o přírodních léčivých
zdrojích, zdrojích přírodních
minerálních stolních vod a lázeňských
místech
Zásada č. 1
Účelem tohoto zákona je stanovit podmínky
pro vyhlašování, využívání,
ochranu a další rozvoj přírodních
léčivých zdrojů, zdrojů přírodních
minerálních stolních vod a lázeňských
míst.
Odůvodnění:
Zásada vymezuje předmět právní
úpravy, jejímž cílem je vytvořit
právní předpoklady zejména pro zabezpečení
účinné ochrany a racionálního
využívání přírodních
léčivých zdrojů, zdrojů přírodních
minerálních stolních vod a lázeňských
míst.
Zásada č. 2
1. K přírodnímu léčivému
zdroji a zdroji přírodní minerální
stolní vody nelze získat vlastnické právo;
přírodní léčivý zdroj
a zdroj přírodní minerální
stolní vody není součásti pozemku.
2. Produkt přírodního léčivého
zdroje a zdroje přírodní minerální
stolní vody je ve vlastnictví právnické
nebo fyzické osoby, které bylo uděleno povolení
k využívání přírodního
léčivého zdroje nebo zdroje přírodní
minerální stolní vody podle tohoto zákona.
Odůvodnění: Zásada opouští
stávající právní stav, kdy
přírodní léčivé zdroje
a zdroje přírodních minerálních
stolních vod jsou podle § 4i zákona č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů, ve vlastnictví
státu. Návrh respektuje zvláštní
charakter těchto zdrojů a nadále je nepovažuje
za věci, které jsou způsobilé být
předmětem vlastnictví. Zdroje nejsou považovány
za součást pozemků, na jejichž povrchu
nebo pod jejichž povrchem se nacházejí, a součásti
vlastnického práva k těmto pozemkům
není oprávnění zdroje využívat
a nakládat s jejich produkty. Vlastnictví produktu
zdroje nabývá právnická nebo fyzická
osoba, která produkt vytěžila na základě
povolení vydaného padle tohoto zákona.
Zásada č. 3
1. Za přírodní léčivý zdroj lze vyhlásit zdroj přirozeně se vyskytující vody a plynu a ložisko přirozeně se vyskytujícího peloidu (rašeliny, slatiny, bahna), pokud
a) mají výzkumem prokázané léčivé účinky na lidské zdraví,
b) lze je použít k léčebným účelům v přirozeném stavu nebo po takové úpravě, která nenaruší jejich léčivé účinky a
c) jsou zdravotně nezávadné.
2. Za vody podle předchozího odstavce se považují podzemní vody, které se liší od jiných vod
a) obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 1 g v 1 1 vody,
b) obsahem rozpuštěných plynů, např. oxidu uhličitého (více než 1 g v 1 1 vody), sirovodiku (více než 1 mg v 1 1 vody),
c) zvýšeným obsahem jiných součástí, například železa, manganu, fluoru a některých stopových prvků,
d) přirozenou teplotou vyšší než 200° C nebo
e) zvýšenou radioaktivitou.
Odůvodnění: Zásada stanoví
kritéria, která musí splňovat podzemní
vody, plyny a peloidy, aby jejich zdroje mohly být vyhlášeny
za přírodní léčivé zdroje.
Od jiných přírodních produktů
je odlišuje jejích chemické složeni a
fyzikální vlastnost i, na jejichž základě
mají prokazatelně léčivé účinky
na lidský organismus.
Zásada č. 4
1. Za zdroj přírodní minerální stolní vody lze vyhlásit zdroj přirozeně se vyskytující vody, pokud
a) má výzkumem prokázané příznivé účinky na lidské zdraví,
b) je použitelná v přirozeném stavu a
c) je zdravotně nezávadná.
2. Za vody podle předchozího odstavce se považují
podzemní vody, které se liší od jiných
vod obsahem volného oxidu uhličitého v množství
nejméně 1 g v 1 1 vody nebo obsahem rozpuštěných
pevných látek v množství vyšším
než 1 g v 1 1 vody, nejvýše však 3,5 g v
1 1 vody, přičemž tyto součásti
ani jednotlivě ani v celku se nevyznačují
v tomto množství výraznými farmakodynamickými
účinky.
Odůvodnění: Kritéria, která musí splňovat přírodní minerální vody, aby jejich zdroje mohly být vyhlášeny za zdroje přírodních minerálních stolních vod, jsou obdobná jako v případě přírodních léčivých zdrojů, s výjimkou podmínky léčivých účinků. Od jiných přírodních minerálních vod je odlišuje jejich chemické složení a fyzikální vlastnosti, na jejichž základě mají prokazatelně příznivé účinky na lidské zdraví, které však nelze považovat za léčivě.
Přírodní minerální stolní
vody jsou pro svoje přirozené chemické složení
a fyzikální vlastnosti vhodným dietetickým
nápojem.
Zásada č. 5
1. Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "ministerstvo")
vyhlásí přírodní léčivý
zdroj nebo zdroj přírodní minerální
stolní vody z vlastního podnětu, na návrh
obce, na jejímž území se zdroj nachází,
nebo na návrh jiné právnické nebo
fyzické osoby, která hodlá zdroje využívat.
Přírodní léčivé zdroje
a zdroje přírodních minerálních
stolních vod vyhlašuje ministerstvo vyhláškou.
2. Návrh na vyhlášení přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální stolní vody musí obsahovat
a) popis zdroje a jeho okolí,
b) údaje a chemickém složeni a o fyzikálních a mikrobiologických vlastnostech produktu zdroje,
c) údaje o léčebných účincích nebo jiných příznivých účincích produktu zdroje na lidské zdraví,
d) hydrogeologický posudek a zdroji,
e) způsob využití zdroje.
f) způsob ochrany zdroje,
g) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích,
na nichž se zdroj nachází nebo mohou být
jeho využíváním dotčeny, popřípadě
údaje o dalších dotčených nemovitostech.
3. Ministerstvo písemně oznámí záměr
na vyhlášení přírodního
léčivého zdroje nebo zdroje přírodní
minerální stolní vody vlastníkům
dotčených nemovitosti.
4. Vlastníci dotčených nemovitostí
mohou písemně vznést výhrady k záměru
na vyhlášení přírodního
léčivého zdroje nebo zdroje přírodní
minerální stolní vody, a ta do 30 dnů
od doručení oznámení. Ministerstvo
posoudí včas podané výhrady a do 60
dnů se svými závěry seznámí
toho, kdo výhrady podal.
5. Ministerstva projedná záměr na vyhlášení
přírodního léčivého
zdroje nebo zdroje přírodní minerální
stolní vody s dotčenými orgány státní
správy a obcemi.
6. Před vyhlášením zdroje přirozeně
se vyskytující vody, plynu a ložiska přirozeně
se vyskytujícího peloidu za přírodní
léčivý zdroj a zdroje přirozeně
se vyskytující vody za zdroj přírodní
minerální stolní vody, může ministerstvo
po projednání s dotčenými orgány
státní správy a obcemi stanovit k zabezpečení
jejich ochrany nezbytná prozatímní opatření
v rozsahu zásady č. 13, a to po dobu nejdéle
jednoho rohu. Rozhodnutí o prozatímních opatřeních
se vyhlásí vyvěšením na úřední
desce obecního úřadu.
Odůvodnění: Zásada stanoví postup při vyhlašováni přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod. Návrh na vyhlášení přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální stolní vody musí obsahovat údaje o zdroj i a jeho produktu, na jejichž základě lze posoudit jeho odůvodněnost. Údaje z katastru nemovitostí jsou nutné zejména pro posouzení možnosti využití dotčených pozemků a k zjištění vlastnických a jiných práv k dotčeným nemovitostem. Protože řízení o vyhlášení přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální stolní vody není řízením podle správního řádu, zakotvuje návrh právo vlastníka dotčené nemovitosti podat k tomuto záměru výhrady.
Institut prozatímních opatření umožní zabezpečit právní cestou potřebnou ochranu uvedených zdrojů ještě před jejich vyhlášením za přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních stolních vod, pokud budou splňovat podmínky stanovené v zásadách č. 3 a 4. V opačném případě může dojít k neodstranitelným škodám na těchto zdrojích, popřípadě i k jejich zániku. Prozatímním opatřením lze omezit nebo zakázat činnost v dotčeném území v rozsahu stanoveném pro ochranné pásmo 1. stupně.
Přírodní léčivé zdroje
a zdroje přírodních minerálních
stolních vod bude vyhlašovat ministerstvo, které
současně bude garantovat, že tyto zdroje splňují
zákonem stanovené podmínky.
Zásada č. 6
1. Ministerstvo vyhláškou zruší vyhlášení
přírodního léčivého
zdroje nebo zdroje přírodní minerální
stolní vody, ztratí-li jeho produkt vlastnosti a
účinky stanovené v zásadách
č. 3 a 4, nebo nelze-li přírodní léčivý
zdroj dále využívat k léčebným
účelům, pokud tyto důvody pro zrušení
jsou trvalé.
2. Záměr na zrušení vyhlášení
přírodního léčivého
zdroje nebo zdroje přírodní minerální
stolní vody projedná ministerstvo s uživatelem
zdroje, dotčenými orgány státní
správy a obcemi a současně tento záměr
písemně oznámí vlastníkům
dotčených nemovitostí.
Odůvodnění: Produkty přírodních
léčivých zdrojů a zdrojů přírodních
minerálních stolních vod mohou trvale ztratit
vlastnosti a účinky stanovené v zásadách
č. 3 a 4. V těchto případech již
není opodstatněné, aby tyto zdroje podléhaly
právnímu režimu podle tohoto zákona
a je nutné zrušit jejich vyhlášení.
Uvedené zdroje lze následně využít
k jiným vhodným účelům.
Zásada č.7
Každý, kdo zjistí výskyt zdroje přírodní
minerální vody, plynu nebo ložiska peloidu,
je povinen to oznámit do 15 dnů ministerstvu.
Odůvodnění: Zásada zakotvuje oznamovací
povinnost právnických a fyzických osob, které
zjistí výskyt zdroje přírodní
minerální vody, plynu nebo ložiska peloidu.
Ke zjištění výskytu uvedených
zdrojů může dojit zejména při
činnostech prováděných hornickým
způsobem nebo při provádění
staveb. V praxi se nedají vyloučit ani jíné
případy zjištěni zdrojů a proto
okruh povinných subjektů není omezen z hlediska
předmětu jejich činnosti.
Zásada č. 8
1. Využívat přírodního léčivého
zdroje a zdroje přírodní minerální
stolní vody mohou na základě povoleni vydaného
ministerstvem právnické a fyzické osoby (dále
jen "uživatel"). Ministerstvo rozhodne a uděleni
povoleni. na základě výsledku posouzeni zejména
navrhovaného způsobu využití zdroje
a jeho ochrany. Přitom ministerstvo dbá, aby produkt
přírodního léčivého
zdroje byl využíván především
k léčebným účelům a
produkt zdroje přírodní minerální
stolní vody především k dietetickým
účelům a aby využívání
zdroje byla šetrné.
2. K zachování chemického složeni, fyzikálních vlastností a zdravotní nezávadnosti produktu přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální stolní vody a stálé vydatnosti zdroje stanoví ministerstvo v povoleni
a) rozsah, způsob a podmínky využívání zdroje,
b) podmínky pro hydrologické. chemické, fyzikální a mikrobiologické sledováni zdroje a jeho produktu v místě jeho výskytu a v místě jeho využití,
c) zařízení, která je nutno k využití
zdroje vybudovat a udržovat.
3. Plán využití přírodního
léčivého zdroje a zdroje přírodní
minerální stolní vody schvaluje ministerstvo
na návrh uživatele.
4. Pokud uživatel nedodržuje podmínky stanovené
v povoleni nebo neplní jiné povinnosti podle tohoto
zákona, může ministerstvo s přihlédnutím
k závažnosti tohoto jednání rozhodnout
o odnětí povolení.
Odůvodněni: S ohledem na význam přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod a na jejich omezené kapacity je nutné jejich využití regulovat tak, aby produkty přírodních léčivých zdrojů využívaly zejména zdravotnická zařízení při poskytování zdravotní péče a produkty zdrojů přírodních minerálních stolních vod byly využívány především k dietetickým účelům.
Podmínky stanovené v povoleni sledují především
racionální využívání a
ochranu zdroje a zabezpečení materiálně
technických prostředků nutných k jeho
využívání.
Zásada č. 9
1. Za využívání přírodního
léčivého zdroje a zdroje přírodní
minerální stolní vody je uživatel povinen
platit státu úplatu ve stanovené výši.
V odůvodněných případech, zejména
je-li to v zájmu zabezpečeni dalšího
využíváni zdroje pro léčebné
účely nebo je-li to v zájmu podpory lázeňství,
může ministerstvo v dohodě s ministerstvem
financí tuto úplatu snížit nebo ad úplaty
osvobodit.
2. Náklady spojené s využíváním
přírodního léčivého
zdroje a zdroje přírodní minerální
stolní vody a náklady spojené s odbornou
péči o zdroj nese uživatel.
3. Výši úplaty za využívání
přírodního léčivého
zdroje a zdroje přírodní minerální
stolní vody stanoví ministerstvo v dohodě
s ministerstvem financí vyhláškou.
Odůvodnění: V souvislostí se správou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod, zahrnující i potřebný výzkum, se ze státního rozpočtu předpokládají roční výdaje ve výši 11 mil. Kč. Přitom využívání těchto zdrojů bude pro uživatele zpravidla zdrojem přijmu. Proto je úplata za využíváni zdrojů plně odůvodněna. Současně se však umožňuje ministerstvu v dohodě s ministerstvem financí v odůvodněných případech snížit tuto úplatu anebo osvobodit od úplaty. Tomu tak bude zejména z důvodu podpory lázeňství a v zájmu využívání zdrojů pro léčebné účely v případech, kdy půjde o zdroje z komerčního hlediska nezajímavé.
Náklady spojené s využíváním
přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních
minerálních stolních vad budou pokryty příjmy
z těchto zdrojů.
Zásada č. 10
Uživatel je povinen pečovat o přírodní léčivý zdroj a zdroj přírodní minerální stolní vody a zabezpečit jejich řádné využívání. Za tím účelem je povinen
a) dodržovat podmínky stanovené v povoleni k využívání přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální stolní vody,
b) provádět údržbu jímacích zařízení zdroje,
c) sledovat chemické složení, fyzikální vlastnosti a zdravotní nezávadnost produktu zdroje,
d) do 24 hodin hlásit ministerstvu vznik havárií
a jiných mimořádných událostí
ohrožujících přírodní
režim zdroje.
Odůvodnění: Zásada stanoví
základní povinností uživatele. Porušení
těchto povinností může být důvodem
pro odnětí povolení podle zásad Č.
8.
Zásada č. 11
1. Odbornou péči o přírodní
léčivý zdroj a zdroj přírodní
minerálni stolní vody zabezpečuje uživatel
osobou k tomu odborně způsobilou (dále jen
"zřídelní technik").
2. Ministerstvo vydá osvědčení o odborné způsobilosti zřídelního technika osobě, která
a) má nejméně úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání a
b) úspěšně vykonala odbornou zkoušku.
Osvědčení o odborné způsobilosti
má platnost pět let.
3. Účelem odborné zkoušky je zjistit
úroveň znalost potřebných k výkonu
odborné péče o přírodní
léčivé zdroj a zdroje přírodních
minerálních stolních vod. Její součástí
je prověření znalostí právní
úpravy vodního hospodářství,
ochrany zdravých životních podmínek
a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
4. Odborná zkouška se koná před komisí
jmenovanou ministerstvem ze zástupců ministerstva
životního prostředí, státní
báňské správy, vodohospodářského
orgánu, hygienické služby a ministerstva.
5. Podrobnosti o obsahu a průběhu odborné
zkoušky stanoví ministerstvo vyhláškou.
Odůvodnění: Zásada stanoví
podmínky pro vykonávání práce
zřídelního technika.
S ohledem na specifiku činnosti zřídelního technika a na absenci studijního oboru, který by svým zaměřením odpovídal této činnosti, nestanoví se podmínka určitého odborného zaměření vzdělání. Odborné znalosti uchazeče budou prověřeny v rámci odborné zkoušky.
Složení zkušební komise odpovídá
obsahu odborné zkoušky.
Zásada č. 12
1. K ochraně přírodního léčivého
zdroje a zdroje přírodní minerální
stolní vody se stanoví ochranná pásma,
v nichž se zakáže nebo omezí činnost,
která může negativně ovlivnit chemické
složení, fyzikální vlastnosti nebo zdravotní
nezávadnost produktů zdrojů nebo zásoby
a vydatnost zdrojů.
2. Ochranná pásma se stanoví tak, aby bylo
dosaženo požadovaného účelu a oprávněné
zájmy právnických a fyzických osob
byly na dotčeném území omezeny pouze
v míře nezbytně nutné.
3. Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve
třech stupních.
4. Ochranná pásma stanoví ministerstvo vyhláškou.
Obdobným způsobem ministerstvo ochranná pásma
zruší, ztratí-li svůj význam.
5. Ministerstvo projedná záměr na stanovení
ochranných pásem s dotčenými orgány
státní právy, obcemi a vlastníky pozemků.
6. Hranice ochranných pásem se vyznačí
vhodným způsobem v terénu; vyznačení
hranic zabezpečí ministerstvo. Způsob vyznačení
hranic ochranných pásem upraví ministerstvo
vyhláškou.
7. Vyhlášení a zrušení ochranného
pásma nebo změnu hraníc ochranného
pásma oznámí ministerstvo příslušnému
katastrálnímu úřadu. Ochranné
pásmo 1. stupně se na návrh ministerstva
vyznačí v katastru nemovitostí.
Odůvodnění: Účinnou ochranu
přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních
minerálních stolních vod nelze zabezpečit
bez vyloučeni činností v jejich okolí,
které by svým charakterem negativně ovlivňovaly
zdroje nebo mohly způsobit jejich zánik. Při
stanovení ochranných pásem jsou respektovány
hydrogeologické podmínky dotčeného
území a jeho další specifika. mu umožňuje
rozdělit uvedená omezení zpravidla do třech
stupňů ochranných pásem tak, aby ochrana
přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních
minerálních stolních vod byla dostatečně
zabezpečena při co nejmenším omezení
činnosti právnických a fyzických osob
v dotčeném území.
Zásada č. 13
1. Ochranné pásmo 1. stupně se stanoví
pro území zahrnující bezprostřední
okolí výstupních cest přírodního
léčivého zdroje a zdroje přírodní
minerální stolní vody. Ochranné pásmo
1. stupně je pásmem maximální hygienické
ochrany užší zřídelní struktury.
2. V ochranném pásmu 1. stupně je zakázáno
a) zřizovat skládky odpadů, kontaminované zeminy, chemických substrátů a hnojiv,
b) zřizovat a provozovat spalovny odpadů,
c) umisťovat stavby určené pro zemědělskou a chemickou výrobu a velkovýrobu agrochemických center,
d) umisťovat silážní jámy a žlaby,.
e) zřizovat stálá a polní hnojiště,
f) používat přípravky pro chemickou ochranu rostlin, s výjimkou případů ochrany trvalých travních porostů,
g) pást dobytek,
h) vypouštět nebezpečné odpady do vodotečí,
i) přepravovat jedy, pohonné hmoty, rozpouštědla a jiné chemické látky, které by v případě úniku mohly způsobit kontaminaci zeminy nebo vod, kromě případ přepravy těchto látek ve spotřebitelském balení,
j) skladovat ropné látky a manipulovat s nimi,
k) zřizovat kotelny na tekutá paliva,
l) provádět posyp pozemních komunikací chemickými posypovými materiály, které by mohly způsobit kontaminaci zeminy nebo vod,
m) provádět odvodňovací práce, které by mohly způsobit trvalé snížení hladiny podzemních vod,
n) provádět meliorace drenáži pozemků,
o) povolovat odběr podzemních vod v množství přesahujícím 0, 5 1/s,
p) provádět vrtné práce, s výjimkou vrtných prací pro účely využití přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod, lázeňského provozu nebo průzkumu pro povolenou výstavbu,
r) zneškodňovat odpady,
s) hnojit tekutými organickými hnojivy,
t) zřizovat přepady domovních septiků.
3. Odběr podzemních vod v ochranném pásmu
1. stup: v množství nepřesahujícím
0,5 1/s lze povolit jen se souhlasem ministerstva.
Odůvodnění: Zásada blíže
vymezuje ochranné pásmo 1. stupně a stanoví,
které činnosti jsou v ni zakázány
nebo podmíněny souhlasem ministerstva.
Zásada č. 14
1. Ochranné pásmo 2. stupně se stanoví
pro území zahrnující širší
zřídelní strukturu přírodního
léčivého zdroje a zdroje přírodní
minerální stolní vody.
2. V ochranném pásmu 2. stupně je zakázáno
a) zřizovat skládky nebezpečných odpadů,
b) zneškodňovat odpady,
c) umisťovat velkokapacitní stavby pro zemědělskou a chemickou výrobu.
d) zřizovat polní hnojiště na nezpevněných plochách,
e) používat přípravky pro chemickou ochranu rostlin,; výjimkou případů ochrany trvalých travních porostů
f) hnojit tekutými organickými hnojivy,
g) pást dobytek v okolí vodoteče ve vzdáleností menší než 50 m,
h) zřizovat přepady domovních septiků,
i) skladovat ropné látky a manipulovat s nimi bez
zabezpečení ochrany proti jejich úniku..
3. Odběr podzemích vod v ochranném pásmu
2. stupně množství přesahujícím
0,5 1/s lze povolit jen se souhlasem ministerstva.
Odůvodnění: Zásada blíže
vymezuje ochranné pásmo 2. stupně a stanoví,
které činnosti jsou v něm zakázány
nebo podmíněny souhlasem ministerstva.
Zásada č. 15
1. Ochranné pásmo 3. stupně se stanoví
pro území zahrnující zpravidla infiltrační
oblast přírodního léčivého
zdroje a zdroje přírodní minerální
stolní vody.
2. V ochranném pásmu 3. stupně je zakázáno
a) zřizovat skládky nebezpečných odpadů,
b) umisťovat velkokapacitní stavby pro zemědělskou výrobu,
c) skladovat ropné látky a manipulovat s nimi bez
zabezpečení ochrany proti jejich úniku. Odůvodněn.:
Zásada blíže vymezuje ochranné pásmo
3. stupně a stanoví, které činnosti
jsou v něm zakázány.
Zásada č. 16
Před stanovením ochranných pásem může
ministerstvo po projednání s dotčenými
orgány státní správy a obcemi stanovit
k zabezpečení ochrany přírodního
léčivého zdroje a zdroje přírodní
minerální stolní vody nezbytná prozatímní
opatření v rozsahu zásad č. 13 až
15, a to po dobu nejdéle jednoho roku. Rozhodnutí
o prozatímních opatřeních se vyhlásí
vyvěšením na úřední desce
obecního úřadu.
Odůvodnění: Zásada stanoví podmínky pro stanovení prozatímních opatření k ochraně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod.
Institut prozatímních opatření umožnit zabezpečit právní cestou potřebnou ochranu přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod v době mezi jejich vyhlášením a stanovením ochranných pásem. V opačném případě může dojít k neodstranitelným škodám na těchto zdrojích, popřípadě i k jejich zániku. Prozatímním opatřením lze omezit nebo zakázat činnost v dotčeném území-v rozsahu stanoveném pro ochranná pásma v zásadách č. 13 až 15.
Protože prozatímními opatřeními
budou dotčeny podmínky pro činnost právnických
a fyzických osob, stanoví se pro ministerstvo povinnost
projednat tato opatření s dotčenými
orgány státní správy a obcemi.
Zásada č. 17
1. Klimatické podmínky lze vyhlásit za příznivé k léčení, pokud
a) mají výzkumem prokázané léčivé účinky na lidské zdraví,
b) relativní délka slunečního svitu v ročním průměru je alespoň 40,
c) rozdíl teplot nepřekračuje v měsíčním průměru 13o C za 24 hodin,
d) vlhkost vzduchu je v měsíčním průměru
nejvýše 87 a e) prašný spad nepřekračuje
ve vnitřním lázeňském území
5 g/m3 za měsíc.
2. Pro vyhlášení klimatických podmínek za příznivé k - léčení je rozhodující míra znečištění jednotlivými škodlivinami a konečný obsah směsi znečišťujících látek v ovzduší, přičemž
a) poletující aerosol nesmí obsahovat více než 20 volného oxidu křemičitého a jeho střední hodnota koncentrace nesmí překročit 0,15 mg/m3 za 24 hodin a 0,5 mg/m3 za 30 minut,
b) střední hodnota oxidu šiřičitého
nesmí překročit 0,05 mg/m3 za 24 hodin a
0,2 mg/m3 za 30 minut.
3. Klimatické podmínky příznivě
k léčeni vyhlašuje pro určité
místo ministerstvo vyhláškou.
Odůvodněni: Zásada stanoví kritéria
pro vyhlášení klimatických podmínek
za příznivé k léčení.
Důraz je přitom kladen na co nejnižší
míru znečištění ovzduší.
Mezi faktory ovlivňující klimatické
podmínky patří nadmořská výška,
poloha, čistota ovzduší, teplota, vlhkost a
pohyb vzduchu, délka a intenzita slunečného
záření a vegetace. Ovzduší a
lesům v oblastech lázeňských míst
je poskytována zvláštní ochrana podle
zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší
před znečišťujícími látkami
(zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, a zákona č. 61/1977 Sb.,
a lesích, ve znění pozdějších
předpisů.
Zásada č. 18
1. Ministerstvo vyhlásí klimatické podmínky
za příznivé k léčení
z vlastního podnětu, na návrh obce, na jejímž
území je místo, pro které mají
být vyhlášeny, nebo na návrh jiné
právnické nebo fyzické osoby, která
hodlá klimatických podmínek využívat
při poskytování zdravotní péče.
2. Návrh na vyhlášení klimatických podmínek za příznivé k léčení musí obsahovat
a) údaje o léčebných účincích klimatických podmínek,
b) údaje prokazující, že klimatické podmínky odpovídají hodnotám stanoveným v zásadě č. 17 za období nejméně jednoho roku před podáním návrhu,
c) způsob využití klimatických podmínek.
3. Ministerstvo projedná záměr na vyhlášení
klimatických podmínek příznivých
k léčení s dotčenými orgány
státní správy a obcemi.
Odůvodnění: Zásada stanoví
postup při vyhlašování klimatických
podmínek příznivých k léčení.
Návrh na vyhlášení klimatických
podmínek za příznivé k léčení
musí obsahovat údaje, na jejichž základě
lze posoudit jeho odůvodněnost.
Zásada č. 19
1. Ministerstvo vyhláškou zruší vyhlášení
klimatických podmínek za příznivé
k léčení, ztratí-li klimatické
podmínky vlastnosti a účinky stanovené
v zásadě č. 17, nebo nelze-li je dále
využívat k léčebným účelům,
pokud tyto důvody pro zrušení jsou trvalé.
2. Záměr na zrušení vyhlášení
klimatických podmínek za příznivé
k léčení projedná ministerstvo s právnickými
a fyzickými osobami, které klimatických podmínek
využívají při poskytování
zdravotní péče, dotčenými orgány
státní správy a obcemi.
Odůvodnění: Klimatické podmínky
mohou ztratit vlastnosti a účinky stanovené
v zásadě č. 17, například znečištěním
ovzduší nad přípustnou míru nebo
změnou vegetace. V těchto případech
již není opodstatněné, aby tyto klimatické
podmínky byly nadále vyhlášeny za příznivé
k léčení.
Zásada č. 20
1. Za lázeňské místo lze vyhlásit
území, kde jsou nebo mají být zřízena
zdravotnická zařízení, která
využívají při poskytování
zdravotní péče místních přírodních
léčivých zdrojů nebo klimatických
podmínek.
2. Lázeňské místo vyhlašuje na
návrh ministerstva vláda nařízením.
Obdobným způsobem vláda lázeňské
místo zruší, ztratí-li svůj význam.
3. Označení "lázně" mohou
používat ve svých názvech jen obce nebo
jejich části, na jejichž území
je vyhlášeno lázeňské místo.
4. Hranice území lázeňského
místa se vyznačí vhodným způsobem
v terénu; vyznačení hranic zabezpečí
ministerstvo. Způsob vyznačení hranic území
lázeňského místa upraví ministerstvo
vyhláškou.
5. Vyhlášeni a zrušení lázeňského
místa nebo změnu hranic lázeňského
místa oznámí ministerstvo příslušnému
katastrálnímu úřadu. Vnitřní
území lázeňského místa
se na návrh ministerstva vyznačí v katastru
nemovitostí.
Odůvodnění: Vyhlášení lázeňského místa je podmíněno výskytem přírodního léčivého zdroje nebo klimatických podmínek příznivých k léčení, pokud již jsou a nebo mají být využívány při poskytováni zdravotní péče. Lázeňská místa jsou zpravidla významnými zdravotnickými, společensko kulturními a hospodářskými centry v dané oblasti. Tomu musí odpovídat i způsob jejich vyhlášeni, který má být zárukou nadresortního přístupu. S ohledem na význam lázeňských míst nelze připustit, aby označení "lázně" bylo používáno v jiných případech, než stanoví tento zákon. Tím se má zabránit poškozování zájmů lázeňských míst zejména v důsledku používání tohoto označení z komerčních důvodů pro jiná než lázeňská místa.
Údaje o vnitřním území lázeňského
místa jsou předmětem evidence v katastru
nemovitosti podle zákona ČNR č. 94/1992 Sb.,
o katastru nemovitosti České republiky (katastrální
zákon).
Zásada č. 21
1. Ministerstvo předloží vládě
návrh na vyhlášeni lázeňského
místa z vlastního podnětu nebo na návrh
obce na jejímž území má být
lázeňské místo vyhlášena,
nebo na návrh jiné právnické nebo
fyzické osoby, která hodlá v místě
využívat přírodního léčivého
zdroje nebo klimatických podmínek při poskytování
zdravotní péče.
2. Návrh na vyhlášeni lázeňského místa předložený ministerstvu musí obsahovat údaje prokazující vhodnost území pro jeho vyhlášení lázeňským místem, a to zejména z hlediska
a) vydatnosti a zásob přírodního léčivého zdroje,
b) klimatických podmínek,
c) stavu životního prostředí,
d) podmínek pro využití stávajících
a zřízení nových zdravotnických
zařízeni a dalších zařízení
potřebných pra lázeňský provoz.
3. Ministerstvo projedná záměr na vyhlášeni
lázeňského místa s dotčenými
orgány státní správy a obcemi.
Odůvodnění: Návrh na vyhlášení lázeňského místa musí obsahovat údaje, na jejichž základě lze posoudit odůvodněnost vyhlášení lázeňského místa. Z návrhu musí být zřejmé, že na daném území se nachází přírodní léčivý zdroj nebo klimatické podmínky příznivé k léčení a že je zabezpečeno jejich využívání při poskytování zdravotní péče již existujícími zdravotnickými zařízeními nebo že tato budou zřízena.
Pro lázeňská místa bude platit zvláštní právní režim jejich ochrany, spojený s určitými zákazy nebo omezeními. Proto je nutné projednat záměr na vyhlášení lázeňského místa s obcemi, na jejichž území má být lázeňské místo vyhlášeno,-a s orgány státní správy, jejichž působnosti se
vyhlášení lázeňského místa
dotýká. Půjde zejména o orgány
státní správy s působností
ve věcech zemědělství, lesního
a vodního hospodářství, životního
prostředí, územního plánováni
a stavebního řízení, hornictví,
využívání nerostného bohatství
a geologického průzkumu.
Zásada č. 22
1. Pro lázeňské místo se vydává
lázeňský statut. V lázeňském
statutu se blíže vymezí lázeňské
místo a jeho vnitřní a vnější
území a stanoví podrobnosti k ochranným
opatřením na území lázeňského
místa podle tohoto zákona.
2. Vnitřní území lázeňského
místa zahrnuje ucelenou část území
lázeňského místa, v níž
jsou nebo mají být soustředěna zařízení
sloužící bezprostředně lázeňskému
provozu.
3. Lázeňské statuty vydává
ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo projedná
návrh statutu s dotčenými orgány státní
správy a obcí, na jejímž-území
bylo vyhlášeno lázeňské místo.
Odůvodnění: Lázeňský
statut je jedním z prostředků ochrany lázeňského
místa, s cílem zejména zabezpečit
poskytování lázeňské péče
bez rušivých vlivů a zachovat, popřípadě
vytvořit vhodné lázeňské prostředí.
Rozdílné podmínky jednotlivých lázeňských
míst si vyžadují, aby ochranná opatřeni
podle tohoto zákona byla blíže vymezena v lázeňském
statutu. Tomu odpovídá též členění
lázeňského místa na jeho vnitřní
a vnější část s rozdílnou
mírou ochranných opatření.
Zásada č. 23
1. Na území lázeňského místa
lze zřizovat a provozovat jen zařízeni, která
nepůsobí rušivě na poskytování
lázeňské péče a na lázeňské
prostředí.
2. Ve vnitřním území lázeňského místa je zakázáno
a) zřizovat skládky odpadů,
b) provozovat zemědělskou výrobu,
c) provozovat intenzivní chov zvěře (například v oborách, farmách, bažantnicích),
d) pořádat sportovní lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky,
e) v době od 22,00 do 6,00 hodin provádět činnost, která by rušila noční klid, kromě činnosti prováděné ve veřejném zájmu,
f) tábořit (ve stanech, obytných přívěsech apod.),
g) rozdělávat oheň mimo vyhražená místa,
h) parkovat s motorovými vozidly mimo vyhražená
místa.
Odůvodnění: Na území lázeňského místa nelze připustit činnosti, které by svým charakterem negativně ovlivňovaly poskytování lázeňské péče a lázeňské prostředí. Mezi tyto činnosti patří i ty, které vyvolávají zvýšený hluk. Zákaz rušení nočního klidu podle odstavce 2 písm. e) se nevztahuje na činnosti prováděné ve veřejném zájmu, například na provozováni městské hromadné dopravy.
Pro vnitřní území lázeňského
místa jsou v souladu s jeho funkcí stanovena přísnější
ochranná opatření, než pro zbývající
část lázeňského místa.
Zásada č. 24
Před vydáním lázeňského
statutu může ministerstvo po projednání
s dotčenými orgány státní správy
a obcí stanovit pro lázeňské místo
k zabezpečení jeho ochrany nezbytná prozatímní
opatření v rozsahu zásady č. 23, a
to po dobu nejdéle jednoho roku. Rozhodnutí o prozatímních
opatřeních se vyhlásí vyvěšením
na úřední desce obecního úřadu.
Odůvodnění: Zásada stanoví
podmínky pro stanovení prozatímních
opatření k ochraně lázeňského
místa. Institut prozatímních opatření
umožní zabezpečit právní cestou
potřebnou ochranu lázeňského místa
v době mezi jeho vyhlášením a vydáním
lázeňského statutu. Jako prozatímní
lze stanovit opatření, která by jinak byla
stanovena lázeňským statutem. Protože
prozatímními opatřeními mohou být
dotčeny podmínky pro činnost-právnických
a fyzických osob v lázeňském místě.
stanoví se pro ministerstvo povinnost projednat je s dotčenými
orgány státní správy a obcemi.
Zásada č. 25
1. Dozor nad opatřeními k ochraně a využití
přírodních léčivých
zdrojů, zdrojů přírodních minerálních
stolních vod a lázeňských míst
vykonává ministerstvo.
2. Ministerstvo
a) vykonává dozor nad dodržováním lázeňských statutů a opatření v ochranných pásmech,
b) provádí potřebná šetření za účelem vyhlášeni přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod, ochranných pásem a lázeňských míst,
c) vede registr přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod a evidenci zdrojů přírodních minerálních vod, které zatím nebyly vyhlášeny za přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních stolních vod,
d) povoluje provádění geologických, hydrogeologických, inženýrsko geologických a geofyzikálních prací na získávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod,
e) zabezpečuje vyznačení území
lázeňských míst a ochranných
pásem.
Odůvodnění: Zásada zakotvuje postavení ministerstva jako orgánu státního dozoru na úseku ochrany a využití přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst a dále svěřuje do jeho působnosti další činnosti v této oblasti.
Registr přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních
minerálních stolních vod obsahuje základní
údaje o těchto zdrojích, a to například
popis zdroje a jeho okolí, údaje o chemickém
složení, fyzikálních vlastnostech a
léčebných účincích produktu
zdroje, způsob využití a ochrany zdroje. S
ohledem na počet zdrojů minerálních
vod nacházejících se na území
státu, které zatím nebyly vyhlášeny
za přírodní léčivé zdroje
nebo zdroje přírodních minerálních
stolních vod (v současné době je těchto
zdrojů asi 2 000), je nezbytné vést centrální
evidenci se základními údaji i o těchto
zdrojích.
Zásada č. 26
Na území lázeňského místa
a v ochranných pásmech nelze bez souhlasu ministerstva
a) schválit územně plánovací dokumentaci, vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu není--li schválen územní projekt zóny, vydat rozhodnutí o využití území a rozhodnutí o odstranění stavby podle stavebního zákona,
b) schválit plán otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek nerostů a stanovit chráněné ložiskové území a dobývací prostor podle horního zákona,
c) vydat povolení k provedení trhacích prací podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
d) provádět geologické, hydrogeologické, inženýrskogeologické a geofyzikální práce,
e) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech,
f) vydat rozhodnuti podle vodního zákona,
g) schválit lesní hospodářské
plány podle zákona o lesích..
Odůvodněni: Zásada podmiňuje vydání některých rozhodnutí podle zvláštních předpisů souhlasem ministerstva, pokud se vztahují na území lázeňských míst a ochranných pásem.
Navrhovaný postup je odůvodněn potřebou
vyloučit možné negativní dopady těchto
rozhodnutí na přírodní léčivé
zdroje, zdroje přírodních minerálních
stolních vod a lázeňská místa,
jejichž odborné posouzení náleží
ministerstvu.
Zásada č. 27
1. Pracovníci ministerstva pověření plněním úkolů dozoru nad opatřeními k ochraně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod jsou oprávněni
a) vstupovat na cizí pozemky a do cizích objektů a zařízení s vědomím jejich vlastníků, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět přitom potřebný průzkum a odebírat potřebné množství vzorků pro konaná šetření,
b) požadovat informace nezbytné pro výkon dozoru,
c) nařídit odstranění zjištěných závad.
Oprávnění podle písmene a) mají
též pracovníci ministerstva pověření
vyhledáváním a rozšiřováním
přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních
minerálních stolních vod.
2. Při výkonu oprávnění podle
předchozího odstavce musí být co nejvíce
šetřeny dotčené pozemky, objekty a zařazení
a práva jejich vlastníků.
3. Za škodu způsobenou pracovníky ministerstva
při výkonu činnosti podle odstavce 1 odpovídá
stát. Této odpovědnosti se nemůže
zprostit.
Odůvodnění: Zásada stanoví oprávnění a povinnosti pracovníků ministerstva při plnění úkolů dozoru podle tohoto zákona a v této souvislosti zakotvuje objektivní odpovědnost státu za škodu jimi způsobenou.
Zásada respektuje zvláštní režim
vstupu do některých objektů, například
z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví nebo
ochrany utajovaných skutečností.
Zásada č. 28
1. Vlastníci nemovitostí jsou povinni trpět
na svých nemovitostech umisťování značek
vyznačujících hranice ochranných pásem
a lázeňských míst. Při umisťování
značek musí být co nejvíce šetřeny
dotčené nemovitosti a práva jejich vlastníků
dojde-li při této činnosti ke škodě,
platí o její náhradě obecné
předpisy.
2. Pokud je toho třeba k zabezpečení ochrany nebo využívání přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální stolní vody, lze potřebné nemovitosti a práva k nim vyvlastnit nebo vlastnická práva k nemovitostem omezit (dále jen "vyvlastnit) též pro vytvoření podmínek pro
a) nezbytný při stup k přírodnímu léčivému zdroji nebo zdroji přírodni minerální stolní vody,
b) umístění nebo řádný
provoz zařízení potřebného
k využívání přírodního
léčivého zdroje nebo zdroje přírodní
minerální stolní vody.
3. Za vyvlastnění náleží náhrada
podle zvláštních předpisů.
4. S užíváním nemovitosti pro účel,
pro který byla vyvlastněna, musí být
započato ve lhůtě stanovené v rozhodnutí
o vyvlastnění. Tato lhůta nesmí být
delší než jeden rok.
5. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,
platí o vyvlastnění zvláštní
předpisy.
Odůvodnění: Zásada upravuje omezení práv k nemovitostem v souvislosti s ochranou a využíváním přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod.
Pokud při vyznačování hranic ochranných pásem a lázeňských míst dojde ke škodě, platí o její náhradě příslušná ustanoveni občanského zákoníku.
Obecné důvody pro vyvlastnění, stanovené v § 108 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, ve zněni pozdějších předpisů, jsou pro účely tohoto zákona doplněny o zvláštní důvody vyvlastnění, které odpovídají specifickým podmínkám ochrany a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod. Tato úprava odpovídá obdobné úpravě podmínek vyvlastněni podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
Lhůta, ve které musí být započato s užíváním nemovitosti pro účel, pro který byla vyvlastněna, se na rozdíl od stavebního zákona zkracuje, v souladu s cílem vyvlastnění, ze dvou na jeden rok.
Pokud není stanoveno jinak, postupuje se při vyvlastnění,
včetně poskytnutí náhrad za vyvlastnění,
podle stavebního zákona.