Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

3. 1. Výdaje na sociální zabezpečení

Neinvestiční výdaje na společenské služby a činnosti sociálního zabezpečení představují tradičně nejvýznamnější výdajovou položku rozpočtu. Jejich objem v roce 1992 činil za veřejné rozpočty celkem 95,5 mld. Kčs, což je o 9,4% více než tomu bylo v roce 1991.

Během roku 1992 došlo k několika významným úpravám, které předurčily další vývoj výdajů na dávky sociálního zabezpečení, vyplácených z ústředního rozpočtu.

Zákonem č. 116/199 Sb., o zvýšení důchodů, byly zvýšeny:

- od 1. června 1992 důchody přiznané před 1. lednem 1992 o pevné částky diferencované podle roku přiznání důchodu,

- nově přiznané důchody ode dne přiznání důchodu rovněž o pevné částky.

Zákonem č. 117/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 382/90 Sb., o rodičovském příspěvku, byl v dubnu zvýšen rodičovský příspěvek o 300 Kčs měsíčně.

Vyjma standardních faktorů ovlivňujících výši dávek (změny počtu obyvatel pobírajících důchody, počet narozených dětí atd.) a dopadů zákonných úprav dávek sociálního zabezpečení, byly nemocenské dávky navýšeny extrémním vývojem pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Podle předběžných údajů činilo v roce 1992 procento pracovní neschopnosti 5,14 a je nejvyšší v celé historii sledování pracovní neschopnosti (pro srovnání: v roce 1988 dosáhlo 4,45, v roce 1989 4,76, v roce 1990 4,80, v roce 1991 5,04).

A) Upravený státní rozpočet sociálního zabezpečení předpokládal celoroční výši 90,1 mld. Kčs a byl skutečným plněním 90,1 mld. Kčs vyčerpán na 100,0%, z čehož představovaly dávky sociálního zabezpečení 88,7 mld. Kčs.

Výdaje na jednotlivé druhy dávek se meziročně vyvíjely takto (v mil. Kčs):

Zákonné dávky důchodového zabezpečení činily 63,7 mld. Kčs a počet vyplácených důchodů dosáhl v prosinci roku 1992 3 032 650 (zvýšil se za rok o 35 791). Ve srovnání s rokem 1991 vzrostly výdaje na důchody o 7,65 mld. Kčs tj. o 13,6%. Přírůstek spočíval v plném dopadu valorizace důchodů realizované v roce 1991 i v dalším pokračování valorizace realizované k 1. červnu 1992.

V nemocenském pojištění bylo vyplaceno na dávkách 24,91 mld. Kčs, tj. ve srovnání s 23,14 mld. Kčs v roce 1991 zvýšení o 1,47 mld. Kčs (5,9%). Z toho:

- na nemocenském se proti roku 1991 vyplatilo více o 0,90 mld. Kčs, výše dávek v nemoci byla negativně ovlivněna vývojem pracovní neschopnosti, kde průměrné procento pracovní neschopnosti za rok 1992 činilo 5,1, tj. více o 0,1 bodu než v roce 1991,

- přídavky na děti poklesly o 0,31 mld. Kčs proti roku 1991 v důsledku poklesu počtu dětí (0 11,9 tis.), na které se vyplácely,

- rodičovský příspěvek vzrostl o 0,80 mld. Kčs ve srovnání s rokem 1991. Zvýšení vyplývá především z úpravy výše příspěvku z 900 na 1 200 Kčs měsíčně (podle zákona č. 117/1992 Sb.),

- peněžitá pomoc v mateřství odráží úroveň mezd žen odcházejících na mateřskou dovolenou, i přes pokles počtu narozených dětí tak došlo k meziročnímu zvýšení o 3,1%, tj. o 44,0 mil. Kčs.

Nedávkové neinvestiční výdaje v objemu 1,38 mld. Kčs byly určeny především na zajištění provozu institucí vyplácejících dávky sociálního zabezpečení (Česká správa sociálního zabezpečení s jejími okresními složkami), úřadů práce a ústředně řízených ústavů sociální péče.

V oblasti zaměstnanosti byl z rozpočtu kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí v roce 1992 financován pouze provoz úřadů práce. Na tyto účely bylo vynaloženo 0,45 mld. Kčs. Na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti byly v roce 1992 vydávány prostředky z rozpočtu federace v celkové výši 3,15 mld. Kčs při výrazném zvýšení prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti (v mil. Kčs):

Efektem aktivizace státních zdrojů při řešení otázek zaměstnanosti bylo snížení počtu nezaměstnaných mezi prosincem 1991 a 1992 o 87 tisíc osob.

B) Územní rozpočty vydaly na kapitolu práce a sociální věci k tíži upraveného rozpočtu 5,1 mld. Kčs ve skutečnosti 5,5 mld. Kčs, tj. oproti upravenému rozpočtu méně o 0,2 mld. Kčs. Nedočerpání rozpočtu neinvestičních výdajů je způsobeno nečerpáním prostředků na dávky sociální péče a sociální potřebnost. Toto nečerpání bylo částečně korigováno zvýšením výdajů materiálových a mzdových a prováděním údržby.

Prostředky byly zvýšeny při valorizaci mzdových prostředků a materiálových výdajů v důsledku zvýšení cen potravin, energií a služeb. Na dávky sociálního zabezpečení bylo přes okresní úřady vyplaceno 2,4 mld. Kčs.

3. 2. Neinvestiční výdaje na zdravotnictví

Celkové výdaje veřejných rozpočtů na zdravotnictví činily v roce 1992 36,79 mld. Kčs, což je o 16,0% více než v roce 1991. Tyto výdaje tvořily 12,4% celkových výdajů veřejných rozpočtů, což je o 0,3 bodu více, než tomu bylo v roce 1991. Základní orientaci o proporci a trendech ve výdajích na zdravotnictví podává následující přehled:

A) Neinvestiční výdaje na zdravotnictví byly čerpány u ústředního rozpočtu na 102,2% upraveného rozpočtu celkovým objemem 34,5 mld. Kčs, což je ve srovnání s rokem 1991 více o 25,2 mld. Kčs, tj. o 271,7%.

Specifikem vývoje výdajů na zdravotnictví v roce 1992 byla realizace nového způsobu jeho financování v České republice podle zákonů č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění a č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. V průběhu přípravy všeobecného zdravotního pojistného systému byly prostřednictvím kapitoly uvolňovány mimo vlastního financování kapitoly i prostředky pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, (formou minimálně měsíčních záloh byly z kapitoly Všeobecná pokladní správa postupně uvolňovány prostředky do základního fondu zdravotního pojištění a do fondu na vlastní činnost VZP ČR).

Rozpočtová opatření byla směrována:

- na zajištění záloh VZP ČR do fondu zdravotního pojištění a fondu na vlastní činnost VZP,

- k řešení přechodu některých rozpočtových organizací na formu příspěvkových,

- na krytí dopadů mzdových opatření podle usnesení vlády ČR č. 552/92 Sb. k dokrytí platové úpravy, na kterou byly z rezerv státního rozpočtu dodatečně poskytnuty prostředky ve výši 1,1 mld. Kčs,

- k postupnému rozpouštění zbytku rezervy 0,4 mld. Kčs ve VPS pro zdravotnictví na léčení pacientů v zahraničí (30 mil. Kčs), na investice pro VZP (96 mil. Kčs) a posílení základního fondu VZP (27 mil. Kčs),

- k profinancování nové dělby zdravotnických činností, hrazených VZP a zřizovateli,

- k možnosti použití překročených příjmů na nutné výdaje,

- k poukazu 65% výnosu televizní soutěže a loterie TUTOVKA na prioritní účely ve zdravotnictví (podle uvážení ministerstva),

- k posílení naléhavých potřeb investic, zejména zdravotnické techniky.

Neinvestiční výdaje na státní správu ve zdravotnictví byly vzhledem k tlaku na rozpočtové výdaje, nezbytné k zajišťování nutného chodu ministerstva zdravotnictví, vyčerpány na maximum možností.

Příspěvky na provoz organizací byly nepatrně překročeny (o 0,1%). Převážná část objemu tohoto ukazatele připadá na prostředky do základního fondu VZP ČR na úhradu léčebných výkonů a léků ze strany VZP vůči zdravotnickým příspěvkovým organizacím. Dosud však nebylo předloženo definitivní vypořádání čerpaných prostředků ze základního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 1992. Proto je dosud předpokládáno čerpání na 100%. (VZP dosud vypořádala pouze poskytnuté zálohy z kapitoly ministerstva zdravotnictví za měsíce srpen a září s tím, že poslední čtvrtletí dosud není uzavřeno).

Vypořádání prostředků mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a zdravotnickými zařízeními je spojeno se značnými finančními problémy. Jejich podstata spočívá v tom, že v důsledku použité metodiky na základě bodového systému došlo při zálohování u některých zdravotnických zařízení k přeplatku a u jiných k nedoplatku. Nedoplatky je Všeobecná zdravotní pojišťovna povinna uhradit, přičemž na druhé straně by měla získat přeplatky vzhledem k finanční situaci příslušných zdravotnických zařízení jsou přeplatky obtížně vymahatelné. V důsledku toho se Všeobecná zdravotní pojišťovna dostává do finančních problémů. Situace ve vypořádání finančních vztahů mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a zdravotnickými zařízeními vyžaduje, aby ministerstvo zdravotnictví urychleně vypracovalo k této problematice samostatný materiál pro jednání vlády.

Ve zdrojích na provoz organizací byly obsaženy i výdaje, které nehradí pojišťovna - příspěvky na provoz středním zdravotnickým školám, léčebnám dlouhodobě nemocných, prostředky na granty, prevenci AIDS. Další příspěvky byly vynaloženy na provoz církevních zdravotnických škol a na léčení dětí z Černobylu.

B) Na zdravotnictví v působnosti okresních úřadů a obcí s výdaje proti roku 1991 podstatně snížily (o 20,14 mld. Kčs), v důsledku provedených delimitací do sféry všeobecného zdravotního pojištění. Upravený rozpočet 1,7 mld. Kčs byl výrazně překročen skutečnými výdaji, které dosáhly 2,3 mld. Kčs.

Pro zdravotnická zařízení, která financovaly okresní úřady obce, byly pro rok 1992 vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu na výdaje ve výši 1,45 mld. Kčs a v průběhu roku byly upraveny 1,68 mld. Kčs, což představuje povýšení o 0,23 mld. Kčs. Tento rozdíl byl použit k posílení místních rozpočtů v oblasti zdravotnictví a na mzdová opatření ve výši 113,2 mil. Kčs.

3. 3. Neinvestiční výdaje na školství

Neinvestiční výdaje na školství vzrostly proti roku 1991 o 4,5 mld. Kčs (o 15,6%) a dosáhly celkové výše 34,4 mld. Kčs, z čehož 33,5 mld. Kčs připadá na výdaje na společenské služby pro obyvatelstvo. Srovnání s předešlým rokem, upraveným rozpočtem a proporci mezi ústředně a komunálně spravovanými výdaji dokládá následující tabulka:

Meziroční růst výdajů byl ovlivněn především započtením cenových dopadů u potravin, materiálů, paliv, energií, služeb, valorizací mezd, růstem nájemného z titulu přechodu některých zařízení z majetku České republiky do vlastnictví obcí a také výdaji na výchovu učňů středních odborných učilišť uhrazených ústředním rozpočtem (u nepřipravujících se pro konkrétního zaměstnavatele). Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy přijímalo během roku opatření k maximální hospodárnosti ve výdajích a opatření na podporu příjmové stránky.

Ministerstvo financí souhlasilo se souvztažným překročením příjmů a výdajů ve výši 0,33 mld. Kčs, z toho pro regionální školství 300,0 mil. Kčs a vysoké školy 29,7 mil. Kčs.

Rozsah výdajů na školství ovlivnil nárůst platů podle zákona č. 143/93 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. V souladu se zákonem č. 564/90 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, jsou prostřednictvím rozpočtu kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vypláceny mzdy a odměny pro všechny školy, tj. od předškolních zařízení až po vysoké školy.

K realizaci platové úpravy přispělo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jednak částkou 1,55 mld. Kčs z vlastních rozpisových rezerv v rámci schváleného rozpočtu a dále byl rozpočet posílen o 500 mil, Kčs z kapitoly VPS na úhradu mezd mistrů odborné výchovy a řešení změn ve mzdových předpisech. Celkové dopady valorizace platů tak činily 2,05 mld. Kčs, z toho pro regionální školství bylo určeno 1,844 mld. Kčs.

Dalším zdrojem posílení rozpočtu mzdových prostředků na realizaci uvedeného zákona byly prostředky uvolněné ve výši 0,99 mld. Kčs ze státního rozpočtu na základě usnesení vlády č. 552/92.

K realizaci opatření vlády k zajištění stability rozpočtového hospodaření byla v rozpočtu na školství vázána úspora 0,72 mld. Kčs.

A) Na výdaje ústředně řízeného školství bylo použito 2, 37 mld. Kčs, přičemž meziroční růst o 72,5% byl převážně ovlivněn uvedenou delimitací činností na školské úřady v působnosti ústředního rozpočtu.

Na opravy a údržbu bylo čerpáno 0,8 mld. Kčs a prostředky byly využity na zabezpečení běžné údržby a opravy objektů škol a školských zařízení, na modernizace a rekonstrukce objektů v havarijním stavu. Celkově se však nedařilo neuspokojivý stav školských budov a školských zařízení výrazněji zlepšit.

Materiální výdaje v roce 1992 činily 4,1 mld. Kčs a na mzdové prostředky bylo vynaloženo 14,12 mld. Kčs, tj. cca 1,78 krát více než v roce 1991.

B) Výdaje na školství v působnosti územních orgánů poklesly oproti roku 1991 o 6,15 mld. Kčs na 8,08 mld. Kčs. Upravený rozpočet kapitoly školství místní rozpočty výrazně (o 9,82%) překročily.

Z neinvestičních výdajů byl hrazen provoz základních škol, předškolních a školských zařízení. Ve výjimečných případech okresní úřady jsou zřizovateli některých speciálních škol a lidových škol umění a Magistrát hl. m.Prahy je zřizovatelem některých středních škol.

Na výdaje kapitoly byly poskytnuty mimořádné účelové prostředky na program podpory a ochrany mládeže, na rekonstrukci Komenského školy v Praze a na oslavy J. A. Komenského.

Materiální výdaje na školství v působnosti územních orgánů dosáhly 5,5 mld. Kčs. Na růst materiálních výdajů působily rostoucí ceny potravin ve školních jídelnách, rostoucí ceny paliv a energií, dále zvýšené ceny spojené s vybavováním nábytkem a DKP.

Problémy byly v zajišťování údržby škol a školských zařízení zejména v souvislosti s výrazně rostoucím počtem havarijních situací. Obecní úřady zajišťují opravy základních a mateřských škol, výdaje vzrostly v souvislosti se zvýšením cen stavebních prací a materiálů. Na údržbu a opravy bylo vynaloženo 1,7 mld. Kčs.

3. 4. Neinvestiční výdaje na kulturu

Celkové neinvestiční výdaje státního a územních rozpočtů na odvětví kultury dosáhly roce 1992 částky 4,25 mld. Kčs. Poklesly tak ve srovnání s rokem 1991 o 0,35 mld. Kčs.

Na výdajích státního rozpočtu se podílejí jak rozpočtové tak i příspěvkové a podobné organizace. V roce 1992 tyto organizace dohromady na neinvestiční účely vyčerpaly 1,41 mld. Kčs, tj. o 0,1 mld. méně v porovnání na skutečnost roku 1991 (index 93,38%). Na kulturu v působnosti územních orgánů bylo čerpáno 2,84 mld. Kčs, tj. o 0,25 mld. Kčs méně než v roce 1991.

V souvislosti s platovými úpravami došlo k posílení rozpočtu kapitoly 334 o 7 156 tis. Kčs.

K růstu výdajů došlo u památkově péče a církevních kulturních památek, a to nejen jako odraz probíhajících rekonstrukcí památkových objektů, z nichž je řada v havarijním stavu, ale i jako důsledek cenové liberalizace. Pokračovaly rekonstrukce divadel v Opavě, v Olomouci a v Ústí nad Labem, Břevnovského kláštera a některých hradů a zámků.

V průběhu roku 1992 byly provedeny některé úpravy vztahů státního rozpočtu k územním rozpočtům, které se promítly centrem uvažovaných výdajů i v kapitole kultura. Schválený rozpočet kapitoly ve výši 3,27 mld. Kčs byl snížen o 0,48 mld. Kčs vzhledem k regulaci výdajů státního rozpočtu a posílen na potřeby nové mzdové soustavy (75 mil Kčs).

Na konkrétní účely byly dále uvolněny během roku z rezervy státního rozpočtu a přesunem z rozpočtu ministerstva kultury finanční účelové prostředky na Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, na nové využití Památníku Lidice, na rekonstrukci kostelů v Nepomuku, Slezského divadla v Opavě, Špilberka, Besedního domu v Brně a na provoz Zemského divadla a Centra experimentálního divadla v Brně.

V průběhu roku byla provedena celá řada rozpočtových opatření. Na jedné straně muselo dojít k vázání části výdajů ve prospěch potřeb zajišťovaných místními orány a k posílení rozpočtové rovnováhy.

Na druhé straně došlo k posílení rozpočtu o prostředky kapitoly Všeobecné pokladní správy na rekonstrukce, údržbu a budování expozic (rekonstrukce rampy Národního muzea, opravy v Památníku národního písemnictví, rekonstrukce Klementina a objektu Národní knihovny v Hostivaři, údržba objektu UMPRUM v Brandýse nad Labem, oprava zámku Český Krumlov, obnova vozového parku MK ČR aj. v celkovém objemu 27,76 mil. Kčs), dále o prostředky na financování rekonstrukcí a oprav dalších významných kulturních památek v majetku státu a církví. Konkrétně bylo poskytnuto na Rudolfinum (68 mil. Kčs), Břevnovský klášter (9 mil. Kčs) apod.

Z mimořádné účelové rezervy státního rozpočtu byly uvolněny prostředky na financování zabezpečovacích zařízení pro ochranu movitých kulturních památek a cenných sbírkových předmětů a to jak pro ústředně řízené organizace, tak pro nestátní subjekty v celkové výši 0,5 mil. Kčs. Na pokrytí výdajů spojených s pořádáním XXVIII. mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary byly taktéž uvolněny mimořádné účelové prostředky ve výši 10 mil. Kčs.

3. 5. Výdaje na bezpečnost

Bezpečnostní úsek MV ČR v roce 1992 skutečně čerpal neinvestiční výdaje ve výši 6,88 mld. Kčs, tj. na 99,7% upraveného rozpočtu. V porovnání s rokem 1991 došlo k výraznému zvýšení asi o 23%.

Nad uvedené objemy byla v kapitole Všeobecná pokladní správa ponechána rezerva ve výši 200,0 mil. Kčs, z toho 126,0 mil. Kčs na financování činnosti sekretariátu zmocněnce vlády ČR pro otázky uprchlíků a 74,0 mil. Kčs na vybudování informačního systému "Evidence obyvatel", schváleného usnesením vlády č. 452/1991. V souvislosti s rozšířením humanitární pomoci dětem z bývalé Jugoslávie bylo dodatečně převedeno z rozpočtu federace do VPS MF ČR 10,0 mil. Kčs, čímž byl objem výdajů financování činnosti sekretariátu zmocněnce vlády pro otázky uprchlíků upraven na částku 136,0 mil. Kčs. Tato rezerva byla v průběhu roku postupně uvolňována na základě skutečného čerpání finančních prostředků na tyto účely.

3. 6. Výdaje na soudy a prokuraturu

Neinvestiční výdaje na soudy a prokuraturu dosáhly objemu 1,16 mld. Kčs. V porovnání s rokem 1991 byly neinvestiční výdaje vyšší cca o 0,23 mld. Kčs, z toho u mzdových prostředků o 0,20 mld. Kčs a u věcných výdajů vzrostly o 30 mil. Kčs.

Neinvestiční výdaje byly dále v průběhu roku posíleny k zajištění potřeb na realizaci zákona o soudních a mimosoudních rehabilitacích v kapitole ministerstva spravedlnosti a Generální prokuratury o 0,46 mld. Kčs.

Těžiště věcných výdajů v soudnictví a prokuratuře spočívá ve výplatě zákonných nároků osob zúčastněných na řízení před sody (výplata odškodnění v hotovosti soudně rehabilitovaným osobám, výplata odměn advokátům ex offo, advokátům v trestním rehabilitačním řízení; podle zákona č. 119/1990 Sb., znalečné a tlumočné, náhrady soudcům přísedícím, svědečné) a na straně druhé vytvoření základních technickým podmínek pro provoz soudů a prokuratur (výdaje na výkony spojů, energie a paliva a materiální zabezpečení administrativního provozu).

Ve věcných výdajích se promítlo pokračující řešení dislokačních problémů v souvislosti s restitucemi a rozšiřováním činnosti orgánů justice včetně obchodního a správního soudnictví.

Odškodnění osob podle zákona o soudních a zákona o mimosoudních rehabilitacích bylo prováděno kombinovaně. Z federálního rozpočtu bylo poskytováno odškodnění formou státních dluhopisů, z rozpočtu České republiky formou hotovostní. Pokud jde o výplatu odškodnění v hotovosti, bylo v průběhu roku vyplaceno 24 779 osobám celkem 0,41 mld. Kčs (v kapitole ministerstva spravedlnosti).

Nenaplnění předpokládaných počtů pracovníků vedlo k nedočerpání rozpočtu mzdových prostředků jak u soudů všech stupňů, státních notářství, tak i v organizacích české prokuratury.

Společným rysem zvýšeného čerpání mzdových prostředků jak pro soudy, tak i prokuraturu, bylo zabezpečení mzdových nároků zaměstnanců podle zákona ČNR č. 143/1992 Sb. a nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb. a zabezpečení platové úpravy podle zákona ČNR č.391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, který vstoupil v platnost dnem 15. 10. 1991 a nařízení vlády ČR č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury.

3. 7. Výdaje na státní správu

Upravený rozpočet na státní správu nebyl čerpán v částce 122,2 mil. Kčs především v důsledku hospodárného využití přidělených prostředků v nových kapitolách a regulačními opatřeními čerpání rozpočtových výdajů. Ve srovnání s rokem 1991 přitom došlo k dalšímu zvýšení výdajů do této oblasti, jak vyplývá z této tabulky:

Údaje upraveného rozpočtu na rok 1992 na státní správu i skutečné jejich čerpání v tomto roce byly ovlivněny zejména:

a) rozšířením stávajících ústředních orgánů státní správy i jejich počtu zejména v důsledku převodu působnosti z federace a zřízením nových centrálních orgánů - Nejvyššího kontrolního úřadu, Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, ministerstva mezinárodních vztahů a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu, což představuje čerpání neinvestičních výdajů částku 19 mil. Kčs, z toho ve mzdových prostředcích částku 7,5 mil. Kčs.

b) finančním krytím potřeby mzdových prostředků pro období květen až prosinec 1992 k zabezpečení platových úprav podle zákona č. 143/92 Sb., v celkové výši 80 mil. Kčs,

c) zahrnutím výdajů k úhradě vyúčtování nákladů na volby a k úhradě odškodnění v hotovosti podle zákonných úprav o soudních a mimosoudních rehabilitacích.

Státní správa zajišťovala v roce 1992 (mimo jiné) hladký průběh parlamentních voleb.

Celkové výdaje na volby realizované prostřednictvím ústředních orgánů a okresních úřadů dosáhly v České republice 0,68 mld. Kčs. Z toho hlavní objem prostředků na volby zajišťoval rozpočet federace (celkem 0,58 mld. Kčs). Ze státního rozpočtu České republiky byly provedeny úhrady politickým stranám podle zákona o volbách do České národní rady celkem 92,33 mil. Kčs (úhrada příspěvku politickým stranám za volby do ČNR podle počtu získaných hlasů).

Vlastní výdaje na zajištění voleb činily 0,40 mld. Kčs. Politické strany obdržely z rozpočtů federace a České republiky celkem 0,28 mld. Kčs.

Výdaje na zajištění voleb byly čerpány prostřednictvím:

- ministerstva vnitra 0,26 mld. Kčs na volební tiskoviny, na spojové služby, náklady na činnost České volební komise včetně náhrad mezd členů ČVK a krajských volebních komisí,

- Českého statistického úřadu, který zajišťoval zpracování volebních výsledků neinvestičními výdaji 21,6 mil. Kčs a investicemi do technického vybavení (výpočetní a spojová technika apod.) 10,8 mil. Kčs,

- okresních úřadů, které čerpaly na zajištění průběhu voleb 0,12 mld. Kčs na činnost volebních komisí.

4. Kapitálové výdaje a výdaje na vědu a výzkum

4. 1. Kapitálové výdaje

Celkový rozsah finančních prostředků, čerpaných v roce 1992 ze státního rozpočtu, představoval v okruhu investiční výstavby ústředně řízených hospodářských, příspěvkových a rozpočtových organizací částku 20.2 mld. Kčs. Objem investičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu obcí a okresních úřadů činil dalších 10.7 mld. Kčs. V celkovém objemu však komunální rozpočty proinvestovaly 30.2 mld. Kčs na drobné akce lokálního významu (např. malé čistírny odpadních vod, úpravy zelených ploch a další opatření zlepšující životní prostředí). Výrazný nárůst investičních výdajů byl umožněn především překročením vlastních příjmů obcí.

Státní rozpočet v roce 1992 v oblasti investiční výstavby sledoval jako základní priority řešení problému životního prostředí, včetně zabezpečení zdrojů pitné vody (podíl na rozpočtových výdajích 32.8%), dopravní infrastruktury (18,4%) a zdravotnictví (12,6%). V důsledku zásadních společenských změn bylo nutné věnovat zvýšenou pozornost i soudnictví, vězeňství a policii. Celospolečensky významné a investičně náročné akce byly ze státního rozpočtu dotovány účelově (režim individuálních a systémových dotací), popř. byla na jejich financování poskytnuta návratná bezúročná půjčka.

K zabezpečení optimalizace rozpočtových výdajů v investiční sféře přistoupilo ministerstvo financí k jejich regulaci a to ve dvou rovinách. Věcné ve vztahu k individuálním dotacím (zásadní preferování dokončovaných staveb) a finanční v rámci kapitol jednotlivých ústředních orgánů (čtvrtletní limitování investičních výdajů, včetně jejich konečného vázání). Regulovány byly průběžně i výdaje čerpané z kapitoly VPS státního rozpočtu s ohledem na vývoj příjmů.

Investiční výdaje, čerpané z kapitoly VPS státního rozpočtu, reprezentovaly zejména systémové dotace na ekologická opatření v severočeském a severomoravském regionu (včetně Sokolovska), na ekonomickou újmu, protiradonová opatření a vodohospodářské investice ve výši cca 2,4 mld. Kčs. Významnou položku ve výši 0,9 mld. Kčs představovaly i poskytnuté systémové dotace na informatiku státní správy, rekonstrukce vč. modernizace středních odborných učilišť a objektů po sovětské armádě a zabezpečovací systémy památkových objektů. Urychlení výstavby rozestavěných akcí, včetně pokrytí inflačního cenového vývoje bylo řešeno převážně u individuálně dotovaných staveb posílením výdajů o 1,2 mld. Kčs.

V průběhu roku byly dále investice v ústředně řízených organizacích posíleny z důvodu metodických změn přesuny z neinvestičních prostředků a to převážně ve školství (o 800 mil. Kčs).

Překročení výdajů u ústředně řízených rozpočtových organizací ve výši 0,3 mld. Kčs bylo kryto převážně z mimorozpočtových zdrojů (fondu životního prostředí, vedlejší hospodářskou činností, sdruženými prostředky).

Prostředky na individuálně dotované investiční akce ze státního rozpočtu poskytnuté v roce 1992 jednotlivým přímým investorům, dosáhly výše 12,3 mld. Kčs. V této sumě jsou zahrnuty jak dotace rozpočtovým, příspěvkovým organizacím a podnikatelským subjektům (především na výstavbu ekologických investic), tak i 394,6 mil. Kčs poskytnutých státním rozpočtem jako návratná finanční výpomoc vybraným podnikatelským subjektům.

Největší objemy individuálně poskytnutých dotací byly v roce 1992 určeny pro organizace v působnosti ministerstva zemědělství ČR a zdravotnictví ČR. Do sféry řízené prostřednictvím rozpočtů OÚ a obcí bylo poskytnuto 3,5 mld. Kčs.

Většina prostředků byla jednotlivými investory na realizovaných stavbách vyčerpána. Zůstatek činil pouze 0,06 mld. Kčs. Více než polovina zůstatku nevyčerpaných prostředky poskytnutých na individuální dotace připadá na stavby ministerstva zemědělství, což odpovídá, zhruba podílu tohoto resortu na celkovém objemu těchto dotací.

Z uvedených kapitálových výdajů představovaly z věcného hlediska výraznou rozpočtovou prioritu roku 1992 opatření ekologické povahy. Účelové výdaje státního rozpočtu na financování opatření k ochraně životního prostředí a výstavbu zdrojů pitné vody se oproti roku 1991 zvýšily v roce 1992 o 1,7 mld. Kčs a dosáhly celkové výše 9,2 mld. Kčs (z toho neinvestičních výdajů 0,3 mld. Kčs na poškozené lesní porosty exhalacemi).

