Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Odůvodnění:

Návrh vychází z předpokladu, že v podstatě každý služební úřad bude zabezpečovat úkoly osobního úřadu vůči státním zaměstnancům, kteří jsou v něm zařazeni k výkonu státní služby.

Osobní úřad bude rovněž provádět v případech stanovených tímto zákonem řízení ve věcech státně zaměstnaneckého poměru podle navrhovaného zákona. Jedním z cílů navrhovaného zákona je pokusit se do určité míry vytvořit jistou nezávislost výkonu státní služby jakožto odborné činnosti na politické moci. Neměli by proto rozhodovat ve věcech státně zaměstnaneckého poměru státních zaměstnanců tak, jako je tomu dosud, vedoucí pracovníci na jednotlivých stupních řízení, ale zvláštní orgán v řízení podle tohoto zákona, jehož působnost založí tento zákon. Instituce osobního úřadu se do zákona navrhuje také z toho důvodu, že i v právních předpisech, které v minulé době upravovaly v bývalé Československé republice státní službu, měly tyto úřady, nezastupitelné místo.

Je zřejmé, že úkoly, jež budou osobní úřady plnit si vyžádají, aby jejich konstituování bylo provedeno na nových základech, neboť náročnost na odborný úřední postup bude nesrovnatelná s tím, co plní dosud organizační útvary na ministerstvech a jiných správních úřadech, zabývající se personálními záležitostmi.

Navrhuje se rovněž stanovit, aby vláda byla oprávněna právním předpisem určit, kdy nebude plnit úkoly osobního úřadu služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, ale jiný osobní úřad. To bude účelné zejména v případech, kdy půjde o malé služební úřady, v nichž by byla bezvýjimečná existence osobního úřadu neúčelná a nehospodárná.

Zásada č. 6

Představeným podle tohoto zákona může být jmenován jen státní zaměstnanec, který je ve státní službě stálé, pokud není dále stanoveno jinak, s výjimkou státní služby dočasné pro představené v politické funkci.

Na jmenování do funkce představeného není nárok.

Představený je v rozsahu stanoveném vnitřním služebním předpisem

a) oprávněn dávat podřízenému státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby,

b) povinen plnit vůči podřízenému státnímu zaměstnanci úkoly služebního úřadu v právních vztazích státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

Zásada č. 7

Vnitřní služební předpisy blíže vymezí podmínky výkonu státní služby státních zaměstnanců služebního úřadu, stanoví též rozsah oprávnění představených dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby a plnit vůči němu úkoly služebního úřadu podle tohoto zákona.

Vnitřní služební předpisy nesmí být v rozporu s vnitřními služebními předpisy nadřízeného služebního úřadu. Vnitřní služební předpis nadřízeného služebního úřadu je závazný pro podřízený služební úřad.

Vnitřní služební předpisy vydá.3 jen vedoucí služebního úřadu a vedoucí nadřízeného služebního úřadu; v případech, kdy služební úřad nemá nadřízený služební úřad,je oprávněn vydávat vnitřní služební předpisy Úřad pro legislativu a veřejnou správu.

Vnitřní služební předpisy jsou závazné pro státní zaměstnance zařazené ve služebním úřadu.

Odůvodnění k zásadám č. 6 a 7:

Výkon státní služby podle navrhovaného zákona musí být, podobně jako je tomu v právní úpravě podle obecných pracovněprávních předpisů, řízen. Navrhuje se, aby řízení výkonu státní služby řadovými státními zaměstnanci prováděli představení. Pojmenování těchto fyzických osob se navrhuje koncipovat tak, aby bylo odlišeno od vedoucích pracovníků (vedoucích zaměstnanců) podle pracovněprávních předpisů.

Vychází se z předpokladu, že představených, jakožto řídících stupňů při výkonu státní služby, bude větší počet, který bude vyplývat ze schválené systemizace.

Jeví se přitom účelné dbát o to - s ohledem na dosavadní zkušenosti - aby řídící mechanismus ve státní službě byl účelný a úsporný, nejvíce však čtyřstupňový, pokud ze zvláštního zákona nebude vyplývat jiná úprava.

Navrhuje se rovněž, aby na základě navrhovaného zákona a že vnitřní předpis stanovil, který představený a v jakém rozsahu je oprávněn dávat řadovému státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby; totéž bude platit vůči podřízenému představenému a stanovit, který představený plní vůči podřízenému státnímu zaměstnanci úkoly služebního úřadu při uplatňování právních vztahů státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

Předpokládá se, že do funkcí představených - přičemž na jmenování do těchto funkcí nebude právní nárok, což platí i pokud jde o funkce politické - budou moci být jmenováni jen státní zaměstnanci, kteří již byli jmenováni do státní služby stálé, s výjimkou představených v politických funkcích, kteří budou mít schopnosti řídit výkon státní služby podřízených státních zaměstnanců v organizačních útvarech služebního úřadu.

Ve státní službě, kterou se navrhuje koncipovat na veřejnoprávním principu, se jeví nezbytné již v zákoně počítat s možností vydat vnitřní služební předpisy, proto je třeba vymezit právní náležitosti na ně kladené.

Zásada č. 8

Vedoucím služebního úřadu se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je podle zvláštního zákona v čele příslušného služebního úřadu a je oprávněn podle tohoto zákona tento úřad řídit.

Vedoucí služebního úřadu je nejvyšším služebním představeným v příslušném služebním úřadu; to platí i v případě, kdy se na něj tento zákon nevztahuje.

Odůvodnění:

Vzhledem k tomu, že podle zvláštních předpisů je v čele ministerstva nebo správního úřadu, na které se má vztahovat tento zákon fyzická osoba, která je oprávněna řídit činnost tohoto orgánu, je třeba s ohledem na působnost uvažovanou v dalších zásadách navrhovaného zákona počítat podobně jako je tomu v obecných pracovněprávních předpisech s nejvyšší vedoucí funkcí.

Funkci vedoucího služebního úřadu by vykonával jednak státní zaměstnanec ve státní službě stálé, např. ten, kterého jmenuje do funkce podle zvláštních předpisů ministr. Vedoucího služební úřadu má vykonávat i fyzická osoba, na kterou se navrhovaný zákon nemá vztahovat, např. člen vlády - ministr. Byl by tedy vedoucím služebního úřadu pro účely navrhovaného zákona též ministr. Vedoucím služebního úřadu by rovněž byl přednosta okresního úřadu. Kdežto na ministra se navrhovaný zákon, protože se jedná o ústavní - politickou funkci vztahovat nemůže.

V případě státních zaměstnanců - představených v politických funkcích ve státní službě dočasné, na které by se podle příslušné alternativy zákon vztahoval, by se výkon státní služby, jakožto odborné činnosti kombinoval s politickými aspekty, jež vycházejí z toho, že pro politickou funkci je nezbytná trvalá shoda se základním.i politickými stanovisky a cíli státu a vlády.

Zásada č. 9

Úřad pro legislativu a veřejnou správu je koncepčním, koordinačním a výkonným orgánem pro otázky státní služby podle tohoto zákona vůči vládě a služebním úřadům.

Koncepčními a koordinačními otázkami se rozumí zejména

a) příprava návrhů právních předpisů týkajících se výkonu státní služby,

b) zabezpečování jednotného postupu při provádění tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení,

c) návrhy opatření ke zlepšení výkonu státní služby,

d) vydávání vnitřních služebních předpisů podle zásady č. 7.

Úřad pro legislativu a veřejnou správu plní úkoly stanovené tímto zákonem.

Odůvodnění:

Podobně jako je tomu v právních úpravách států, které mají ve svých právních řádech specificky upraveny právní poměry při výkonu státní služby a vycházejí z kariérního modelu se navrhuje tímto zákonem konstituovat koncepční, koordinační a výkonný orgán pro otázky státní služby.

Navrhuje se, aby se tímto místem stal Úřad pro legislativu a veřejnou správu. Vzhledem k svému obecnějšímu a průřezovému zaměření na otázky veřejné správy, by mohl plnit úkoly, jejichž demonstrativní výčet je v zásadě uveden, a to i z hlediska perspektivy předpokládaného dalšího vývoje.

Zároveň bude třeba doplnit o příslušnou působnost na úseku koncepce, koordinace a výkonu v otázkách státní služby pro účely služebního zákona kompetenční zákon.

Zásada č. 10

Systemizace ve státní službě podle tohoto zákona (dál jen "systemizace") obsahuje

a) počty státně zaměstnaneckých míst státních zaměstnanců státní služby stálé a státní služby dočasné zařazených do platových tříd odvozené z působnosti služebních úřadů podle zvláštních zákonů a odpovídající organizační struktuře služebních úřadů,

b) počty státně zaměstnaneckých míst státních zaměstnanců státní služby přípravné ve služebních úřadech,

c) objem finančních prostředků na platy státních zaměstnanců státní služby stálé, státní služby dočasné a státní služby přípravné.

Návrh systemizace připravuje na základě schválené organizační struktury služebních úřadů ministerstvo financí.

Organizační strukturu služebních úřadů, s výjimkou okresních úřadů, schvaluje Úřad pro legislativu a veřejnou správu. Zvláštní zákon stanoví organizační strukturu služebních úřadů, které jsou celními orgány. Organizační strukturu služebních úřadů, jimiž jsou okresní úřady, schvaluje ministerstvo vnitra. Schválené organizační struktury služebních úřadů jsou pro návrh systemizace závazné.

Systemizaci na každý rozpočtový rok schvaluje vláda.

Státně zaměstnanecká místa a finanční prostředky na platy stanovené podle schválené systemizace pro státní službu stálou nesmějí být použity pro státní službu dočasnou ani pro státní službu přípravnou. Státně zaměstnanecká místa a finanční prostředky na platy stanovené podle schválené systemizace pro státní službu dočasnou nesmějí být použity pro státní službu stálou ani pro státní službu přípravnou. Státně zaměstnanecká místa a finanční prostředky na platy stanovené podle schválené systemizace pro státní službu přípravnou nesmějí být použity pro státní službu stálou ani pro státní službu dočasnou.

Vedoucí služebních úřadů jsou povinni

a) předkládat ministerstvu financí podklady pro sestavení návrhu systemizace,

b) sledovat a dodržovat plnění schválené systemizace.

Vedoucí služebních úřadů jsou povinni předkládat Úřadu pro legislativu a veřejnou správu návrh organizační struktury služebních úřadů, s výjimkou služebních úřadů, jimiž jsou okresní úřady. Vedoucí služebních úřadů, jimiž jsou okresní úřady, jsou povinni předkládat ministerstvu vnitra návrh organizační struktury těchto služebních úřadů.

Ministerstvo financí je oprávněno provádět ve služebních úřadech kontroly dodržování schválené systemizace. Úřad pro legislativu a veřejnou správu je oprávněn provádět ve služebních úřadech kontrolu dodržování schválené organizační struktury, s výjimkou služebních úřadů, jimiž jsou okresní úřady. Ministerstvo vnitra je oprávněno provádět ve služebních úřadech, jimiž jsou okresní úřady, kontrolu dodržování schválené organizační struktury.

Vedoucí služebních úřadů jsou povinni provedení kontroly podle předchozího odstavce umožnit a vytvořit podmínky k jejímu provedení při výkonu kontroly se postupuje podle zvláštního zákona.

Výjimku ze schválené systemizace může vládě z naléhavých důvodů na základě návrhu služebního úřadu navrhnout ministerstvo financi do 31. května příslušného roku.

Odůvodnění:

K řádnému fungování státní služby podle navrhovaného zákona ve služebních úřadech je třeba sestavovat, schvalovat a dodržovat počty státních zaměstnanců ve stanovené struktuře a na to navazujícím limitu finančních prostředků, které na zabezpečení činnosti služebních úřadů, na které se vztahuje navrhovaný zákon budou poskytovány ze státního rozpočtu.

Systemizační ukazatele musí vycházet z nejúčinnější organizační struktury a musí být v souladu s úkoly a působností jednotlivých služebních úřadů vyplývající ze zvláštních předpisů; přitom je třeba vycházet ze zásady, že systemizace musí být v souladu s požadavky na výkony státních zaměstnanců, a že státních zaměstnanců může být jen potřebný počet, ve vztahu k úkolům, které mají být plněny služebním úřadem, ve kterém jsou zařazeni k výkonu státní služby.

Předpokládá se, že systemizace bude zavedena u ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a dalších správních úřadů včetně územních, na které se bude vztahovat tento zákon. Půjde cca o 60 tis. státních zaměstnanců; bližší údaje jsou uvedeny v právním a ekonomickém rozboru k návrhu zásad tohoto zákona.

Při zavedení systemizace se bude vycházet z dosavadních početních stavů státních zaměstnanců služebních úřadů, na které se bude vztahovat tento zákon, bez pracovníků pomocných a obslužných činností, jejichž právní vztahy se budou řídit obecnými pracovněprávními předpisy.

Výchozími údaji by měly být počty státních zaměstnanců a jejich konkrétní struktura podle funkcí, to je podle platových tříd v dosavadním pojetí a objem finančních prostředků za běžný rok na konkrétní strukturu, vypočítaný podle právní úpravy odměňování.

Systemizace bude vytvořena na základě návrhů, vycházejících ze současných stavů na jednotlivých služebních úřadech a bude schválena vládou. Takto budou stanoveny počty státních zaměstnanců a jim odpovídající objemy finančních prostředků na platy pro státní zaměstnance ve státní službě stálé.

Předpokládá se, že systemizace pro státní službu přípravnou bude sestavována určeným poměrem ve vztahu k počtu státních zaměstnanců státní služby stálé.

Systemizace by měla být schválena vládou tak, aby mohla být v souhrnném finančním vyjádření zahrnuta do návrhu zákona o státním rozpočtu.

Organizační struktura služebních úřadů v celních orgánech vyplývá ze zvláštního zákona, na který se odkazuje. Tímto zákonem je zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., který tuto záležitost upravuje v § 14 odst. 2.

Vzhledem k tomu, že může nastat situace, že vládou schválená systemizace nebude zcela v souladu s potřebami služebních úřadů, např. z důvodů organizačních změn, je třeba umožnit, aby v naléhavých případech mohly být ze schválené systemizaci provedeny výjimky.

Kontrola, která se v navrhované zásadě předpokládá, se bude řídit zákonem ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

Zásada č. 11

Státní služba se vykonává ve státně zaměstnaneckém poměru. Státně zaměstnanecký poměr se zakládá ke státu.

Odůvodnění:

V zásadě se v obecné rovině - jíž budou rozvádět další zásady části druhé návrhu zákona - navrhuje stanovit označení právního vztahu, v němž fyzická osoba bude vykonávat státní službu. Označení se navrhuje takové, aby nebylo zaměňováno se služebním poměrem podle zvláštních zákonů. Na rozdíl od smluvních vztahů upravených obecnými pracovněprávními předpisy se státně zaměstnanecký poměr nebude zakládat k příslušnému služebnímu úřadu (státnímu orgánu), ale ke státu - České republice s tím, že státní zaměstnanec bude k výkonu státní služby zařazen v příslušném služebním úřadu. Přístup v zásadě uplatněný dává vedle čl. 79 odst. 2 Ústavy České republiky odpověď na otázku, proč se navrhovaný zákon nemůže vztahovat na pracovníky obcí zaměstnané v obecních úřadech, a to přesto, že k jejich pracovním povinnostem patří výkon státní správy.

Zásada č. 12

Státní zaměstnanci, kteří jsou osobami blízkými podle § 116 občanského zákoníku, nesmějí být zařazeni ve státní službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho pokladní nebo účetní kontrole; to neplatí pro státní zaměstnance zařazené k výkonu státní služby v zahraničí.

Uchazeči o státní službu jsou povinni oznámit služebnímu úřadu před jmenováním do státní služby vztahy podle předchozího odstavce. Státní zaměstnanci jsou povinni oznámit bez zbytečného průtahu služebnímu úřadu vztahy podle předchozího odstavce, k nimž došlo v průběhu státní služby.

Nastanou-li skutečnosti podle odstavce 1 v průběhu státní služby, změní se služební podřízenost státního zaměstnance oproti té, která vyplývá z vnitřního služebního předpisu nebo se státní zaměstnanec zařadí ve služebním úřadu na jiné státní zaměstnanecké místo.

Odůvodnění:

Navrhovaný zákon má vytvořit právní předpoklady, které zabezpečí řádný výkon státní služby, aniž by ho ovlivňovaly vztahy vyplývající z § 116 občanského zákoníku. Podle citovaného ustanovené jsou osobami blízkými příbuzní v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestli by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťoval a jako újmu vlastní. Je proto třeba - podobně jako tomu bylo též v právních předpisech, které upravovaly státní službu v bývalé československé republice - v navrhovaném zákoně tyto otázky upravit.

Výjimku se navrhuje stanovit pro státní zaměstnance zařazené k výkonu státní služby v zahraničí; tato výjimka je odůvodněna tím, že zastupitelské úřady České republiky v zahraničí jsou malé, proto by nebylo možné zákon dodržet.

Zásada č. 13

Druhy státní služby podle tohoto zákona jsou státní služba přípravná, státní služba stálá a státní služba dočasná.

Zásada č. 14

Státní služba přípravná je přípravou pro výkon státní služby stálé. Státní služba přípravná zahrnuje zkušební dobu, která činí 6 měsíců a běží ode dne vzniku státně zaměstnaneckého poměru. Do zkušební doby se započte jen doba skutečného výkonu státní služby a dovolená; zásada č. 84 zde neplatí.

