Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zřizovatelé výhradně k plnění úkolů v okruhu své působnosti zřizují rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace, které vystupují v právních vztazích samostatně a nabývají práv a zavazuji se jako právnické osoby.

Vznikne-li rozpočtová nebo příspěvková organizace ze zákona, patří pod tu rozpočtovou kapitolu, která náleží ústřednímu orgánu, jenž je této organizaci nadřízen. Není-li takový orgán zřídí se pro tuto organizaci samostatná rozpočtová kapitola.

Souhlasu ministerstva financí je třeba, vzniknou-li z důvodu zřízení rozpočtové nebo příspěvkové organizace dodatečné požadavky na státní rozpočet v rozpočtovém roce nebo v letech následujících.

Nejde-li o orgán státní správy, vydá zřizovatel o vzniku organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat:

a) označení zřizovatele,

b) určení typu organizace - rozpočtová nebo příspěvková,

c) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,

d) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti, případně rámce pro podnikatelskou činnost,

e) označení statutárního orgánu,

f) vymezení majetku České republiky nebo majetku obce, k němuž má organizace právo správy,

g) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována,

h) datum, ke kterému je organizace zřizována.

K rozdělení, při němž vznikají nové rozpočtové nebo příspěvkové organizace, ke sloučení, při němž organizace přechází do jiné, se kterou se slučuje, případně ke splynutí, při ně vzniká nová organizace, dochází u rozpočtové nebo příspěvkové organizace dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, v němž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové, popřípadě přejímající organizace.

Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zanikají té zrušením. V tomto případě zanikají dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení. Práva a závazky zrušené organizace přecházejí dnem zániku na zřizovatele. Majetek České republiky, k němuž práv správy vykonává zrušená organizace, u níž funkce zřizovatel přešla na obec nebo městskou část, je majetkem České republiky v prozatímní správě vykonávané podle zvláštních předpisů. [Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.]

Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení, případně zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace v Ústředním věstníku České republiky a současně toto oznámení zaslat ministerstvu financí. Tyto povinnosti se nevykonají v případě rozhodnutí zřizovatele o tom, že zveřejnění by mohlo poškodit zájmy České republiky.

Zřizovatel provádí kontrolu finančního hospodaření u organizací v jeho působnosti.

Odůvodnění:

Souhlasu ministerstva financí je třeba jen tehdy, když zřízením nebo činností nové organizace vznikají požadavky na státní rozpočet. U obcí a okresních úřadů se postupuje obdobně.

Nově se navrhuje, že souhlasu ministerstva financí ke zřízení rozpočtové nebo příspěvkové organizace je třeba nejen v případě dopadu na státní rozpočet v běžném rozpočtovém roce, ale i pokud se tento dopad předpokládá v letech následujících.

Ústřední věstník České republiky vede ministerstvo spravedlnosti.

Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.

Příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dodržely stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu, případně rozpočtu svého zřizovatele.

K dosažení ve smlouvě dohodnutého účelu mohou rozpočtové a příspěvkové organizace sdružovat prostředky svého rozpočtu.

Česká republika odpovídá za závazky příspěvkových organizací pouze v případě, stanoví-li tak zvláštní předpisy, nebo tehdy, když se k tomu zaváže. 0 převzetí takové záruky rozhoduje vlád a na návrh ministra financí.

Rozpočtové a příspěvkové organizace mohou vytvářet a. podmínek stanovených prováděcím předpisem fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.

Rozpočtové a příspěvkové organizace nemohou ve své hlavní činnosti vykonávat podnikatelskou činnost [§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb.]. Podrobnosti o provozování podnikatelské činnosti jako činnosti vedlejší uprav i prováděcí předpis.

Rozpočtové organizace nemohou přijímat úvěry.

Podrobnosti hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací a okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace, stanoví prováděcí předpis.

Odůvodnění:

Zásada stanoví rámcově způsob finančního hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizaci s tím, že podrobností upraví prováděcí předpis.

Zdůrazňuje se možnost vytváření zvláštních fondů, jejichž zůstatky nebudou koncem roku propadat.

Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou zřizovány pro výkon úkolů, které jsou realizovány za ceny nižší než jsou příjmy z nich plynoucí, a to v případě, částečné nebo zcela bezplatné provádění těchto činností stanoví právní předpisy. Není proto důvod do hlavní činnosti zahrnovat výkon podnikatelských aktivit, ty takových výkonu, které jsou poskytovány za ceny tržní nebo za ceny neoprávněně nižší. Navrhované znění zajišťuje z daňového hlediska rovné postavení všech subjektů vykonávajících srovnatelnou činnost. Zároveň zajišťuje stejným daňovým zatížením výše uvedených daňových poplatníků neutrální působení daňové soustavy.

V návrzích zákonů, zákonných opatření Senátu, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek ústředních orgánů, v návrzích obecně závazných vyhlášek obcí a okresních úřadů, jakož i v návrzích opatření státních fondů a návrzích mezinárodních smluv musí navrhovatel uvést a zdůvodnit finanční dopady těchto návrhů do příslušných rozpočtů.

Každý návrh mající dopad na schválený rozpočet musí obsahovat návrh na řešení tohoto dopadu. Návrhy nesmí zakládat ani zatížení rozpočtu v dalších letech, aniž by bylo současně navrženo opatření zajištující prostředky na jejich realizaci. Návrhy, které nebudou obsahovat tato opatření, budou projednány až po doplnění návrhu na řešení rozpočtového dopadu.

Odůvodnění:

Uvedení a zdůvodnění finančního dopadu je nutné vzhledem k posouzení jejích opodstatněnosti a nutnosti včasného zapracování schválených finančních dopadů do návrhů rozpočtů na příslušný rok. U návrhů, které zakládají vyšší finanční zatížení až v dalších letech, je nezbytné, aby byla současně navržena opatření zajištující dodatečné zdroje. Návrhy bez těchto opatření nemohou být projednávány.

Porušení rozpočtové kázně, ke kterým došlo před účinností tohoto zákona a která byla zjištěna za jeho platnosti, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Pokud by odvody neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků včetně penále za porušení rozpočtové kázně byly podle dosavadních předpisů vyšší než podle tohoto zákona, použije se tento zákon.

Splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých v minulých letech ze státního rozpočtu federace jsou příjmem státního rozpočtu.

Existující státní fondy jsou povinny stanovit způsob své ho finančního hospodaření ve svých statutech.

Odůvodnění:

Podle dříve platných zákonů o rozpočtových pravidlech byly postihy za porušení rozpočtové kázně stanoveny odlišně. Pokud došlo k porušení rozpočtové kázně v době platnosti těchto předpisů, je nutné rozhodnout o postupu v době zjištění revizního nálezu.

Ustanovení o splátkách návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu federace se navrhuje zařadit do přechodných ustanovení vzhledem k tomu, že jde o příjmy omezené neopakovatelností těchto pohledávek.

Ministr financí je oprávněn

a) provádět operace na finančních trzích ve prospěch České republiky,

b) provádět opatření potřebná k překonání dočasného nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, například opatřovat prostředky úvěrem na peněžním trhu až do výše 7 % rozpočtovaných běžných příjmů; k tomu může zejména vydávat pokladniční poukázky České republiky,

c) přijímat úvěry na vládou schválené programy do výše, v níž souhrn splátek úvěrů splatných v jednotlivých kalendářních rocích nepřekročí v těchto rocích 0,2 % předpokládaných běžných příjmů,

d) poskytovat státní záruky k za.jištění splátek úvěrů a jiných obdobných forem finanční výpomoci, určených k financování vládou schválených rozvojových programů. Státní záruky lze poskytnout pouze do výše, v níž souhrn splátek úvěrů a jiných obdobných finančních výpomocí splatných v jednotlivých kalendářních rocích nepřekročí v těchto rocích 8 % předpokládaných běžných příjmů státního rozpočtu. Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, je povinna uhradit České republice veškeré náklady spojené s poskytnutím záruky a vše, co Česká republika vynaložila na základě ručení při uspokojení závazku. K zajištění záruky může zřídit ministerstvo financí při poskytnutí záruky zástavní právo k majetku osoby, jejíž závazek má být státní zárukou zajištěn. Pro státní záruky platí přiměřeně příslušná ustanovení obchodního zákoníku. [§ 303 a násl. zákona č.513/1991 Sb.] Pro zástavní právo platí přiměřeně příslušná ustanovení občanského zákoníku, [§ 151a a násl. zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.]

e) provádět úvěrové operace na finančním trhu potřebné k prolongaci, konverzi.nebo zaplacení vnitřních nebo zahraničních dluhů splatných v běžném roce a hradit výdaje spojené s těmito operacemi,

f) postupně přeměňovat po dohodě s Českou národní bankou přímé úvěry od České národní banky na státní dluhopisy podle podmínek na finančním trhu,

g) krýt přechodně státními pokladničními poukázkami pokladní schodek státního rozpočtu vykázaný k 31. prosinci běžného roku do doby zákonného řešení tohoto schodku.

Odůvodnění:

Řízení rozpočtové likvidity a výkon správy státního dluhu zakládá pro ministerstvo financí nutnost vstupovat na finanční trh.

Navrhuje se, aby ministr financí na základě vládou schválených programů mohl přijímat úvěry do výše 0,2 % rozpočtových příjmů a tím limitovat možnosti vlády k přijímání úvěrů.

Oblast státních záruk se v současné době projednává jako další novelizace platných rozpočtových pravidel. Současný způsob pro poskytování státních záruk vycházející ze zákonného ustanovení, které umožňuje ministru financí schvalovat záruky do výše 10 % objemu příjmů schváleného státního rozpočtu republiky na příslušný rok, pro současnou potřebu krytí úvěrů nevyhovuje. Zvýšení procenta státních záruk vůči státnímu rozpočtu by nebylo řešením, neboť by stále šlo o statický, nesystémový přístup.

Navrhovaná novela rozpočtových pravidel umožní, aby výše státních záruk, které bude přípustné v daném roce přijmout, vycházela z vládou schválených rozvojových programů, ze zatížení ekonomiky státním ručenými úvěry a příjmů státního rozpočtu v daném roce. Vedle příjmů státního rozpočtu se důležitým prvkem stane splátkový kalendář existujících i potenciálních splátek úvěrů. Jako doplnění se navrhuje, aby osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, byla povinna uhradit České republice veškeré náklady spojené s poskytnutím záruky.

Dlužník bude zákonem zavázán vrátit státnímu rozpočtu veškeré dlužné částky, jež byly v důsledku realizace záruky za něj hrazeny ze státního rozpočtu.

Zmocnění v písm. e) má za účel pružně přizpůsobit řízení dluhové služby situaci na finančním trhu, není zmocněním ke zvyšování dluhu.

Vzhledem ke skutečnosti, že Česká národní banka, může svými oznámeními libovolně zvyšovat úrokové sazby za přímé úvěry z let před rokem 1991, je žádoucí, aby byly dluhy státu konvertovány na takovou formu, která zabezpečí transparentnost dluhové služby a schopnost ministerstva financí smluvně zajišťovat výši úhrady státního dluhu cestou emise dluhopisů.

Zrušuje se

- zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona české národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb.,

- zákon č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, ve znění zákona č. 562/1991 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

V souladu s plánem legislativních úkolů vlády České republiky je zpracován vládní návrh zásad zákona o rozpočtových pravidlech. Stávající zákonná úprava rozpočtového hospodaření je v zákoně České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb.

V současné době je zpracovávána Úřadem pro legislativu koncepce reformy územní správy. V návaznosti na zákonnou úpravu této reformy bude provedena novela rozpočtových pravidel, která bude reagovat na kompetence a odpovědnosti jednotlivých stupňů územní samosprávy i změny dalších zákonů, které reforma územní samosprávy vyvolá (např. školských zákonů, které upravují i financování školství).

