslanec tak nenazval, minule ještě ano, ale protože asi dostal konečně do rukou nějaká konkrétnější data, zjistil, že z osmi krajů v původním vymezení na 7. místě je kraj Jihočeský a na 8. kraj Východočeský. Čili dva poslední kraje jsou české, nikoli moravské, a já jsem velmi rád, že jsme tuto otázku snad už zprovodili ze světa. To je věc jedna.

Druhou věcí je úvaha, kterou pan poslanec řekl, a to sice, že tyto tři kraje - 6. Jihomoravský, 7. Jihočeský, 8. Východočeský - jsou pod průměrem. Pane poslanče, jsou pod průměrem. Protože průměr se počítá tak, že se sečtou všechny, a někdo je nad průměrem a někdo je pod průměrem a někdo je ten průměr. Takže, abychom vůbec mohli používat kategorii statistický indikátor, zvaný průměr, musí být některé kraje pod průměrem. Takže není to zarážející, že jsou to právě ty. Není to zarážející z těchto důvodů proto, protože rozdílná úroveň mezd, a tím i životní úroveň, je velmi intenzívně dána rozsahem, strukturou a mírou různých ekonomických aktivit. Díky tomu opravdu nejvyšší průměrný výdělek má Praha a díky tomu je nejnižší průměrná mzda ve východních Čechách. Je to způsobeno nadprůměrným zastoupením určitých odvětví textilního průmyslu, průmyslu oděvního, zemědělství. Je to prostě logické, nemůže tomu být jinak a já se přiznám, že jsem dnes byl na návštěvě v Semilech v jedné textilní továrně, dlouze jsem tam diskutoval o úrovni průměrných mezd v této textilce, o tempu růstu mezd apod.

Druhým faktorem, který ovlivňuje úroveň mezd a životní úrovně, je nepochybně situace na trhu práce, vazba mezi napětím na trhu práce, mírou zaměstnanosti a nezaměstnanosti je také evidentní.

Ale - a to snad je jediná věc, abych neříkal zbytečně moc dat a čísel - třetí věc, kterou bych chtěl říci, je ta, že sledujeme-li vedle sebe, ne izolovaně, data o mzdách, a izolovaně data o cenách a životních nákladech, tak objevujeme, že je velmi těsná korelace mezi vývojem mezd a vývojem indexu životních nákladů. Ano, v Praze jsou nejvyšší mzdy, ale také nejvyšší životní náklady. Když bychom dělili tyto mzdové a cenové indexy navzájem, tak bychom zjistili, že ta mezera, kterou vidíme mezi jednotlivými regiony naší země, je daleko nižší v reálných číslech než v těch nominálních, která používáme jako první analytické přiblížení.

Domnívám se, že je to přirozená věc, nemáme žádnou identičnost, rovnoměrnost, a jedinou věcí je, co je možné udělat - stále zde diskutujeme o programech region, stále zde diskutujeme o objemu peněz, které dáváme do regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, apod.

Já myslím, že v tom vláda hodlá pokračovat, i každá budoucí vláda to bude určitě dělat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády a ptám se pana poslance, zdali chce položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Takže slovo má opět poslanec pan Jan Kryčer.

Poslanec Jan Kryčer: Pane předsedo vlády, nebylo mým záměrem lkát zde opakovaně nad tím, jak jmenované regiony jsou na tom špatně. Ten smysl byl spíše v tom, abych z různých luhů nastínil, že se domnívám, že by vláda - i ta budoucí - měla věnovat pozornost regionální politice, a to s tím, že se obávám, že ty nůžky se postupně rozevírají, důkaz je v těch číslech, 51%, 54%, takže bych přece jenom rád slyšel z vašich úst, že ta regionální politika bude nějakým způsobem v budoucím období akcentována.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kryčerovi. Slova se opět ujme pan předseda vlády.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, já bych se nechtěl přít o data, ale jestli byste mohl říci, že se nůžky mírně pootevřely, opakuji v nominálním vyjádření, jakmile to vydělíme pohybem cenových indexů, tak není pravda, že se ty nůžky rozevřely za těch 5 let, která vy citujete. Opakuji, regionální politika bude vždy součástí hospodářské politiky nebo vůbec politiky státu, o tom nemůže být sebemenších pochyb. My dnes velmi váháme, kdy se nám trochu přesouvá nejvyšší míra nezaměstnanosti ze severomoravských do severočeských okresů, jak na to zareagovat.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ladislav Body.

Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl svoji poslední interpelaci v tomto volebním období na předsedu vlády.

Dámy a pánové, v poslední době před začínající volební kampaní se prezentují nehorázným způsobem někteří kandidáti do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jedním z nich je i velkopodnikatel pan Baránek, který si volební kampaň a svoje zviditelnění postavil na tom, že si nechal vyvěsit na svém hotelu určité oznámení. Pro mne je to postup nepochopitelný od člověka, který chce do parlamentu jít budovat demokracii. Ale ještě není v parlamentu a již porušuje zákony a Ústavu ČR. Co pak bude vyvádět tady, v tomto demokratickém orgánu!

Starý vlčák v baránčím rouchu chce nás přesvědčit, že je demokrat, stejně jako jeho spolubojovník pan Dienstbier, který více mluví o demokracii, lidských právech a úctě k občanovi, ale který již dávno ztratil pojem o tom, co je demokracie, lidská práva a lidské hodnoty a za mrzký peníz - tuším za 8 Baránkových milionů - přestává být demokratem - politikem.

Bůh - ale především voliči rozhodnou, že toto podivné uskupení dřevorubců, bývalých politiků, starých vlčáků v baránčím rouchu i dalších holomků v tomto parlamentě nezasedne. O tom jsem přesvědčen. Předseda čehosi Bodenlos sice není dřevorubcem, ale sekerou se umí ohánět perfektně.

Zmínil jsem se o třech osobách tohoto podivného spolku a musím se zmínit o čtvrtém členovi, to je o Romovi Holomkovi, který se vydává a prohlašuje o sobě, že je bojovníkem za lidská práva, především Romů. V momentě, kdy se dostal na čtvrté místo před vlčáka Baránka ale všechno padá. Lidská práva jsou pouze fráze s nic neříkajícím obsahem a Listina práv a svobod je cárem papíru.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, čas uplynul. Poslední větu prosím.

Poslanec Ladislav Body: Hlavně že je na čtvrtém místě na kandidátce a počítá s podporou Romů z Břeclavi a Brna, že se dostane do parlamentu. Vím ovšem, že Romové nejsou hloupí a dnes již vědí, komu svůj hlas dají.

Na vás, pane premiére, se obracím se žádostí, aby vaše vláda zamezila negativním projevům, které by mohly vést k zneužití tohoto citlivého problému politickými subjekty a tím nedošlo k poškozování zájmů České republiky v Evropě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji pane poslanče, že jste zkrátil své vystoupení na mez, která sice přesáhla ony dvě minuty, ale umně jste skloubil vše do poslední závěrečné věty. Takže nyní má slovo pan předseda vlády.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, já oceňuji půvab vašeho hraní se slovy Baránek - beránek a beránek a vlk. Myslím, že poezie v našem parlamentu při poslední schůzi narůstá, takže bude zajímavé, jak to bude vypadat zítra, to už se vůbec nebude mluvit v próze, ale pravděpodobně rovnou ve verších. Někteří by to asi zvládli. (Veselost.) Nemyslím, že to je interpelace pro mě. Pro mě čin pana Baránka byl nepochopitelný asi stejně jako pro vás. Já se v žádném případě necítím být za něj jakkoliv zodpovědný. Také se mi zdá, že to, co říkáte, není interpelace na předsedu vlády. Pravděpodobně je to interpelace na rozum českého voliče, aby věděl, komu v těchto volbách má dát svůj hlas. V jediné věci s vámi nepochybně souhlasím (nemyslím, že bych nesouhlasil v ostatním), že se mi zdá nešťastné, kdyby v dnešních volbách bylo této problematiky jakýmkoliv způsobem zneužito a kdyby někdo chtěl tuto kartu mezi námi hrát. Ale to je spíše opět interpelace na českého voliče.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan poslanec Ladislav Body nehodlá vystoupit. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Oldřich Vrcha. (Oživení v sále.)

Poslanec Oldřich Vrcha: Pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás s interpelací ve věci sponzoringu Občanské demokratické strany, která má podle našich informací významné sponzory z řad provozovatelů a majitelů hracích automatů. Můžete tuto informaci potvrdit nebo vyvrátit? Zdá se vám správné, pane premiére, propojení sponzorů z řad majitelů hracích automatů s ODS, vámi, s ministerstvem financí, které upravuje provozování hracích automatů, a toto ministerstvo řídí opět člen ODS, a další ministerstvo, které by mělo vyšetřovat nezákonnost mimo jiné i v této oblasti - jak jinak - řídí opět člen ODS. Vy a vaše vláda, jak uvádím, umožňujete majitelům hracích automatů pohádkové zisky, z kterých logicky kape do pokladny také ODS. Zdá se vám to, pane premiére, zcela košér? Uvědomujete si také, že nekontrolovatelný rozmach hracích automatů ohrožuje především naši mládež, která propadá tomuto hracímu opojení stejně jako drogám? Co s tím hodláte udělat? Je vám milejší vaše stranická pokladna či zdravý vývoj naší mládeže? Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vrchovi. Slova se ujme premiér Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, já se zásadně ohrazuji proti tomu, že by ODS byla sponzorována podvodníky provozujícími hrací automaty. Já jsem nikdy nic takového neslyšel a nejsem si toho vědom. Já jsem byl připraven, kdy jste nazval svou interpelaci "ve věci hracích automatů", diskutovat o problematice hracích automatů. Mě tato věc trápí, mě tato věc netěší. Kdyby bylo na mě, já bych zavedl daleko, daleko přísnější režim ohledně této věci. Také vím, že vláda jisté zpřísnění navrhla a měla být projednávána novela tohoto zákona právě na této schůzi. Mě velmi mrzí, že se tato novela nedostala na pořad jednání této schůze parlamentu, protože si myslím, že v této věci by bylo třeba zásadním způsobem přitvrdit. Považuji za jistou extrémní volnost, která v této věci je, za věc velmi špatnou. Nicméně vy dobře víte - nebo byste vědět měl - že povolování k provozování automatů, které se mi zdá velmi extenzivní, vydává nikoliv vláda, ale obce. Já se mohu jenom tázat, zda obce někdy nepreferují výnos z automatů pro sebe sama a pro podniky, které jsou na jejich území, proti tomu, o čem si myslím, že není optimální věcí, zejména ve vazbě na mládež a podobně.

Takže bych si velmi přál, aby byl přijat tímto parlamentem takový zákon, který by hrací automaty postavil daleko na okraj našeho dění.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Ptám se pana poslance Vrchy, zdali hodlá vystoupit s otázkou. Není tomu tak.

Nyní dám slovo panu poslanci Jiřímu Šolerovi, který hodlá přednést interpelaci ve věci válečných zločinů NATO v bývalé Jugoslávii.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane premiére, všichni pamatujeme internacionální pomoc Varšavské smlouvy Československu v roce 1968, kdy intervence cizích vojsk zabránila řešení akutních problémů země. Tím spíše pohlížíme s obavou na podobné akce, např. na internacionální pomoc vojsk NATO v bývalé Jugoslávii, zvláště když tam za peníze našich občanů působí naši žoldnéři. Pravda, v té zemi skutečně zuří, na rozdíl od situace u nás, občanská válka, ale právě proto je nemožné označovat ji některou stranu konfliktu za agresora, spíš je možno hledat zahraniční původce či podněcovatele jejího rozpadu. Ty bychom mohli hledat např. v Bonnu, v Teheránu či Moskvě. Pokud máme v tomto regionu jednoznačně hledat agresora, potom je to ten americký voják, který místo toho, aby si vzal plavky a opalovací krém, přiletěl v bombardéru a svou přízeň v této zemi vyjadřoval pomocí dvoutunových bomb. Ten tam určitě neměl co dělat. Konečně proto se musel 10 dní hrdinně plížit podrostem, aby ho ti osvobozovaní nenašli a nepřipravili mu nepřiměřené přivítání.

Domnívám se, že nalezení vhodného uspořádání bývalé Jugoslávie je zejména věcí jejích občanů a ne zahraničních interventů.

V současné době zkoumá mezinárodní tribunál v Haagu válečné zločiny národních vůdců, např. těch, kteří nechali bombardovat Sarajevo. To je zřejmě v pořádku, zejména pokud skutečnou vinu zkoumá a ne apriori odsuzuje. Ale proč potom stejný tribunál nezkoumá vinu generálů NATO, kteří nechali shazovat na toto cizí území dvoutunové bomby. Vždyť je to jediná forma, jak se od případné viny očistit. Podobně jako se částečně Američané očistili od viny ve Vietnamu odsouzením válečných zločinců ve vesničce Mi-Lai.

Jako země, jejíž vojáci se podílejí na intervenci v této zemi, si musíme klást i podobné otázky a nést případně jejich vinu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šolerovi. Prosím, aby se slova ujal předseda vlády Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vidím, že pan poslanec se posadil do první řady a nedošel na své normální místo. Z toho plyne, že ať řeknu cokoli, on bude v otázce pokračovat. Co kdybych neřekl nic? A vy budete rovnou pokračovat, pane poslanče. Nebylo by to uspoření času?

Nevím co mám říci, protože nevím, co bylo vaší otázkou a nevím, co bylo interpelací. Nevím, co má předseda vlády udělat v tomto případě, event. rozhodnout, předložit vládě k rozhodování nebo komukoliv jinému. Nevím přesně, mohu pouze komentovat vaše vystoupení. Nevím ale, jestli je to přesně smysl interpelace.

Myslím, že paralely kulhají vždycky na světě a paralela je vždycky nadsázka. Analogie je vždycky nadsázka. Ovšem srovnání srpna 1968 s dnešním IFOR, který je akcí Organizace spojených národů na území bývalé Jugoslávie nebo přesněji na území Bosny a Hercegoviny, to je analogie, která kulhá způsobem pro mne neskutečným a neporovnatelným. Myslím, že každý soudný člověk ví, že se jedná o věci úplně odlišné. To je komentář číslo 1.

Říkáte, že tam americký voják neměl co dělat, a že by bylo lepší, kdyby existovalo domácí řešení. Plně s vámi souhlasím. Vnější řešení je vždycky řešení následné, vždy řešení komplikované, vždy řešení hrubší oproti jemnějšímu řešení, vždy řešení, které vidí věc zploštěnějším způsobem, než jak ji vidí občan té které země. Domácí řešení by bylo samozřejmě ideální, nicméně je třeba říci, že k němu na území bývalé Jugoslávie nedošlo. Myslím, že svět, Rada bezpečnosti, Organizace spojených národů rozhodly dobře, když řekly, že je třeba tomuto domácímu řešení napomoci, ročním pobytem vojenských sil IFOR včetně praporu našich vojáků vytvořit jistý prostor k nadýchnutí, jistý roční polštář, který umožní snad dovést i tuto oblast k trvalejšímu míru. Takže s rokem 1968 bych to opravdu nesrovnával.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Má pan poslanec Šoler doplňující otázku? Ano, je tomu tak, má k ní nyní příležitost.

Poslanec Jiří Šoler: Pane premiére, nenapadal jsem obecně účast jakýchsi vojsk v Jugoslávii. Já samozřejmě plně chápu, že pokud tam ta vojska budou, budou se snažit zachovat mír a naopak jejich směřování bude hlavně ve smyslu ustavení jakéhosi mírového pořádku, který si samozřejmě nakonec musí dohodnout obyvatelé jejich země, je to v pořádku. Vidím jejich užitečnost, proto také nenapadám účast našich vojáků, kteří se podílejí zejména na těchto věcech. Jednalo se mi skutečně o extrémní snahy, kdy se shazovaly těžké letecké bomby. Tam už ten "peacemaking" nějakým způsobem dost těžko vidím.

