Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Nadále je uplatňována politika stabilního devizového kursu

I v roce 1993 ČNB pokračuje v uplatňování politiky stabilního devizového kursu (tzv. nominální kotva makroekonomické rovnováhy).

Větší rozsah intervencí ČNB na mezibankovním devizovém trhu (MDT) na počátku roku 1993 byl pouze dočasný a vedl ke krátkodobému poklesu devizových rezerv ČNB při relativní stabilitě celkových devizových rezerv. Byl vyvolán zejména spekulačními tlaky obchodních bank před měnovou odlukou. (Vývoj v této oblasti byl rovněž jedním z faktorů, který urychlil měnovou odluku ČR a SR.)

Byla provedena změna struktury měnového koše

Obnovený růst devizových rezerv po měnové odluce, vývoj běžného účtu platební bilance a předpokládaný vývoj do konce roku potvrdily možnost pokračovat v dosavadní politice stabilního devizového kursu na současné úrovni i v podmínkách nově vytvořené ČR. ČNB pouze v průběhu 1. pololetí přistoupila (s platností od 3. 5. 1993) ke změně struktury měnového koše ve vazbě na vývoj měnové struktury platebních operací ve vztahu k zahraničí. Provedenou změnou byl zúžen pětisložkový měnový koš na dvousložkový (65 % DM, 35 % USD).

Mezi ČR a SR byla v únoru uzavřena platební dohoda

V zájmu usnadnění realizace obchodních vztahů mezi ČR a SR po oddělení společné měny byla uzavřena platební dohoda založená na principu zúčtování vzájemných pohledávek a závazků na zvláštních clearingových účtech. Zavedením dvou clearingových účtů (tzv. starý a nový blok) jsou odlišovány vzájemné platby plynoucí z operaci před a po zániku měnové unie. U tzv. starého bloku je zúčtovací jednotkou zúčtovací koruna s pevným kursem národních měn obou stran k zúčtovací koruně v poměru l:1 a s pevným kursem zúčtovací koruny vůči ECU vyhlášeným ČNB a NBS ke dni S. 2. 1993. U nového bloku je zúčtovací jednotkou zúčtovací ECU.

Byla novelizována pravidla bankovního dohledu

Pro rok 1993 byla rovněž bankovním dohledem přepracována stávající pravidla obezřetného podnikání bank s ohledem na poznatky z vlastní kontrolní činnosti v obchodních bankách a s přihlédnutím k dalším skutečnostem, které jsou spojeny s rozdělením ČSFR, zákonem o bankrotech, probíhající privatizací podniků aj. Tato pravidla byla schválena Bankovní radou 15. 4. 1993 a vstoupila v platnost od 1. 6. 1993.

Vývoj peněžních agregátů [M1 = oběživo+ depozita na požádání; M2 = M1 + termínovaná depozita + depozita v zahraniční měně]

Peněžní agregát M2 obnovil v dubnu růst

Vlivem působení několika mimořádných, obtížně predikovatelných faktorů, došlo v průběhu 1. čtvrtletí 1993 k poklesu peněžní zásoby měřené peněžním agregátem M2 (- 2,6 %) proti jeho očekávanému mírnému růstu. Tento pokles byl zaznamenán v podnikovém sektoru z dále uvedených důvodů. Přestože emise úvěrů podnikům a obyvatelstvu byla proti předpokladům podstatně vyšší, nepostačovala ke kompenzaci vlivů snižujících množství peněz v ekonomice. V dubnu byl růst peněžní zásoby opět obnoven; podílel se na něm nejen další růst emise úvěrů podnikovému sektoru, ale i zvýšený příliv zdrojů ze zahraničí.

Očekávání ukončení měnové unie vedlo k přesunům oběživa do vkladů u bank

Mimořádné vlivy působící na počátku roku 1993 ovlivnily podstatným způsobem i vývoj ve struktuře peněžní zásoby; zejména očekáváni ukončení platnosti měnové unie vedlo příslušné subjekty v ekonomice ke změně struktury jejich peněžních aktiv. To se konkrétně projevilo v přesunu oběživa do vkladů u bank jak v sektoru obyvatelstva, tak podnikovém sektoru (- 46,7 % koncem února proti konci roku 1992). Tyto přesuny byly již patrné na konci roku 1992 a trvaly v podstatě až do ukončení měnové unie. I když od března oběživo opět rostlo, nedosáhlo již do konce 1. pololetí původní běžné úrovně. Příčinu je možné vidět nejen v následujících postupně prováděných výměnách federálních platidel za české, ale i v trvalém přesunu části oběživa do vkladů (tedy oběživa majícího dříve charakter trvalejší peněžní rezervy).

K poklesu depozit na požádání došlo v podnikovém sektoru

V prvých měsících roku 1993 se rovněž projevila zrněna v trendu depozit na požádání. Na rozdíl od předchozího růstu byl v 1. čtvrtletí vykázán pokles o 18,5 mld Kč (- 7,4 %). K tomuto poklesu došlo v podnikovém sektoru v důsledku kumulace vlivů snižujících jeho disponibilní zdroje (vysoké doplatky odvodů do státního rozpočtu za rok 1992, vývoj plateb a inkas v zúčtování se SR, pravidelné splátky úvěrů a úroků obchodním bankám), a to při podstatně vyšším přírůstku úvěrů podnikům ve srovnání s 1. čtvrtletím 1992.

Pokles depozit na požádání u podniků byl částečně kompenzován růstem těchto depozit u obyvatelstva, který byl spojen zejména s "expektačním" převody oběživa do vkladů bank. I když se v dubnu obnoví u podnikového sektoru růst těchto depozit, nedosáhl již do konce 1. pololetí výchozí výše na počátku roku.

Termínované vklady vykazuji trvalý růst

Naopak termínované vklady vykazovaly v podnikovém a ostatních sledovaných sektorech v průběhu 1. pololetí trvalý růst (+ 32 mld Kč, tj. 13,5 % od počátku roku).

V podnikovém sektoru byl tento přírůstek v absolutním i relativním vyjádření nejvyšší (+ 18,3 mld Kč, tj. + 61 % od počátku roku), přitom podrobnější údaje o vývoji časové struktury vkladů ukazují, že podnikový sektor preferoval především termínované vklady s vyšším stupněm likvidity (43 % z uvedeného přírůstku připadlo na vklady s 1 měsíční výpovědí a 58 % přírůstku na vklady s 1 - 6 měsíčním termínem výpovědí.)

Vývoj depozit v zahraniční měně se stabilizoval

Ve vývoji depozit v zahraniční měně došlo v průběhu 1. pololetí t.r. ke zklidnění v porovnání s předchozími lety (+ 2,3 mld Kč, tj. 4,1 % od počátku roku). Tento přírůstek se realizoval v sektoru obyvatelstva (+ 3,1 mld Kč), neboť v podnikovém sektoru se tato depozita snížila (- 0,8 mld Kč).

V souvislosti s měnovou odlukou byl očekáván spekulační přesun části oběživa do depozit v zahraniční měně, skutečný vývoj však tento předpoklad potvrdil jen částečně. Před měnovou odlukou došlo sice ke zvýšeným nákupům deviz obyvatelstvem v rámci povoleného limitu 7 500 Kč (+ 0,8 mld Kč proti stejnému období m.r.), ale rozhodujícím zdrojem růstu devizových vkladů v tomto sektoru byly ostatní devizové příjmy (příjmy z turistiky, za práci v zahraničí, transfery aj.).

Podstatně nižší tempo růstu těchto vkladů v sektoru obyvatelstva v porovnání s předchozím obdobím a stabilizace jejich vývoje v průběhu 1. pololetí 1993 vede k závěru, že obyvatelstvo počítá již spíše s trvající stabilitou české měny.

Zvýšil se podíl termínovaných vkladů v peněžním agregátu M2

Uvedené trendy ve struktuře peněžního agregátu M2 ve prospěch termínovaných depozit (+ 3,9 procentních bodů) a depozit v zahraniční měně (+0,1 bodu) v průběhu 1. pololetí 1993 se v souhrnu promítly v růstu peněžního agregátu M2 o 3,2 % při poklesu peněžního agregátu M1 a 4,9 % proti konci roku 1992. Z měnového pohledu je však nutné do určité míry korigovat výsledky ve změně peněžního agregátu M1 o relativně vysoké přírůstky termínovaných depozit s vyšší likviditou v podnikovém sektoru.

Struktura peněžního agregátu M2 (%)

Úvěry

Domácí úvěry [Domácí úvěry = úvěry podnikům a obyvatelstvu + čistý úvěr vládě včetně zahraničních půjček +čistá pozice FNM u bankovního sektoru] vzrostly v 1. pololetí o 31,4 mld Kč

Růst celkové úvěrové emise bankovního systému do ekonomiky za 1. pololetí 1993 byl pouze výsledkem růstu úvěrů podnikové sféře a obyvatelstvu (+ 64 mld Kč ad počátku roku), neboť čistý úvěr vládě včetně zahraničních půjček vykázal pokles (- 28,8 mld Kč) a čistá pozice Fondu národního majetku u bankovního sektoru se zlepšila (o 3,8 mld Kč).

Trend vývoje úvěrů celkem i ve struktuře je obdobný jako v roce 1992

Trendy ve vývoji domácích úvěrů celkem i ve struktuře byly v 1. pololetí 1993 obdobné jako ve stejném období minulého roku - úvěry podnikové sféře a obyvatelstvu rostly při poklesu čisté zadluženosti vlády a ve 2. čtvrtletí se obnovila dynamika růstu celkových domácích úvěrů. Rozdíl ve srovnávaných letech byl pouze v intenzitě těchto trendů - v roce 1993 byl růst či pokles ve vývoji zmíněných úvěrů výraznější.

Nadále nejrychleji stou úvěry poskytované soukromému sektoru

V úvěrech poskytovaných podnikové sféře nadále nejrychleji rostou úvěry poskytované soukromému sektoru. Tento trend je nejen odrazem postupujícího procesu změn vlastnických poměrů v ekonomice, ale i podpory tohoto sektoru bankovním sektorem. Iři celkovém růstu úvěrů podnikům a obyvatelstvu o 10,5 % v 1. pololetí 1993 se úvěry soukromému sektoru zvýšily o 21,1 %. Toto zvýšení bylo zaznamenáno zejména v kategorii soukromě podnikajících osob (tzv. živností), kde se úvěry ve sledovaném období zvýšily o 53,2 %. Naopak u státních podniků byly přírůstky úvěrů v I. pololetí minimální (+ 1 %).

Soukromý sektor se podílí na celkových věcech 39,5 %

Rychlý růst úvěrů v soukromém sektoru zvyšuje váhu těchto úvěrů na celkových úvěrech - jejich podíl na celkových úvěrech vzrostl za 1. pololetí t. r. z 36,2 % na 39,5 %.

V úvěrech na privatizaci rostou nejrychleji dlouhodobé úvěry na velkou privatizaci

Významným prvkem úvěrové pomoci nově začínajícímu soukromému sektoru jsou i v roce 1993 nadále úvěry na privatizaci. Při celkově rostoucím trendu těchto úvěrů se začíná v jejich "věcné" i časové struktuře odrážet postupný přechod váhy privatizačního procesu od malé k velké privatizaci.

Úvěry na malou a velkou privatizaci

(v mld Kč)

I když v časové struktuře úvěrů na privatizaci nadále dominuji střednědobé úvěry (65,1 % podíl), zvyšuje se postupně vlivem zmíněného posunu v privatizačním procesu směrem k velké privatizaci podíl dlouhodobých úvěrů (30,4 %). Tempo růstu těchto úvěrů bylo v 1. pololetí nejvyšší; při celkovém růstu úvěrů na privatizaci o 11% se tyto úvěry zvýšily o 31 %, zatímco střednědobé úvěry vzrostly pouze o 6,5 % a krátkodobé úvěry dokonce poklesly o 24 %.

V úvěrech podnikům a obyvatelstvu se nadále snižuje podíl dlouhodobých úvěrů

V celkových úvěrech poskytovaných podnikům a obyvatelstvu však nadále pokračuje tendence směřující k poklesu podílu dlouhodobých úvěrů (splátky dlouhodobých úvěrů převyšují objem nově poskytovaných dlouhodobých úvěrů). Uvedenou tendenci v časové struktuře úvěrů ovlivňují jednak důvody na straně podniků (průvodní problémy transformace státních podniků, preference řešení krátkodobých potřeb před dlouhodobými koncepčními programy, nedostatek prostředků pro investiční rozvoj, nejistota mezí stávajícím managementem atp.) a jednak důvody na straně obchodních bank (možnost vybírat si z nejlepších projektů pro úvěrování při značném převisu poptávky po úvěrech, zdrženlivost při poskytování úvěrů na méně průkazné projekty, omezenost dlouhodobých zdrojů atp.). Rovněž v sektoru obyvatelstva se snižuje podíl dlouhodobých úvěrů.

Časová struktura úvěrů

(v %)

Tendenci k poklesu dlouhodobých úvěrů ve prospěch krátkodobých a střednědobých úvěrů potvrzuje i následující přehled růstu úvěrů v jednotlivých časových kategoriích úvěrů:

Trendy v odvětvové alokaci úvěrů se zásadně nezměnily

Z pohledu jednotlivých odvětví byla v průběhu sledovaného období patrná nejrychlejší dynamika růstu úvěrů do odvětví výstavby a stavebnictví (+ 32,8 %), obchodu, odbytu, pohostinství a ubytování (+18,3 %), dopravy, skladování, ČR a spojů (+ 14,3 %). V odvětví dobývání nerostných surovin dosáhl růst úvěrů 8,4 %, ve zpracovatelském průmyslu 2,0 %. V rámci zpracovatelského průmyslu nejrychleji rostly úvěry v potravinářském průmyslu (+ 10,4 %). V textilním, oděvním a kožařském průmyslu úvěry vzrostly o 5,4 %, chemickém a farmaceutickém průmyslu o 1,7 % a v hutnictví a strojírenství o 0,4 %.

Naopak k poklesu úvěrů došlo v 1. pololetí v elektronickém a elektrotechnickém průmyslu (- 2,6 %), ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (- 1,7 %), v zemědělství, myslivosti a rybolovu (- 1,4 %).

Uvedené trendy v odvětvové alokaci úvěrů v zásadě potvrzují, že úvěry jsou obchodními bankami směrovány především do odvětví s jistým konečným užitím produkce, a to zejména odvětví spojených s procesem privatizace, rozvojem soukromého sektoru a turistiky.

Čerpání úvěrů obyvatelstvem se snižuje

Na rozdíl od předchozích let je v sektoru obyvatelstva patrná tendence k poklesu poskytovaných úvěrů (- 1,5 mld Kč, tj. - 3,2 % proti konci roku 1992). Tento pokles souvisí zejména s nižším čerpáním "tradičních" dlouhodobých půjček na výstavbu aj. účely.

Platební bilance v konvertibilních měnách

Po počátečním poklesu se od února vývoj devizových rezerv ČNB stabilizoval

Vývoj platební bilance byl ovlivněn na počátku roku 1993 expektačními očekáváními před měnovou odlukou, která se v souhrnu projevila v poklesu devizových rezerv ČNB. Po provedení měnové odluky počátkem února se situace v této oblasti postupně stabilizovala a devizové rezervy ČNB opět od února vykazovaly tendenci k růstu. Na jejich zvýšení se podílely významnou měrou, vedle přebytku běžného účtu, kapitálové transakce ve formě přímých zahraničních investic, emise dluhopisů ČNB na kapitálovém trhu a čerpání podnikových úvěrů v zahraničí.

Běžný účet dosáhl přebytku

V průběhu 1. pololetí si udržoval běžný účet platební bilance aktivní saldo; k 30. 6. t.r. toto saldo dosáhlo 9,3 mld Kč (321,4 mil. USD). Mírný pokles, ke kterému došlo ve 2. čtvrtletí, byl způsoben přechodem salda obchodní bilance do pasíva a byl kompenzován zejména zvýšením aktivního salda bilance služeb.

Obchodní bilance byla pasívní

Rychlejší tempo dovozů před vývozy v průběhu 2. čtvrtletí t.r. vedlo k přechodu aktivního salda obchodní bilance do pasíva (185,9 mil. USD, tj. 5,3 mld Kč). Podle údajů celní statistiky se dovozy v průběhu 1. pololetí t.r. postupně zvyšovaly, byly však celkově nižší než ve 2. pololetí 1992. Současně rostly i dovozy na leasing (3,4 mld Kč) a neobchodní dovozy aut čs. občany nezahrnované do celní statistiky.

Postupně se zvyšovalo aktivní saldo bilance služeb

Přebytek bilance služeb se v průběhu sledovaného období postupně zvyšoval; ke 30. 6. 1993 dosáhl 11,2 mld Kč (387,8 mil. USD). Hlavními zdroji jeho růstu byly nadále přebytky.-v oblasti dopravních služeb (6,7 mld Kč, tj. 232,8 mil. USD) a bilance turistiky (10,7 mld Kč, tj. 370 mil. USD). Ke zvýšení příjmů bilance turistiky přispěla především zvýšená návštěvnost ČR, která byla proti srovnatelnému období m.r. vyšší o 12 %.

Příliv zdrojů ve formě transferů pokračoval

Dosažené aktivum v jednostranných převodech [V položce jednostranných převodů (transferů) jsou zaznamenávány veškeré finanční převody právnických i fyzických osob.] ve výši 3,1 mld Kč (107 mil. USD) bylo výsledkem nejen "klasických" transferů, ale i přílivu zdrojů v rámci programu pomoci Phare a kapitálových transakcí za účelem investování v ekonomice ČR. Aktivem skončila i bilance výnosů (0,4 mld Kč, tj. 12,5 mil. USD).

Kapitálový účet zaznamenal čistý příliv zdrojů

Kapitálový účet si udržoval během sledovaného období aktivní saldo; závěru 1. pololetí dosáhl čistý příliv zdrojů ze zahraničí 38,8 mld Kč (1344,2 mil. USD): Na tomto přílivu se podílely rovnoměrně přímé investice, portfoliové investice a ostatní dlouhodobé a krátkodobé zdroje čerpané podniky ze zahraničí.

Příliv přímých zahraničních investic dosáhl v 1. pololetí 392 mil. USD

Příliv přímých zahraničních investic dosáhl v 1. polovině roku 1993 celkově 11,3 mld Kč (392 mil. USD). Převážná část tohoto objemu se realizovala v 1. čtvrtletí (77 %), ve druhém čtvrtletí se příliv přímých investic zpomalil. Nejvýznamnějším investorem byla v tomto roce americká firma Philip Morris, jejíž investice se uskutečnila v závěru 1. čtvrtletí.

Zdroje k posílení devizových rezerv plynuly ve sledovaném období zejména z emise bondů ČNB, krátkodobé půjčky od Mezinárodního měnového fondu a půjček od Commerzbank, Eximbank a Světové banky.

V 1. čtvrtletí byla čerpána krátkodobá půjčka od Mezinárodního měnového fondu v rozsahu 96 mil. USD a půjčky od Commerzbank (61 mil. USD) a Eximbank of Japan (45 mil. USD). Půjčka od Eximbank of Japan byla poskytnuta se splatností 15 let a pětiletým odkladem splátek; ČNB byla poskytnuta s tím, že prostředky z této půjčky budou dále poskytovány komerčním bankám k financování vytipovaných projektů a přímých dovozů.

Emise bondů ČNB byla úspěšná

V dubnu byly získány další zdroje emisí bondů ČNB prostřednictvím japonské společnosti Nomura v ekvivalentu 375 mil. USD. Současně byla připravována druhá emise bondů pomocí japonské společnosti Nikko (realizováno v srpnu). Bondy byly na trhu umísťovány bez problémů. K tomu přispělo i příznivé hodnocení ČNB z hlediska úvěrového a investičního rizika (rating), které bylo provedeno renomovanými firmami Moodys a Standard & Poors (tato společnost udělila ČR jako jediné východoevropské zemi stupeň BBB, tj. investiční stupeň s trendem k dalšímu zlepšení). Mimoto byla ve 2. čtvrtletí dočerpána 3. tranše půjčky od Světové banky ve výši 80 mil. USD za stejných podmínek jako půjčka od Eximbank.

Dynamicky se rovněž vyvíjelo v 1. pololetí t.r. čerpání podnikových úvěrů ze zahraničí. Objem úvěrů povolených k čerpání ČNB dosáhl k 30. 6. t.r. již 25 mld Kč (866,2 mil. USD), skutečné čerpání se odhaduje na 300 mil. USD.

Devizové rezervy ČNB se celkově zvýšily

Dosažený přebytek běžného účtu, příliv zdrojů z přímých investic, emise bondů ČNB a čerpání půjček vedly v souhrnu k trvalému růstu devizových rezerv ČNB (s výjimkou měsíce ledna 1993). Přírůstek těchto devizových rezerv představuje za 1. pololetí částku 40,8 mld Kč (1 413,8 mil. USD), z toho rozhodující část se uskutečnila ve 2. čtvrtletí (70 %). Zdroje čerpané k posílení devizových rezerv tak v podstatě zůstaly v devizových rezervách ČNB. Dosažený stav devizových rezerv k 30. 6. 1993 ve výši 2 256,3 mil. USD (65 mld Kč) postačuje v současné době k pokrytí více než 2,5 měsíčního dovozu v konvertibilních měnách.

Přírůstek půjček k posíleni devizových rezerv odpovídá v podstatě nárůstu hrubé zadluženosti státu, která je k 30. 6. 1993 odhadována na 7,9 mld USD (+ 1 mld USD od počátku roku).

Obchodní a platební vztahy se Slovenskem

Po ukončení měnové unie byla uzavřena platební dohoda mezi ČR a SR

Po provedené měnové odluce probíhal platební styk mezi ČR a SR prostřednictvím clearingového zúčtování na základě dohody o clearingovém platebním styku mezi ČR a SR. Zúčtování probíhalo podle této dohody na účtech tzv. starého a nového bloku. Na účtu starého bloku se provádí vypořádání pohledávek vzniklých před 8. 2. 1993 pomocí tzv. zúčtovací koruny s pevným kursem národních měn obou stran k zúčtovací koruně v poměru 1:1 a s pevným kursem zúčtovací koruny vůči ECU vyhlášeným ČNB a NBS ke dni 5. 2. 1993. U nového bloku je zúčtovací jednotkou ECU.

Ke konci 1. čtvrtletí vykázal účet starého bloku pasívní saldo 941 mil. Kč, neboť české podniky platily rychleji své závazky vzniklé před měnovou odlukou. Od poloviny dubna se ale trend vzájemných plateb změnil a vyústil v trvalé aktivní saldo zúčtování. Přestože byl tento aktivní zůstatek podle stavu k 15. 5. t.r. převeden na nový blok (1,3 mld. Kč), růst aktivního salda na účtě starého bloku pokračoval (2 049,9 mil. Kč k 30. G. 1993).

Na účtě nového bloku se projevovaly opačné trendy vývoje výsledného salda vzájemného zúčtování. V 1. čtvrtletí odpovídala vyšší inkasa ze Slovenska většímu objemu vývozu z ČR. Od dubna však začalo narůstat pasívní saldo vzájemného zúčtování v důsledku rostoucí převahy plateb českých subjektů na Slovensko (2 062,8 mil. Kč k 30. 6. 1993).

Saldo zúčtování se SR bylo pro ČR k 30. 6. t.r. pasívní

Vývoj zúčtování vzájemných plateb na uvedených účtech vyústil v závěru června t. r. v pasívní saldo pro ČR ve výši 12,9 mil. Kč.

ČR i SR provedly úpravy kursů svých měn vůči ECU

Vývoj vzájemných sald zúčtování vedl ve sledovaném období k úpravám kursů měn k zúčtovacímu ECU jak na straně ČR, tak SR. Slovenská strana s přihlédnutím k dlužnické pozici SR vůči ČR a nebezpečí dalšího zvyšování závazků devalvovala postupně slovenskou korunu vůči zúčtovacímu ECU o 5 % (15. 2. o 2%, 23. 2. o 1,5 %, 2. 3. o 1,5 %). Poté, co se pozice SR na účtě nového bloku změnila na věřitelskou (platby z ČR převýšily inkasa ze SR) SR opět postupně snížila uvedený devalvační rozdíl (20. 4. t.r. o 2 %, 4. 5. t.r. o 3 %). Česká republika provedla ve sledovaném období pouze jednu kursovou úpravu - 8. 3. t.r. revalvovala Kč vůči zúčtovacímu ECU o 2 %.

Zahraniční obrat mezi ČR a SR dosáhl 74 % stejného období m.r.

Clearingový systém zúčtování vzájemných plateb mezi ČR a SR by) nesporně jedním z prvků stabilizujících vzájemný obchod nově vzniklých republik. Prudký pokles výměny zboží po rozdělení federace a měnové odluce byl vystřídán postupným zvyšováním vývozů a dovozů. Přesto podle předběžných údajů celní statistiky dosáhl obrat vzájemného obchodu mezi ČR a SR 74 % odhadovaného obratu srovnatelného období raku 1992. Bilance vzájemného obchodu se SR byla v průběhu 1. pololetí aktivní s tendencí k mírnému poklesu aktivního salda (1,4 mld Kč k 30. 6. 1993).

Vládní sektor

Čistá zadluženost vlády u bankovního sektoru se snížila

Čistá zadluženost vlády (bez zahraničních půjček) u bankovního sektoru se postupně v průběhu 1. pololetí 1993 snižovala a dosáhla k 30 6. t.r. 48,2 mld Kč; dosažený stav je o 26,5 mld Kč nižší ve srovnání s východiskem k 1. 1. 1993.

Za hlavní příčiny tohoto výsledku lze považovat zejména přebytek hospodaření státního rozpočtu a rozpočtu místních orgánů, které včetně nezúčtovaných daní u finančních úřadů představují cca 17,8 mld Kč, dále pak růst státních finančních aktiv (+6,9 mld Kč), způsobený převodem finančních prostředků ze státního rozpočtu do umořovacího fondu zřízeného za účelem splácení státního dluhu.

V 1. pololetí státní rozpočet vykázal přebytek hospodaření ve výši 5,6 mld Kč

Hospodaření státního rozpočtu České republiky vykazuje za leden až červen 1993 přebytek ve výši 5,6 mld Kč. Jeho vývoj je od února t.r. ovlivňován trvalým předstihem dynamiky rozpočtových příjmů před výdaji.

Příznivý vývoj příjmů ovlivnily zejména doplatky daní za rok 1992

Příjmy státního rozpočtu dosáhly k 30. červnu t.r. výše 175,2 mld Kč,což představuje 51,2 % schváleného rozpočtu. Značnou část těchto příjmů tvoří daňové příjmy z roku 1992, které k 30. červnu činí cca 19,1 mld Kč (z toho 9,1 mld Kč daň z obratu a 9,8 mld Kč daň ze mzdy a odvody z objemu mezd) a jsou v podstatě příčinou trvalého rozpočtového přebytku. Celkově tvoří daňové příjmy spolu s příspěvkem na sociální pojištění již 94,1 % dosažených příjmů.

Nejvýznamnější položku zde představuje daň z přidané hodnoty, jejíž inkaso zvolna vyrovnává očekávaný vyšší výpadek z počátku roku na současných cca 7,3 mld Kč. Nižší přírůstek inkasa proti březnu a dubnu byl způsoben provedenými odpočty daně v květnu a červnu. Z celkově dosaženého výnosu této daně ve výši 36,9 mld Kč pak tvoří cca 60 % podíl vybraný prostřednictvím celnic. S touto skutečností koresponduje vývoj cla, které je plněno při výnosu 7,2 mld Kč na 96,6 % celoročního záměru a počítá se s jeho překročením. Výnos spotřebních daní činil ke konci června 16,8 mld Kč a jejich vývoj lze považovat za vcelku vyrovnaný. Daň z příjmu je považována za rizikovou příjmovou položku rozpočtu. Její inkaso je ke konci června pouze 33,3 mld Kč, což představuje relativní výpadek cca 10,3 mld Kč. Odvod příspěvku na sociální zabezpečení dosáhl 47,3 mld Kč, t.j. 48,7 % celoročního záměru. Z jeho přírůstků za květen a e8erven lze usuzovat na zlepšenou platební morálku ple1tců. Vývoj ostatních příjmových položek odpovídá předpokladům rozpočtu.

Byla provedena úprava rozpočtu na rok 1993

Vzhledem k příznivým tendencím v příjmech, provedla vláda České republiky koncem června t.r. úpravu státního rozpočtu na rok 1993, zvyšující jeho výdaje nad rámec schváleného rozpočtu o cca 9,2 mld Kč na vrub rozpočtových příjmů.

Celkové výdaje státního rozpočtu byly čerpány v souladu s jeho záměry

Čerpání výdajů státního rozpočtu za leden až červen 1993 odpovídalo obvyklému vývoji rozpočtových výdajů v 1. pololetí roku; k 30. 6. 1993 dosáhlo 49,6 % schváleného rozpočtu na rok 1993. Neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací, rozpočtované mimo kapitolu Všeobecná pokladní správa ve výši 168,4 mld Kč, jsou plněny na 47,6 %. Z této částky tvoří rozhodující podíl důchody a dávky nemocenského pojištění, které jsou ze zákona čerpány rovnoměrně. Značná rezerva je zatím ve výdajích na politiku zaměstnanosti, kde z rozpočtovaných 6,5 mld Kč je ke konci června čerpáno 16,9 %. Příčinou je nízká míra nezaměstnanosti, která však může být jen dočasná s ohledem na očekávané bankroty podniků a proces umísťování čerstvých absolventů škol. Dotace na teplo je čerpána z rozpočtu ve výši 4,0 mld Kč již na 90 % a byla předmětem červnových úprav výdajů rozpočtu. Dotace do místních rozpočtů byly realizovány s předstihem a představují 61,4 % rozpočtované výše. Důvodem je místně nerovnoměrný přísun finančních zdrojů obcím, způsobený pomalým zpracováním daní vybraných finančními úřady.

Výše zmíněná úprava rozpočtových výdajů pokrývá zatím nejzávažnější potřeby, ale již dnes je zřejmé, že nepokrývá všechny a lze tedy očekávat další úpravy za předpokladu pokračování příznivého vývoje příjmů.

III. FINANČNÍ TRH

1.Peněžní trh

Pro vývoj na peněžním trhu, (PT) byla i v 1. pololetí 1993 charakteristická všeobecně vysoká poptávka po úvěrech. Mimoto byl vývoj obchodů a úrokových sazeb na peněžním trhu ovlivňován trvajícím nerovnoměrným rozložením depozitních zdrojů v bankovním systému (převažujícími držiteli depozit nebankovního sektoru jsou velké obchodní banky).

Na počátku roku 1993 se ČNB musela zaměřit na regulaci volných rezerv v bankovním systému

Významné bylo i působení mimořádných faktorů na počátku roku souvisejících zejména s měnovou odlukou. Projevilo se především v již zmíněné vyšší výchozí úrovni volných rezerv v bankovním systému v důsledku "expektačního" přesunu oběživa podniky a obyvatelstvem do vkladů u bank. Na tento vývoj musela ČNB reagovat opatřeními vedoucími k neutralizaci těchto volných rezerv, neboť byly potenciálním zdrojem pro nadměrnou úvěrovou emisi a zvýšené nákupy deviz na mezibankovním devizovém trhu před měnovou odlukou.

Vzniklou situaci na peněžním trhu řešila ČNB zvýšením sazeb povinných minimálních rezerv u 4 velkých bank - hlavních držitelů volných rezerv, snížením rozsahu refinancování a operacemi na volném trhu s poukázkami ČNB a vládními cennými papíry. Přitom základním východiskem při běžném řízení likvidity obchodních bank v průběhu sledovaného období bylo denní monitorování základních faktorů měnové báze včetně vývoje situace na trhu mezibankovních depozit [Informace o chování mezibankovních úrokových sazeb jsou získávány pomocí referenčních úrokových sazeb PRIBOR (prodej) a PRIBID (nákup) tzv. referenčních bank.] a navazující krátkodobé predikce měnové báze.

Objem RÚ se na počátku roku snížil a změnily se podmínky jejich čerpání

Již v lednu snížila ČNB objem refinančních úvěrů (RÚ) zhruba na polovinu objemu poskytovaného koncem roku 1992. Omezování rozsahu RÚ bylo provázeno i změnou poměru mezi jednotlivými tranžemi a změnou podmínek jejich čerpání. Poté, co bylo k 1. 1. 1993 zrušeno poskytování 1 - 7 denního RÚ, těžiště řízení likvidity v bankovním systému prostřednictvím refinancování bylo založeno na týdenním stanovování objemu aukčního úvěru se splatností od 1 do 4 týdnů.

Následný zvýšený převis poptávky nad nabídkou aukčních refinančních úvěrů v prvých měsících roku 1993 vedl k postupnému růstu úrokových sazeb z RÚ až do výše 26,2 % na počátku měsíce dubna.

Snížený rozsah aukčního refinancování doprovázený postupným růstem úrokových sazeb z těchto úvěrů zvýšil zájem obchodních bank o čerpání reeskontních úvěrů poskytovaných za diskont a lombardního úvěru při úrokové sazbě 14 %, ale nárůst objemu těchto úvěrů nebyl proti předchozímu období významný. Základní příčinou byl omezený počet disponibilních cenných papírů a relativně nízké využíváni směnek v praxi. (V průběhu 1. čtvrtletí se čerpání reeskontního úvěru pohybovalo v průměru ve výši 3 mld Kč, objem lombardního úvěru dosáhl v závěru tohoto čtvrtletí 1 mld Kč).

Při regulaci likvidity obchodních bank využívala ČNB i obchodů s vlastními poukázkami na PT

S ohledem na nedostatečný objem a časovou strukturu krátkodobých státních cenných papírů použitelných k intervencím na peněžním trhu emitovala ČNB od 3. dekády ledna t.r. poukázky ČNB. Tyto poukázky byly běžně předmětem obchodů na primárním i sekundárním trhu (tzv. repo - tendry). K neutralizaci volných rezerv v bankovním systému přispělo v 1. čtvrtletí 7 emisí těchto poukázek se 14ti denní splatností. Průměrné sazby se v tomto období pohybovaly na primárním trhu v rozmezí 6,6 % (ve druhé polovině ledna) až do 9,65 % (31. 3. 1993). Ceny na sekundárním trhu se pohybovaly v rozmezí 6,5 % - 12,75 %.

Emise SPP byly na trhu umístěny bez problémů

Se stejným záměrem ČNB využívala i operací s vládními cennými papíry na peněžním trhu (státními pokladničními poukázkami) na primárním i sekundárním trhu. První dvě lednové emise o objemech 7,48 mld Kč a 8 mld Kč (průměrný úrok 9,03 % a 10,7 %, 3měsíční splatnost) byly s ohledem na volné zdroje v bankovním systému bez problémů umístěny na primárním trhu. Další emise SPP v rozsahu 6,8 mld. Kč se 4 měsíční splatností z konce února 1993, určená k pokrytí rozpočtových schodků z roku 1992, byla až do poloviny června jedinou emisí SPP v oběhu. V červnu byla tato splatná emise nahrazena novou emisí se splatností 1 měsíc (7 mld Kč) a mimoto byla realizována emise ve výši 5 mld Kč se splatností 1 měsíc na krytí části deficitu plynoucího z převodu závazků ČSOB na rozpočet.