Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zásada č. 29

1. Za přestupek, kterého se dopustí fyzická osoba tím, že poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený tímto zákonem, se uloží pokuta až do výše 20.000,- Kč.

2. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.

Odůvodnění: Zásada vymezuje přestupek a stanoví výši pokuty za tento delikt.

Vymezení přestupku v § 29 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, neodpovídá tomuto návrhu. Též výše pokuty 3.000,- Kč, kterou lze v uvedeném případě uložit, neodpovídá změněným podmínkám ochrany přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst a proto se navrhuje její zvýšení na 20.000,- Kč.

Pokud není stanoveno jinak, platí c přestupcích a jejich projednávání výše citovaný zákon.

Zásada č. 30

1. Za protiprávní jednání, kterého se dopustí právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti tím, že poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený tímto zákonem, se uloží pokuta a ž do výše 1, 000. 000, - Kč.

2. Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, míře ohrožení přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální stolní vody nebo lázeňského místa a rozsahu škodlivých následků.

3. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

4. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

Odůvodnění: Zásada vymezuje jiný správní delikt právnických osob a fyzických osob v souvislosti s podnikatelskou činností.

Vymezení deliktu v 2 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, neodpovídá tomuto návrhu. Též výše pokuty 100.000,- Kč a její ukládání okresními úřady neodpovídá změněným podmínkám ochrany přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst v návaznosti na rozvoj podnikatelských aktivit. Proto se navrhuje zvýšení pokuty na 1,000.000,- Kč, a to nově i pro fyzické osoby, které se při podnikatelské činnosti dopustí porušeni povinnosti stanovené tímto zákonem.

Zásada č. 31

1. Pokuty podle zásady č. 29 ukládají obce.

2. Pokuty podle zásady č. 30 ukládají

a) obce za protiprávní jednání spočívající v nedodržení zákazů stanovených v zásadě č. 23,

b) ministerstvo za protiprávní jednání v ostatních případech.

Obec může uložit pokutu do výše 200.000,- Kč.

3. Výnosy z pokut uložených ministerstvem jsau příjmem státního razpočtu, výnosy z pokut uložených obci jsou příjmem obce.

Odůvodnění: Zásada stanoví příslušnost k ukládání pokut podle zásad č. 29 a 30.

Navrhovaná úprava má za cíl snížit administrativní náročnost a urychlit projednávání přestupků a jiných správních deliktů. Proto se navrhuje, aby z okresních úřadů byla přenesena příslušnost k projednávání přestupků na obce a k projednávání jiných správních deliktů na obce a ministerstvo.

Zásada č. 32

l. Přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních a lázeňská místa prohlášená podle dosavadních předpisů se považují za přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních stolních vod a lázeňská místa vyhlášená podle tohoto zákona.

2. Ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů se považují za ochranná pásma vyhlášená podle tohoto zákona.

3. Lázeňské statuty vydané podle dosavadních předpisů se považují za lázeňské statuty vydané podle tohoto zákona, pokud jsou s ním v souladu.

4. Dosavadní názvy obcí a jejich částí nejsou zásadou č. 20 dotčeny.

Odůvodnění: Zásada potvrzuje v zájmu právní jistoty platnost opatření, která byla učiněna podle dosavadních předpisů.

Zásada č. 33

Zákon ČNR č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb. se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 se vypouští písmeno e).

2. V 4 odst. 1 se vypouštějí slova "a pokud jde o ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, z podnětu Českého inspektorátu lázní a zřídel".

Odůvodnění: Ze zákona ČNR č. 36/1975 Sb. se vypouští úprava ukládání pokut právnickým osobám za porušení povinností stanovených na ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. Úprava podmínek ukládání pokut právnickým osobám bude předmětem úpravy tohoto zákona (zásada č. 30).

Zásada č. 34

Zrušují se:

1. š 43 až 51 a § 72 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/199; Sb. a zákona č. 161/1993 Sb.,

2. § 29 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Odůvodnění: Zrušuje se stávající právní úprava problematiky přírodních léčebných lázni a přírodních léčivých zdrojů a úprava přestupků v této oblasti.

Zásada č. 35

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Odůvodnění: Datum účinnosti zákona odpovídá předpokládané časové náročnosti legislativního procesu a době potřebné na přípravu některých opatření souvisejících s uplatňováním zákona.

Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních stolních vod představují jedinečný a nezastupitelný fenomén přírodního bohatství České republiky s významným léčebným faktorem.

Česká republika má díky své pestré geologické stavbě i při svém relativně malém území neobyčejně široký výběr přírodních léčivých zdrojů, prakticky všech typů, s výraznými balneoterapeutickými účinky. Ze 37 lázeňských míst využívá minerálních, termálních nebo radioaktivních vod 24 lázeňských míst, peloidů 10 lázeňských míst a 3 lázeňská místa využívají klimatických podmínek.

