Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

ZÁSADA Č. 15 - ZÁKLADNÍ POJMY

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

1. Energetickým dílem - zařízení pro výrobu, rozvod a dodávku elektřiny zřizované a užívané ve veřejném zájmu. Energetickými díly jsou zařízení uvedená v odst. 2, 5, 6 této zásady.

2. Výrobnou elektřiny - zařízení vyrábějící elektřinu s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 3 MW, které je připojeno na zařízení pro veřejný rozvod nebo propojeno s tímto zařízením, včetně zařízení pro vyvedení vyrobené elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod.

3. Drobnou výrobnou elektřiny - zařízení vyrábějící elektřinu s celkovým instalovaným výkonem do 3 MW včetně, které je připojeno či propojeno se zařízením pro veřejný rozvod včetně zařízení pro vyvedení vyrobené elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod.

4. Rozvodným podnikem - fyzická nebo právnická osoba, která na základě státní autorizace zřizuje nebo rozšiřuje a provozuje zařízení pro veřejný rozvod elektřiny resp. tímto zařízením elektřinu přenáší, rozvádí nebo tranzituje.

5. Zařízením pro veřejný rozvod elektřiny - veškerá zařízení, která slouží nebo jsou určena k přeměně parametrů elektřiny nebo jejímu rozdělování - zejména transformační stanice, spínací stanice, rozvodny, měnírny (dále jen "elektrické stanice") a k rozvodu elektřiny (elektrická vedení všech napěťových úrovní) více odběratelům, včetně zařízení řídící, regulační a zabezpečovací techniky a zařízení pro měření odebrané elektřiny. Rozvodem elektřiny se pro účely tohoto zákona rozumí její tranzit, přenos a distribuce k odběratelům.

6. Elektrickou přípojkou - zařízení, které odbočuje od zařízení pro veřejný rozvod elektřiny směrem k odběrateli a slouží nebo je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení.

7. Odběrným elektrickým zařízením - zařízení určené k odběru elektřiny a připojené přes měřící zařízení na zařízení pro veřejný rozvod elektřiny nebo na elektrickou přípojku. Odběrná elektrická zařízení jsou zařízení pro přeměnu a rozvod elektřiny (odběrná rozvodná zařízení) a elektrické spotřebiče.

8. Odběratelem - fyzická nebo právnická osoba, která odebírá elektřinu na základě smlouvy.

9. Elektrizační soustavou - vzájemně propojený soubor zařízeni pro výrobu a rozvod elektřiny, včetně elektrických přípojek a odběrných elektrických zařízení a systém řídící, regulační, zabezpečovací a měřící techniky.

10. Odběrným místem - odběr elektřiny jednoho odběratele, který tvoří samostatný, prostorově nebo územně uzavřený a trvale elektricky propojený celek, i když má více elektrických přípojek u odběratelů připojených na síť vysokého a velmi vysokého napětí nebo odběrné elektrické zařízení jednoho odběratele, do kterého se uskutečňuje dodávka elektřiny a jehož odběr je měřen jedním měřícím zařízením u odběratelů připojených na síť nízkého napětí.

ODŮVODNĚNÍ:

Definováním základních pojmů jsou konkrétně specifikována klíčové oblasti energetického odvětví, což vytváří podmínky k jednoznačnosti výkladu zákona. Jsou zde deklarovány i pojmy vycházející z obecné části zákona, např. zařízení pro veřejný rozvod elektřiny jakožto subsystém obecně definovaného pojmu energetické hospodářství, které je společných pojmem pro všechna tři energetická média.

ZÁSADA Č. 16 - PODMÍNKY PŘIPOJENÍ

1. Rozvodný podnik je povinen připojit každého odběratele ve smyslu zásady č. 10, který:

- má zřízenou elektrickou přípojku a odběrné elektrické zařízení, které odpovídá technickým a bezpečnostním normám,

- splnil technické podmínky, týkající se místa a způsobu připojení na veřejný rozvod elektřiny,

- má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny.

2. Odběratel zajistí, aby jeho odběrné zařízení, připojené na zařízení pro veřejný rozvod, vlivem zpětného působení nezhoršovalo kvalitu dodávané elektřiny ostatním odběratelům (např. zkreslení sinusového průběhu, kolísání napětí, nesouměrná zátěž a j.) a negativně neovlivňovalo funkci řídící, regulační a zabezpečovací techniky, zařízení pro měření odebrané elektřiny a činnost systému hromadného dálkového ovládání.

3. Odběratel je povinen odebírat elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod s hodnotou induktivního účiníku 0,95 - 1,0.

4. Odběratel může:

- připojit ve svém odběrném elektrickém zařízení připojeném k zařízení pro veřejný rozvod náhradní nebo jiný zdroj elektřiny jen po předchozím projednání způsobu a podmínek připojení s držitelem státní autorizace

- dodávat do zařízení pro veřejný rozvod jalovou induktivní elektřinu jen se souhlasem držitelem státní autorizace.

5. Účelně vynaložené náklady spojené s připojením a se zajištěním podílu požadovaného příkonu nese odběratel, pokud není dohodou stanoveno jinak.

6. Odběratel je odpovědný za řádný stav odběrného elektrického zařízení včetně spotřebičů a za dodržování všech předpisů a norem, zejména bezpečnostních, platných pro takováto zařízení. Odběratel nesmí porušit úřední nebo podnikové plomby.

7. Držitel státní autorizace je povinen zajistit odběratelům připojeným na zařízení pro veřejný rozvod dodávku elektřiny odpovídající kvality v souladu s technickými normami.

8. Technickou normou stanovená úroveň napětí nemusí být dodržena pokud

- odběratel odebírá elektřinu s účiníkem jiným, než stanoveným tímto zákonem

- odběratel překračuje hranice negativního zpětného působení na síť nebo provozuje-li zařízení s nesymetrickými odběry a zdroji vyšších harmonických.

9. Držitel státní autorizace je oprávněn využívat svá rozvodná zařízení k dalším účelům dálkovému řízení, ovládání, signalizování a zabezpečování systémů - pokud tím nedojde k porušení závazných parametrů dodávané elektřiny.

ODŮVODNĚNÍ:

Základní povinností rozvodného podniku je připojit každého k veřejnému rozvodu, kdo o to požádá, splní připojovací podmínky a ustanovení tohoto zákona. Tím je deklarováno právo každého na odbor elektřiny v souladu se stavem ve vyspělých průmyslových zemích, zejména členských státech Evropského společenství a v souladu s ustanoveními Evropské energetické charty. Současně působící fyzikální charakter elektřiny a její specifický zbožní charakter, jakož i specifické podmínky zásobování ze sítí, spojuje práva a povinnosti držitele státní autorizace a odběratele v jeden systémové chápaný celek.

ZÁSADA Č. 17 - DODÁVKA ELEKTŘINY

1. Rozvodný podnik má povinnost na území vymezeném státní autorizací spolehlivě, bezpečně, hospodárně a kvalitně zásobovat elektřinou každého odběratele, který o to požádá a splní podmínky stanovené tímto zákonem; přitom musí respektovat ochranu životního prostředí.

2. Dodávka elektřiny mezi jednotlivými subjekty se uskutečňuje na základě písemné smlouvy ve smyslu tohoto zákona.

3. Dodávka elektřiny je plněna jejím přechodem ze zařízení pro veřejný rozvod nebo z elektrické přípojky přes měřící zařízení do odběrného zařízení odběratele.

4. Odběr elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod nebo z elektrické přípojky měří a účtuje rozvodný podnik podle údajů vlastního měřícího, pomocného a ovládacího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí a zapojí a udržuje. Měřící transformátory jsou součástí zařízení odběratele. Jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu držitele státní autorizace je nepřípustný.

5. Odběratel je povinen upravit své odběrné elektrické zařízení související s měřením elektřiny podle pokynů držitele státní autorizace.

6. Do údržby měřícího zařízení náleží i péče o úřední ověření správnosti měření (cejchování), jehož periodické provádění má rozvodný podnik za povinnost vůči odběrateli.

7. Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měřícího zařízení nebo zjistí-li závadu na měřícím zařízení má právo nechat si je přezkoušet. Za tím účelem je držitel státní autorizace povinen na základě písemné žádosti odběratele do 15 dnů vyměnit měřící zařízení. V případě zjištěné závady na měřícím zařízení hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitele státní autorizace. Není-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou odběratel. K výměně měřícího zařízení ve smyslu tohoto bodu musí držitel státní autorizace pozvat odběratele, který potvrdí odečty starého a nového měřidla.

8. Smlouvy na odběr elektřiny se uzavírají na každé odběrné místo zvlášť.

9. Držitel státní autorizace a odběratel mohou vstupovat do smluvních vztahů při splnění technickoprovozních podmínek stanovených tímto zákonem.

10. V případě havárie odběrného rozvodného zařízení je držitel státní autorizace povinen projednat s příslušným odběratelem změnu smlouvy o dodávce elektřiny.

11. K zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řešení, deficitních, smogových a havarijních situací má ministerstvo právo vyhlašovat opatření k omezení výroby a spotřeby elektřiny na dobu maximálně 48 hodin.

12. Všichni odběratelé odebírající elektřinu ze zařízení velmi vysokého a vysokého napětí jsou povinni na žádost držitele státní autorizace snížit odběr elektrického výkonu v souladu se smluvním ujednáním, nejméně však o 15 % sjednaného technického maxima. Tato hodnota výkonu je součástí smlouvy. Ministerstvo vydá pravidla regulace výkonu vyhláškou.

13. Snížení odběru elektrického výkonu pro regulační účely se nevztahuje na odběratele ze sítí nízkého napětí.

14. Po splnění podmínek stanovených tímto zákonem je rozvodný podnik povinen vykoupit na základě písemné smlouvy veškerou elektřinu z kombinované výroby tepla a elektřiny v rozsahu odpovídajícímu technologické potřebě výroby tepla.

15. Po splnění podmínek stanovených tímto zákonem je rozvodný podnik povinen vykoupit na základě písemné smlouvy veškerou elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů energie (zejména vodní, větrné, bioplynu, vodíku, sluneční nebo geotermální energie).

16. Dodávka elektřiny ve smyslu bodu 14 a bodu 15 této zásady se uskutečňuje za dohodnutou cenu a nedojde-li k dohodě, za cenu obvyklou, kterou se rozumí ceny od rozhodujících držitelů státní autorizace.

17. Účelně vynaložené náklady spojené s připojením na veřejný rozvoj ve smyslu bodu 14 a 15 této zásady nese vlastník zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo vlastník obnovitelného zdroje.

ODŮVODNĚNÍ:

Dodávka elektřiny musí být zajišťována všem subjektům za stejných a předem deklarovaných podmínek vymezených tímto zákonem a navazujícími obecně závaznými právními předpisy. Základem smluvního vztahu mezi držitelem státní autorizace a odběratelem elektřiny je písemek smlouva. Jelikož elektřina je zvláštní zboží, je dodávána za zcela určitých a specifických podmínek, které jsou ve smlouvě obsaženy. Tyto podmínky vyplývají jak z fyzikální podstaty elektřiny, tak i specifik elektroenergetického odvětví. Vzhledem ke specifickému charakteru elektřiny (zboží zvláštního druhu - "sui generis" - které nelze skladovat) a propojenému systému její výroby, rozvodu a spotřeby, kde mají prioritu fyzikální zákony, budou tímto zákonem vymezena technickoprovozní pravidla, za nichž autorizované osoby a odběratelé mohou vstupovat do smluvních vztahů. Tato pravidla budou specifikována v paragrafovaném znění. Součástí procesu dodávky elektřiny je i její měření. Návrh předlohy ukládá držiteli státní autorizace povinnost zajistit měření a ověřování správné funkce měřícího zařízení. Rozvodný podnik musí zajistit jak měřící zařízení, tak i jeho zapojení včetně ověřování správnosti měření na svůj náklad. Odběratel formou pravidelného poplatku se podílí pouze na úhradě skutečně vynaložených nákladů spojených s provozem a údržbou měřících zařízení. Odběratel má právo nechat si na svůj náklad přezkoušet správnost měřícího zařízení jakoukoliv oprávněnou organizací dle vlastního výboru. Rozvodný podnik je povinen pro tento účel zajistit ve stanovené lhůtě výměnu měřícího zařízení.

Předloha umožňuje plné uplatnění drobných živnostenských výrobců elektřiny tím, že rozvodný podnik je povinen vykoupit elektřinu od všech drobných výrobců elektřiny a z obnovitelných zdrojů. Z výroben kombinované produkce tepla u elektřiny je tato povinnost omezena rozsahem odpovídajícím technologické potřebě výroby tepla. V citlivé otázce ceny je zájem, aby drobný podnikatel nebyl diskriminován, ale zároveň aby nebyla nepřiměřeně zatěžována cena konečnému spotřebiteli (pro podporu využívání netradičního zdrojů energie drobnými podnikali je vhodnější využívání jiné formy pomoci státu). Kvalitu elektřiny dodávané z malých výroben je odlišná od dodávky z velkých zdrojů - není garantována dodávka výkonu ani z hlediska jeho velikosti, ani z hlediska rozložení v čase. Proto obvyklá cena se stanovuje z úrovně nákupní ceny od největšího držitele státní autorizace vyrábějícího elektřinu příslušnému rozvodnému podniku s tím, že rozpory může projednávat ministerstvo. Dodávka elektřiny z výroben elektřiny se bude uskutečňovat na základě smlouvy.

ZÁSADA Č. 18 - ZMĚNA NAPĚTÍ

1. Rozvodný podnik je oprávněn změnit napětí dodávané elektřiny. Tuto skutečnost musí prokazatelně oznámit všem odběratelům a výrobcům, jichž se změna týká.

2. Změnu napětí

a) v systému velmi vysokého a vysokého napětí je rozvodný podnik povinen písemně oznámit všem odběratelům a výrobcům, jichž se změna týká, nejméně dva roky před počátkem roku v němž tato změna má být provedena, nedohodne-li se s odběrateli na lhůtě kratší,

b) v systému nízkého napětí je rozvodný podnik povinen písemně oznámit všem vlastníkům, nájemcům nebo správcům připojených nemovitostí a všem odběratelům, jichž se tato změna týká, nejméně 1 rok před počátkem roku v němž tato změna má být provedena nedohodne-li se s odběrateli na lhůtě kratší. V této lhůtě je povinen vyrozumět rozvodný podnik i obecní a městské úřady, v jejichž územních obvodech má být změna provedena.

3. Odběratelé jsou povinni ve stanovené nebo dohodnuté lhůtě upravit svá odběrná zařízení a elektrické spotřebiče na svůj náklad tak, aby vyhovovaly v nových napěťových podmínkách požadavkům bezpečnosti, hospodárnosti a technickým normám, jinak jim může být dodávka přerušena.

ODŮVODNĚNÍ:

Změna napětí se provádí v zájmu technického rozvoje s cílem vytvářet spolehlivější a hospodárnější systémy (např. přeměna napětí ze 120 V na 220 V a 3 a 6 kV na 22 kV), respektive vytvořit podmínky pro integraci elektrizační soustavy České republiky k soustavám států západní Evropy. Změna napětí je prováděna zcela vyjímečně.

ZÁSADA Č. 19 - ELEKTRICKÁ PŘÍPOJKA

1. Elektrickou přípojku bez rozdílu napětí k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny zřizuje rozvodný podnik a nebo za podmínek jím stanovených (technické podmínky, místo a způsob připojení) i jiné fyzické a právnické osoby. Náklady na zřízení přípojky hradí ten, kdo potřebu přípojky vyvolal, pokud se s rozvodným podnikem nedohodne jinak.

2. Elektrická přípojka začíná odbočením směrem k odběrateli od zařízení pro veřejný rozvod elektřiny. Odbočením se rozumí v elektrické stanici odbočení od spínacích prvků, popřípadě od přípojnic. V ostatních případech se za odbočení považuje odbočení od venkovního nebo kabelového vedení.

3. Elektrická přípojka nízkého napětí končí při venkovním vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, při kabelovém vedení hlavní domovní kabelovou skříní, které jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umisťuje na vnější přístupné straně odběratelovy stavby, popřípadě na hranici odběratelovy nemovitosti. Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním podpěrným bodem (střešníkem, konzolou, stožárem a pod.) umístěným na této nemovitosti. Podpěrný bod je součástí přípojky. Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe odběrného zařízení.

4. Elektrická přípojka vysokého a velmi vysokého napětí kančí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici; kotevní izolátory jsou součástí přípojky.

5. Ten, kdo hradí náklady na vybudování přípojky je jejím vlastníkem. Vlastnictví přípojky lze smluvně převést na rozvodný podnik a to za úplatu v souladu s cenovými předpisy.

6. Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy. Nesmí připustit, aby se přípojka stala příčinou veřejného ohrožení.

7. Rozvodný podnik je povinen za úhradu elektrickou přípojku provozovat a udržovat, pokud o to její vlastník požádá.

8. Rozvodný podnik je povinen při zřizování elektrické přípojky poskytnout odběrateli veškerou potřebnou součinnost.

ODŮVODNĚNÍ:

Zřízení přípojky elektřiny v souladu s praxí zemí s rozsáhlou a pokročilou elektrifikací, pokud se týče krytí nákladů, je věcí toho, kdo potřebu přípojky vyvolal. Při vlastní realizaci musí být zabezpečená odbornost, proto předloha přepokládá, že přípojku bude provádět odborná fyzická nebo právnická osoba, kterou může být i rozvodný podnik. Předloha počítá s tím, že přípojka může smluvně přecházet do vlastnictví rozvodného podniku. Opouští se dřívější praxe bezúplatného převodu, což částečně může vyvozovat určitý tlak na rozvodné podniky, aby zejména přípojky nízkého napětí zřizovaly samy. Jelikož se jedná o vztahově složitou záležitost, je přípojka definována s maximální přesností a vyčerpávajícím způsobem.

ZÁSADA Č. 20 - ODBĚRNÉ ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ

1. Odběrné elektrické zařízení zřizuje a provozuje odběratel.

2. Odběrné elektrické zařízení připojuje rozvodný podnik po uzavření smlouvy o dodávce a odběru elektřiny po splnění připojovacích podmínek.

3. Na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, nesmí odběratel provádět žádné úpravy bez předchozího souhlasu rozvodného podniku.

ODŮVODNĚNÍ:

Odběrné elektrické zařízení je zařízení odběratele. Předloha podmiňuje jeho připojení uzavřením smlouvy o dodávce a odběru elektřiny. Za bezpečnost odběrného elektrického zařízení odpovídá výlučně jeho vlastník, z hlediska vztahu k dodávce, odběratel elektřiny. Vyžaduje se, aby odběrné zařízení bylo provedeno odborně tak, aby neohrožovalo bezpečnost osob, a aby zpětně nezhoršovalo kvalitu dodávky elektřiny jiným odběratelům.

ZÁSADA Č. 21 - ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST OSOB V ENERGETICE

Montáž, údržbu a provoz rozvodných zařízení smějí provádět pouze osoby mající zvláštní odbornou způsobilost. Podmínky zvláštní odborné způsobilosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

ODŮVODNĚNÍ:

Elektrizační soustava má svůj specifický charakter a strategický význam pro národní hospodářství. Neodborné provádění, montáže a údržby rozvodných zařízení může způsobit škody na lidských životech a zdraví a vážně ohrozit i funkčnost ekonomiky. Požadavek zvláštní odborné způsobilosti je nezbytný zejména v důsledku aplikování prací pod napětím. Zvláštní odborná způsobilost osob pro činnost v energetice stanovená zvláštním předpisem nevylučuje, ale naopak předpokládá i způsobilost stanovenou obecně závaznými právními předpisy pro práce na elektrickém zařízení. Pouze je prohlubuje pro specifické podmínky montáže a údržby zařízení pro rozvod elektřiny.

ZÁSADA Č. 22 - OCHRANA ENERGETICKÝCH DĚL

1. Energetická díla jsou chráněna ochrannými pásmy. Ochranným pásmem pro účely tohoto zákona se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti energetického díla, který je určen k zabezpečení jeho spolehlivého provozu.

2. Ochrana venkovního vedení:

a) Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu:

V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů.

b) V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno:

ba) zřizovat stavby a konstrukce nebo umisťovat jiná podobná zařízení (např. stožáry, věže, antény, jeřáby, lešení), jakož i uskladňovat lehce hořlavé nebo výbušné látky,

bb) zřizovat chmelnice a nechávat stromy nebo keře (dále jen porosty) růst nad výšku tří metrů. Ve vzdálenosti nad pět metrů od krajního vodiče je dovoleno pěstovat porosty do takové výše, aby se při pádu nemohly dotknout vodičů vedení,

bc) provádět jiné činnosti, které by mohly ohrozit venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo při kterých by mohla být ohrožena bezpečnost života nebo majetku (např. odkopy zemin narušující stabilitu opěrných bodů, navršování předmětů do nebezpečné výše, střelba a práce s hořlavinami a výbušninami, stříkání a postřiky, hry a cvičení, příjezd vozidel a zařízení nebezpečně vysokých).

3. Ochrana podzemního vedení

a) u podzemního vedení o napětí do 110 kV vč. a vedení řídící, regulační a zabezpečovací techniky (ovládací, signální a sdělovací) činí ochranné pásmo 1 m na každou stranu od krajního kabelu,

b) je-li podzemní vedení o napětí nad 110 kV, činí ochranně pásmo 3 m na každou stranu od krajního kabelu,

c) v ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:

ca) zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost jeho provozu,

cb) provádět bez souhlasu provozovatele vedení zemní práce, které by mohly ohrozit podzemní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu,

cc) vysazovat trvalé porosty a přejíždět zvlášť těžkými mechanismy.

4. Ochrana elektrické stanice

a) ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice,

b) ochranné pásmo u stožárové transformovny z vysokého na nízké napětí je vymezeno vzdáleností 10 m od kraje konstrukce transformovny,

c) v ochranném pásmu elektrické stanice není dovoleno provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost jejího provozu a údržby nebo při kterých by mohla být ohrožena bezpečnost osob nebo majetku.

