Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpověď na interpelaci poslance Miroslava Rašky dopisem ze dne 3. srpna 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně Odpověď místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslance Miroslava Rašky. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Místopředseda vlády

a ministr zemědělství

České republiky

Ing. Josef Lux

Vážený pane poslanče,

ve smyslu interpelace pana poslance Miroslava Rašky ve věci převodu budovy spadající do majetku státního podniku Masoprogress a privatizace státního majetku spravovaného státním podnikem Masoprogress, státním podnikem Strojírny masného průmyslu Mikulov a SOU Mikulov uvádím tyto skutečnosti:

1. Privatizace státního podniku Masoprogess Praha

- státní podnik Masoprogress byl zařazen do I. vlny privatizace

- předložené privatizační projekty byly projednány v Meziresortní komisi MZe ČR a se stanovisky zakladatele předloženy MSNMP ČR k dalšímu řízení (MZe ČR nemá kompetenci schvalovat privatizační projekty, pouze se k nim jako zakladatel vyjadřuje).

Při dohadovacím řízení na MSNMP ČR bylo rozhodnuto, že odštěpné závody

- OS Masokombinát Mladá Boleslav

a 02 Provoz chladících vozů

budou privatizovány jako samostatné akciové společnosti podle předložených konkurenčních privatizačních projektů.

Ve smyslu tohoto rozhodnutí vyplynula změna způsobu privatizace zbytku majetku státního podniku (tzv. povinný privatizační projekt zahrnoval celý majetek státního podniku do akciové společnosti).

MSNMP ČR požádalo MZe ČR o zpracování zakladatelského privatizačního projektu s tím, že v zakladatelském projektu bude řešena problematika:

- odštěpného závodu 03- Projekce Praha,

- odštěpného závodu 04- Výpočetní technika Praha

- odštěpného závodu 05- Alimservis Ostrava

a podnikového ředitelství Praha se samostatnými úseky (úsek ekonomický, technický, obchodní, sklad dovozových konzerv, výrobna Jirčany, informačně bilanční centrum, správa skladů SFHR včetně majetku Strojíren Choceň).

Jedná se především o movitý majetek a dále o restituční nárok spojený s dokupem majetku Strojíren Choceň. Zakladatelským projektem nebude řešena privatizace správní budovy v Praze 1, Štěpánská ul. č. 63. vzhledem k té skutečnosti, že tato budova byla s účinností dnem 31. 12. 1991 bezúplatně převedena na MZe ČR. Pro orientaci uvádím:

Smlouva o bezúplatném převodu budovy na MZe ČR nabyla účinnosti dne 31. 12. 1991, tedy v době platnosti hospodářského zákoníku, který v § 26b stanovil, že orgán hospodářského řízení je oprávněn zakládat, měnit, rušit nebo stvrzovat oprávnění a povinnosti organizací. To se vztahuje i na oprávnění spravovat národní majetek. Hospodářský zákoník stanoví, že opatření je třeba projednat s organizací, které se týká.

Převod budovy ve Štěpánské ulici byl se státním podnikem Masoprogress projednán. Jednání u náměstka ministra ing. Altery se zúčastnili František Durlin, ředitel státního podniku, který také podepsal smlouvu o převodu budovy.

Ředitel stát. podniku Masoprogress pan Durlin namítá, že převod budovy na ministerstvo zemědělství není platný, protože na tento převod nebyla udělena vyjímka vlády z § 45 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., jde o mylný výklad právního předpisu.

Budova ve Štěpánské ulici je ve vlastnictví státu. Převodem ze státního podniku na ministerstvo nedošlo k převodu vlastnictví, nýbrž jen k převodu správy národního majetku a udělení výjimky nebylo nutné. (Příloha č. 1 - sdělení MF ČR)

I když k převodu budovy došlo za předchozí vlády, považuji převod správy majetku za správný, protože objekt bude nadále sloužit resortu ministerstva zemědělství a budou v něm umístěny organizace zemědělského a potravinářského charakteru.

Závěrem mi nezbývá než konstatovat, že převodem budovy v Praze 1, Štěpánské ulici č. p. 626/63 ze státního podniku Masoprogress na ministerstvo zemědělství nebyl porušen zákon a převod správy majetku byl proveden v souladu se zájmy resortu.

V závěru uvádím, že vedení státního podniku Masoprogress bylo prostřednictvím Územního odboru ČR v Praze požádáno o zpracování zakladatelského privatizačního projektu, který bude řešit privatizaci výše uvedeného (zbývajícího) majetku formou veřejné dražby a komplexně dořeší majetek Strojíren Choceň.

