Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přílohy:

Příloha I. - Informační zpráva o systémech státní služby v západních demokratických zemích - k informaci

Příloha II. - Základní principy prováděcích předpisů

Zásada č. 1

Tento zákon upravuje právní vztahy některých státních zaměstnanců v ministerstvech a některých správních úřadech při výkonu státní služby.

Zásada č. 2

Ministerstvo nebo správní úřad,na který se vztahuje tento zákon, v němž státní zaměstnanec vykonává státní službu, se považuje pro účely tohoto zákona za služební úřad.

Zásada č. 3

Státním zaměstnancem podle tohoto zákona se rozumí ten, kdo je v právním vztahu ke státu na základě tohoto zákona a vykonává státní službu v příslušném oboru státní služby, jestliže není z rozsahu působnosti tohoto zákona vyloučen.

Správním úřadem se rozumí pro účely tohoto zákona úřad, který je podle zvláštního zákona

a) jiným ústředním orgánem státní správy, nebo

b) orgánem státní správy, anebo

c) orgánem, který plní státní záležitosti:

ca) Kancelář prezidenta republiky,

cb) Úřad vlády,

cc) Úřad pro legislativu a veřejnou správu,

cd) Ústavní soud,

ce) soud,

cf) prokuratura,

cg) Vězeňská služba.

Oborem státní služby se pro účely tohoto zákona rozumí odborný úsek plnění úkolů státní správy nebo plnění státních záležitostí, které státní zaměstnanec ve služebním úřadu vykonává, jestliže jeho služba zahrnuje

a) řízení, nebo

b) rozhodování, nebo

c) kontrolu, nebo

d) podíl na řízení, rozhodování nebo kontrole.

Za plnění státních záležitostí podle předchozího odstavce se považuje též státní služba státních zaměstnanců, kteří zabezpečují uplatňování právních vztahů státních zaměstnanců podle tohoto zákona v osobním úřadu.

Úřad pro legislativu a veřejnou správu stanoví vyhláškou odborné úseky oborů státní služby podle tohoto zákona.

Zásada č. 4

Tento zákon se nevztahuje na

a) vojáky z povolání,

b) příslušníky Policie České republiky,

c) příslušníky Bezpečnostní a informační služby České republiky,

d) příslušníky Vězeňské služby,

e) příslušníky železniční policie,

f) soudce a asistenty Ústavního soudu,

g) soudce a justiční čekatele,

h) soudní tajemníky,

ch) ústavní funkce: těmito funkcemi se pro účely tohoto zákona rozumí poslanci a senátoři Parlamentu, prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,

i) ředitele Bezpečnostní a informační služby České republik,

j) zaměstnance České národní banky,

k) prokurátory, vyšetřovatele prokuratury a právní čekatele prokuratury,

l) ty, kteří pracují ve služebních úřadech, ale neplní úkoly státní správy ani neplní státní záležitosti.

Politickými funkcemi se pro účely tohoto zákona rozumějí funkce, které obsazuje podle zvláštních zákonů

a) Parlament, nebo

b) prezident republiky s výjimkou vedoucích pracovníků Kanceláře prezidenta republiky; tato výjimka se nevztahuje na vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, anebo

c) vláda.

Za politické funkce se pro účely tohoto zákona nepovažují funkce přednosty okresního úřadu, hlavního hygienika České republiky jakož ani zástupci vedoucího ústředního orgánu státní správy.

Odůvodnění k zásadám č. 1 až 4:

Předmět a rozsah platnosti navrhovaného zákona vyplývá z čl. 79 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.

Z Ústavou České republiky daného vymezení vyplývá, že návrh zákona se nemá vztahovat na všechny státní zaměstnance, např. na ty, na které se vztahují ustanovení o služebním poměru (zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů - úplné znění č. 361/1992 Sb. anebo zákon č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii - posledně cit. zákon platí jen do 31.12.1993), na pracovníky ve veřejné správě, např. učitele nebo pracovníky státních drah, ale ani na pracovníky obcí, i když podle zvláštních předpisů na základě přenesené působnosti vykonávají státní správu.

Užší zaměření platnosti návrhu zákona lze dovodit též z Programového prohlášení vlády, podle něhož má být připraven z důvodu zkvalitnění výkonu státní správy zákon o právním postavení pracovníků státní správy.

Návrh zákona se nebude vztahovat ani na ty fyzické osoby, které budou z rozsahu jeho platnosti výslovně vyloučeny.

Návrh zákona vychází z předpokladu,že se nebude vztahovat na všechny zaměstnance, kteří působí v ministerstvu nebo i jiném správním úřadu, ale jen na ty státní zaměstnance, jejichž státní služba bude zahrnovat činnosti uvedené v zásadě č. 3. Tzn., že pomocní a obslužní pracovníci ministerstev nebo jiných správních úřadů, např. řidiči, korespondentky, údržbáři, uklízečky,nebudou režimu navrhovaného zákona podléhat.Totéž se bude týkat např. poradců ministra nebo poradců předsedy vlády.

Podle navrhovaného zákona - na rozdíl od dosavadního pracovněprávního pojetí - má být právní vztah státního zaměstnance (státně zaměstnanecký poměr) zakládán ke s tátu, jako veřejnoprávní, nikoli jako dosud k určitému státnímu orgánu, který je nositelem pracovněprávní subjektivity. Proto musí být ministerstvo nebo jiný správní úřad pro účely tohoto zákona považováno za služební úřad. Bude však nadále disponovat i pracovněprávní subjektivitou, protože bude zaměstnávat též pracovníky, např. v pracovním poměru. V něm bude státní zaměstnanec zařazen a bude v něm vykonávat státní službu v příslušném oboru státní služby.

Ministerstvy, v jejichž čele je člen vlády jsou podle právního stavu vyplývajícího ze zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů:

- ministerstvo zahraničních věcí,

- ministerstvo obrany,

- ministerstvo hospodářství,

- ministerstvo průmyslu a obchodu,

- ministerstvo pro hospodářskou soutěž,

- ministerstvo financí,

- ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci,

- ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy,

- ministerstvo kultury,

- ministerstvo práce a sociálních věcí,

- ministerstvo zdravotnictví,

- ministerstvo spravedlnosti,

- ministerstvo vnitra,

- ministerstvo zemědělství,

- ministerstvo životního prostředí,

- ministerstvo dopravy.

Ministerstva jsou podle zákona ČNR č.2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů ústředními orgány státní správy.

Jiné správní úřady:

Ústřední orgány státní správy, v jejichž čele není člen vlády, sou podle dosavadního právního stavu vyplývajícího ze zákona ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech, zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů a zákona ČNR č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví:

- Český úřad zeměměřický a katastrální,

- Český statistický úřad,

- Český báňský úřad,

- Český úřad bezpečnosti práce,

- Česká komise pro vědecké hodnosti,

- Úřad průmyslového vlastnictví,

- Správa státních hmotných rezerv (zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv),

- Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Orgány státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví (Úřad pro technickou normalizaci, Český metrologický institut a Český institut pro akreditaci - zákon ČNR č.20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní. správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví).

Orgány státní správy v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů (Puncovní úřad - zákon ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů).

Statistické orgány (Městská statistická správa hl. m. Prahy, krajské statistické orgány a okresní statistické orgány; zákon ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice).

Okresní úřady (zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů - úplné znění č. 403/1992 Sb.).

Okresní vojenské správy (zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů).

Česká inspekce životního prostředí (zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, zákon ČNR č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování).

Územní finanční orgány (zákon ČNR č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů).

Česká obchodní inspekce (zákon ČNR č.64/1986 Sb., České obchodní inspekci, ve znění zákona ČNR č.240/1992 Sb. - úplné znění č. 45/1992 Sb.).

Zeměměřické a katastrální inspektoráty a katastrální úřady (zákon ČNR č. 359/1992 Sb.).

Obvodní báňské úřady (zákon ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Úřad práce (zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení (Pražská správa sociálního zabezpečení) (zákon ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů),

Česká energetická inspekce (zákon č. 88/1987 Sb.,o státní energetické inspekci).

