Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

c) Individuální bytová výstavba

Přesto, že finanční pomoc podle výše uvedené vyhlášky je fakultativní, (na jeden byt je možno poskytnout příspěvek stát do výše 50.000,- Kčs), nebylo v minulosti poskytování státních příspěvků na IBV de facto regulováno. Vrcholu bylo dosaženo v letech 1989 (čerpáno 1,3 mld. Kčs) a 1990 (čerpáno 4,37 mld. Kčs), kdy bylo umožněno mladým manželům do 30ti let získat krom základních příspěvků ještě dalších 150.000,- Kčs na jeden byt.

Již v roce 1991 byly výdaje státního rozpočtu ČR v této oblasti výrazně omezeny a po zrušení zvýhodnění pro mladě manžele bylo v roce 1991 čerpáno 0,58 mld. Kčs.

V rezervě státního rozpočtu bylo na rok 1992 (po úpravě z DBV) zajištěno na IBV 0,36 mld. Kčs (dalších 8 mil. Kčs bylo zapojeno z vratek prostředků z minulých let). Zahajování nových akcí bylo z titulu novelizace vyhlášky č. 136/1985 Sb., od 1. 1. do 1. 8. 1992 zastaveno.

Skutečné čerpání k 31. 12. 1992 bylo 0,42 mld. Kčs. V rámci restrikce výdajů na IBV požádalo ministerstvo financí okresní úřady (MÚ) o přijetí opatření k regulaci rozsahu smluv o poskytnutí státního příspěvku.

4. 3. Výdaje na vědu a výzkum

Státní rozpočet uvažoval na výdaje pro vědu a technologie v roce 1992 poskytované prostřednictvím kapitol s částkou 2,9 mld. Kčs a s částkou 0,8 mld. Kčs, které měly být poskytnuty jako účelové.

Podle vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 205/1991 se od roku 1991 neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky poskytované prostřednictvím resortních kapitol, tj. původně uvažovaných 9 mld. Kčs, staly orientačním ukazatelem rozpočtu. Tím bylo umožněno finanční prostředky přidělovat podle priorit, které si resorty samy stanovily. Na rozvoj vědy a technologií jednotlivé resorty v roce 1992 skutečně vynaložily prostřednictvím kapitol celkem 2,1 mld. Kčs, tj. o 0,8 mld. Kčs méně než předpokládal rozpočet. Účelově vynakládané prostředky z kapitoly VPS byly skutečně čerpány ve výši 0,72 mld. Kčs.

V roce 1992 tak bylo úhrnně skutečně realizováno 2,8 mld. Kčs výdajů na vědeckotechnický rozvoj, tj. o 0,86 mld. Kčs (o 23,5%) méně než v roce 1991.

Účelově poskytované prostředky ve výši 0, 72 mld. Kčs byly směrovány na řešení projektů základního výzkumu a programů vybraných vládou ČR. Koordinační rada pro vědu a technologie při Úřadu vlády ČR stanovila rozdělení těchto vázaných finančních prostředků a vláda ČR schválila svými usneseními č. 260/92 a č. 16/92 rozdělení pro příslušné resorty na tyto skupiny úkolů:

- rozpracované úkoly interních grantových agentur

- rozpracované úkoly podle usnesení vlády č.12/91

- ekologické projekty

- rozpracované úkoly býv. státního plánu

- nové projekty IGA, Hexagonála.

Prostředky byly poskytnuty rozpočtovým, příspěvkovým, státním i soukromým organizacím. Formou dotací bylo poskytnuta 0,6 mld. Kčs. Návratné finanční výpomoci činily 0,12 mld. Kčs.

Část finančního a věcného břemena aplikovaného výzkumu byla přenesena do podnikatelské sféry s cílem zefektivnit činnosti v oblasti vědy a výzkumu.

IV. VÝVOJ STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIV A PASIV

Do konce roku 1992 se do státních finančních aktiv České republiky zahrnovaly jednak prostředky na účtech u SBČS, které podle zákona ČNR č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky nebyly pro svou zvláštní povahu nebo význam zařazeny mezi účty státního rozpočtu, jednak vklady, resp. majetkové účasti státu u tuzemských společností a rovněž pohledávky státu z poskytnutých půjček (návratných finančních výpomocí) a realizovaných záruk. Do státních finančních pasív se zahrnovaly přímé závazky státu vůči SBČS a závazky vzniklé z emisí státních dluhopisů. Zahraniční pohledávky a závazky státu byly vedeny jen na úrovni federace.

Vývoj položek státních finančních aktiv a pasív ČR na rok 1992 charakterizují následující údaje:

Je zřejmé, že finančně majetková pozice České republiky byla v roce 1992 dlužnická a v průběhu roku se saldo této dlužnické pozice dále zhoršilo. Přírůstek státního zadlužení převýšil růst prostředků na účtech u SBČS, majetkových účastí u tuzemských společností i pohledávek státu z poskytnutých půjček a realizovaných záruk.

1. Operace na účtech České republiky u SBČS

Státní finanční aktiva české republiky na účtech u SBČS za rok 1992 celkově zvýšila o 548 mil. Kčs. Vzrostly zejména prostředky určené k financování komplexní bytové výstavby (714 mil. Kčs z výnosů příslušné emise státních obligací, příp. z vratek od investorů) a prostředky z výnosů jedné z prosincových emisí SPP (200 mil. Kčs určených na úhrady nákladů dluhové služby u dlouhodobých a střednědobých státních dluhopisů). Na operativní účet byla splacena (ve výši 73,3 mil. Kčs půjčka poskytnutá s. p. Spolana Neratovice a vyúčtovány kreditní úroky z bankovních účtů státních finančních aktiv (ve výši 221,4 mil. Kčs).

V rámci výdajových operací bylo z prostředků operativního účtu použito 600 mil. Kčs k založení rezervního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny podle zákona ČNR č. 551/91 Sb. a usnesení vlády ČR č. 744/92 (šlo o návratnou finanční výpomoc). Z účtu záruk za poskytnuté úvěry byly Investiční bance, a. s. Praha uhrazeny úroky za poskytnutou záruku na úvěr pro a. s. Mitas (59,5 mil. Kčs). V rámci státních finančních aktiv byly přechodně otevřeny u SBČS účty pro vypořádání majetku bývalého SSM a KSČ, jejichž zůstatky byly v listopadu převedeny ministerstvu hospodářství ČR.

2. Majetkové účasti státu u tuzemských společností

Majetkové účasti státu souvisejí s vklady státních prostředků na kapitálové vybavení některých společností, na jejichž fungování má stát zájem. Podíl státu (jeho ústředních orgánů) na základním kapitálu příslušných společností je deklarován držbou akcií, podílových listů či jiných cenných papírů.

V České republice vznikla první majetková účast v roce 1990. Týká se podílu ministerstva zemědělství a výživy na základním kapitálu Agrobanky a. s. Praha ve výši 53 mil. Kčs představující jednak peněžitý vklad 30 mil. Kčs, jednak nepeněžní vklad v podobě budovy a pozemku ve výši 23 mil. Kčs. Koncem roku 1991 k tomu přistoupila majetková účast státu v Českomoravské záruční a rozvojové bance, a. s. Praha a další účasti státu vznikaly v roce 1992.

Největší majetková účast státu byla v roce 1992 u Českomoravské záruční a rozvojové banky, do které byly již v roce 1991 (na základě § 5 zákona ČNR č. 579/1991 Sb.) vloženy ze státních finančních rezerv prostředky ve výši 0,9 mld. Kčs na vybavení základního kapitálu, rezervních a dalších fondů. Další prostředky ve výši 1 mld. Kčs byly pro záruční a rozvojovou banku uvolněny z účelové rezervy státního rozpočtu na rok 1992. Tyto prostředky byly určeny k podpoře malého a středního podnikání, a to na řešení strukturálních problémů (785 mil. Kčs), podporu podnikání v regionech v a v pohraničí (160. mil. Kčs) a k dalším účelům.

3. Návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry

Z rezervy státního rozpočtu ČR byly poskytnuty návratné finanční výpomoci v rámci programu podpory rozvoje průmyslové výroby, který schválila 5. března 1991 Hospodářská rada vlády ČR. V průběhu roku 1991 bylo čerpáno 160 půjček v celkové výši 505,2 mil. Kčs. V roce 1992 byly poskytnuty návratné výpomoci na podporu ekologických opatření se splatností rozloženou od roku 1993 až do roku 1998. Na základě usnesení vlády ČR č. 260/92 bylo v rámci rezerv státního rozpočtu uvolněno dalších 117,5 mil. Kčs na realizaci programu rozvoje vědy a technologie. Z této částky bylo skutečně čerpáno pouze 109,1 mil. Kčs (přitom 6,4 mil. Kčs tvoří neavizované otevření účtu u 14 subjektů).

Návratné finanční výpomoci z kapitoly VPS (jako mimořádné výdaje státního rozpočtu ČR) byly poskytovány převážně v roce 1990 a motivovány kritickým nedostatkem finančních prostředků organizací pro zabezpečení ekologických požadavků (likvidace PCB), příp. snahou pomoci bývalým státním lázním při rekonstrukcích lázeňských objektů. Zvláštní část tvořily zálohové dotace poskytované formou návratných výpomocí na úhradu minimálního povinného přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb. V roce 1992 byla poskytnuta návratná výpomoc podniku Zetor Brno na úhradu splátek úvěrů, vázaných státní zárukou ČR. Jednalo se o částky 255 mil. Kčs (pro ČSOB) a 179 mil. Kčs (pro Komerční banku).

V souvislosti se zahájením činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny byla dle usnesení vlády ČR č. 744/92 ze státních prostředků uvolněna částka 1 mld. Kčs jako návratná finanční výpomoc na založení rezervního fondu. Z této částky bylo 600 mil. Kčs hrazeno ze státních finančních aktiv a 400 mil. Kčs ze státního rozpočtu.

Přehled o vývoji pohledávek ČR z poskytnutých návratných finančních výpomocí v roce 1992 ukazuje tabulka:

Z uvedených údajů je zřejmé, že u nové poskytnutých finančních výpomocí jsou s ohledem na termíny splatnosti převedeny pohledávky na rok 1993 v plné výši. U výpomocí, poskytnutých před rokem 1992, je patrna neschopnost jednotlivých dlužníků hradit (až na výjimky) splátky z vlastních zdrojů. V rámci finančního vypořádání 1991 byla proto odepsáno (na úkor dotací dávaných zemědělcům) 80 mil. Kčs poskytnutých na likvidaci PCB (čj. 193/61476/92). Rovněž v rámci finančního vypořádání 1991 byly zálohové dotace, poskytnuté v roce 1990 organizacím bývalého ministerstva, výstavby a stavebnictví na minimální povinný příděl do FKSP, převedeny ve výši 5,8 mil. Kčs na nenávratnou dotaci (čj. 191/61471/92).

Jednou z forem pomoci státu bylo poskytování záruk za bankovní úvěry pro podnikovou sféru, a to od domácích bank a od roku 1992 i bank zahraničních. Vnitřní úvěry poskytovaly banky převážně na zavádění nových výrob či modernizaci stávající technologie a ve snaze zajistit si návratnost svých pohledávek požadovaly v některých případech jejich krytí státní zárukou. Zahraniční úvěry směřovaly v roce 1992 do oblasti rozvoje infrastruktury a zlepšení životního prostředí. Výjimku tvořil úvěr od Landerbank (Rakousko) pro Zetor Brno, který byl využit na splacení zbývající části již splatného úvěru od Komerční bank (vázaného státní zárukou).

