Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Účelem zákona je ochrana révy vinné a révového vína

a) zabezpečením pravosti odrůdy révy vinné (původu jakosti).

b) stanovením územního rozdělení vinohradnictví a odrůdové skladby.

c) stanovením podmínek pro vinohradnickou a vinařskou evidenci.

d) zajištěním zdravotní nezávadnosti révového vína.

e) před falšováním révového vína při úpravách.

f) vymezením působnosti orgánů odborného dozoru nad vinohradnictvím a vinařstvím, včetně oprávnění ukládat sankce.

Zdůvodnění: Kvalitní a zdravotně nezávadný hrozen révy vinné je základním předpokladem pro výrobu kvalitního a zdravotně nezávadného vína. Proto se zákon zabývá nejen zpracováním hroznů a výrobou vína, ale i výrobou révových sazenic, zakládáním a ošetřováním vinic. Základním posláním zákona je vytvořit podmínky a hlavně stanovit povinnosti všem podnikatelům v celém procesu od zakládání vinic až do uvádění vína do oběhu. Návrh upravuje i sankce fyzickým osobám (to jest fyzickým osobám, které nejsou podnikateli ve smyslu tohoto zákona), protože zkušenosti z praxe ukázaly, že k falšování vína dochází i u občanů, kteří pěstují víno a deklarují, že pouze pro vlastní potřebu, ale ve skutečnosti víno prodávají bez povolení a bez jakékoliv kontroly, a to nejen z hlediska jakosti, ale zejména z hlediska zdravotní nezávadnosti. Proto je nezbytné tyto osoby podnikající načerno postihnout v zájmu ochrany zdraví lidí sankcemi.

vinohradnictvím činnost, která se zabývá pěstováním révy vinné, výrobou podnoží, roubů, révových sazenic, výsadbou a ošetřováním vinic, výrobou stolních a moštových hroznů révy vinné,

a) podnožovou révou odrůdy révy vinné registrované ve Státní odrůdové knize [§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.] jako podnož pro révu vinnou, používané jako podnože pro vypěstování révových sazenic,

b) rouby révy vinné části letorostů registrovaných odrůd vinné révy a používané k naroubování na révu podnožovou pro vypěstování révových sazenic,

c) révovou sazenicí sazenice naroubované nebo pravokořenné révy vinné sloužící k vypěstování vinného keře.

d) vinící trvalá kultura, která vzniká vysázením révových sazenic.

e) hrozny plodenství vyrostlá na keřích révy vinné určené pro přímou spotřebu (stolní hrozny) nebo moštové hrozny pro výrobu révového vína.

Vinařstvím činnost, která se zabývá zpracováním hroznů na révové víno, jeho přetáčením, školením, lahvováním nebo uváděním do oběhu.

a) stupněm cukernatosti obsah zkvasitelných cukrů v hroznech vyjádřený v kg ve 100 l révového moštu.

b) révovým rmutem rozdrcené zdravé, nezapařené hrozny révy vinné,

c) révovým moštem šťáva získaná z révového rmutu jako samotok, nebo lisováním, určená pro výrobu révového vína a burčáku,

d) burčákem nápoj získaný kvašením révového moštu, pokud je ve stavu kvašení,

e) zahuštěným révovým moštem koncentrát, získaný z révového moštu zahuštěním teplem nebo vymrazováním. Pro výrobu stolních a jakostních vín také zahuštěním rafinovaným cukrem nebo kombinací uvedených způsobů,

f) révovým vínem nápoj vyrobený alkoholickým kvašením, a to buď úplným nebo částečným, révového moštu u vín bílých nebo révových rmutů u vín červených,

g) matolinami pevné zbytky po vylisování révového rmutu,

h) falšovaným révovým vínem víno, které nebylo vyrobeno révového moštu nebo rmutu anebo jehož vzhled, složení a jakost byly nedovoleně upraveny a je nabízeno jako plnohodnotné pod obvyklým obchodním názvem,

i) přísadami látky, které jsou určeny k přidání do vína za účelem ovlivnění jeho jakosti a docílení určitých vlastností vína.

