Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Piťha zaslal odpověď na interpelaci poslance Rudolfa Opatřila dopisem ze dne 5. dubna 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb. , o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Piťhy na interpelaci poslance Rudolfa Opatřila. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

souhlasím s Vámi, že investice do vzdělání je jednoznačně investicí do budoucnosti. Základem celého problému financování školství není normativní metoda rozdělování finančních prostředků, ale podhodnocení rozpočtu kapitoly školství.

Problémy nejsou vyvolávány metodou a algoritmem rozpisu rozpočtu, neboť ty byly použity již v minulém roce a pro letošní rok byly dále zdokonaleny a jsou postaveny na mnohem vyšší rozlišovací schopnosti než loni.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předložilo v prosinci 1992 do ČNR materiál "Rozpočet školství, mládeže a tělovýchovy na rok 1993 a hlavní principy jeho rozpisu" pod č. j. 27 569/92-40. V materiálu byl deficit rozpočtu kapitoly, jak ji navrhovalo MF ČR, definován a kvantifikován.

Celkový deficit v kapitole školství činil podle propočtu 2,8 - 3,4 mld Kč.

Rozpočet byl v ČNR schválen a byl přijat zákona o státním rozpočtu.

Disproporce v rozpočtu kapitoly školství jsou značné do té míry, že s určitými opatřeními vedoucími k úsporám, jako méně dělených hodin, zvýšení průměrné naplněnosti tříd, omezení výuky nepovinných předmětů a dalších, se bude muset učitelská i občanská veřejnost na čas smířit.

Pane poslanče, ve své interpelaci hájíte jen zájem poměrně úzké skupiny škol, a to gymnázií, která tvoří v objemu kapitoly rozpočtu asi 4,5 %. Jejich financování bylo připraveno v kontextu celkového financování všech škol, z nichž žádnou nelze preferovat.

Soukromé školy se při odměňování svých pracovníků neřídí zákonem o platu ani příslušným nařízením vlády k tomuto zákonu. Vyšší platy učitelů soukromých škol jsou umožněny systémem, podle něhož soukromé školy hospodaří, tzn. možností vybírat školné od rodičů a současnou dotací od státu ve výši, kterou mají státní školy. Toto ovšem odráží a respektuje programové prohlášení vlády, v němž je závazek vytvořit pro soukromé školy srovnatelné podmínky se státními školami.

Rád bych upřesnil Vaši formulaci " ... o zajištění finančních prostředků na osobní platy učitelů ve výši 10 % ..." Patrně máte na mysli osobní příplatek a mimořádné odměny. Osobní příplatky mohou být stanoveny a přiznány až po provedení analýzy, k jakým došlo posunům v zařazení učitelů do vyšších platových tříd a tedy jak velké objemy je nutno vyplatit na základní mzdové tarify a jak velký objem zůstane na osobní příplatky, případně mimořádné odměny. Počítá se v průměru cca s 10 % z objemu mezd.

K Vašim požadavkům sděluji:

1) Filozofie tvorby normativů a metodika rozpisu rozpočtu byla podrobně opsána a uveřejněna v Učitelských novinách č. 2 z 12. 1. 1993 a č. 5 z 2. 2. 1993. Východiskem byla analýza roku 1992, jejímž podkladem bylo rozsáhlé šetření vyžádané od jednotlivých školských úřadů. Model normativů 1993 respektoval maketu tvorby rozpočtu MF ČR.

2) Osobní příplatky ředitelům škol, které zřizuje MŠMT ČR a tedy i gymnázií, byly stanoveny v loňském roce do 31. prosince 1992. to znamená, že jim nebyly odebrány, ale jejich vyměření v letošním roce zatím nebylo provedeno, protože je nutné, vzhledem k restriktivnímu charakteru rozpočtu, nejprve stanovit reálnou možnost jejich výplaty. Bylo by paradoxní vyplácet osobní příplatky ředitelům škol a nemít ani na základní platy učitelů.

3) Náměty Rady ředitelů gymnázií Moravy a Slezska byly využity, jak je patrno z dopisu Radě č. j. 13 096/93/40, který je přiložen. MŠMT ČR pracuje na zdokonalení normativů pomocí učebních plánů různých typů škol.

Při normativní metodě se pracuje s republikovým průměrem, který eliminuje mimořádné výkyvy. jedině touto metodou lze postupně zavést spravedlnost do rozdělování prostředků při dodržení srozumitelnosti a průhlednosti rozpočtu.

Tento způsob financování zvýhodňuje školy, které hospodaří s přidělenými prostředky efektivně, kdežto ty školy, které nebyly zvyklé hospodařit, nemohou s normativy vyjít.

Vzhledem k tomu, že normativní metoda byla již použita v minulém roce, řada škol se k ní vyjádřila a jejich připomínky byly zváženy při korekci normativů pro letošní rok.

Vážený pane poslanče, Vaši interpelaci musím tímto odmítnout.

S pozdravem

Vážený pan

Rudolf Opatřil

poslanec Parlamentu ČR

Praha

Stav věci: patrný z vyřízení

Č. j. ref. - zpředu

Návrh vyřízení:

Vážený pan

K. Lyčka

ředitel gymnázia

Tyršova 1069

755 01 Vsetín

Věc: Podklady pro stanovení limitů mzdových prostředků pro gymnázia - odpověď Radě ředitelů gymnázií Moravy a Slezska

Limity mzdových prostředků pro rok 1993 byly odvozeny z normativů mzdových prostředků korekcí na celkovou výši limitů mzdových prostředků (za celou ČR), tzn. zvýšením o 12,5 %. Celková výše limitů mzdových prostředků byla stanovena na základě limitů předložených v r. 1992 školskými úřady, zvýšením o 15 % na základní tarify a o 10 % na osobní příplatky.

V souvislosti s dalším zpřesňováním normativů (neinvestičních i mzdových) pro jednotlivé typy škol a školských zařízení se MŠMT ČR snaží hlouběji analyzovat nezbytnou potřebu mzdových a provozních prostředků pro jednotlivé typy škol a proto Vám děkujeme za předloženou analýzu potřeby finančních prostředků.

Podklady pro stanovení limitů mzdových prostředků, které nám byly Vaším zástupcem předány v únoru 1993 na poradě se školskými úřady na Moravě a ve Slezsku, budou částečně využity při zpřesňování mzdových normativů. Podrobný rozbor, vycházející z učebních osnov jednotlivých škol je i podle našeho názoru potřebným podkladem pro vytvoření mzdového normativu na žáka dané školy.

Součástí Vašeho podkladu je však i řada nároků, se kterými není možno souhlasit. Jedná se např. o zařazování většiny Vašich pedagogických pracovníků do 10. platové třídy nebo o vysoký počet nepedagogických pracovníků. Vzhledem k tomu, že podobné nároky mají i ostatní typy škol (viz žádost o zvýšení finančního normativu od Asociace průmyslových škol, kterou Vám v příloze zasíláme) a s ohledem na současnou napjatou finanční situaci, kdy nejsou k dispozici další finanční prostředky, není možné upravovat výši mzdových prostředků podle Vašich požadavků.

Ve spolupráci s odbornými útvary MŠMT ČR a se školskými úřady zpřesňujeme mzdové normativy. Na jejich základě pak bude porovnána normativní a skutečná výše mzdových prostředků jednotlivých okresů a podle možnosti bude upraven rozpočet.

Příloha

V Praze dne ... března 1993