Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

ZÁSADA Č. 1 - ÚČEL ZÁKONA

Tento zákon stanoví podmínky podnikání fyzických a právnických osob v energetických odvětvích, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, a upravuje práva a povinnosti ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") při výkonu státní správy v energetických odvětvích.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na elektrárny do výkonu 3 MW včetně a na samostatné soustavy zásobování teplem do výkonu 10 MW včetně.

ODŮVODNĚNÍ:

Podmínkami se zde rozumí podmínky stanovené "navíc" oproti obecné úpravě podnikání v obchodním zákoníku (např. udělování státní autorizace, povinnost složit kauci, povinnost podílet se na řešení nouzových stavů v energetických soustavách apod.). Ústřední orgán státní správy pro energetiku zde představuje ministerstvo průmyslu a obchodu dle zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orkánů státní správy ČR ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 69/1993 Sb.).

Negativní vymezení působnosti zákona pro malé energetické zdroje a soustavy bylo zvoleno proto, že je není nutno podřídit tak přísnému režimu jako velká energetická díla ani stanovit pro ně tak rozsáhlá oprávnění ve smyslu zásahu do cizích vlastnických práv. Jde o soustavy lokálního významu, které nemohou podstatně ovlivnit energetické hospodářství a lze je proto upravit na základě živnostenského oprávnění ve smyslu zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., §. odst. 2 písm. d. Podrobná specifikace živností, která bude muset být do živnostenského zákona doplněna (dnes se tento zákon vztahuje pouze na malé vodní elektrárny) je předmětem novely živnostenského zákona, která se paralelně připravuje na ministerstvu hospodářství. Ustanovení horního zákona a zákona ČNR č. 61 /1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb., úplné znění vyhlášeno pod č. 440/1992 Sb., upravující využívání ložisek energetických zdrojů, zejména radioaktivních nerostů, všech druhů uhlí, ropy a hořlavého zemního plynu a bituminózních hornin, zůstávají nedotčena.

ZÁSADA Č. 2 - ENERGETICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Energetickým hospodářstvím se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn činností souvisejících s výrobou, nákupem, skladováním, úpravou, dopravou, tranzitní přepravou, rozvodem a dodávkou energie fyzickým a právnickým osobám.

ODŮVODNĚNÍ:

Zajištění dostatku energie v co nejširší nabídce všem zájemcům a za přiměřenou cenu je základním úkolem energetické politiky státu. Realizaci tohoto cíle zajišťují podnikatelské subjekty v energetických odvětvích, které při zabezpečování stálých dodávek energetických medií zákazníkům (odběratelům) musí respektovat jejich individuální volbu energetického media a volbu odběru při stálém napojení na jednotnou propojenou a dispečerský řízenou síť. Při činnostech podnikatelských subjektů energetických odvětví vznikají pro dosažení tohoto základního cíle ve spolupráci s orgány státní správy speciální vazby a způsoby řešení problematiky energetické politiky, zvané v souhrnu energetické hospodářství.

ZÁSADA Č. 3 - PODNIKÁNÍ V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH

Podnikat v energetických odvětvích lze jen na základě státní autorizace udělené podle tohoto zákona ministerstvem. O udělení státní autorizace se vydává osvědčení, které má charakter veřejné listiny a jeho držitel je povinen se jím na požádání prokázat.

ODŮVODNĚNÍ:

Záměrem zde je rozdělit udělování povolení pro podnikání v energetice do dvou oblastí jednak na základě "státní autorizace", kterou bude udělovat ministerstvo průmyslu a obchodu pro takové druhy podnikání, které jsou svým rozsahem a významem důležité pro zásobování národního hospodářství a obyvatelstva energiemi (mají strategický význam) - jednak na základě živnostenského oprávnění. Při vydávání osvědčení se použije ustanovení § 3 odst. S zákona č. 71 /1967 Sb., o správním řízení, tj. přiměřeně se aplikují ustanovení o základních pravidlech řízení.

ZÁSADA Č. 4 - STÁTNÍ AUTORIZACE

Ministerstvo může udělit státní autorizaci fyzické nebo právnické osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, na základě její písemné žádosti. Státní autorizace se uděluje na dobu určitou a to nejméně na 10 let a nejdéle na 25 let. Státní autorizace nemůže být přenesena na jinou fyzickou či právnickou osobu s výjimkou přeměny obchodní společnosti v jinou formu společnosti nebo při sloučení nebo splynutí obchodní společnosti. Přeměnu obchodní společnosti a organizační změnu je právní nástupce jako držitel státní autorizace povinen oznámit ministerstvu.

ODŮVODNĚNÍ:

Tento zákon nepočítá s tím, že by právo fyzické či právnické osoby na udělení státní autorizace - a to i když splní podmínky zde stanovené - pro ni vyplývalo přímo ze zákona. Je to dáno tím, že zásobování energií se vždy děje pro vymezené území a jeden druh energie, za něž odpovídá jeden zásobovací subjekt. O tom, komu bude státní autorizace udělena, rozhodne ve své pravomoci ministerstvo po věcném vyhodnocení, který z uchazečů nejlépe zabezpečí kvalitní a plynulou dodávku energie.

ZÁSADA Č. 5 - PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ STÁTNÍ AUTORIZACE

Podmínkou pro udělení státní autorizace je u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a odborná způsobilost podle zvláštních předpisů. Právnická osoba je povinna prokázat, že veškeré činnosti související bezprostředně s předmětem podnikání, na něž je udělována státní autorizace, budou vykonávat pouze osoby způsobilé podle zvláštních předpisů.

Další podmínkou pro udělení státní autorizace je písemná žádost doložená příslušnými doklady dle zásady č. 6, jakož i složení peněžité kauce. Kauce se skládá na zvláštní účet ministerstva, přičemž její výši stanoví tento orgán v závislosti na velikosti zásobovaného území a množství dodávané energie v rozpětí od 100 tis. Kč do 80 mil. Kč.

Kritéria pro stanovení kauce upraví tento zákon.

ODŮVODNĚNÍ:

Požadavek na splnění stanovených podmínek u fyzických a právnických osob vychází ze zvláštního charakteru energie jako zboží, u kterého by jakékoli v neodborné zacházení mohlo způsobit veřejné ohrožení. Složení peněžité kauce má sloužit k úhradě účelně vynaložených nákladů, které vzniknou jinému držiteli státní autorizace tím, že převezme zásobovací povinnost. Kritéria pro stanovení kauce budou rozpracována v paragrafovaném znění.

ZÁSADA Č. 6 - ŽÁDOST O STÁTNÍ AUTORIZACI

V písemné žádosti o udělení státní autorizace se uvede:

- název, sídlo a IČO existující právnické osoby, u fyzických osob jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště a místo podnikání

- předmět, druh a rozsah podnikání v konkrétním energetickém odvětví

- prohlášení o materiálním a finančním zajištění předmětu podnikání, na něž má být udělena státní autorizace.

K žádosti se připojí:

- u fyzických osob doklad o občanství České republiky a trvalém pobytu na území České republiky, výpis z trestního rejstříku a doklad o odborné způsobilosti podle zvláštních předpisů

- u existujících právnických osob výpis z obchodního rejstříku.

ODŮVODNĚNÍ:

Pro sjednocení požadavků na žadatele o státní autorizaci byla do zákona včleněna jednotná úprava žádosti o státní autorizaci. Taxativním výčtem náležitostí bude zabráněno případné diskriminaci jednotlivých žadatelů. Při paragrafovaném znění bude vzat do úvahy konečný text Evropské dohody o přidružení mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími.

ZÁSADA Č. 7 - UDĚLENÍ STÁTNÍ AUTORIZACE

Ministerstvo rozhodne na základě žádosti o udělení státní autorizace do 60 dnů ode dne jejího doručení.

V osvědčení o udělení státní autorizace uvede ministerstvo:

- fyzickou či právnickou osobu, jíž se státní autorizace uděluje (dále jen "držitel státní autorizace")

- vymezené území, v jehož rozsahu bude mít žadatel zásobovací povinnost určeným druhem energie a druh činnosti

- technické podmínky, které je žadatel povinen při zásobování určeným druhem energie dodržovat; v elektroenergetice napěťovou hladinu a kmitočet, v plynárenství tlakovou hladinu a druh plynu a v teplárenství tlakovou a teplotní hladinu a druh teplonosného média

- vymezení území, kde je držitel státní autorizace povinen převzít zásobovací povinnost v případě přerušení nebo omezení dodávky energie, které způsobí jiný držitel se stejnými technickými podmínkami

- dobu platnosti státní autorizace.

Ministerstvo poskytne žadateli před udělením státní autorizace přiměřenou lhůtu k odstranění závad žádosti, popř. k její změně či doplnění.

Nebylo-li osvědčení uděleno, ministerstvo o tom písemně vyrozumí žadatele ve lhůtě shora uvedené a sdělí mu důvody, pro které nebylo žádosti vyhověno.

