A. KONTROLNÍ AKCE PLÁNOVANÉ
1. Kontrola postupu při předávání
majetku podle ústavního zákona č.
496/1990 Sb., o navrácení majetku KSČ lidu
a jeho využití v České republice.
2. Kontrola postupu při předávání
majetku podle ústavního zákona č.
497/1990 Sb., o navrácení majetku SSM lidu a jeho
využití v České republice.
3. Kontrola plnění opatření uložených
vládou ČR na základě prověrky
odstraňování technických překážek
obchodu se zeměmi Evropského společenství.
4. Kontrola uplatňování zákona č.
92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku
státu na jiné osoby.
5. Kontrola vynakládání prostředků
ze státního rozpočtu ČR a jejich návratnosti
při zabezpečení Všeobecné československé
výstavy v Praze 1991.
6. Stanovisko ke státnímu závěrečnému
účtu České republiky za rok 1991.
7. Kontrola práce územních finančních
úřadů.
8. Kontrola postupu při transformaci OÚNZ v České
republice.
9. Kontrola postupu při vyplácení hmotného
zabezpečení v nezaměstnanosti.
10. Kontrola příčin nárůstu
v čerpání prostředků v rozpočtu
ČR na úhradu výdajů na výkon
státní správy v České republice
v letech 1990 - 1991 a předpoklad roku 1992.
11. Kontrola úrovně a účinnosti zpracovaných
podnikových a oborových rekvalifikačních
programů v odvětví stavební výroby
v návaznosti na poskytnuté státní
prostředky k jejich realizaci.
12. Kontrola zabezpečení nezávadné
likvidace odpadů.
13. Kontrola vynakládání prostředků
z dotací státního rozpočtu ČR
společenským organizacím podle zásad
schválených vládou ČR.
14. Kontrola realizace opatření ke snižování
spotřeby paliv a energie v obytných budovách
a bytech.
15. Kontrola využití dotací a kontrola přijatých
opatření pro rozvoj a zlepšení ekologie
v severních Čechách a využití
dotací v Severočeské oblasti.
16. Kontrola hospodaření zemním plynem při
jeho transportu a distribuci vybraným velkoodběratelům
na území ČR.
17. Kontrola účelnosti a hospodárnosti využití
dotací v agrárně potravinářském
komplexu v České republice na programy privatizace.
18. Kontrola uplatňování zákona č.
171/1991 Sb., o působnosti orgánů České
republiky ve věcech převodů majetku státu
na jiné osoby a o Fondu národního majetku
ČR.
19. Kontrola využití prostředků státního
rozpočtu na ekologické investice.
20. Kontrola oprávněnosti užívání
zařízení staveniště účastníky
výstavby na území hl. m. Prahy a České
republiky.
21. Stanovisko k návrhu státního rozpočtu
na rok 1993.
22. Kontrola plnění opatření z prověrky
"Ochrana a evidence sbírkových předmětů
v muzeích a galeriích".
23. Kontrola účelného vynakládání
poskytnutého příspěvku 8,5 mil. Kčs
nadaci "Fond pomoci místní správě
ČR".
24. Kontrola plnění opatření z prověrky
"malé privatizace".
25. Kontrola uplatňování a dodržování
podmínek u realizovaného programu podpory rozvoje
průmyslové výroby v České republice.
26. Následná kontrola plnění a realizace
opatření přijatých k nápravě
a odstranění zjištěných nedostatků
ve s. p. Český plynárenský podnik.
27. Kontrola plnění opatření přijatých
ke snižování spotřeby paliv a energie
v obytných budovách a bytech.
28. Kontrola využívání prostředků
státního rozpočtu České republiky
na rozvoj vědy a techniky.
29. Kontrola podstaty stížností a konfliktů
v oblasti technických řešení staveb
a projektů.
30. Kontrola využívání finančních
prostředků zahraniční pomoci se zaměřením
na program PHARE.
B. KONTROLNÍ AKCE NEPLÁNOVANÉ
101. Operativní prověrka hospodaření
s. p. Zdravotnické zásobování Praha,
ZÚNZ Stavební závody Praha, zdravotnické
zařízení Plzeň, ÚSP Palata,
ZUŠ Praha 2, Španělská, SZeŠ Klobouky
u Brna, Národní knihovna Praha, s. p. Technomat
Hradec Králové, s. p. Pragofrut Praha.
102. Prověrka ochrany a evidence sbírek na zámku
v Mnichově Hradišti a v muzeu v Mikulově.
