Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Obsah:

I. Ekonomický vývoj v České republice v 1.čtvrtletí 1993

II. Zpráva o plnění státního rozpočtu

III.Tabulka plnění státního rozpočtu

Předkládá: doc. ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

Zpracoval: ing. Ivan Kočárník, CSc.

místopředseda vlády a ministr financí České republiky

I. Úvod

V 1. čtvrtletí letošního roku byl vývoj české ekonomiky zásadně ovlivněn některými významnými faktory:

- pokračující recesí vyspělých tržních ekonomik a s tím souvisejícími sílícími ochranářskými tendencemi,

- vznikem samostatného státu a rozdělením měny, - daňovou reformou.

Podle předběžných údajů lze ekonomický vývoj v I. čtvrtletí charakterizovat zejména:

- určitým poklesem hrubého domácího produktu o 4,5% - 5% proti stejnému čtvrtletí 1992,

- jednorázovým růstem cen v důsledku daňové reformy a postupnou stabilizací cenové hladiny

- propadem obchodu se Slovenskou republikou, který se postupně zmírňuje,

- stagnací míry nezaměstnanosti,

- mírným přebytkem platební bilance, - růstem reálných mezd,

- mírným přebytkem veřejných rozpočtů.

II. Ekonomický výkon

A. Nabídka

Podle předběžných odhadů se objem HDP, vytvořeného v 1. čtvrtletí roku 1993, reálně pohybuje o 5% pod úrovní stejného čtvrtletí roku 1992 a o 4,1 pod úrovní 4. čtvrtletí 1992. Odhady vývojových tendencí nabídky v prvních měsících r. 1993 se shodují s tendencemi založenými v r. 1992. Vliv specifických činitelů z počátku r. 1993, zejména pokles obchodní výměny se Slovenskem, se však projevily určitým snížením objemu průmyslové produkce. Celková průmyslová produkce za období leden-březen 1993 poklesla podle odhadů o 7,8% proti st. obd. m.r. Poklesy se zpomalují, zatímco v lednu 1993 činilo snížení výroby 10,3% za leden-únor to bylo 7,9%. Vývoj za leden až březen ve srovnání s předchozím rokem ukazuje graf (jen za vykazující organizace nad 21 pracovníků):

Výrazné oživení stavební výroby v roce 1992 bylo v I. čtvrtletí 1993 vystřídáno poklesem, ovlivněným především výsledky za měsíc leden, kdy pokles celkové stavební výroby činil 19,1% proti lednu 1992. Pokles za období leden-únor 1993 činil již jen 10,7% proti st. obd. m.r. a za leden-březen 7,2%. To signalizuje, že lednový pokles byl přechodným jevem. Následující graf ukazuje, že dynamika únorového oživení je vyšší než v předchozím roce a v březnu se s loňským rokem zhruba shoduje (jen za vykazující organizace nad 24 pracovníků):

Předběžné odhady ukazují, že pokračují tendence růstu výkonů služeb.

B. Poptávka

Podle předběžných údajů došlo v 1, čtvrtletí (proti stejnému období m.r.) k reálnému poklesu maloobchodního prodeje o 1,6% a investic o 7, 5%.

Na straně poptávky se negativně projevil.pokles zahraniční poptávky po našem zboží, který je jednak odrazem pokračující recese v zemích s vyspělou tržní ekonomikou (včetně jejich ochranářských opatření), především však snížení exportu zboží na Slovensko (předběžně odhadováno na téměř 46%).

III. Vývoj cen

Po prvotním vzestupu se ceny v průběhu čtvrtletí stabilizovaly. Spotřebitelské ceny se zvýšily v lednu 1993 (proti předchozímu měsíci) o 8,5% především uplatněním nového systému dáni. Projevily se zde i expektace možných důsledků rozdělení státu, které posilovaly sklon obyvatelstva ke spotřebě a udržovaly reálnou poptávku i při růstu cen. Dalším faktorem bylo i uvolnění určitých zadržovaných tlaků ze strany růstu nákladů, které podnikatelé v průběhu roku 1992 utlumovali spíš ve svém hospodářském výsledku.

Hladina spotřebitelských cen v březnu 1993 se od počátku roku zvýšila o 10,6% (v tom ceny potravinářského zboží o 8,1% nepotravinářského zboží o 9,3% veřejného stravování o 17,2% a služeb o 15,2%). Vývoj spotřebitelských cen ukazuje graf:

Nejrychleji se stabilizovaly ceny potravinářského zboží, které vzrostly v lednu o 8,2% v únoru jen o 0,3% a v březnu dokonce poklesly o 0,5%.

IV. Nezaměstnanost

V prvním čtvrtletí nedošlo k výrazným pohybům v nezaměstnanosti, pokračují však strukturální změny zaměstnanosti. Svědčí o tom zejména pokles zaměstnanosti v organizacích nad 24 pracovníků, který činil za leden-únor 1993 proti stejnému období m.r. v průmyslu 7% a ve stavebnictví 2%.

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání se v lednu 1993 proti konci roku 1992 zvýšil o 20 tis. osob a tento růst nezaměstnanosti již v dalším průběhu čtvrtletí nepokračoval. Zatím tedy nedošlo k výraznějšímu očekávanému dopady transformačních procesů na úroveň zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se znovu stabilizovala na nízké hodnotě kolem 3% jak ukazuje graf:

Koncem 1. čtvrtletí bylo evidováno 152 tis. uchazeči o zaměstnání, z toho 71 tis, osob pobíralo příspěvek v nezaměstnanosti: Ve struktuře nezaměstnaných je zastoupeno 72% dělníků, 18% THP a 10% absolventů škol.

Klidnou situaci na trhu práce charakterizuje i nabídka 73 tis. volných pracovních míst, kdy na 1 volné pracovní místo připadají v průměru České republiky 2 nezaměstnaní.

Nezaměstnanost je však regionálně výrazně diferencována, nejnižší je v Praze, kde nabídka pracovních míst převyšuje poptávku. Nejvyšší nezaměstnanost je setrvale v okresech Bruntál, Vsetín a Louny (okolo 6,6), kde se kumulují problémy pracovních míst i dopravy do zaměstnání.

V. Vnější vztahy

1. Vnější vztahy bez vztahů ke Slovenské republice

Oproti roku 1992 došlo v 1. čtvrtletí 1993 ve vnějších vztazích k určitým změnám. Pozitivem je, že navzdory expektacím se před měnovou odlukou podařilo udržet stabilní výši celkových devizových rezerv. Po měnové odluce došlo k růstu celkových devizových rezerv (z 3,6 mld. USD na počátku roku na 4 mld. USD na konci čtvrtletí) a k výraznému posílení devizových rezerv centrální banky (z 0,9 mld. USD na počátku roku na 1,3 mld. USD na konci čtvrtletí). V průběhu období docházelo k vnitřním přelivům devizových rezerv - před měnovou odlukou od centrální banky k bankám komerčním, po odluce zpět do centrální banky. Příznivě se vyvíjel kapitálový účet, naopak nepříznivý je vývoj obchodní bilance, který nebyl dostatečně kompenzován ostatními položkami běžného účtu. Devizový kurs je nadále stabilní.

V oblasti obchodní bilance pokračují nepříznivé trendy z minulého roku. Saldo (mimo Slovensko) skončilo za 3 měsíce roku 1993 deficitem 1,7 mld. Kč.

Dovoz vzrostl za leden-březen proti stejnému období roku 1992 o 21,0% zatímco vývoz poklesl o 3,1%.

Zahraniční obchod se vyvíjel značně diferencovaně ve vztahu k jednotlivým ekonomickým teritoriím. Dynamičtěji se vyvíjel obchod se státy s vyspělou tržní ekonomikou. Vývoz do těchto zemí poklesl za leden-březen 1993 v porovnání se stejným obdobím roku 1992 o 2,6% dovoz vzrostl o 39,9%. Saldo obchodu s těmito zeměmi bylo schodkové ve výši 0,8 mld. Kč, z toho se zeměmi Evropského společenství Česká republika dosáhla přebytku 3,9 mld. Kč.

Pokračoval propad výměny zboží s evropskými státy s transformující se ekonomikou - vývoz poklesl za leden-březen 1993 v porovnání se stejným obdobím roku 1992 o 38,9% dovoz vzrostl o 3,7%. Vývoz do zemí bývalého Sovětského svazu vzrosti o 12,7% dovoz klesl o 16,5%. Omezením na straně dovozu je malá schopnost těchto zemí nabídnout zajímavé produkty (vyjma ruské ropy), na straně českého vývozu pak nízká platební schopnost partnerů. Celková platební bilance v konvertibilních měnách skončila za 1. čtvrtletí podle předběžných odhadů ČNB přebytkem ve výši 0,1 mld. USD. Tohoto výsledku bylo dosazeno při mírném deficitu běžného účtu (odhad 50 mil. USD) a výrazném přebytku kapitálového účtu, na kterém se výrazně podílel příliv přímých investic (250 mil. USD).

Ke konci března činil stav devizových rezerv ČNB 1,3 mld. USD (oproti 0,9 mld. na počátku roku). Celková výše devizových rezerv bankovní soustavy se pohybuje okolo 4 mld. USD.

2. Vnější vztahy ke Slovenské republice

Novým fenoménem ve vnějších vztazích je zařazení Slovenské republiky mezi zahraniční subjekty. Po uskutečnění měnové odluky byl zaveden v rámci platební dohody specifický systém vzájemného zúčtování prostřednictvím clearingu.

Na výši a dynamice zahraničního obchodu se projevily všechny problémy utváření obchodních vztahů mezi dvěma novými státy. Z počáteční nízké úrovně (cca 50 loňského roku) dochází postupně ke zvyšování vzájemné obchodní výměny mezi ČR a SR. Oproti měsíčnímu průměru r. 1992 se obchodní výměna v březnu 1993 pohybovala již na úrovni 70: Podle odhadu ČSÚ dosáhla za leden-březen obchodní bilance se SR přebytku 1,4 mld. Kč.

Struktura obchodní výměny mezi Českou a Slovenskou republikou je v podstatě symetrická, Zatímco stroje a zařízení se na celkovém vývozu z české republiky na Slovensko podílejí 28, v případě dovozu jde o 27,1. K určitým odchylkám dochází ze jména u podílu vývozu potravin (8,2). jejich dovozu (3,5) a u minerálních paliv (vývoz 15,6% dovoz 8,5%).

Pokud jde o platební vztahy se slovenskou republikou, saldo na clearingovém účtu tzv. nového bloku (platby za dovozy a vývozy po měnové odluce) činilo k 31. 3. 1993 21,7 mil. XCU (tj. 0,7 mld. Kč) ve prospěch ČR. V průběhu března dosáhlo saldo maximální výše 50,9 mil. XCU, tj. 33,9% mezního úvěru (150 mil. XCU). Od poloviny března začala výše salda postupně klesat (na 14,5 mezního úvěru ke konci čtvrtletí).

Na clearingovém účtu tzv. starého bloku (platební vypořádání pohledávek a závazků vzniklých mezi ČR a SR před měnovou odlukou) bylo ke konci března vykázáno pasivní saldo v neprospěch ČR ve výši 940,8 mil. korun. V průběhu března velikost tohoto salda postupně klesala.

Kumulativní saldo plateb na obou účtech'představovalo k 31. březnu hodnotu 212,8 mil. Kč ve prospěch ČR.

VI. Obyvatelstvo

Dominujícím jevem počátku roku 1993 je pokračování růstu reálné poptávky obyvatelstva po zboží a službách, a to navzdory růstu cen, vyvolanému daňovou reformou.

Expektace zániku společné měny a provedení měnové odluky se projevilo i v atypickém pokračování růstu vkladů (v lednu zpravidla klesají) a v prudkém snížení hotovostí.

Příjmy obyvatelstva vzrostly nominálně za leden-únor 1993 oproti srovnatelnému období roku 1992 o 16,9%. Vývoj mezd nebyl regulován. Průměrné měsíční mzdy za leden až březen 1993 se proti stejnému období m.r. zvýšily nominálně v průmyslu o 22,2% a ve stavebnictví o 28,7%. Při růstu spotřebitelských cen za tato období o 21,7% činilo reálné zvýšení průměrných mezd v průmyslu 0,4% ve stavebnictví 5,8%.

Výdaje obyvatelstva vzrostly v nominálních i reálných hodnotách. Poptávka obyvatelstva po zboží a službách v lednu-únoru 1993 byla reálně o 4,1% vyšší než ve stejném období m.r., z toho výdaje za zboží vzrostly o 2,1%, za služby o 10,0%.

VII. Měnový vývoj

Měnová politika ČNB svým restriktivním charakterem měla na jedné straně podíl na vytvoření důvěry k nové české měně a její stabilitě, na druhé straně však omezovala zdroje bankovního sektoru což se projevilo výrazným nárůstem úrokových sazeb s příslušnými dopady na možnosti oživení ekonomiky.

Růst peněžní zásoby v české ekonomice pokračoval v 1. čtvrtletí 1993 proti stejnému období m.r. značně pomalejším tempem, než v roce 1992, proti prosinci 1992 došlo k mírnému poklesu. Vývoj měnových agregátů ukazuje následující graf (údaje za únor jsou předběžné, údaje za březen jsou odhadem):

M1 = oběživo mimo banky a vklady na viděnou

M2 = M1 + termínované vklady a vklady vedené v cizí měně

Pramen: ČNB

Expektace provedení měnové odluky měly za následek výrazný pokles preference likvidity (to je podílu oběživa a vkladů na požádání na celkovém objemu peněžní zásoby). Hodnota tohoto ukazatele poklesla z 50,9% v prosinci 1992 na 46,4% koncem února, protože ekonomické subjekty uložily velkou část svých hotovostí do termínovaných nebo úsporných vkladů. Objem hotovostí klesl z 66,2 mld. Kč koncem r. 1992 na 28,5 mld. Kč po provedení měnové odluky. K 31. 3. činil stav oběživa 42,9 mld. Kč.

Vývoj peněžní zásoby byl vedle vlivu úvěrové emise ovlivňován i vývojem čistých aktiv české bankovní soustavy. Přechodný pokles čistých aktiv vůči zahraničí v závěru roku 1992 se po provedení měnové odluky změnil v opětný nárůst. Objem čistých aktiv (rozdíl mezi úvěry poskytnutými ČNB a komerčními bankami na Slovensko a mezi úvěry přijatými ze SR) vůči Slovenské republice se pohyboval podle odhadu koncem března na značně 'vysoké úrovni 50,6 ml.d. Kč.

Celkový stav domácích úvěrů v České republice se ke konci března 1993 podle odhadu proti stejnému období minulého roku zvýšil o 22,5, nárůst proti prosinci minulého roku, činí pouze 4%. Nízký nárůst domácích úvěrů souvisí s velmi malým objemem refinančních úvěrů poskytnutých ČNB komerčním bankám (stav k 31.3. 1993 činil pouze 1 mld. Kč proti 8,4 mld. Kčs ke konci r. 1992). Zájem o získání těchto úvěrů vedl k prudkému nárůstu aukční úrokové sazby na 20% p. a. v březnu.

Největší strukturní podíl na úvěrech mají státní podniky, avšak objem těchto úvěrů již od prosince roku 1991 absolutně klesá.

Na druhé straně objem úvěrů soukromému sektoru (včetně družstev) prudce expanduje. Jednou z příčin je i přebírání úvěrů privatizovaných podniků, ale současně tento trend svědčí jak o důvěře bank vůči soukromému sektoru, tak i o schopnosti tohoto sektoru předkládat při existujících úrokových mírách atraktivní investiční projekty. Úvěry soukromému sektoru (včetně družstev) činily koncem února 1993 220,1 mld. Kč, což je již 33,8% z domácích úvěrů.

Objem půjček obyvatelstvu (domácnostem) je dlouhodobě stabilizovaný na poměrně nízké..úrovni (7,1% ze stavu domácích úvěrů k 28.2. 1993).

Pohled na vývoj situace ve struktuře úvěrů poskytuje graf jejich absolutních přírůstků v dělení podle jednotlivých sektorů.

Z časového hlediska dochází k poklesu podílu dlouhodobých úvěrů ve prospěch střednědobých a krátkodobých. Příčinou jsou jednak splátky starších dlouhodobých úvěrů, jednak neochota bank poskytovat nové dlouhodobé půjčky vzhledem k jejich rizikovosti.

1. CELKOVÉ VÝSLEDKY STÁTNÍHO ROZPOČTU

Státní rozpočet České republiky byl schválen zákonem č.10/1993 Sb., jako vyrovnaný v úhrnném objemu 342,2 mld Kč.

Jeho vývoj, ve světle všech rizik a obav, se kterými vstupoval do fiskálně reformního roku 1993, je po třech měsících roku uspokojivý.

Od 11.února 1993 se rozpočet pohybuje v trvalém přebytku příjmů nad výdaji. Ke konci března bylo dosaženo objemu příjmů 86,5 mld Kč, což představuje 25,3% ročního rozpočtu, a objemu výdajů 76,0 mld Kč, což je 22,3% ročního rozpočtu. Účetně vykázaný přebytek k 31. březnu 1993 tak činil 10,4 mil Kč. Tento výsledek je však zkreslen tím, že banka technicky realizovala některé platby, příslušné k měsíci březnu (dotace místním rozpočtům, dotace na komplexní bytovou výstavbu), až 1. dubna. Reálně tak lze za objektivní považovat čtvrtletní přebytek ve výší cca 7,5 mld. Kč - tedy stav vykázaný k datu 1. dubna 1993.

I když pro ucelená hodnocení a prognózy jsou uplynulé tři měsíce příliš krátká doba, vyplývají z dosavadního vývoje rozpočtového hospodaření tyto základní skutečnosti:

- plnění především příjmové strany rozpočtu je ovlivněno určitou atypičností v počátku roku. Na jedné straně je posunuto nabíhání některých nových daní, na druhé straně byly celkové příjmy v prvních dvou měsících výrazně ovlivněny doplatky odvodů a daní roku 1992. Toto je i důvodem určité nerovnoměrnosti v rozpočtovém hospodaření v prvním čtvrtletí,

- nepotvrzují se katastrofické scénáře o propadu v příjmech z nových daní platných od ledna tohoto roku. Podle prvních a zatím velmi předběžných poznatků se jeví dosažení rozpočtovaného objemu příjmů jako reálné. Uspokojivý je především dosavadní vývoj daně z přidané hodnoty, která byla považována za nejkritičtější: položku příjmové strany. Určité problémy se ukazují u výběru záloh na daň z příjmů právnických osob; tento stav je v současné době analyzován ministerstvem financí,

- na dosavadní i budoucí vývoj rozpočtu nelze pohlížet jen z hlediska stavu za první tři měsíce. Je třeba vzít v úvahu též určitou sezónnost v rozpočtu, kdy zpravidla v prvním pololetí je rozpočet v přebytku, zatímco ve druhém pololetí se rozpočtový přebytek snižuje. Dosažený přebytek proto nesmí svádět k nekritickým optimistickým představám o volných zdrojích rozpočtu.

2. VÝVOJ PŘÍJMŮ VEŘEJNÝCH ROZPOČTU

2.1. Vývoj příjmů státního rozpočtu

Přehled o vývoji a plnění jednotlivých příjmů státního rozpočtu je patrný z následujícího přehledu:

v mil. Kč

Z tabulky vyplývá, že z celkového ročního rozpočtu příjmů ve výši 342,2 mld Kč činily příjmy za první tři měsíce 86,5 mld Kč, tj. 25,3%. Na celkových příjmech se podílejí příjmy z nové daňové soustavy 69,1%, příjmy z vyúčtování odvodů a daní roku 1992 20,9% a ostatní příjmy (tj. ty druhy příjmů, které existovaly v roce 1992 a jsou i v roce 1993) 10%. Objem příjmů z doúčtování roku 1992 a příjmů roku 1993 byl v jednotlivých měsících čtvrtletí následující (v mld Kč):

Z údajů je patrný náběh příjmů z nové daňové soustavy čase. Údaje za březen v zásadě potvrzují reálnou úroveň celkových; rozpočtovaných příjmů.

Daň z přidané hodnoty a daň z obratu

Na dani z přidané hodnoty (DPH) bylo za první čtvrtletí 1993 vybráno 16,0 mld Kč, což představuje 18,2% ročního rozpočtu.

Vývoj DPH lze hodnotit jako uspokojivý. Nižší než alikvotní (tj. 25%) plnění vyplývá z režimu placení, podle kterého byl úhrady DPH realizovány prakticky až od února 1993. Vybraných i mld Kč tady plně připadá na únor a březen. V únoru činil výnos DPH 7,5 mld Kč, po uplatnění odpočtů daně z obratu u zásob roku 1992 se snížil na 5,8 mld Kč. V zásadě příznivě se vyvíjelo plnění v březnu, kdy činil výnos 10,2 mld Kč. Rozdíl mezi únor a březnem je částečně způsoben platbou daně u dovozu, kterou u celní orgány provedly kumulovaně v březnu. Je třeba v této souvislosti vidět, že výrazný vliv na plnění DPH má právě současný vysoký objem dovozů. K 31. březnu 1993 činil objem vybrané DPH u dovozů 6,7 mld Kč, tj. 41,9% celkového výnosu daně.

Hodnoty vybrané daně za únor a březen pokrývají hodnot dvouměsíční alikvoty. Nulový výsledek DPH v lednu je přitom plně pokryt doplatkem daně z obratu realizovaným během ledna a začátku února, který představuje 9,1 mld Kč.

Pokud bychom usuzovali z výnosu prvních třech měsíců, lze říci, že výnos DPH byl stanoven reálně.

Spotřební daně

Spotřební daně představují s ohledem na výsledky prvních tří měsíců stabilní a rovnoměrný rozpočtový příjem. Jejich výnos činil 7,9 mld Kč, tj. 20,8% ročního rozpočtu.

Celkové plnění za první čtvrtletí je ovlivněno půlměsíčním posunem prvních inkas v lednu t.r., který se promítl do lednového výnosu, kdy bylo vybráno pouze 1,3 mld Kč. V únoru a březnu činila měsíční inkasa 2,9 mld Kč, resp. 3,8 mld Kč, což odpovídá očekávaným měsíčním rozpočtovým výnosům.

Dosavadní výsledky plnění spotřebních daní zakládají předpoklad v podstatě stoprocentního splnění rozpočtovaného objemu ke konci roku.

Clo

Na clech bylo od počátku roku do konce března vybráno 4,0 mld Kč, co je 53,1% ročního rozpočtu.

Příznivý vývoj této položky vyplývá především z vyššího neočekávaného objemu dovozů. Zhruba 1,2 mld Kč připadá na doúčtování celních povinností z roku 1992.

Z výsledků za první čtvrtletí lze usuzovat, že celoroční skutečný výnos cla by měl převýšit rozpočtovanou hodnotu.

Daň z příjmu právnických osob

Daň z příjmů právnických osob (DPPO) je rozpočtována celoročně ve výši 85,9 mld Kč. K 31. březnu bylo odvedeno 14,2 mld Kč, což je 16,6% ročního rozpočtu.

Vývoj DPPO a stav jejího výnosu ke konci března je částečně ovlivněn kalendářem placení této daně a zejména tím, že záloh daně vztahující se k běžnému měsíci inkasuje rozpočet převážně prvních dnech měsíce následujícího.

Pro účely analýz měsíčních výnosů je proto třeba eliminovat vliv denních zpoždění na konci měsíce. Vezme-li se za rozhodující měsíční období dobu od 6. do 5. dne následujícího měsíce, vychází plnění DPPO takto:

1. 1. - 5. 2. (leden) 5,4 mld Kč (z toho 1. 2. - 5. 2. 4, 4 mld)

6. 2. - 5. 3. (únor) 5, 7 mld Kč (z toho 1. 3. -5. 3. 3, 8 mld)

6.3. - 5.4. (březen) 7,0 mld Kč (z toho 1.4.-5.4. 3,8 mld)

Z těchto údajů vyplývá, že průměrný měsíční výnos DPPO či 6,03 mld Kč. Pokud by v průběhu dalších měsíců roku 1993 bylo dosaženo stejných výnosů, lze odhadovat, že výpadek daně by představoval cca 13 mld Kč. Nižší inkaso daně je předmětem trvalé pozornosti, podrobnější analýzy budou zpracovány. Předběžně lze říci, že svůj vliv sehrává platební neschopnost velkých podniků, obecná platební nekázeň u zálohové povinnosti některých podniků ale i přístup územních finančních orgánů při stanovování režii placení záloh plátcům.

Pojistné na sociální zabezpečení

Objem inkasovaného pojistného sociálního zabezpečení činí ke konci března 20,8 mld Kč, což je 21,4% objemu roční ho rozpočtu. Spolu s doplatky odvodu z objemu mezd z roku 1992 je celkový objem těchto přijmu na úrovni 25,1 mld Kč, tj. 25;8% ročního rozpočtu:

Zatímco především v průběhu února ještě vyvolávaly hodnoty vybraného pojistného určité pochybnosti o splnění rozpočtu, došlo v průběhu března ke zlepšení, jak ukazuje následující přehled:

Vzestupný trend v hodnotách vybraného pojistného potvrzuje i fakt, že mezi 15.březnem a 15.dubnem bylo inkasováno téměř 8,4 mld Kč. Předběžná prognóza tedy říká, že výnosy pojistného (spolu s doplatky odvodu z objemu mezd) by měly dosáhnout zhruba částky uvažovaně v rozpočtu, tj. 97, mld Kč. Přesnější odhad závisí na tempu růstu mezd a vývoji nezaměstnanosti.

Ostatní daňové a nedaňové příjmy

Výnosy ostatních daňových a nedaňových příjmů v prvním čtvrtletí (bez cla, včetně silniční daně) činily 5,4 mld Kč, tj. 22,5% ročního rozpočtované částky. Jejich vývoj v zásadě odpovídá předpokladům.

2.2. Příjmy okresních úřadů a obcí

(Následující přehled obsahuje pouze vlastní příjmy realizované finančními úřady a dotace ze státního rozpočtu)

(v mld Kč)

K 31. březnu bylo vybráno na daňových příjmech realizovaných prostřednictvím finančních úřadů určených pro rozpočty obcí a okresních úřadů 10,3 mld Kč. Informace o příjmech ve vlastní správě obcí a okresů nejsou dosud k dispozici, v tabulce jsou proto označeny křížkem.

Objem vlastních daňových příjmů je z více než poloviny tvořen vyúčtováním odvodů a daní roku 1992 (celkem 6 mld Kč) nich má největší váhu daň z příjmů obyvatelstva v objemu 5,1 mld Kč a doplatky důchodové daně fyzických osob ve výši 0,5 mld Kč.

Z "nových" příjmů roku 1993 u územních rozpočtů probíhá pozitivní plnění daně z příjmů ze závislé práce, kde bylo odvedeno za první čtvrtletí 3,8 mld Kč, tj. více než 31% roční rozpočtu. Vzhledem k termínům vyúčtování mezd po konci měsíce představuje tento objem prakticky inkaso za dva měsíce. Na druhé straně tato hodnota byla částečně zkreslena mylně odvedenými částkami daně ze mzdy z ledna 1993 na účet daně ze závislé práce Celkově však lze předpokládat překročení rozpočtu tohoto příjmu u místních rozpočtů. Naopak zatím nižší než alikvotní je plnění záloh na daň z příjmů fyzických osob - podnikatelů, kde bylo do konce března i inkasováno jen, 0,5 mld Kč, tj. necelých 10% rozpočtu této daně. Tento fakt je pravděpodobně ovlivněn několikadenní zpožděním plateb záloh, které tak naběhly na účty až v prvních dnech dubna. Signalizuje to i fakt, že jen za prvních šest dní dubna přibylo na účtech příjmů okresních úřadů a obcí zhruba 800 mil. Kč, které by z většiny měly představovat pravé čtvrtletní zálohy podnikatelů.

Vzhledem k termínu splatnosti (konec května) neinkasovaly během prvního čtvrtletí obce prakticky žádnou daň z nemovitostí.

V průběhu prvního čtvrtletí bylo uvolněno 6,4 mld Kč z plánované roční dotace územním rozpočtům ve výši 17 mld Kč Vyšším než alikvotním plněním dotace řešilo ministerstvo financí problémy s opožděným rozúčtováním vlastních příjmů rozpočtů a obcí u územních finančních orgánů.