Přehled o vývoji bankovních úvěrů, krytých státní zárukou ČR, uvádí následující tabulka (pro zahraniční úvěry je použit přepočítací kurs 1 US = 30 Kčs):

Z důvodu vysoké platební neschopnosti dlužníků bylo z titulu záruky nezbytné realizovat v roce 1992 značnou část splatných pohledávek z prostředků státního rozpočtu ČR. V případě podniku Mitas Praha, byly uhrazeny ze státních finančních aktiv úroky za úvěr ve výši 59,5 mil. Kčs. Také splacení úvěru pro Východočeskou cukerní a. s. ve výši 200 mil. Kčs bylo realizováno ze státního rozpočtu (o tuto částku byly vázány schválené neinvestiční dotace kapitoly ministerstva zemědělství). K zajištění splacení úvěru byla podniku Zetor Brno, poskytnuta návratná finanční výpomoc 434 mil. Kčs a z kapitoly VPS státního rozpočtu uhrazeno 203 mil. Kčs. Celkově se pohledávky státu z realizovaných záruk za rok 1992 zvýšily z 30,2 mil. Kčs na 262,5 mil. Kčs.

4. Vývoj státní zadluženosti

Přímé závazky státu vůči emisní bance (SBČS) se v roce 1992 týkaly schodku státního rozpočtu ČR za rok 1991. Podle zákona ČNR č. 515/1992 Sb. byla původní výše schodku 13 618 mil. Kčs snížena takto:

Na snížený rozpočtový schodek 1991 ve výši 9 884 mil. Kčs bylo povoleno emitovat státní dluhopisy s dobou splatnosti do 5 let. Po celý rok 1992 byl však na bilančním účtě vedený rozpočtový schodek 1991 kryt přímým úvěrem SBČS. Emise střednědobých dluhopisů začala až v roce 1993. V březnu byla prodána 1. emise těchto dluhopisů v částce 2.095 mil. Kč se čtyřletou dobou splatnosti a s ročním výnosem do doby splatnosti 14,6%. Dluhopisy byly poprvé nabídnuty široké veřejnosti včetně obyvatelstva.

Dne 1. února 1992 vstoupil v platnost zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS, podle kterého schodky běžného hospodaření státního rozpočtu nesmí být úvěrovány přímým úvěrem centrální banky. Krytí rozpočtových schodků a financování některých veřejných potřeb řešilo ministerstvo financí zavedením nových dluhových nástrojů - emisí státních cenných papírů.

K řešení dočasného nesouladu příjmů a výdajů běžného hospodaření státního rozpočtu byly v roce 1992 používány (podle zákona č. 579/1991 Sb., o změně a doplnění zákona o rozpočtových pravidlech) státní pokladniční poukázky. Tento krátkodobý, vysoce likvidní instrument peněžního trhu byl finančním trhem příznivě přijat. Dluhopisy byly prodávány obchodním bankám. Jejich prodej se provádí se srážkou (diskontem) a jejich zpětný odkup se realizuje za nominální hodnotu. Prodej byl prováděn v aukcích americkým způsobem, kde byly přijímány cenově nejlevnější nabídky až do výše draženého objemu, přičemž za každou jednotlivou přijatou nabídku obdržel dražitel cenu, kterou do aukce sám nabídl. Aukční převis nabídky nad poptávkou byl v rozmezí od 10 do 80 procent nad aukcemi realizovaným objemem.

Tabulka ukazuje základní charakteristiky jednotlivých emisí:

Vývoj diskontní míry státních pokladničních poukázek odpovídal v průměru roku zhruba vývoji diskontních sazeb centrální banky. Od 20. února do konce roku činila průměrná diskontní sazba centrální banky 8,65%. Průměrná diskontní sazba státních pokladničních poukázek dosáhla výše 9,27% a byla pouze o 0,62 bodu vyšší než průměrná referenční hladina diskontu centrální banky ve srovnatelném období.

Zákonem České národní rady č. 579/1992 Sb. bylo rozhodnuto o emisi státních dluhopisů do výše 8,7 mld. Kčs na dofinancování komplexní bytové výstavby. V zákoně bylo uvažováno se splatností obligací do pěti let. Vývoj na finančním trhu a preference kupujících však požadovaly kratší dobu splatnosti.

Ministerstvo financí jako emitent stanovilo pevný 15% kupon s pololetní výplatou. Prodej proběhl aukčním způsobem v zaknihované podobě a byl určen vybranému okruhu obchodních bank. Emisní program byl rozdělen do dvou emisí.

V první, květnové emisi bylo prodáno 5,6 mld. Kčs s dvouletou dobou splatnosti. Bylo dosaženo průměrné výnosové sazby do doby splatnosti 13,85%. Druhá emise byla uskutečněna v srpnu. Bylo prodáno 3,1 mld. Kčs s tříletou dobou splatností a průměrnou výnosovou mírou 11,05%.

Náklady dluhové služby v roce 1992 činily:

Obdobně jako schodek státního rozpočtu za rok 1991 navrhuje se i schodek státního rozpočtu České republiky za rok 1992 ve výši 1 697 mil. Kčs a poměrnou část převzatého schodku čs. federace ve výši 4 667 mil. Kčs krýt dluhopisy s dlouhodobou splatností. Zatím jsou oba tyto rozpočtové schodky za rok 1992 kryty emisí státních pokladničních poukázek v nominální hodnotě 6,7 mld. Kč se splatností k 30. 6. 1993.

Ministerstvo financí rovněž navrhuje emitovat dlouhodobé dluhopisy k úhradě přímého úvěru státu u Československé obchodní banky ve výši 10.438 mil. Kč. Vydání dluhopisů nezhorší dlužnickou pozici státu, neboť dojde pouze k přeměně dluhu. Z výnosu dluhopisů bude splacen přímý úvěr státu u této banky. Aktem splácení se Česká republika vyrovná s dědictvím minulosti.

V. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍCH FONDŮ

Ke konci roku 1992 existovaly v České republice tyto státní fondy:

- Státní fond životního prostředí,

- Státní fond pro zúrodnění půdy,

- Státní fond kultury (zřízený zákonem ČNR č. 239/92 Sb. ze dne 14. 4. 1992),

- Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie (zřízený zákonem ČNR č. 241/92 Sb. ze dne 14. 4. 1992),

- Státní fond tržní regulace v zemědělství (zřízený zákonem ČNR č. 472/92 Sb. ze dne 22. 9. 1992).

Celoroční hospodaření však vykazují jen Státní fond životního prostředí a Státní fond pro zúrodnění půdy. Státní fond kultury a Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie v průběhu roku 1992 fakticky nezačaly hospodařit, jejich statuty byly schváleny až 17. 12. 1992 usneseními ČNR č. 118 a 119.

Úkoly Státního fondu tržní regulace v zemědělství ČR do konce roku 1992 zajišťoval Federální fond tržní regulace. Ten pak v souladu se zákonem Federálního shromáždění č. 601/92 Sb., o zrušení tohoto fondu podle ustanovení o přechodu práv a povinností do republikových fondů provedl rozdělení zůstatků hospodaření do státního fondu tržní regulace České republiky a Státního fondu tržní regulace Slovenské republiky v poměru 2 : 1. Pro Českou republiku představuje tento podíl částku 449,7 mil. Kčs.

1. Státní fond životního prostředí

Tento fond, zřízený zákonem č. 338/91 Sb., převzal v roce 1992 všechny závazky bývalého Státního fondu vodního hospodářství a Fondu ochrany ovzduší.

Celkové příjmy byly splněny ve výši 2 22,5 mil. Kčs, což představuje plnění schváleného rozpočtu na 87,6%. Rozhodující podíl příjmů připadá na poplatky za vypouštění odpadních vod a poplatky za znečištění ovzduší.

Ve srovnání s rokem 1991 vzrostly příjmy o 1 167,7 mil. Kčs, tj. o 93,0%, do fondu plynou i odvody za odnětí zemědělské půdy, které byly v r. 1991 zdrojem státního fondu pro zúrodnění půdy. Dalším neplánovaným zdrojem byl dar od vlády USA 276,2 mil. Kčs. Ze státního rozpočtu byla fondu poskytnuta dotace v částce 39 mil. Kčs.

Z celkových výdajů rozpočtovaných ve výši 2 765 mil. Kčs bylo vynaloženo 1 491,9 mil. Kčs, takže nebyly splněny o 1 213,1 mil. Kčs. Proti roku 1991 však výdaje vzrostly o 159,6 mil. Kčs. Na ochranu čistoty vod bylo vynaloženo 943,1 mil. Kčs, na ochranu půdy 11,4 mil. Kčs, na ochranu čistoty ovzduší 509 mil. Kčs.

Část fordu na realizaci ekologických staveb je možno vyjádřit v ukazatelích odstranění znečištění, jež by jinak nepříznivě ovlivnilo životní prostředí: Celkový přínos staveb ukončených v roce 1992 představuje snížení úrovně organického znečištění v oblasti vodních toků ve výši 12 510 tun/rok vyjádřené biochemickou spotřebou kyslíku za 5 let, tj. cca 9% z celkového znečištění v rámci ČR a 14 770 tun/rok nerozpuštěných látek, což představuje 7,6% z celkového znečištění v ČR. Celkový přínos staveb na snížení znečištění ovzduší podporovaných fondem a ukončených v roce 1992 představuje snížení o 4.040 tun emisí za rok, z toho 3 554 tun SO₂ za rok.

Na výši zůstatku prostředků ke konci roku se podílí zejména rozhodnutí o poskytnutí podpor z prosince 1992, které budou čerpány až v roce 1993 (163,5 mil. Kčs), rezerva na vyúčtování záloh na úplaty za znečišťování vod za rok 1992 (150 mil. Kčs), dar od vlády USA s účelovým určením na řešení akcí s vysokým stupněm přínosů v ekologické oblasti (275,2 mil. Kčs) a vytvoření kapitálové rezervy fondu (200 mil. Kčs).

2. Státní fond pro zúrodnění půdy

Počáteční stav finančních prostředků k 1. 1. 1992, který činil 269,5 mil. Kčs, se na konci roku 1992 snížil na 51,9, mil. Kčs. Fond již nerozpočtuje odvody za odnětí zemědělské půdy, celkové příjmy v částce 11,5 mil. Kčs jsou z titulu vratek dříve schválených akcí. Výdaje fondu byly použity na úhradu závazků z minulých let a proti roku 1991 jejich objem klesl ze 362,8 mil. Kčs na 232,1 mil. Kčs.

3. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

Jediným příjmem tohoto fondu byl příplatek k ceně vstupného na veřejná filmová představení, vybíraný ve výši 1 Kčs podle zákona č. 241/1992 Sb. Zůstatek těchto prostředků činí ke konci roku 1992 částku 4,5 mil. Kčs.

Obecnou povinnost ověření ročních účetních závěrek státních fondů auditorem v současnosti platná rozpočtová pravidla České republiky nestanovují. U fondů zřízených před rokem 1992, tj. Státního fondu životního prostředí a Státního fondu zúrodnění půdy, nebyla tato povinnost stanovena ani v zákonech, jimiž byly fondy zřízeny.

U nově vzniklých státních fondů je ověřování účetní závěrky auditorem v zákonech o jejich zřízení zakotveno.

U Státního fondu kultury, zřízeného zákonem č. 239/1992 Sb., je tato povinnost obsažena v § 6. Správce fondu však o audit nepožádal s vysvětlením, že hospodaření fondu dosud nebylo zahájeno a v roce 1992 nebyly realizovány žádné příjmy ani výdaje.

U Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie vyplývá povinnost ověřování účetní závěrky auditem z § 6 zákona č. 241/1992 Sb. Audit však nebyl proveden proto, že fond nebyl do 31. prosince 1992 zapsán v podnikovém rejstříku a účetnictví bylo vedeno na zvláštním účtu v rámci ministerstva kultury.

Také u Státního fondu tržní regulace v zemědělství České republiky, kde je povinnost ověření účetní závěrky auditem stanovena v § 5 zákona č. 472/1992 Sb., nebylo v roce 1992 zahájeno samostatné hospodaření.

1. Státní fond životního prostředí

2. Stání fond pro zúrodnění půdy [Závěrečný účet státního fondu pro zúrodnění půdy nebyl předložen samostatně, ale byl součástí státního závěrečného účtu kapitoly č. 329 - ministerstva zemědělství ČR]

3. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

4. Státní fond kultury