Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpetaci poslance Tomáše Štěrby na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe a ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Přílohy jsou k dispozici v organizačním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny.

Vážený pan

Ing. Josef Lux

místopředseda vlády ČR

a ministr zemědělství

a

vážený pan

Ing. Jiří Skalický

ministr pro správu národního majetku

a jeho privatizaci

prostřednictvím pana

PhDr. Milana Uhdeho

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře,

jako poslanci, i jako člověku mi leží na srdci úspěšný průběh restitučního procesu, který považuji obsahově za velmi významný pro transformaci našeho hospodářství do tržní podoby a nanejvýš spravedlivý z hlediska náprav křivd komunistického režimu. Na druhé straně však nelze nevidět určité negativní jevy, které celý proces, zejména v souvislosti s probíhající privatizací, provázejí. Existuje mnoho případů, kdy restituované majetky, zejména ty které mají výrobní charakter, byly v době od jejich znárodnění do okamžiku restituce rozšířeny. Kvalitativní charakter takového rozšíření ponechávám stranou. Je však logické, že, restituenti, a zejména ti, kteří hodlají navázat na výrobní tradice navracených podniků vlastní podnikatelskou činností, sami mají zájem o privatizační převod nemovitostí a zařízení, o které byly původně zabrané majetky rozšířeny, a to ať již formou podání privatizačního projektu nebo formou přímého prodeje. Bylo by skutečně asi nesmyslné komplikovat podnikatelskou činnost lidí, kteří jsou ochotni budovat český průmysl, a to i za cenu nemalých investic do zdevastovaných podniků. O to je více zarážející, když v takovém procesu dochází ke zbytečným komplikacím znamenajícím časové, a tím i finanční ztráty jak pro potencionální investory, tak i pro stát. Problémy, o kterých jsem hovořil mohu dokumentovat na konkrétním případu.

Dostalo se mi informací o komplikacích spojených s restitucemi a privatizací dotýkajících se části podniku Briliant - Nova a. s. Mochov - výrobního závodu Mochov.

Dne 16. 7. 1991 byla na Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci podána výzva k vydání věci dle § 47 zák. č. 92/1991 Sb. směřující k vydání majetku ve smyslu zákonů o mimosoudních rehabilitacích (č. 87/1991 Sb.) a o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (č.92/1991 Sb.), znárodněného firmě "Václav Souček" - veřejná obchodní společnost, Mochov oprávněným osobám (fotokopie přiložena). Součástí této žádosti byl i požadavek na vydání nemovitostí, movitých věcí a na převod průmyslových práv a práva užívání ochranné známky náležejících v době podání žádosti do majetkové podstaty Briliant - Nova a. s. Mochov. V rámci této žádosti byl též vysloven požadavek na odprodej zbývajících věcí tvořících majetkovou podstatu podniku a návrh, aby privatizace podniku proběhla formou kombinace naturální restituce a prodeje osobám oprávněným. Důvodem takového postupu je v tomto případě zcela logický a oprávněný záměr oprávněných osob pokračovat v rodinné podnikatelské tradici, navíc umocněný skutečností, že jeden z oprávněných, pan ing. Jiří David se vrátil do vlasti z Jihoafrické republiky a jeho majetkové možnosti mu dovolují do podniku investovat finanční částky v potřebné výši. Kupní cena by měla být uhrazena přímo Fondu národního majetku tak, aby se předešlo dalším ztrátám národního majetku. Bezproblémové podnikatelské předpoklady vyplývají i ze skutečnosti, že dcera pana ing. Davida, ing. Zuzana Davidová je odborně fundována v oblasti ekonomických věd a je schopna využít obchodních spojení již existujících v Africe, arabských zemích, USA i v Evropě.

Restituované nemovitosti jsou vyznačeny na přiloženém plánku a jedná se v podstatě o stavební objekty označené na plánku čísly 2, 3, 5, 7, 18, 21, 22, 23 a 27 včetně pozemků, na kterých jsou vybudovány a pozemků přilehlých.

Tyto restituční nároky nebyly nikdy zpochybněny, což vyplývá i ze zápisu z jednání valné hromady a.s. Briliant - Nova se sídlem v Mochově č. 3/93 z 13. 4. 1993 (kopie přiložena).

Zahájení podnikatelské činnosti by bylo bez problémů i z formálního hlediska, neboť již v červnu 1992 byla založena společnost s ručením omezeným pod obchodním názvem "Souček s. r. o.", jak vyplývá z přiložených fotokopií Živnostenského listu č. j. 60194/92 a z výpisu z obchodního rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 1 č. 16311/1992.

Vážnost podnikatelských záměrů ing. Davida lze dokumentovat zejména tím, že jménem některých oprávněných osob byl na Ministerstvo zemědělství ČR podán konkurenční privatizační projekt na privatizaci předmětného závodu ze dne 27. 10. 1991 (kopie přiložena). K této skutečnosti je nutné podotknout, že se doposud nedostalo předkladatelům jakéhokoliv oficiálního vyjádření ze strany ministerstva, které projekt prokazatelně převzalo. V mezidobí se představitelé restituentů také marně snažili dosáhnout alespoň pronájmu předmětného provozu, viz přiložené fotokopie vyjádření z 29. 6. 1992 a z 30. 6. 1992.

Současný stav celé věci není příliš povzbudivý. Již zmíněný zápis z valné hromady sice schvaluje restituci a přímý prodej části majetku ing. Davidovi a spol., avšak zároveň schvaluje přímý prodej skladů postavených na pozemcích pana Junka, přímý prodej mechanizační dílny postavené na pozemku v tvrzeném vlastnictví pana Kvapila, prodej rekreačního střediska Jestřabí osobně zainteresovaným představitelům soukromé společnosti tvořené členy vedení současné a. s. a ponechání správní budovy ve vlastnictví a. s.

Rekreační středisko by mělo sloužit k rekreaci zaměstnanců závodu a je tedy nanejvýš logické, aby bylo zahrnuto do majetkové podstaty části závodu prodávané restituentům. Fy Souček je ochotna se zavázat k uzavření dohody s odborovou organizací zaměstnanců závodu o využívání rekreačního objektu.

Pokud se týká správní budovy, bylo rozhodnuto, že má zůstat do likvidace a. s. v jejím vlastnictví a sloužit pro její vedení. Pokud by k likvidaci nedošlo, nebude tato budova prodána restituentům. V případě porušení tohoto závazku a prodeje správní budovy jinému subjektu není možné toto rozhodnutí zvrátit, přičemž případné sankce jsou problematické a situaci neřeší. Bez možnosti nerušené dispozice se správní budovou je nemyslitelné řízení podniku, instalace počítačových sítí a zvládnutí plánované obchodní agendy.

Sklady, které mají být prodány panu Davidovi jsou na plánku označeny čísly 8 a 6. Jedná se sice o objekty vystavěné na pozemku pana Junka, ovšem tyto sklady jsou technologicky spojeny přímo s výrobou v závodě, neboť slouží nejenom ke skladování surovin, ale i k uskladnění sezónně používaných strojů a zařízení. Restituenti, kteří chtějí podnikat nijak nezpochybňují vlastnická práva pana Junka k pozemku, avšak nemohou souhlasit s převodem objektů na nich umístěných do jeho vlastnictví, a to již z důvodu podstatného zásahu do provozu podniku při uskutečnění takového převodu. Jako ideální se jeví řešení, které také restituenti plně podporují, to je prodej předmětných objektů do vlastnictví restituentů podnikatelů s tím, že pan Junek by měl obdržet v rámci pozemkových úprav prováděných Pozemkovým úřadem za své pozemky, nacházející se v areálu závodu, náhradu formou převedení pozemků v jiné lokalitě. Věcná břemena, která jsou ve zmiňovaném zápise garantována řeší jenom velmi málo a nezaručují bezproblémový chod podniku.

Pokud se týká prodeje mechanizační dílny postavené na pozemku pana Kvapila MD s. r. o. existují oprávněné pochybnosti o vlastnictví pana Kvapila k těmto pozemkům, neboť ony byly v roce 1960 od vlastníků řádně odkoupeny a vlastníci obdrželi náhradu za hodnotu pozemků. O této skutečnosti svědčí opis dopisu z 24. 1. 1969, z 31. 1. 1969, fotokopie příkazu k úhradě z 10. 2. 1969 a fotokopie informace pro podnikového ředitele z 13. 1. 1969, které jsou přiloženy k této interpelaci. Pan Kvapil o restituci ve lhůtě nepožádal a byť se nepodařilo evidenci nemovitostí zajistit zachycení převodu vlastnictví je zcela prokazatelné, že k takovému převodu došlo. Prodej předmětných objektů, který se váže právě na právní domněnku vlastnictví pana Kvapila, tedy postrádá logiku, neboť tato právní domněnka byla vyvrácena. Z těchto skutečností jednoznačně vyplývá nesmyslnost takového postupu.

Na zmiňovaný zápis také navazuje návrh smlouvy o prodeji závod Mochov, jehož fotokopie je taktéž přiložena.

Zcela samostatnou kapitolou, kterou se však nechci podrobněji zabývat, je určitá pochybnost o právní čistotě existence a. s. Briliant - Nova Mochov, a to zejména s přihlédnutím k datu jejího vzniku v souvislosti s lhůtami stanovenými zákonem o státním podniku.

Podle mého názoru by Briliant Nova a. s. jako jiná státní organizace měla být privatizována dle privatizačního projektu. Základní privatizační projekt je totožný s privatizačním projektem společnosti Souček s. r. o. a předpokládá privatizaci kombinací naturální restituce s přímým prodejem ostatního majetku předem určenému kupci Souček s. r. o. Prodej by měl realizovat Fond národního majetku za obvyklých podmínek. (Možnost splácení části kupní ceny.)

Pokud je prováděn prodej společnosti Souček s. r. o. před privatizací kupní smlouvou uzavíranou a. s., je situace nepříznivě komplikována tím, že jsou při prodeji prosazovány partikulární zájmy jednotlivců a vedení a. s.

Z výše uvedených důvodů se na Vás, pane místopředsedo a pane ministře, obracím s touto interpelací a žádám, aby Vám podřízená ministerstva podnikla veškeré kroky směřující k tomu, aby celá záležitost byla vyřešena v souladu s právním řádem a zejména v souladu elementárními zákonitostmi tržního hospodářství tak, aby došlo k co nejmenším ztrátám u osob, které jsou ochotny na sebe vzít nemalé finanční břemeno a riziko s úmyslem zachovat v provozu a zvelebit podnik jehož ekonomická situace je v současné době velmi problematická.

Zároveň Vás žádám o informaci, proč nebyly privatizační projekty po doporučení Ministerstvem zemědělství projednávány a schvalovány Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci, proč nebyl případný přímý prodej předložen ke schválení vládě a proč není prodej realizován prostřednictvím Fondu národního majetku. Této alternativě odpovídá i skutečnost, že v Briliantu a. s. Nova má stát stoprocentní účast a jedná se tedy o jinou státní organizaci ve smyslu § 1 zák. č. 92/1991 Sb.

Celá záležitost spěchá a nutnost vyřešení je velmi naléhavá. Výše nutných vstupních investic se neustále zvyšuje a vzhledem k tomu, že celá záležitost se již vleče více než dva roky, přičemž rentabilita podniku propastně klesá, valem se snižuje návratnost investic, které musí být do podniku vloženy. Hospodaření a. s. je v současné době silně ztrátové (jedná se o částku cca 1, 5 mil Kč měsíčně). Jako velmi signifikantní skutečnost bych uvedl, že při výstavbě nové čističky odpadních vod se investice vyšplhaly do výše několika desítek miliónů korun, avšak bez odpovídající hodnoty skutečně provedených prací. Dostavbu nehotové čističky jsou ochotni restituenti financovat a souhlasí dokonce s bezplatným převodem této čističky do vlastnictví obce.

Z uvedeného je patrné, že sice je v zásadě formálně respektován způsob privatizace navržený konkurenčním privatizačním projektem ing. Davida a spol., ovšem dodatečně jsou stanovovány takové podmínky, kterými je podle mého názoru mařen smysl privatizace a společnosti Souček s. r. o. jsou vytvářeny takové překážky budoucího úspěšného podnikání, že ve skutečnosti je samotná úspěšná privatizace fakticky ohrožována. Z podtextu této věci je patrná snaha směřující k neúspěchu kupce - nového podnikatele v závodu Mochov. Těžko říci, zda se jedná o politickou kalkulaci nebo pouze o projev prosazování partikulárních zájmů.

Časový horizont konkrétního rozhodnutí celé věci, díky souhrnu mnoha ekonomických faktorů ovlivňujících reálnost podnikatelských záměrů s tímto podnikem, nepřekračuje konec tohoto roku. Byl bych Vám velmi vděčen, kdyby bylo možné v nejbližší době uskutečnit setkání mezi mnou, Vámi a restituenty, v rámci kterého by bylo možné vyjasnit celou věc. Věřte mi, že nechci celou záležitost nijak politizovat. Jedná se mi pouze o to, aby tato věc byla vyřešena ku obecnému prospěchu.

S pozdravem

Ing. Tomáš Štěrba

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Přílohy: dle textu