Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Karla Hrdého na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého a na ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

Poslanec Karel Hrdý

Ministr průmyslu a obchodu ČR, V. Dlouhý

Ministr pro správu národního majetku

a jeho privatizaci, J. Skalický

Vážený pane ministře,

dovoluji se vás oslovit a požádat Vás o vysvětlení průběhu privatizace Spolku pro chemickou výrobu a.s. Ústí nad Labem, který je terčem kritiky občanů, vč. zaměstnanců, popřípadě o zjednání nápravy v této otázce.

K problému uvádím:

A. Zjištěné informace o skutečnostech.

Postup privatizace probíhá za poněkud podivných okolností.

Dle mých informací je,

Rozdíl, tedy 1 528,3 mil. Kč je předpokládaná částka na kterou by měl podnik někdy v budoucnu uhradit těžko specifikovatelné a vyčíslitelné ekologické škody.

Privatizační projekt předpokládá přímý prodej kontrolního balíku akcii společnosti s r.o. OSTACHEM, která je tvořená současným managementem Spolku pro chemickou výrobu a.s. Jednateli OstaChemu, podepsaní pod "Vyjádřením Ostachemu k privatizačnímu projektu" jsou mimo jiné, generální ředitel privatizovaného podniku a současný Váš náměstek.

Předpokládaný roční zisk privatizovaného podniku se předpokládá do roku 2000 mezi 700 až 850 mil. Kč ročně v cenové úrovni 1992 při výnosech od 3750 do 6860 mil. Kč ročně. Tržní hodnota privatizovaného podniku je velmi nízká s ohledem na plánované hospodářské výsledky a.s. Přímým prodejem jsou nebo budou rozprodávány pobočné závody Mníšek u Liberce, Boletice resp. Hrob u Teplic. Výnosy z prodejů nejsou nebo nemají být převedeny do fondu národního jmění.

Údajně není prověřeno, zda ev. kupující OstaChem je platebně schopný uhradit prodejní cenu ze svých prostředků nebo z přislíbeného úvěru.

B. Závěry a otázky.

1. Jakým způsobem je, či bylo při schvalování privatizačního projektu, prodej přímému zájemci, zajištěno tržní prostředí mezi zájemci, zabezpečující zájem státu?

2. Jakým způsobem byl vyloučen střet zájmu osob, které na jedné straně navrhovaly privatizační projekt, resp. navrhovaly tržní hodnotu objektu a na straně druhé spolurozhodovaly, či spolurozhodují o schválení téhož projektu?

3. Proč nejsou náklady na ekologické škody kryty z plánovaného zisku, ale z prostředků, které by myly de facto připadnout státu a mohly být jinak použity. Jde jak o rozdíl hodnoty jmění a tržní hodnoty, tak výnosy z prodeje pobočných závodů?

4. Jaké jsou záruky platební schopnosti OstaChemu vůči státu?

V Hrádku nad Nisou, dne 5. 3. 1993