103. Šetření na základě podnětů
občanů na průběh restitucí
podle zák. č. 403/1990 Sb., resp. 87/1991 Sb., např.:
hotel Alcron, hotel Ambasador, stížnosti na MSNM ČR
ve věci nevyplacení finančních náhrad,
na s. p. Lustrové sklo a pod..
104. Šetření na základě podnětů
občanů na průběh malé privatizace
formou aukcí ve smyslu zák. č. 427/1990 Sb.,
např.: MOCCA bar Hradec Králové, provozovna
pedikury v Poděbradech, stížnosti na přeřazení
z malé do velké privatizace např. objektu
samoobsluhy a restaurace Hostivařské nám.
Praha 10 a pod..
105. Šetření na základě podnětů
občanů na neposkytnutí podkladů pro
vypracování konkurenčních privatizačních
projektů, jako např.: Středočeský
stavební podnik Praha 4, s. p. VUSTE Praha, Cementárny
Štramberk, Provozní jednotka Vítkovice a. s.
a pod..
106. Šetření na základě podnětů
občanů na schvalovací proces velké
privatizace ve smyslu zák. č. 92/1991 Sb., jako
např.: na způsob privatizace s. p. Cihelny Hodonín,
s. p. Safina Vestec, s. p. Pražské restaurace, s.
p. LIAZ Jablonec nad Nisou, s. p. Zelenina Terezín, s.
p. Elektro-Praga Jablonec nad Nisou, s. p. Karlovarský
porcelán, s. p. Prefa Ďáblice apod..
107. Šetření na základě podnětů
občanů na vlastní realizaci schválených
privatizačních projektů ve smyslu zákona
č. 171/1991 Sb., např.: na způsob privatizace
s. p. Vodohospodářské stavby Brno, s. p.
ZUKOV Prostějov, s. p. Mrazírny Lanškroun,
s. p. ORTAS Praha apod..
108. Šetření na základě podnětů
občanů na činnost zakladatelských
resortů, především MHPR ČR např.:
na hospodaření Báňského stavebního
podniku Praha, na způsob privatizace ČSAD Brno,
na prodej budovy Pofis Praha 1, na způsob privatizace VÚ
armatur a potrubí Praha, na hospodaření s.
p. Báňské stavby Sokolov apod..
109. Na základě podnětů občanů
byla provedena kontrola vstupu zahraničního kapitálu
do procesu privatizace např.: na pronájem čerpacích
stanic neprivatizovaného s. p. Benzina, na prodej některých
cementáren a vápenek, na způsob privatizace
ČSA apod..
110. Na žádost policejních orgánů
byl šetřen způsob privatizace formou veřejné
soutěže hotelu Savoy Špindlerův Mlýn.
111. Šetření a ověřování
podnětů, stížností a petic týkajících
se objektů spadajících do kompetencí
MP ČR a MHPR ČR. Celkem bylo šetřeno
140 případů, týkajících
se v převážné většině
hospodářské činnosti a manipulace
se státním majetkem v průběhu privatizace
podniků.
112. Vypracování připomínek k privatizačním
projektům průmyslových podniků ve
smyslu usnesení vlády ČR č. 562/1991
Sb.. Celkem bylo např. v průběhu II. pololetí
připomínkováno 423 informací o privatizačních
projektech. Z toho cca u 20 % projektů byla podána
žádost o jeho přehodnocení.
113. Ověření dotací podnikům
a organizacím v resortu průmyslu ze státního
rozpočtu ČR na rok 1992.
114. Kontrola na základě stížnosti týkající
se oceňování dřevní hmoty uváděné
v privatizačních projektech organizací lesního
hospodářství.
115. Kontrola na základě stížnosti týkající
se způsobu schvalování výjimek z ustanovení
§ 45 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb..
116. Výsledky kontrol, vyplývajících
ze stížností a podání, které
byly předány k dalšímu řešení
orgánům činným v trestním řízení
nebo dalším státním orgánům
jako např.:
- kontrola hospodaření a činnosti vedení
s. p. Státní závodiště Praha,
- kontrola nakládání s majetkem s. p. AGRA
Karlovy Vary,
- kontrola hospodaření s pozemky s. p. Státní
statek Jeneč,
- kontrola hospodaření v s. p. Státní
statek Vítkov,
- kontrola hospodaření a způsobu privatizace
s. p. Ostravar Ostrava,
- kontrola způsobu privatizace státní a.
s. PMV Hradec Králové,
- kontrola privatizace státní a. s. Jihočeské
mlékárny České Budějovice se
zaměřením na závod MADETA Planá,
- kontrola hospodaření v s. p. ZZN Brno,
- kontrola hospodaření v s. p. Státní
statek Český Brod.
Za rok 1992 eviduje odbor stížností a petic
2434 podání, což je o 921 více, než
v roce 1991. Z tohoto počtu je 2139 podání
podle vyhl. č. 150/1958 Ú. l. (dále jen stížnosti),
19 petic a 276 mimostížností, t. j. podání,
jejichž právní režim není upraven
vyhláškou č. 150/1958 Ú. l. ani zák.
č. 85/90 o právu petičním.
Stížností adresovaných ministrovi státní
kontroly ČR bylo evidováno v odboru stížností
za celý rok 714, což je oproti roku 1991 nárůst
o 123 %.
V roce 1992 bylo uzavřeno celkem 2125 stížností
(včetně stížností přecházejících
z roků 1990 a 1991) s oprávněností
25 %.
Z celkového počtu stížností bylo:
postoupeno bez sledování | 17,3 | |
postoupeno se sledováním | 27,7 | |
vyřízeno přímo se šetřením | 29,0 | |
vyřízeno přímou odpovědí | 22,8 | |
odloženo*) | 3,2 (56 anonymů) |
*) Odkládána bez šetření jsou
zejména anonymní podání, jejichž
obsah je nekonkrétní, případně
podle § 6, odst. 7 vl. vyhl. č. 50/1958 Ú.
l., opakovaná podání, která neuvádějí
nové skutečnosti a jejichž obsah byl již
dříve důsledně prošetřen.
postoupeno bez sledování | ||||
postoupeno se sledováním | ||||
vyřízeno přímo se šetřením | ||||
vyřízeno přímou odpovědí | ||||
odloženo | ||||
celkový počet stížností |
poměry v orgánech a organizacích | |||
bytová problematika | |||
majetkové a finanční otázky včetně restitucí | |||
privatizace a transformace | |||
zásobování a problémy obchodu | |||
pracovní a mzdové záležitosti | |||
ostatní |
Anonymy
Anonymní stížnosti jsou šetřeny
jako ostatní stížnosti dle vyhlášky
č. 150/58 Ú.l. (odkládány jsou pouze
takové anonymy, které neobsahují konkrétní
údaje). V roce 1992 bylo vyřízeno 369 anonymů.
Ze sledovaných a vyhodnocených anonymů bylo
32 % oprávněných.
Opakované stížnosti
Celkem bylo zaevidováno 146 opakovaných stížností.
Zpravidla se jednalo o nesouhlas s vyřízením
stížností nebo o průtahy při
jejich vyřizování. Ve 46 případech
byly stížnosti hodnoceny jako oprávněné.
Trojnásobný počet opakovaných stížností
oproti předešlému roku byl způsoben
zejména nedostatečnou informovaností veřejnosti
o působnosti a kompetencích MSK ČR. Mnoho
pisatelů se obrací na MSK ČR se žádostí
o kontrolní akci, přestože jim byla opakovaně
vysvětlena nepříslušnost MSK k dané
záležitosti.
Petice
Podání hodnocených podle zákona o
právu petičním bylo evidováno pouze
19. Z toho 15 petic bylo uzavřeno. V roce 1991 došlo
MSK ČR jen 30 petic a je tedy zřejmé, že
pisatelé se na státní orgány obracejí
ve výrazně větší míře
se záležitostmi individuálního zájmu,
než ve věcech veřejného či jiného
společného zájmu.
Nejčastěji byl v peticích kritizován
postup při výstavbě, zejména z hlediska
životního prostředí.
Mimostížnostní podání
Podání, která nebyla šetřena
dle vyhlášky o stížnostech ani podle zákona
o právu petičním, bylo v odboru stížností
evidováno 276, z nichž 255 bylo do konce roku 1992
uzavřeno.
Nejčastěji se jednalo o žádosti o provedení
hloubkových kontrol či revizí v podnicích
a organizacích, kritika postupu okresních privatizačních
komisí, nesouhlas právnických osob s postupem
zakladatelů, MSNMP a FNM v průběhu privatizačního
procesu.
I. Nárůst počtu podání
Nárůst počtu docházejících
podání signalizuje, že v procesu přibližování
se opravdové demokracii narážejí občané
na mnoho chyb jak v provádění ekonomické
transformace, tak v legislativním zabezpečení
této transformace. Každá třetí
stížnost evidovaná na MSK ČR totiž
upozorňuje na nesprávnou činnost orgánů
státní správy a územní samosprávy
či na hospodaření vedení různých
podniků, organizací a společností,
především z hlediska machinací se svěřeným,
často státním majetkem.
Zcela jinou příčinou nárůstu
počtu stížností je fakt, že nízké
právní vědomí občanů
a z minulosti přetrvávající přesvědčení,
že státní orgány jsou povinny řešit
jakékoliv porušení něčích
práv, způsobují, že občané
se dosud na orgány státní správy obracejí
s mnoha stížnostmi, jejichž řešení
však státní správě nepřísluší
(např. reklamace vad zakoupených výrobků
a služeb, personální a mzdové otázky,
pracovně-právní záležitosti apod.).
Zarážející je zjištění,
že jen 23,5 % došlých stížností
patří do působností MSK ČR.
Pisatelé stížností většinou
nepožadují kontrolu hospodaření nějakého
subjektu se státní dotací, ale žádají
o pomoc při poškození jejich individuálních
práv. A právě v těchto případech
zpravidla nemá MSK ČR možnost zasáhnout.
II. Oprávněnost
Zajímavý je klesající počet
oprávněných stížností
v poměru k celkovému počtu stížností,
u nichž byla oprávněnost vyhodnocena. (Do výpočtů
nelze zahrnout stížnosti postoupené jinému
orgánu k vyřízení bez žádosti
o zaslání zprávy o výsledku).
Již tradiční je vyšší procento
oprávněnosti u anonymních podání.
V roce 1992 byla oprávněnost anonymů 32 %,
v roce 1991 31 %.
III. Vývoj stížnostní agendy (tabulka
a graf str. 2)
Nejvýrazněji se ve vývoji stížnostní
agendy projevil pokles stížností postupovaných
k vyřízení jiným orgánům
či organizacím, což signalizuje, že za
působení ministra RNDr. Igora Němce bylo
více stížností než dříve
vyřizováno přímým šetřením.
Výrazný je i několikanásobný
nárůst podílu stížností
vyřízených přímou odpovědí
oproti roku 1989. Teprve v minulém roce se totiž projevily
změny v celém právním řádu
t. j. především samostatná a samosprávná
působnost nově vznikajících subjektů.
Namísto postoupení stížností
zakladatelům či nadřízeným
orgánům bylo nutné pisatelům vysvětlovat
nové vztahy zejména v pracovněprávních
a občanskoprávních záležitostech
a nepůsobnost MSK ČR v těchto záležitostech.
Naprostým neúspěchem však končí
všechny snahy o vysvětlení samosprávné
působnosti obcí. V době, kdy ještě
nejsou vyjasněny všechny vlastnické a majetkoprávní
vztahy, kdy tržní mechanismus ještě nefunguje
a kdy nebyl přijat např. zákon na ochranu
nájemníků, se samosprávná působnost
obcí občanům jeví jako předčasná.
MSK ČR do samosprávné působnosti obcí
ze zákona zasahovat nemůže, ale v dopisech
stěžovatelů za toto sklízí ohodnocení,
že kontrola pracuje hůře, jak za totality.
Velice kladně lze hodnotit skutečnost, že bylo
oproti minulým rokům šetřeno více
stížností kontrolní akcí i přes
zvýšení počtu došlých stížností
(podíl těchto stížností vzrostl
od roku 1989 sedmkrát!). K této skutečnosti
přispělo zcela jistě vytvoření
oblastních oddělení, ale i nová organizace
vyřizování stížností adresovaných
ministrovi - přímo ministrovi státní
kontroly byla adresovaná každá třetí
z došlých stížností.
IV. Věcné zaměření stížností
(tabulka a graf str. 3)
Podle předpokladu došlo k největšímu
nárůstu u stížností týkajících
se privatizačního procesu - celkem 417. Celkový
počet stížností týkajících
se velké privatizace (313 stížností)
není sice příliš vysoký, ale
varující je skutečnost, že velké
množství z nich upozorňuje na nesprávné
či zmanipulované rozhodnutí MSNMP ČR
nebo FNM.
Podrobnější rozdělení ukazuje
následující tabulka:
K poměrně značnému nárůstu
došlo i u podání týkajících
se majetkových a finančních otázek.
Do této skupiny byly zařazeny i stížnosti
upozorňující na postup při vyřizování
restitučních nároků. Při vyřizování
restitučních nároků dle zákona
č. 403/90 Sb. došlo na MSNMP ČR ke kolapsu,
neboť zákonná lhůta ukládala
uzavřít řízení o finančních
náhradách do jednoho roku od obdržení
výzvy, což se na MSNMP ČR podařilo u
2 z 11 tisíc žádostí.