Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období

761 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslankyně Evy Fischerové

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci tíživé situace osamělých matek, které pobírají výživné prostřednictvím srážek ze mzdy

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslankyně Evy Fischerové dopisem ze dne 29. prosince 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslankyně Evy Fischerové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 6. ledna 1994

Milan Uhde v. r.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky


 V Praze dne 29. prosince 1993
 Čj. 35810/93-OVA


Vážená paní poslankyně,

obrátila jste se na mne s interpelací ve věci tíživé situace osamělých matek, které pobírají výživné prostřednictvím srážek ze mzdy. Dovolte mi, abych Vám k této citlivé otázce sdělil několik vysvětlujících informací.

Jak jistě dobře víte, v současné době probíhá rozsáhlá transformace celého systému sociálního zabezpečení, jsou budovány tři základní pilíře tohoto nového systému sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. K základní filosofii těchto jednotlivých oblastí budete mít možnost se v nejbližší době přímo vyjádřit, návrhy zásad příslušných zákonů budou předloženy k projednání Poslanecké sněmovně ještě koncem tohoto, resp. na počátku příštího roku.

Podle programového prohlášení vlády, z něhož jednotlivé systémy vycházejí, se předpokládá, že stát vytvoří podmínky k tomu, aby co nejširší okruh sociálních potřeb občanů a rodin mohl být zabezpečen vlastními silami, především příjmem a z něho konstituovaným pojištěním. Stát přitom bude zasahovat pouze tam, kde ze subjektivních či objektivních důvodů občan nebo rodina nestačí zabezpečovat vlastními silami svoje potřeby na společensky přijatelné úrovni a tam, kde má stát zájem člověka a rodinu stimulovat, podpořit, popř. chránit.

Jsem přesvědčen, že dosavadní přístup vlády v tomto směru plně odpovídá těmto záměrům. Dovolte mi v tomto směru připomenout zejména zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti, podle něhož byl příspěvek vyplacen na děti žijící v neúplných domácnostech s příjmem nepřevyšujícím dvojnásobek životního minima rodiny na rozdíl od dětí žijících v úplných domácnostech, na něž byl tento příplatek vyplacen pouze v případě, že příjem těchto rodin nebyl vyšší než 1,25 násobek životního minima rodiny. Zároveň bych Vás chtěl upozornit, že již současný právní řád umožňuje řešit tíživou sociální situaci rodin s dětmi podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, v platném znění, lze poskytnout nezaopatřeným dětem, které jsou považovány za sociálně potřebné a k nimž povinná os oba neplní vyživovací povinnost, příspěvek na výživu, a to ve výši soudem stanoveného výživného, nejvýše však ve výš i rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem. Navíc podle § 23 odst. 2 vyhlášky č. 182/1991 Sb. lze na úhradu jednorázových mimořádných výdajů rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem poskytnout jednorázové peněžité nebo věcné dávky až do výše 10 000 Kč, a to bez ohledu na jejich sociální potřebnost.

Vedle těchto skutečností se podle návrhu zásad zákona o státní sociální podpoře předpokládá při výpočtu tzv. sociálního příplatku (který by měl nahradit stávající státní vyrovnávací příspěvek poskytovaný na nezaopatřené děti) respektovat řadu obtížných sociálních situací, jimiž rodina v průběhu svého životního cyklu prochází, např. studium dítěte, nepříznivý zdravotní stav dítěte nebo některého z rodičů a mimo jiné i skutečnost, že dítě žije v neúplné rodině. O rozsahu této formy podpory budou vedeny v příštím roce jak ve vládě, tak i v Poslanecké sněmovně Parlamentu diskuse s cílem dosáhnout shody při řešení této citlivé sociální otázky. Je totiž přitom nutno mít na zřeteli, že při realizaci jednotlivých opatření v oblasti sociální politiky je potřeba posilovat úlohu člověka při řešení jednotlivých sociálních situací, v nichž se nachází. Rodina by měla představovat základní ekonomickou jednotku, v jejímž rámci člověk tento svůj úkol naplňuje. Znovu opakuji, že úkolem státu je pouze vytvořit podmínky k tomu, aby co nejširší okruh sociálních potřeb občanů a jejich rodin mohl být zabezpečen jejich vlastními silami, především jejich pracovním příjmem.

Považuji za nezbytné, aby v příštím roce, který byl Organizací spojených národů vyhlášen Mezinárodním rokem rodiny, byly výrazně zintenzivněny práce na přípravě novelizace zákona o rodině, základního právního předpisu, kodifikujícího jednotlivé oblasti rodinného práva. Předpokládám, že v tomto směru budou řešeny i všechny otázky, o nichž se ve své interpelaci zmiňujete, a to zejména ve vztahu k otázkám vymáhání výživného a k sankčním opatřením za neplnění povinností vyplývajících z § 294 a 295 občanského soudního řádu.

Vzájemná spolupráce finančních a živnostenských úřadů, orgánů policie, úřadů práce, bank, referátů sociálních věcí okresních úřadů a zdravotních pojišťoven představuje jednu z nejfrekventovanějších otázek při posuzování příslušných právních předpisů. V tomto směru je potřeba respektovat jak příslušná ustanovení zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, tak i potřebu zjištění objektivních údajů pro poskytnutí optimální formy pomoci. Předpokládám, že určitá forma spolupráce těchto orgánů bude navržena v zásadách zákona o sociální pomoci a těchto ustanovení bude moci být následně využito i při aplikaci některých dalších právních norem.

Věřím, vážená paní poslankyně, že tato informace Vám přispěje k objasnění některých záměrů vlády na řešení tíživé sociální situace osamělých matek.

S pozdravem


 
Václav Klaus


Vážená paní

Eva Fischerová

poslankyně Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha












Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP