Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující písemnou interpelaci poslance°Rudolfa-Opatřila na ministra školství; mládeže a tělovýchovy Petra Piťhu. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

Ing. Rudolf Opatřil

Vážený pane ministře,

investice do vzdělání je jednoznačnou investicí do budoucnosti. Elitní školou, která připravuje budoucí inteligenci jsou gymnázia zajišťující komplexní všeobecné středoškolské vzdělání.

Pokud toto tvrzení vezmeme jako axiom, o kterém jistě nepochybujete ani Vy, pak Vás žádám o vysvětlení a eventuální opatření v následující záležitosti:

1. V rámci úsporných opatření v minulém roce byl snížen počet dělených hodin a rozsah povinně volitelných předmětů na minimum. Nepovinné předměty byly zrušeny. Na gymnaziích tak klesl celkový počet hodin v rozmezí 120 -180 hodin oproti počtu hodin, na které gymnázia měla nárok podle tabulky koeficientu dělení. Další úsporná opatření v této oblasti jsou naprosto vyloučena.

Zařazování učitelů do 10. platové třídy je klíčovým problémem pra udržení kvalitních a těch nejlepších učitelů na gymnáziích. Jejich práce je velice zodpovědná, žádá nejvyšší míru kvality a profesionality učitele blíží se podmínkám výuky na vysokých školách. Přitom např. v okrese Karviná je do 10 plat. třídy zařazeno v rámci úsporných opatření 30% učitelů. Na soukromých školách díky dotaci státu a výběru školného jsou do 10. třídy zařazeni všichni vyučující, nehledě na výšku osobních příplatků. Tak vznikají nežádoucí disproporce v rozmezí 1000,- -1800,- Kč, bez ohledu na kvalitu práce.

Přesto, že v tisku byly zveřejněny zprávy o zajištění finančních prostředků na osobní platy učitelů ve výši 10%, realizace v praxi je úplně jiná. Finanční prostředky stačí na pokrytí osobních platů v průměru 5%.

Před realizací všech uvedených úsporných opatření už v minulém roce bude při stanovených normativech na rok 1993 na školách chybět jen pro gymnázia v okrese Karviná asi 3,5 mil Kč /v průměru na 1 gymnázium 500 - 700 tis/

Výše uvedené problémy jsou dále rozpracovány v příloze, kterou přikládám.

Na základě uvedených skutečností žádám Vás, pane ministře, o vysvětlení:

1. Podle jaké filosofie a podle jakých rozborů byly stanoveny normativy jednotlivých typů středních škol.

2. Proč bylo přijato rozhodnutí o odebrání osobních příplatků všem ředitelům gymnázií.

Dále žádám o projednání požadavků Rady ředitelů gymnazií a sdělení závěrů z tohoto jednání.

Chápu napjatost rozpočtu i obtížnou situaci Vašeho ministerstva. Přesto však jsem přesvědčen, že je třeba se těmito problémy zabývat.

Očekávám Vaši odpověď a jsem s úctou

Věc: Informace o jednáni Rady.

Ve středu 3. 2. 1993 se v Olomouci sešla Rada ředitelů gymnázií Moravy a Slezska. Projednala návrh rozpočtu na rok 1993, připravený MŠMT. Konstatovala, že limity pro gymnázia byly stanoveny z nesprávných podkladů. Navrhla metodiku výpočtu limitu mzdových prostředků, vycházející z platných nařízení vlády, vyhlášek MŠMT a učebních plánů. Tyto materiály Vám předají členové rady z Vaší oblasti.

Rada požádala ředitele odb. č. 28 MŠMT ing. Kratochvíla o pozvání k účasti na jednání pracovníků MŠMT a řediteli ŠÚ. Pověřila RNDr. Lyčku a RNDr. Hackenwalda, aby na této poradě vystoupili s připomínkami ke stanoveným normativům a předali připravené materiály pracovníkům MŠMT a všem ředitelům ŠÚ.

