Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1.1. Daň z přidané hodnoty a daň z obratu

Na dani z přidané hodnoty (DPH) bylo za první pololetí vybráno 36,9 mld Kč, což představuje 41,7 % ročního rozpočtu.

Tento vývoj lze hodnotit jako uspokojivý. Nižší než alikvotní plnění (tj. 50 %) vyplývá z režimu placení, podle kterého byly úhrady DPH realizovány prakticky až od února 1993. Vybraných 36,9 mld Kč tedy připadá na.platby za období od února do konce června a odpovídá alikvotě pěti měsíců. Kolísání výnosu v jednotlivých měsících je i odrazem odpočtů daně z obratu, umožněných za podmínek stanovených zákonem u majetku pořízeného do konce roku 1992.

Nulový výnos DPH z ledna t.r. byl plně pokryt očekávaným doplatkem daně z obratu za minulý rok, realizovaným během ledna a začátkem února. Tento doplatek představuje 9,0 mld Kč a podle odhadu ministerstva financí cca 70 % této částky, tj. 6,3 mld Kč má charakter letošní daně z přidané hodnoty (2,7 mld Kč potom představuje spotřební daň) [Daň z obratu v minulém daňovém systému v sobě zahrnovala jak zdanění obratu, tak i de facto spotřební daň.]. Daň z přidané hodnoty za I. pololetí 1993 takto činila 43,2 mld Kč, což představuje 48,8 schváleného rozpočtu.

Z výnosu prvních šesti měsíců lze tedy potvrdit, že výnos DPH na rok 1993 byl stanoven reálně. Změny vyplývající ze schválené novely zákona o dani z přidané hodnoty předpokládané výnosy daně výrazně neovlivní.

1.2. Spotřební daně

Spotřební daně představují s ohledem na výsledky prvních šesti měsíců stabilní a rovnoměrný rozpočtový příjem. Jejich výnos činil 16,8 mld Kč, tj. 44,2 % ročního rozpočtu.

Celkové plnění za první pololetí je ovlivněno posunem; prvních inkas v lednu t.r., který se promítl do lednového výnosu, kdy bylo vybráno pouze 1,3 mld Kč V dalších měsících činila průměrná měsíční inkasa 3,1 mld Kč, což odpovídá očekávaným měsíčním rozpočtovým výnosům.

Připočte-li se 2,7 mld Kč z doplatku daně z obratu za minulý rok k výnosu spotřebních daní, lze konstatovat, že celkový výnos daní činil 19,5 mld Kč, což odpovídá 51,3 % rozpočtu.,

Dosavadní výsledky plnění spotřebních daní tak zakládají předpoklad v podstatě stoprocentního či mírně vyššího splněn rozpočtovaného objemu těchto daní ke konci roku - dopady ze změny sazeb některých výrobků se vzájemně kompenzují.

1.3. Clo

Na clech bylo od počátku roku do konce června vybráno 7,2 mld Kč, což představuje již 96,6 % ročního rozpočtu.

Mimořádně příznivý vývoj této položky vyplývá především z vyššího než očekávaného objemu dovozů. V porovnání s 1. čtvrtletím byly však celní příjmy ve 2. čtvrtletí zhruba o 0,8 mld Kč nižší. Tento pokles je dán jednak úhradami cla, které.bylo vyměřeno ještě v roce 1992, avšak placeno až v 1. čtvrtletí t.r., a jednak snížením úrovně celních sazeb v roce 1993. Doplatek celních povinností z roku 1992 (dovozní přirážka) představuje dalších 1,2 mld Kč.

Výsledky za první pololetí nasvědčují tomu, že celoroční skutečný výnos cla bude mnohem vyšší než se původně uvažovalo.

1.4. Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob (DPPO) je po dani z přidané hodnoty druhým největším daňovým příjmem a představuje čtvrtinu celkových příjmů uvažovaných státním rozpočtem na letošní rok. Její plnění za prvních šest měsíců se však zatím jeví jako neproblematičtější.

Z celoročně rozpočtované částky ve výši 85, 9 mld Kč bylo do konce června odvedeno 32,8 mld Kč, což je pouze 38,2 % ročního rozpočtu.

Vývoj DPPO a její výnos v jednotlivých měsících je částečné ovlivněn kalendářem placení této daně, zejména tím, že zálohy na daně vztahující se k běžnému měsíci inkasuje rozpočet převážně až v prvních,dnech měsíce následujícího.

Pro účely analýz měsíčních výnosů je proto třeba eliminovat vliv několikadenního zpoždění na konci měsíce. Vezme-li se za rozhodující měsíční období doba zhruba od 6. do 5. dne následujícího měsíce, vychází plnění DPPO takto:

Z těchto údajů vyplývá, že faktický výnos DPPO, vztahu jící se k příslušnému měsíci, je zhruba o 3 - 4 mld Kč vyšší než její pokladní plnění. Takto počítáno by ke konci I. pololetí bylo na této dani vybráno ca 36 mld Kč, tj. cca 42 % rozpočtu.

Pokud by v průběhu dalších měsíců roku 1993 bylo dosaženo stejných výnosů, lze předběžně odhadovat, že výpadek daně by celoročně činil asi 14 mld Kč.

Nižší inkaso daně z příjmů právnických osob je předmětem trvalé pozornosti ministerstva financí. Podle získaných poznatků lze říci, že svůj vliv při nepříznivém plnění této daně sehrává platební neschopnost velkých podniků, obecná platební nekázeň při dodržení zálohové povinnosti některých subjektů, ale i přístup územních finančních orgánů při stanovování režimu placení záloh plátcem daně (finanční orgány mohou ze zákona povolit nižší zálohy na tuto daň).

1.5. Pojistné sociálního zabezpečení

Pojistné sociálního zabezpečení činí téměř 30 % celkových rozpočtových příjmů v letošním roce. Objem částek inkasovaných ke konci června dosáhl 47,3 mld Kčs, což je 48,7 % objemu ročního rozpočtu.

Zatímco počátkem roku vyvolávaly hodnoty vybraného pojistného určité pochybnosti o splnění rozpočtu, došlo v průběhu dalších měsíců ke zlepšení, jak ukazuje následující přehled:

Doplatky odvodu z objemu mezd za rok 1992 byly vybrány v celkové výši 4,7 mld Kč. Spolu s těmito doplatky tak činí celkový objem těchto příjmů státního rozpočtu ke konci června 52,0 mld Kč, tj. 53,5 % ročního rozpočtu.

Předběžná, prognóza tedy ukazuje, že výnosy pojistného (spolu s doplatky odvodu z objemu mezd za rok 1992) s největší pravděpodobností přesáhnou částku uvažovanou v rozpočtu, tj. 97,1 mld Kč. Přesnější odhad závisí na tempu růstu mezd a vývoji nezaměstnanosti.

1.6. Ostatní daňové a nedaňové příjmy

Výnosy ostatních daňových a nedaňových příjmů roku 1993 činily v prvním pololetí 15,1, mld Kč, tj. téměř 60 % roční rozpočtované částky. Jedná se zejména o odvod silniční daně, příjmy rozpočtových a příspěvkových organizací, splátky vládních úvěrů a poplatky, pokuty a penále placené do státního rozpočtu. Jejich vývoj v zásadě odpovídá předpokladům.

2. Plnění výdajů státního rozpočtu

Z celkových výdajů rozpočtovaných na letošní rok bylo za první pololetí vyčerpáno 169,6 mld Kč, což je 49,6 % ročního rozpočtu. Tento vývoj v zásadě odpovídá schválenému státnímu rozpočtu a jen mírně zaostává za alikvotou 6 měsíců. V dosavadním vývoji se odráží především pozornost, která byla výdajové stránce státního rozpočtu v I. pololetí věnována, vč. uplatnění rozpočtové regulace.

Přehled vývoje jednotlivých druhů výdajů podává následující tabulka:

v mil. Kč

Z uvedených údajů je především patrné, že neinvestiční výdaje státního rozpočtu jsou plněním na 51,1 % poněkud nad úrovní I. pololetí, zatímco kapitálové výdaje vykazují zatím poměrně nízké čerpání (33,1 %), což je odrazem obvyklého sezónního vývoje.

Nejvyšší relativní čerpání se týká zejména dotací místním rozpočtům, kde bylo vyčerpáno již 61,4 % ročního rozpočtu; poskytnutím vyšších dotací (zejména v 1. čtvrtletí) byl řešen výpadek vlastních příjmů rozpočtů měst a obcí z nově zavedených daní, způsobený opožděným rozúčtováním těchto příjmů na úrovni územních finančních orgánů.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů bylo následující:

1. Z objemového i věcného hlediska jsou významnou položkou rozpočtu transfery obyvatelstvu zahrnující oblast dávek sociálního zabezpečení, které představují v rozpočtu zhruba 120 mld Kč. Plnění po šesti měsících roku odpovídá předpokladům, vyčerpáno bylo 48,2 ročního rozpočtu. Úspora spočívá zejména v nečerpání prostředků na řešení zaměstnanosti (dosavadní čerpání činí pouze 17,5 %, úspora oproti alikvotě cca 2 mld Kč). Nízké je rovněž čerpání výdajů na vládní úvěry. (zatím 25, 1 %), které se řídí dohodnutým platebním kalendářem.

2. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu podléhaly v prvním i druhém čtvrtletí regulaci stanovené ministerstvem financí jednotlivým kapitolám. V tzv. "ostatních" výdajích této skupiny, čerpaných ke konci června již na 70,2 %, jsou vedle výdajů ostatních rozpočtových kapitol (cca 12 mld Kč) zahrnuty zejména výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa, kde rychlejší čerpání některých položek ovlivnilo čerpání celkových výdajů na veřejnou spotřebu nad alikvotních 50 %.

Na vrub této kapitoly je zejména vytvářen tzv. umořovací fond, sloužící k plynulému shromažďování prostředků potřebných v průběhu roku na dluhovou službu a eliminující nárazy na výdajovou stránku státního rozpočtu v období splácení vyúčtovaných úroků. Na příslušném účtu byl k 30.6. zůstatek 6,3 mld Kč.

I řada dalších výdajů kapitoly VPS již přesáhla alikvotu 6 měsíců - např. dotace na KBV (1 mld Kč) byly prakticky vyčerpány již na 100 %, výdaje na vodohospodářské a ekologické investice (1 mld Kč) na více než 70 %, apod.

Celková úroveň výdajů na veřejnou spotřebu státu byla ovlivněna rovněž čerpáním zvláštní části rozpočtu (obrana a bezpečnost); kde bylo do konce června vyčerpáno 53 % předpokládaných částek.

3. Z dotací podnikům v celoroční výši 25,7 mld Kč bylo zatím čerpáno 10,0 mld Kč, což představuje 39,1 % ročního rozpočtu. Z čerpání těchto dotací připadá nejvyšší podíl na dotace na teplo, na kterých bylo od počátku roku do konce června vyplaceno již 36 mld Kč, tedy 90 roční uvažované sumy. Naopak pomalejší vývoj je patrný u dotací do agrokomplexu. Průběh těchto výdajů má však sezónní povahu a předpokládá se proto výraznější čerpání ve třetím a čtvrtém čtvrtletí.

4. K dalším rozpočtově významným výdajům patří výdaje na dluhovou službu, týkající se zejména platby úroků a dalších výdajů spojených se zadlužeností státu (celkový rozpočet 13,5 mld Kč). Z rozpočtovaných výdajů bylo za první pololetí čerpáno 6,63 mld Kč, tj. 49,1 % ročního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že v době sestavení státního rozpočtu ještě nebyly plně uzavřeny problémy s dělením pohledávek a závazků bývalé federace, z nichž vyplývají další nároky na dluhovou službu, ukazují zpřesněné údaje, že na tuto oblast bude třeba nad rámec schválený ve státním rozpočtu vynaložit další prostředky ve výši 2,1 mld Kč.

S ohledem na dosavadní plnění státního rozpočtu a potřebu zabezpečit některé nekryté výdajové položky rozhodla vláda svým usnesením č. 346/1993 o úpravě státního rozpočtu o 9,2 mld Kč a o uvolnění rezerv ve výši cca 1 mld Kč. Podrobnější komentář k úpravě rozpočtu je uveden v příloze.

I když výše celkových výdajů státního rozpočtu ke konci června ještě nedosáhla 50 % rozpočtované částky, nebude možno ani ve zbývajících obdobích roku polevit v pozornosti, kterou je třeba jejich vývoji věnovat.

3. výsledky rozpočtového hospodaření ke konci července

Podle bankovních údajů o pokladním plnění státního rozpočtu k 31.7.1993 vykazuje státní rozpočet přebytek z běžného hospodaření ve výši 5,6 mld Kč. Tento výsledek je stejný jako v červnu, avšak je třeba, vidět, že v měsíci červenci je přebytek státního rozpočtu zlepšen saldem clearingu plateb mezi ČR a SR, které činí 2,4 mld Kč, takže reálně činí přebytek 3,2 mld Kč.

Na výsledku státního rozpočtu se podílejí jeho příjmy a výdaje v těchto proporcích:

v mld Kč

I nadále trvá předstih plnění příjmů před plněním výdajů, který je zhruba stejný jako v předchozím období. Zatímco procento plnění rozpočtových příjmů předstihuje alikvotu 7 měsíců, plnění rozpočtových výdajů představuje zhruba 7/12 ročního předpokladu.

Hlavní druhy příjmů vykázaly následující plnění:

v mld Kč

Vcelku vývoj v plnění příjmů v měsíci červenci potvrdil tendence, uvedené v hodnocení výsledků za I. pololetí. Dosažené výsledky potvrdily rozhodující význam nově zavedených daňových příjmů, jakož i úvahu, podle níž při zachování dosavadních měsíčních přírůstků lze předpokládat překročení celoročně uvažovaných objemů celkových příjmů státního rozpočtu v letošním roce.

Výdaje vykazují následující plnění:

v mld Kč

Celkově byly výdaje státního rozpočtu v rozpětí 7 měsíců roku čerpány rovnoměrně, i když z hlediska jednotlivých položek se projevují některé odchylky, vyvolané. m.j. i sezónními vlivy.

Vývoj v červenci potvrdil relativně vysoké čerpání dotací na teplo (plnění již na 101 % původního rozpočtu) a oprávněnost opatření vlády z června t.r., jímž byly zvýšeny o 1,2 mld Kč.

Rovněž dotace do místních rozpočtů ve výši 12,51 mld Kč představují již 73,6 % ročního rozpočtu (ke konci července tak bylo územním orgánům poskytnuto v předstihu cca 2,6 mld Kč).

Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve státním rozpočtu na rok 1993 jsou zahrnuty rezervy v celkovém rozsahu 19 727,6 mil. Kč. Jedná se zejména o vládni rozpočtovou rezervu a dále např. o rezervu na podporu vývozu, na realizaci záruk, na dluhovou službu, na řešení sociálních problémů a výkyvů nezaměstnanosti, na soudní a mimosoudní rehabilitace a o rezervu investiční výstavby. Tyto rezervy byly k 30. červnu čerpány ve výši 15 399,1 mil. Kč tj. na 78,1 %.

Z vládní rozpočtově rezervy, zahrnuté v rozpočtu ve výši 1 429 mil. Kč, bylo za I. pololetí vyčerpáno zatím 264,7 mil. Kč, především na

4. Shrnutí

Z dosažených výsledků rozpočtového hospodaření za I. pololetí letošního roku a za 7 měsíců a z prognózy vývoje příjmů státního rozpočtu do konce roku 1993 vyplývá i při zcela změněných podmínkách (zavedení nové daňové soustavy, rozdělení státu), že celoročně dosažené příjmy budou o cca 7 až 13 mld Kč vyšší než uvažoval schválený státní rozpočet. Potvrzuje se tedy reálnost krytí zvýšených výdajů státního rozpočtu schválených usnesením vlády č. 346 z 23. června letošního roku.

Vláda však bude i nadále velmi obezřetně přistupovat k případným dalším požadavkům a je odhodlána v zájmu udržení vyrovnaného rozpočtu přistoupit i k nezbytným rozpočtovým škrtům, pokud by si to situace ve státním rozpočtu v průběhu II. pololetí vyžadovala.

V návaznosti na tendence v plnění státního rozpočtu, především pak na příznivý vývoj jeho příjmové stránky, opírající se o analýzu výsledků rozpočtového hospodaření za období od ledna do konce května 1993, předložil ministr financí vládě České republiky v červnu t. r. návrh na úpravu výdajů státního rozpočtu ČR na letošní rok.

Návrh vycházel z prognózy vývoje rozpočtových příjmů do konce roku 1993, která předpokládá jejich celoroční překročení, zejména v důsledku poměrně vysokých příjmů vztahujících se k roku 1992 (s nimiž schválený rozpočet v takovém rozsahu neuvažoval), ale i z příznivého plnění příjmů roku 1993 (zejména cla a některých dalších nedaňových příjmů); překročení příjmů se odhaduje na 2 až 4 %, tj. na 7 až 13 mld Kč.

Tato skutečnost vytváří předpoklad pro zvýšení výdajů státního rozpočtu a pro řešení některých závažných mimořádných potřeb. Jedná se o potřeby, které s ohledem na zajištění vyrovnanosti rozpočtu na letošní rok nebylo možno uspokojit v etapě jeho přípravy a schvalování, nebo o potřeby vyvolané složitostí hospodářského a sociálního vývoje v průběhu roku.

Proto vláda České republiky svým usnesením č. 346 ze dne 23. června 1993 schválila návrh ministra financí a vyslovila souhlas s úpravou (zvýšením) výdajů státního rozpočtu na rok 1993 v celkové výši 10 155 mil. Kč, které představují:

Z celkové částky 10 155 mil. Kč bude 957 mil. Kč (první dva tituly zvýšení) kryto použitím prostředků vládní rozpočtově rezervy, zbývajících 9 198 mil. Kč připadá na vrub překročení rozpočtových příjmů.

Vzhledem k tomu, že touto úpravou nedochází ke změně salda příjmů a výdajů státního rozpočtu, nemusí být úprava schválena Parlamentem České republiky a v souladu s § 13 zákona ČNR č. 576/90 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, je provedena v působnosti vlády. Parlament ČR je o provedené úpravě státního rozpočtu na rok 1993 informován touto cestou.

Hospodaření okresních úřadů a obcí skončilo k 30. červnu přebytkem příjmů nad výdaji v celkově výši 11,9 mld Kč, z toho obce vykazují přebytek ve výši 7,9 mld Kč a okresní úřady 4,0 mld Kč.

Vývoj přebytku hospodaření místních rozpočtů od začátku roku ukazuje následující graf:

Hodnocení plnění příjmů a výdajů je prováděno ve vztahu k upravenému rozpočtu, který zahrnuje rozpočtová opatření z června t.r. a v průběhu I. pololetí poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu.

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly k 30. červnu 1993 47,9 mld Kč, což představuje plnění již na 91,8 % ročního rozpočtovaného objemu.

Uvedené vysoké plnění rozpočtovaných příjmů bylo způsobeno

- výrazně lepším plněním příjmů rozpočtových a příspěvkových organizací. Příjmy z činnosti rozpočtových organizaci dosáhly 4, 5 mld Kč; nejvyšší plnění je u kapitoly školství (1,2 mld Kč) a týká se příjmů ze školního stravování. a z pronájmu školních prostor včetně tělocvičen a školních hřišť, dále pak u kapitoly místní hospodářství (2,1 mld Kč), kde vyšší nárůst příjmů plyne z bytového fondu, který je vlastnictvím obce. Tyto dvě kapitoly tvoří cca 73 % příjmí z činnosti RO. Odvody příspěvkových organizací dosáhly ke stejnému datu již 4,7 mld Kč, tj. 95,3 % ročního rozpočtu;

- převodem doplatků daní z roku 1992 do místních rozpočtů ve výši 3, 4 mld Kč;

- vyššími převody finančních prostředků z FRR, které činily od počátku roku 5,7 mld Kč.

Pokud jde o dotace ze státního rozpočtu, byl zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 1993 schválen pro okresní úřady a obce souhrnný finančních vztah - dotace ze státního rozpočtu ve výši 17 mld Kč. Z této částky byly okresním úřadům k 30.6. uvolněny zálohy v celkové výši 10,4 mld Kč., tj. 61,4 % jejich ročního objemu. Uvolnění vyšší zálohy mělo umožnit zajištění plynulého finančního krytí běžných provozních výdajů okresních úřadů a obcí, neboť finanční úřady do tě doby nerealizovaly v plném,rozsahu převody daňových příjmů, jejich příjemci jsou místní rozpočty.

Nad rámec schválených dotací ze státního rozpočtu byly územním rozpočtům do konce června poskytnuty ze státního rozpočtu účelové prostředky ve výši 4,2 mld Kč, které jsou využívány zejména na financováni ekologických staveb, na protiradonová opatření, na výstavbu obecních bytů a domů s pečovatelskou službou, na doplatky družstevní bytové výstavbě, na úpravu objektů pro Volyňské Čechy apod.

Zatím nízké plnění vykazuje daň z nemovitostí, plněná na 16,2 %. Výnos této daně byl převeden do rozpočtu obcí prozatím částečně ve formě zálohy a skluz by měl být vyrovnán do měsíce listopadu tohoto roku.

Celkové výdaje za úhrn okresů byly čerpány na 69,0 % upraveného rozpočtu, tj. ve výši 36,0 mld Kč. Nejvyšší čerpání vykazují výdaje na investice rozpočtových a příspěvkových organizací, neboť právě zde se projevuje snaha dokončit rozestavěné stavby ve školství, zdravotnictví, ekologii atd.

Stav účelových fondů (zejména FRR) územních rozpočtů dosáhl k 30.6.1993 výše 4,4 mld Kč.

Vývoj státních finančních aktiv a pasív ČR v I. pololetí 1993 charakterizují následující údaje:

v mld Kč

Je zřejmé, že věřitelská finančně majetková pozice České republiky se v I. pololetí 1993 zvýšila. Rozhodující vliv mělo snížení dlužnické pozice státu vůči bankovní soustavě, které bylo z části realizováno na vrub zvýšené emise státních dluhopisů.