Ministr vnitra České
republiky Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance
Jiřího Šolera dopisem ze dne 25. 1.
1993.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď ministra vnitra České
republiky Jana Rumla na interpelaci poslance Jiřího
Šolera. Odpověď je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
MINISTR VNITRA
ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 25. ledna 1993
Č.j.: KM - 7/93-PL
Vážený pane
poslanče,
odpovídám na Vaši interpelací, kterou
jste na mne vznesl 18. dne 18. prosince 1993 na zasedání
Česká národní rady.
Ad I.)
Bezpečnostní situace
v oblasti organizovaného zločinu v České
republice je Policii ČR známa. Konkrétní
skutečnosti, uvedené v citovaném článku
britského deníku The Times, lze však stěží
bezvýhradně přijmout za reálné,
pokud nejsou k dispozici konkrétní důkazy,
jež by je potvrzovaly.
K tomu je dále třeba
uvést, za větší možnost získat
poznatky o plánovaném setkáni představitelů
mezinárodního organizovaného zločinu
na nejvyšší úrovni mají zpravidla
bezpečnostní orgány zemí; ve kterých
se tito představitelé převážně
zdržují, než bezpečnostní složky
státu, v němž má k setkání
dojít.
Ad 2)
Transformací federálních
policejních struktur do Policie České republiky
(zejména do služby kriminální policie
a do služby ochrany ekonomických zájmů)
je i po rozdělení čs. federace zajištěna
kontinuita v oblasti boje proti organizovanému zločinu.
V rámci Ústředny kriminální
policie byl zřízen odbor organizovaného zločinu,
dislokovaný jak na centrále, tak v expoziturách
v sídlech bývalých
krajů. Současné probíhá analýza
těchto struktur s cílem jejich zkvalitnění
a zvýšení akceschopnosti na uvedeném
úseku.
Nelze však přehlédnout
skutečnost, že pro účinný boj
proti organizovanému zločinu nemá Policie
ČR v současné době vytvořeny
všechny potřebné právní předpoklady
obzvlášť citelná je v této oblasti
zejména absence obdobného zákona, jaký
mají např. k dispozici bezpečnostní
orgány v SRN (zákon o organizovaném zločinu,
umožňující za určitých
okolností jistá omezení v oblasti ústavou
chráněných práv
a svobod). Jde o širší problém, který
je třeba řešit v rámci připravované
rekodifikace trestněprávních předpisů
Rovněž tak operativní pronikání
do prostředí organizovaného zločinu
je podstatně ztíženo především
nedostatkem finančních prostředků
potřebných
k zajištění operativně pátrací
činnosti.
Ad 3)
V rámci Policie ČR
je organizováno další odborné zdokonalování
a vzdělávání policistů podle
specializace jednotlivých pracovišť za přispění
zahraničních odborníků. Jeho součástí
je mimo jiné i daná problematika.
Ad 4)
Vazby mezi organizovaným
zločinem a politickým terorismem lze s ohledem na
mezinárodní charakter organizovaného zločinu
a s ohledem na mnohdy úzké vazby mezi těmito
dvěma druhy trestné činnosti v zahraničí
předpokládat i v České republice.
Vedle odstranění potíží a překážek,
zmíněných výše v odpovědi
na otázku ad 2), považuji za jeden z nezbytných
předpokladů účinného boje proti
těmto jevům úzkou spolupráci Policie
ČR s Bezpečnostní informační
službou ČR, jakož i s ostatními složkami
státního aparátu v této oblasti.
Zjevná neprofesionalita
útoku na Jiřího Svobodu příliš
nenasvědčuje tomu, že by v pozadí tohoto
činu stála KGB či jiná zahraniční
zpravodajská služba; vyšetřování
však dosud není skončeno.
Ad 5)
Pokud jsou řešeny
konkrétní případy organizovaného
násilí a protispolečenských jevů,
ve většině případů není
předmětem zkoumání a dokazování
materiální zázemí pachatelů.
Tento postup byl často označován za nemorální,
což se konkrétně projevilo např. ve
vypuštění skutkové podstaty trestného
činu příživnictví ze státního
zákona. Existují různé zdroje, včetně
nelegálních, které se mohou na finanční
podpoře provokatérů různého
politického zaměření podílet;
jejich odhalení však není výhradně
úkolem policie, ale i jiných orgánů,
působících zejména
v kontrolní a finanční sféře.
S pozdravem
Jan Ruml
Vážený pan
RNDr. Jiří Šoler
CSc.,
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR