Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/52 111/1993

Materiál pro schůzi Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 10, odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obsah:

Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu ČR za I. pololetí 1993

I. Ekonomický vývoj v ČR v I. pololetí 1993

II. Plnění státního rozpočtu za leden až červen 1993

III. Výsledky rozpočtového hospodaření okresních úřadů a obcí k 30. 6. 1993

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Tabulková část

Předkládá: Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády

Zpracoval: Ing. Ivan Kočárník, CSc.

místopředseda vlády ČR a ministr financí

Část první - Ekonomický vývoj v České republice v I. pololetí 1993

1. Úvod

2. Ekonomický výkon

3. Vývoj cen

4. Nezaměstnanost

5. Platební bilance

6. Příjmy a výdaje obyvatelstva

7. Měnový vývoj

8. Celkové výsledky státního rozpočtu

Část druhá - Plnění státního rozpočtu za leden až červen 1993

1. Vývoj příjmů státního rozpočtu

2. Plnění výdajů státního rozpočtu

3. Výsledky rozpočtového hospodaření ke konči července

4. Shrnutí

Příloha

Část třetí - Výsledky rozpočtového hospodaření okresních úřadů a obcí k 30. červnu 1993

Část čtvrtá - Vývoj státních finančních aktiv a pasív

1. Operace na účtech státních finančních aktiv u ČNB

2. Státní finanční aktiva vůči zahraničí

3. Majetkové účasti státu u tuzemských společností

4. Návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry

5. Vývoj státní zadluženosti

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Vybrané indikátory ekonomického vývoje České republiky, v roce 1993

Tabulka č. 2 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až červen 1993

Tabulka č. 3 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až červenec 1993

Tabulka č. 4 - Příjmy a výdaje státního rozpočtu v jednotlivých měsících (časová řada)

1. Úvod

Vývoj České ekonomiky v I. pololetí 1993 prokázal trvalost pozitivních tendencí, nastartovaných v předchozích letech. Svědčí o tom skutečnost, že výrazná změna ekonomického prostředí, ke které došlo počátkem roku (vznik samostatného státu, daňová reforma) i pokračující recese vyspělých ekonomik, se projevily výrazněji pouze na indikátorech ekonomického výkonu prvního čtvrtletí, přičemž dimenze odchylek od dosavadních trend. nebyla nijak dramatická. Od druhého čtvrtletí se stále zřetelněji projevují známky oživení.

Tab. č. 1 - Základní ukazatele hospodářského vývoje v I. pol. 1993

x/ předběžné údaje

Pramen: ČSÚ, objemové ukazatele ve stálých cenách

Tyto ukazatele jednoznačně dokazují, že vývoj hospodářství je primárně determinován vnitřní dynamikou transformačního procesu, probíhajícími strukturálními změnami a zvyšující se adaptační schopností ekonomických subjektů.

Za výrazně pozitivní považuje vláda rychlý postup transformačních procesů i v I. pololetí 1993. Svědčí o tom tyto charakteristiky:

1.1. Charakteristiky výkonu

a) Odvětvová struktura HDP

Tab. č. 2 - Odhad posunu ve struktuře HDP:

v %

Poznámka: odhad Ministerstva financí

b) Podíl soukromého sektoru

- růst podílu soukromého sektoru na HDP z 20 % v roce 1992 na 32 % v 1. čtvrtletí a na 44 % ve 2. čtvrtletí 1993 (vč. převodu zprivatizovaných podniků novým vlastníkům), [odhad]

- růst podílu soukromého sektoru na průmyslové výrobě z 15 % v roce 1992 na 18 % v I. pololetí 1993, [odhad]

- růst podílu soukromého sektoru na výkonech stavebnictví z 46 % v roce 1992 na 60 % v I. pololetí 1993 [odhad]

c) Dynamika výkon dle velikosti firem

- Průmysl: v I. pololetí 1993 vzrostla výroba u podniků s méně než 25 zaměstnanci (kde je nejvyšší váha soukromých firem) v porovnání s I. pololetím 1992 o 21,6 %. U organizací nad 25 zaměstnanců naopak došlo k poklesu o 6,8 %.

- Stavebnictví: v I. pololetí 1993 vzrostla výroba u podniků s méně než 25 zaměstnanci o 4,2 % v porovnání s I. pololetím 1992. U organizací nad 25 zaměstnanců došlo naopak k poklesu o 8, 1

d) Dynamika výkonů soukromého sektoru

Vysoká dynamika soukromých firem je markantní zejména při porovnání s výkonem státního sektoru. V případě soukromých firem v průmyslu byly výkony v I. pololetí ve stálých cenách o 4,9 % vyšší než v I. pololetí roku předchozího (jde o podniky s 25 a více zaměstnanci - tento výsledek je zvlášť pozoruhodný při porovnání s celkovým vývojem průmyslového outputu). Ještě výraznější je tento jev v případě stavebnictví (podniky s 25 a více zaměstnanci - kde výkony soukromých firem v pololetí 1993 byly proti pololetí 1992 vyšší o 30,9 %).

1.2. Charakteristiky úvěru

Dynamický růst soukromého sektoru ilustrují i údaje o struktuře poskytnutých úvěrů:

- podíl úvěrů soukromému sektoru na stavu celkových úvěrů se zvýšil z 36,2 % k počátku roku na 39,6 % ke konci pololetí,

- došlo i k růstu úvěrů na privatizaci (o 11 % za I.pololetí), zejména na velkou privatizaci.

1.3. Charakteristiky zaměstnanosti

O rychlé transformaci ekonomiky svědčí i skutečnost, že navzdory razantnímu poklesu zaměstnanosti ve velkých státních podnicích (jak v průmyslu, tak i v zemědělství) neroste výrazněji nezaměstnanost. V I.pololetí 1993 se oproti stejnému období minulého roku snížila zaměstnanost v průmyslových organizacích nad 25 zaměstnanců o 6,3 %. Uvolňovaní pracovníci jsou absorbováni soukromým sektorem. Odhadujeme, že v soukromém sektoru je zaměstnána již třetina všech pracujících, v terciárním sektoru tento podíl již dosahuje téměř poloviny.

1.4. Charakteristiky zahraničního obchodu

- podíl států s vyspělou ekonomikou na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR (mimo obrat se Slovenskem) se zvýšil z 66,3 % v I. pololetí 1992 na 72,4 % v I. pololetí 1993,

- podíl dovozů strojů a zařízení stoupl z méně než 35 % v 1. čtvrtletí 1993 na téměř 40 % ve čtvrtletí druhém,

- zlepšení směnných relací o 5,5 % proti stejnému období loňského roku.

Výrazným rysem transformace v I. pololetí 1993 bylo rozvinutí kapitálového trhu, navazující na předání akcií kupónovým vlastníkům a zahájení činnosti burzy cenných papírů a obchodování v RM-systému.

Přes celkově pozitivní vyznění vývoje v I. pololetí je vláda znepokojena některými negativními tendencemi. Jde především o vyšší růst mezd než produktivity práce. Za šest měsíců letošního roku vzrostly proti stejnému období m.r. v průmyslu průměrné nominální mzdy o 24,9 % a reálné o 2,6 % při reálném poklesu produktivity práce o 0,6 %. Ve stavebnictví vzrostly průměrné nominální mzdy o 31,5 % a reálné o 8,1 % a produktivita práce se snížila o 9, 8 %. Varovná je i nadále výše platební neschopnosti, která k 30.6. činila 150 mld Kč i vysoké procento podniků, které zasahuje (v průmyslu 66 %, v obchodě 50 % a ve stavebnictví 38 %.

2. Ekonomický výkon

2.1. Hrubý domácí produkt

Po určitém propadu produktu v 1. čtvrtletí, spojeném s poklesem vzájemného obchodu mezi ČR a SR a s recesí vyspělých ekonomik, dochází ve druhém čtvrtletí ke stabilizaci, resp. k mírnému růstu. Klíčovým faktorem na straně poptávky, který přispěl ke zlepšení vývoje ukazatele HDP ve druhém čtvrtletí, byla soukromá spotřeba a dále investiční poptávka a částečně i poptávka veřejného sektoru. Podle odhadů spotřeba domácností stoupla v I. pololetí v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 3,7 %, ve druhém čtvrtletí v porovnání s prvním až o 8 %. Ve druhém čtvrtletí dochází i k obnovení růstu investiční poptávky, celkově za I. pololetí lze odhadnout zvýšení hrubé tvorby kapitálu o zhruba 1,5 %.

Zahraniční poptávka (bez SR) po vývozu z ČR (v pojetí HDP) vzrostla v I. pololetí v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 11,5 %.

Krátkodobá predikce

Vláda očekává, že celoročně dojde k mírnému růstu HDP do 1 %. Hrubý domácí produkt za rok 1993 je odhadován v běžných cenách na cca 865 mld Kč. Pozitivně se projeví pokračující růst vnitřní poptávky a oslabování vlivu poklesu celkově zahraniční poptávky. Bude pokračovat růst výdajů obyvatelstva za zboží a služby. Probíhající restrukturalizace - nabídky v souladu s potřebami trhu se projeví (spolu s přílivem zahraničního kapitálu) zvýšením poptávky po investicích.

2.2. Průmysl

Složité podmínky počátku roku, zejména vliv rozdělení federace a jeho ekonomické důsledky se projevil určitým poklesem průmyslové produkce. Po počátečním propadu průmyslové produkce se v měsíci květnu průmyslový output již přiblížil loňské úrovni, tj. byl nižší o méně než dva procentní body. Druhé čtvrtletí probíhá ve znamení stabilizace. Index průmyslové výroby za I. pololetí 1993 proti stejnému období m.r. ve stálých cenách byl 95,3 %, index za 1. čtvrtletí 95, 1 %.

Krátkodobá predikce

Vláda očekává, že v nejbližších měsících bude pokračovat tendence ke snižování výpadku průmyslové výroby oproti minulému roku. Celoročního objemu roku 1992 však zřejmě nebude dosaženo, což souvisí i s dlouhodobější tendencí ke snižování předimenzovaného podílu průmyslu v české ekonomice.

2.3. Stavebnictví

Pokles stavební výroby celkem (včetně odhadu za organizace do 25 pracovníků) z 1. čtvrtletí 1993 byl na začátku 2. čtvrtletí vystřídán postupným oživením dynamiky. Zatímco stavební výroba celkem v 1. čtvrtletí 1993 proti stejnému období m.r. byla ve srovnatelných cenách nižší o 13,2 %, ve 2. čtvrtletí 1993 dosáhla téměř shodné úrovně ve srovnání s 2. čtvrtletím 1992 (ve srovnatelných cenách 99,2 %). V celkovém výsledku za I. pololetí tak byl pokles ze začátku roku zčásti eliminován na 6,1 %. K tomuto příznivému vývoji dochází i přes postupné snižováni podílu stavebních prací v zahraničí (u organizací s 25 a více zaměstnanci v lednu činil tento podíl 5,9 %, v červnu již jen 3,2 %).

Krátkodobá predikce

Pro období do konce roku vláda očekává, že se dále zvýrazní dynamika stavební výroby a celkově bude překročen celoroční objem roku 1992. Tento vývoj bude založen rostoucí investiční poptávkou, ve které se projeví vliv rozvoje privátního sektoru a zahraničních investic v České republice.

3. Vývoj cen

Navzdory cenovému výkyvu v počátku roku, vyvolanému daňovou reformou a dalšími faktory (promítnutí rostoucích nákladů z předchozího období do cen, expektace podnikatel) je i nadále dominantním rysem české ekonomiky cenová stabilita. To svědčí jednak o globální rovnováze ekonomiky i o rovnováze dílčích trhů, ale také o překonání latentně konfliktních situací, jimiž české hospodářství v prvním pololetí procházelo (adaptace na nové daně, měnová odluka a s ni spojené masivní pohyby likvidity, výkyvy peněžního chování obyvatelstva apod).

Ke konci prvního pololetí byla hladina spotřebitelských cen o 12,1 % vyšší než ke konci roku 1992.

Krátkodobá predikce

V dalším období vláda očekává relativní stabilitu cen. Projeví se cenová opatření v oblasti dopravy a mírné sezónní výkyvy cen v závěru roku. Průměrný měsíční růst cen by neměl překročit ve druhém pololetí 1 % a celoroční růst cen (prosinec 1993 proti prosinci 1992) se bude pohybovat v intervalu 18 - 19 %.

4. Nezaměstnanost

V průběhu I. pololetí 1993 se míra nezaměstnanosti postupně snižovala ze 3 % v lednu ke 2,6 % na konci období. Přitom počet neumístěných uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo klesal od 2,2 k 1,9. Lze konstatovat, že z pohledu vykazované míry nezaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti vysoce účinná. Skutečnost, že míra nezaměstnanosti je podstatně nižší než v roce 1992, je však mimo jiné rovněž důsledkem změněných a náročnějších kriterií pro poskytování podpory v nezaměstnanosti.

