Zákon upravuje tvorbu,
postavení a funkce státního rozpočtu,
rozpočtů okresních úřadů
a obcí.
Stanoví principy hospodaření
s rozpočtovými prostředky, kontroly tohoto
hospodaření a způsob zúčtování
rozpočtových prostředků v závěrečných
účtech.
Vymezuje příjmy
a výdaje státního rozpočtu, rozpočtů
okresních úřadů a obcí. Ve
státním rozpočtu, rozpočtech okresních
úřadů, obcí a státních
fondů se uplatňuje jednotné třídění
příjmů a výdajů, jakož
i jednotný způsob vedení účetnictví
a evidence o plnění rozpočtů. Způsob
třídění příjmů
a výdajů, způsob vedení účetnictví
a evidence o plnění
rozpočtů stanoví právní předpisy.
Definuje rozpočtové
a příspěvkové organizace a upravuje
jejich zřizování, změny, zrušování
a rozdělování. Upravuje zřizování
státních fondů.
Upravuje funkce státní pokladny, které vykonává
ministerstvo financí.
Odůvodnění:
Toto ustanovení definuje obsah zákona.
Ustanovení o rozpočtovém
třídění se přebírá
ze zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových
pravidlech federace.
Funkce státní
pokladny je upravena v zásadě 18.
Státní rozpočet
zabezpečuje financování funkcí státu
v rozpočtovém roce. K tomuto účelu
státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové
příjmy vymezené tímto nebo zvláštními
zákony k financování výdajů
státu.
Státní rozpočet
zahrnuje přerozdělovací vztahy k rozpočtům
okresních úřadů, obcí a státních
fondů dané tímto nebo zvláštními
zákony.
Státní rozpočet
na rozpočtový rok je schvalován Poslaneckou
sněmovnou Parlamentu zákonem o státním
rozpočtu, který stanoví příjmy
a výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém
roce.
Rozpočtový rok je
shodný s kalendářním rokem.
Odůvodnění:
Ve výdajích státního
rozpočtu jsou vyjádřeny i finanční
vztahy k rozpočtům okresních úřadů,
obcí a státních fondů.
Oddělením běžných
příjmů a výdajů a kapitálových
příjmů a výdajů se rozpočet
ekonomicky převádí na standardní strukturu
používanou v zemích Evropských společenství.
Zvláštními
zákony se rozumějí zejména zákon
o státním rozpočtu na příslušný
rozpočtový rok a zákony jednotlivých
státních fondech.
Příjmy státního
rozpočtu tvoří, pokud tento nebo zvláštní
zákon nestanoví jinak, příjmy běžné,
kapitálové, dary a splátky dříve
poskytnutých úvěrů a návratných
finančních výpomocí.
Běžné příjmy
státního rozpočtu tvoří:
a) daně, cla, pojistné
na sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního
zákona, [Zákon České národní
rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti ve znění
zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č.
16011993 Sb.]
b) příjmy ústředních
orgánů státní správy a orgánů,
pro které byly zřízeny kapitoly státního
rozpočtu (dále jen "ústřední
orgány"), jakož i příjmy rozpočtových
a odvody příspěvkových organizací
v jejich působnosti,
c) odvod zisku České
národní banky podle zvláštního
zákona, [Zákon
České národní rady č. 6/1993
Sb., o České národní bance.]
d) sankce za porušení
rozpočtové kázně,
e) správní a soudní poplatky,
f) pokuty, penále a poplatky
sankční povahy, nejsou-li příjmem
rozpočtů okresních úřadů,
obcí nebo státních fondů,
g) úhrada nákladů
na státní záruky podle zásady 39 písm.
d).
Kapitálové příjmy
tvoří příjmy z prodeje majetku České
republiky, k němuž mají právo hospodaření
rozpočtové organizace zřízené
ústředními orgány.
Jiné příjmy
státního rozpočtu mohou být
stanoveny zvláštním zákonem.
Odůvodnění:
Navrhuje se nové vymezen
příjmů státního rozpočtu,
které spočívá v rozdělení
příjmů na běžné, kapitálové
a ostatní, t.j. dary, splátky dříve
poskytnutých úvěrů a návratných
finančních výpomocí.
Běžné výnosy
z majetku České republiky jako nájemné,
úroky, dividendy jsou součásti běžných
příjmů. Výnosy z majetku české
republiky, k němuž má okresní úřad
právo správy nebo právo prozatímní
správy, je zdrojem příjmů rozpočtu
okresního úřadu (zásada 24).
Sankce za porušení
rozpočtové kázně jsou podrobné
upraveny zásadou 33.
V zásadě 39 se
navrhuje, aby při poskytnutí státní
záruky byl dlužník zavázán vrátit
státnímu rozpočtu veškeré dlužné
částky, jež byly v důsledku realizace
záruky za dlužníka uhrazeny ze státního
rozpočtu.
Úvěry, které
přijímá stát, nejsou příjmem
státního rozpočtu, ale zajišťují
financování vzniklého schodku státního
rozpočtu.
Výdaje státního
rozpočtu se člení na běžné,
kapitálové a ostatní.
Běžné výdaje
zahrnují výdaje
a) na vlastní činnost
ústředních orgánů a činnosti
rozpočtových a příspěvkových
organizací v jejich působnosti,
b) na dávky sociálního
zabezpečení včetně výdajů
na státní politiku zaměstnanosti,
c) na úhradu úroků,
d) okresním úřadům,
obcím a státním fondům formou dotací,
e) na úhradu státního dluhu,
f) stanovené zvláštními zákony.
[Např. zákon
č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním
pojištění, ve znění zákona
č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb. a zákona
č. 161/1993 Sb.]
Z běžných výdajů.
mohou být poskytnuty neinvestiční dotace
a příspěvky na činnost i dalším
právnickým osobám a fyzický osobám.
Kapitálové výdaje
zahrnují výdaje na pořízení
investic a se souhlasem vlády i výdaje spojené
s majetkovými vklady státu. Dále zahrnují
investiční dotace. Individuální investiční
dotace se poskytují přímo investorům.
Ostatní výdaje státního
rozpočtu jsou výdaje na úhradu závazků
vyplývajících ze státních záruk,
na poskytování vládních úvěrů
a návratných finančních výpomocí.
Dotace mohou být poskytovány
jako neinvestiční (běžné) a investiční
(kapitálové). Dotace podléhají ročnímu
vyúčtování se státním
rozpočtem. Případné výjimky
z této povinnosti schvaluje vláda.
Účelové dotace
se poskytují na konkrétní programy nebo předem
stanovené okruhy potřeb. Podmínky pro poskytování
účelových neinvestičních a
investičních dotací stanoví právní
předpis.
Odůvodnění:
Ze státního rozpočtu
se hradí především výdaje, které
vyplývají z povinnosti jejich zajištění
státem, dále výdaje na činnost orgánů
a organizací, které jsou zřizovány
k plnění úkolů státu, t.j.
ústředních orgánů, rozpočtových
a příspěvkových organizací.
Prostřednictvím
státního rozpočtu se hradí i závazky,
k nimž se stát zavázal nebo za ně převzal
záruku. Podle možností státního
rozpočtu v daném rozpočtovém roce
jsou ze státního rozpočtu poskytovány
dotace a návratné finanční výpomoci
fyzickým a právnickým osobám.
Návrh zákona o státním
rozpočtu vypracovává ministerstvo financí
v součinnosti s ústředními orgány,
okresními úřady, obcemi a orgány pověřenými
správou státních fondů a předkládá
jej vládě.
Ministerstvo financí řídí
práce na vypracování návrhu zákona
o státním rozpočtu, metodicky usměrňuje
vypracování rozpočtů ústředních
orgánů, okresních úřadů
a státních fondů. Ústřední
orgány a orgány pověřené správou
státních fondů, jiné subjekty, kterým
příslušejí prostředky ze státního
rozpočtu podle zvláštních zákonů,
[Např. 6 písm. c) zákona č. 550/1991
Sb.] a ty subjekty, které požadují rozpočtové
prostředky, jsou povinny předložit ministerstvu
financí údaje potřebné pro vypracování
návrhu státního rozpočtu v rozsahu
stanoveném tímto ministerstvem obecně závazným
právním předpisem. Ústřední
orgány jsou povinny předložit podklady samostatně
za vlastní činnost
a za činnosti subjektů v jejich působnosti,
kterým jsou poskytovány rozpočtové
prostředky prostřednictvím tohoto ústředního
orgánu, a to v požadovaném rozsahu. Obce podklady
předkládají prostřednictvím
okresních úřadů.
Přihlíží
se ke stanovisku příslušného orgánu
Poslanecké sněmovny Parlamentu k rozpočtu
kapitoly Parlament a zapracuje se návrh kapitoly Nejvyšší
kontrolní úřad předložený
tímto úřadem.
Návrhy rozpočtů
kapitol a státních fondů jsou součást
návrhu zákona o státním rozpočtu.
Odůvodnění:
Tato zásada stanoví
postup prací na vypracování návrhu
zákona o státním rozpočtu. Gestorem
prací je ministerstvo financí. Současně
je nutno stanovit, že na přípravě návrhu
zákona spolupracují i ústřední
orgány, okresní úřady, obce a orgány
pověřené správo u státních
fondů. Podklady jsou povinny předložit subjekty
u nichž to tento zákon stanoví (např.
i zdravotní pojišťovny).
Návrh zákona o státním
rozpočtu předkládá ministerstvo financí
k projednání vládě.
Po projednání státního
rozpočtu ve vládě projednávají
ústřední orgány návrhy svých
rozpočtů v příslušných
orgánech Poslanecké sněmovny Parlamentu.
Návrhy rozpočtových kapitol Všeobecná
pokladní správa a Státní dluh projednává
v příslušných orgánech
ministerstvo financí.
Vládní návrh
zákona o státním rozpočtu na následující
rozpočtový rok podává vláda
Poslanecké sněmovně Parlamentu nejpozději
tři měsíce před začátkem
rozpočtového roku.
Pokud bude státní
rozpočet předložen jako schodkový, musí
být v zákoně o státním rozpočtu
stanoven způsob krytí tohoto schodku.
Po schválení návrhu
zákona o státním rozpočtu Poslaneckou
sněmovnou Parlamentu sdělí ministerstvo financí
jeho ukazatele jednotlivým kapitolám státního
rozpočtu a okresním úřadům.
Odůvodnění:
Zásada stanoví
způsob projednávání rozpočtových
kapitol v příslušných orgánech
Poslanecké sněmovny Parlamentu. Oproti dosavadní
úpravě se navrhují tyto změny. Státní
rozpočet se předkládá vládě
k projednání ve formě zákona. Dále
je to povinnost předložit vládní návrh
zákona o státním rozpočtu na další
rozpočtový rok Poslanecké sněmovně
Parlamentu nejpozději tři měsíce před
koncem běžného rozpočtového roku.
Mění se termín pro sdělení
ukazatelů státního rozpočtu jednotlivým
kapitolám a okresním úřadům.
Podle platného zákona se rozpis ukazatelů
prováděl po schválení návrhu
státního rozpočtu vládou s jeho následným
upřesněním.
Nebude-li zákon o státním
rozpočtu na příslušný rozpočtový
rok schválen před prvním dnem rozpočtového
roku, řídí se rozpočtové hospodaření
v době do nabytí účinnosti zákona
o státním rozpočtu podle vládního
návrhu zákona o státním rozpočtu
podaného vládou Poslanecké sněmovně
Parlamentu (dále jen "rozpočtové provizórium").
Ukazatele rozpočtového
provizória sděl ministerstvo financí kapitolám
státního rozpočtu a okresním úřadům
podle vládního návrhu.
Rozpočtové příjmy
a výdaje uskutečněné v době
rozpočtového provizória se zúčtují
na státní rozpočet po jeho vyhlášení.
Odůvodnění:
Je třeba zákonem
upravit situaci, kdy z jakýchkoliv důvodů
nebude do začátku rozpočtového roku
návrh zákona o státním rozpočtu
Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen.
Příjmy a výdaje
státního rozpočtu se člení
na kapitoly odpovídající působnosti
jednotlivých ústředních orgánů.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu,
které nebudou zapracovány do příslušných
kapitol ústředních orgánů,
tvoří rozpočtovou kapitolu Všeobecná
pokladní správa. Samostatná rozpočtová
kapitola se zřizuje pro Ústavní
soud. K financování státního dluhu
se zřizuje kapitola Státní dluh. Kapitoly
Všeobecná pokladní správa a Státní
dluh spravuje ministr financí.
Ministerstvo financí prostřednictvím
rozpočtové kapitoly Státní dluh zabezpečuje
úhradu úroků a jistin státního
dluhu splatných v rozpočtovém roce, výdaje
na úhradu nákladů spojených s upisováním
státních dluhopisů bankami a poplatky související
se správou státního dluhu. Příjmem
rozpočtové kapitoly Státní dluh jsou
úroky z operací prováděných
ministerstvem financí
na finančním trhu.
Odůvodnění:
Nově se navrhuje vytvoření
kapitoly Státní dluh. Tuto kapitolu spolu s kapitolou
Všeobecná pokladn správa spravuje ministr financí.
Navržený obsah
kapitoly Všeobecná pokladní správa vyplývá
jednak z toho, že nelze vždy jednoznačně
určit do čí působností který
výdaj patří. Tento přístup
umožňuje prosazování efektivního
financování investic.
To se týká zejména
výdajů, které nelze v období vypracování
státního rozpočtu jednoznačně
vyčíslit ve vztahu k jednotlivým resortům,
neboť jejich výše je závislá např.
na průběhu veřejných soutěží
nebo expertního posouzení ve vazbě na upřesnění
stavebního programu. Tyto výdaje jsou pak rozpočtovány
v kapitole Všeobecná pokladní správa
jednou částkou a teprve po vyhodnocení veřejných
soutěží či výsledků expertíz
je upřesněn objem a harmonogram rozpouštění
těchto prostředků.
Veškerá správa
a řízení státního dluhu budou
realizovány prostřednictvím rozpočtové
kapitoly Státní dluh. Jde o výkon státní
správy v dluhové oblasti hospodaření
státu.
Rozpočty ústředních
orgánů obsahuji jejich vlastní rozpočtové
příjmy a výdaje, příjmy a výdaje
rozpočtových organizací a příspěvky,
případně odvody příspěvkových
organizací v jejich působnosti. Rozpočty
ústředních orgánů obsahují
též dotace ze státního rozpočtu
na úkoly a činnosti, které jsou v jejich
působnosti.
Odůvodnění:
Zásada charakterizuje
obsah rozpočtů ústředních orgánů.
Vláda podává
Poslanecké sněmovně Parlamentu čtvrtletně
zprávy o plnění státního rozpočtu.
Ministři a vedoucí
ostatních ústředních orgánů
a orgánů pověřených správou
státních fondů projednávají
zprávy o plnění rozpočtů v
příslušných orgánech Poslanecké
sněmovny Parlamentu. Ministři a vedoucí ostatních
ústředních orgánů podají
vládě zprávu o závěrech z projednání.
Ministerstvo financí průběžně
hodnotí plnění státního rozpočtu
a o jeho výsledcích podává zprávy
vládě.
Ústřední
orgány, okresní úřady, obce, státní
fondy a ostat ní příjemci rozpočtových
prostředků s výjimkou politických
stran a hnutí [§ 18 zákona č. 24/1991
Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích.] a subjekty, kterým
příslušejí prostředky ze státního
rozpočtu podle zvláštních předpisů,
[Např. 6 písm. c) zákona č. 550/1991
Sb.] jsou povinni předkládat údaje potřebné
pro průběžné hodnocení plnění
státního rozpočtu v rozsahu a lhůtách
upravených obecně závazným právním
předpisem vydaným ministerstvem financí.
Nesplnění povinnosti předložit předepsané
údaje může být důvodem pro pozastavení
dalšího poskytování rozpočtových
prostředků, a to až do splněni uveden
povinnosti. Tato povinnost se vztahuje i na subjekty, za které
státní rozpočet přebírá
záruky za úvěry.
Odůvodnění:
Zásada vyjadřuje
způsob rozpočtového hospodaření
z hlediska odpovědnosti vlády a jednotlivých
ústředních orgánů za jeho výsledky.
Použití rozpočtových prostředků
určených státním rozpočtem
na rozpočtový rok je časově omezeno.
Vláda hodnotí průběh rozpočtového
hospodaření a o výsledcích
podává zprávy
Poslanecké sněmovně Parlamentu. Nepředložení
podkladů pro hodnocení plnění státního
rozpočtu může být sankcionováno.
Rozpočtové prostředky
mohou být použity pouze v příslušném
rozpočtovém roce, a to v zásadě k
účelům, na které byly státním
rozpočtem určeny. Výjimky z této zásady
jsou uvedeny v zásadách č. 11, 23, 30 a 36.
Odůvodnění:
V obecné poloze je potřebné
zachovat princip časového určení rozpočtových
prostředků na rozpočtový rok. Odchylky
jsou nezbytné k zabezpečení plynulého
hospodaření.
Vznikne-li v průběhu
roku potřeba rozpočtově nezajištěné
úhrady, lze ji zajistit hospodárnějším
provedením jiných úkolů nebo odsunutím
či omezením některého jiného,
méně naléhavého úkolu v rámci
jednotlivých druhů rozpočtových výdajů,
použitím mimorozpočtových zdrojů
organizace nebo nadřízeného orgánu
formou rozpočtového opatření.
Mimorozpočtovými
zdroji organizace jsou zdroje, které nejsou součástí
rozpočtu, t.j, prostředky fondů organizace,
prostředky vytvořené podnikatelskou činností,
prostředky získané na základě
smluv o sdružování, dotace od státních
fondů a prostředky z příspěvků
a darů od fyzických a právnických
osob.
K překročení
rozpočtu rozpočtových nebo příspěvkových
organizací může dojít též
na základě uvolnění rezervy státního
rozpočtu. Podmínky pro zvýšení
výdajů na základě překročení
příjmů stanoví prováděcí
předpis.
Odůvodnění:
Vzniknou-li v průběhu
rozpočtového roku potřeby, které rozpočet
nepředpokládal, je nutné vyčerpat
možnosti v rámci prostředků schváleného
rozpočtu zvýšenou hospodárností
nebo přesunem prostředků určených
na realizaci jiných méně významných
úkolů nebo použitím mimorozpočtových
prostředků organizace.
Rozpočtovým opatřením
se rozumí:
a) přesun rozpočtových
prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů
a výdajů rozpočtu,
b) povolené překročení
rozpočtu podřízené organizace,
c) vázání
rozpočtových prostředků v rámci
rozpočtu.
Prováděcí
předpis upraví způsob srovádění
rozpočtových opatření. V kapitolách
musí být vázány rozpočtové
prostředky, jestliže o tomto vázání
rozhodla vláda.
Vláda, nebo na základě
jejího pověření ministr financí,
může povolit uskutečnění výdajů
nezbytných pro hospodaření a ne zabezpečených
ve státním rozpočtu, jestliže je nelze
krýt z rozpočtu kapitoly, zajistí-li úhradu
vyššími příjmy nebo úsporami
a jiných výdajích státního
rozpočtu nebo odsunutím jiného, méně
naléhavého výdaje. Obdobně lze povolit
snížení
některého příjmu státního
rozpočtu. O těchto opatřeních informuje
vláda Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ve zprávách
o plnění státního rozpočtu,
nebo jestliže o to Poslanecká, sněmovna Parlamentu
požádá. Vázání rozpočtových
prostředků lze provést u rozpočtu
kapitoly Parlament pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny
Parlamentu.
Odůvodnění:
Zásada definuje tři
druhy rozpočtových opatřen s jejichž
cílem je vytvoření prostoru pro operativní
použití rozpočtových prostředků
na místech, kde vzniká jejich naléhavá
potřeba. Rozpočtová opatření
mohou činit jednotlivé subjekty buď ve vlastní
pravomoci, se souhlasem ústředního orgánu
a nebo se souhlasem ministerstva financí. Předpokládá
se, že povolení některých přesunů
rozpočtových prostředků by spadalo
do působnosti vlády.
Pro zajištění
rozpočtového hospodaření se ke krytí
nezbytných a nepředvídaných výdajů
vytvářejí ve státním rozpočtu
rezervy.
Rezervy státního
rozpočtu jsou součástí kapitoly Všeobecná
pokladní správa. Tvoří je vládní
rozpočtová rezerva a účelové
rezervy.
Rozpočtovými rezervami
disponuje vláda, případně ministr
financí v rozsahu určeném vládou.
Ústřední
orgány mohou tvořit rozpisové rezervy v rámci
schválených ukazatelů kapitoly.
O hospodaření s
rezervami státního rozpočtu podává
vláda zprávu Poslanecké sněmovně
Parlamentu ve zprávách o plnění státního
rozpočtu.
Odůvodnění:
Ve státním rozpočtu
se vytvářejí rezervy dvojího druhu.
Účelově určené rezervy se tvoří
v případě, že v době vypracování
státního rozpočtu není znám
subjekt, který bude schválený úkol,
na který jsou finanční prostředky
určeny, plnit, případně je tento subjekt
znám, ale není známa přesná
částka k plnění daného úkolu.
Vládní rozpočtová
rezerva se vytváří k zajištění
rozpočtového hospodaření na krytí
nezbytných a nepředvídaných výdajů.
Slouží rovněž k vyrovnání
úbytku rozpočtovaných příjmů.
Po schválení zákona o státním
rozpočtu Poslaneckou sněmovnou mohou příslušní
ministři tvořit v rozpočtu kapitoly rozpisové
rezervy, a to v rámci ukazatelů
schváleného rozpočtu.
Pro finanční zabezpečení
zvlášť stanovených úkolů
a hospodaření s prostředky pro ně
určenými se zřizují státní
fondy jako právnické osoby. Každý státní
fond se zřizuje zákonem, který stanoví
rozsah jeho činnosti, způsob finančního
hospodaření a určí orgán pověřený
jeho správou. Podrobnosti o organizaci státních
fondů a jejich činnosti stanoví statuty,
jejichž návrhy předkládají vládě
ke schválení orgány pověřené
správou státních fondů, pokud
zákon o zřízení
státního fondu nestanoví jinak.
Zůstatky prostředků
státního fondu se převádějí
do následujícího rozpočtového
roku.
Česká republika
neodpovídá za závazky státního
fondu a státní fond neodpovídá za
závazky české republiky, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
Odůvodnění:
Státní fondy
se zřizují zákonem. Důvodem existence
fondů je, aby určité druhy příjmů
byly použitelné jen na určitý druh výdajů
a nemohly být použity k jiným účelům.
Nově se navrhuje, aby v zákon o zřízení
státního fondu byl stanoven způsob jeho finančního
hospodaření. Tím budou jednoznačně
vymezeny vztahy státních fondů ke státnímu
rozpočtu. Česká republika odpovídá
za závazky státního fondu, pokud to stanoví
zvláštní zákon.
Státní závěrečný
účet obsahuje výsledky rozpočtového
hospodaření uplynulého rozpočtového
roku.
Přílohu státního
závěrečného účtu tvoří
závěrečné účty státních
fondů, výsledky hospodaření okresních
úřadů, finanční vztah k rozpočtům
obcí a přehled o státních finančních
aktivech a pasívech.
Odůvodnění:
Výsledky rozpočtového
hospodaření jsou shrnuty ve státním
závěrečném účtu, který
zahrnuje vztah mezi rozpočtovanými a skutečně
dosaženými příjmy státního
rozpočtu a mezi jeho rozpočtovanými a skutečnými
výdaji. V zájmu komplexnosti a přehlednosti
výsledků rozpočtového hospodaření
jsou ke státnímu závěrečnému
účtu přikládány též
závěrečné účty státních
fondů, výsledky hospodaření okresních
úřadů a finanční vztah k rozpočtům
obcí. Přílohou státního závěrečného
účtu je i přehled
o státních finančních aktivech a pasivech.
Návrh státního
závěrečného účtu rozpočtového
roku vypracovává ministerstvo financí v součinnosti
s ústředními orgány, okresními
úřady, obcemi a orgány pověřenými
správou státních fondů a předkládá
jej vládě.
Ústřední
orgány, okresní úřady, obce a orgány
pověřené správou státních
fondů a další subjekty, kterým jsou
poskytovány rozpočtové prostředky
přímo a jiné subjekty, kterým příslušejí
prostředky ze státního rozpočtu podle
zvláštních zákonů, [Např.
6 písm. c) zákona č. 550/1991 Sb.] jsou
povinny předložit ministerstvu financí nebo
ústřednímu orgánu, popř. jinému
orgánu, který je poskytl, údaje potřebné
pro vypracování návrhu státního
závěrečného účtu, a
to v rozsahu stanoveném obecně závazným
právním předpisem.
Ministerstvo financí řídí
práce na vypracování státního
závěrečného účtu a závěrečných
účtů ústředních orgánů
a usměrňuje práce na vypracováni závěrečných
účtů okresních úřadů,
obcí a státních fondů.
Ústřední
orgány sestavují o výsledcích svého
ročního rozpočtového hospodaření
závěrečný účet, a to
ve shodném členěn se státním
rozpočtem. Ústřední orgány
jej po schválení vládou projednávají
v příslušných orgánech Poslanecké
sněmovny Parlamentu.
Návrh státního
závěrečného účtu podává
vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu
do 31. května kalendářního roku, bezprostředně
navazujícího na rozpočtový rok.
O použití přebytku
hospodaření státního rozpočtu
a o způsobu úhrady schodku státního
rozpočtu rozhodne na návrh vlády Poslanecká
sněmovna Parlamentu.
Odůvodnění:
Tato zásada upravuje
postup příslušných orgánů
při vypracování a schvalování
státního závěrečného
účtu. Rozhodnutí o použití přebytku
a vypořádání schodku státního
rozpočtu, který byl ve státním závěrečném
účtu vykázán, se svěřuje
do výlučné pravomoci Poslanecké sněmovny.
Příslušným výborům Poslanecké
sněmovny Parlamentu musí ústřední
orgány předložit k projednání
výsledky svého rozpočtového hospodaření.
Státní finanční
aktiva jsou peněžní prostředky na vkladový
účtech státu u bank s výjimkou účtů
státního rozpočtu, cenné papíry
ve vlastnictví státu, majetkové účasti
státu a pohledávky státu včetně
zahraničních.
Státní finanční
pasíva jsou vlastní zdroje a závazky státu,
vzniklé ze státem přijatých zahraničních
půjček, úvěrů od bank a z emisí
státních dluhopisů a jiné závazky.
Státních finančních
aktiv České republiky vytvořených
z výsledků rozpočtového hospodaření
z minulých let lze použít pouze se souhlasem
Parlamentu.
Státní finanční
aktiva ve formě peněžních prostředků
u bank, s výjimkou těch, která vznikla z
přebytků hospodaření z minulých
let, mohou být použita jen se souhlasem vlády.
Zřizování
účtů ke zmírňování
výkyvů v pokladním plnění státního
rozpočtu, t.j. umořovacího účtu,
operativního účtu apod. a dispozice s nimi
je v pravomoci ministra financí. Tyto účty
mají charakter uspořádacích účtů
pro dluhovou službu, vyúčtování
kreditních úroků z vkladů státu
apod.
Evidenci státních
finančních aktiv a pasív vede ministerstvo
financí.
Přehled o státních
finančních aktivech a pasívech je součástí
státního závěrečného
účtu.
Odůvodnění:
Tato zásada charakterizuje
státní finanční aktiva a pasíva.
Pohledávky státu vznikly zejména jako důsledky
mezivládních úvěrových dohod,
rozhodnutí vlády o finančních výpomocech,
splatnosti zákonných daňových nároků
státu apod. Jsou jako celek evidovány ve státních
finančních aktivech a je sledován jejich
pohyb a deblokace. Peněžní prostředky
na vkladových účtech
státu vznikají zejména přijetím
zahraničních půjček od bankovních
i nebankovních institucí, z darů a z technických
operací státu, které nejsou příjmovými
a výdajovými operacemi státního rozpočtu.
Úvěry státu přijaté od bank
vznikly v minulých obdobích
na základě vládních rozhodnutí.
Byly přijaty jako dvoutřetinový podíl
při vypořádání majetku československé
federace. Státní dluhopisy se vydávají
výhradné na základě zákona.
Vlastní zdroje státu
jsou vytvořeny především z výsledků
rozpočtového hospodaření z minulých
let, případně z přijatých darů.