Na čtvrteční poradě oba jmenovaní jednali s ředitelem odboru skupiny 4 ing. Bernardem. Ten ve svém vystoupení potvrdil, že celý rozpočet pro letošní rok byl připravován pomocí metod matematické statistiky z podkladů připravených ŠÚ, tedy podle čerpání rozpočtu v roce 1992 bez ohledu na to, v jaké výši a proč jednotlivé typy škol tyto částky čerpaly. Ve svém vystoupení jsme upozornili přítomné, že tento přístup pouze konzervuje totalitní způsob financování školství a ve svých důsledcích vede k nehospodárnému používání finančních prostředků, znevýhodňuje školy, které pracují racionálně a mají snahu náklady snižovat.

Připravené materiály jsme předali pracovníkům MŠMT a všem ředitelům ŠÚ. V současné době tedy záleží na Vašich jednáních s řediteli, jejich pozice bude velmi obtížná, zejména, když prostředky, které na gymnázia dostali od MŠMT jsou tak nízké.

Na 12. 2. 1993 svolává sekce gymnázii ČMOS společné jednání s řediteli gymnázií za účasti pracovníků MŠMT do Prahy. Pokusíme se i tady jednat tak, aby z rezerv MŠMT byly doplněny limity pro gymnázia.

Přehled normativů stř. škol

Gymnázia, která by měla být preferována a to nejen na základě prohlášení pana ek. náměstka, ale především vzhledem ke svému zaměření, cílům a práci a nejtalentovanější mládeží nejen, že nebyla zvýhodněna, ale dokonce obdržela nejnižší dotace a došlo k nejnižšímu nárůstu normativů ze všech středních škol vůbec!

Ještě paradoxněji působí přehled mzdových prostředků pro jednolivé typy stř. škol. Místo toho, aby tento limit byl nejvyšší pro gymnázia /ať již z důvodu, že práce na gymnáziích vyžaduje nejvyšší míru tvůrčího myšlení, což je dáno úrovní studentů a požad. vzděl. cíli školy a tím také v souladu s "Nař. vlády o dom. ..." by měl být nejvyšší počet pracovníků ve vyšších platových třídách na gymnáziích, či z důvodu potřeby - nikoliv však zatím skutečnosti - nejvyššího dělení tříd pro dosažení optimálních výsledků./

Porovnání mzdových normativů jedn. stř. škol nevyžaduje další komentář. Normativ gymnázií tvoří:

Z uvedených údajů se nabízejí jediné závěry:

1/ Stanovení normativu bylo provedeno nezodpovědně

2/ Schází objektivní rozbor, na základě kterého byly normativy stanoveny

3/ Norm. nebyly konzultovány s právními subjekty, kterých se týkají

V případě stávajících normativů nelze výuku na gymnáziích zajistit a dojde k dalšímu snížení úrovně a prestiže škol, které by měly být chloubou našeho středního školství.

Podklady pro stanovení limitu mzdových prostředků pro gymnázia.

Rada ředitelů gymnázií Moravy a Slezska na svém zasedání dne 3. 2. 1993 projednala materiály, které byly zveřejněny MŠMT na tiskové besedě dne 19. ledna 1993 a které se zabývali stanovením limitů finančních prostředků na rok 1993.

Rada konstatuje, že při stanovení limitu prostředků pro gymnázia došlo zřejmě k omylu, uvedené hodnoty jsou výrazně nižší než u jiných typů středních škol a dokonce i některých předškolních zařízení.

Rada předkládá důkladný rozbor potřeby finančních prostředků na mzdy na přílohách č. 1. a 2.

Na příloze číslo 1. je stanovena potřeba výuky na žáka. Tabulka vychází z platných učebních plánů pro gymnázia a je řešena pro běžná zaměření studia - humanitní, přírodovědné, všeobecné.