Krátkodobá predikce

Do konce roku vláda předpokládá jen mírný růst nezaměstnanosti na 3 - 4 %. Na zaměstnanost bude pozitivně působit rozvoj soukromého sektoru. Změna rozvojových strategií nově zprivatizovaných podniků se v zaměstnanosti zatím projeví jen částečně. Protisměrně budou působit bankroty a problémy s umísťováním letošních absolventů škol.

5. Platební bilance

Vývoj v oblasti platební bilance v I. pololetí 1993 probíhal relativně úspěšně.

5.1. Obchodní bilance

Proti závěru loňského roku došlo u obchodní bilance (v pojetí celní statistiky) k určitému zlepšení. Saldo obchodní bilance za I. pololetí roku 1993 je v zásadě vyrovnané (přebytek ve výši 3,0 mld Kč, z toho se Slovenskem 9,5 mld Kč, mimo Slovensko deficit 1,5 mld Kč).

Přestože došlo k obnovení růstu vývozu (mimo Slovensko o 7,8 % v běžných cenách proti stejnému období minulého roku), dynamika dovozu je podstatně vyšší (mimo Slovensko růst v běžných cenách o 17 %).

U Slovenska se aktivní saldo ve prospěch České republiky postupně snižuje. Propad obchodní výměny se odhaduje přibližně na 30 %.

Velmi příznivým jevem je vývoj průměrných cen v zahraničním obchodě. Zatímco průměrné ceny dováženého zboží v období leden - červen poklesly proti stejnému období minulého roku o 3 %, ceny vývozu vzrostly o 2 %. Průměrné směnné relace se tak zvýšily o 5,5 %, což odráží zvýšenou efektivnost zapojení do světové ekonomiky.

Krátkodobá predikce

V predikci vývoje obchodní bilance ve zbývající část letošního roku však přetrvává spíše opatrnost. Vlivem sezónních faktorů i vysoké dynamiky dovozů očekáváme deficitní saldo obchodní bilance ve výši cca 20 - 25 mld Kč.

5.2. Platební bilance

Běžný účet platební bilance ve volně směnitelných měnách za I. pololetí.vykázal přebytek ve výši cca 0,3 mld USD. Při přibližně vyrovnaném výsledku obchodní bilance (schodek 0,2 mld USD) byl tento výsledek způsoben standardně přebytkovou bilancí služeb ve výši 0,4 mld USD a rovněž bilancí transferů ve výši 0,1 mld USD.

Kapitálový účet rovněž vykázal přebytek ve.výši 1,3 mld USD. Příliv přímých zahraničních investic činil 0,4 mld USD.

Vývoj na běžném a kapitálovém účtě platební bilance umožnil zvýšení devizových rezerv centrální banky v I. pololetí z 0,8 mld USD na počátku roku na 2,3 mld USD ke konci června. Celková výše devizových rezerv bankovní soustavy činila k 30.6. 4,8 mld USD.

Krátkodobá predikce

Pro celý rok 1993 vláda očekává přebytek běžného účtu platební bilance ve volně směnitelných měnách ve výši 0 - 0,3 mld USD. Očekávaný schodek obchodní bilance ve výši 0,5 - 0,6 mld USD bude kompenzován aktivem bilance služeb.

čekává se, že kapitálový účet v roce 1993 vykáže přebytek cca 1,2 - 1,4 mld USD. Devizové rezervy ČNB vzrostou o 1,7 - 1,9 mld USD na 2,5 - 2,7 mld USD, což představuje 3 až 4 měsíční krytí dovozu. Hrubá zadluženost se bude podle očekáváni pohybovat na úrovni cca 8 mld USD.

6. Příjmy a výdaje obyvatelstva

V průběhu. I. pololetí roku 1993 ve srovnání se stejným obdobím roku 1992 došlo k prudšímu růstu příjmů i výdajů obyvatelstva. V porovnání s předchozími roky se však silněji projevil sklon ke spotřebě.

Nominální peněžní příjmy celkem stouply proti stejnému období m.r. o 25,8 %, což představuje reálný nárůst o 3,2. Znepokojivě rychlé zvyšování nominálních příjmů z mezd v průběhu sledovaného období vedlo k rozhodnutí o zavedení částečné mzdové regulace vázaně na výkony podniků s účinnosti od 3. čtvrtletí.

Výdaje obyvatelstva, v počátku roku silně ovlivněné i ukládáním peněz do zboží (v lednu byly výdaje velmi výrazně vyšší než příjmy), rostly i nadále rychlým tempem, přičemž tento fakt byl pouze z části způsoben růstem spotřebitelských cen. Celkové výdaje obyvatelstva za I.pololetí byly proti stejnému období m.r. vyšší nominálně o 29,4 %, reálně o 6,2 %, přičemž výrazně vzrostly výdaje za zboží (proti stejnému období loňského roku o 10,9 % reálně více).

Vklady obyvatelstva, v počátku roku nárazově mimořádně zvýšené vlivem měnové odluky, v průběhu dalšího období dále rostly, ale výrazně pomaleji. Míra korunových úspor činila ke konči června 3, 9 % oproti 6, 6 % ve stejném období loňského roku.

Krátkodobá predikce

Ve II. pololetí roku 1993 se nepředpokládá žádný další dramatický vývoj v příjmech ani ve výdajích obyvatelstva.

7. Měnový vývoj

Měnová politika byla v úvodu tohoto roku opatrná až restriktivní. Od druhého čtvrtletí je prováděna stabilizační až mírně expanzivní měnová politika (také jako reakce na příznivější než předpokládaný vývoj zadluženosti vládního sektoru u bankovní soustavy). ČNB začátkem června snížila diskontní sazbu jako signál pro obchodní banky ke snížená úrokových sazeb z úvěrů. Reakce obchodních bank však nebyla zcela adekvátní, úrokové sazby se výrazněji nesnížily, byla zřetelná snaha udržet ziskové marže.

7.1. Měnové agregáty

Po poklesu peněžní zásoby (agregát M2) v 1. čtvrtletí letošního roku (v souvislosti s měnovou odlukou) z 599,3 mld Kč počátkem roku na 583, 6 mld Kč koncem března, tj. o 2,6 % se ve druhém čtvrtletí obnovil růst a koncem června dosáhla velikost M2 518,6 mld Kč, což je o 3,2 % více než na počátku roku.

Z hlediska potřebné struktury úvěrových zdrojů se nepříliš příznivě vyvíjí struktura vkladů. Pouze mírně roste podíl dlouhodobých vkladů, kde vzniká možnost výhodnějšího uloženi volných prostředků na finančním a kapitálovém trhu. I když vlivem úrokové politiky bank dochází k omezování velikosti podílu vkladů na viděnou (pokles z 48,7 % počátkem roku na 45,3 % koncem června) ve prospěch krátkodobých termínovaných vkladů (růst z 23,2 % na 26,7 %), tento strukturální pohyb otázku nedostatku dlouhodobých zdrojů v ekonomice neřeší.

Vývoj peněžní zásoby byl vedle vlivu úvěrové emise ovlivňován i vývojem čistých zahraničních aktív české bankovní soustavy. Přechodný pokles čistých aktiv vůči zahraničí v závěru roku 1992 a počátkem roku 1993 se po provedení měnové odluky (minimální hodnota 20,4 mld Kč) změnil v opětný nárůst a koncem června dosáhl 43,6 mld Kč. Objem čistých aktiv vůči Slovenské republice byl rektifikován na hodnotu 26,2 mld. Kč.

7.2. Úvěry

Ve stavu domácích úvěrů v České republice se po stagnaci v 1. čtvrtletí (nízká likvidita bank) ve 2. čtvrtletí začala opět projevovat růstová dynamika. Koncem června se jejich stav proti začátku roku zvýšil o 5,2 %. Nejrychlejší přírůstek úvěrů zaznamenal soukromý sektor (+ 21,1 % od počátku roku). Výrazný nárůst úvěrů soukromému sektoru byl umožněn stagnací úvěrů státním podnikům a výrazným poklesem čistého úvěru vládě.

Krátkodobá predikce

Ve zbývající části letošního roku vláda očekává pokračování současné měnové politiky s plynulým nárůstem měnových agregátů i domácích úvěrů při vysoké dynamice úvěrů soukromému sektoru. Přírůstek průměrného stavu M2 lze odhadnout na 17 - 19 % proti průměrnému stavu minulého roku, růst domácích úvěrů na 20 - 22 %.

8. Celkové výsledky státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky byl schválen zákonem č. 10/1993 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu příjmů i výdajů 342,2 mld Kč. Po uplynutí prvních šesti měsíců je možno jeho vývoj, ve světle všech rizik a obav, se kterými byl spojen fiskálně reformní rok 1993, hodnotit jako uspokojivý.

Nové postavení státního rozpočtu po vzniku samostatné České republiky, stejně jako přechod na novou daňovou soustavu od 1. ledna, neumožňují spolehlivé srovnání vývoje rozpočtu v letošním roce s předchozími léty. Vzhledem k tonu může být dále prováděné hodnocení vývoje na jednotlivých úsecích rozpočtového hospodaření zaměřeno pouze na plnění předpokladů, s nimiž uvažoval schválený rozpočet na letošní rok, příp. na srovnání vývoje v jednotlivých obdobích uvnitř roku.

Od poloviny února 1993 se rozpočet pohybuje v trvalém přebytku příjmí nad výdaji. Ke konci I. pololetí, tj. k 30. červnu činil dosažený přebytek 5,6 mld Kč.

Hospodaření místních rozpočtů vykázalo k témuž dni přebytek příjmí nad výdaji v celkové výši 11, 9 mld Kč, stav účelových fondů územních rozpočtů dosáhl výše 4,4 mld Kč.

Na výsledku plnění státního rozpočtu ke konci I. pololetí se podílejí jeho příjmy a výdaje v těchto proporcích:

v mld Kč

Přebytek státního rozpočtu za prvních šest měsíců roku je ovlivněn předstihem plnění příjmů před plněním výdajů, který činí 1,6 procentních bodů.

Vývoj salda státního rozpočtu v jednotlivých měsících ukazuje následující znázornění:

Z dosavadního vývoje rozpočtového hospodaření vyplývají tyto základní skutečnosti:

- nepotvrdily se katastrofické scénáře o propadu v příjmech z nových daní platných od ledna tohoto roku. Česká republika je jednou z mála zemi, která zvládá daňovou reformu bez deficitu rozpočtu. Podle výsledků za I. pololetí se jeví dosažení rozpočtovaného objemu příjmů jako reálné. Uspokojivý je především dosavadní vývoj daně z přidané hodnoty, která byla považována za nejkritičtější položku příjmové strany státního rozpočtu. Přetrvávají však problémy s výběrem záloh na daň z příjmů právnických osob,

- plnění především příjmové strany rozpočtu bylo ovlivněno určitou atypičností v počátku roku. Tato atypičnost se projevila v tom, že na jedné straně bylo posunuto nabíhání některých nových daní, na straně druhé byly celkové příjmy zejména v měsících lednu a únoru výrazně ovlivněny doplatky odvodů a daní za rok 1992. Toto je i důvodem určité nerovnoměrnosti v rozpočtovém hospodaření v celém pololetí a je blíže vysvětleno v další části zprávy,

- na dosavadní i budoucí vývoj rozpočtu nelze pohlížet jen z hlediska jeho přebytku, ale i z hlediska vývoje příjmů a výdajů v průběhu roku. Je třeba vzít v úvahu též určitou sezónnost v rozpočtu, kdy zpravidla v prvním pololetí je rozpočet v přebytku, zatímco ve druhém pololetí se rozpočtový přebytek snižuje. Dosažený výsledek za první pololetí proto nesmí svádět k nekritickým optimistickým představám o volných zdrojích rozpočtu.

1. Vývoj příjmů státního rozpočtu

Přehled o vývoji a plnění jednotlivých příjmí státního rozpočtu je patrný z následujícího přehledu:

v mil. Kč

Z tabulky vyplývá, že z celkového ročního rozpočtu příjmů ve výši 342,2 mld Kč dosáhly příjmy za prvních šest měsíců 175,2 mld Kč, tj. 51,2 %. Na celkových příjmech se podílejí příjmy z nové daňové soustavy 78,1 %, příjmy z vyúčtování odvodů a daní roku 1992 10, 9 % a ostatní příjmy (tj. ty druhy příjmů, které byly odváděny do státního rozpočtu v roce 1992 a jsou odváděny i v roce 1993) 11 %.

Z průběhu příjmů v jednotlivých měsících I. pololetí je patrný především náběh příjmů z nové daňové soustavy počínaje únorem t.r. Po vypořádání vztahů ke státnímu rozpočtu za minulý rok, které bylo v zásadě ukončeno v prvním čtvrtletí (v lednu a únoru převažovaly doplatky daní a odvodů, v březnu byly realizovány vratky ze státního rozpočtu) výše těchto příjmů státního rozpočtu stagnuje.