j) přídatnými látkami látky, které nejsou předmětem konzumu a používají se pouze pro technologické účely,

k) cizorodými látkami (kontaminanty) látky organického a anorganického původu, které jsou obsaženy ve víně a nejsou přídatnými látkami nebo přísadami a mohou mít nepříznivý vliv na zdraví člověku.

l) školením vína technologický postup prováděný u přídatných látek za účelem odstranění nežádoucích látek a zvýšení kvality révového vína,

m) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jiné osoby,

n) podnikatelem s vínem fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá vinohradnictvím nebo vinařstvím

1) jejíž vinice mají celkovou plochu nejméně 300 m² nebo

2) vlastní nejméně 200 révových keřů anebo

3) vyrábí a uvádí do oběhu více než 300 l révového vína ročně.

Zdůvodnění: V návrhu zákona jsou používány názvy běžně užívané ve vinohradnické a vinařské technologii, jejichž význam je vysvětlen ve výkladu pojmů.

Vinice pro pěstování podnožové révy smějí být vysázeny jen odrůdami, registrovanými jako podnožové odrůdy ve Státní odrůdové knize nebo podle zvláštních předpisů.

Vinice pro pěstování vinné révy smějí být osázeny jen moštovými nebo stolními odrůdami, registrovanými ve Statní odrůdové knize nebo podle zvláštních předpisů.

Pro zakládání vinice smějí být používány pouze révové sazenice uznané Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "ústav") podle zvláštních předpisů [Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.]

Odrůdy révy vinné učené pro výrobu odrůdového révového vína jakostního a révového vína s přívlastkem mohou být pěstovány pouze na půdě, která se nachází v katastrálním území obcí ve vinařské oblasti.

Podnikatel s vínem i fyzická osoba, která není podnikatelem s vínem podle tohoto zákona (dále jen "fyzická osoba") jsou povinni používat k ochraně vinic před chorobami a škůdci jen povolené přípravky [Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů] a agrochemickými zásahy zajistit zdravotní nezávadnost hroznů.

Podnikatel s vínem i fyzická osoba jsou povinni oznámit ústavu podezření z výskytu virových chorob a karanténních škůdců [Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby příl. 1,2, ve znění pozdějších předpisů].

Podnikatel s vínem i fyzická osoba při zakládání vinic s cílem vyrábět révová vína s přívlastkem nebo prodávat moštové hrozny z těchto vinic na jejich výrobu smí vysazovat pouze révové sazenice odrůd pro danou vinařskou oblast povolené.

Zdůvodnění: Vinohradnictví je velmi široká oblast, ve které vyvíjí pěstitelskou a výrobní činnost velký počet podnikatelů i fyzických osob, které sice nesplňují pojmové znaky podnikatelů s vínem, nicméně je třeba, aby některé povinnosti související s činností vinohradnickou nebo vinařskou byly ukládány i jim. Časová náročnost šlechtění a množení révového materiálu, budování a životnost plodných vinic je velká. Proto je nutné zákonnou formou zabezpečit využití dosud získaných praktických zkušeností, ale hlavně exaktně ověřených vědeckých poznatků, aby stávající úroveň byla trvale rozvíjena pro zabezpečení růstu kvality včetně zdravotní nezávadnosti ve prospěch a užitek spotřebitele.

Územně se pěstování révy vinné v České republice rozděluje na vinařské regiony, vinařské oblasti a vinařské obce.

Vinařské regiony jsou český a moravský.

Vinařské oblasti v regionu českém jsou Pražská, Mělnická, Roudnická, Žernosecká, Mostecká a Čáslavská.

Vinařské oblasti v regionu moravském jsou Brněnská, Bzenecká, Mikulovská, Mutěnická, Velkopavlovická, Znojemská, Strážnická, Kyjovská, Uherskohradišťská a Podluží.

Vinařské obce jsou obce ve vinařských oblastech s vhodnými viničnými plochami osázenými vinicemi.

Seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech vydá Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.

Pro výrobu révových vín s přívlastkem smí být vysazovány a pěstovány pouze odrůdy, které pro jednotlivé vinařské oblasti stanoví ministerstvo vyhláškou.

Stanovené odrůdy musí splňovat předpoklady pro dosažení vysoké jakosti révového vína s přívlastkem v půdněklimatických podmínkách dané oblasti.

Zdůvodnění: Rozdělení vinohradnického území a určení odrůd révy vinné je takto navrženo proto, že půdní a klimatické podmínky mají značný vliv na kvalitu vinohradnické produkce a tím i na kvalitu révových vín. Ustanovení této zásady neomezuje zpracování hroznů z nevyjmenovaných odrůd révy vinné na víno. Vytváří pouze tlak na výrobce, aby pro vína nejvyšší jakostní třídy mohly být použity jen hrozny nejvyšší jakosti. Nejde pouze o jakost danou stupněm vyzrálosti. Kvalita vína v obecnější poloze je výrazně ovlivňována odrůdou pěstovanou v příznivých půdních a mikroklimatických podmínkách. Při výběru odrůd musí být zvažovány i poznatky praxe a tradice, která je rozšířena a uznávána mezi vinaři, často i spotřebiteli.

Proto je nutné vinařské oblasti přesně stanovit, citlivě zařadit vinařské obce do vinařský oblastí a vzhledem k výše uvedenému citlivě řešit i určení odrůd révy vinné pro výrobu révových vín s přívlastkem, což jsou vína v nejvyšší jakostní třídě pro vinařské oblasti.

Naznačené řešen povede výrobce také ke snížení odrůdové roztříštěnosti a tím by mělo dojít i ke zvýšení konkurenceschopnosti našich vín na domácím trhu i v zahraničí.

Třídění révových vín podle kvality základní suroviny musí být prováděno následovně

Révové víno stolní

Smí být vyráběno pouze z hroznů révy vinné domácí produkce, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti nebo z dovezených hroznů stejného stupně cukernatosti či révového vína z dovozu.

Pokud je révové víno stolní označeno jako české nebo moravské, nesmí přídavek jiných révových vín překročit 15 % objemu.

Stolní révová vína nesmí být označena odrůdou, i když byla vyrobena z jedné odrůdy.

Révové víno jakostní

Smí být vyráběno pouze z hroznů domácí produkce, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti nebo z hroznů dovezených stejné nebo vyšší cukernatosti nebo z jakostních révových vín dovezených. Vyrábí se ve dvou druzích

a) známkové révové víno jakostní musí být vyráběno se stálou jakostí a charakterem podle receptury schválené podle zvláštních předpisů [Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb,. zákona č. 194/1988 Sb. a zákona č. 479/1992 Sb.]

b) odrůdové révové víno jakostní smí být vyráběno pouze z hroznů domácí produkce nebo hroznů či révového vína dovezeného a musí nést vždy označení odrůdy z jejichž hroznů bylo převážně vyrobeno. Pokud je vyrobeno z hroznů domácí produkce, musí být uvedena vinařská oblast, kde byly vypěstovány hrozny. U révových vín dovážených musí být uveden stát, odkud byly dovezeny hrozny nebo révové víno. U odrůdových jakostních vín smí příměs jiné odrůdy dosáhnout maximálně 15 %.

Révové víno s přívlastkem smí být vyráběno jen z hroznů domácí produkce. Musí obsahovat nejméně 90% označené odrůdy a musí nést přesné označení vinařské oblasti a vinařské obce, kde byly vypěstovány hrozny. Vyrábí se ve třech druzích

a) Kabinet je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů cukernatosti,

b) Pozdní sběr je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů cukernatosti,

c) Výběr z hroznů je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů cukernatosti.

Révové víno s přívlastkem je dovoleno vyrábět pouze z hroznů, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byla ověřena Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (dále jen "inspekce"), která potvrdí zjištěné skutečnosti v osvědčení.

Ustanovení této zásady se vztahují na podnikatele s vínem i na fyzické osoby.

Zdůvodnění: Základním kvalitativním ukazatelem pro většinu zemědělských výrobků a surovin pro potravinářský průmysl musí být zralost. V případě hroznů révy vinné je charakterizována vysokým obsahem zkvasitelných cukrů, příznivým poměrem organických kyselin, vysokým obsahem aromatických a chuťových látek, které v celkovém harmonickém souladu vytváří předpoklad pro dosažení vysoké jakosti a biologické hodnoty.

Proto je při zachování odrůdovosti základním kritériem pro určení jakostních stupňů révového vína vzata cukernatost. tj. obsah cukru v kg ve 100 l moštu. Vedle tohoto základního hlediska, provedená kategorizace výrazně omezuje použití rafinovaného cukru k doslazování moštů, jak je dále uvedeno v zásadě č. 8. Zakotvení uvedené kategorizace révových vín v zákoně je dále velmi důležité z toho důvodu, že bude mít přímou vazbu na cenu hroznů a vína a provedena úprava musí být pro všechny závazná a kontrolovatelná.

Jednou z prvotních a nejdůležitějších kontrol je přímé a objektivní ověření výše sklizně hroznů, pravosti odrůd a výše cukernatosti pro výrobu vín s přívlastkem. Ověření musí být prováděna u výrobců ve vinařských obcích přímo v době sklizně hroznů.

Révové víno smí být vyráběno jen z čerstvých hroznů révy vinné, přísad a přídatných látek, které odpovídají jakostním a hygienickým požadavkům podle tohoto zákona a dalších právních předpisů [Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.].

Podnikatelé s vínem mohou vyrábět révové víno jen jestliže zaručí sledování jakosti révového vína včetně jeho zdravotní nezávadnosti.

Podle barvy révového vína smí být vyráběno pouze

a) révové víno bíle - z bílých, růžových a červených hroznů révy vinné,

b) révové víno růžové - z červených nebo modrých hroznů bez nakvašení, u známkových a jakostních révových vín i směsí bílého a červeného révového vína.

c) révové víno červené - z modrých hroznů nakvašením nebo tepelným zpracováním.

Podle obsahu cukru u přírodních révových vín je dovoleno vyrábět

a) révové víno suché - obsah cukru od 0,0 - 4 g.l ^-1

b) révové víno polosuché - obsah cukru od 4,1 - 12,0 g.l^-1

c) révové víno polosladké - obsah cukru od 12,1 - 50 g.l^-1

d) révové víno sladké - obsah cukru více než 50,1 g.l^-1

Podle technologie výroby smí být z révového vína vyráběno

a) révové víno šumivé - řízeným druhotným kvašením vína v lahvích nebo tancích, vykazuje přetlak nejméně 0,3 MPa,

b) révové víno perlivé - umělým sycením révového vína oxidem uhličitým a vykazuje přetlak o 0,1 do 0,3 MPa,

c) révové víno dezertní - z révového vína přidáním rafinovaného cukru nebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu nebo vinného destilátu,

d) révové víno dezertní kořeněné - podobně jako révové víno dezertní a dále se přidává koření schválené hlavním hygienikem České republiky nebo výluhů vyrobených z tohoto koření,

e) víno odalkoholizované - z révového vína, kterému byl vhodným způsobem odebrán alkohol, který neobsahuje více než 0,5 % obj.

Podnikatelé s vínem, kteří révové víno vyrábí za účelem uvádění do oběhu, jsou povinni požádat o schválení svých výrobků podle zvláštních předpisů. [Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb,. zákona č. 194/1988 Sb. a zákona č. 479/1992 Sb.].

Ministerstvo upraví vyhláškou podrobnosti výroby révového vína, požadavky na kvalitu révového vína a způsob jejich hodnocení.

Ustanovení této zásady se vztahují i na fyzické osoby.

Zdůvodnění: Zásada zdůrazňuje přímou souvislost kvalitní a zdravotně nezávadné suroviny s kvalitou a zdravotní nezávadností hotového potravinářského výrobku. Zdůrazňuje nutnou povinnost výrobců, kterých stále přibývá, sledovat jakost a zdravotní nezávadnost v procesu výroby. Současně stanoví i základní třídění vína, vymezuje základní omezení a způsoby výroby jednotlivých druhů vín. Stručně uvedená vymezení mají za účel zabránit zneužití technologie výroby a poškození spotřebitele. Ministerstvo se zmocňuje, aby vydalo právním předpisem podrobnosti o výrobě vína, zejména technologických operací a způsobech hodnocení vína a to senzorických i analytických.

Do révového vína je zakázáno přidávat takové přísady a přídatné látky a v množství, které je způsobilé ohrozit nebo poškodit zdraví lidí, a které nejsou schváleny hlavním hygienikem České republiky. Přísady a přídatné látky, které je dovoleno k révovému vínu přidávat, musí být vždy bezvadné jakosti.

Je zakázáno mošty na stolní a jakostní révová vína bílá doslazovat rafinovaným cukrem nebo zahuštěným moštem nad 20 stupňů cukernatosti, červená nad 22 stupňů cukernatosti.

Je zakázáno mošty pro výrobu révových vín s přívlastkem přislazovat nebo použít moštu anebo zahuštěného moštu k vytváření zbytků nezkvašeného cukru.

Je zakázáno révová vína s přívlastkem konzervovat chemicky s výjimkou použití dávek oxidu siřičitého v množství povoleném hlavním hygienikem České republiky.

Je zakázáno užívání takových látek, které jsou svou povahou způsobilé

a) révové víno rozmnožovat,

b) klamat v základních vlastnostech révového vína, jako je přirozený extrakt, buketní a aromatické látky, původní zastoupení organických kyselin s výjimkou technologicky zdůvodněného odkyselení vína.

c) změnit chemické složení révového vína tak, že se ztěžuje nebo znemožňuje zjištění, že révové víno bylo vyrobeno výlučně kvašením révového moštu.

Je zakázáno při skladování révového vína v procesu jeho výroby skladovat víno ovocné nebo směsi ovocných vín v prostorách, kde je skladováno révové víno, nejde-li o víno v lahvích.

Zakazuje se pod označením révové víno vyrábět za účelem jeho uvádění do oběhu

a) nápoje připravené ze zředěného révového moštu,

b) révový mošt a révové víno připravené nedovolenými postupy, nedovolenými přísadami a přídatnými látkami,

c) alkoholický nápoj vyrobený alkoholickým kvašením výluhů z matolin (druhák).

d) alkoholický nápoj vyrobený kvašením zředěných a doslazených kvasničných kalů (kvasničák),

e) směsi révového vína s alkoholickými nápoji vyrobenými z ovoce, sladu, medu, rostlin nebo jejich výluhů,

f) révové víno vyrobené z hroznů odrůd, které nejsou registrovány ve Státní odrůdové knize nebo podle zvláštních předpisů anebo pocházejícím ze sazenic, které nebyly uznány ústavem podle zvláštních předpisů [Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.].

Dále je zakázáno

a) používat nízkokalorická nebo nekalorická sladidla pro úpravu sladkosti vína s výjimkou vín určených pro diabetiky,

b) používat syntetické esence nebo voňavé látky, syntetická a přírodní barviva, s výjimkou červeného barviva z modrých hroznů révy vinné,

c) používat kyselinu citrónovou, nejde-li o výrobu šumivých vín.

Stanovení této zásady se vztahují na podnikatele s vínem i na fyzické osoby.

Zdůvodnění: V minulosti bývala výroba révového vína často cílem spekulativních snah a dosud někde tyto snahy přetrvávají. Vždy se jednalo o různé formy falšování. Proto je nutné, aby zákon přesně stanovil operace, které v technologii vína, skladování a oběhu vína jsou nedovolené a co nelze slučovat s termínem víno. Zakázané postupy totiž ve většině případů ohrožují zdraví lidí. Zákaz upravený v písm. f) navazuje na připravovaný návrh zásad zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve kterém je upravena povinnost používat rozmnožovací materiál odrůd registrovaných ve Státní odrůdové knize nebo na základě reciprocity v obdobném dokumentu cizího státu.

Révové víno smí být baleno pouze do obalů a obalových materiálů, které je chrání před znečištěním, kontaminací znehodnocením nebo zkažením. Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost révového vína. Révové víno s přívlastkem se smí plnit pouze do skleněných lahví o obsahu 0,35 l, 0,5 l, 0,6 l, 0,7 l a 0,75 l.

Láhve musí být uzavřeny funkčně vyhovujícími a zdravotně nezávadnými uzávěry.

Každý, kdo uvádí do oběhu révové víno ve spotřebitelském balení, je povinen v zájmu ochrany spotřebitele před jeho klamáním označit svůj výrobek etiketou obsahující tyto údaje

a) jméno a bydliště, popřípadě název a sídlo podnikatele s vínem, který révové víno plnil,

b) jméno a bydliště, popřípadě název a sídlo podnikatele s vínem, který révové víno uvádí do oběhu,

c) obchodní název výrobku s uvedením jakostního stupně, označení vína podle způsobu technologie výroby a u odrůdových révových vín také název odrůdy,

d) u révových vín dovážených název státu, odkud byly hrozny nebo révové víno dovezeny, u odrůdových révových vín také název odrůdy,

e) obsah spotřebitelského balení v mililitrech,

f) výrobní údaje v pořadí měsíc a rok lahvování, číslo výrobní partie, u révových vín s přívlastkem také rok sklizně hroznů,

g) informace o zařazení révového vína podle obsahu cukru,

h) obsah alkoholu a použité konzervační prostředky včetně jejich množství,

Je-li víno určeno pro určitý druh spotřebitelů (víno pro diabetiky), musí být tento údaj uveden na etiketě.

Pokud nejde umístit na etiketě všechny požadované údaje, musí být láhev opatřena zadní etiketou , ne které budou uvedeny zbývající údaje.

Révová vína s přívlastkem musí mít na lahvi zadní etiketu, které musí být uvedena vinařská oblast a vinařská obec.

Obaly s révovým vínem stolním a jakostním uváděné do oběhu nikoliv ve spotřebitelském balení musí být vždy označeny údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a), b), c), f) a g).

Zdůvodnění: Nejdůležitějším účelem značení vína, stejně jako všech potravin, je poskytovat spotřebiteli vyčerpávajícím způsobem všechny informace, které potřebuje vědět při koupi vína. Informace musí poskytnout záruku originality výrobku, informace o výrobci, velikosti balení, obsahu alkoholu, datu výroby, jakostním zařazení. Velmi důležitá je informace o chemické konzervaci, pokud byla provedena. Vhodným způsobem provedené značení dotváří i estetickou úroveň finálního výrobku s možností poskytnou doplňující informace, jako je tradice výrobce, zdůraznění věhlasu vinařské oblasti, vinařské obce, viničné hory, kde byly vypěstovány hrozny, jakož i jakostní a komerční úspěchy, kterých již výrobek dosáhl.

Dosud přetrvává uvádění vína do oběhu v obalech, které nemají charakter spotřebitelského balení. Aby ani v těchto případech nemohlo dojít k záměnám, případně záměrnému klamání spotřebitele, je nutné transportní nádoby také označovat požadovanými údaji, avšak podle uvážení výrobců s menší náročností na estetickou úroveň etiket (provozní štítky).

Je zakázáno uvádět do oběhu révové víno, jestliže

a) jsou překročeny stanovené hodnoty obsahu zdraví škodlivých (cizorodých) látek nebo u kterého je zdravotní nezávadnost jinak porušena,

b) je falšované,

c) neodpovídá označení jakosti

d) je neoznačené nebo nesprávně označené,

e) nebylo schváleno příslušnou Státní zkušebnou [Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb,. zákona č. 194/1988 Sb. a zákona č. 479/1992 Sb.]

Odrůdová révové vína jakostní a révové vína s přívlastkem z každého roku sklizně před jejich uváděním do oběhu a révová vína dovážená ze zahraničí v cisternách nebo sudech před jejich dalším zpracováním musí být předložena ministerstvem k ohodnocení.

Při hodnocení révových vín uvedených v odstavci druhém ministerstvo zkoumá, zda hodnocená vína splňují požadavky uvedené v zásadě č. 5 a další požadavky na jakost uvedené v prováděcím předpise.

Způsob předložení vzorku révových vín uvedených v odstavci druhém a postup při jejich hodnocení stanoví ministerstvo vyhláškou.

V prodejnách a provozovnách veřejného stravování je zakázáno mísit révové víno z načatých lahví. Mísení révového vína s vodou, sodovkou či minerálkou (vinný střik) je dovoleno pouze na přání zákazníka a v jeho přítomnosti. Při podávání révového vína v originální lahvi smí být tato otvírána jen před zákazníkem.

Ustanovení této zásady se vztahují na podnikatele s vínem, na fyzické osoby se vztahuje ustanovení odstavce prvního.

Zdůvodnění: Zákonem je nutné jasně vymezit, kdy révové víno se zdravotní nebo jakostních důvodů nesmí být uváděno do oběhu a současně jaké podmínky musí výrobci splnit. Ustanovení se týká všech podnikatelů ve smyslu tohoto zákona. Cílem zásady je chránit zdraví občanů, zajistit, aby za peníze vydané dostali výrobek v odpovídající jakosti a množství. Révové víno před uvedením do oběhu musí být schváleno státní zkušebnou. Toto schválení je vydáno většinou na neomezenou dobu a může být odňato teprve při závažném porušení podmínek, za kterých byl výrobek schválen. Vzhledem k tomu, že kvalita révového vína je značně závislá nejen na technologii výroby, ale také na klimatických podmínkách, které jsou každý rok odlišné, je nutné, aby mimo povinné schvalování podle zákona o státním zkušebnictví byla kvalita odrůdových révových vín jakostních a révových vín s přívlastkem (tedy vín nejvyšší jakosti) ohodnocena z každého roku sklizně. Toto ohodnocení by mělo zabezpečit ministerstvo.

I nadále bude do republiky ze zahraničí dováženo révové víno v cisternách, případně

jiným způsobem, jako polotovar. Na tento druh výrobku se nevtahuje zákon o státním zkušebnictví. Proto je nutné, aby kontrola jakosti včetně zařazení do jakostních tříd byla i v tomto případě provedena.

Révové víno v době výroby musí být skladováno ve vhodných nádobách a skladovacích prostorách, které musí být čisté, temné a bez zápachu. Skladů (sklepů) nesmí být současně využíváno pro skladování vín ovocných, s výjimkou vín v lahvích, a jiných materiálů, či výrobků. Teplota skladů se může pohybovat pouze v rozmezí 6 - 15 °C.

Skladování révového vína před jeho uvedením do oběhu smí být prováděno jen v čistých a temných skladech bez přímého denního světla a pachů cizích pro révové víno a při teplotách od 8 do 15 °C.

Pro skladování révového vína v označených lahvích musí být skladování prostory suché (relativní vlhkost do 75 %). Lahve s vínem uzavřené korkovými zátkami se při skladování delším než jeden měsíc musí skladovat ležmo nebo zátkou dolů, podle podmínek, které umožňuje obchodní balení.

Révové víno v procesu výroby, zrání a skladování v nádobách i lahvích musí být řádně označeno, aby nemohlo dojít k nežádoucí záměně a vždy bylo možné prokázat původ a jedinečnost révového vína.

Zdůvodnění: Snahou výrobců a hlavně podnikatelů zabývajících se obchodem s vínem musí být, aby při skladování révového vína nedocházelo ke změnám v jeho chemickém a biologickém složení, ke snížení jakosti, zdravotní nezávadnosti, ale ani ke snížení estetické úrovně obalové úpravy a označení.
Révové víno velmi výrazně reaguje na nevhodné skladovací podmínky. Je proto nutné základní požadavky na jejich kvalitu přesně stanovit. Nejde jen o skladování hotových výrobků (vína v lahvích, transportních nádobách). Je důležité vytvořit podmínky pro vhodné skladování révového vína již v době kvašení, zrání a skladování v ležáckých sklepích.