Předpokládám " že stanovený termín bude dodržen a příznivým způsobem ovlivní vlastní průběh privatizace státního podniku Masoprogress.

2. Privatizace státního podniku Strojírny masného průmyslu Mikulov

a/ K této části interpelace Vám sděluji, že účetní pohledávka státního podniku Masoprogress za stát. pod. Strojírnami masného průmyslu ve výši cca 50 mil. Kč byla zprostředkovaně (přes úroky z provozního úvěru) předmětem soudního jednání, a to:

- Krajského obvodního soudu v Brně čj. 10184/a1/706 dne 5. 11. 1992.

- Vrchního soudu v Praze čj. 5Cmo 72/93-51 dne 27. 5. 1993, jako soudu odvolacího, který rozhodnutí soudu prvního stupně ve prospěch SMP Mikulov s.p. potvrdil. V příloze č. 2 Vám tento rozsudek předkládám.

b/ Pro úplnost uvádím, že výše uvedenou částku. cca 50 mil. Kč představují zásoby (suroviny a materiál pro strojírenskou výrobu)., které byly kryty provozním úvěrem a s.p. Masoprogress uplatňoval u soudu zaplacení pouze úroků z tohoto úvěru. Z rozsudku vyplývají podle mého názoru vyčerpávající odpovědi na Vaše otázky.

c/ K Vaší obavě o darování státního majetku Vás mohu ujistit, že po schválení privatizačního projektu (zatím nebyl předložen ke schválení vládě) dojde k aktualizaci celkového majetku a nemůže dojít k jeho úniku.

d/ Průkaznost účetnictví lze doložit na požádání auditorskými zprávami, a způsob a stav hospodaření se zaměřením na způsob privatizace provedl odbor kontroly MZe ČR a neshledal žádné závažné nedostatky (lze též doložit).

3. SOU Mikulov

Středně odborné učiliště bylo zařazeno do seznamu vlády a nebude 5 let privatizováno.

S pozdravem

Přílohy:

čís. 1

čís. 2

Vážený pan

Ing. Miroslav Raška

poslanec PS

Parlamentu ČR

Praha

Na vědomí:

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda PS

Parlamentu ČR

Praha

Příloha č. 2

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Zachystalové a soudců JUDr. Zdeňka Kovaříka a JUDr. Evy Hodanové v právní věci navrhovatele: Masoprogress, s.p. Praha, zast. JUDr. Jaroslavem Tvrdíkem, komerčním právníkem v Praze, proti odpůrci: Strojírny masného průmyslu s.p. Mikulov, zast. JUDr. Radovanem Karasem, komerčním právníkem v Praze, o zaplacení Kč 8,337.740,82 s příslušenstvím o odvolání navrhovatele proti rozsudku Krajského obchodního soudu v Brně č.j. 10184/91/706 ze dne 5. 11. 1992

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Odpůrce je povinen nahradit navrhovateli náklady odvolacího řízení ve výši 10.470,- Kčs. Tuto částku zaplatí na účet JUDr. Radovana Karase, komerčního právníka v Praze.

Rozsudkem Krajského obchodního soudu v Brně shora uvedeného č.j. a data byla zamítnuta žaloba, jíž se navrhovatel domáhal na odpůrci zaplacení částky 8,337.740,82 Kčs s příslušenstvím. Navrhovateli byla uložena povinnost uhradit odpůrci k rukám JUDr. Radka Karase, komerčního právníka v Praze náklady řízení v částce Kčs 41.880,-. Rozsudek vychází ze zjištění, že rozhodnutím ministerstva zemědělství a výživy ČR č.j. 1566/90-323 z 22. 6. 1990, byl rozdělen s.p. Masný průmysl se sídlem v Praze a současně došlo ke vzniku nových státních podniků, mimo jiného též Masoprogressu s.p. Praha a Strojíren masného průmyslu s.p. Mikulov. Podle rozhodnutí zakladatele majetek, práva a závazky rozděleného státního podniku Masný průmysl přecházejí dnem 1. 7. 1990 v rozsahu určeném delimitačními protokoly ze dne 3. 5. 1990 a jejich dodatky na nově vznikající státní podniky. Současně se v cit. rozhodnutí zakladatele uvádí, že závazky související s hospodářskou činností a personálními záležitostmi zanikajícího s.p. Masný průmysl se sídlem v Praze přebírá nově vznikající s.p. Masoprogres.

V odůvodnění rozsudku se dále uvádí, že ze zakládací listiny navrhovatele vydané ministerstvem zemědělství ČR č.j. 1741/90-323 z 22. 6. 1990 bylo zjištěno, že na s.p. Masoprogress přechází veškerý majetek, práva a závazky v rozsahu určeném delimitačním protokolem ze dne 3. 5. 1990 a jeho dodatky. Závazky související s hospodářskou činností a personálními záležitostmi zanikajícího s. p. Masný průmysl se sídlem v Praze přebírá vznikající s.p. Masoprogress. Soud prvého stupně dospěl k závěru, že z tzv. delimitačního protokolu ze dne 3. 5. 1990 a rozhodnutí zakladatele nelze dovodit, že by na odpůrce přešla povinnost hradit na základě smluv o úvěrech uzavřených bývalým s.p. Masný průmysl Praha nějaké závazky a pohledávky vůči bance. Naopak, jak je výslovně uvedeno v rozhodnutí zakladatele z 22. 6. 1990 i zakládací listině z téhož dne, přešly závazky související s hospodářskou činností rozdělovaného s.p. Masný průmysl Praha na nově vzniklý s.p. Masoprogress. Soud prvého stupně konstatoval, že rozhodnutí převodu majetku a závazků rozdělovaného státního podniku přísluší dle zák. o státním podniku jedině a pouze zakladateli, což vyplývá z ust. § 32 odst. 1 písm. c) a § 13 odst. 2 písm. f) a § 14 odst. 2 zák. č. 111/1990 Sb.

Navrhovatel napadl ve lhůtě stanovené zákonem rozsudek odvoláním, jímž se domáhal jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Vytkl soudu prvého stupně, že své rozhodnutí opřel výlučně o delimitační protokol a nevzal v úvahu další navrhované odkazy, a to zejména znalecký posudek Ing. Karla Machánka, CSc., ze dne 3. 5. 1991 a dále odpověď náměstka ministra zemědělství ČR na dopis s.p. Masoprogress ze dne 17. 1. 1991. Konstatoval, že ze znaleckého posudku mimo jiné plyne, že odpůrce kryl své zásoby mimo jiné úvěrem na zásoby, který jde v plném rozsahu k tíži navrhovatele, uvedl dále, že odpověď náměstka ministra zemědělství ČR m.j. potvrzuje skutečnosti uvedené ve znaleckém posudku a odvolává se na chyby v provedené delimitaci. Navrhovatel dále vytkl soudu prvého stupně, že se vůbec nezabýval otázkou bezprostředně související se shora uvedenými odkazy tj. otázkou, zda odpůrce získal neoprávněný majetkový prospěch či nikoliv. Při jednání před odvolacím soudem navrhovatel konstatoval, že je nesporné, že zásoby jsou v držení odpůrce, avšak jejich krytí poskytuje navrhovatel na základě úvěrových smluv. Úroky z úvěrů jdou k tíži navrhovatele a na straně odpůrce tak vzniká neoprávněný majetkový prospěch. Dále upozornil na dopis Ing. Pešla ze dne 12. 3. 1991, který podle názoru navrhovatele představuje nepřímé uznání dluhu odpůrcem.

Odpůrce se vyjádřil k dopisu ze dne 12. 3. 1991 a uvedl, že tento dopis je adresován ing. Čihákovi na ministerstvo zemědělství ČR a pouze naznačuje, že v této věci má být dále jednáno. Nelze jej však považovat za uznání. Zdůraznil, že nemá povinnost platit navrhovateli ani na základě rozhodnutí zakladatele, neboť závazky z úvěrových smluv na něho nebyly rozhodnutím zakladatele převedeny ani na základě dohody mezi spornými stranami, nebo žádná dohoda o převzetí povinnosti uzavřena nebyla. Uvedl dále, že delimitace skutečně nebyla řádně provedena, ale zakladatel rozhodl, že veškeré zbylé závazky přebírá státní podnik Masoprogress Praha. Konstatoval, že není úkolem soudu, aby zhojoval nedostatky delimitace a zdůraznil, že navrhovatel neprokázal, že došlo ke vzniku neoprávněného majetkového prospěchu a navrhl potvrzení rozsudku.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek na základě § 211 a násl. o.s.ř. a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Předmětem sporu je zaplacení částky Kč 8,337.740,82 s příslušenstvím. Předmětná částka představuje podle názoru navrhovatele, neoprávněný majetkový prospěch a náklady, které navrhovateli v souvislosti s tím vznikly. Svou žádost odůvodnil navrhovatel tím, že v souvislosti s delimitací státního podniku Masný průmysl se staly součástí majetku odpůrce i zásoby - suroviny a materiál pro strojírenskou výrobu v celkové hodnotě 90,469.000,- Kčs. Tyto zásoby jsou v hodnotě 49,045.000,- Kčs kryty úvěrem znějícím na navrhovatele. Odpůrce má tedy právo hospodaření K zásobám a náklady, t.j. úroky z úvěru na trvale se obracející zásoby, jdou k tíži navrhovatele bez právního důvodu. Dle názoru navrhovatele tak jde jednoznačně o stav, kdy odpůrce získává neoprávněný majetkový prospěch na úkor navrhovatele. Tento majetkový prospěch spočívající v úhradě úroků z úvěrů na trvale se obracející zásoby dosáhl k 17. 6. 1991 celkové výše 7,772.043,- Kčs. Na straně navrhovatele vznikla platební neschopnost a tím i další náklady - penále za pozdní úhrady faktur vůči navrhovatelovým dodavatelům. Výši těchto nákladů vyčíslil navrhovatel k 31. 5. 1991 částkou 565.697,82. Celková vymáhaná částka tedy činí 8,337.740,82 Kč.