ODŮVODNĚNÍ:

Při udělení státní autorizace postupuje ministerstvo přiměřeně podle zákona č. 71 /1967 Sb., o správním řízení, pokud není uvedeno jinak. Konkrétní označení subjektu, pro který se vydává státní autorizace, znamená nepřenosnost této autorizace na jiný subjekt; uzavírání mandátní smlouvy se nepřipouští. Nezbytnou podmínkou pro udělení autorizace je stanovení a převzetí náhradní zásobovací povinnosti, jestliže dojde k výpadku dodávky energie, způsobené jinými držiteli státní autorizace. Evidenci osob, jimž byla udělena státní autorizace vede ministerstvo.

ZÁSADA Č. 8 - ZÁNIK A ODEJMUTÍ STÁTNÍ AUTORIZACE

Státní autorizace zaniká:

- u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvou

- zánikem právnické osoby, pokud nejde o případ podle zásady č. 4

- uplynutím doby, na kterou byla udělena.

Státní autorizaci odejme ministerstvo, jestliže:

- dodatečně zjistí, že státní autorizace byla udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů

- držitel státní autorizace přestane splňovat podmínky státní autorizace stanovené tímto zákonem

- držitel státní autorizace poruší zásobovací nebo připojovací povinnost

- držitel státní autorizace ohrožuje život nebo zdraví osob či dlouhodobě poškozuje životní prostředí nad přípustné hranice činností uvedenou v osvědčení o udělení státní autorizace

- držitel se státní autorizace písemně vzdá; po odejmutí státní autorizace ministerstvo může provozovateli uložit povinnost dalšího provozování činnosti, nejdéle však na 12 měsíců

- držitel státní autorizace nezahájil podnikání v termínu určeném v osvědčení.

Držitel státní autorizace má právo:

- zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a telekomunikační sítě bez povolení mimo jednotnou telekomunikační síť k řízení, regulaci, zabezpečování a automatizaci provozu energetických děl včetně výpočetní techniky a přenosu informací pro její činnosti a pro měření

- přístupu k vlastním měřícím zařízením dodávané energie

- omezit vlastníky nemovitostí tím, že má právo:

a) na zřízení věcného břemene související s výstavbou a provozem zařízení pro veřejný rozvod energie kromě staveb nad 30 m², dále přípojek, podpěrných bodů, kabelových skříní, skříní pro hlavní uzávěr, domovních regulátorů a s přepínáním nemovitostí vodiči, a to v nezbytném rozsahu a se zřetelem na práva vlastníka a uživatele, na základě stavebního povolení

b) vstupovat a vjíždět na tyto nemovitosti v souvislosti se zřizováním, provozováním, opravami či údržbou zařízení pro rozvod energie. Zařízením pro rozvod energie se pro účely tohoto zákona rozumí stavby, které slouží ke zprostředkování dodávek energie fyzickým a právnickým osobám.

c) odstraňovat a oklešťovat na svoje náklady v nezbytném rozsahu stromoví a jiné porosty bránící zřizování, bezpečnému a spolehlivému provozování zařízení pro rozvod energie, pokud tak vlastník nemovitosti neučiní sám

d) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti a provozních zařízení železnic, jakož i vstupovat na ty nemovitosti, na nichž jsou umístěna zvláštní zařízení spojů, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon své činnosti v souladu s udělenou státní autorizací.

Zařízení pro rozvod energie mají charakter veřejně prospěšných staveb, pro které lze cizí pozemky, stavby a práva vyvlastnit či práva k nim omezit věcnými břemeny. Za zřízení věcných břemen přísluší jednorázová náhrada. Věcná břemena se zapisují do katastru nemovitostí.

ZÁSADA Č. 10 - POVINNOSTI DRŽITELE STÁTNÍ AUTORIZACE

Držitel státní autorizace je povinen:

- připojit k zařízení pro rozvod energie každou fyzickou či právnickou osobu, která o připojení požádá, nachází se na zásobovaném území a zároveň splňuje podmínky stanovené tímto zákonem

- na území vymezeném státní autorizací spolehlivě, bezpečně, hospodárně a kvalitně zásobovat energií každého odběratele, který o to požádá a splní podmínky stanovené tímto zákonem

- obnovit dodávku energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k omezení či přerušení dodávky energie dle předchozí zásady

- při výkonu oprávnění podle předchozí zásady co nejvíce šetřit práv vlastníků i třetích osob; po provedení nezbytných prací uvést nemovitost do původního stavu; není-li to možné, vhodně a přiměřeně ji upravit

- poskytnout na vyžádání ministerstva informace nezbytné pro výkon jeho práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona

- poskytnout fyzickým a právnickým osobám, které prokáží oprávněný zájem, písemné informace o umístění zařízení pro rozvod energie a údaje o nich

- poskytnout na vyžádání odběratelů informace o výsledcích autorizované činnosti, o možnostech úsporného využívání dodávané energie a o cenách a tarifech

- při každé výměně zařízení pro měření energie tuto skutečnost včas oznámit odběrateli a k výměně jej přizvat.

ODŮVODNĚNÍ K ZÁSADĚ Č. 9 A 10:

Tyto dvě zásady stanovují souhrn práv a povinností držitele státní autorizace, které jsou vyvážené a nezbytné pro výkon činnosti v rámci energetického hospodářství. Důležitá je část týkající se oprávnění k cizím nemovitostem, neboť umožňuje zřizovat a provozovat energetická zařízení, která mají systémový charakter. Zřizování a provozování síťových soustav se nemůže obejít bez využití a zásahů do cizích nemovitostí. Skutečnost, že přitom nezbytně půjde o zásahy do vlastnického či nájemního práva, kompenzuje návrh tím, že zaručuje vlastníkům právo na jednorázovou náhradu ve shodě s Listinou základních práv a svobod. Zachovává se též institut vyvlastnění, protože praxe ve vyspělých zemích západní Evropy ukázala, že bez tohoto institutu nelze provoz sítí účinně zajistit.

ZÁSADA Č. 11 - STÁTNÍ REGULACE

Držitelé státní autorizace podléhají při výkonu autorizované činnosti státní regulaci, kterou vykonává ministerstvo těmito způsoby:

1. Stanoví kritéria pro zařazení energetických zdrojů a sítí do kategorií podle jejich funkce a režim účasti těchto zdrojů v energetických soustavách.

2. Stanoví regulační opatření pro jednotlivé systémově závislé podnikatelské subjekty (držitelé státní autorizace) k zajištění optimálního využití energetických soustav - tato regulační opatření jsou držitelé státní autorizace povinni respektovat.

Bližší podmínky stanovující technickoekonomická kritéria režimu účasti zdrojů a sítí v energetických soustavách a k vydávání regulačních opatření stanoví ministerstvo vyhláškou.

Pro účely regulace má ministerstvo právo požadovat od držitelů státní autorizace pravdivé a úplné informace o výkonu autorizované činnosti. Pověření pracovníci ministerstva mají právo za účelem kontroly těchto informací vstupovat do objektů v nichž se provádí výkon autorizované činnosti, nahlížet do účetních a jiných dokladů a požadovat informace a vysvětlení k výkonu autorizované činnosti.

ODŮVODNĚNÍ:

Vzhledem k existenci přirozených monopolů v oblasti energetiky je nezbytné stanovení regulačních podmínek, alespoň částečně nahrazujících působení tržního konkurenčního prostředí a chránících zájmy spotřebitelů proti monopolnímu chování držitelů státní autorizace. Stejně důležité je zajistit bezpečnou a nepřetržitou funkci vzájemně propojených energetických soustav, které nelze ponechat bez možnosti státních zásahů pouze na vůli podnikatelských subjektů. Státní ingerence není v zásadě definována exaktně (resp. její jednotlivé nástroje) - je volen termín "opatření", která budou záviset na konkrétních podmínkách období přechodu k tržnímu mechanismu do doby stabilizace trhu. Základní charakteristiky opatření, které budou moci být státním orgánem využívány, budou obsažen v prováděcím předpise s tím, že budou směřovat k zamezení neregulérního zvýhodňování zdrojů, zamezení nerovnoměrného rozdělování výkonových rezerv u provozních rizik, ale také k zabezpečení součinnosti mezi systémově vázanými podnikateli a k takové účasti zdrojů v energetických systémech, aby byly zohledněny co nejnižší nabídkové ceny energie. Regulace cen ve smyslu zákona č. 526/1990 Sb. zůstává plně v kompetenci ministerstva financí. Právo na informace pouze doplňuje (a také podmiňuje) reálnou funkci státní regulace.

ZÁSADA Č. 12 - INSPEKCE

Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona provádí Energetická inspekce, jejíž postavení a působnost upravuje tento zákon.

Energetická inspekce zahajuje pří porušení ustanovení tohoto zákona řízení na základě vlastního zjištění nebo na základě oznámení. Pokud Energetická inspekce zjistí, že došlo k porušení ustanovení tohoto zákona, uloží tomu, kdo se takového porušení dopustil, pokutu až do výše 5 miliónů Kč.

