Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo financí vykonává funkci státní pokladny. Jedná se především o:

a) řízení rozpočtové likvidity, t.j. zabezpečení efektivního hospodaření s peněžními prostředky při technické realizaci provádění příjmových a výdajových operací České republiky,

b) řízení dluhové služby, t.j. zabezpečení krytí dluhových potřeb státu tak, aby se minimalizovaly výdaje na dluhovou službu,

c) evidenci státních finančních aktiv a pasív a státních záruk.

Odůvodnění:

Navržená zásada definuje funkce státní pokladny. Jde o komplex činností, které budou zaváděny a rozvíjeny postupně podle technických a personálních možností.

Řízení rozpočtové likvidity si klade za cíl provést v několika etapách systémovou změnu v řízení peněžních toků státního rozpočtu, čímž se dosáhne úspor při výdajových a příjmových operacích státního rozpočtu. Jedná se o úspory vzniklé při hospodaření s rozpočtovými prostředky na účtech státního rozpočtu, nikoliv o snižování objemu prostředků jednotlivých kapitol. Mezi ministerstvem financí a ústředními orgány se postupně vybuduje interaktivní systém komunikace, který zajistí co nejrovnoměrnější vývoj salda státního rozpočtu tak, aby se minimalizovala potřeba vstupu ministerstva financí na finanční trh. Řízení rozpočtové likvidity ušetří na výdajích státního rozpočtu každoročně stovky milionů Kč.

Řízení dluhové služby zahrnu je všechny aktivity spojené s obsluhou státního dluhů a znamená praktickou realizaci dluhové politiky státu. Nezbytnost evidence a správy státních finančních aktiv a pasív včetně státních záruk vyplývá z toho, že nakládání s nimi přímo souvisí s příjmy a výdaji státního rozpočtu (v případě státních záruk podmíněně).

K zabezpečení informací pro řízení rozpočtové likvidity jsou ústřední orgány povinny poskytnout ministerstvu financí příslušné podklady, pokud o to požádá. Obsah a periodicitu těchto podkladů upraví ministerstvo financí obecně závazným právním předpisem.

Odůvodnění:

Součástí reformy výdajů, jejímž cílem je efektivnější hospodaření se státními prostředky, je i řízení rozpočtové likvidity (cash management). Nedílnou součástí tohoto řízení je stanovení časového průběhu čerpání výdajů ve vztahu k příjmům tak, aby se minimalizovala potřeba emitovat pokladniční poukázky. K tomuto úkolu je nezbytné zajistit informační podklady.

Pokladní rok je časové období, v němž jsou provedeny veškeré operace na příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu. Pokladní rok se kryje s rozpočtovým rokem.

Peněžní operace vyplývající z finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem za předchozí rozpočtový rok jsou příjmy a výdaji následujícího rozpočtového roku.

Odůvodnění:

Výsledek hospodaření běžného roku bude ve státním závěrečném účtu vykázán jako pokladní skutečnost k 31. prosinci tohoto roku. Veškerá zúčtování státního rozpočtu včetně finančního vypořádání ústředních orgánů se státním rozpočtem budou inkasována a vyplácena ze státního rozpočtu ve prospěch a na vrub běžného hospodaření státního rozpočtu následujícího roku.

Hospodaření s prostředky státního rozpočtu, s prostředky okresních úřadů, státních fondů jakož i s pojistným na všeobecné zdravotní pojištění a pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti kontroluje vláda. Kontrola hospodaření je dále upravena zvláštním zákonem. [Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.]

Odůvodnění:

Vláda jako nejvyšší představitel výkonné moci ve státě kontroluje a zodpovídá Poslanecké sněmovně za rozpočtové hospodaření, za hospodaření zdravotních pojišťoven a hospodaření s prostředky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zásada představuje změnu proti současnému stavu, protože rozšiřuje kontrolní působnost vlády i na kontrolu mimorozpočtových prostředků. Kontrolu hospodaření s rozpočtovými prostředky upravují i zvláštní zákony.

Ministerstvo financí provádí kontrolu rozpočtového hospodaření u ústředních orgánů, rozpočtových a příspěvkových organizací v jejich působnosti a státních fondů. Dále provádí kontrolu hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a dalších zdravotních pojišťoven. [Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.]

Kontrolu plateb, které jsou příjmem státního rozpočtu a státních fondů, kontrolu používání dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo prostředků poskytovaných ze státních fondů subjektům, kterým byly tyto dotace a prostředky poskytnuty, a kontrolu hospodaření s rozpočtem okresních úřadů provádějí územní finanční orgány za podmínek stanovených zvláštním předpisem. V případě potřeby může tyto kontroly za stejných podmínek provádět ministerstvo financí.

Ministerstvo financí provádí trvalou dohlídkovou činnost u ústředních orgánů, rozpočtových a příspěvkových organizací v jejich působnosti, u státních fondů a u jednotlivých investorů, kteří jsou příjemci individuálních investičních dotací podle zásady 3. Tyto subjekty jsou povinny poskytnout veškerou součinnost potřebnou k výkonu dohlídkové činnosti, t.j. zejména poskytnout potřebné doklady, vysvětlení a informace.

Odůvodnění:

Ministerstvo financí podle této zásady kontroluje rozpočtové hospodaření u ústředních orgánů a u rozpočtových a příspěvkových organizací v jejich působnosti. Dále provádí kontrolu u státních fondů.

Kontrolu ostatních výdajů státního rozpočtu, jakož i kontrolu plateb, které jsou příjmem státního rozpočtu či rozpočtů okresních úřadů a obcí, jsou povinny provádět územní finanční orgány s tím, že ministerstvem financí se dává pravomoc provádět kontrolu i v této oblasti.

Subjekty kontrolující hospodaření s rozpočtovým prostředky signalizují v poslední době stoupající trend porušování rozpočtové kázně. Proto se nově navrhuje umožnit ministerstvu financí provádět dohlídkovou činnost. Na základě této činnosti budou získáván v průběžné informace o používání prostředků státního rozpočtu, které umožní operativněji reagovat na potřeby jednotlivých subjektů.

U pojistného na všeobecné zdravotní pojištění je podle zákona České národní rady č. 550/1991 Sb. jedním z plátců pojistného i stát. Proto se navrhuj kontrolovat výběr pojistného a hospodaření zdravotních, pojišťoven ministerstvem financí.

Finanční hospodaření okresního úřadu se řídí jeho rozpočtem. Rozpočet se vypracovává na stejné období a ve stejné struktuře jako státní rozpočet. Schvaluje a kontroluje je okresní shromáždění. Součástí příjmů rozpočtu okresního úřad mohou být dotace ze státního rozpočtu. Okresní úřad může vytvářet rezervy rozpočtu k zabezpečení mimořádných potřeb v průběhu roku.

Prostřednictvím rozpočtu okresního úřadu lze poskytovat dotace do rozpočtu obcí ze státního rozpočtu. Do rozpočtu obce lze poskytovat též dotace z vlastních zdrojů rozpočtu okresního úřadu. Okresní úřad zřizuje peněžní fondy v rozsahu stanovené vládou. Okresní úřad provádí kontrolu hospodaření s prostředky svého rozpočtu a s prostředky svých peněžních fondů.

Okresní úřad kontroluje hospodaření s prostředky státního rozpočtu, které byly prostřednictvím jeho rozpočtu poskytnu y jiným subjektům včetně obcí. Stejně tak je oprávněn kontrolovat hospodaření s prostředky, které poskytl ze svého rozpočtu a ze svých peněžních fondů. Na žádost obce může okresní úřad přezkoumávat její hospodaření v plném rozsahu.