Jsou uvedeny učební plány všech ročníků a zaměření. Pro daný ročník a zaměření je uveden předepsaný počet hodin jednotlivých předmětů daný učebním plánem, je uveden počet hodin, vzniklých předepsaným dělením tříd (dělení povoleno) a počet hodin, které učební plán umožňuje zavést podle rozhodnutí ředitele školy (dělení ostatní). Tabulka předpokládá maximální naplnění tříd (30 žáků), uvádí v každém ročníku a zaměření počet vyučovacích hodin na žáka ve dvou variantách - předepsané a maximální.

Z rozboru vyplývá:

Pro stanovení mzdových prostředků jsme připojili přílohu č. 2.

Vycházeli jsme z předpokladu, že gymnázium má 16 denních tříd, 480 žáků a rovnoměrně rozložená zaměření humanitní, všeobecné, přírodovědné.

V tabulce je použita varianta předepsaného počtu hodin na žáka, tedy 1,74 h/žáka týdně.

Z této normy, dané učebním plánem, vychází minimální možný počet vyučovacích hodin týdně 1,74 . 480 = 832,2 h, po odečtení hodin na ředitele. Zástupce a výchovného poradce a připočtení hodin za třídnictví je výsledkem počet pedagogického průměru 823,2 : 21 = 39,2.

Již zavedením možného dělení a nepovinných předmětů by tento počet mohl být zvýšen až o 3 - 4 pracovníky (42,9 prac.)

V tabulce jsou uvedeny nezbytné počty pedagogických i nepedagogických pracovníků, nejsou uvedeni pracovníci kuchyně a jídelny, na které je v návrhu pamatováno v rozpočtu nezapočítaných aktivit.

Z tabulky vyplývá, že mzdové náklady jednotlivých škol jsou závislé na zařazení pracovníků do platných tříd a stupňů.

U pedagogických pracovníků gymnázií vycházíme z předpokladu, že při významu školy musí být pedagogičtí pracovníci na takové úrovni, aby mohli být zařazení do 10. platové třídy. (Uvedený předpoklad 10 % 9. třída, 90 % 10. třída) Na gymnáziích učí zpravidla starší učitelé, kteří práci získávali na jiných typech škol, Příklad Masarykovo gymnázium Vsetín průměrný platový stupeň pedagogických pracovníků 7,3.

U všech pracovníků jsme uvedli zařazení do platové třídy a rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším platovým stupněm.

Rekapitulace:

Při zařazení nepovinných předmětů by se náklady zvýšily až o 300 000 Kčs, tedy asi o 650 Kčs/žáka.

Podotýkáme, že stanovení mzdových limitů na žáka je nelogické a je v rozporu se mzdovými předpisy. Stanovení limitu by zvýhodňovalo školy, na kterých pracují nekvalifikovaní pracovníci s malou praxí a to je jistě jev nežádoucí.

Stanovení limitu provozních prostředků

Ve vyhlášení pana ing. Ivana Pilipa náměstka ministra školství, které bylo zveřejněno v UN č. 4 ze dne 26. 1. 1993 se říká: "do výše přídělů pro jednotlivé školy se promítnou i priority vzdělávacího systému a zohlednění situace na trhu práce /např. růst významu gymnázií a obchodních akademií, nutnost postupné restrukturalizace zemědělských škol atd/ ..."

V rozporu s tím jsou skutečně stanovené prostředky pro gymnázia v porovnání s ostatními středními školami nejnižší.

Z těchto důvodů požadujeme:

1. Zvýšení mzdového normativu na žáka na 8386 Kč /dle rozboru/.

2. Zvýšení normativu na mzdy není možné řešit bez odpovídajícího zvýšení normativu provozních prostředků. Doporučujeme stanovit normativ provozních prostředků takto:

3. Požadujeme vysvětlení MŠMT podle jaké filosofie a podle jakých rozborů byly stanoveny normativy jednotlivých typů středních škol.

4. Požadujeme, aby k jednání o tak závažných skutečnostech byli přizvání zástupci Rady ředitelů gymnázií Moravy a Slezska.

5. Upozorňujeme, že pokud by nebyl zvýšen limit mzdových prostředků znamenalo by to znemožnění provozu gymnázií.