Je zájmem státu zachovat toto přírodní bohatství i pro budoucí generace. Proto je třeba zabezpečit přírodním léčivým zdrojům, zdrojům přírodních minerálních stolních vod a lázeňským místům odpovídající ochranu. V uplynulém období, kdy v mnoha případech docházelo k poškozování přírodního bohatství, byla ochrana přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst na velmi dobré úrovni a byla vysoce oceňována i v zahraničí.

Ochrana přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst má v Českých zemích dlouhodobou tradici. Z právních úprav lze v této souvislosti uvést Český zemský zákon č. 38/1868 upravující léčebné lázeňství Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní a Teplic a dále Moravský zemský zákon č. 49/1914 a Slezský zemský zákon č. 30/1907, které měly obecný charakter.

Přírodní léčivé zdroje byly znárodněny zákonem č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku. Zvláštní ochrana přírodních léčivých zdrojů byla stanovena zákonem č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech; koncepce tohoto zákona byla převzata do stávající právní úpravy obsažené v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci postupné přestavby právního řádu, kdy v souladu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod se přesouvá těžiště právní úpravy z prováděcích právních předpisů na zákony a vlastnictví je poskytována zvýšená ochrana, při současném omezování rozsahu vlastnictví státu, přestává platná právní úprava podmínek pro vyhlášení, využívání a ochranu přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst vyhovovat těmto požadavkům. Úprava obsažená v ustanoveních § 43 až 51 a § 72 zákona č. 20/1966 Sb. vychází z principu státního vlastnictví přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod, je pouze rámcová a další úpravu práv a povinností právnických a fyzických osob ponechává prováděcím předpisům. V důsledku toho jsou podmínky pro vyhlášeni přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst, jejich využívání a ochranu, včetně práv a povinností právnických a fyzických osob, upraveny vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. Další právní úprava je ponechána jiným prováděcím předpisům, kterými se například stanoví ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů, jak tomu je například v případě stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně nařízením vlády ČR č. 152/1992 Sb.

Cílem návrhu je odstranit uvedené nedostatky platné právní úpravy, a to jejím nahrazením úpravou novou, která bude odpovídat změnám právního řádu i přísnějším požadavkům kladeným na ochranu přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst, jejich využívání a rozvoj, v návaznosti na ekonomickou transformaci.

Návrh opouští stávající právní stav, kdy přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních stolních vod jsou podle § 47 zákona č. 20/1966 Sb. ve vlastnictví státu. Je tak respektován zvláštní charakter těchto zdrojů, které nadále nejsou považovány za věci způsobilé být předmětem vlastnictví. Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních stolních vod nejsou považovány za součást pozemků, na jejichž povrchu a nebo pod jejichž povrchem se nacházejí, a součástí vlastnického práva k těmto pozemkům není oprávnění zdroje využívat a nakládat s jejich produkty. Vlastnictví produktu přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální stolní vody nabyde právnická nebo fyzická osoba, která produkt vytěžila na základě povolení vydaného ministerstvem zdravotnictví..podle tohoto zákona.

Stát tak pozbývá postavení vlastníka přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod a ponechává si právo rozhodovat o využívání zdrojů za podmínek stanovených zákonem, s cílem zabezpečit jejich racionální využívání a ochranu.

Využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod bude podřízeno povolovacímu režimu. V ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod a v lázeňských místech budou některé činnosti zakázány nebo omezeny tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění chemického složení, fyzikálních vlastnosti a zdravotní nezávadnosti produktů zdrojů nebo zásob a vydatnosti zdrojů a aby bylo zabezpečeno poskytování lázeňské péče bez rušivých vlivů a bylo zachováno, popřípadě vytvořeno vhodné lázeňské prostředí.

Dozor nad opatřeními k ochraně a využití přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod a lázeňských míst bude vykonávat ministerstvo zdravotnictví.

Za přestupek, spočívající v porušení povinnosti nebo nedodržení zákazu podle navrhované právní úpravy bude možno uložit pokutu až do výše 20.000,- Kč (doposud 3.000,- Kč) a za porušení povinnosti nebo nedodržení zákazu právnickou osobou nebo fyzickou osobou při výkonu podnikatelské činnosti bude možno uložit pokutu až do výše 1, 000.000,- Kč (doposud 100.000, - Kč).

Ve srovnání se zahraničními právními úpravami je rozdílný přístup k řešení vlastnictví přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod. Zahraniční právní úpravy zpravidla charakterizují tyto zdroje jako "veřejný statek", vůči němuž stát plní některé regulační funkce, pokud jde o jejich využívání, případně ochranu.

Na další rozvoj a ochranu přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod se ze státního rozpočtu předpokládají roční výdaje ve výši 10,000.000,- Kč--a na vyznačení ochranných pásem a území lázeňských míst v první etapě výdaje ve výši 1,000.000,Kč. Tyto výdaje by měly být pokryty příjmy za úhrady z využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních stolních vod - předpokládá se roční výnos 30,000.000,- Kč a příjmy z úhrad uživatelů zdrojů za výsledky hydrogeologického výzkumu - předpokládá se roční výnos 8,000.000,- Kč.

V Praze dne 19. ledna 1994