Hlavní hygienik České republiky a krajští hygienici (zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů).

Státní veterinární správa České republiky, okresní veterinární správy, Městská veterinární správa pro hl. m. Prahu a městské veterinární správy statutárních měst (zákon ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče, ve znění pozdějších předpisů - úplné znění č. 475/1991 Sb.).

Česká zemědělská a potravinářská inspekce (zákon ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci).

Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat (zákon ČNR č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvírat).

Soustava celních orgánů (Generální ředitelství cel oblastní celní úřady a celní úřady - zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.)

Jinými správními úřady pro účely navrhovaného zákona, protože se podílejí na plnění státních záležitostí anebo přípravou podkladů pro plnění státních záležitostí, mají být:

- Kancelář prezidenta republiky (zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky)

- Úřad vlády,

- Úřad pro legislativu a veřejnou správu, (v tomto a v předchozím případě jde o zákon ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

- Ústavní soud, soudy, Státní zastupitelství (podle dosavadního právního stavu - prokuratura (Ústava České republiky),

- Vězeňská služba (zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky).

Personálně jsou vedle fyzických osob ve služebním poměru vyloučeny tyto fyzické osoby:

- soudci a asistenti Ústavního soudu,

- soudci a justiční čekatelé (jejich právní poměry upravuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb. a zákoník práce),

- poslanci a senátoři Parlamentu, prezident republiky a členové vlády (upraveno Ústavou České republiky, zákonem ČNR č. 36/1989 Sb., o poslancích České národní rady, ve znění pozdějších předpisů, zákonem ČNR č. 37/1990 Sb., o platu a náhradách poslanců České národní rady, a zákonem ČNR č. 10/1593 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých dalších předpisů),

- prezident, viceprezident a členové Největšího kontrolního úřadu (Ústava České republiky).

Dále jsou personálně vyloučeni:

- zaměstnanci České národní banky (jejich právní poměry upravuje zákoník práce a zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance),

- prokurátoři, vyšetřovatelé prokuratury a právní čekatelé prokuratury (Ústava České republiky předpokládá v čl. 80 existenci Státního zastupitelství: právní poměry prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury upravuje dosud zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů a zákoník práce),

Navrhuje se v příslušných zásadách řešit právní poměry fyzických osob v politických funkcích právní úpravou státní služby dočasné (zásada č. 16 odst. 2).

Politickými funkcemi podle vymezení navrhovaného v zásadě č. 4 by podle dosavadních zvláštních předpisů byly:

- předseda Státní komise pro vědecké hodnosti a členové této komise, které podle zákona č. 53/1964 Sb. jmenuje a odvolává vláda,

- předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, kterého podle zákona ČNR.č. 14/1993 Sb. jmenuje a odvolává vláda,

- předseda Českého statistického úřadu, kterého podle zákona ČNR č. 278/1992 Sb. jmenuje a odvolává Parlament,

- 1. místopředseda a další místopředsedové Českého statistického úřadu, které podle téhož zákona jmenuje a odvolává vláda,

- předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního kterého podle zákona ČNR č. 359/1992 Sb. jmenuje a odvolává vláda,

- předseda Českého báňského úřadu, kterého podle zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů jmenuje a odvolává vláda,

- předseda Českého úřadu bezpečnosti práce, kterého jmenuje a odvolává vláda,

- ředitel Bezpečnostní a informační služby České republiky, kterého podle zákona ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní a informační službě České republiky jmenuje Parlament: tento zákon má platnost jen do 31.12.1993. V daném případě podle zvoleného přístupu jde o politickou funkci, která je však vyloučena již podle zásady č. 4,

- Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, který je v čele Kanceláře prezidenta republiky, kterého podle zákona č. 114/1993 Sb. jmenuje a odvolává prezident republiky,

- vedoucí Úřadu vlády, kterého podle zákona ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů jmenuje a odvolává vláda,

- ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kterého jmenuje a odvolává vláda.

Podle právních předpisů existují jiné správní úřady, na které by se měl navrhovaný zákon vztahovat a v jejichž čele jsou vedoucí, které jmenují a odvolávají příslušní ministři, vedoucí ústředních orgánů státní správy, ministerstva, ústřední orgány státní správy a nižší jim podřízené orgány. Jedná se o:

- předsedu Úřadu pro technickou normalizaci, kterého jmenuje a odvolává ministr hospodářství (zákon ČNR č. 20/1993 Sb.),

- ředitele Puncovního úřadu, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu (zákon ČNR č. 19/1993 Sb.),

- ředitele Městské statistické správy hl. m. Prahy a ředitele krajské statistické správy, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu,

- ředitele okresní statistické správy, kterého jmenuje a odvolává ředitel krajské statistické správy, do jejíhož obvodu okresní statistická správa patří: v tomto a v předchozím případě jde o zákon ČNR č. 278/1992 Sb.,

- ředitele České inspekce životního prostředí, kterého jmenuje a odvolává ministr životního prostředí (zákon ČNR č. 282/1991 Sb.),

- ústředního ředitele České obchodní inspekce (zákon ČNR č.64/1986 Sb., ve znění zákona ČNR č. 240/1992 Sb. - úplné znění č. 425/1992 Sb.),

- ředitele zeměměřického a katastrálního inspektorátu a ředitele katastrálního úřadu, které jmenuje a odvolává předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (zákon ČNR č. 359/1992 Sb.),

- ředitele finančního ředitelství, kterého jmenuje a odvolává ministr financí,

- ředitele finančního úřadu, které jmenuje a odvolává ředitel finančního ředitelství; v tomto a v předchozím případě jde o zákon ČNR č. 531/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

- předsedu obvodního báňského úřadu, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého báňského úřadu (zákoník práce),

- ředitele úřadu práce, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí (zákon ČNR č. 9/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

- ředitele České správy sociálního zabezpečení, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí (zákoník práce),

- ředitele okresní správy sociálního zabezpečení (ředitele Pražské správy sociálního zabezpečení), které jmenuje a odvolává ředitel České správy sociálního zabezpečení (zákoník práce),

- ústředního ředitele Státní veterinární správy, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství a ředitelé okresních a městských veterinárních správ, které jmenuje a odvolává ústřední ředitel Státní veterinární správy (zákon ČNR č. 108/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů; úplné znění č. 475/1991 Sb.,

- hlavního inspektora Státní energetické inspekce, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu (zákon č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci, a zákon ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

- krajského inspektora Státní energetické inspekce, kterého jmenuje a odvolává hlavní inspektor státní energetické inspekce,

- okresního hygienika, kterého jako svůj orgán do funkce ustavuje a z ní odvolává okresní úřad,

- krajského hygienika, kterého jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví,

- ústředního ředitele České zemědělské a potravinářské inspekce, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství a ústředního ředitele krajského inspektorátu, kterého jmenuje a odvolává ústřední ředitel České zemědělské a potravinářské inspekce (zákon ČNR č. 63/1986 Sb.),

- ředitele České inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství (zákon ČNR č. 240/1991 Sb.) a

- generálního ředitele cel a jeho náměstka, které jmenuje a odvolává ministr financí, ředitele oblastního celního úřadu, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel cel a ředitele celního úřadu, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel cel na návrh oblastního celního úřadu (celní zákon).

Zásada č. 5

Osobním úřadem se pro účely tohoto zákona rozumí organizační jednotka služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává státní službu. Osobní úřad zabezpečuje uplatňování právních vztahů státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

Osobním úřadem vedoucího služebního úřadu je osobní úřad jeho nadřízeného služebního úřadu.

Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, je osobním úřadem vedoucího služebního úřadu Úřad pro legislativu a veřejnou správu.

Osobním úřadem pro přednosty okresních úřadů je ministerstvo vnitra.

Osobním úřadem vedoucího služebního úřadu, kterým je okresní vojenská správa, je ministerstvo obrany.

Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a za jakých podmínek plní úkoly osobního úřadu jiný služební úřad, nez ten, v němž státní zaměstnanec vykonává státní službu.