(1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji. Zápis podepíší členové krajské volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování se uvede:
a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,
b) počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů ve volebním kraji,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu a počet platných hlasů celkem,
f) počet voličů politické strany nebo koalice, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.
(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisů o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy Ministerstvu vnitra.
(1) Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny ve všech volebních krajích. Tento údaj vydělí počtem poslanců. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.
(2) Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
(1) Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu a každou koalici.
(2) Ústřední volební komise dále zjistí:
a) které politické strany získaly méně než pět procent,
b) které koalice, složené ze dvou politických stran, získaly méně než osm procent,
c) které koalice, složené ze tří politických stran, získaly méně než jedenáct procent,
d) které koalice, složené z nejméně čtyř a více politických stran, získaly méně než čtrnáct procent z celkového počtu platných hlasů.
(3) Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(4) Za koalici se pro účely zjišťování podle odstavce 2 považuje i registrované politické hnutí, které se skládá ze dvou nebo více registrovaných politických stran nebo hnutí7). Počet členů takovéto koalice je dán počtem registrovaných subjektů příslušného hnutí.
(5) Zjistí-li Ústřední volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, nebo dvě politické strany, sníží:
a) u politických stran hranici pěti procent na hranici čtyř procent,
b) u koalic podle odstavce 2 písm. b) hranici osmi procent na hranici sedmi procent,
c) u koalic podle odstavce 2 písm. c) hranici jedenácti procent na hranici deseti procent,
d) u koalice podle odstavce 2 písm. d) hranici čtrnácti procent na hranici třinácti procent.
Nebude-li ani poté dosaženo postupu do prvního skrutinia podle tohoto odstavce, sníží Ústřední volební komise hranici o další procento.
(6) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.
(1) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany a koalice, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny zvětšeným o jednu; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.
(2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana nebo koalice v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně, popřípadě koalici se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana nebo koalice získala.
(3) Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně nebo koalici, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.
(4) V rámci jednotlivých politických stran a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu nebo koalici, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně deset procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu nebo koalici v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně nebo koalici přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.
(5) Nejmenovala-li některá politická strana nebo koalice tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.
(6) Předseda Ústřední volební komise vyhlásí ukončení prvního skrutinia a vyrozumí o jeho výsledcích zástupce politických stran a koalic, které do prvého skrutinia postoupily.
(1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran a koalic pro ně odevzdaných a nedostala-li politická strana nebo koalice v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ní odevzdané.
(2) Nejpozději do 12 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají předsedové politických stran nebo pověření zástupci koalic předsedovi Ústřední volební komise kandidátní listiny svých stran pro druhé skrutinium. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana nebo koalice však na ně může zařadit pouze ty kandidáty, kteří kandidovali v některém volebním kraji a nebyli zvoleni v prvním skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit kandidáty ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině. V případě, že předsedové politických stran nebo pověření zástupci koalic uvedenou lhůtu nedodrží, sestaví za ně kandidátní listinu pro druhé skrutinium Ústřední volební komise podle preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty této politické strany nebo koalice.
(3) Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran a koalic. Tento součet vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvém skrutiniu obsazeny, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky, je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně a koalici tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu nebo koalici.
(4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže Ústřední volební komise zbývající mandáty postupně těm politickým stranám a koalicím, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 3; při rovnosti zbytků se přikáže mandát politické straně nebo koalici, jež má větší součet zbytků převáděný do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát politické straně nebo koalici, jež obdržela více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana nebo koalice ohlásila pro druhé skrutinium méně kandidátů než kolik mandátů na ni připadá.
(5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.
(6) V rámci jednotlivých politických stran a koalic obdrží mandáty přikázané politické straně nebo koalici kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.
(1) Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší členové Ústřední volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápise Ústřední volební komise o výsledku voleb se uvede :
a) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů,
b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť,
d) jména a příjmení kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování, a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.
(3) Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).
Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení.
(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže politické strany nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb v prvním skrutiniu. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany nebo koalice podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(2) Není-li náhradníka téže politické strany nebo koalice, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
(3) Byla-li politická strana zrušena, náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.
(4) Nastoupení náhradníka vysloví Poslanecká sněmovna do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem a kterým dnem se jím stal.
(5) Byla-li činnost politické strany pozastavena, po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.
Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle § 12 odst. 1 , § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 31 odst. 1 a 3 o jednu třetinu.
Lhůty podle § 32 odst. 1, § 33 odst. 1 a § 34 odst. 1 se zkracují o 20 dnů.
Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů [Čl. 16 odst. 2 Ústavy České republiky.].
Senátorem může být zvolen každý občan, který má právo volit, alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let, má trvalý pobyt na území České republiky a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva.
Volby do Senátu se konají podle zásady většinového systému ve volebních obvodech na území České republiky.
(1) Pro volby do Senátu se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor. Volební obvody jsou stanoveny v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona.
(2) V případě, že počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesne nebo se zvýší o 27% oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v České republice, změní se území volebních obvodů. Změna se provádí pouze v letech, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu.
(1) Do obvodní volební komise může delegovat nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana nebo koalice, která přihlašuje svého kandidáta k registraci v tomto volebním obvodu, dva členy a dva náhradníky.
(2) První zasedání obvodní volební komise svolá přednosta okresního úřadu v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze, ve městech Brně, Ostravě a Plzni, primátoři těchto měst tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 3 dnů po uplynutí lhůty, uvedené v odstavci 1.
(3) Obvodní volební komise:
a) dozírá na dodržování předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím; rozhodnutí obvodní volební komise je pro okrskovou volební komisi závazné,
c) registruje kandidáty pro volby do Senátu,
d) zjišťuje výsledky voleb ve volebním obvodu a oznamuje je Ústřední volební komisi,
e) předá spisy o volbách do úschovy okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistrátům těchto měst,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů, popř. úkoly, kterými ji pověří Ústřední volební komise.
(1) Kandidáty pro volbu do Senátu mohou přihlašovat politické strany nebo koalice. Nezávislý kandidát podává přihlášku sám. Každá politická strana nebo koalice mohou přihlásit ve volebním obvodu k registraci pouze jednoho kandidáta. Přihlásila-li politická strana kandidáta v rámci koalice, nemůže již podat přihlášku samostatně nebo jako součást jiné koalice.
(2) Každý kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu.
(3) Přihláška k registraci se podává zapisovateli obvodní volební komise ve dvojím vyhotovení nejpozději 60 dnů přede dnem voleb.
(4) Přihláška k registraci obsahuje:
a) jméno a příjmení kandidáta, jeho rodné číslo, datum narození, adresu trvalého bydliště, jeho povolání a doklad o státním občanství5),
b) název politické strany nebo koalice, která kandidáta přihlašuje k registraci s podpisem jejího statutárního orgánu nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta,
c) číslo a název volebního obvodu, ve kterém kandiduje,
d) prohlášení kandidáta s vlastnoručním podpisem, že souhlasí se svou kandidaturou a že nedal souhlas k tomu, aby byla jeho kandidatura předložena v jiném volebním obvodu a že mu nejsou známy překážky jeho volitelnosti.
(5) Zjistí-li zapisovatel obvodní volební komise, že přihláška k registraci nesplňuje předepsané náležitosti podle odstavce 4 a 6, upozorní na to kandidáta. Až do uplynutí lhůty podle odstavce 3 může kandidát nedostatky odstranit. Převzetí přihlášky je zapisovatel povinen na žádost kandidáta potvrdit.
(6) K přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět.
(1) Obvodní volební komise projedná všechny podané přihlášky do 55 dnů přede dnem voleb.
(2) Obvodní volební komise odmítne přihlášky, pokud:
a) kandidát nesplňuje podmínky své volitelnosti (§ 57),
b) přihláška k registraci obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje,
c) nezávislý kandidát nepředložil petici, nebo tato petice obsahuje neúplné nebo nepravdivé údaje anebo padělané podpisy.
(3) Proti rozhodnutí o odmítnutí přihlášky se může kandidát odvolat do 24 hodin ode dne převzetí rozhodnutí k Ústřední volební komisi, která rozhodne o odvolání do 2 dnů.
(1) Obvodní volební komise předá 51 dnů přede dnem voleb seznam všech přihlášených kandidátů Ústřední volební komisi.
(2) Ústřední volební komise projedná přihlášky nejpozději do 49 dnů přede dnem voleb.
(3) Byla-li podána přihláška některého kandidáta k registraci ve více volebních obvodech, odmítne Ústřední volební komise všechny jeho přihlášky. Dále odmítne přihlášky kandidátů k registraci z důvodů uvedených v § 62 odst. 2.
(4) Zápis o výsledku jednání zašle zapisovatel Ústřední volební komise nejpozději 48 dnů přede dnem voleb obvodním volebním komisím a jednotlivým kandidátům.
(1) Po obdržení zápisu o výsledku projednání přihlášek k registraci Ústřední volební komisí zaregistruje obvodní volební komise nejpozději 45 dnů přede dnem voleb všechny řádně přihlášené kandidáty v příslušném volebním obvodu, určí každému losem číslo, kterým bude označen hlasovací lístek a písemně to kandidátům oznámí.
(2) Registrace je podmínkou pro tisk hlasovacích lístků.
(3) Pokud byla po provedené registraci politická strana, která přihlásila samostatně kandidáta k registraci, zrušena nebo pokud byla její činnost pozastavena, pohlíží se na tohoto kandidáta jako na nezávislého kandidáta. Dodatečné předložení petice se na něm nepožaduje.
(1) Okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni, magistráty těchto měst, zřídí nejpozději v den ustavení obvodní volební komise zvláštní účet.
(2) Ten, kdo podal přihlášku k registraci složí na účet uvedený v odstavci l do 3 dnů po oznámení jeho registrace (§ 64 odst. 1) kauci ve výši 20 000 Kč a sdělí to nejpozději následující den obvodní volební komisi.
(3) Složení kauce je podmínkou pro zahájení tisku hlasovacích lístků. Pokud kauce není složena do 3 dnů od oznámení registrace, hlasovací lístky nebudou vytištěny.
(4) Obvodní volební komise vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci tomu, kdo ji složil, pokud kandidát získá ve volebním obvodu alespoň 10% z celkového počtu platných hlasů. Částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.
(5) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky způsobu vrácení kauce.
(1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb písemně vzdát své kandidatury. Do téhož okamžiku může politická strana nebo koalice odvolat kandidáta, kterého přihlásila
k registraci.
(2) Prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o odvolání kandidáta je nutno doručit ve dvojím stejnopise předsedovi nebo zapisovateli obvodní volební komise a nelze je vzít zpět.
(3) Předseda obvodní volební komise zašle neprodleně jeden stejnopis Ústřední volební komisi a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem.
(4) Bylo-li takové prohlášení učiněno po distribuci hlasovacích lístků voličům, při zjišťování výsledků voleb se k hlasům odevzdaným pro takovéhoto kandidáta nepřihlíží.
(1) Předseda obvodní volební komise zajistí prostřednictvím okresního úřadu v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni, prostřednictvím magistrátů těchto měst, vytištění hlasovacích lístků.
(2) Na hlasovacím lístku musí být uvedeno jméno, příjmení, datum narození, povolání a místo trvalého pobytu kandidáta, název politické strany nebo koalice, která kandidáta přihlásila k registraci nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta. Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku označeném vylosovaným číslem kandidáta. V záhlaví hlasovacího lístku se vytiskne číslo volebního obvodu.
(3) Hlasovací lístky musí být vytištěny v každém volebním obvodu písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka Ústřední volební komise.
(4) Takto vytištěné hlasovací lístky zašle předseda obvodní volební komise prostřednictvím okresních úřadů v sídle volebních obvodů, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni prostřednictvím magistrátů těchto měst, starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, jakož i před zahájením hlasování všem okrskovým volebním komisím.
Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků, vstoupí volič do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků (§ 17 odst. 2). V tomto prostoru vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Tento hlasovací lístek se nijak neupravuje.
(1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.
(2) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a ze zvláštního seznamu. Neúřední obálky komise vyloučí; vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce bez úřední obálky.
(3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle jednotlivých kandidátů a poté je sečte.
(4) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
(1) Ve prospěch kandidáta se počítají i takové hlasovací lístky, na kterých volič provedl různé úpravy.
(2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise a hlasovací lístky, které jsou přetržené. Bylo-li v úřední obálce více hlasovacích lístků ve prospěch různých kandidátů, jsou všechny tyto hlasovací lístky neplatné; více hlasovacích lístků ve prospěch téhož kandidáta se posuzuje jako jeden hlas.
(3) O platnosti hlasovacího lístku rozhoduje s konečnou platností okrsková volební komise.
(1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede:
a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho přerušení,
b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaný do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každého kandidáta a počet platných hlasů celkem pro všechny kandidáty,
f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.
(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně obvodní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.
(2) Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu obvodní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může obvodní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích. Po uplynutí stanovené lhůty a podepsání zápisu obvodní volební komise (§ 74) se k došlým výsledkům již nepřihlíží.
(3) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.
(1) Obvodní volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky voleb ve volebním obvodu na podkladě zápisů o výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.
(2) V místnostech, kde obvodní volební komise a její sumarizační útvar zjišťují výsledky voleb ve volebním obvodu, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci zařazení do jejího sekretariátu a sumarizačního útvaru a osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
(1) Obvodní volební komise vyhotoví zápis o výsledku hlasování ve volebním obvodu. Zápis podepíší členové obvodní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápisu obvodní volební komise o výsledku hlasování se uvede :
a) počet okrskových volebních komisí ve volebním obvodu,
b) počet okrskových volebních komisí, které zaslaly zápis o hlasování,
c) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů ve volebním obvodu,
d) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
e) počet odevzdaných úředních obálek,
f) počet platných hlasů odevzdaných pro každého kandidáta a počet platných hlasů celkem pro všechny kandidáty,
g) procento účasti na hlasování ve volebním obvodu zaokrouhlené na dvě desetinná místa,
h) pořadí kandidátů podle získaného procenta platných hlasů a údaje o zvoleném kandidátu,
i) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány obvodní volební komisí a záznam o tom, jak komise rozhodla.
(3) Obvodní volební komise přezkoumá zápisy okrskových volebních komisí a zjistí podle nich kolik procent z celkového počtu platných hlasů ve volebním obvodu získali jednotliví kandidáti. Podle tohoto údaje, zaokrouhleného na dvě desetinná místa, sestaví sestupné pořadí kandidátů. V případě rovnosti procenta je rozhodující počet platných hlasů pro kandidáta a je-li i tento stejný rozhodne los.
(4) Po podepsání zápisu o výsledku hlasování zašle jej předseda obvodní volební komise prostřednictvím přenosové techniky ihned sumarizačnímu útvaru Ústřední volební komise. Souběžně odešle originál zápisu s přílohami Ústřední volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Ostatní volební dokumenty ponechá v úschově na okresním úřadě, v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni u magistrátů těchto měst.
Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů.
(1) V případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení (§ 75), poznamená obvodní volební komise tuto skutečnost do zápisu o výsledku hlasování a oznámí to Ústřední volební komisi. Obvodní volební komise zajistí, aby se druhé kolo voleb konalo 6. den po ukončení hlasování v prvním kole.
(2) Ve druhém kole kandidují v každém volebním obvodu, ve kterém se volby konají, pouze dva kandidáti, kteří se v prvním kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech.
(3) Při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3. Hlasovací lístky zašle předseda obvodní volební komise prostřednictvím okresních úřadů v sídle volebních obvodů, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni prostřednictvím magistrátů těchto měst, starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Volič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti ve dnech voleb.
(4) Zvolen je ten kandidát, který získá ve druhém kole více platných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.
(5) Pro druhé kolo voleb platí ustanovení tohoto zákona vztahující se na volby do Senátu.
Na základě zápisů obvodních volebních komisí uveřejní Ústřední volební komise výsledky voleb do Senátu.
Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za senátory do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení.
(1) Zanikne-li v průběhu volebního období z jakéhokoliv důvodu mandát senátora, vyhlásí prezident České republiky doplňovací volby a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté co mandát senátora zanikl.
(2) Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto zákona s tím, že lhůty podle § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 60 odst.1 a § 61 odst. 3 mohou být zkráceny nejvíce o jednu třetinu. Lhůty podle § 62 odst. 1, § 63 odst. 1 a 4 a § 64 odst. 1 mohou být zkráceny o 20 dnů.
(3) Doplňovací volby se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora.
(4) V doplňovacích volbách je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které příslušelo původně zvolenému senátoru, jehož mandát zanikl.
(1) Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a práce, zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž obvodu jsou zřízeny.
(2) Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky a práce okresní úřad, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst ve spolupráci s úřady městských obvodů a městských částí.
(3) Pro krajské volební komise zajistí pomocné prostředky a práce okresní úřad v sídle volebního kraje.
(4) Pro obvodní volební komise zajistí pomocné prostředky a práce okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze, ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst.
Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Výši odměny a způsob její výplaty stanoví prováděcí předpis.
(1) Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny krajskou volební komisí nebo po své registraci obvodní volební komisí, do dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.
(2) Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle předchozího odstavce se považuje za dobu výkonu práce.
Výdaje orgánů státní správy, obcí a volebních komisí spojené s volbami do Poslanecké sněmovny a do Senátu se hradí ze státního rozpočtu.
Úhrady politickým stranám za volební výsledky
Úhrada se poskytuje pouze za výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna sdělí, po ověření volby poslanců, Ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany nebo koalice. Politické straně, která ve volbách získala nejméně 3% z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 15 Kč, nestanoví-li tento zákon jinak.
(1) Vznikne-li politické straně vzhledem k posledním výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny nárok na úhradu za volební výsledky (§ 84), poskytuje se této straně státní příspěvek z rozpočtu České republiky, a to ve výši alikvotní části této úhrady, odpovídající délce volebního období.
(2) Státní příspěvek se vyplácí politickým stranám na jejich žádost v ročních splátkách, nejpozději do konce února.
(3) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny před ukončením volebního období, poskytne se politickým stranám státní příspěvek ve výši úměrné skutečné délce volebního období.
(4) Politická strana ztrácí nárok na státní příspěvek, jestliže ve dvou po sobě jdoucích volbách do Poslanecké sněmovny nezískala žádný poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně při splnění podmínky pro vznik nároku na úhradu volebních nákladů.
(5) Za každý měsíc pozastavení činnosti politické strany se roční splátka státního příspěvku náležející politické straně podle odstavce 1 snižuje o jednu dvanáctinu. Po dobu pozastavení její činnosti se státní příspěvek politické straně nevyplácí. Byla-li politická strana zrušena rozhodnutím soudu, vrátí se při likvidaci do státního rozpočtu odpovídající část naposledy vyplacené částky státního příspěvku.
(6) Politickým stranám, které kandidovaly v rámci volební koalice, se příslušná část státního příspěvku vyplácí podle podmínek dohodnutých politickými stranami, jinak rovným dílem.
Ve věcech chyb a nedostatků v seznamech voličů se lze domáhat rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona [§ 200j zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona 20/1975 Sb., zákona č. 133/l982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona ČNR č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb. a zákona č. / Sb.].
Ve věcech odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny a škrtnutí kandidáta na kandidátní listině Ústřední volební komisí se může politická strana nebo koalice do 24 hodin domáhat rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona [§ 200k občanského soudního řádu.].
Ve věcech odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu se může ten, kdo přihlášku k registraci podal, do 24 hodin domáhat rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona10).
(1) Se stížností proti vydání osvědčení o zvolení poslancem Poslanecké sněmovny nebo o zvolení senátorem se může každý občan, zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec nebo senátor volen, jakož i každá politická strana nebo koalice, která podala kandidátní listinu ve volebním kraji nebo přihlášku k registraci, domáhat nejpozději do 10 dnů po uveřejnění výsledků voleb Ústřední volební komisí rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona [§ 200l občanského soudního řádu.].
(2) Stanovisko obsažené v usnesení zašle soud podle povahy věci Poslanecké sněmovně nebo Senátu.
K řízení podle § 87, § 88 a § 89 je příslušný Nejvyšší soud.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona ČNR č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb. a zákona č. / Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 20Of a § 20Og včetně nadpisu se vypouštějí,
2. za § 20Oi se vkládají nové § 20Oj až 2001, které včetně nadpisu znějí:
(1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby či nedostatky v seznamech voličů do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo zastupitelstev územních samosprávných celků, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu.
(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán státní správy nebo obec.
(3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 3 dnů.
(1) Jestliže volební orgán, příslušný podle zvláštníhozákona [Zákon č. /1994 Sb., o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky.] vydat konečné rozhodnutí, rozhodl o
a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo volební koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,
b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo volební koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,
c) odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se ten, kdo přihlášku k registraci podal, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování přihlášeného kandidáta.
(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný volební orgán.
(3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 3 dnů.
(4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
(1) O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení poslancem nebo senátorem [Zákon č. /1994 Sb., o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky.] rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do 10 dnů.
(2) Účastníkem řízení je navrhovatel a příslušný volební orgán.
(3) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.".
(1) Vláda stanoví nařízením Jednací řád Ústřední volební komise.
(2) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou:
a) podrobnosti o úkolech obcí a okresních úřadů při
1. vytváření volebních okrsků;
2. sestavování a vedení stálých seznamů a zvláštních seznamů a pořizování výpisů z nich;
3. zajišťování a vybavení volebních místností;
4. úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;
b) vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů,
c) podrobnosti o spolupráci orgánu státní správy při kontrole pravdivosti údajů uváděných politickými stranami a koalicemi při podávání kandidátních listin nebo kandidáty při přihláškách k registraci,
d) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny za výkon funkce člena volební komise, způsob její úhrady a výplaty.
Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
První volby do Senátu se konají ve všech 81 volebních obvodech. Senátoři ve volebních obvodech č. 1, 4, 7, 10, 13, 16, 19, 22, 25, 28, 31, 34, 37, 40, 43, 46, 49, 52, 55, 58, 61, 64, 67, 70, 73, 76 a 79 jsou voleni na dva roky, ve volebních obvodech č. 2, 5, 8, 11, 14, 17, 20, 23, 26, 29, 32, 35, 38, 41, 44, 47, 50, 53, 56, 59, 62, 65, 68, 71, 74, 77 a 80 na čtyři roky a ve zbývajících volebních obvodech na šest let.
Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny a volby do Senátu v týž den, jsou okrskové volební komise pro oba druhy voleb společné. K ukončení činnosti okrskových volebních komisí může dojít v tomto případě až tehdy, pokud pokyn vydají příslušné okresní i obvodní volební komise. Počet členů Ústřední volební komise, delegovaných jednou a touž politickou stranou, včetně jejich koalice, nesmí přesahovat dva.
(1) Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny společně s volbami do zastupitelstev v obcích, jsou okrskové volební komise a okresní volební komise společné.
(2) Konají-li se volby do Senátu společně s volbami do zastupitelstev v obcích, jsou okrskové volební komise společné.
(3) K ukončení činnosti okrskových volebních komisí a okresních volebních komisí může při společném konání voleb dojít až tehdy, pokud pokyn vydají nadřízené volební komise, ustavené pro všechny druhy voleb.
(1) Uskuteční-li se volby do Senátu dříve než bude ustavena Ústřední volební komise (§ 12), zřídí se pro tyto volby Ústřední volební komise ze zástupců politických stran a koalic, které přihlásily kandidáty alespoň v polovině volebních obvodů.
(2) Politické strany a koalice uvedené v odstavci 1, navrhnou nejpozději do 60 dnů přede dnem voleb do Senátu ministru vnitra dva členy Ústřední volební komise a dva náhradníky.
(3) Ustanovení § 12 odst. 2, 3 a 5 se použijí obdobně.
(4) Ústřední volební komise pro volby do Senátu ukončí svou činnost dnem ustavení Ústřední volební komise podle § 12.
(1) Pokud tento zákon odkazuje na počet obyvatel, stanoví se podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž se konají volby.
(2) Dnem voleb podle tohoto zákona se rozumí první volební den, nestanoví-li tento zákon jinak.
Zrušuje se zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., zákona České národní rady č. 435/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 94/1992 Sb. (úplné znění č. 120/1992 Sb.).