Dále bych byl velice rád, kdyby stačil jednoroční pobyt a byl bych nerad, kdyby se změnil na pobyt dočasný tak, jak jsme ho poznali my.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šolerovi. Pan premiér v tuto chvíli nechce vystoupit, takže dám příležitost panu poslanci Šolerovi k další interpelaci, která se má týkat nedemokratičnosti volebního zákona do Poslanecké sněmovny.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane premiére, opět nás čekají volby. Mnohé problémy v této zemi souvisely s omezením práva být volen do parlamentu, např. zákaz pravicových stran po roce 1945, vytvoření Národní fronty, posléze volební fraška nad jednotnou kandidátkou. Marnou snahou kandidovat do parlamentu začalo i martyrium Pavla Wonky, umučeného nakonec v komunistických věznicích. Patří sem i zločin současného režimu - nátlak na dr. Bartončíka, aby odstoupil z kandidátky, završený útokem, když byl bezbranný po infarktu. Ten zázrakem neskončil jako Wonka. Pachatelé obou zmíněných zločinů jsou nepotrestáni a zaujímají zodpovědné státní funkce.

Naše republika prý chce vstoupit mezi demokratické státy. Cítí se natolik demokratickou, že tvrdí, že podobně jako kdysi komunisté i občanská práva jsou u nás samozřejmostí. Bezostyšně vyhlašuje Listiny práv a svobod a přistupuje k mezinárodním paktům, ale deklarované svobody nerespektuje. Současný volební zákon je s těmito zákony v rozporu. Ano, mám na mysli klausuli o kaucích. Jasná snaha o diskriminaci stran a kandidátů podle majetku, snaha konzervovat současný kryptokomunistický režim na dalších 40 let. Tak podle Listiny mají občané za daných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech zaručuje právo volit a být volen v pravidelných volbách, a to bez jakéhokoliv rozlišování podle rasy, barvy, pohlaví, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Jak hodlá Česká republika dostát těmto závazkům? Tento nedemokratický volební zákon nebyl přijat ústavní, ale prostou většinou poslanců, přestože významně zasahuje do ústavních práv. Na podanou ústavní stížnost 43 poslanců Ústavní soud nereaguje. Pokládáte to za projev demokracie?

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šolerovi. Prosím, aby se slova ujal předseda vlády pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, já bych vás moc prosil, abychom mluvili seriózním způsobem a abychom nedělali párminutový úvod o nedemokratičnosti voleb a o návratu ke kryptokomunistickým režimům na dalších 40 let. Člověk čeká, z jaké houfnice ještě vystřelíte, co ještě dalšího se stane nebo bude dít v naší zemi, a vy pak převedete tuto otázku na věc existence nutnosti zaplatit kauci. Myslím, že debata o výši kauce je legitimní debata tohoto parlamentu, ale moc bych prosil, abyste si odpustil úvod, který jste k tomu udělal.

Ano, myšlenka nenulové kauce podle mého názoru je racionální. Myšlenka nenulové kauce říká: chceme, aby se voleb zúčastnily stabilizované normální fungující subjekty s určitým zázemím, prostě subjekty, které je možné brát vážně. Myslím, že toto je závěr, který přijme snad každý soudný člověk.

Úvaha o výši kauce, jestli má mít o nulu více nebo o nulu méně, je legitimní debata na parlamentní rozpravu nad volebním zákonem, ale není to debata při používání argumentu "nedemokratický charakter voleb atd." V jiném kontextu debata o tom, jestli to má být 200 tisíc, 150 tisíc nebo 250 tisíc, to je naprosto seriózní debata, které jsem rád a které jsem připraven se kdykoli zúčastnit. Převádíte-li to do terminologie, do které to převádíte, o tom se vážně a seriózně mluvit nedá.