Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpovědi na interpelaci poslance Františka Trnky dopisem ze dne 22. března 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslance Františka Trnky. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Věc: Odpověď na interpelaci poslance Parlamentu ČR Františka Trnky ve věci dovozu holandského lnu a brambor přednesené na 6. schůzi Poslanecké sněmovny

Situace v zemědělství samozřejmě dopadá i na pěstitele lnu. Ministerstvo zemědělství ČR se snaží i tuto situaci řešit, mimo jiné i tím, že se uskutečnilo několik pracovních jednání ke komoditě len, kterých se zúčastnili jak prvovýrobci, zpracovatelé, zástupci textilního průmyslu, tak i vývozních společností.

V minulosti bylo lnářství plošně dotováno z prostředků resortu zemědělství i resortu průmyslu prostřednictvím zpracovatelů. Ministerstvo průmyslu dotovalo především osiva, chemikálie a tírenské vybavení. V roce 1993 poskytne pěstitelům případné prostředky ministerstvo zemědělství podle Zásad poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (MF ČR č.j. 193/64 693/1992) a Prováděcích pokynů ..... MZe ČR, č.j. 399/1993 - 200. V rámci dotačního titulu podpora zemědělské prvovýroby a služeb je dán prostor pro poskytnutí dotační podpory podnikatelům, kteří budou realizovat proces restrukturalizace zemědělské výroby, tzn., že pěstitelé lnu mohou požádat o některou z forem dotační podpory. Předmětem dotace může být pořízení nových i použitých strojů, technologií, půdy, dopravních prostředků pro zemědělskou prvovýrobu a pro služby zemědělské prvovýrobě, nákup biologického materiálu pro rozvoj rostlinné výroby, ekologické projekty související se zemědělskou prvovýrobou, samostatné propojení prvovýroby se zpracováním a odbytem zemědělské produkce.

Na pracovní poradě konané v únoru t. r. nedošlo k dohodě mezi prvovýrobci a zpracovateli v oblasti cen. Zpracovatelé se řídí cenovými pravidly ČSN 46 2420 JK 012 113, která jsou zastaralá a i po úpravách neuhradí náklady prvovýrobcům. Výrobci lněných tkanin nebyli ochotni uvolnit prostředky stejně tak, jako vývozci. V roce 1991 bylo vyvezeno lněných tkanin za 683 mil. Kčs a v roce 1992 již za více, než za 1 miliardu.

Domníváme se proto, že hlavní chyba není v tomto případě v resortu zemědělství, ale spíše v resortu průmyslu a obchodu ČR. Působíme na prvovýrobce, aby od pěstování lnu neupouštěli, hlavně z důvodu ekologizace a estetizace krajiny. Jedná se především o zabezpečení kulturního krytu krajiny v okolí vodních zdrojů a v podhorských oblastech. V tomto směru podpory zemědělské prvovýroby budeme i nadále zainteresovávat i další resorty, s nimiž povedeme další potřebná jednání.

Dovoz lněného vlákna do České republiky je nutný proto, že domácí len má krátké a hrubé vlákno, které je vhodné pouze pro výrobu hrubších tkanin. Za posledních pět let se v průměru dováželo takové množství jemného dlouhého vlákna, které se v průměru rovná 14 až 16 % domácí produkce. Dovozem kvalitních standardů dlouhého vlákna se ve spojení s domácí surovinou celá partie zjemní a je použitelná na výrobu kvalitních tkanin. Stanovená všeobecná smluvní celní sazba činí 12 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje tuto sazbu zmírnit, nebo zcela zrušit. Tímto zásahem by však došlo k dalšímu znevýhodnění prvovýrobců.

Dlouhodobým a největším odběratelem našich lněných tkanin byl bývalý Sovětský svaz, kam se vyvážely nejen kvalitní lněné výrobky, ale i plachtoviny pro zbrojní průmysl. V současnosti se vyváží hlavně jemná tkanina do vyspělých západních států, Italie, USA, Canada), kde jsou kvalitní lněné výrobky vyhledávaným zbožím.

Pokud bude zájem o obšírnější informace, sděluji, že v nejbližší době bude dopracována Situační a výhledová zpráva komodity len. Ta je připravována společně s prvovýrobci i zpracovateli (tírny) a je určena všem podnikatelským subjektům, kteří přijdou s uvedenou komoditou do styku. Informace mají sloužit jako podklad pro rozhodování na základě analýzy trhu.

K problematice dovozu brambor chci upozornit, že je středem pozornosti ministerstva. Odbyt brambor na vnitřním trhu stagnuje. Důvodem je vysoká spotřebitelská cena, která není adekvátní ceně farmářské. S kvalitou brambor nejsme ovšem spokojeni a doplácí na to spotřebitel i zpracovatel. Vzhledem k signalizovanému dovozu konzumních brambor ministerstvo společně se Státním fondem tržní regulace sleduje celní statistiku. Na základě získaných informací rozhodla Rada státního fondu tržní regulace 11. 2. 1993 stanovit vyrovnávací dávku 1,36 Kč na 1 kg brambor. Výměr MF ČR č. VDD/1/93 nabyl účinnosti 15. 3. 1993. Dovoz brambor podle dostupné celní statistiky činil k 2. 3. 1993 cca 2.000 tun.

Za účelem regulace trhu s vybranými rostlinnými a živočišnými produkty a výrobky vzniklými jejich zpracováním byl zřízen podle zákona č. 472/1992 Sb., Státní fond tržní regulace v zemědělství. MZe ČR hodlá uplatnit další prvky zamezení výkyvu na trhu, a to:

- komoditní studie,

- komoditní dohody,

- komoditní programy,

- tržní řády.

Komoditní studie a situační zprávy mají poskytnout podnikatelským subjektům a široké veřejnosti základní tržní informace o příslušné komoditě. Zástupci zemědělské prvovýroby zpracovatelského průmyslu, obchodu, MZe ČR a SFTR budou řešit vzájemné vztahy v komoditních radách. Komoditní rady budou ustaveny i pro len a brambory.

Tyto rady vypracují komoditní dohody mezi dodavateli a odběrateli a budou se podílet i na vypracování komoditních programů MZe ČR předloží v září t. r. k projednání ve vládě návrh zákona o tržních řádech, jakožto vyšší formu regulace trhu.

Ke zlepšení současné finanční situace v zemědělství a zvýšení účinnosti dotační a daňové politiky uvažujeme o vytvoření Rolnického podpůrného a úvěrového systému, který by pomohl efektivněji řešit využití prostředků vkládaných do zemědělství i finančních prostředků podnikatelů. Zejména by měl umožnit prodloužení splatnosti úvěrů, zohlednit biologický charakter výroby a uvést do souladu úrokovou míru s rentabilitou zemědělské výroby.

Předpokládám, vážený pane poslanče, že souhrn těchto opatření přispěje postupně ke stabilizaci zemědělské výroby, nabídky a poptávky na trhu.

Vážený pan

Prof. Ing.František Trnka, CSc.

poslanec Parlamentu ČR

Praha

Na vědomí:

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha