Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď
na interpelaci poslankyně Evy Fischerové dopisem
ze dne 29. prosince 1993.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslankyně
Evy Fischerové. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády České republiky
V Praze dne 29. prosince 1993 | |
Čj. 35810/93-OVA |
Vážená paní poslankyně,
obrátila jste se na mne s interpelací ve věci
tíživé situace osamělých matek,
které pobírají výživné
prostřednictvím srážek ze mzdy. Dovolte
mi, abych Vám k této citlivé otázce
sdělil několik vysvětlujících
informací.
Jak jistě dobře víte, v současné
době probíhá rozsáhlá transformace
celého systému sociálního zabezpečení,
jsou budovány tři základní pilíře
tohoto nového systému sociální pojištění,
státní sociální podpora a sociální
pomoc. K základní filosofii těchto jednotlivých
oblastí budete mít možnost se v nejbližší
době přímo vyjádřit, návrhy
zásad příslušných zákonů
budou předloženy k projednání Poslanecké
sněmovně ještě koncem tohoto, resp.
na počátku příštího roku.
Podle programového prohlášení vlády,
z něhož jednotlivé systémy vycházejí,
se předpokládá, že stát vytvoří
podmínky k tomu, aby co nejširší okruh
sociálních potřeb občanů a
rodin mohl být zabezpečen vlastními silami,
především příjmem a z něho
konstituovaným pojištěním. Stát
přitom bude zasahovat pouze tam, kde ze subjektivních
či objektivních důvodů občan
nebo rodina nestačí zabezpečovat vlastními
silami svoje potřeby na společensky přijatelné
úrovni a tam, kde má stát zájem člověka
a rodinu stimulovat, podpořit, popř. chránit.
Jsem přesvědčen, že dosavadní
přístup vlády v tomto směru plně
odpovídá těmto záměrům.
Dovolte mi v tomto směru připomenout zejména
zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém
přídavku na nezaopatřené děti,
podle něhož byl příspěvek vyplacen
na děti žijící v neúplných
domácnostech s příjmem nepřevyšujícím
dvojnásobek životního minima rodiny na rozdíl
od dětí žijících v úplných
domácnostech, na něž byl tento příplatek
vyplacen pouze v případě, že příjem
těchto rodin nebyl vyšší než 1,25
násobek životního minima rodiny. Zároveň
bych Vás chtěl upozornit, že již současný
právní řád umožňuje řešit
tíživou sociální situaci rodin s dětmi
podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální
potřebnosti, v platném znění, lze
poskytnout nezaopatřeným dětem, které
jsou považovány za sociálně potřebné
a k nimž povinná os oba neplní vyživovací
povinnost, příspěvek na výživu,
a to ve výši soudem stanoveného výživného,
nejvýše však ve výš i rozdílu
mezi příjmem dítěte a jeho životním
minimem. Navíc podle § 23 odst. 2 vyhlášky
č. 182/1991 Sb. lze na úhradu jednorázových
mimořádných výdajů rodičům
nezaopatřených dětí, těhotným
ženám a nezaopatřeným dětem poskytnout
jednorázové peněžité nebo věcné
dávky až do výše 10 000 Kč, a to
bez ohledu na jejich sociální potřebnost.
Vedle těchto skutečností se podle návrhu
zásad zákona o státní sociální
podpoře předpokládá při výpočtu
tzv. sociálního příplatku (který
by měl nahradit stávající státní
vyrovnávací příspěvek poskytovaný
na nezaopatřené děti) respektovat řadu
obtížných sociálních situací,
jimiž rodina v průběhu svého životního
cyklu prochází, např. studium dítěte,
nepříznivý zdravotní stav dítěte
nebo některého z rodičů a mimo jiné
i skutečnost, že dítě žije v neúplné
rodině. O rozsahu této formy podpory budou vedeny
v příštím roce jak ve vládě,
tak i v Poslanecké sněmovně Parlamentu diskuse
s cílem dosáhnout shody při řešení
této citlivé sociální otázky.
Je totiž přitom nutno mít na zřeteli,
že při realizaci jednotlivých opatření
v oblasti sociální politiky je potřeba posilovat
úlohu člověka při řešení
jednotlivých sociálních situací, v
nichž se nachází. Rodina by měla představovat
základní ekonomickou jednotku, v jejímž
rámci člověk tento svůj úkol
naplňuje. Znovu opakuji, že úkolem státu
je pouze vytvořit podmínky k tomu, aby co nejširší
okruh sociálních potřeb občanů
a jejich rodin mohl být zabezpečen jejich vlastními
silami, především jejich pracovním příjmem.
Považuji za nezbytné, aby v příštím
roce, který byl Organizací spojených národů
vyhlášen Mezinárodním rokem rodiny,
byly výrazně zintenzivněny práce na
přípravě novelizace zákona o rodině,
základního právního předpisu,
kodifikujícího jednotlivé oblasti rodinného
práva. Předpokládám, že v tomto
směru budou řešeny i všechny otázky,
o nichž se ve své interpelaci zmiňujete, a
to zejména ve vztahu k otázkám vymáhání
výživného a k sankčním opatřením
za neplnění povinností vyplývajících
z § 294 a 295 občanského soudního řádu.
Vzájemná spolupráce finančních
a živnostenských úřadů, orgánů
policie, úřadů práce, bank, referátů
sociálních věcí okresních úřadů
a zdravotních pojišťoven představuje jednu
z nejfrekventovanějších otázek při
posuzování příslušných
právních předpisů. V tomto směru
je potřeba respektovat jak příslušná
ustanovení zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně
osobních údajů v informačních
systémech, tak i potřebu zjištění
objektivních údajů pro poskytnutí
optimální formy pomoci. Předpokládám,
že určitá forma spolupráce těchto
orgánů bude navržena v zásadách
zákona o sociální pomoci a těchto
ustanovení bude moci být následně
využito i při aplikaci některých dalších
právních norem.
Věřím, vážená paní
poslankyně, že tato informace Vám přispěje
k objasnění některých záměrů
vlády na řešení tíživé
sociální situace osamělých matek.
S pozdravem
Vážená paní
Eva Fischerová
poslankyně Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky