Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 29. prosince 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

obdržel jsem Váš podnět, týkající se současné situace v akciové společnosti AERO Holding.

Dovolte mi, abych Vás v úvodu informoval o některých skutečnostech, které provázely proces privatizace českého leteckého průmyslu reprezentovaného touto společností:

a) Akciová společnost AERO Praha (dále jen "holding") vznikla dne 1. 12. 1990 z bývalé VHJ AERO a k 1. 1. 1991 se přetransformovala na akciovou společnost holdingového typu. Vznikly ekonomicky a právně samostatné a suverénní podnikatelské subjekty a oddělil se holding od svých dceřiných společností.

Jedním z důsledků tohoto transformačního kroku je i to, že dnes není možné posuzovat podnik AERO. jako celek, ale je nutné rozlišovat ekonomickou pozici jednotlivých akciových společností. V rámci celého holdingu tak vedle sebe existují společnosti, které jsou i přes existující recesi a odbytové potíže v dobrém stavu (např. AERO Vodochody a.s., Letov Praha a.s, či Technometra Radotín, a.s.), a společnosti, které jsou ve stavu špatném (např. LET Kunovice a.s. či Moravan Otrokovice a.s.) či dokonce před likvidací (Čenkovské strojírny a.s., Technometra Semily a.s.).

Jiným důsledkem tohoto odstátnění je to, že stát nemůže intervenovat u jednotlivých dceřiných společností a zasahovat do jejich běžného hospodaření.

b) Samotný holding měl být původně privatizován usnesením vlády ČR č. 216 ze dne 25. 3. 1992, kdy byl schválen základní privatizační projekt. Předmětem privatizace byl veškerý akciový kapitál holdingu ve výši 7 862 900 tis. Kč. Rozdělení akcií bylo následující: 49 % bylo určeno pro první vlnu kuponové privatizace, 3 RIF, 48 bylo ponecháno ve FNM s následujícím určením - 4 % restituce, 24 % pro zahraničního partnera, 20 % kuponová privatizace ve druhé vlně.

V první vlně kuponové privatizace se prodaly akcie pouze v objemu cca 35 % základního jmění. Zbývajících cca 14 s zůstalo v držení FNM, který tak dnes drží cca 62 % akcií.

Hospodářská situace holdingu je velmi špatná, neboť na holdingu bylo ponecháno takové množství závazků, které není schopen splácet. Na straně aktiv rozvahy holdingu jsou akcie a některé nemovitosti dceřiných společností a pohledávky za těmito dceřinými společnostmi. Na straně pasiv jsou vysoké nesplacené bankovní úvěry s vysokými stále rostoucími úroky. Aktiva holdingu nejsou schopna v žádném případě generovat takové příjmy, aby bylo možné splácet jeho závazky.,

Na popud Investiční banky a.s. coby největšího věřitele holdingu zpracovalo v polovině roku 1993 Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "MPO") projekt restrukturalizace holdingu. Tento projekt byl projednán v poradě ministrů a dne 30. 6. 1993 bylo k této problematice přijato Usnesení vlády ČR.

Projekt předpokládal dosažení následujících cílů:

- částečné oddlužení holdingu bude provedeno kapitalizací 500 mil. Kč úvěru Investiční banky (IB měla za tuto kapitalizaci získat 30 akcií),

- Investiční banka a.s. bude na základě zmocnění FNM ČR a v součinnosti s MPO ČR vykonávat akcionářská práva a provede věcnou restrukturalizaci spočívající zejména v:

* zachování a konsolidaci dceřiných společností podílejících se na speciální letecké výrobě,

* vytvoření společných podniků u těch společností, kde je zájem zahraničního partnera a kde to může přispět k vyřešení problémů dané a.s.,

* prodej těch společností a majetku, který přímo nesouvisí se speciální leteckou výrobou (např. Motorlet a.s.) s tím, že získané prostředky budou použity na uhrazení závazků holdingu.

c) Po podrobnější analýze situace holdingu upozornilo Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci (dále jen "MSNMP") na to, že při navržené výši kapitalizace pohledávek holdingu nemusí stačit výnosy ze zamýšlených prodejů majetku holdingu ke krytí jeho závazků. Výsledkem dalšího jednání bylo další upřesnění projektu restrukturalizace:

- bylo stanoveno časové omezení pro realizaci celého projektu,

- byla dohodnuta restrukturalizace úvěrů holdingu,

- byla přijata dohoda o kapitalizaci budoucích úroků,

- byla navržena participace FNM při řešení problémů holdingu AERO.

d) Tento projekt restrukturalizace byl projednán a schválen na valné hromadě holdingu dne 6. 9. 1993 a v souladu s předpokládaným rozdělením akcií byly zvoleny i nové orgány společnosti. Ve čtyřčlenném představenstvu jsou dva zástupci Investiční banky, jeden zástupce MPO ČR a jeden zástupce investorů z první vlny kuponové privatizace. Obdobné složení má dozorčí rada holdingu a stejným způsobem se postupně rekonstruují orgány dceřiných společností.

Nové představenstvo provedlo analýzu dosavadního hospodaření a všech ekonomických a právních závazků holdingu. Byl proveden podrobný rozbor situace všech dceřiných společností, jejich úvěrového zatížení a perspektivnosti výrobních a odbytových programů.

Zintenzivnila se jednání o vstupu zahraničního partnera do a.s. LET Kunovice.

Byla vyhlášena veřejná soutěž na Motorlet Praha a.s. a Moravan a.s.

Bylo provedeno vyhodnocení hospodářské situace podniků Čenkovské strojírny a.s., Technometra Semily a.s. a MESIT a.s. a bylo dohodnuto, že tyto podniky budou dány do konkursu, neboť nejsou při daném výrobním programu životaschopné.

Byly učiněny kroky ke konsolidaci zbylé nosné části holdingu - AERO Vodochody a.s., Technometra Radotín a.s., Letov Praha a.s. a VZLU a.s.

e) Zatím nedošlo ke kapitalizaci ve prospěch Investiční banky. Důvody jsou dvojí. Technickou, nicméně překonatelnou překážkou jsou právní souvislosti "kapitalizace úvěru". Vážnějším důvodem, proč ke kapitalizaci nedošlo, je to, že po podrobnější analýze došla Investiční banka k závěru, že holding je v horším stavu než bylo do té doby patrné. Proto od svého návrhu na "investici" 500 mil. Kč odstoupila.

f) V současné době pracuje MPO, MSNMP, FNM a IB na novém řešení, jehož výsledkem bude alespoň částečné uspokojení pohledávek věřitelů holdingu při zachování výroby v nosných životaschopných dceřiných společnostech. Tímto řešením zřejmě bude konkursní řízení a nucené vyrovnání holdingu, neboť zahájení konkursního řízení je jediný způsob jak zastavit nárůst úroků a tím i zadlužení holdingu. Zároveň jde o jediný způsob, který umožní věřitelům vypořádat nedobytné pohledávky za holdingem.

Z důležitých skutečností zbývá uvést, proč se bývalý státní podnik AERO octl v tak tíživé situaci. Protože již tato otázka je první otázkou položenou ve Vaší interpelaci, dovolte mi, abych přistoupil k odpovědím na jednotlivé položené otázky.

1. Jak je možné, že relativně dobře prosperující podniky českého leteckého průmyslu, i přesto, že měly doložitelně zajištěn odbyt pro své výrobky, se během několika let ocitly na pokraji hospodářského krachu?

Vláda si rozhodně neidealizuje činnost vedení podniku, ale ani při nejvyšší míře kritičnosti nelze svalovat vinu za současný stav leteckého průmyslu na "trestuhodné hospodaření akciové společnosti", činnost představenstva či dokonce "úmyslný útlum výroby". Ekonomickou situaci holdingu AERO je totiž nutné vidět jednak v kontextu celosvětové hluboké recese leteckého průmyslu, jednak v kontextu ekonomických a geopolitických změn ve střední a východní Evropě, zejména v kontextu s rozpadem východních trhů.

Odbyt produkce českého leteckého průmyslu byl dlouhodobě orientován na země bývalé Varšavské smlouvy, obvykle až 90 produkce bylo vyváženo do bývalého SSSR. Nevýznamná část produkce byla dodávána na základě vládních úvěrů do zemí třetího světa.

Po rozpadu východních trhů zejména v důsledku nesolventnosti odběratelů došlo k radikálnímu propadu odbytu, například v roce 1991 bylo prodáno jen 8 a v roce 1992 jen 20 letounů L 410 oproti dřívějším dodávkám a.s. LET Kunovice min. 75 letounů ročně.

Pro současné zadlužení byla rozhodující zakázka 40 letounů z LET Kunovice pro SSSR. Tehdejší AERO potřebovalo na splnění zakázky značné finanční prostředky na nákup materiálu. Banky požadovaly záruky a vedení holdingu dalo do zástavy pozemky nejen Letu Kunovice, ale i ostatních dceřiných společností. Odběratel po dodání prvních kusů nezaplatil a pro naprostou platební neschopnost nebyly dodány ani další letouny.

Jejich odbyt dodnes není zajištěn, neboť jde o malé dopravní letouny s certifikací platnou pouze na východních trzích. Tak dochází k situaci, kdy nesplácené narůstající závazky likvidují realizační schopnost podniku a neumožňují získat financování pro nové zakázky. Tyto důsledky se nejvíce projevily u rozhodujících společností civilní letecké výroby LET Kunovice a. s. "Motorlet Praha a. s. a u vlastního holdingu, který zajišťoval původní financování zejména pro LET Kunovice.

Zájem o dodávky letecké techniky zejména do zemí SNS přitom stále existuje. Není však podložen schopností uhradit případné dodávky, a to ani formou barterových obchodů.

Změna orientace odbytu v leteckém průmyslu je časově i technicky velmi náročná a vyžaduje značné finanční náklady na získání certifikací. Letouny splňovaly certifikační podmínky totiž právě jenom pro východní teritorium. Změna orientace na západní trhy neznamená jen změnu odbytové strategie a proražení na trzích, kde dosud nebyly výrobky českého leteckého průmyslu umístěny, ale i úplnou inovaci výrobků - inovaci navigačních systémů a ostatních komponentů, které dosud neodpovídaly u českých letounů západním standardům.

Tento proces se podařilo zvládnout v oblasti výroby cvičných proudových letounů, kdy finalista AERO Vodochody je i v současné době největším světovým dodavatelem této techniky. Ostatní společnosti se s konve rzí dosud nevypořádaly a je spornou otázkou, zda jim jakákoliv podpora státu dokáže zajistit to nejdůležitější pro jejich ekonomickou budoucnost - odbyt.

2. Nakolik pravděpodobná jsou podezření představitelů Sdružení pro letecky průmysl, že likvidace českých podniků byla v zájmu zahraničních firem, které zde operují, a že vedoucí představitelé AERO Holding, a.s. byli za postup vedoucí k likvidaci našeho leteckého průmyslu těmito firmami honorováni?

Vláda nemá žádné informace, které by naznačovaly spojení některých manažerů holdingu či dceřiných společností se zahraničními konkurenčními firmami, ani informace, které by mohly vést k obvinění, že vedení vedlo některé společnosti k likvidaci zcela úmyslně. Pravděpodobnější je, že co nezpůsobily přímo objektivní příčiny popsané v odpovědi na první otázku, tomu napomohla neschopnost vedení příslušných společností provést rychlou a razantní konverzi výroby a najít náhradní výrobní program..

Pokud nemá konkrétní a doložitelné informace ani Sdružení pro letecký průmysl, mělo by se podobných un fair obvinění zdržet. Pokud konkrétní informace má, pak by bylo namístě se obrátit na orgány činné v trestním řízení.

3. Jak je možné, že AERO Holding, a.s. vypisuje veřejné výběrové řízení za takových podmínek, které vyplývají z veřejného oznámení v Hospodářských novinách?

Holding je jediným a svrchovaným vlastníkem akcií těchto dceřiných společností, proto má plné právo k tomu, aby veřejné výběrové řízení na prodej těchto akcií vyhlásil. Omezení při prodeji majetku mohou vedení holdingu stanovit jeho akcionáři, tj. DIKové, IPF a FNM. V tomto případě prodává holding akcie své dceřiné společnosti v souladu s usnesením valné hromady i v souladu s projektem restrukturalizace projednaným ve vládě. O konkrétních podmínkách tohoto řízení se ve vládě nejednalo, jde o kompetenci holdingu a jeho akcionářů.

4. Proč je vůbec vypisováno výběrové řízení na pouze majoritní podíl na a.s. Motorlet, když již téměř půl roku probíhají jednání o odkoupení 100 % akcií této firmy českým zájemcem který navíc už konkurzní řízení na právo takovéhoto odkoupení vyhrál, a to za podmínek pro česky stát zcela jistě podstatně výhodnějších?

Podle informací, které o dosavadním jednání o prodeji Motorletu mám, nebylo nikdy vyhlášeno veřejné konkurzní ani jiné řízení. K vypsání výběrového řízení bylo přistoupeno po řadě jednání s více potencionálními zájemci. Rozhodnutí uspořádat veřejné výběrové řízení bylo motivováno snahou urychlit řešení dané situace a sjednotit zadání a kriteria, podle nichž jsou posuzováni jednotliví zájemci.

5. Jak je možné zabránit tomu /je-li to vůbec v zájmu české vlády/, aby skupina "takypodnikatelů" z představenstva AERO Holding, a.s., dle mého zcela podloudným způsobem, parazitovala na managementech dceřinných společností, které přivedla ke krachu?

Členové představenstva holdingu byli vyměněni a jmenováni zhruba před dvěmi měsíci. Jde o dva zástupce Investiční banky, zástupce MPO a o jednoho z představitelů dceřiných společností. Nedomnívám se, že tito lidé parazitují na krachu dceřiných společností. Odpovídají se těm, kteří je do představenstva jmenovali a ti nemají na krachu dceřiných společností žádný zájem. Naopak byli jmenováni proto, aby realizovali ozdravný program.

Holding a jednotlivé dceřiné společnosti mají oddělené hospodaření a ekonomickou a právní samostatnost. Jediné nástroje, které by mohl holding vůči dceřiným společnostem použít, jsou

- pronájmy některých jejich nemovitostí, které zůstali holdingu,

- dividendová politika uplatňovaná z titulu akcionáře,

- přerozdělování finančních zdrojů mezi jednotlivými dceřinými společnostmi,

- jmenování a odvolávání orgánů dceřiných společností.

V praxi může AERO holding použít pouze jmenování a odvolávání orgánů dceřiných společností. Zisk dceřiné společnosti nevykazují, takže přerozdělování zisku nepřichází do úvahy. Finanční nástroje jsou blokovány tím, že veškeré zdroje holding použil na úvěrování dceřiných společností (2,024 mld Kč pohledávek vůči dceřiným společnostem), které však své závazky vůči holdingu neplatí. V holdingu tak nedochází k žádným finančním tokům, které by bylo možné usměrňovat a tak využívat či "zneužívat". V praxi tak došlo k opačnému "parazitizmu". Holding se zadlužil, aby pomohl svým dceřiným společnostem, ty však neplatí, a holding teď není schopen dostát svým závazkům. Nikoliv holding své dceřiné společnosti, ale naopak neplatící dceřiné společnosti přivedly do obtížné situace svůj holding.

6. Je vůbec možné aby pronájem pozemků, které dnešním dceřiným společnostem původně patřily, ovládala tato skupina lidí tak masivní součást českého průmyslu?

Ponechání pozemků na holdingu nebylo samoúčelné a rozhodně nešlo ani o záměr "ovládat" dceřiné společnosti. Bylo to výsledkem skutečnosti, že k řadě pozemků se vázalo zástavní právo související s úvěry holdingu. Aby nebylo nutné dceřiné společnosti zatížit těmito úvěry, musely se ponechat pozemky spolu s úvěry na holdingu. Pokud budou úvěry splaceny a pozemky vyvázány ze zástavy, dojde k jejich vložení do majetku dcer a holding za ně získá nové akcie. Dojde tak k jejich kapitalizaci.

Za nájmy všeho nemovitého majetku v drženi holdingu (2,526 mld Kč) je kalkulována částka 20 mil Kč ročně. Z těchto účtovaných 20 mil Kč bylo skutečně zaplaceno 1,363 mil Kč. To přesvědčivě dokumentuje, že nájmy rozhodně nemohou být nástrojem ovládání "masivní část i českého průmyslu". Legálním nástrojem ovládání by měla být sama funkce holdingu, ale jak již bylo výše dokumentováno, slabým místem AERO holdingu je spíše to, že svých možností dosud příliš nevyužíval, než to, že by jich zneužíval.

7. Co udělá vláda, aby připravovány postup odprodeje dalších dceřinných společností AERO Holding a.s. nebyl stejně skandální jako pokus o prodej "majoritního podílu a.s. Motorlet"?

Stejně jako výběrové řízení spadají i další prodeje do kompetence orgánů AERO holdingu. Vláda v nich nemá přímou kompetenci. Nicméně zástupce státu v těchto orgánech má uloženo vyhodnotit průběh výběrového řízení na Motorlet Praha a.s. Pokud zjistí jakoukoliv podmínku, která negativně ovlivnila výsledek řízení, informuje ministra průmyslu a obchodu a předsedu FNM a doporučí, jak se podobným situacím v obdobných případech vyhnout.

8. Co udělá česká vláda pro to, aby výrobků českého leteckého průmyslu, tedy výrobky ještě nedávno světoznámých značek, nesly i do budoucna značku Czech made?

S iluzí, že Česká republika může mít a může z peněz daňových poplatníků podporovat rozsáhlý letecký průmysl, je nutné se rozloučit. Další úspěšná existence leteckého průmyslu v České republice je jednoznačně podmíněna jeho schopností integrovat se do mezinárodních výrobních struktur a schopností prosadit svou produkci v mezinárodní konkurenci.

Dosavadní aktivita vlády i jednotlivých ministerstev v kauze "AERO" nicméně jasně dokládají, že vláda cítí problém AERO Holding a.s. jako problém zasluhující pozornosti a že sama hledá způsob, jak leteckému průmyslu pomoci.

Jsou připravena některá opatření pro vybrané životaschopné dceřiné společnosti, jako např. zvýhodněný úvěr na profinancování tzv. "nigerijského kontraktu" prostřednictvím Konsolidační banky a s podporou FNM.

Holding zřejmě bude muset projít konkursním řízením a nuceným vyrovnáním. MPO a MSNMP nyní připravují s jeho věřiteli takové vyrovnání, aby při něm byly co nejméně poškozeny dceřiné společnosti, aby byly alespoň částečně vypořádáni všichni věřitelé a aby pokud možno zůstal zachován určitý podíl státu na části výrobní základny leteckého průmyslu - na společnostech, jejichž finalistou je AERO Vodochody a.s.

Podle charakteru problémů, které se ještě v souvislosti s AERO holdingem objeví, bude vláda zvažovati další opatření, nemůže však jít o pomoc, která by byla nekonzistentní s dosavadní vládní politikou oddělit stát co nejvíce od řešení podnikatelských problémů podniků a od přijímání podnikatelských rozhodnutí.

Vážený pane poslanče,

předpokládám, že jsem touto zevrubnou informací dostatečně zodpověděl všechny Vaše dotazy.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Michal Kraus

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha