Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
písemnou interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka
na ministra školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky Petra Piťhu. Interpelace je
přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Vážený pane ministře!
Pro rok 1993 byl přijat rozpočet, kde resortu školství
byla vyčleněna částka, odpovídající
pouze asi 0,5 % z hrubého národního důchodu
České republiky, zatímco úrovni srovnatelné
s civilisovanými státy by odpovídala výše
3 až 4 %. Přesto, že Vám - podle mých
informací - odpovědní pracovníci Vašeho
ministerstva doporučovali rozpočet školství
v této podobě nepřijímat, do rozporu
jste ve vládě nešel! Hlasy především
poslanců vládní koalice pak byl tento rozpočet
přijat.
Na vysokých školách, kde situaci důvěrně
znám, jste tím způsobil /mimo řadu
jiných potíží/ to že:
1/ Částka pro mzdové prostředky
nekryje ani potřeby pro zavedení nové platové
tabulky, která se musí ze zákona realisovat
od 1. ledna 1993.
2/ Přidělená částka neinvestičních
prostředků /tedy na provoz/ po promítnutí
daňových, cenových a inflačních
vlivů roku 1993 znamená v porovnání
s reálnou hodnotou neinvestičních prostředků
roku 19922 faktický pokles o 15 až 25%!
Nebudu-li se zabývat investičními prostředky,
vysokým školám chybí na běžný
provoz včetně mezd 631 mil. 184 tisíc Kč.!
Tím se dostaly vysoké školy do situace, že
horší ani pamětníci nepamatují,
a připravovaná sebezáchovná opatření
/zimní semestr v létě, aby se ušetřilo
za topivo; uzavření vysokých škol od
listopadu 93 do března 94; odchody kvalifikovaných
pracovníků restrikcí; omezení potřebné
údržby budov; stagnace vybavení laboratoří
snižující úroveň škol; zrušení
prospěchových stipendií atp./ připomínají
opatření, běžná spíše
za situace, kdy je země ve válečném
stavu.
Proto Vás žádám, vážený
pane ministře, abyste zdůvodnil, proč jste
proti výši rozpočtu pro školství
ve vládě neprotestoval
- když Vám muselo být jasno, že podle
takto navrženého rozpočtu výuka
v roce 1993 normálně proběhnout nemůže
- když bylo zřejmé, že pro jiné
resorty, např. výměnu uniforem a přezbrojení
policistů / nesmírně "naléhavá"
a v Čechách oblíbená činnost!/
se obrovské částky v rozpočtu na
rok 1993 našly!
Co hodláte udělat k odvrácení nejhorších
dopadů takto sestaveného rozpočtu.
Dalším problémem, se kterým se na Vás
obracím, je to, že ministerstvo financí ČR
zdaňuje služby, poskytované v rámci
tzv. vedlejší hospodářské činnosti
vysokých škol podle daňových zákonů,
ač platný zákon o vysokých školách
jasně říká, že hospodářská
činnost vysokých škol je činnost nezdaněná!
Tím se zavírá vysokým školám
jediná cesta, jak z obtížné situace
alespoň trochu vybřednout!
Obracím se proto na Vás, vážený
pane ministře, abyste prosadil, aby litera zákona
o vysokých školách byla ve zmíněné
věci naplněna!
Ministerstvo financí ČR vyhlásilo regulaci
výdajů státního rozpočtu v
prvém čtvrtletí 1993, přičemž
jde o regulaci plošnou bez přihlédnutí
k reálné situaci jednotlivých resortů.
Limit čerpání už tak nedostatečné
částky na neinvestiční prostředky
je v I. čtvrtletí 22 %, což je pro vysoké
školy další krácení o 91,7 milionu
Kč.! Z nepochopitelných důvodů
byl ještě pro ty vysoké školy, které
pracují v režimu příspěvkových
organisací, krácen i limit na mzdy o 3 %
oproti ostatním vysokým školám!
Žádám Vás proto, pane ministře,
abyste resolutním postupem ve vládě ČR
dosáhl změny zmíněných opatření
a uskutečnil návrhy na alespoň částečné
řešení kritické situace vysokých
škol, tak jak byly formulovány na poradě kvestorů
vysokých škol ČR, konané dne 3. - 4.
II. 1993! Jestliže vláda ČR poměrně
rychle a positivně reagovala na finanční
situaci malých a středných podnikatelů,
nevidím důvod, proč by neměla pomoci
resortu školství, který je přinejmenším
ve stejně špatné situaci!
Považoval bych za ironii dějin, kdyby 3 roky po listopadu
89 vláda ČR nevšímavým postojem
k problémům VŠ nechala, aby ekonomické
problémy státu s plnou tvrdostí dopadly zrovna
na studenty vysokých škol! Neuskuteční-li
se rychle nápravná opatření, tak se
to skutečně stane!
Je mi líto, jak během krátké doby
vláda ČR nechala odvát předsevzetí
o tom, že školství bude navráceno postavení,
které mu v civilisovaném světě patří,
a že se, jak vzletně říkal volební
slogan vítězného politického hnuti,
"... škola stane nejdůležitější
budovou v obci"! Už před čtvrtstoletím
osvícení mužové tohoto národa
upozorňovali, že rozhodující hybnou
silou ve světě se stává věda,
a z toho pak vyplývá klíčové
postavení vzdělání a školy.
Citát z knihy "Civilisace na rozcestí",
vydané v r. 1967, by si každá česká
vláda, která má na mysli české
národní zájmy měla dát do záhlaví
svého programu: "Bez přehánění
lze tvrdit že společnost s nejlepší vědeckou
a vzdělávací soustavou zaujme v budoucnosti
taková postavení ve světě, jako kdysi
stát s největším přírodním
bohatstvím a poté s nejvyšším průmyslovým
potenciálem."
Vláda, která ohrožuje dobré fungování
českého školství, ohrožuje české
národní zájmy. Doufám, vážený
pane ministře, že spolu s ostatními kolegy
ve vládě uděláte vše, aby se
to o současné české vládě
říci nedalo.
V Praze dne 17.února 1993.