Místopředseda vlády
a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpověď
na interpelaci poslanců Alfreda Frommera, Pavla Hirše,
Pavla Kuličky, Evy Matouškové a Vítězslava
Valacha dopisem ze dne 29. listopadu 1993.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď místopředsedy
vlády a ministra zemědělství Josefa
Luxe na interpelaci poslanců Alfreda Frommera, Pavla Hirše,
Pavla Kuličky, Evy Matouškové a Vítězslava
Valacha. Odpověď je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 29.11.1993 | |
Č.j. 6602/93-111 |
Vážená paní
poslankyně,
vážení páni
poslanci,
k Vaší společné
interpelaci ve věci neplnění restitučních
nároků soukromě hospodařících
zemědělců podávám následující
vyjádření:
K prvému dotazu:
Ministerstvo zemědělství
je se stavem průběhu restitucí dost: tečně
obeznámeno prostřednictvím svého odboru
450- ústředního pozemkového úřadu.
Od r. 1992 jsou tímto odborem sledovány stěžejní
ukazatele charakterizující postup naplňování
zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění
(zákon o půdě) v oblasti obnovy vlastnických
práv oprávněných osob k nemovitostem.
Tyto údaje jsou pravidelně zajišťovány
ve čtvrtletních intervalech a následně
statisticky vyhodnocovány. Sledované informace dávají
Ministerstvu zemědělství dostatečný
obraz o postupu restitučního řízení
v jednotlivých okres ech bývalých krajích
a konečně o stavu v konkrétních údobích
v celé republice. Stejným způsobem je sledována
a vyhodnocována situace v oblasti pozemkových úprav
dle zákona č. 284/1991 Sb. v platném znění
včetně prostého vyčleňování
pozemků do užívání vlastníků,
tzn. reálné vydávání těchto
pozemků.
Skutečnost o málo
více než 20 vyřešených a uzavřených
restitučních případů je znepokojivá
a zdaleka neodpovídá prvotním představám
o rychlosti jedné ze stěžejních forem
privatizace v zemědělství a navíc
se zcela objektivně stává brzdou realizace
privatizace v zemědělství vůbec.
Po celou dobu provádění
restitucí vyvíjí Ministerstvo zemědělství
aktivity směřující k řešení
problému na úrovni okresních úřadů
a to především v oblasti materiálně
technického a personálního vybavení.
Pomalý postup procesu restitucí v sobě zahrnu
j několik aspektů, z nichž pouze některé-je
možné ovlivnit z pozice Ministerstva zemědělství.
V oblasti výše zmíněného materiálně
technického a personálního vybavení
provedlo ministerstvo několik zásadních kroků
směrem k nutnému posílení pozemkových
úřadů finančními prostředky
(viz č. 1 - Zpráva o
činnosti pozemkových úřadů
ze dne 9.11.1993, č.j. 6379/93-10 předložená
ministrem zemědělství pro schůzi vlády
České republiky). Rovněž Ministerstvo
zemědělství podniklo kroky k posílení
katastrálních úřadů, které
jsou jednou z hlavních příčin vleklosti
restitučního
řízení.
Jisté zlepšení
ve spolupráci mezi katastrálními a pozemkovými
úřady na úrovni okresů již přinesla
dohoda uzavřená dne 22.3.1993 mezí Ministerstvem
zemědělství a Českým úřadem
zeměměřičským a katastrálním.
Tato dohoda se týká především
racionálního postupu při vy pracování
podkladů pro rozhodování pozemkových
úřadů a při zápisech restituovaného
majetku oprávněných osob do katastru nemovitostí.
Předložená Zpráva o činnosti
pozemkových úřadů upozorňuje
na klíčové problémy okresních
pozemkových úřadů.
Při této příležitosti upozorňujeme,
že obdobné problémy a to především
v otázce technického vybavení bude nutné
řešit rovněž na úrovni ústředního
pozemkového úřadu.
Ministerstvo zemědělství
kromě shora uvedeného vykonává vůči
okresním pozemkovým úřadům
rovněž funkci odvolacího orgánu, jak
je mu uloženo zákonem č. 284/1991 Sb. v platném
znění. Ze zákona o půdě Ministerstvu
zemědělství také vyplývá
povinnost rozhodnout o předběžné otázce
dle § 17 odst. 6 citovaného zákona v případech,
kdy vzniknou pochybnosti
zda majetek, na nějž byl vznesen nárok, spadá
do působnosti zákona. Pro urychlení řízení
na úrovni ústředního pozemkového
úřadu je rovněž vyvíjena snaha
pro posílení profesionální a technické
úrovně tohoto úřadu.
Navíc k již zmíněným
činnostem je ústřední pozemkový
úřad MZe rovněž metodickým a
konzultačním orgánem okresních pozemkových
úřadů. Koordinace práce mezi ministerstvem
a pozemkovými úřady je zajišťována
pravidelnými pracovními poradami s vedoucími
pozemkových úřadů k řešení
nejproblematičtějších
okruhů ze zákona jakož i praxe vyplývajících.
Neujasněné otázky jsou následně
ministerstvem řešeny a ve formě doporučených
postupů jsou zapracovány do Informace z porad zasílaných
pravidelně všem pozemkovým úřadům.
Ve směru k občanům
ústřední pozemkový úřad
kromě vyřizování všech písemných
dotazů a podnětů v oblasti restitucí
působí často rovněž jako poradenský
orgán a ve snaze napomoci oprávněným
osobám při řešení konkrétních
restitučních případů je nucen
často suplovat činnost spadající spíše
do oblasti soukromé právní praxe.
Pro řešení
náhrad ze zákona o půdě vyplývajících,
t.j. tak zvaných "nepřímých restitucí"
vyvíjí ústřední pozemkový
úřad aktivitu směrem ke spolupráci
a vzájemné koordinaci s Pozemkovým fondem.
Kromě těchto oblastí,
které je možné řídit a ovlivňovat
Ministerstvem zemědělství, je nezbytné
uvědomit si, že rychlost restitučního
procesu je rovněž limitována činností
krajských soudů a okresních soudů
při rozhodování o nárocích
domnělých oprávněných osob
(v případě nároků nedostatečně
doložených nabývacími listinami či
právními zápisy).
Z přiloženého
zápisu soukromě hospodařících
zemědělců je však zřejmé,
že v praxi nečiní vlastní restituční
proces takové problémy jako vydávání
náhrad a fyzické vydávání restituovaného
majetku oprávněným osobám ze strany
povinných osob. Zde je třeba rozlišit restituce,
t. j. obnovení vlastnictví jako právního
vztahu k nemovitostem, kde přímo figuruje pozemkový
úřad jako orgán o tomto stavu rozhodující
a povinná osoba je tím, kdo vydává
oprávněné
osobě nemovitosti jež dosud měla ve své
držbě a náhradami ze zákona vyplývajícími,
které přímo podmiňují funkčnost
restitucemi vydávaného majetku. Vydávání
náhrad se zjednodušeně nazývá
"nepřímými restitucemi ", až
tyto dva pojmy mají odlišný obsah, neboť
zde se nejedná o obnov dříve odňatého
vlastnického práva ke konkrétnímu
majetku, ale náhrady za majetek nevydávaný
popř. znehodnocený a rovněž o náhrady
za živý a mrtvý inventář. Tato
oblast nespadá do působnosti pozemkových
úřadů a potažmo ani Ministerstva
zemědělství. Režim náhrad je
přímo stanoven zákonem o půdě
a je pouze věcí dohody mezi oprávněnými
a povinnými osobami. Případnému obcházení
či neplnění zákona povinnými
osobami proto není možné ze strany okresních
pozemkových úřadů ani ze strany ústředního
pozemkového úřadu MZe zamezit.
Jedinými orgány,
které jsou vybaveny zákonnými prostředky
a nástroji k zamezení porušování
zákonů jsou soudy popř. sankční
komise zřízené na okresních úřadech.
Dále se jedná o
rozhodování územních odborů
MZe o určení povinné osoby k náhradě
živého, mrtvého inventáře a zásob
podle 9 zákona č. 243/1992 Sb., ve znění
zákona č. 41/1992 Sb. pro účely §
20 zákona o půdě Jedná se opět
o velice rozsáhlou agendu, přičemž opravné
prostředky proti těmto rozhodnutím - rozklady,
o kterých rozhoduji
na základě stanoviska rozkladové komise,
tvoří v rámci procesu přípravy
těchto rozhodnutí též rozsáhlou
agendu zajišťovanou MZe. Také v této rozhodovací
činnosti byla učiněna zásadní
opatření, jak při vlastních rozhodováních
územních odborů
MZe, tak při zajišťování rozhodnutí
o rozkladu. Vzhledem ke značnému množství
podaných opravných prostředků (rozkladů)
jsem rozhodl, že veškeré věci budou došetřovány
v rámci rozkladového řízení,
aniž by byla rušena rozhodnutí vydaná
ÚZ odbory MZe. Tím bylo
především zamezeno povinným osobám
podávat další opravný prostředek
a brzdit tak rozhodování. Územní odbory
MZe již rozhodl většinu došlých žádostí
o určení povinné osoby a v rámci činnosti,
rozkladové komise byla již vyřízena
víc jak polovina došlých rozkladů.
Tato agenda však dále bude pokračovat v závislosti
na činnosti pozemkových úřadů,
případně soudů při rozhodování
o vydání nemovitostí. Počet případů
však již značně poklesl a má stále
klesající úroveň.
K druhému dotazu:
Uplatňování
zákona č. 39/93 Sb. (sankční zákon)
přináší v praxi určité
problémy. Tato skutečnost vyplývá
především z dotazů okresních
úřadů jakožto správních
orgánů prvého stupně. Tyto dotazy
jsou zodpovídány a současně je prostřednictvím
územních odborů MZe jakožto orgánu
druhého stupně
vyvíjena metodická činnost.
Jak vyplývá z podkladů
dodaných okresními úřady, v ČR
bylo uloženo cca 250 pokut a přibližně
stejný počet kaucí. Na naše územní
odbory bylo postoupeno cca 460 odvolání proti rozhodnutím
okresních úřadů. Průběžně
jsou též vyřizovány stížnosti
občanů při aplikaci sankčního
zákona.
Co se týče třetího
dotazu, je shora zodpovězen
k dotazu č. 1, přičemž podotýkám,
že MZe vykonává nad rámec své
činnosti rozsáhlou právní pomoc na
úseku vyřizování dotazů občanů
(řádově 2 - 3 tis. dotazů ročně),
dále ústním zodpovídáním
dotazů odd. pro styk s veřejností, legislativně-právním
odborem a dalšími odbory MZe.
K čtvrtému dotazu:
Dotaz se zcela vymyká kompetenci
MZe, které nemá žádné pravomoci
vůči transformovaným družstvům
a vůči státním podnikům plní
pouze funkci zakladatele, v souladu se zákonem č.
111/90 Sb., o státním podniku. Mezi zákonem
svěřené pravomoci zakladatele náleží
pouze zakládat státní podnik, rozhodovat
o jeho rozdělení, sloučení a zrušení.
Zakladatel dále jmenuje a odvolává
ředitele podniku a polovinu členů dozorčí
rady.
Závazný postup pro
provádění inventur stanoví příslušný
právní předpis, t.j. zákon č.
563/1991 Sb. o účetnictví. Zákon o
půdě potom v ustanovení § 4a odst. 1
ukládá právnickým osobám, na
které přešlo vlastnické nebe užívací
právo k restituovanému majetku, poskytnout tomu,
kdo tvrdí, že je oprávněná osoba,
pomoc, zejména tím, že jí poskytují
výpisy z evidence a kopie listin, jakož i jiné
prostředky, které mohou přispět k
objasnění věci.
K pátému dotazu:
Nelze než připomenout,
že mezi zákonem svěřené kompetence
MZe nenáleží kontrolní činnost.
Odbor kontroly MZe vykonává svoji působnost
jen v rozsahu stanoveném kompetenčním zákonem
(zákon č. 69/93 Sb., vyhl. č. 119/1988 Sb.,
o hospodaření s národním majetkem
u rozpočtových a příspěvkových
organizací rezortu a v souladu s výše zmíněným
zákonem o státním podniku.
S pozdravem
Přílohy: dle textu
Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci,
Eva Matoušková, Alfred Frommer,
Pavel Hirš, Pavel Kulička
a Vítězslav
Valach
Na vědomí:
Vážený pan
PhDr. Milan Uhde