Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zákon upravuje tvorbu, postavení a funkce státního rozpočtu, rozpočtů okresních úřadů a obcí.

Stanoví principy hospodaření s rozpočtovými prostředky, kontroly tohoto hospodaření a způsob zúčtování rozpočtových prostředků v závěrečných účtech.

Vymezuje příjmy a výdaje státního rozpočtu, rozpočtů okresních úřadů a obcí. Ve státním rozpočtu, rozpočtech okresních úřadů, obcí a státních fondů se uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů, jakož i jednotný způsob vedení účetnictví a evidence o plnění rozpočtů. Způsob třídění příjmů a výdajů, způsob vedení účetnictví a evidence o plnění rozpočtů stanoví právní předpisy.

Definuje rozpočtové a příspěvkové organizace a upravuje jejich zřizování, změny, zrušování a rozdělování. Upravuje zřizování státních fondů.

Upravuje funkce státní pokladny, které vykonává ministerstvo financí.

Odůvodnění:

Toto ustanovení definuje obsah zákona.

Ustanovení o rozpočtovém třídění se přebírá ze zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace.

Funkce státní pokladny je upravena v zásadě 18.

Státní rozpočet zabezpečuje financování funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštními zákony k financování výdajů státu.

Státní rozpočet zahrnuje přerozdělovací vztahy k rozpočtům okresních úřadů, obcí a státních fondů dané tímto nebo zvláštními zákony.

Státní rozpočet na rozpočtový rok je schvalován Poslaneckou sněmovnou Parlamentu zákonem o státním rozpočtu, který stanoví příjmy a výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce.

Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem.

Odůvodnění:

Ve výdajích státního rozpočtu jsou vyjádřeny i finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů, obcí a státních fondů.

Oddělením běžných příjmů a výdajů a kapitálových příjmů a výdajů se rozpočet ekonomicky převádí na standardní strukturu používanou v zemích Evropských společenství.

Zvláštními zákony se rozumějí zejména zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok a zákony jednotlivých státních fondech.

Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, příjmy běžné, kapitálové, dary a splátky dříve poskytnutých úvěrů a návratných finančních výpomocí.

Běžné příjmy státního rozpočtu tvoří:

a) daně, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona, [Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 16011993 Sb.]

b) příjmy ústředních orgánů státní správy a orgánů, pro které byly zřízeny kapitoly státního rozpočtu (dále jen "ústřední orgány"), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,

c) odvod zisku České národní banky podle zvláštního zákona, [Zákon České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance.]

d) sankce za porušení rozpočtové kázně,

e) správní a soudní poplatky,

f) pokuty, penále a poplatky sankční povahy, nejsou-li příjmem rozpočtů okresních úřadů, obcí nebo státních fondů,

g) úhrada nákladů na státní záruky podle zásady 39 písm. d).

Kapitálové příjmy tvoří příjmy z prodeje majetku České republiky, k němuž mají právo hospodaření rozpočtové organizace zřízené ústředními orgány.

Jiné příjmy státního rozpočtu mohou být stanoveny zvláštním zákonem.

Odůvodnění:

Navrhuje se nové vymezen příjmů státního rozpočtu, které spočívá v rozdělení příjmů na běžné, kapitálové a ostatní, t.j. dary, splátky dříve poskytnutých úvěrů a návratných finančních výpomocí.

Běžné výnosy z majetku České republiky jako nájemné, úroky, dividendy jsou součásti běžných příjmů. Výnosy z majetku české republiky, k němuž má okresní úřad právo správy nebo právo prozatímní správy, je zdrojem příjmů rozpočtu okresního úřadu (zásada 24).

Sankce za porušení rozpočtové kázně jsou podrobné upraveny zásadou 33.

V zásadě 39 se navrhuje, aby při poskytnutí státní záruky byl dlužník zavázán vrátit státnímu rozpočtu veškeré dlužné částky, jež byly v důsledku realizace záruky za dlužníka uhrazeny ze státního rozpočtu.

Úvěry, které přijímá stát, nejsou příjmem státního rozpočtu, ale zajišťují financování vzniklého schodku státního rozpočtu.

Výdaje státního rozpočtu se člení na běžné, kapitálové a ostatní.

Běžné výdaje zahrnují výdaje

a) na vlastní činnost ústředních orgánů a činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací v jejich působnosti,

b) na dávky sociálního zabezpečení včetně výdajů na státní politiku zaměstnanosti,

c) na úhradu úroků,

d) okresním úřadům, obcím a státním fondům formou dotací,

e) na úhradu státního dluhu,

f) stanovené zvláštními zákony. [Např. zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb. a zákona č. 161/1993 Sb.]

Z běžných výdajů. mohou být poskytnuty neinvestiční dotace a příspěvky na činnost i dalším právnickým osobám a fyzický osobám.

Kapitálové výdaje zahrnují výdaje na pořízení investic a se souhlasem vlády i výdaje spojené s majetkovými vklady státu. Dále zahrnují investiční dotace. Individuální investiční dotace se poskytují přímo investorům.

Ostatní výdaje státního rozpočtu jsou výdaje na úhradu závazků vyplývajících ze státních záruk, na poskytování vládních úvěrů a návratných finančních výpomocí.

Dotace mohou být poskytovány jako neinvestiční (běžné) a investiční (kapitálové). Dotace podléhají ročnímu vyúčtování se státním rozpočtem. Případné výjimky z této povinnosti schvaluje vláda.

Účelové dotace se poskytují na konkrétní programy nebo předem stanovené okruhy potřeb. Podmínky pro poskytování účelových neinvestičních a investičních dotací stanoví právní předpis.

Odůvodnění:

Ze státního rozpočtu se hradí především výdaje, které vyplývají z povinnosti jejich zajištění státem, dále výdaje na činnost orgánů a organizací, které jsou zřizovány k plnění úkolů státu, t.j. ústředních orgánů, rozpočtových a příspěvkových organizací.

Prostřednictvím státního rozpočtu se hradí i závazky, k nimž se stát zavázal nebo za ně převzal záruku. Podle možností státního rozpočtu v daném rozpočtovém roce jsou ze státního rozpočtu poskytovány dotace a návratné finanční výpomoci fyzickým a právnickým osobám.

Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo financí v součinnosti s ústředními orgány, okresními úřady, obcemi a orgány pověřenými správou státních fondů a předkládá jej vládě.

Ministerstvo financí řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu, metodicky usměrňuje vypracování rozpočtů ústředních orgánů, okresních úřadů a státních fondů. Ústřední orgány a orgány pověřené správou státních fondů, jiné subjekty, kterým příslušejí prostředky ze státního rozpočtu podle zvláštních zákonů, [Např. 6 písm. c) zákona č. 550/1991 Sb.] a ty subjekty, které požadují rozpočtové prostředky, jsou povinny předložit ministerstvu financí údaje potřebné pro vypracování návrhu státního rozpočtu v rozsahu stanoveném tímto ministerstvem obecně závazným právním předpisem. Ústřední orgány jsou povinny předložit podklady samostatně za vlastní činnost a za činnosti subjektů v jejich působnosti, kterým jsou poskytovány rozpočtové prostředky prostřednictvím tohoto ústředního orgánu, a to v požadovaném rozsahu. Obce podklady předkládají prostřednictvím okresních úřadů.

Přihlíží se ke stanovisku příslušného orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu k rozpočtu kapitoly Parlament a zapracuje se návrh kapitoly Nejvyšší kontrolní úřad předložený tímto úřadem.

Návrhy rozpočtů kapitol a státních fondů jsou součást návrhu zákona o státním rozpočtu.

Odůvodnění:

Tato zásada stanoví postup prací na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Gestorem prací je ministerstvo financí. Současně je nutno stanovit, že na přípravě návrhu zákona spolupracují i ústřední orgány, okresní úřady, obce a orgány pověřené správo u státních fondů. Podklady jsou povinny předložit subjekty u nichž to tento zákon stanoví (např. i zdravotní pojišťovny).

Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí k projednání vládě.

Po projednání státního rozpočtu ve vládě projednávají ústřední orgány návrhy svých rozpočtů v příslušných orgánech Poslanecké sněmovny Parlamentu. Návrhy rozpočtových kapitol Všeobecná pokladní správa a Státní dluh projednává v příslušných orgánech ministerstvo financí.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na následující rozpočtový rok podává vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku.

Pokud bude státní rozpočet předložen jako schodkový, musí být v zákoně o státním rozpočtu stanoven způsob krytí tohoto schodku.

Po schválení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu sdělí ministerstvo financí jeho ukazatele jednotlivým kapitolám státního rozpočtu a okresním úřadům.

Odůvodnění:

Zásada stanoví způsob projednávání rozpočtových kapitol v příslušných orgánech Poslanecké sněmovny Parlamentu. Oproti dosavadní úpravě se navrhují tyto změny. Státní rozpočet se předkládá vládě k projednání ve formě zákona. Dále je to povinnost předložit vládní návrh zákona o státním rozpočtu na další rozpočtový rok Poslanecké sněmovně Parlamentu nejpozději tři měsíce před koncem běžného rozpočtového roku. Mění se termín pro sdělení ukazatelů státního rozpočtu jednotlivým kapitolám a okresním úřadům. Podle platného zákona se rozpis ukazatelů prováděl po schválení návrhu státního rozpočtu vládou s jeho následným upřesněním.

Nebude-li zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok schválen před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době do nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu podle vládního návrhu zákona o státním rozpočtu podaného vládou Poslanecké sněmovně Parlamentu (dále jen "rozpočtové provizórium"). Ukazatele rozpočtového provizória sděl ministerstvo financí kapitolám státního rozpočtu a okresním úřadům podle vládního návrhu.

Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizória se zúčtují na státní rozpočet po jeho vyhlášení.

Odůvodnění:

Je třeba zákonem upravit situaci, kdy z jakýchkoliv důvodů nebude do začátku rozpočtového roku návrh zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly odpovídající působnosti jednotlivých ústředních orgánů. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které nebudou zapracovány do příslušných kapitol ústředních orgánů, tvoří rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa. Samostatná rozpočtová kapitola se zřizuje pro Ústavní soud. K financování státního dluhu se zřizuje kapitola Státní dluh. Kapitoly Všeobecná pokladní správa a Státní dluh spravuje ministr financí.

Ministerstvo financí prostřednictvím rozpočtové kapitoly Státní dluh zabezpečuje úhradu úroků a jistin státního dluhu splatných v rozpočtovém roce, výdaje na úhradu nákladů spojených s upisováním státních dluhopisů bankami a poplatky související se správou státního dluhu. Příjmem rozpočtové kapitoly Státní dluh jsou úroky z operací prováděných ministerstvem financí na finančním trhu.

Odůvodnění:

Nově se navrhuje vytvoření kapitoly Státní dluh. Tuto kapitolu spolu s kapitolou Všeobecná pokladn správa spravuje ministr financí.

Navržený obsah kapitoly Všeobecná pokladní správa vyplývá jednak z toho, že nelze vždy jednoznačně určit do čí působností který výdaj patří. Tento přístup umožňuje prosazování efektivního financování investic.

To se týká zejména výdajů, které nelze v období vypracování státního rozpočtu jednoznačně vyčíslit ve vztahu k jednotlivým resortům, neboť jejich výše je závislá např. na průběhu veřejných soutěží nebo expertního posouzení ve vazbě na upřesnění stavebního programu. Tyto výdaje jsou pak rozpočtovány v kapitole Všeobecná pokladní správa jednou částkou a teprve po vyhodnocení veřejných soutěží či výsledků expertíz je upřesněn objem a harmonogram rozpouštění těchto prostředků.

Veškerá správa a řízení státního dluhu budou realizovány prostřednictvím rozpočtové kapitoly Státní dluh. Jde o výkon státní správy v dluhové oblasti hospodaření státu.

Rozpočty ústředních orgánů obsahuji jejich vlastní rozpočtové příjmy a výdaje, příjmy a výdaje rozpočtových organizací a příspěvky, případně odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti. Rozpočty ústředních orgánů obsahují též dotace ze státního rozpočtu na úkoly a činnosti, které jsou v jejich působnosti.

Odůvodnění:

Zásada charakterizuje obsah rozpočtů ústředních orgánů.

Vláda podává Poslanecké sněmovně Parlamentu čtvrtletně zprávy o plnění státního rozpočtu.

Ministři a vedoucí ostatních ústředních orgánů a orgánů pověřených správou státních fondů projednávají zprávy o plnění rozpočtů v příslušných orgánech Poslanecké sněmovny Parlamentu. Ministři a vedoucí ostatních ústředních orgánů podají vládě zprávu o závěrech z projednání.

Ministerstvo financí průběžně hodnotí plnění státního rozpočtu a o jeho výsledcích podává zprávy vládě.

Ústřední orgány, okresní úřady, obce, státní fondy a ostat ní příjemci rozpočtových prostředků s výjimkou politických stran a hnutí [§ 18 zákona č. 24/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.] a subjekty, kterým příslušejí prostředky ze státního rozpočtu podle zvláštních předpisů, [Např. 6 písm. c) zákona č. 550/1991 Sb.] jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu v rozsahu a lhůtách upravených obecně závazným právním předpisem vydaným ministerstvem financí. Nesplnění povinnosti předložit předepsané údaje může být důvodem pro pozastavení dalšího poskytování rozpočtových prostředků, a to až do splněni uveden povinnosti. Tato povinnost se vztahuje i na subjekty, za které státní rozpočet přebírá záruky za úvěry.

Odůvodnění:

Zásada vyjadřuje způsob rozpočtového hospodaření z hlediska odpovědnosti vlády a jednotlivých ústředních orgánů za jeho výsledky. Použití rozpočtových prostředků určených státním rozpočtem na rozpočtový rok je časově omezeno. Vláda hodnotí průběh rozpočtového hospodaření a o výsledcích podává zprávy Poslanecké sněmovně Parlamentu. Nepředložení podkladů pro hodnocení plnění státního rozpočtu může být sankcionováno.

Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze v příslušném rozpočtovém roce, a to v zásadě k účelům, na které byly státním rozpočtem určeny. Výjimky z této zásady jsou uvedeny v zásadách č. 11, 23, 30 a 36.

Odůvodnění:

V obecné poloze je potřebné zachovat princip časového určení rozpočtových prostředků na rozpočtový rok. Odchylky jsou nezbytné k zabezpečení plynulého hospodaření.

Vznikne-li v průběhu roku potřeba rozpočtově nezajištěné úhrady, lze ji zajistit hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu v rámci jednotlivých druhů rozpočtových výdajů, použitím mimorozpočtových zdrojů organizace nebo nadřízeného orgánu formou rozpočtového opatření.

Mimorozpočtovými zdroji organizace jsou zdroje, které nejsou součástí rozpočtu, t.j, prostředky fondů organizace, prostředky vytvořené podnikatelskou činností, prostředky získané na základě smluv o sdružování, dotace od státních fondů a prostředky z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob.

K překročení rozpočtu rozpočtových nebo příspěvkových organizací může dojít též na základě uvolnění rezervy státního rozpočtu. Podmínky pro zvýšení výdajů na základě překročení příjmů stanoví prováděcí předpis.

Odůvodnění:

Vzniknou-li v průběhu rozpočtového roku potřeby, které rozpočet nepředpokládal, je nutné vyčerpat možnosti v rámci prostředků schváleného rozpočtu zvýšenou hospodárností nebo přesunem prostředků určených na realizaci jiných méně významných úkolů nebo použitím mimorozpočtových prostředků organizace.

Rozpočtovým opatřením se rozumí:

a) přesun rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů a výdajů rozpočtu,

b) povolené překročení rozpočtu podřízené organizace,

c) vázání rozpočtových prostředků v rámci rozpočtu.

Prováděcí předpis upraví způsob srovádění rozpočtových opatření. V kapitolách musí být vázány rozpočtové prostředky, jestliže o tomto vázání rozhodla vláda.

Vláda, nebo na základě jejího pověření ministr financí, může povolit uskutečnění výdajů nezbytných pro hospodaření a ne zabezpečených ve státním rozpočtu, jestliže je nelze krýt z rozpočtu kapitoly, zajistí-li úhradu vyššími příjmy nebo úsporami a jiných výdajích státního rozpočtu nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně lze povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu. O těchto opatřeních informuje vláda Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká, sněmovna Parlamentu požádá. Vázání rozpočtových prostředků lze provést u rozpočtu kapitoly Parlament pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu.

Odůvodnění:

Zásada definuje tři druhy rozpočtových opatřen s jejichž cílem je vytvoření prostoru pro operativní použití rozpočtových prostředků na místech, kde vzniká jejich naléhavá potřeba. Rozpočtová opatření mohou činit jednotlivé subjekty buď ve vlastní pravomoci, se souhlasem ústředního orgánu a nebo se souhlasem ministerstva financí. Předpokládá se, že povolení některých přesunů rozpočtových prostředků by spadalo do působnosti vlády.

Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytvářejí ve státním rozpočtu rezervy.

Rezervy státního rozpočtu jsou součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa. Tvoří je vládní rozpočtová rezerva a účelové rezervy.

Rozpočtovými rezervami disponuje vláda, případně ministr financí v rozsahu určeném vládou.

Ústřední orgány mohou tvořit rozpisové rezervy v rámci schválených ukazatelů kapitoly.

O hospodaření s rezervami státního rozpočtu podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně Parlamentu ve zprávách o plnění státního rozpočtu.

Odůvodnění:

Ve státním rozpočtu se vytvářejí rezervy dvojího druhu. Účelově určené rezervy se tvoří v případě, že v době vypracování státního rozpočtu není znám subjekt, který bude schválený úkol, na který jsou finanční prostředky určeny, plnit, případně je tento subjekt znám, ale není známa přesná částka k plnění daného úkolu.

Vládní rozpočtová rezerva se vytváří k zajištění rozpočtového hospodaření na krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů. Slouží rovněž k vyrovnání úbytku rozpočtovaných příjmů. Po schválení zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou mohou příslušní ministři tvořit v rozpočtu kapitoly rozpisové rezervy, a to v rámci ukazatelů schváleného rozpočtu.

Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem, který stanoví rozsah jeho činnosti, způsob finančního hospodaření a určí orgán pověřený jeho správou. Podrobnosti o organizaci státních fondů a jejich činnosti stanoví statuty, jejichž návrhy předkládají vládě ke schválení orgány pověřené správou státních fondů, pokud zákon o zřízení státního fondu nestanoví jinak.

Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

Česká republika neodpovídá za závazky státního fondu a státní fond neodpovídá za závazky české republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Odůvodnění:

Státní fondy se zřizují zákonem. Důvodem existence fondů je, aby určité druhy příjmů byly použitelné jen na určitý druh výdajů a nemohly být použity k jiným účelům. Nově se navrhuje, aby v zákon o zřízení státního fondu byl stanoven způsob jeho finančního hospodaření. Tím budou jednoznačně vymezeny vztahy státních fondů ke státnímu rozpočtu. Česká republika odpovídá za závazky státního fondu, pokud to stanoví zvláštní zákon.

Státní závěrečný účet obsahuje výsledky rozpočtového hospodaření uplynulého rozpočtového roku.

Přílohu státního závěrečného účtu tvoří závěrečné účty státních fondů, výsledky hospodaření okresních úřadů, finanční vztah k rozpočtům obcí a přehled o státních finančních aktivech a pasívech.

Odůvodnění:

Výsledky rozpočtového hospodaření jsou shrnuty ve státním závěrečném účtu, který zahrnuje vztah mezi rozpočtovanými a skutečně dosaženými příjmy státního rozpočtu a mezi jeho rozpočtovanými a skutečnými výdaji. V zájmu komplexnosti a přehlednosti výsledků rozpočtového hospodaření jsou ke státnímu závěrečnému účtu přikládány též závěrečné účty státních fondů, výsledky hospodaření okresních úřadů a finanční vztah k rozpočtům obcí. Přílohou státního závěrečného účtu je i přehled o státních finančních aktivech a pasivech.

Návrh státního závěrečného účtu rozpočtového roku vypracovává ministerstvo financí v součinnosti s ústředními orgány, okresními úřady, obcemi a orgány pověřenými správou státních fondů a předkládá jej vládě.

Ústřední orgány, okresní úřady, obce a orgány pověřené správou státních fondů a další subjekty, kterým jsou poskytovány rozpočtové prostředky přímo a jiné subjekty, kterým příslušejí prostředky ze státního rozpočtu podle zvláštních zákonů, [Např. 6 písm. c) zákona č. 550/1991 Sb.] jsou povinny předložit ministerstvu financí nebo ústřednímu orgánu, popř. jinému orgánu, který je poskytl, údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu, a to v rozsahu stanoveném obecně závazným právním předpisem.

Ministerstvo financí řídí práce na vypracování státního závěrečného účtu a závěrečných účtů ústředních orgánů a usměrňuje práce na vypracováni závěrečných účtů okresních úřadů, obcí a státních fondů.

Ústřední orgány sestavují o výsledcích svého ročního rozpočtového hospodaření závěrečný účet, a to ve shodném členěn se státním rozpočtem. Ústřední orgány jej po schválení vládou projednávají v příslušných orgánech Poslanecké sněmovny Parlamentu.

Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu do 31. května kalendářního roku, bezprostředně navazujícího na rozpočtový rok.

O použití přebytku hospodaření státního rozpočtu a o způsobu úhrady schodku státního rozpočtu rozhodne na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu.

Odůvodnění:

Tato zásada upravuje postup příslušných orgánů při vypracování a schvalování státního závěrečného účtu. Rozhodnutí o použití přebytku a vypořádání schodku státního rozpočtu, který byl ve státním závěrečném účtu vykázán, se svěřuje do výlučné pravomoci Poslanecké sněmovny. Příslušným výborům Poslanecké sněmovny Parlamentu musí ústřední orgány předložit k projednání výsledky svého rozpočtového hospodaření.

Státní finanční aktiva jsou peněžní prostředky na vkladový účtech státu u bank s výjimkou účtů státního rozpočtu, cenné papíry ve vlastnictví státu, majetkové účasti státu a pohledávky státu včetně zahraničních.

Státní finanční pasíva jsou vlastní zdroje a závazky státu, vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z emisí státních dluhopisů a jiné závazky.

Státních finančních aktiv České republiky vytvořených z výsledků rozpočtového hospodaření z minulých let lze použít pouze se souhlasem Parlamentu.

Státní finanční aktiva ve formě peněžních prostředků u bank, s výjimkou těch, která vznikla z přebytků hospodaření z minulých let, mohou být použita jen se souhlasem vlády.

Zřizování účtů ke zmírňování výkyvů v pokladním plnění státního rozpočtu, t.j. umořovacího účtu, operativního účtu apod. a dispozice s nimi je v pravomoci ministra financí. Tyto účty mají charakter uspořádacích účtů pro dluhovou službu, vyúčtování kreditních úroků z vkladů státu apod.

Evidenci státních finančních aktiv a pasív vede ministerstvo financí.

Přehled o státních finančních aktivech a pasívech je součástí státního závěrečného účtu.

Odůvodnění:

Tato zásada charakterizuje státní finanční aktiva a pasíva. Pohledávky státu vznikly zejména jako důsledky mezivládních úvěrových dohod, rozhodnutí vlády o finančních výpomocech, splatnosti zákonných daňových nároků státu apod. Jsou jako celek evidovány ve státních finančních aktivech a je sledován jejich pohyb a deblokace. Peněžní prostředky na vkladových účtech státu vznikají zejména přijetím zahraničních půjček od bankovních i nebankovních institucí, z darů a z technických operací státu, které nejsou příjmovými a výdajovými operacemi státního rozpočtu. Úvěry státu přijaté od bank vznikly v minulých obdobích na základě vládních rozhodnutí. Byly přijaty jako dvoutřetinový podíl při vypořádání majetku československé federace. Státní dluhopisy se vydávají výhradné na základě zákona.

Vlastní zdroje státu jsou vytvořeny především z výsledků rozpočtového hospodaření z minulých let, případně z přijatých darů.