Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Úrokové sazby na mezibankovním trhu depozit rostly do poloviny měsíce dubna

Opatření ČNB směrovaná ke snížení volné likvidity v bankovním systému vedla následně k růstu úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit (MTD). Nejrychlejší pohyb úrokových sazeb byl zaznamenán v závěru 1. čtvrtletí a v prvé polovině dubna, kdy provedená opatření ke snížení volné likvidity v bankovním systému byla ještě znásobena zejména neočekávaným poklesem čisté zadluženosti vlády u bankovního sektoru. Maximální hodnoty úroků u tzv. overnight money [Informace o chování mezibankovních úrokových sazeb jsou získávány pomocí referenčních úrokových sazeb PRIBOR (prodej) a PRIBID (nákup) tzv. referenčních bank.] až 1 měsíčních depozit se v tomto období pohybovaly až kolem 19 % (rozumí se úrokové sazby týkající se prodeje /offer/).

Uvolnění měnové politiky od dubna vedlo k postupnému poklesu úrokových sazeb z RÚ a na MTD

Zklidnění situace po měnové odluce ČR a SR, zejména na mezibankovním devizovém trhu, umožnilo ČNB přistoupit k postupnému uvolňování situace na peněžním trhu. Počínaje dubnem se zvýšila četnost a rozsah aukcí RÚ vedoucí k postupnému poklesu sazeb z těchto úvěrů. Již v závěru dubna průměrná sazba z aukčních RÚ poklesla na 14,8 %. Trend k poklesu těchto sazeb pokračoval i v dalších měsících (v květnu byla nejnižší dosažená úroková sazba 13 %, v červnu 9,5 %).

Zvýšení likvidity v bankovním systému ovlivnilo následně vývoj úrokových sazeb na MTD směrem k jejich postupnému poklesu. V závěru pololetí tak úrokové sazby z tzv. overnight money poklesly na 7 %, 1týdenních depozit na 11,6 %, 1měsíčních depozit na 13,1 % a 6měsíčních depozit na 14,9 %.

Ve 2. Q se dále prohloubilo operativní řízení likvidity bankovního systému

Ke stabilizaci situace na peněžním trhu ve 2. čtvrtletí t.r. přispěla i nová opatření v řízení likvidity bankovního systému. Tato opatření byla směrována zejména k větší operativnosti řízení a byla zejména realizována:

- přechodem od týdenního na denní řízení likvidity obchodních bank

- a současným zavedením nových rychlejších forem regulace (zavedení krátkodobých repo-tendrů na nákup a prodej cenných papírů, rychlé aukce "overnight" úvěru bez krytí cennými papíry),

- ustanovením ČNB jako garanta likvidity trhu s krátkodobými i cennými papíry. ČNB v rámci této funkce denně kotuje nákup i prodej SPP a poukázek ČNB a realizuje obchody s komerčními bankami v požadovaných objemech. Tento systém vytváří větší prostor pro řízení krátkodobé likvidity jak ČNB, tak obchodním bankám.

2. Kapitálový trh

Ve 2. Q došlo k zásadním změnám v rozvoji kapitálového trhu

Ve druhém čtvrtletí t.r. byly učiněny významné změny, které by měly vést ke kvalitativně nové etapě rozvoje kapitálového trhu. Zejména šlo 0 zahájení řádné činnosti Burzy cenných papírů, a.s., RM - systému, a.s. a zahájení obchodování s akciemi z kuponové privatizace. Svoji činnost zahájilo i Středisko cenných papírů a dozor nad kapitálovým trhem.

Základní podmínky pro jeho rozvoj byly již vytvořeny předchozím přijetím příslušných právních norem (zákony o cenných papírech, o investičních společnostech a fondech, o burze cenných papírů) a založením příslušných institucí nezbytných pro jeho fungování (již zmíněná Burza cenných papírů, a.s., R-M Systém, a.s., a dále Středisko cenných papírů, a.s., Burzovní registr cenných papírů, a.s. a Dozor nad kapitálovým trhem spadající pod ministerstvo financí).

V 1. Q probíhaly ještě obchody na prozatímním sekundárním trhu

V průběhu 1. čtvrtletí t.r. probíhaly ještě obchody s dosud vydanými veřejně obchodovatelnými cennými papíry prostřednictvím prozatímního sekundárního trhu organizovaného již burzou. Předmětem obchodováni na tomto trhu bylo 7 cenných papírů - obligace Komerční banky, VÚB, TOS Kuřim, MSP Přerov, podílové listy ČMF a MSMF a pětiprocentní státní dluhopisy. Obchodování na kapitálovém trhu bylo rovněž zpočátku ovlivněno situací po rozdělení ČSFR - důsledkem byl dočasný pokles objemu obchodů i cen cenných papírů. Průměrné výnosy jednotlivých cenných papírů se značně lišily, pohybovaly se od 13,4 % u pětiprocentních státních dluhopisů až k 20,5 % u obligací VLTB Bratislava.

Burza cenných papírů zahájila v dubnu svoji řádnou činnost

Burza cenných papírů zahájila svoji řádnou činnost 6. dubna 1993. Je akciovou společností, jejíž základní kapitál by měl po upsání dalších akcií dosáhnout 100 mil. Kč a počet akcionářů zvýšit na 38. Na burze mohou obchodovat pouze obchodnici s cennými papíry (buď akcionáři nebo osoby, kterým bylo uděleno oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů). Obchoduje se s dematerializovanými cennými papíry, případné materializované jsou předány k úschově do Komerční banky. Burzovním dnem je úterý, výsledky jsou publikovány následující den v denním tisku.

Obchody na burze probíhaly jak na kotovaném, tak nekotovaném trhu

Až do 22. června t.r.se na burze obchodovalo pouze se 7 (resp. 9) emisemi cenných papírů. Na kotovaném trhu burzy se obchodovalo zpočátku pouze s pětiprocentním státním dluhopisem, v květnu byl dále přijat státní dluhopis se 14,4 % úrokovou sazbou. Na nekotovaném trhu obligací se obchodovalo s obligacemi Komerční banky, TOS Kuřim, Moravskoslezských pivovarů Přerov a obligacemi ZPS Zlín. Předmětem obchodů na nekotovaném trhu akcií byly pouze akcie Stavounionu České Budějovice a dva podílové listy společnosti PIAS. Obchody byly prováděny nejen prostřednictvím automatizovaného systému burzy, ale i přímo mezi členy burzy. Podíl tzv. přímých obchodů se pohyboval zhruba v rozmezí SO - 60 % z celkového objemu obchodů.

Největší poptávka byla po státních cenných papírech

Největší zájem obchodníků na burze byl o státní cenné papíry, což potvrzuje objem obchodů realizovaných na kotovaném trhu se státními dluhopisy (60 - 80 % z celkových obchodů burzy).

Rozsah prvních obchodů v kuponovými akciemi nebyl významný

První obchody s kuponovými akciemi byly zahájeny 22. 6. t.r. a rozsah obchodů byl při prvním obchodování podle očekávání zanedbatelný. Nabídka s poptávkou se setkala jen v nepatrném množství případů (5). I když se objem obchodů při druhém obchodování zvýšil, objem obchodů s těmito akciemi byl v relaci k celkovému objemu obchodů nadále velmi nízký (29,5 tis. Kč při celkovém objemu obchodů 88 mil. Kč). Celkově se prodalo pouze 10 titulů akcií. Vzhledem k tomu, že ceny akcií se na tomto trhu teprve vytvářejí, stanovila burza pro první obchodování tzv. indikativní ceny s možností pohybu v rozmezí 20 % oběma směry; pro druhé obchodování byly stanoveny tzv. referenční (výchozí) ceny pro akcie 37 podniků.

V květnu zahájil činnost RM-systém

Následně koncem května (24. 5. 1993) zahájila svoji řádnou činnost i akciová společnost RM - systém. Tím byla vytvořena pro akcionáře další možnost realizace obchodů s akciemi z kuponové privatizace. První zkušenosti z obchodování na RM - systému a burze ukazují, že zájem investorů o služby příslušného trhu bude závislý nejen na druhu a objemu nabízených cenných papírů, ale zejména na kvalitě, komplexnosti a výši cen poskytovaných služeb.

V prvních obchodech na RM-systému nabídka převyšovala poptávku

Ve sledovaném období proběhlo v podstatě pouze jedno kolo obchodování na RM - systému. Při obchodování, které proběhlo 18. 6. 1993, byly zrealizovány obchody v celkové hodnotě téměř 38 mil. Kč týkající se akcií 446 podniků. Počet nabízených akcií převýšil podle očekávání téměř 4,5 x poptávku. Aukční cena se proto pohybovala převážně na dolní hranici přípustného cenového pásma (401 podniků); pouze u několika málo podniků se v prvním kole periodické aukce prodávaly akcie na horní hranici cenových pásem.

V 1. pololetí byla povolena emise dalších cenných papírů (9)

Možnosti investování právnických i fyzických osob na kapitálovém trhu byly v průběhu 1. pololetí 1993 dále rozšířeny novou emisí státních dluhopisů, která se realizovala formou aukce dne 30. 6. 1993. Aukce prokázala velký zájem o tento druh finančního investování, neboť poptávka převýšila nabídku o 2 mld Kč při celkově realizovaném objemu v rozsahu 3 030 mil. Kč. Mimoto byla dále povolena ve 2. čtvrtletí t.r. emise 8 dalších dluhopisů, které dále rozšíří možnosti investování na tomto trhu (Komerční banka 1,5 mld. Kč při splatnosti 5 let a 17 % úroku v prvním roce /dále sazba pohyblivá/, ČEZ 2,1 mld Kč při splatnosti 5 let a 16,5 % pevné roční úrokové sazbě aj.). Obě tyto emise budou nesporně konkurečními cennými papíry zejména ve vztahu k emisím státních dluhopisů. Mimoto se již objevily na kapitálovém trhu i první komunální obligace (město Šumperk).

3. Mezibankovní devizový trh

Mezibankovní devizový trh (MDT) je i v roce 1993 jednou ze základních podmínek fungování systému vnitřní směnitelnosti Kč. Účastníky tohoto trhu je mimo ČNB 33 devizových peněžních ústavů se sídlem v ČR.

Pro obchodování na MDT platí pravidla z roku 1992

Podle platných pravidel pro obchodování na MDT se vzájemné obchody mezi obchodními bankami na tomto trhu realizují v tržním kurzu, jehož výše není limitována, nebo v kurzu devizového fixingu.

Kurz devizového fixingu je základním kurzem pro obchody probíhající mezi ČNB a obchodními bankami. Tento kurz je vyhlašován denně na základě pohybu měn zahrnutých do měnového koše s možností oscilace v pásmu + - 0,5 % v závislosti na nabídce a poptávce po devizách na MDT, případně dalších faktorech jako je měnová politika atp. S platností od 3. května 1993 se tento kurz počítá podle dvousložkového měnového koše, který obsahuje DEM a USD v počátečním poměru 65:35. Obchody v rámci fixingu jsou prováděny nadále bez poplatků i spreadu mezi prodejem a nákupem.

Možnosti obchodování bank na MDT jsou regulovány pomocí systému tzv. limitů otevřených devizových pozic; jejich smyslem je udržováni devizové likvidity obchodních bank. Tento systém regulace se vztahuje na banky jako celek, tj. včetně jejich poboček v zahraničí.

Vývoj obchodů na MDT

Vývoj na MDT byl ovlivněn expektacemi spojenými s ukončením měnové unie

Vývoj obchodování na MDT byl na počátku roku výrazněji ovlivněn okolnostmi spojenými s očekáváním ukončení měnové unie ČR a SR a dělením SBČS.

Dočasné pozastavení obchodování na devizovém fixingu z technických důvodů (až do 8. 1. 1993) a zvýšený spekulační zájem obchodních bank o držbu devizových zdrojů před korunovými před ukončením měnové unie vedl na počátku roku ke zvýšeným nákupům deviz obchodních bank od ČNB. ČNB v důsledku této zvýšené poptávky musela intervenovat na MDT a její devizové rezervy se v lednu snížily o 297,1 mil. USD.

Po ukončení měnové unie ČR a SR (v podstatě již od února) se situace na MDT stabilizovala a těžiště obchodů se opět přesunulo zpět na devizový trh mezi bankami.

Výše devizového kursu se nezměnila

Výchozí úroveň devizového kursu Kč zůstala v průběhu 1. pololetí stabilní na úrovni 28 Kč/USD a běžně se měnila pouze v rámci již zmíněných pravidel pro pohyb kursu Kč. Postupná stabilizace poptávky a nabídky po devizách na mezibankovním devizovém trhu a celkový vývoj platební bilance v průběhu 1. pololetí t.r. prozatím nevyvolává potřebu měnit uvedenou základní výši devizového kursu Kč.

IV. BANKOVNÍ SOUSTAVA K 30. 6. 1993

K 30. 6. 1993 byla udělena licence 50 bankám vč. poboček zahr. bank, z toho 44 bank zahájilo činnost

K 1. 1. 1993 disponovalo celkem 48 subjektů povolením působit jako banka, z toho zahájilo činnost 42 subjektů. V průběhu 1. pololetí t.r. byla udělena licence 2 bankám (Foresbank,a.s. Zlín, Raiffeisenbank, a.s. Praha). Svoji činnost zahájily další 2 licencované banky (ABN Amro Bank N.V., Amsterdam, pobočka Praha, Ľudová banka BA, a.s. - pobočka Brno).

Struktura bankovního systému k 30. 6. 1993:

- 24 obchodních bank, a.s., bez zahraniční majetkové účasti

- 8 obchodních bank, a.s., s částečnou zahraniční majetkovou účastí

- 11 obchodních bank, a.s., se 100 %-ní zahraniční majetkovou účastí

- 6 poboček zahraničních bank

- 1 státní peněžní ústav (Konsolidační banka).

V ČR působilo dále 48 reprezentací zahraničních bank.

V březnu t.r. Bankovní rada ČNB zpřesnila některé podmínky pro povolování nových bank (minimální výše základního kapitálu zůstává nadále 300 mil. Kč, musí však být složena v hotovosti a uložena u ČNB; stávající banky, jejichž základní jmění zatím nedosahuje stanovené výše, jsou povinny doplnit svůj základní kapitál na požadovaných 300 mil. Kč do konce příštího roku).

1) Srovnatelné ceny u HDP r. 1984, u celk. prům. výroby r. 1989, u stav. prací r. 1993 a investiční výstavby r. 1992, u maloobchod. prodeje, služeb r. 1992, u HZP ceny r. 1989

2) Zahrnuje podniky nad 25 prac. sledované statisticky a drobné a soukr. podniky (odhad ČSÚ)

3) Ve skutečnosti je uveden propočet ČNB prováděný na základě indexu ČSÚ

4) Odhad ČNB na základě dílčích výsledků ČSÚ

5) Předběžné údaje ČSÚ

6) Zahrnuje mzdy u podniků na 25 pracovníků vč. soukromého sektoru a zemědělských družstev

7) Zahrnuje pracující v produktiv. věku, poprodukt. věku, cizí st. přísl., ve vedl. prac. poměru, soukromé podnikatele nezapsané do podnikového rejstříku

8) Podíl uchazečů o zaměstnání k počtu pracujících v nár. hosp. včetně žen na MD

9) Zahrnuje činnosti v oblasti nemovitostí, pronájem strojů a přístrojů, zpracování dat a související činnosti, jiné obchodní služby, školství, zdravotnictví, kulturní, sociální, sportovní činnosti a ostatní služby

x) Sledováno čtvrtletně; u HZP ročně

. Neexistuje srovnatelná org. základna v roce 1992; nelze vyčíslit

1) Srovnatelné ceny u prům. výroby r. 1989, u stavebních prací r. 1993, u maloobchod. prodeje a u vybraných tržních služeb r.1992

2) Zahrnuje podniky nad 25 pracovníků sledované statisticky a drobné a soukr. podniky (odhad ČSÚ)

3) Odhady ČNB na Základě dílčích výsledků ČSÚ

4) Ve skutečnosti je uváděn propočet ČNB prováděný na základě Indexu ČSÚ

5) Předběžné údaje ČSÚ

6) Propočteno podle údajů ČSÚ

. Údaj nelze vyčíslit

1) zahrnuje mzdy a platy (brutto) za státní a družstevní sektor (s výjimkou zemědělských družstev)

2) peněžní příjmy obyvatelstva od zemědělských družstev a příjmy z prodeje zemědělských výrobků

3) příjmy z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení

4) půjčky obyv., výhry, pojistné náhrady, ostatní příjmy (zisk podnikatelů)

*/ podíl přírůstku (změny) nerealizované kupní síly z celkových příjmů obyvatelstva

**/ podíl přírůstku (změny) vkladů z disponibilních příjmů obyvatelstva

1/ Vč. půjček vládě od ES, Svět. banky a G 24

2/ Vč. swapových operací i ve zlatě a vč. převodu debetu na vládu (ČSOB, KTUK)

x/ Předběžné údaje