Obsah:
A. HOSPODÁŘSKÝ
A MĚNOVÝ VÝVOJ V ČR
I. Vývoj ekonomiky ČR
v 1. pololetí 1993
II. Měnová politika a měnový vývoj
Vývoj peněžních agregátů
Úvěry
Platební bilance v konvertibilních měnách
Obchodní a platební vztahy se Slovenskem
Vládní sektor
III. Finanční trh
Peněžní trh
Kapitálový trh
Mezibankovní devizový trh
IV. Bankovní soustava k 30. 6. 1993
B. STATISTICKÉ PŘÍLOHY
Příloha č.
1 Vývoj ekonomiky ČR v r. 1993
Příloha č.
2 Vybrané měsíční údaje
o vývoji ekonomiky ČR v r. 1993
Příloha č.
3 Bilance peněžních příjmů
a výdajů obyvatelstva v r. 1993
Příloha č.
4 Měnový přehled - Česká republika
Příloha č.
5 Měnový kalendář v 1. pololetí
Příloha č.
6 Vývoj platební bilance ve volně směnitelných
měnách - Česká republika
Příloha č.
7 Obchodní bilance ČR podle ČSÚ, Vývoj
devizových rezerv v 1. pololetí 1993
Příloha č.
8 Vývoj platební bilance vůči Slovenské
republice
Shrnutí
Měnový a hospodářský
vývoj byl v 1. pololetí ovlivněn mimořádnými
změnami spojenými zejména se vznikem samostatné
České republiky, ukončením měnové
unie mezi ČR a SR a zavedením nového daňového
systému založeného na dani z přidané
hodnoty. Tyto změny ovlivnily zejména výsledky
1. čtvrtletí; přitom významnou úlohu
zde sehrál samotný fakt očekávání
těchto změn.
Současně musela
ekonomika ve sledovaném období reagovat na některé
nepříznivé faktory vnějšího
prostředí - zesílenou hospodářskou
recesi v západní Evropě doprovázenou
protekcionismem zemí ES a poklesem vzájemného
obchodu se Slovenskou republikou.
Nově konstituovaná
Česká národní banka (ČNB) vstupovala
do roku 1993 se záměrem udržet stabilitu makroekonomického
prostředí české ekonomiky. To znamenalo
především zajistit relativní stabilitu
vnitřní kupní síly měny a stabilitu
devizového kurzu i při působení výše
uvedených mimořádných vlivů.
Na počátku roku šlo zejména o eliminaci
tlaků na devizové
rezervy ČNB a utlumení cenového růstu
v souvislosti se zavedením nové daňové
soustavy. Z těchto důvodů byla měnová
politika pro první měsíce roku koncipována
jako opatrná, mírně restriktivní s
prostorem pro uvolnění ve zbývající
části roku v závislosti na
překonání očekávaných
rizik.
Při konkrétní
realizaci této politiky se musela ČNB zaměřit
především na neutralizaci vysokých volných
rezerv v bankovním systému, jako potenciálního
zdroje zvýšených nákupů deviz
na mezibankovním devizovém trhu (zdrojem růstu
těchto rezerv byly expektační přesuny
oběživa do vkladů u bank). Mimoto musela ČNB
reagovat i na mimořádné odchylky ve vývoji
hospodaření státního rozpočtu,
které se projevovaly výraznými přebytky;
tento vývoj umožnil podstatně vyšší
emisi úvěrů podnikové
sféře proti původním předpokladům.
Vývoj inflace a devizových
rezerv již v závěru 1. čtvrtletí
1993 ukázal, že se podařilo rizikové
trendy v měnovém vývoji eliminovat. Nepříznivý
vývoj devizových rezerv byl již v únoru
zastaven (+ 144,9 mil USD proti lednu 1993) a růst spotřebitelských
cen se po výrazném zvýšení v
lednu (+ 8,5 %) v dalších měsících
velmi rychle stabilizoval (únor + 1,3 %, březen
+ 0,6 %). Ke zklidnění situace přispělo
nesporně i rychlé a bezproblémové
rozdělení měny počátkem února
po ukončení
měnové unie ČR a SR (8. 2. 1993).
Stabilizace vývoje umožnila
ČNB změnu orientace její měnové
politiky směrem k jejímu uvolnění.
Následný pokles úrokových sazeb na
peněžním trhu po uvolněni refinancování
byl ze strany ČNB ještě posílen začátkem
června snížením diskontu o 1,5 % na
8 %. Na tento "signál" ke snížení
úrokových sazeb z úvěrů reagovaly
zejména největší obchodní banky
oznámením o snížení úrokových
sazeb z úvěrů v rozsahu o 1 - 2 %.
Opatření vedoucí
k poklesu úrokových sazeb z úvěrů
byla směrována především na podporu
podnikového sektoru. Rozhodující podíl
nových úvěrů byl nadále směrován
obchodními bankami do soukromého sektoru (+ 21,1
% od počátku roku), jehož podíl na tvorbě
hrubého domácího produktu se výrazně
zvyšuje.
Situaci ve využití
úvěrů ale nadále komplikují
úvěry poskytnuté před rokem 1990 na
jiných principech než ekonomické návratnosti
(např. úvěry na trvale se obracející
zásoby soustředěné v současné
době v Konsolidační bance) a úvěry
s ohroženou návratností (tzv. rizikové
úvěry). Tyto
úvěry v konečném důsledku omezují
poskytování nových úvěrů
na perspektivní projekty.
V tvorbě hrubého
domácího produktu (HDP) došlo po poklesu v
prvých měsících roku ve 2. čtvrtletí
opět k oživení. V závěru. pololetí
1993 se jeho tvorba dostala téměř na úroveň
stejného období m.r. (- 0,5 %). Tvorba HDP probíhala
pod působením řady faktorů na straně
nabídky i poptávky v ekonomice. Vedle vnějších
a mimořádných vlivů spojených
zejména se změnami státoprávního
uspořádání a trvající
recesí v zemích našich
obchodních partnerů zde působily vlivy spojené
s procesem transformace ekonomiky k tržnímu hospodářství.
Zejména zde šlo o vlivy vyplývající
z nedokončeného procesu privatizace; působení
tohoto faktoru signalizuje nejen tvorba HDP (zejména v
průmyslu), ale i
další průvodní jevy jako je platební
neschopnost, zhoršující se finanční
situace státních podniků, nízká
míra nezaměstnanosti "skrývající"
neukončený proces restrukturalizace hospodářství
aj. jevy.
Při dosažených
trendech v tvorbě HDP se nadále jeví jako
nepříznivá i vzájemná relace
vývoje produktivity práce a mezd. Tento rozpor se
dále prohloubil v červnu t.r., kdy růst mezd
výrazně akceleroval jako reakce na schválená
regulační mzdová opatření platná
od třetího čtvrtletí t.r. Inflační
rizika tohoto vývoje
jsou spojena i s nabídkovou stranou v ekonomice, neboť
růst cen produkce v důsledku tohoto nerovnoměrného
vývoje může negativně ovlivnit konkurenceschopnost
naší produkce na zahraničních trzích..
Na rozdíl od předchozích
let zajišťovala ČNB realizaci svých měnových
cílů již v podmínkách plně
liberalizovaného peněžního trhu a nepřímého
usměrňování vývoje peněžní
zásoby. Přitom v rozvoji peněžního
trhu došlo k dalšímu výraznému
posunu; přispělo k tomu i další prohloubení
operativního řízení likvidity
obchodních bank (přechod na denní řízení
likvidity a zavedení nových operativnějších
nástrojů řízení, ustanovení
ČNB jako garanta likvidity trhu s krátkodobými
cennými papíry).
Pro rozvoj finančních
trhů byly významné i provedené změny
na kapitálovém trhu ve 2. čtvrtletí
t.r. Zejména šlo o zahájení činnosti
základních institucí kapitálového
trhu (burzy cenných papírů, RM-systému,
Střediska cenných papírů a dozoru
nad kapitálovým trhem) a zahájení
obchodování s akciemi z kupónové privatizace.
Přesto však
k významnějšímu nárůstu
obchodů nedošlo, zejména pro malou likviditu
kapitálového trhu.
Od 2. čtvrtletí
1993 došlo ve vývoji agregátní poptávky
a nabídky k postupnému oživení s promítnutím
do vývoje HDP
Po poklesu ekonomického
výkonu v 1. čtvrtletí t.r. se ve 2.čtvrtletí
(v zásadě od května) ekonomická aktivita
postupně oživovala. Přitom k oživování
ekonomického vývoje docházelo v podmínkách
trvající recese v zemích největších
obchodních partnerů a existence řady
opatření, směřujících
k protekcionismu vlastni ekonomiky s důsledky pro vývoz
z ČR (např. omezení vývozu jatečných
zvířat, masa, kontingentace vývozu černých
kovů, textilu, traktorů a pod.). I za těchto
nepříznivých okolností byl však
běžný účet platební
bilance ČR kladný.
Pokles vzájemného obratu zboží mezi
ČR a SR byl částečně kompenzován
vývozem do zemí s konvertibilní měnou.
Lze říci, že ekonomické důsledky
rozdělení měny a rozdělení
obchodních vazeb se SR byly českou ekonomikou absorbovány
bez vážných
otřesů. Postupně narůstala agregátní
poptávka, a to především vlivem soukromé
a veřejné a ve 2.čtvrtletí i investiční
poptávky. Oživení ekonomické aktivity
dokumentoval i růst jednotlivých složek agregátní
nabídky, t.j. zejména stavební výroby,
maloobchodního prodeje
a služeb. Přes dosud vykázaný pokles
průmyslové výroby docházelo k postupnému
růstu počtu odvětví, u nichž
vzrostla výroba nad úroveň stejného
období m.r. Uvedené prvky vývoje ekonomiky
se projevily ve stagnaci objemu HDP dosaženého za
1. pololetí t. r.
proti stejnému období m.r. a v jeho růstu
ve 2. čtvrtletí t.r. ve srovnání s
1. čtvrtletím t.r. Přetrvávajícím
problémem byl však vývoj průměrných
mezd, který se ve srovnání s minulým
rokem promítl do zvýšení jednicových
mzdových nákladů a následného
snížení rentability výkonů. Tento
vývoj signalizuje možnost vzniku inflačního
vývoje.
Soukromá poptávka vzrostla
Soukromá poptávka,
tj. především nákup v maloobchodě
a výdaje za služby podle odhadu banky vzrostla ve
s.c. k 30.6.t.r. proti stejnému období m.r. o cca
10%, přičemž růst v průběhu
2. čtvrtletí t.r. byl rychlejší. Koupěschopnost
obyvatelstva byla posílena růstem příjmů
obyvatelstva v I.pololetí t.r. proti stejnému období
m.r. podle odhadu banky o cca 25%.
Poptávka veřejného
sektoru vzrostla
Poptávka veřejného
sektoru se v 1.pololetí
t.r. ve srovnání se stejným obdobím
m.r. podle odhadu banky zvýšila. Konkrétní
vyčíslení však s ohledem na metodické
změny nelze v současné době provést.
Investiční poptávka
v 1. pololetí 1993 mírné vzrostla
proti stejnému období m.r.
Investiční poptávka
podle odhadu banky k 30.6. t.r. (definitivní údaje
nejsou známy) dosáhla ve s.c. růst o 1% proti
srovnatelnému období m.r. Ke zvýšení
došlo ve 2. čtvrtletí a to v oblasti tuzemské
poptávky. Zvýšení investiční
poptávky signalizoval především postupný
růst objemu stavebních prací a dále
pak zájem soukromých investorů o stavební
úpravy privatizovaných objektů.
Zahraniční poptávka
vzrostla k 30.6. t.r. proti stejnému období m. r.
Zahraniční poptávka
vykázala v průběhu
2. čtvrtletí t.r. pozitivní vývoj.
Vývoz v konvertibilních měnách (bez
SR) byl ve 2. čtvrtletí t.r. ve srovnání
s 1. čtvrtletím t.r. vyšší o cca
8,3%. Za celé 1. pololetí t.r. ve srovnání
se stejným obdobím m.r. byl vývoz v USD vyšší
o 7,8%. Naproti tomu vývoz
do SR k 30.6. t.r. byl podle odhadu ČSÚ ve srovnání
s 1. pololetím m.r. nižší o více
než 20%.
Podíl soukromého
sektoru na výkonech nár. hospodářství
vzrostl
Soukromý sektor
se poměrně rychle rozvíjel a jeho podíl
na dosažených výkonech odvětví
vzrostl v 1. pololetí 1993 proti konci roku 1992 v průmyslu
ze 14,5 % na 18,0 % (bez podniků privatizovaných
v 1. vlně kuponové privatizace), ve stavebnictví
ze 46,0 % na 62,0 % a v maloobchodním prodeji ze 66,1 %
na 73,0 %. Podíl soukromého sektoru na HDP
představoval v 1. čtvrtletí t.r. 29,9 % (ve
stejném období m.r. 17,8 %).
Hrubý domácí produkt v 1. pololetí
t. r. ve srovnání se stejným obdobím
m.r. stagnoval
Analýza vývoje HDP
v 2. čtvrtletí 1993 a za 1. pololetí 1993
vycházela ze statistických dat prvého čtvrtletí
t.r. (průběžně upravovaných ex
post) a statistických dat za duben, květen a částečně
i červen. Přitom aktuálním statistickým
údajem, ze kterého bylo možno usuzovat na makroekonomický
vývoj, byly příjmy a výdaje státního
rozpočtu (sledované
denně). Z uvedených informací vyplynulo,
že ve 2. čtvrtletí t.r. se projevily zřetelné
známky růstu české ekonomiky, zejména
v porovnání s 1.čtvrtletím letošního
roku. Podle odhadů ČSÚ vzrostl HDP v s.c.
ve 2. čtvrtletí t.r. ve srovnání s
1. čtvrtletím t.r. o 3,1 % a za celé
1. pololetí t.r. poklesl ve srovnání s 1.
pololetím m.r. pouze o 0,5 %.
Průmyslová výroba
stagnovala
Průmyslová výroba
celkem ve s.c. po značném propadu v porovnání
se stejným obdobím m.r. v lednu t.r. (-6,9%) a mírném
zlepšování do konce dubna t.r. zaznamenala
v závěrečných měsících
1. pololetí již stagnaci. K 30.6. t.r. došlo
podle odhadu banky k poklesu průmyslové výroby
ve s.c. proti stejnému období m.r. o 4,7 % (k 31.5.
t.r. činil pokles 4,6 %), přičemž tyto
výsledky byly ovlivněny i vyšším
fondem pracovní doby v 1. pololetí 1993 (o 1 pracovní
den více než v 1. pololetí 1992). Celkový
pokles průmyslové výroby k 30.6. t.r. ovlivnily
větši (převážně neprivatizované)
podniky nad 25 pracovníků (o 6,8 % proti
stejnému období m.r.), zatímco u podniků
s počtem do 25 pracovníků výroba dynamicky
stoupla (o 21,6 %). Tento vývoj byl zejména důsledkem
nedokončeného procesu privatizace v průmyslu.
Celkový pokles průmyslové výroby však
nelze hodnotit jednoznačně nepříznivě,
protože se projevil pokles zvláště v oborech
s vysokou energetickou náročností, které
zatěžují životní prostředí
a u kterých byl předpokládán útlum.
Jde zejména o dobývání energetických
surovin, dobývání rud a kamene, hutní
výrobu a papírenský a
polygrafický průmysl. K růstu výroby
nad úroveň stejného období m.r. došlo
ve s.c. ve výrobě usní a usňových
výrobků a ve výrobě pryžových
výrobků a výrobků z plastických
hmot. Pokračovala výrazná orientace výroby
na vývoz. Zatímco celkový prodej do konce
května t.r. (poslední známý údaj)
vzrostl proti stejnému období m.r. v b.c. o 2,4%,
prodej na vývoz vzrostl ve stejném období
o 22,4%.
Stavební výroba
v průběhu 2. čtvrtletí vzrostla, ale
nedosáhla ještě stejné úrovně
m. r.
Stavební výroba v 1. pololetí
t.r. poklesla proti stejnému období m.r. v s.c.
o 5,2%. Po prudkém poklesu stavební výroby
počátkem roku měl však vývoj
stavební produkce stoupající trend a ve srovnáni
s 1. čtvrtletím vzrostl její objem ve 2.
čtvrtletí o 57.6%. V samotném květnu
a červnu t.r. překročil
objem stavebních prací v s.c. úroveň
stejného období m.r. a to v květnu o 1,4%
a v červnu o 1,1%. Vzestup výroby zaznamenaly především
malé firmy do 100 pracovníků. V 1. pololetí
rostly rychleji práce na nové výstavbě,
rekonstrukcích a modernizacích
než na opravách a údržbě. Objem
prací v zahraničí k 30.6. t.r. ve srovnání
se stejným obdobím m.r. poklesl o 21,7%, a to zejména
v důsledku opatření o zaměstnávání
cizinců v SRN.
Maloobchodní prodej
měl v průběhu 1.pololetí t.r. vzrůstající
trend
Maloobchodní prodej ve
s.c. měl v průběhu 1.pololetí t.r.
vzrůstající trend; k 30.6. vzrostl jak proti
stejnému období m.r. (+4,5%), tak i proti 1.čtvrtletí
t.r. (+20,2%). V samotném červnu t.r. byl maloobchodní
prodej v porovnání s květnem t.r. vyšší
o cca 6%. Na růstu se podílel zvláště
soukromý sektor, který realizoval 73% tržeb.
Dovoz do tržních fondů činil v 1.čtvrtletí
t.r. (pozdější údaje nejsou k dispozici)
15 mld Kč proti 9 mld Kč ve srovnatelném
období m.r. Na maloobchodním prodeji se k 31.3.t.r.
podílelo dovezené zboží cca 16%.
Objem tržních služeb
ve srovnání s min. rokem vzrostl
Vybrané tržní
služby (sledované
ČSÚ) vykazovaly od počátku letošního
roku podle dílčích výsledků
ČSÚ a odhadu banky v s.c. trvalý nárůst.
Objem tržeb ve 2. čtvrtletí t.r. se zvýšil
ve s.c. proti 1. čtvrtletí t.r. o cca 4,3%. Za 1.
pololetí t.r. ve srovnání se stejným
obdobím m.r. se tržby zvýšily v b.c. o
více jak 50%, a to zejména u činnosti v oblasti
nemovitostí (pronájem) a u obchodních služeb
(právní, daňové a účetní
poradenství, reklamní činnost, architektonické
a inženýrské poradenství) - jednalo
se o služby soukromého sektoru s nejvyšším
rozvojem.
Zemědělská
výroba v podstatě stagnovala na úrovni stejného
období m. r.
V zemědělské
výrobě došlo v 1.pololetí
t.r. ve srovnání
s m.r. k zastavení poklesu výroby živočišných
výrobků, které v 1. pololetí roku
tvoří stěžejní část
zemědělské produkce; objem této produkce
byl za 1. pololetí t.r. ve srovnání se stejným
obdobím m.r. nepatrně vyšší (+0,6%).
Ve struktuře prodeje
živočišných výrobků klesl
prodej jatečné drůbeže (o 21,0%) a mléka
(o 11,2%). Naproti tomu se výrazně zvýšil
prodej jatečných prasat (o 11,9%). Realizace živočišných
výrobků je pro většinu prvovýrobců
ztrátová.
Pokračovaly strukturální
změny v zaměstnanosti
V průběhu I. pololetí
pokračovaly strukturální změny
v zaměstnanosti. Zaměstnanost klesala v organizacích
nad 25 pracovníků, zvyšovala se v organizacích
do 25 pracovníků, ale především
se přesouvala do terciální sféry.
Za období leden až červen t.r. konkrétně
došlo v porovnání se stejným obdobím
m.r. k poklesu zaměstnanosti u organizací nad 25
pracovníků v průmyslu o cca 6, 5%.
Míra nezaměstnanosti
byla stále nízká
Růst nezaměstnanosti
po vzestupu v lednu t.r. se v dalších měsících
zastavil. K mírnému nárůstu došlo
až v červnu t.r, proti květnu t.r. (+-2,5 tis.
osob). Od počátku roku do konce června se
zvýšila nezaměstnanost o 3,8 tis. osob a činila
celkem 138,6 tis. osob s mírou nezaměstnanosti 2,6%.
Vývoj nezaměstnanosti byl především
počátkem roku
ovlivněn reakcí soukromých podnikatelů
na novou daňovou soustavu a restrukturalizací státní
správy v důsledku ukončeni činnosti
federálních orgánů. V dalších
měsících však pokračoval trend
započatý v roce 1992, kdy podnikový management
odkládal otázku řešení
zaměstnanosti na dokončení procesu privatizace.
Tento vývoj rovněž odráží
dosud neukončený proces restrukturalizace české
ekonomiky. Na nárůstu nezaměstnanosti v červnu
t.r. se vedle absolventů škol (zejména středních
odborných škol a vyučených) podílel
pokles zaměstnanosti ve školství a zemědělství.
I přes poměrně značně nízkou
míru nezaměstnanosti přetrvávala značná
regionální diferenciace. Ke konci června
bylo na úřadech práce evidováno cca
74 tis. volných míst a na 1 volné pracovní
místo připadalo
cca 1,9 uchazečů o zaměstnání.
Růst spotřebitelských
cen se v průběhu pololetí zpomaloval
Za 1. pololetí 1993 dosáhlo zvýšení
hladiny spotřebitelských
cen proti konci roku
1992 celkem 12,1% a měsíční tempo
růstu cen se zpomalovalo. Vlivem zavedení nové
daňové soustavy se nejvýrazněji zvýšily
ceny v lednu o 8,5% a v únoru o 1,3%, meziměsíční
cenový nárůst v březnu a dubnu se
snížil na 0,6% a v květnu a červnu na
0,4%. Od počátku roku 1993 vzrostly nejmírněji
ceny potravin o 6,8%. Značný
předstih před cenovým růstem potravin
byl zaznamenán v růstu cen veřejného
stravování (zvýšení o 17,6%),
nepotravinářského zboží (zvýšení
o 11,9%) a cen služeb (zvýšení o 18,7%).
K největšímu cenovému nárůstu
v kategorii potravin došlo u mléka
a mléčných, mlýnských a pekárenských
výrobků, u nepotravinářského
zboží vzrostly zejména ceny paliv, stavebních
materiálů a kulturních potřeb. V oblasti
služeb se zvýšily nejvýrazněji
ceny rekreace, zdravotní péče a sociálních
zařízení (zejména ceny zdravotní
placené péče a poplatky za domovy důchodců)
a poplatky a pojištění (především
vlivem zvýšeni havarijního a zákonného
pojištění motorových vozidel a správních
poplatků). Celkový růst cenové hladiny
v 1. pololetí 1993 ovlivnilo, vedle zavedení nové
daňové soustavy,
i zvýšeni cen v důsledku změn cenové
regulace tepla a teplé vody, uhlí, autobusové
dopravy a vodného a stočného.
Růst cen ve výrobní
sféře se postupně snižoval
Ceny průmyslových
výrobků se v 1. pololetí 1993
zvýšily proti konci roku 1992 o 9,3%; meziměsíční
tempo růstu cen mělo od února klesající
tendenci. V prvních dvou měsících
roku se projevila změna daňové politiky a
zvýšení cen vstupních materiálů
v růstu cen průmyslových výrobců
o 7,6%, v následujícím období
se měsíční cenový nárůst
snížil z 0,6% v březnu na 0,2% v červnu.
K největšímu cenovému nárůstu
došlo od počátku roku u koksování
a rafinérského zpracování ropy, u
výroby a zpracování kameniva a zemin, keramiky
a hornictví neenergetických surovin. Ceny
poklesly pouze v papírenském a polygrafickém
průmyslu. Ceny stavebních prací (odhad) se
v průběhu 1. pololetí t.r. zvýšily
o 15,2% a ceny materiálů a výrobků
spotřebovávaných ve stavebnictví o
11,7%, přičemž tempo cenového růstu
se výrazně zpomalovalo.
Peněžní
výdaje obyvatelstva byly vyšší než
příjmy
V 1. pololetí t.r. se nominální
peněžní příjmy obyvatelstva
ve srovnání se stejným obdobím m.r.
zvýšily o 25,7%, peněžní
výdaje vzrostly
o 29,4%. V samotném 2. čtvrtletí t.r. ve
srovnání s 1. čtvrtletím peněžní
příjmy vzrostly o 18,6% a peněžní
výdaje o 9,8%. Znovu se projevil sklon k spořivosti,
jehož výsledkem byl růst korunových
vkladů při poklesu hotovostí.
Životní náklady
se zvýšily
Životní náklady
se od počátku
roku 1993 v porovnání s prasincem t 992 zvýšily
v domácnostech zaměstnanců o 11,8% a zemědělců
o 12,1 %. Mírnější růst životních
nákladů v domácnostech důchodců
o 10,1% byl ovlivněn nižší spotřebou
(váhou) zboží a služeb s vyšším
cenovým růstem (např. nápoje, veřejné
stravování) v těchto domácnostech.
Vývoj životních nákladů v průběhu
1. pololetí v podstatě kopíroval vývoj
spotřebitelských cen, t.j. zpomalování
tempa růstu.
Nominální i reálné
mzdy vzrostly při trvajícím nesouladu s vývojem
produktivity práce
Průměrná
nominální mzda (u podniků
nad 25 pracovníků včetně soukromého
sektoru a zemědělských družstev) vzrostla
podle odhadu banky za 1. pololetí t.r. ve srovnání
se stejným obdobím m.r. o 26,4%. K vysokému
růstu průměrných mezd došlo zejména
v měsíci červnu t.r. (v průmyslu o
35,9 %, ve stavebnictví
o 43,8 % proti červnu m.r.) jako reakce na schválená
regulační opatření v oblasti mezd
platná od 3. čtvrtletí t.r. Podniky se snažily
vyplatit maximum mezd v období, na které se ještě
regulační opatření nevztahovala a
zároveň se projevila snaha
vytvořit co nejvyšší základnu pro
výpočet regulačních odvodů
pro případ, že regulační opatření
budou uplatněna i v roce 1994. Celkové průměrné
mzdy podle propočtů banky dosáhly k 30.6.
t.r, mezní hranice růstu podle Generální
dohody na r. 1993 (tzn. růst
spotřebitelských cen +5 procentních bodů;
k 30.6.t.r. - spotřebitelské ceny vzrostly proti
stejnému období m.r. o 21,8%, průměrné
mzdy o 26,4%). Reálné mzdy 1. pololetí t.r.
proti stejnému období m.r. vzrostly o 3,8%. Trval
nesoulad mezi dosahovanými průměrnými
výdělky a produktivitou práce - v průmyslu
došlo k růstu průměrných mezd
v 1. pololetí t.r. a 24,9 % při poklesu produktivity
práce z výroby zboží ve s.c. o 0,5 %
a ve stavebnictví došlo k růstu průměrných
mezd o 33,0% při poklesu produktivity práce
z objemu stavebních prací ve srovnatelných
cenách o 9,8%.
Malá privatizace dále
pokračovala
V rámci malé privatizace
bylo v průběhu 1. pololetí t.r. zprivatizováno
celkem 646 provozních jednotek, takže k 30.6 t.r.
činil celkový stav prodaných provozních
jednotek 23.133. Objem získaných peněžních
prostředků činil 31 mld.Kč (za celé
privatizační období). Ve struktuře
privatizovaných provozních jednotek převažovaly
prodejny (53%), provozovny místní výroby
a služeb (21%) a restaurační zařízení
(10%).
Nepřetržitě
pokračovala velká privatizace
Proces velké privatizace probíhal
permanentně. Z předaných 5057 privatizačních
projektů bylo k 30.6 t.r. realizována 3378 s hodnotou
majetku 430 mld.Kč. Převažující
privatizační metodou byla transformace podniků
na akciové společnosti (89% všeho privatizovaného
majetku). Předem určeným zájemcům
bylo prodáno 6% majetku a 2% bylo prodáno ve veřejných
soutěžích.
Byla ukončena první
vlna kuponové privatizace, začala příprava
druhé vlny
V 1. čtvrtletí t.r.
byla ukončena první vlna kuponové
privatizace (s hodnotou majetku
cca 200 mld Kč). Ve 2. čtvrtletí proběhlo
vydávání akcií DIKům a současně
začalo obchodování s akciemi na mimoburzovním
trhu RM -Systému. Pro druhou vlnu kuponové privatizace,
která začne na přelomu roku 1993 a 1994 se
počítá s majetkem za necelých 130
mld.Kč.
Faktory ovlivňující
vývoj zahraničního obchodu
Zahraničně obchodní
výměna
(bez SR) se proti 1. pololetí minulého roku zvýšila.
Příznivějšímu vývoji vývozu
bránily některé jevy, zejména pokračující
recese ve vyspělých průmyslových zemích
a zesilující protekcionistická opatření
západní Evropy (včetně dočasného
zastavení dovozu potravinářských výrobků
a živých zvířat). Dopad těchto
opatření se v českém vývozu
částečně projevil v poklesu vývozu
potravinářské produkce, naopak vývoz
ocelářské produkce vzrostl zvýšením
odbytu na trhy zemí východní Asie. Současně
došlo i k přesměrování některých
položek dříve určených pro Slovensko
po trhy západní Evropy. K rozšíření
vzájemného obchodu začaly přispívat
Středoevropská
dohoda o volném obchodě (platnost od 1. 3. t.r.)
a dohoda s ESVO (platnost od 19. 5. t.r.) směřující
k postupnému zrušení množstevních
a celních omezení. Novelizace celního sazebníku
platná od 1. 1. 1993 se promítla v úpravě
dovozních celních sazeb
v průměru z cca 5,7 % na 7 %; zejména se
zvýšily sazby u potravinářských
výrobků.
Dosažená směnná
relace je příznivá
Vlivem příznivého
vývoje dovozních (index 96,7) i vývozních
cen (index 102) dosáhla směrná relace
105 bodů. Cenové úspory byly dosaženy
zejména v dovozu ropy; naopak pozitivní zvýšení
vývozních cen bylo zaznamenáno především
ve skupinách tržní výrobky a stroje
a přepravní zařízení.
Obchodní výměna
se zahraničím se zvýšila
Obrat zahraničního
obchodu (bez SR) se zvýšil v porovnání
se stejným obdobím m.r. o 11,8 % při vyšší
dynamice dovozu (+ 16,1 %) než vývozu (+ 7, 8 %).
Roste dynamika obchodu se státy
s tržní ekonomikou
Rozhodující podíl vývozní
produkce byl exportován
do států s tržní ekonomikou
(80 %); proti stejnému
období m.r. byl vyšší o 9,4 %. Přitom
do zemí ES se vývoz zvýšil o 11,8 %;
nárůst vývozu nad 10 % byl zaznamenán
zejména u Rakouska, SRN, Itálie, Velké Británie,
Dánska a Turecka.
Tempo růstu vývozu
do zemí s netržní ekonomikou bylo podstatně
nižší pouze + 1,8 % vlivem podstatného
nárůstu vývozu do Číny, neboť
obchod se zeměmi bývalé RVHP zaznamenal pokles
(s teritoriem bývalého Sovětského
svazu o 8,7 %, s Maďarskem o 4,7 %, u ostatních států
byly propady ještě hlubší).
Dovozy ze států
s tržní ekonomikou se zvýšily proti stejnému
období m.r. o 27 %, z toho ze zemí ES o 29,4 %.
Mezi země s více než 10 % přírůstkem
patří zejména SRN, Rakousko, Itálie,
Švýcarsko, Belgie, Švédsko, Dánsko,
Řecko a USA. Vyšší nárůst
dovozů byl rovněž zaznamenán z
Číny a Maďarska.
Naopak dovozy z ostatních zemí s netržní
ekonomikou se snížily o 10,1 %, a to zejména
z bývalého Sovětského svazu (- 16,6
% včetně vlivu nižších cen ropy).
Zvyšuje se podíl
vývozu strojů a přepravních zařízení
ve zbožové struktuře vývozu
Ve zbožové struktuře
vývozu převažovala
skupina tržních výrobků (34 %); její
export se zvýšil o 12 % zejména v položkách
ocel, železo a kovové výrobky (pozn.: do skupiny
tržních výrobků jsou podle klasifikace
S.I.T.C. zahrnovány výrobky ze dřeva, kůže,
pryže, papíru, cement, keramika, sklo, železo,
ocel aj.).
Nejrychlejší tempo
růstu bylo ale zaznamenáno ve skupině strojů
a přepravních zařízení, jejichž
vývoz se ve srovnání se stejným obdobím
m.r. zvýšil o 29 % a dosáhl tak 28 % podíl
na celkovém vývozu. Zvýšení vývozu
se týkalo zejména silničních vozidel,
elektrických spotřebičů a ostatních
dopravních prostředků. Vývoz průmyslových
výrobků se naopak snížil o 1 % i přes
nárůst některých vývozních
položek, např. hraček. Vývoz potravin
a živých zvířat poklesl
o cca 28 %, mimo jiné i v důsledku dočasných
ochranných opatřeni zemí ES i dalších
evropských států.
Nejvíce se zvýšily
dovozy strojů a přepravních zařízení
Ve zbožové struktuře
dovozu se rovněž
nejrychleji zvýšila ve sledovaném období
skupina strojů a přepravních zařízení
(+ 28 %, 37 % podíl na celkovém dovozu). Vzestup
dovozu byl zaznamenán zejména u elektrických
zařízení a spotřebičů,
dále strojů užívaných v průmyslu,
strojů pro určitá průmyslová
odvětví a silničních vozidel. Mimoto
byly dovezeny v rámci
leasingových smluv stroje a zařízení
v hodnotě 3,1 mld Kč, z nichž 90 % bylo určeno
pro průmyslová odvětví. Zejména
investiční dovozy pro průmysl ukazují
na určité tendence oživení průmyslové
základny.
Výrazné bylo i zvýšení dovozu
chemikálií (+ 21,9
%) a průmyslových výrobků (+ 4,4 %).
Z pohledu užití produkce
se v jednotlivých dovozních skupinách zvýšily
dovozy pro osobní spotřebu. I přes pokles
dovozu potravin o cca 2,5 % (mimo jiné i vlivem zvýšených
dovozních celních sazeb) rostou dovozy zejména
elektrických spotřebičů, osobních
vozů, čistících prostředků,
oděvních výrobků, fotoaparátů,
hraček, sportovních potřeb apod.
K poklesu došlo v dovozu
paliv (- 13,3 %), které se podílejí na celkovém
dovozu 14 %. Při cca stejném hmotném dovozu
ropy jako v 1. pololetí m.r. (3,4 mil. tun) činila
dosažená cenová úspora plynoucí
z poklesu cen ropy cca 50 mil. USD ve prospěch obchodní
bilance.
Cílem měnové
politiky ČNB bylo udržení relativní
stability kupní síly měny
Prioritním cílem
měnové politiky ČNB v 1. pololetí
1993 bylo zajistit udržení stability makroekonomického
prostředí a vybudování důvěry
v novou českou měnu v tuzemsku i zahraničí.
Splnění tohoto cíle znamenalo udržet
relativní stabilitu vnitřní kupní
síly měny a stabilitu devizového kursu v
nadále nestandardních podmínkách transformace
ekonomiky k tržnímu hospodářství.
Na počátku roku 1993 bylo zajišťování
těchto cílů navíc ztíženo
působením mimořádných jevů
jako je rozdělení ČSFR, měnová
odluka ČR a SR a zavedení
nové daňové soustavy.
Z uvedených důvodů
byla měnová politika ČNB ve sledovaném
období koncipována a ve skutečnosti realizována
ve dvou - plynule na sebe navazujících - etapách.
Na počátku roku
1993 musela ČNB reagovat v měnové politice
na mimořádné vlivy
Na počátku roku
1993 bylo základním cílem měnové
politiky ČNB eliminovat možné negativní
dopady uvedených mimořádných faktorů
na vývoj vnitřní a vnější
kupní síly měny. Konkrétně
šlo o potlačení možných inflačních
tlaků nad očekávaný cenový
nárůst, zejména v souvislosti s daňovou
reformou a zabránit poklesu devizových rezerv, který
by ohrozil stabilitu devizového kursu. Mimoto ČNB
vstupovala do roku 1993 v podmínkách plně
liberalizovaného peněžního trhu a nepřímého
řízení peněžní zásoby
na základě analýzy
měnové báze a pomocí nepřímých
nástrojů řízení.(Poslední
přímé měnové nástroje
limitující výši úrokových
sazeb z úvěrů a objem úvěrů
poskytovaných obchodními bankami byly zrušeny
v průběhu roku 1992).
Expektace subjektů
v ekonomice spojené s uvedenými mimořádnými
jevy se začaly projevovat již koncem roku 1992 (zvýšené
nákupy v tuzemsku i v zahraničí atp.). ČNB
na tento vývoj reagovala v závěru roku 1992
zvýšením diskontní sazby
o 1,5 % k 30. 12. 1992 na 9,5 %; toto opatření bylo
prvním signálem o záměru ČNB
tlumit negativní měnové tendence spojené
s uvedenými mimořádnými vlivy.
Měnová politika
byla pro první měsíce roku koncipována
jako mírně restriktivní
S tímto záměrem
byla koncipována i měnová politika
pro počátek roku 1993 jako opatrná, mírně
restriktivní s prostorem pro uvolnění ve
zbývající části roku v závislosti
na překonání očekávaných
rizik.
V zájmu zajištění
uvedených cílů se ČNB musela na počátku
roku zaměřit především na neutralizaci
vysokých volných rezerv v bankovním
systému, jako potenciální
zdroj pro neúměrně vysoké nákupy
deviz na mezibankovním devizovém trhu s negativním
dopadem do devizových rezerv ČNB.
Neutralizace těchto volných
rezerv byla provedena snížením rozsahu a změnou
podmínek pro poskytování aukčních
refinačních úvěrů, zvýšením
sazeb povinných minimálních rezerv u obchodních
bank s vklady klientů minimálně ve výši
25 mld Kč [U termínovaných depozit byla
zvýšena sazba PMR z 3% na 4 %, u depozit na požádání
z 9 % na 12 %.] a operacemi na volném trhu s poukázkami
ČNB a vládními cennými papíry.
Vysoký nárůst volných rezerv obchodních
bank souvisel především s přesuny oběživa
subjektů v ekonomice do vkladů u obchodních
bank pod vlivem očekávání rozdělení
měnové unie ČR a SR.
Peněžní
agregát M2 vzrostl o 3,2 %
Uvedená opatření
eliminovala poměrně rychle - z pohledu záměrů
měnové politiky - nežádoucí volné
zdroje v bankovním systému. Současné
ale vedla k postupnému růstu úrokových
sazeb v obchodech na peněžním
trhu mezi ČNB a obchodními bankami a obchodními
bankami navzájem. Tento trend byl navíc zesílen
působením některých mimořádných
vlivů snižujících dále disponibilní
zdroje v ekonomice (proti očekávání
podstatně vyšší objem doplatků
odvodů do státního rozpočtu za rok
1992 aj.). Tyto faktory se souhrnně projevily jako faktory
poklesu peněžního
agregátu M2
během 1. čtvrtletí 1993 o 2,6 % proti konci
roku 1992. (V souhrnu ale za 1. pololetí 1993 peněžní
agregát M2 vzrostl o 3,2 %).
Vývoj inflace a devizových
rezerv se v 1. čtvrtletí stabilizoval
Vývoj inflace a devizových rezerv
však již v závěru 1, čtvrtletí
ukázal, že se podařilo rizikové trendy
v měnovém vývoji poměrně rychle
eliminovat. Růst spotřebitelských cen po
výrazném zvýšení v lednu (+ 8,5
%) se velmi rychle stabilizoval (únor + 1,3 %, březen
+ 0,6 %), stejně tak nepříznivý vývoj
devizových rezerv byl již v únoru zastaven
(+ 144,9 mil. USD proti lednu 1993). Ke zklidnění
situace přispělo nesporně i rychlé
a bezproblémové rozdělení měny
počátkem února (8. 2. 1993) po ukončení
platnosti měnové unie mezi ČR a SR.
Ve 2. čtvrtletí
ČNB postupně uvolňovala svoji měnovou
politiku
ČNB proto již následně
zaměřila svoji pozornost na změnu orientace
své měnové politiky směrem k jejímu
uvolnění. V dubnu tak byly zvýšeny objemy
aukčních refinančních úvěrů
vedoucí ke zvýšení likvidity v bankovním
systému a poklesu úrokových sazeb na peněžním
trhu. Mimoto byly upřesněny prognózy základních
makroekonomických veličin (HDP, inflace aj.) a na
základě toho byly revidovány záměry
měnové politiky ČNB na rok 1993. Začátkem
června ČNB výrazně snížila
diskontní sazbu z 9,5 % na 8,0 %; toto opatření
mělo být především signálem
pro obchodní banky ke snížení úrokových
sazeb z úvěrů poskytovaných klientele
těchto bank. A konečně s platnosti od 1.
7. 1993 došlo opět ke sjednocení sazeb povinných
minimálních
rezerv u velkých a malých bank na 3 % z terminovaných
depozit a 9 % z depozit na požádání.
Na změnu diskontní
sazby reagovaly zejména největší obchodní
banky vyhlášením snížení
svých úrokových sazeb z úvěrů
v průměru o 1 - 2 % převážně
s platností od 1. 7. 1993.