5. Činnosti v blízkosti ochranného pásma

a) osoby zřizující v bezprostřední blízkosti ochranného pásma stavby nebo provádějící činnosti, kterými se mohou přiblížit k energetickým zařízením, oznámí z hlediska bezpečnosti tuto činnost rozvodnému podniku a budou dbát jeho pokynu,

b) provozovatelé zařízení napájených stejnosměrným proudem v blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů způsobujících poškození podzemního vedení informují o této skutečnosti rozvodný podnik a po dohodě s ním realizují opatření k ochraně podzemního vedení.

6. K ochraně výroben elektřiny, provozovaných ke dni účinnosti tohoto zákona, u kterých není ochranné pásmo stanoveno, se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona týkající se ochranného pásma elektrických stanic.

ODŮVODNĚNÍ:

Význam ochranného pásma není jenom v tom, že umožňuje nerušený provoz energetického díla a tím plynulé zásobování elektřinou. Je to zároveň důležitý prvek pasivní bezpečnosti pro cizí osoby a jejich majetek. Zařazení ochrany energetického díla do zákona s přímými technickými vymezeními zvýrazňuje závažnost celé problematiky a je v zájmu jak provozovatele tohoto díla, tak i v zájmu odběratelů. Činností v ochranných pásmech se rozumí např. práce s hořlavinami, výbušninami, odkopy zemin narušujících stabilitu podpěrných bodů, stříkání a postřiky, skladování chemických látek aj.

ZÁSADA Č. 23 - NEOPRÁVNĚNÁ VÝROBA ELEKTŘINY, NEOPRÁVNĚNÉ PROVOZOVÁNÍ ZATÍŽENÍ PRO VEŘEJNÝ ROZVOD ELEKTŘINY A NEOPRÁVNĚNÝ ODBĚR ELEKTŘINY

1. Elektřinu ve smyslu tohoto zákona neoprávněně vyrábí nebo neoprávněně provozuje zařízení pro veřejný rozvod elektřiny fyzická a právnická osoba, která podniká bez státní autorizace podle zásady č. 3 až 10 tohoto zákona nebo fyzická či právnická osoba, která poruší její podmínky. Neoprávněnou výrobou není ve smyslu tohoto zákona výroba pro vlastní a osobní spotřebu.

2. Neoprávněným odběrem elektřiny je:

a) odběr bez uzavřené smlouvy s rozvodným podnikem nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou

b) odběr elektřiny z té části zařízení připojeného na zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, kterou prochází neměřená elektřina,

c) odběr elektřiny a její měření měřícím zařízením, které v důsledku zásahu odběratele buď odběr vůbec nezaznamenává, nebo jej zaznamenává ke škodě rozvodného podniku, popř. je k měření použito někým jiným upravené měřidlo nebo opakovaný odběr a měření elektřiny měřícím zařízením bez úřední nebo podnikové plomby,

d) odběr a měření odebrané elektřiny měřícím zařízením, které bylo přemístěna bez souhlasu držitele státní autorizace,

e) odběr elektřiny z odběrného zařízení jiné fyzické a právnické osoby bez oprávnění vydaného podle tohoto zákona,

3. Při neplacení za odebranou elektřinu je držitele státní autorizace oprávněn přerušit dodávku elektřiny ve smyslu zásady č. 9, pouze tehdy, pokud přes dvojí prokazatelné písemné upozornění rozvodného podniku odběratel nezaplatí zálohovou platbu nebo konečné vyúčtování za odebranou elektřinu. Dodávka elektřiny může být přerušena nejdříve po uplynutí 30 dnů od doručení prvního písemného upozornění. V druhém upozornění musí být stanoven konkrétní termín přerušení dodávky elektřiny. V případě odebrání měřidla musí být přítomen držitel státní autorizace i odběratel.

ODŮVODNĚNÍ:

Pro nezbytnost jednoznačného výkladu neoprávněnosti výroby, rozvodu a odběru elektřiny předloha vyčerpávajícím způsobem definuje jednotlivé případy. Za účelem určité ochrany spotřebitele může rozvodný podnik odpojit dlužníka až po dvojím písemném vyrozumění, z toho druhé musí být na úrovni statutárního zástupce podniku a musí v něm být stanoven termín, kdy v případě nezaplacení dlužné částky bude dodávka elektřiny přerušena.