Při stanovení výše pokuty přihlédne Energetická inspekce zejména k době trvání protiprávního jednání, míře zavinění a eventuálně rozsahu poškození zařízení energetického hospodářství.

Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž je uložena a stává se příjmem státního rozpočtu.

Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se Energetická inspekce o porušení dověděla - nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení došlo.

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje Energetická inspekce v řízení o porušení ustanovení tohoto zákona podle zákona o správním řízení.

ODŮVODNĚNÍ:

Tento zákon vymezuje práva a povinnosti podnikatelských subjektů v oblasti energetiky s cílem omezit jejich monopolní postavení a chránit spotřebitele. Je proto nezbytné, aby stát měl k dispozici kontrolní systém, který v rámci zákonem deklarovaných pravomocí bude kontrolovat dodržování tohoto zákona a uplatňovat adekvátní postih vůči subjektům, porušujícím povinnosti tímto zákonem uložené. Postavení a působnost energetické inspekce, její práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona budou podrobně specifikována v paragrafovaném znění.

ZÁSADA Č. 13 - DISPEČINK

Rovnováhu mezi zdroji a spotřebou energie a udržení bezpečnosti a stability provozu elektrizační a plynárenské soustavy podle zvláštní části tohoto zákona zajišťují dispečinky, jejichž postavení a působnost upravuje tento zákon.

Dispečinky jsou oprávněny držitelům státní autorizace a odběratelům určovat v souladu s dispečerskými řády změny provozních režimů sjednaných ve smlouvách o dodávce energie.

Podrobnosti o činnosti dispečinku stanoví dispečerské řády, které vydá ministerstvo vyhláškou.

ODŮVODNĚNÍ:

Vzhledem ke složitosti energetických soustav je nezbytné mít k dispozici výkonný orgán k jejich operativnímu řízení s předem deklarovanými právy a povinnostmi zakotvenými v dispečerském řádu. Proto je účelné, aby s ohledem na strategický význam energie pro národní hospodářství byl dispečerský řád vydán ministerstvem. Protože postavení dispečinku je dnes odvozeno pouze od organizační struktury stávajících státních podniků, je třeba počítat s jejich přeměnou na nové podnikatelské subjekty nepodléhající dřívějšímu způsobu řízení. Konstituování dispečinků, jejich postavení a působnost budou specifikovány v paragrafovaném znění tohoto zákona.

ZÁSADA Č. 14 - STAVY NOUZE V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH

Stavem nouze v energetických odvětvích se rozumí:

a) krizové situace ohrožující závažným způsobem zásobování České republiky energií, jež nelze odstranit vlastními silami a prostředky držitelů státní autorizace ani běžnými postupy dispečerského řízení a hrozící rozsáhlým přerušením dodávek energie nebo jejím dlouhodobým nedostatkem, rozsáhlým poškozením životního prostředí a ohrožením zdraví a životů obyvatel,

b) mimořádné stavy vzniklé za branné pohotovosti státu.

Překonání stavu nouze a zahlazení jejich důsledků zabezpečuje Energetická služba a Plynárenská služba, jejichž postavení a působnost upravuje tento zákon.

Stav nouze v energetických odvětvích ve smyslu této zásady a opatření omezující na dobu nezbytně nutnou činnost držitelů státní autorizace a spotřebu energie fyzických a právnických osob, je tímto zákonem zmocněna vyhlásit vláda České republiky.

ODŮVODNĚNÍ:

Tato zásada upravuje právo a povinnost státního orgánu řešit mimořádné situace ohrožující plynulé zásobování energií a tím zasahovat jak do zájmů držitelů autorizačního oprávnění, tak i do zájmů odběratelů. Ve veřejném zájmu je nezbytné vyčlenit a soustředit speciální síly a prostředky držitelů státní autorizace k rychlé a koordinované likvidaci stavů nouze a minimalizaci negativních dopadů z přerušení nebo omezení dodávek energie. Zákonem je proto nutné uložit ministerstvu zřízení Energetické služby a Plynárenské služby připravené k rychlé a účinné likvidaci havarijních stavů a pověřit ho jejím řízením. V paragrafovaném znění tohoto zákona budou podrobně rozvedena práva a povinnosti státní správy, autorizovaných osob i odběratelů při stavech nouze, bude vymezen rámec činnosti Energetické a Plynárenské služby a stanoveny zásady její organizace a řízení.