Ve státní službě přípravné se státní zaměstnanec označuje jako státní zaměstnanec - čekatel.

Státní služba přípravná trvá 3 roky, pokud není dále stanoveno jinak. Doba státní služby přípravné běží ode dne vzniku státně zaměstnaneckého poměru. Do doby podle předchozí věty se započte jen doba skutečného výkonu státní služby a dovolená; zásada č. 84 zde neplatí.

Státní služba přípravná může být zkrácena v souvislosti s vykonáním kvalifikační zkoušky až o 1 rok. Zkrácení státní služby přípravné povoluje služební úřad na základě písemného doporučení školitele státního zaměstnance - čekatele.

Školitele podle předchozího odstavce, kterým může být jen státní zaměstnanec státní služby stálé, určuje služební úřad.

Státní zaměstnanec - čekatel může ve státní službě přípravné vykonávat služební úkoly jen pod dohledem školitele.

Odůvodnění k zásadám č. 13 a 14:

V zásadě č. 14 se taxativně uvádějí druhy státní služby, které má upravit navrhovaný zákon.

Jak už samo označení napovídá, má jít v případě státní služby přípravné o přípravu státního zaměstnance - čekatel pro výkon státní služby stálé. Státní zaměstnanec - čekatel by se měl všestranně připravit, aby mohl samostatně a řádně vykonávat státní službu stálou, jestliže do ní bude - po splnění navrhovaným zákonem stanovených podmínek - jmenován. Navrhovaná doba trvání státní služby přípravné je dostatečně dlouhá k tomu, aby se státní zaměstnanec - čekatel mohl náležitě pro státní službu stálou připravit. Na jeho přípravu bude dohlížet určený školitel. Jestliže se státní zaměstnanec - čekatel v průběhu státní služby přípravné osvědčí, bude moci být zákonná doba trvání státní služby přípravné zkrácena.

Po dobu trvání státní služby přípravné státní zaměstnanec - čekatel bude moci vykonávat služební úkoly pod dohledem škol tele.

Součástí státní služby přípravné má být též zkušební doba. Účelem zkušební doby, jak už název napovídá, má být v době 6 měsíců ověřit, zda se fyzická osoba pro státní službu hodí, anebo, zda i jí samé bude státní služba vyhovovat.

Právní důsledky zkušební doby se uvádějí v zásadách vztahujících se ke skončení služby.

Zásada č. 15

Ve státní službě stálé vykonávají státní zaměstnanci státní službu samostatně.

Státní služba stálá bezprostředně navazuje na státní službu přípravnou. Podmínkou pro jmenování do státní služby stálé je úspěšné vykonání kvalifikační zkoušky v příslušném oboru státní služby.

Odůvodnění:

Státní služba stálá tak, jak je předpokládána, by se měla stát nosným institutem navrhovaného zákona. V této službě by měl státní zaměstnanec vykonávat státní službu samostatně a při jejím výkonu bude řízen příslušným představeným.

Státní služba stálá má v zásadě představovat tzv. definitivu podobně tak, jak ji charakterizovala služební pragmatika, to je zákonem stanovena jistotu zaměstnání.

Zásada č. 16

Státní služba dočasná je určena k tomu, aby ji po přechodnou dobu, nejdéle však 5 let, vykonávali odborníci, jichž je pro plnění úkolů státní služby třeba. Ve státní službě dočasné vykonávají státní zaměstnanci státní službu samostatně. Státní služba dočasná zahrnuje zkušební dobu, která činí 6 měsíců a běží ode dne vzniku státně zaměstnaneckého poměru. Do zkušební doby se započte jen doba skutečného výkonu státní služby a dovolená; zásada č. 84 zde neplatí.

Ve státní službě dočasné vykonávají státní službu rovněž představení v politických funkcích a zástupci vedoucího ústředního orgánu státní správy. Představený v politické funkci a zástupce vedoucího ústředního orgánu státní správy může být z této funkce odvolán. Ustanovení o zkušební době se ve státní službě dočasné pro představené v politických funkcích se nepoužije.

Odůvodnění:

Jako další druh státní služby se navrhuje státní služba dočasná. Z označení tohoto druhu služby vyplývá, že jde o službu, která nemá mít trvalý charakter. Její dočasnost má být jednak upravena v souvislosti s potřebou získat do státní služby odborníky, kteří pracují v jiných odvětvích, mají potřebnou kvalifikaci, jakož i delší dobu odborné praxe, a to nejdéle na 5 let, které by běžely ode dne vzniku státně zaměstnaneckého poměru. Odborník by byl po dobu, na kterou by byl do státní služby dočasné jmenován, zařazen stejně jako státní zaměstnanec ve státní službě stálé, což by platilo též pro otázky platové.

Součástí státní služby dočasné má být též zkušební doba. Účelem zkušební doby, jak už název napovídá, má být v době 6 měsíců ověřit, zda je fyzická osoba pro státní službu vhodná anebo, zda i jí bude státní služba vyhovovat. Právní důsledky zkušební doby se uvádějí v zásadách upravujících skončení státní služby.

Ve státní službě dočasné by měli vykonávat státní službu též představení v politických funkcích a zástupci vedoucího ústředního orgánu státní správy. Ani v tomto případě nemá jít o státní službu, která by měla trvalý charakter, přestože se, na rozdíl od předchozího, nenavrhuje výslovně stanovit její dočasnost. Předpokládá se,že může dojít k odvolání z funkce představeného, z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Obecné východisko, že na jmenování do funkce představeného není právní nárok, musí platit i v případě představených ve funkcích, které jsou funkcemi politickými.

Protože na jmenování do státně zaměstnanecké funkce představeného ve funkci, která se pro účely tohoto zákona považuje za funkci politickou, není právní nárok, nelze spatřovat - podobně jako je tomu v obecné pracovněprávní úpravě - v možnosti odvolání diskriminaci ve smyslu úmluvy Mezinárodní organizace práce o diskriminaci (zaměstnání a povolání) č. 111/1958 (č. 465/1990 Sb.).

Navrhovaná úprava nevylučuje, aby byl do funkce představeného v politické funkci jmenován státní zaměstnanec ve státní službě stálé, ale i tento státní zaměstnanec může být z této funkce odvolán. Zůstává však nadále státním zaměstnancem v řadové funkci, jíž služebním postupem ve státní službě dosáhl.

Zásada č. 17

Státně zaměstnanecká místa pro státní službu přípravnou se obsazují zpravidla na základě výsledku výběrového řízení. Služební úřad určí, zda bude státně zaměstnanecké místo podle předchozí věty obsazeno na základě výsledku výběrového řízení. Vyhlášení podmínek výběrového řízení musí být veřejné.

Jestliže bylo určeno, že se státně zaměstnanecké místo pro státní službu přípravnou obsadí podle úspěšnosti výsledku výběrového řízení, opravňuje získané pořadí uchazeče ke jmenování do této služby.

Bližší podmínky výběrového řízení a jeho průběh stanoví vnitřní služební předpis.

Odůvodnění:

Navrhuje se stanovit, že obsazování systemizovaných funkčních míst ve státní službě přípravné lze uskutečňovat na základě výběrového řízení. S ohledem na dosavadní stav ve státní správě se však navrhuje stanovit, že výběrové řízen i nemá obligatorní charakter, ale jen fakultativní. O tom, zda bude provedeno, bude rozhodovat služební úřad.

Bylo-li však rozhodnuto o tom, že výběrové řízení na obsazení systemizovaného funkčního místa proběhne, navrhuje se, aby pořadí získané v tomto řízení mělo závazný charakter, tzn., že ten, kdo by se umístil jako první by měl právo na jmenování do státní služby přípravné, a jestliže by zájem o jmenování neprojevil, pak postupně další uchazeči v pořadí, v jakém se umístili.

Navrhovaná zásada se vztahuje na fyzické osoby, které se budou nově ucházet o přijetí do státní služby, jež budou přijímány do státní služby nově.

Zásada č. 18

Státním zaměstnancem podle tohoto zákona se může stát ten, kdo úspěšně absolvoval výběrové řízení, pokud bylo konáno, jestliže

a) je státním občanem České republiky,

b) dosáhl věku 18 let a je způsobilý k právním úkonům,

c) je bezúhonný,

d) je předpoklad, že bude dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a že bude řádně vykonávat státní službu,

e) splňuje stanovené kvalifikační předpoklady,

f) má potřebnou psychickou a fyzickou zdravotní způsobilost,

g) má trvalý pobyt na území České republiky.

Bezúhonným občanem se pro účely tohoto zákona rozumí občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

Podmínka podle odstavce 1 písm. f) se řídí zvláštním předpisem.

Podmínky uvedené v odstavci 1 v písm. a), c), f) a g), a podmínka způsobilosti k právním úkonům, musí být splněny po celou dobu trvání státní služby.

Zvláštní zákon stanoví další podmínky nezbytné pro přijetí do státní služby v celních orgánech.