Parament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období

854 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Zdeňka Vorlíčka

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci aktivit rakouských oficiálních představitelů proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka dopisem ze dne 28. března 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 6. dubna 1994

Milan Uhde v. r.

Příloha



 V Praze dne 28. března 1994

Čj. 22381/94-OVA


Vážený pane poslanče,

ve své interpelaci týkající se, aktivit rakouských oficiálních představitelů, namířených proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín (tisk 854), požadujete na vládě přijetí důrazných diplomatických opatření, která, by dalším takovýmto vystoupením napříště zamezila.

Z obsahu Vaší interpelace je zřejmé, že jste s touto problematikou dobře obeznámen a pozorně sledujete reakce rakouské strany na vývoj české jaderné energetiky.

Zájem rakouské veřejnosti i oficiálních představitelů o budováni a provoz jaderných elektráren v sousedních zemích, a tedy i u nás,je vzhledem k geografické poloze Rakouska pochopitelný. Je známo, že rakouská spolková, vláda ve své politice zásadně odmítá využívání atomu jako zdroje energie a také rakouská veřejnost reaguje na problematiku životního prostředí velice citlivě. S ohledem na tento postoj je proto třeba počítat s tím, že Rakousko bude v rámci své oficiální politiky zaměřené na vytvoření bezatomové střední Evropy využívat tuto problematiku negociačně vždy, kdykoli to bude považovat pro sebe za výhodné.

Provozování zařízení využívajících jaderné energie v České republice je v mezinárodních bilaterálních vztazích sice záležitostí citlivou, avšak nikoliv takovou, že by mohla negativně ovlivnit celkový pozitivní rozvoj vzájemných sousedských vztahů obou zemí. Není totiž v oboustranném zájmu, aby tato otázka sloužila pouze k jednostranné profilaci rakouských politiků na všech úrovních "na úkor" České republiky. V souladu s programovým prohlášením vlády je a bude prioritou vlády rozvoj vzájemně výhodné spolupráce s našimi bezprostředními sousedy. Ve své zahraniční politice však důsledně obhajuje a prosazuje zájmy České republiky.

Zásadní skutečností je, že rakouská spolková vláda byla ze strany České republiky o záměrech, jakož i o celkovém projektu výstavby jaderné elektrárny Temelín obsáhlým způsobem a v dostatečném předstihu informována. Vztahy mezi oběma zeměmi závazně upravují stále platná ustanovení dohody ze dne 25. 10. 1989, podepsané mezi vládou Československa a Rakouska, o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením. Gestorem realizace této dohody v ČR je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. V souladu se zněním dohody se každoročně setkávají experti obou stran a rakouská strana je informována o všech záměrech využívání atomové energie a provozu zařízení, včetně předpokládaných investičních záměrů v ČR. Rakouské straně jsou pravidelně nebo na její požádání poskytovány všechny hodnoty naměřené v souvislosti s provozem jaderných zařízení.

Kromě zmíněné dohody je ČR v oblasti provozování atomových zařízení vázána řadou mezinárodních multilaterálních úmluv, především prostřednictvím členství v MAAE - o včasném oznamování nehod atomových zařízení, o poskytování pomoci v případě havárie, o nešířeni jaderných zbraní. Žádná z těchto úmluv však neukládá účast jiných právních subjektů na jakémkoli řízení souvisejícím s provozem jaderného zařízení jako podmínky k případné realizaci projektu.

Vláda na svém zasedání dne 30. 3. 1993 projednala základní orientaci energetické politiky ČR a vyslovila souhlas s pokračováním prací na dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Vycházela z prognózy poptávky po elektřině, prokázané nutnosti zajištění nového zdroje energie a vytvoření podmínek plné propojitelnosti elektrizační soustavy ČR k evropské síti UCPTE.

Vážený pane poslanče, vládě jsou postoje rakouské spolkové vlády i rakouské veřejnosti k energetické politice ČR známy. l podkladových materiál%, které má vláda při svém rozhodování k dispozici, je zřejmé, a dokazuje to i obsah

Vaší interpelace, že požadavky, s nimiž rakouská strana na různých úrovních vystupuje, jsou pro Českou republiku neakceptovatelné. Vláda přistupuje k této problematice s maximální odpovědností a v duchu uzavřených mezinárodních dohod. S důvody svého postupu, podloženými kvalifikovanými argumenty, rakouskou stranu průběžně seznamuje. V reakcích rakouské strany není třeba spatřovat ohrožení nebo narušení suverenity České republiky a nemělo by to pro nás být důvodem k přijetí nějakých důrazných kroků v diplomatické oblasti, které by ve svém důsledku mohly vést k narušení vztahů s tímto naším sousedem. O tom, že takovýto politický postoj české vlády je správný a z mezinárodního hlediska úspěšný, ostatně svědčí i výsledek projednávání této záležitosti v Kongresu USA a převzetí finančních garancí za dokončeni jaderné elektrárny Temelín EXIM - Bankou. l různých dílčích výstřelků v podobě populistických výroků rakouských politiků, pronesených mimo jiné v rámci předvolební kampaně, není třeba vyvozovat zásadní závěry. Také Vámi uváděné informace např. o obsahu dopisu rakouského kancléře F. Vranitzkého jsou pouze vytrženými pasážemi agenturních zpráv, které nelze jednoznačně objektivně hodnotit a pokládat je za jednoznačně pravdivé a důvěryhodné. Proto se vláda nedomnívá, že je třeba zásadním způsobem přehodnotit její koncepci energetické, resp. zahraniční politiky ve vztahu k rakouské straně.

S pozdravem

Vážený pan

Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc.

poslanec Parlamentu ČR

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP