Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Okresních odborných zdravotnických komisí pro posuzování privatizačních projektů zdravotnických zařízení

1. Okresní odborná zdravotnická komise (dále jen "komise") posuzuje návrhy základních a konkurenčních privatizačních projektů z hlediska

a) garance zdravotní péče, a to jak co do rozsahu, tak i odbornosti a dostupnosti v daném regionu

b) formální a věcné správnosti postupu dle Závazné osnovy pro zpracování privatizačních projektů dané vyhláškou č. 324/1991 Sb. ve znění vyhlášky č.526/1991 Sb. k provedení zákona č. 92/1991 Sb. ve znění zákona č. 92/1992 Sb.

2. Složení komise:

Právo účastnit se jednání okresních zdravotnických komisí má zástupce MZ ČR a MSNMP ČR.

Přizvaní členové se účastní jednání tehdy, pokud funkce posuzovaného zdravotnického zařízení odpovídá zájmové sféře organizace, jejíž jsou zástupci.

Pokud člen komise podává sám či jako člen společnosti privatizační projekt na zdravotnické zařízení, neúčastní se projednávání projektu na toto zdravotnické zařízení.

Členy komise ve smyslu bodu 2 jmenují příslušné orgány a organizace.

Členství v komisi je zastupitelné, člen se musí vždy prokázat pověřením organizace, kterou zastupuje.

Předsedu a místopředsedu volí členové komise tajnou volbou na prvním zasedání.

Jednatelem komise je člen okresní privatizační komise, který organizačně zajistí první jednání komise.

Organizační a materiálně-technické podmínky pro činnost komise zajistí MSNMP ČR.

Předseda a členové komise jsou povinni hájit zájmy státu při provádění privatizační politiky, znát a dodržovat příslušné zákony a ostatní obecně závazné právní předpisy.

Zasedání komise svolává a její jednání řídí předseda komise nebo místopředseda, kteří mohou svoláním komise pověřit jednatele. Na zasedání komise mohou její členové přizvat i další osoby, jejichž přítomnost je vzhledem k projednávaným otázkám na zasedání komise nezbytná.

Komise může přijímat rozhodnutí jen, je-li přítomna nadpoloviční většina stálých členů komise.

Komise je povinna o každém svém zasedání pořídit zápis. Zapisovatele určí předseda.

Člen komise, který s přijatým usnesením nesouhlasí, má právo požadovat, aby se v zápise uvedlo i jeho odchylné stanovisko.

Zápis obdrží zřizovatel posuzovaného zdravotnického zařízení, nejpozději do 10 dnů ode dne projednání.

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Petr LOM

Vážení,

v souladu s snesením vlády č. 553 ze dne 16. září 1992, které mi ukládá ve spolupráci s ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci a odbornými organizacemi zřídit odborné okresní zdravotnické komise (dále jen komise), předkládá Vám v příloze své rozhodnutí o těchto komisích spolu se Statutem a Jednacím řádem komise.

Žádám Vás o vyjádření stanoviska k předloženým materiálům a účasti Vašich zástupců v jednotlivých okresních komisích ve smyslu Statutu a Jednacího řádu. Současně žádáme o nahlášení jmen Vašich zástupců příslušné okresní privatizační komisi MSNMP ČR.

Pokud nejmenujete zástupce své organizace okresní privatizační komisi do 25.10.1992 předpokládáme, že nemáte zájem, aby se Vaše organizace účastnila práce v komisi.

S pozdravem

II. NÁVRH NOVÉHO POSTUPU POSUZOVÁNÍ A SCHVALOVÁNÍ PRIVATIZAČNÍCH PROJEKTŮ

Po zhodnocení dosavadního stavu schvalování privatizačních projektů Ministerstvo navrhuje, aby se při schvalování projektů nadále postupovalo takto:

1. Všechny projekty projedná a posoudí nejprve zakladatel privatizovaného podniku, a to tak, aby vždy posuzoval najednou všechny projekty předložené na stejný podnik a aby doporučil ke schválení vždy maximálně jeden předložený projekt.

2. U projektů, které nelze kvalifikovaně posoudit bez doplnění některých údajů, požádá zakladatel písemně o doplněni potřebných údajů. U těchto případů počká s posouzením ostatních projektů předložených na daný podnik, aby mohly být všechny předložené projekty posouzeny a vyhodnoceny navzájem.

3. Může-li doplnit chybějící údaje podnik, odpovídá za jejich doplnění zakladatel. Chybí-li v projektu údaje, které může doplnit jen předkladatel projektu, požádá zakladatel předkladatele. Pokud předkladatel nedoplní vyžádané údaje do 1 měsíce, nebude k projektu při projednávání ostatních projektů na daný podnik přihlíženo.

4. Projednané projekty předá zakladatel se svým stanoviskem Ministerstvu. Projekty, u nichž nedocházelo k vyžádání si doplňujících údajů podle bodu 3., předloží ve lhůtě stanovené vládou, tj.

- u podniků zařazených do druhé vlny privatizace do 16. 8. 1992,

- u zdravotnických zařízení jejíchž zakladateli, resp. zřizovateli jsou ústřední orgány státní správy, okresní úřady a obce do 7. 12. 1992.

Pokud byly na daný podnik předloženy některé projekty, které musely být doplněny podle bodu 3., projedná zakladatel tyto projekty tak, aby byly předloženy nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí lhůty stanovené vládou.

5. Ministerstvo předložené projekty projedná a vypracuje informaci.

- o projektech, které doporučilo ministrovi pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR (dále jen "ministrovi privatizace"), resp. vládě ČR ke schválení a

- o projektech, které doporučilo ministrovi privatizace neschválit.

Tyto informace poskytne ministerstvo nejpozději do 3 dnů po zaujetí svého stanoviska zakladatelům privatizovaných subjektů, vedoucímu úřadu vlády a ekonomickým ministrům vlády, tj.

Ministerstvo zdravotnictví

k rukám ministra MUDr. Petra Loma

Palackého nám 4

128 01 PRAHA 2

Vážený pane ministře,

k Vašemu dopisu č.j. PSS 1238 ze dne 30. 9. 1992, ve kterém nás žádáte o vyjádření stanoviska ke zřízení odborných okresních zdravotnických komisí k privatizaci majetku ve zdravotnictví, Vám sdělujeme toto:

město České Budějovice je do 1.1.1992 zřizovatelem nestátních zdravotnických zařízení na území města.

Podle zák. o péči o zdraví lidu (sbírka zákonů 86/1992) vyplývá toto:

podle § 31 jsou naše zdravotnická zařízení součástí soustavy zdravotnických zařízení. Podle téhož paragrafu, odst. 2 mají tato obecní zdravotnická zařízení povinnost poskytovat zdravotní péči ve spádových územích stanovených vyhláškou 242/91 Sb. Připomínám, že podle tohoto paragrafu mají tuto povinnost pouze zdravotnická zařízení zřizovaná MZ, okresními úřady a obcemi, nikoliv zdravotnická zařízení zřizovaná jinými subjekty nebo ostatními subjekty.

Podle zák. 550/91 § 10, odst. 3/ žádným způsobem nemůže být dotčeno právo pojištěnce na poskytování potřebné zdravotní péče v rámci stanoveného spádového území.

Z demografické situace vyplývá, že většina obyvatel okresu žije v Českých Budějovicích.

Je zřejmé a demokratické odvodit z těchto skutečností paritní zastoupení ve jmenované komisi. Spravedlivé zastoupení v odbor. okres, zdravotnické komisi je jen tehdy, když stát, samospráva a zřizovatel mají stejný počet členů. Ve Vašem schematu (statutu) stát tři členy (2 z okres. priv. komise a jednoho z OkÚ).

Z uvedených důvodů trváme na změně složení odborné okresní zdravotnické komise jejím rozšířením tak, aby stát samospráva i zřizovatel byly zastoupení třemi členy.

Na vědomí: Okresní privatizační komise p. Čáp

Veškeré předložené projekty řeší všechny majetko-právní otázky a odpovídají Závazné osnově pro zpracováni privatizačního projektu.

Z hlediska navržené privatizační metody doporučuje rada města ke schválení základní privatizační projekt zpracovaný ředitelstvím ZZ FK SEVER z důvodu, že zohledňuje zájmy všech lékařů zaměstnaných v ZZ PK SEVER. Tento projekt je nejlépe hodnocen odborným posudkem vypracovaným představenstvem OS ČLK a poskytuje městu dostatek možnosti dostát zákonným povinnostem v oblasti zdravotnictví.

Vzhledem k tomu, že v době zpracování základního privatizačního projektu nebyl znám privatizační záměr měst Rudolfov a Ševětín, byly navrženy v základním projektu přímé prodeje lékařům. Konkurenční projekty bezúplatných převod zpracované městy Ševětín a Rudolfov odpovídají záměru základního privatizačního projektu na budovu PK SEVER.

Konkurenční projekty zpracované společnosti PEDIATRIA a Zdravotnická společnost na Pražské tř. jsou identické s řešením v projektu základním.

Ostatní privatizační projekty rada města nedoporučuje zejména proto, že zohledňují zájmy menšího počtu lékařů pracujících v dotčených objektech a ordinacích než základní privatizační projekt.

Veškeré předložené projekty řeší všechny majetko-právní otázky a odpovídají Závazné osnově pro zpracování privatizačního projektu.

Z hlediska navržené privatizační metody doporučuje rada města ke schválení základní privatizační projekt zpracovaný ředitelstvím ZZ PK JIH z důvodu, je zohledňuje zájmy všech lékařů zaměstnaných v ZZ PK JIH.

Tento projekt je nejlépe hodnocen odborným posudkem vypracovaným představenstvem OS ČLK a poskytuje městu dostatek možností dostát zákonným povinnostem v oblasti zdravotnictví.

Vzhledem k tomu, že v době zpracováni základního privatizačního projektu nebyl znám privatizační záměr obce Pištín, byl navržen v základním projektu přímý prodej lékařům. Konkurenční projekt bezúplatného převodu zpracovaný obcí Pištín odpovídá záměru základního privatizačního projektu na budovu PK JIH.

O statni privatizační projekty rada města nedoporučuje zejména proto, že zohledňují zájmy menšího počtu lékařů pracujících v dotčených objektech a ordinacích než základní privatizační projekt.

Připomínky k privatizaci zdravotnických zařízení v městě České Budějovice

Protože neznám podrobnosti jednotlivých privatizačních projektů zdravotnických zařízení, jejich záměry a tedy budoucí funkce, mohu se vyjádřit k problematice spíše obecně.

Každý privatizační projekt musí zohledňovat zájem obecný, tedy potřebný rozsah a obsah poskytované péče. Vzniklá nestání zdravotnická zařízení jsou povinna se řídit zákonem České národní rady č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Dle tohoto zákona oprávnění k provozu těchto zařízení vzniká rozhodnutím o registraci Okresního úřadu (toto rozhodnutí musí obsahovat, jaký druh a rozsah zdravotní péče bude zdravotnické zařízení poskytovat). Značná odpovědnost v rozhodování při registraci jednotlivých zdravotnických zařízeních spočine na Okresních úřadech, aby byla udržena a dle potřeby rozšiřována síť nestátních zdravotnických zařízení na území města a v přilehlém okolí.

Při vlastním rozhodování o způsobu privatizace je nutno brát ohled na otázky ekonomické i funkční. U menších zdravotnických zařízení se navrhuje přímý prodej, v ojedinělých případech bezplatný převod na obec. Převažují projekty s předpokládaným přímým prodejem. Dojde-li k realizaci, pak je třeba vymezit, jaký bude vztah obce ke zdravotnickému zařízení.

Složitější otázka je u velkých zdravotnických zařízení, tedy poliklinik Jih a Sever. Jde o to, aby tyto objekty vykonávaly potřebné činnosti, byly náležitě udržovány a jejich činnost řádně řízena a koordinována. Zde se mi jeví prozatím jako účelnější převod do majetku obce (města) s tím, že zde mohou pracovat zdravotničtí pracovníci, kteří si pracoviště pronajmou a vedle nich ti, kteří o pronájem zájem nemají a mohu být zaměstnanci obce (města). Stejně tak vedení a řízení poliklinik, které musí směřovat k plynulé činnosti, může zůstat v kompetenci obce (města). Tento způsob nikterak nevylučuje do budoucnosti změnu na příklad v akciovou společnost s případnou (a možná výhodnou) spoluúčastní obce resp. města.

V privatizaci zcela zvláštní město zaujímá dopravní služba, která je dnes roztříštěná a neekonomická. Podle mého názoru by měla být v městě a okrese České Budějovice, jednotná a řízena jedním dispečinkem. Tyto otázky by měly být předmětem jednání zainteresovaných, za účasti Všeobecné zdravotní pojišťovny.

V Č. Budějovicích dne 17. listopadu 1992