Investiční prostředky ze státního rozpočtu byly přísně účelově a byly poskytovány formou individuálních dotací (5,7 mld. Kčs - zejména velké ČOV a zdroje pitné vody) a systémových dotací (3,2 mld. Kčs - vodohospodářské investice, protiradonová opatření, revitalizace říčních toků, opatření vodní nádrže Švihov, komunální ekologie severočeského a severomoravského regionu a Sokolovska).

V souvislosti s předpokládanou platností vyhlášky magistrátu hl. m. Prahy o stanovení městské zóny s omezením provozu mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (v roce 1993) bylo uvolněno ze státního rozpočtu (koncem roku 1992) na nákup ekologických vozidel pro ústřední orány cca 11 mil. Kčs.

Na významné investičně náročné stavby, jako je odsíření elektráren, byly poskytovány státní záruky (např. projekt Energy 1 na odsíření elektrárny Prunéřov II., opatření ve spalovacím procesu a přenosové soustavy představují záruky státního rozpočtu na půjčky, včetně úroků ve výši 11,8 mld. Kčs).

4. 2. Výdaje na bytovou výstavbu

V roce 1992 bylo na území České republiky dokončeno celkem 36 397 bytů, tj. o 5 322 méně než v roce 1991. K podstatnému snížení došlo u dodavatelské bytové výstavby (vlivem stagnace pro nedostatek finančních prostředků), naopak svépomocné formy zaznamenaly určitý vzestup.

Státní rozpočet uvolnil na rok 1992 na akce bytové výstavby celkem 1,2 mld. Kčs. Výši prostředků a jejich porovnání s rokem předchozím výrazně ovlivňuje přijatý systém financování komplexní bytové výstavby z výnosu emise státních obligací. Výdaje na družstevní a individuální bytovou výstavbu nejsou poskytovány na pokrytí nákladů staveb přímo, ale přes konkrétní stavebníky a stavební bytová družstva. Jejich charakteristika jako kapitálové výdaje je proto v tomto případě také zprostředkovaná.

a) Komplexní bytová výstavba (KBV)

Ve vazbě na koncepci bytové politiky pokračovalo omezení věcného programu komplexní bytové výstavby s cílem ukončit KBV podle finančních možností státu do konce roku 1993. Finanční objem potřebný na úplné dokončení KBV byl odhadnut na cca 26 mld. Kčs. Z dotace na KBV byly financovány pouze rozestavěné ucelené části staveb KBV zahájené do konce roku 1990. Okresní úřady zpracovaly seznamy rozestavěných staveb KBV, které byly závazným podkladem pro kontroly dodržení účelovosti dotace poskytnuté ze státního rozpočtu ČR.

Pro rok 1992 bylo eskou národní radou schváleno vyčlenění komplexní bytové výstavby z výdajové části státního rozpočtu ČR, na základě kterého byla vydána emise obligací v hodnotě 8,7 mld. Kčs. Současně byl zřízen zvláštní příjmový účet na vratky z prodejů objektů komerční občanské vybavenosti KBV, na nichž státní rozpočet participoval 70 procenty, a vratky státních příspěvků DBV. Na tomto účtě bylo shromážděno pouze 0,39 mld. Kčs, tj. 4,5% hodnoty vydaných obligací.

Za rok 1992 dosáhla suma financování rozestavěných ucelených částí staveb KBV 8,66 mld. Kčs, tj. 99,6% vydaných obligací. Objem použitých státních prostředků na KBV vzrostl proti roku 1991 o cca 0,72 mld. Kčs.

b) Družstevní bytová výstavba (DBV)

Na DBV a individuální bytovou výstavbu byla v roce 199 poskytována finanční, úvěrová a jiná pomoc podle vyhlášky č. 136/1985 Sb., ve znění vyhl. č. 74/1989 Sb. a vyhl. č. 73/1991 Sb., novelizované vyhláškou č. 398/1992 Sb. Zahajování nové družstevní bytové výstavby bylo (již od roku 1991) zastaveno.

Z rozpočtovaných výdajů bylo zajištěno 0,3 mld. Kčs, na DBV bylo čerpáno pouze 7,3 mil. Kčs a to na nárokové doplatky státních příspěvků (u staveb zahájených do 28. 2. 1991, u kterých již byly proplaceny zálohy na státní příspěvek). Vzhledem k přesunu částky 30 mil. Kčs na financování IBV bylo celkově čerpáno 77,3 mil. Kčs.