Podnikatelé s vínem, kteří provozují vinohradnictví, jsou povinni uvést průkaznou evidenci, ze které musí být zřejmé

a) plocha vinic, z toho plocha vinic plodných podnožových a mladých (stáří 1 - 3 roky), údaje o povolovacím řízení pro nově zakládané vinice a o nabytí výsadbového materiálu,

b) údaje o průběhu a výsledku uznávacího řízení révových sazenic,

c) údaje o druzích a množství použitých chemických přípravků pro ošetření vinic,

d) hmotnost a cukernatost sklizených hroznů s členěním podle odrůd.

Veškeré vinice podléhají evidenci. Evidenci vinic vede ústav, který též přiděluje nové založeným vinicím registrační číslo.

Podnikatel s vínem je povinen do jednoho měsíce od právní moci územního rozhodnutí o založení vinice [§ 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. § 10 vyhlášky č. 82/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. ] požádat ústav o přidělení registračního čísla.

Fyzická osoba je povinna založení vinice ve lhůtě uvedené v odstavci třetím ústavu oznámit.

Ústav je povinen podnikateli s vínem přidělit do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti podle odstavce třetího registrační číslo.

Podnikatel s vínem je povinen ihned vinici označit přiděleným registračním číslem ,

je- li vinice zrušena odevzdat neprodleně ústavu přidělené registrační číslo.

Podnikatelé s vínem, kteří vyrábí a uvádí do oběhu révové víno, jsou povinni vést průkazovou evidenci, ze které musí být zřejmé

a) hmotnost a cukernatost nakoupených moštových hroznů nebo révového moštu pro výrobu révového vína, z toho zvlášť ze zahraničí, s členěním podle odrůd a zásady č. 5,

b) hmotnost a cukernatost prodaných moštových hroznů nebo révového moštu pro výrobu révového vína s členěním podle zásady č. 5,

c) hmotnost a cukernatost zpracovaných moštových hroznů, vyrobené množství révového moštu a odrůdového révového vína a členěním podle odrůd a zásady č. 5,

d) hmotnost nakupovaného a zpracovaného rafinovaného cukru,

e) jméno a trvalý pobyt, případně název a sídlo podnikatele s vínem, od kterého byly moštové hrozny nebo révový mošt pro výrobu odrůdových révových vín nebo odrůdová révová vína nakoupeny nebo podnikatelů s vínem, kterým byly prodány.

Evidence podle odstavců 1 a 6 a související doklady musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být předloženy na požádání orgánů odborného dozoru.

Ustanovení odstavce 6 této zásady se použijí přiměřeně pro vedení evidence výroby a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhů matolin a zředěných kvasničných kalů.

Ministerstvo upraví vyhláškou podrobnosti o členění podle odstavce 1 písm. d) a podle odstavce 6 písm. a), b) a c) způsob vedení evidence nakupovaného a zpracovaného cukru a způsob vedení evidence o zásobách a oběhu révového vína.

Zdůvodnění: Vinice vzhledem k trvalému charakteru, k nákladům na její založení je investičním dílem vysoké hodnoty. Evidence je důležitá pro zabezpečení rostlinolékařské kontroly a služby, kontrolu užití agrochemických prostředků.

Z plochy vinice musí být vycházeno při vedení vinařské evidence, ověřování celkové výše sklizně hroznů pro výrobu vín a přívlastkem.

Smyslem této zásady je také vytvoření podmínek pro provádění zpětné dokladové kontroly. Nové kvalitativní třídění hroznů pro výrobu révového vína je prováděno zásadně podle dosažené cukernatosti a oblastí, v nichž byly vypěstovány. Proto je nutné nejen ověřovat množství a cukernatost hroznů pro výrobu, ale i uložit povinnost vést takovou evidenci, která by znemožnila provádět nedovolené zásahy.