Přednosta okresního úřadu může být zmocněn okresním shromážděním k rozpočtovým změnám, jimiž se do stanovené výše zvyšují výdaje okresního úřadu nebo jím zřízených rozpočtových organizací, popř. příspěvky příspěvkovým organizacím na základě použití rozpočtové rezervy a nebo prostředků jeho fondů, popřípadě prostředků získaných překročením příjmů.

V období rozpočtového provizória hospodaří okresní úřad v souladu s opatřeními vlády přijatými ve vztahu k jeho rozpočtu. Přebytky finančního hospodaření okresního úřadu koncem roku nepropadají.

Na hospodaření s rozpočtem okresního úřadu se vztahují ustanovení zásad 10, 11, 12 a 20.

Předkládá-li okresní úřad ke schválení nevyrovnaný rozpočet, musí být jeho součástí i způsob zajištěni chybějících zdrojů.

V případě nedostatku zdrojů uvedených v zásadě 24 mohou okresní úřady používat zůstatky svých peněžních fondů a přijímat návratné finanční výpomoci, úvěry a půjčky, Stát neodpovídá za závazky okresních úřadů na základě přijatého úvěru nebo půjčky.

Odůvodnění:

V této zásadě se obecně stanoví jednotné principy pro vypracování a schvalováni rozpočtů okresních úřadů a základní principy jejich hospodaření podle rozpočtu, jejich vztah k rozpočtům obcí, ke státnímu rozpočtu a subjektům v okruhu působnosti okresního úřadu.

Nevyrovnanost rozpočtu se připouští pouze za předpokladu, že chybějící zdroje si okresní úřad doplní o zůstatky svých peněžních fondů, přijaté půjčky a úvěry.

Příjmy rozpočtu okresního úřadu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, příjmy běžné, kapitálové, dary a splátky dříve poskytnutých návratných finančních výpomocí a půjček.

Běžné příjmy rozpočtu okresního úřadu tvoří:

- zákonem stanovený podíl ve výši 40-60 % celookresního výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků [§ 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb.] odváděné plátcem daně, s výjimkou daně připadající na příjmy, [§ 6 odst. 1 písm. c) a odst. 4 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.] z nichž je daň srážena zvláštní sazbou. Zákon o státním rozpočtu stanoví přesný podíl výnosu této daně pro rozpočtový rok,

- příjem z jeho činnosti a z činnosti právnických osob a zařízení jím založených nebo zřízených v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem,

- odvody příspěvkových organizací jím zřízených,

- příjmy získané na základě smluv o sdružování prostředků na provoz společných zařízení,

- výnosy z pronájmu majetku české republiky, k němuž má okresní úřad právo správy nebo právo prozatímní správy, výnosy z cenných papírů, z podílových účastí na podnikání jiných subjektů a z úroků,

- správní poplatky za úkony prováděné okresním úřadem,

- běžné dotace ze státního rozpočtu a státních fondů,

- pokuty uložené v působnosti okresního úřadu, poplatky, penále,

- jiné příjmy podle zvláštních předpisů.

Kapitálové příjmy zahrnují

- výnosy z prodeje majetku České republiky, k němuž má okresní úřad právo správy nebo právo prozatímní správy,

- účelové investiční dotace ze státního rozpočtu a státních fondů,

- sdružené prostředky na investiční výstavbu.

Odůvodnění:

Obdobně jako u státního rozpočtu se rozdělují příjmy okresního úřadu na běžné, kapitálové a ostatní, t.j. dary a splátky dříve poskytnutých návratných finančních výpomocí a půjček.

Výdaje okresního úřadu se člení na běžné, kapitálové a ostatní výdaje na nově poskytnuté návratné finanční výpomoci a půjčky.

Běžné výdaje zahrnují

- výdaje na jeho vlastní provozní činnost a výdaje na provozní činnost ostatních subjektů, k nimž má okresní úřad finanční vztah na základě zákona nebo smluv uzavřených v okruhu jeho působnosti,

- výdaje spojené s realizací smluv uzavřených na činnosti v okruhu působnosti okresních úřadů,

- splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich,

- běžné dotace poskytnuté obcím.

Kapitálové výdaje zahrnují výdaje na

- pořízení investic,

- sdružování investičních prostředků,

- účelové investiční dotace obcím a organizacím jimi zřízeným, popř. dalším subjektům podle zvláštních předpisů.

Z rozpočtu okresního úřadu se hradí i výdaje stanovené zvláštními zákony.

Odůvodnění:

Obdobně jako u státního rozpočtu se výdaje rozdělují na běžné, kapitálové a ostatní.

Závěrečný účet okresního úřadu obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji okresního úřadu.

Součástí závěrečného účtu okresního úřadu je vyúčtování finančních vztahů k obcím, státnímu rozpočtu, státním fondům a ostatním subjektům, ke kterým měl okresní úřad v průběhu rozpočtového roku finanční vztah.

Závěrečný účet okresního úřadu se vypracovává za stejné období jako státní závěrečný účet.

Závěrečný účet okresního úřadu schvaluje okresní shromáždění.

Odůvodnění:

Výsledky ročního rozpočtového hospodaření okresního úřadu jsou shrnuty v jeho závěrečném účtu. Jeho obsahem je vztah mezi rozpočtovanými a skutečně dosaženými příjmy a výdaji a výsledné vztahy ke státnímu rozpočtu, rozpočtům obcí, případně ke státním fandům a k subjektům v okruhu působnosti okresního úřadu. Stejně jako státní závěrečný účet dává i závěrečný účet okresního úřadu přehled o využití získaných finančních prostředků.

Rozpočet obce vyjadřuje v příjmech a ve výdajích všechny finanční vztahy obce. Vypracovává se na stejné období a ve stejně struktuře jako státní rozpočet. Finanční hospodaření obci se řídí jejich rozpočtem. Součástí příjmů obce může být i dotace ze státního rozpočtu poskytovaná přímo nebo prostřednictvím rozpočtu okresního úřadu. Tyto dotace spolu s příjmem z určených daní zabezpečují též úhradu nákladů, které obci vznikají plněním úkolů v přenesené působnosti ve výkonu státní správy. Odvody do státního rozpočtu lze obci uložit jen zvláštním zákonem.

Odůvodnění:

Zásada obsahuje charakteristiku finančního hospodaření obce, rámcově zdroje příjmů a určení výdajů a finanční vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům okresních úřadů a dalším subjektům.

Příjmy rozpočtu obce tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, příjmy běžné, příjmy kapitálové, dary a splátky dříve poskytnutých návratných finančních výpomocí.

Běžné příjmy rozpočtu obcí tvoří:

- zákonem stanovený podíl ve výši 40-60 % celookresního výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků [§ 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb.] odváděné plátcem daně, s výjimkou daně připadající na příjmy, [§ 6 odst. 1 písm. c) a odst. 4 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.] z nichž je daň srážena zvláštní sazbou. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem, stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejích obyvatel k celkovému počtu obyvatel daného okresu. Zákon o státním rozpočtu stanoví přesný podíl výnosů této daně pro rozpočtový rok. Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne uvedená daň ve výši 100 %,

- výnos daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob za běžný rok od osob, které mají na území obce bydliště a výnos daně (vyrovnání a doměrky) z příjmů fyzických osob za předchozí roky od osob, které měly bydliště na území obce k 31.12. uvedeného roku, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou [§ 36 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb.] a s výjimkou výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků [§ 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb.] odváděné plátcem daně,

- výnos daně z nemovitostí nacházejících se na území obce,

- výnos z pronájmu majetku ve vlastnictví obce,

- výnosy z cenných papírů, úroky a výnosy z podílových účastí na podnikání jiných subjektů,

- příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákone a příjmy z výsledků vlastního hospodaření obce,

- odvody příspěvkových organizací,

- příjmy získané na základě smluv o sdružování prostředků na provoz společných zařízení,

- místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí,

- příjmy z darů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,

- dotace ze státního rozpočtu, rozpočtu okresního úřadu a státních fondů,

- pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů obce,

- jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.

Kapitálové příjmy zahrnují

- výnosy z prodeje majetku obce,

- investiční dotace,

- sdružené prostředky na investiční výstavbu.

Odůvodnění:

Platí odůvodnění k zásadě 2. Znění druhé odrážky jednoznačně určuje příjemce rozpočtových prostřed v případě změny bydliště daňového poplatníka v duchu zásady, že výnos daně (zálohy), resp. jejího příslušenství, popř. doměrku k této dani náleží tomu příjemci, na jehož území měl poplatník bydliště k posledním dni období (měsíce, pololetí, roku), k němuž se daňová povinnost (povinnost zálohové platby) vztahuje.

Výdaje z rozpočtu obce se člení na běžné, kapitálové a ostatní, které zahrnují poskytnuté návratné finanční výpomoci. Běžné výdaje zahrnují výdaje na

- provozní činnosti obce,

- provozní činnosti právnických osob a zařízení jí založených nebo zřízených v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem,

- splátky obcí přijatých úvěrů, půjček a úroky z nich,

- příspěvky a dary poskytnuté jiným subjektům na provozní účely,

- další výdaje stanovené zvláštním zákonem,

Kapitálové výdaje zahrnují výdaje na

- pořízení vlastních investic,

- sdružování investičních prostředků,

- investiční dotace, příspěvky a dary poskytnuté jiným subjektům na pořízení investic.

Odůvodnění:

Rovněž u výdajů obcí se navrhuje stejný způsob členění výdajů,jako u státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů.

Rozpočet obce schvaluje obecní zastupitelstvo vždy jen v rozsahu výdajů finančně zabezpečených.

Obec musí přednostně zabezpečit krytí veškerých závazků vyplývajících z plnění povinností stanovených jí zákonem.

Obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy, včetně vlastních peněžních fondů. Prostředky vlastních peněžních fondů používá obec v zásadě prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi jednotlivými fondy navzájem a dále kromě případů, kdy prostředky vlastních peněžních fondů slouží jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu rozpočtového roku.

Přebytky finančního hospodaření obce koncem roku nepropadají.

Nebude-li schválen rozpočet obce na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do schválení rozpočtu obce pravidly rozpočtového provizória. Tato pravidla stanoví obecní zastupitelstvo k zajištění plynulého rozpočtového hospodaření obce a organizací jí založených a zřízených.

Kontrolu hospodaření s rozpočtovými prostředky obce provádí obecní zastupitelstvo.

V případě nedostatku zdrojů uvedených v zásadě 28 mohou obce používat zůstatky svých peněžních fondů, přijímat návratné finanční výpomoci, úvěry, půjčky a používat příjmy z emitovaných dluhopisů.

Stát neručí za závazky obcí vzniklé přijetím úvěrů, půjče a emitovaných dluhopisů.

Odůvodnění:

V zásadě se stanoví jednotné principy pro vypracování a schvalování rozpočtu obce a základní principy jejího hospodaření podle rozpočtu. Nevyrovnanost rozpočtu se připouští pouze za předpokladu, z chybějící zdroje si obec doplní o přijaté půjčky a úvěry, popř. emisí dluhopisů.

Vyúčtování hospodaření obce za uplynulý rozpočtový rok (dál jen "závěrečný účet obce") obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji obce.

Součástí závěrečného účtu obce je vyúčtování finančních vztahů k okresním úřadům, ke státnímu rozpočtu, ke státním fondům a k dalším subjektům, ke kterým měla obec finanční vztah.

Závěrečný účet obce schvaluje obecní zastupitelstvo.

Odůvodnění:

Výsledky ročního rozpočtového hospodaření obce jsou shrnuty v jejím závěrečném účtu. Jeho obsahem vztah mezi rozpočtovanými a skutečně dosaženými příjmy a výdaji a výsledné vztahy k rozpočtu okresního úřad u případně ke státnímu rozpočtu a státním fondům a subjektům v okruhu působnosti obce. Stejně jako státní závěrečný účet, dává i závěrečný účet obce přehled o využití získaných finančních prostředků.

Ustanovení o rozpočtech obcí a hospodaření obcí platí rovněž pro městské části nebo městské obvody. Strukturu příjmů a výdajů rozpočtů městských částí nebo městských obvodů stanoví město ve svém statutu v souladu s jednotným tříděním příjmů a výdajů stanovených právním předpisem.

Odůvodnění:

Určení struktury příjmů a výdajů rozpočtů městských částí a městských obvodů se podle této zásady ponechává v kompetenci měst včetně výše dotace z rozpočtu města.

Subjekty, které neoprávněně použily nebo zadržely rozpočtové prostředky nebo prostředky státních fondů, odvedou tyto prostředky ve stejné výši státnímu rozpočtu, popřípadě státnímu fondu ve lhůtě do 15 dnů ode dne zjištění povinnosti. Zároveň jsou tyto subjekty povinny zaplatit penále ve výši 1 ‰ denně z částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky.

Obdobně se postupuje při hospodaření s prostředky rozpočtů okresních úřadů a obcí, přičemž neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále se odvedou do státního rozpočtu, do rozpočtu okresního úřadu nebo obce podle toho, ze kterého rozpočtu byly prostředky poskytnuty.

Odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek, jakož i penále, uloží příslušný finanční úřad.

Nedodržení podmínek smlouvy ze strany příjemce rozpočtových prostředků, prostředků státních fondů, prostředků okresních úřadů a obcí je porušením rozpočtové kázně podle odst. 1 a 2 této zásady.

Bylo-li porušení rozpočtové kázně zjištěno vnitřní kontrolou orgánů nebo organizací a ohlášeno finančnímu orgánu před započetím kontroly jím prováděné, snižuje se penále na polovinu. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se neplatí.

Za jednotlivý případ se pokládá každý účetní případ, u něho bylo zjištěno neoprávněné použití nebo zadržení rozpočtových pro středků.

Penále nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

Sankce za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu nebo státních fondů se ukládají v řízení podle zvláštního předpisu. [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]

Úlevy z povinnosti odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků nebo prostředků státních fondů včetně penále může s konečnou platností posoudit příslušné finanční ředitelství do výše stanovené pro jednotlivé případy zvláštním předpisem, u částek nad tuto výši ministerstvo financí. V případě, že nejde o odvod do státního rozpočtu nebo státního fondu, může úlevy posoudit i okresní úřad, příp. obec.

Odůvodnění:

Zásada stanoví sankce při neoprávněném použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu.

Rozpočtové organizace jsou organizace, které jsou svými příjmy a výdaji plně napojeny na rozpočet ústředního orgánu, okresního úřadu nebo obce (dále jen "zřizovatel") a hospodaří samostatně podle schválených rozpočtů. Příspěvkové organizace jsou organizace, které jsou napojeny na rozpočet zřizovatele finančním vztahem, tj. příspěvkem, příp. odvodem.

Rozpočtovými organizacemi jsou též orgány státní správy, Úřad vlády, Úřad pro legislativu a veřejnou správu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu, soudy a orgány prokuratury.

Ústřední orgány, okresní úřady, obce, a rozpočtové organizace mohou určit své organizační jednotky, které jsou jejich nedílnou součástí a hospodaří jako zálohované organizace. Zálohované organizace mohou vystupovat v právních vztazích jménem rozpočtových organizací, jejichž jsou součástí, jen na základě organizačních předpisů nebo zmocnění.

Odůvodnění:

Zásada obsahuje obecná ustanovení o rozpočtových a příspěvkových organizacích.