Skutečnost, že odpůrce splácí úvěry, jimiž je zajištěno finanční kryti zásob navrhovatele nebyla ani v řízení před soudem prvního stupně ani před odvolacím soudem Mezi stranami sporná.

Podstatou sporu je, zda odpůrce přijal plnění nebo jinak získal majetkový prospěch, který mu nenáleží a zda jsou naplněny podmínky stanovené v § 123 h.z. pro jeho vydání.

Již soud prvého stupně zjistil, že rozhodnutím ministerstva zemědělství a výživy ČR č. j. 1566/90-323 z 22. 6. 1990 byl rozdělen s.p. Masný průmysl se sídlem v Praze. V rozhodnutí, které je založeno ve spisovém materiálu (list č.157-159) je uvedeno, že rozdělený státní podnik zaniká dnem 30. 6. 1990 a jeho majetek, práva a závazky přecházejí dnem 1. července 1990 v rozsahu určeném delimitačními protokoly ze dne 3. 5. 1990 a jejich dodatky na nově vznikající státní podniky. Nových podniků je v rozhodnutí vyjmenováno 45, mezi nimi i Masoprograss, s.p. a Strojírny masného průmyslu s.p. Současně se v rozhodnutí uvádí, že závazky související s hospodářskou činností a personálními záležitostmi zanikajícího státního podniku Masný průmysl se sídlem v Praze - přebírá nově vznikající státní podnik Masoprogress.

Ve spisovém materiálu (list č. 167) je založena zakládací listina s.p.. Strojírny masného prfhnyslu se sídlem v Mikulově ze dne 22.6.1990. V zakládací listině se konstatuje; že výše kmenového jmění bude stanovena do 60 dnň ode dne vzniku podniku. Zakladatel rozhodl, že na státní podnik v Mikulově přechází veškerý. majetek, práva a závazky v rozsahu určeném delinitačním protokolemze dne 3. 5.1990 a jeho dodatky o rozdělení státního podniku Masný průmysl se sídlem v Praze. Dodatkem č. 1 ze dne 27.8.1990 bylo vymezeno kaenové jmění uvedeného státního podniku. Současně bylo rozhodnuto o tom, že na tento státní podnik přech$zí závazek uhradit MZVž ČR určitou přesně vymezenou část pfljčky poskytnuté zanikajícímu státnímu podniku.

Ve spisovém materiálu (list č. 170) je založena zakládací listina státního podniku Masoprogress se sídlem v Praze ze dne 22. 6. 1990. I zde se uvádí, že výše kmenového jmění bude stanovena do 60 dnů ode dne vzniku podniku a dále se konstatuje, že na státní podnik Masoprogress přechází veškerý majetek, práva a závazky v rozsahu určeném delimitačním protokolem ze dne 3. 5. 1990 a jeho dodatky o rozdělení státního podniku Masný průmysl se sídlem v Praze. Stejně jako v rozhodnutí o rozdělení státního podniku Masný průmysl, uvádí se i v zakládací listině s.p. Masoprogress, že závazky související s hospodářskou činností a personálními záležitostmi zanikajícího státního podniku Masný průmysl se sídlem v Praze přebírá nově vznikající státní podnik Masoprogress.

Z tzv. delimitačního protokolu ze dne 3. 5. 1990, na který odkazují shora uvedená rozhodnutí zakladatele, založeného ve spisovém materiálu (list č. 172-176) se daného sporu týká zejména str. 3 bod b) pojednávající o obratovém fondu ke krytí zásob a dále pak str. 5 bod 9, kde se výslovně uvádí, že delimitace provozních úvěrů nebude prováděna.

Smyslem této věty obsažené v delimitačním protokolu bylo vyjádřit zásadu, že provozní úvěry budou soustředěny u jednoho subjektu a nebudou mezi nástupnické subjekty bývalého s. p. Masný průmysl Praha dále děleny. Tomu ostatně korespondují i shora citovaná rozhodnutí zakladatele, která na delimitační protokol odkazují a o rozdělení provozních úvěrů jiná ustanovení již neobsahují.

V řízení před soudem prvého stupně ani v řízení odvolacím nebylo prokázáno, že by odpůrce převzal závazky nebo část závazků z úvěrových smluv vůči bance, jejichž nositelem byl bývalý Masný průmysl Praha. Závěr soudu prvého stupně, že v žádném případě z delimitačního protokolu nelze dovodit, že by podle něho a rozhodnutí zakladatele přešla na odpůrce povinnost hradit na základě smluv o úvěrech uzavřených bývalým s.p. Masný průmysl Praha nějaké závazky vůči bance je správný.

Zákon o podniku v § 32 odst. 1 písm. b) opravňoval zakladatele, aby do 31. 12. 1990 na návrh podniku nebo jeho vnitřní organizační jednotky (jednotek) nebo i bez tohoto návrhu rozdělil podnik.

Bližší úprava rozdělení podniku je obsažena v § 14 citovaného zákona. V odst. 2 se uvádí, že rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí v rozsahu určeném zakladatelem na nově vzniklé, popř. přejímající podniky. Majetek a závazky z rozděleného podniku na nově vzniklé státní podniky přecházejí tedy přímo ze zákona, rozhodnutí o rozsahu, v němž majetek a závazky na nově vzniklé státní podniky přecházejí je výlučně věcí zakladatele.

Ten v daném případě rozhodl, že závazky související s hospodářskou činností a personálními záležitostmi zanikajícího s.p. Masný průmysl se sídlem v Praze přebírá nově vznikající s.p. Masoprogress; tedy veškeré závazky související s hospodářskou činností, o nichž nebylo výslovně rozhodnuto jinak, přebírá s.p. Masoprogress. To platí i pro závazky z úvěrových smluv a úroky z nich.

Jestliže navrhovatel splácí úvěry ke krytí zásob, činí tak na základě rozhodnutí zakladatele, jehož výhradním právem bylo rozhodnout o přechodu závazků. Zákon o státním podniku ponechává zcela na zakladateli jak rozdělí majetek mezi nástupnické podniky po zrušeném subjektu a neukládá mu, aby zabezpečil vyváženost aktiv a pasiv u každého nového subjektu.

Jestliže některý nový subjekt jakožto právní nástupce rozděleného podniku je zvýhodněn ve srovnání s jiným nástupcem, nelze učinit závěr, že přijal plnění jež mu nenáleží nebo jinak získal na úkor jiného neoprávněný majetkový prospěch. Způsob rozdělení majetku rozdělovaného státního podniku mezi právní nástupce je jak bylo shora uvedeno ponecháno výhradně na úvaze zakladatele. Z těchto důvodů je znalecký posudek, který předložil navrhovatel pro rozhodnutí daného sporu irelevantní.

Odvolací soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by odpůrce získal v daném případě na úkor navrhovatele neoprávněný majetkový prospěch a rozsudek, jímž byla žaloba na zaplacení částky 8,337.740,82 s příslušenstvím zamítnuta jako věcně správný podle § 220 o.s.ř. potvrdil.

Dopis ze dne 12. 3. 1991, který předložil navrhovatel v odvolacím řízení nemůže mít vůbec povahu uznání závazku, neboť není adresován navrhovateli a navíc, jak bylo shora uvedeno, odpůrci vůči navrhovateli žádný závazek ve smyslu žaloby nevznikl.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 tak, že odpůrci, který měl v odvolacím řízení plný úspěch byla přiznáno právo na náhradu Kč 10.470,- Kč. Tato částka představuje náhradu za jeden úkon právní pomoci ve výši 10.440,- a 1x paušál ve výši 30,- Kč. Podle § 149 odst. 3 o.s.ř. byla navrhovateli uložena povinnost zaplatit tuto částku na účet komerčního právníka, který zastupoval odpůrce.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

V Praze dne 27. 5. 1993