Základní změna oproti stávající zákonné úpravě je ve vymezení příjmů a výdajů státního rozpočtu, rozpočtů okresních úřadů a obcí, a to jednotné rozčlenění na běžné, kapitálové a ostatní. Jednotné ekonomické třídění příjmů a výdajů standardně používané v tržních ekonomikách zvýší přehlednost a analytickou vypovídací schopnost rozpočtů. Těmito úpravami se státní rozpočet a rozpočty okresních úřadů a obcí ekonomicky převádějí na standardní strukturu používanou v zemích Evropských společenství.

Zákon umožňuje, aby prostředky ze státního rozpočtu dostávaly všechny fyzické a právnické osoby. Výše prostředků pak bude stanovena ve státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok a rozsah příjemců a podmínky pro poskytnutí dotací ze státního rozpočtu stanoví právní předpis.

Kapitálové výdaje státního rozpočtu lze použít na majetkové vklady, pokud k tomu dá vláda souhlas.

Vláda předkládá návrh státního rozpočtu na následující rozpočtový rok Poslanecké sněmovně formou zákona nejpozději tři měsíce před koncem rozpočtového roku, tudíž se nepřipouští nepředložení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu.

Na základě doporučení Poslanecké sněmovny Parlamentu s zákonem zřizuje kapitola Státní dluh s obsahem definovaným v zásadě 7.

Rozpočtové prostředky mohu být použity pouze v dané m rozpočtovém roce, t.j. do 31. prosince kalendářního roku. Zákon neumožňuje (s výjimkou tvorby fondů) převoditelnost finančních prostředků.

Zavádí se možnost tvořit rezervy u ústředních orgánů v rámci ukazatelů schválených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu.

Termín předložení státního závěrečného účtu je stanoven na 31. května následujícího rozpočtového roku.

Zákon upravuje funkce státní pokladny, které vykonává ministerstvo financí. Jedná se o řízení rozpočtové likvidity, řízení dluhové služby, evidenci státních finančních aktiv a pasív a státních záruk.

Do zásady 22 je zapracována trvalá dohlídková činnost ministerstva financí. Na základě této činnosti budou získávány průběžné informace o používání prostředků státního rozpočtu, které umožní operativněji reagovat na potře by jednotlivých subjektů.

V příjmech okresních úřadů je stanoven podíl 40-60 % z celookresního výnosu daně z příjmů fyzických osob (dosud byl o 60 %) s tím, že zákon o státním rozpočtu stanoví přesný podíl. Toto opatření je přijato proto, aby obec měla zajištěno minimálně 40 % zdrojů zákonem, u něhož se předpokládá delší doba účinnosti než je rozpočtový rok.

Nově je v rozpočtových pravidlech zařazena definic rozpočtových, příspěvkových a zálohovaných organizací. Při zřízení rozpočtových a příspěvkových organizací je třeba souhlas u ministerstva financí v případě, že vznikají dodatečné nároky na státní rozpočet i v příštích letech.

Při předkládání návrhů právních norem s rozpočtovým dopadem musí být navrženo, z jakých zdrojů se bude tento dopad krýt. Návrhy, které tuto podmínku nesplní, budou projednávány až po doplnění.

Rozpočtový dopad

Zavedení řízení rozpočtové likvidity bude v cílové podobě každoročně šetřit cca 600-900 mil, Kčs. Jednorázové náklady na zavedení systému budou činit 10-15 % této jednoroční úspory.

Zavedení trvalé dohlídkové činnosti ministerstva financí si vyžádá přijetí 20 nových pracovníků, což představuje potřebu mzdových prostředků cca 3 mil. Kč ročně. Celkově tedy lze předpokládat úsporu prostředků státního rozpočtu.

Soulad s právem Evropských společenství

Podle názoru předkladatele není navrhovaná úprava v rozporu s právem Evropských společenství; direktivy pro tuto oblast nejsou Evropskými společenstvími vydávány.