Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Příloha č. 1

k zákonu č. /1994 Sb., o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky

Vymezení volebních okresů v hlavním městě Praze

Příloha č. 2

k zákonu č. /1994 Sb., o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky

Maximální počty kandidátů na kandidátních listinách

Příloha č. 3

k zákonu č. /1994 Sb., o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Paxlamentu České republiky

Seznam volebních obvodů pro volby do Senátu s uvedením jejich sídla

Volební obvod č. 1

zahrnuje území městské části Praha 2 s výjimkou KÚ Nové Město, t. j. mimo území uvnitř katastrální hranice jdoucí ulicem.Legerovou, Rumunskou, Lublaňskou, Wenzigovou, Legerovou, Horskou, Na Slupi, Botičskou, Na Děkance, Svobodovou a středem Vltavy do středu Jiráskova mostu. Dále území městské části Praha 3

Sídlo: Praha 2

Volební obvod č. 2

zahrnuje území městské části Praha 1, dál část území městské části Prahy 2, tvořené části KÚ Nové Město, t. j. území uvnitř katastrální hranice jdoucí ze středu Jiráskova mostu středem Vltavy do středu Železničního mostu, ulicemi Svobodovou, Na Děkance, Botičskou, Na Slupi, Horskou Legerovou, Wenzigovou, Lublaňskou Rumunskou, Legerovou. Dále část územ městské části Prahy 6, tvořené části KÚ Bubeneč, na východ od katastrální hranice jdoucí ulicemi Podbabskou, Jugoslávských partyzánů, Dejvickou, Jaselskou, Pelléovou. Dále zahrnuje území městské části Praha 7

Sídlo: Praha 1

Volební obvod č. 3

zahrnuje území městské části Praha 6, mimo části KÚ Bubeneč, t.j. území na východ od katastrální hranice jdoucí ulicemi Podbabskou, Jugoslávských partyzánů, Dejvickou, Jaselskou a Pelléovou. Dále zahrnuje území městských části Praha-Řepy, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje

Sídlo: Praha 6

Volební obvod č. 4

zahrnuje území městské částí Praha 8, městských; částí Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice

Sídlo: Praha 8

Volební obvod č. 5

zahrnuje území městské části Praha 9, městských částí Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely, Praha-Klánovice, Praha-Kyje, Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy a Praha-Vinoř

Sídlo: Praha 9

Volební obvod č. 6

zahrnuje území městské části Praha 10 s výjimkou částí KÚ Záběhlice, t. j. části KÚ na jih a východ od hranice jdoucí ulicemi Na vinohraní, U vinné révy, Poslovou, Jesenickou, V Korytách, Břečťanovou, Hyacintovou, U Zahradního Města, Hlohovou

a Ostružinovou

Sídlo: Praha 10

Volební obvod č. 7

zahrnuje území městské části Praha 4 s výjimkou KÚ Krč. Dále část území městské části Praha 10, tvořené částí KÚ Záběhlice, t. j. území na jih a východ od hranice jdoucí ulicemi Na vinobraní, U vinné révy, Poslovou, Jesenickou, V Korytách, Břečťanovou, Hyacintovou, U Zahradního Města, Sněženkovou až na křižovatku s Práčskou, dále Práčskou k jihozápadu, severně od nádrže na Botiči se lomí k jihu podél západního břehu nádrže, dále pokračuje k západu korytem Botiče až k ulici U záběhlického zámku, touto ulicí k jihu, dále podél náhonu vodní nádrže, dále po jejím západním břehu ke správní hranici městských částí Praha 4 a Praha 10

Sídlo: Praha 4

Volební obvod č. 8

zahrnuje území městské části Praha 5, městských částí Praha-Jihozápadní Město, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Zličín

Sídlo: Praha 5

Volební obvod č. 9

zahrnuje území městských částí Praha-Jižní Město, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Horní Měcholupy, Praha-Kolovrarty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Štěrboholy. Dále část území městského obvodu Praha 10, tvořenou části KÚ Záběhlice uvnitř hranice jdoucí od hranic městských částí Praha 4 a Praha 10 severním směrem po západním břehu retenční nádrže, dále korytem strouhy k ulici U záběhlického zámku k Botiči, dále korytem Botiče proti proudu až k západnímu břeh nádrže, podél břehu nádrže až k severnímu výběžku, odtud v přímém směru severně k ulici Sněženkové, ulicí Sněženkovou západním směrem k ulici U Zahradního Města dále severně k ulici Hlohové, Hlohovou až k Ostružinové, Ostružinovou severním směrem až ke katastrální hranici mezi Záběhlicemi a Strašnicemi, po této katastrální hranici směrem východním k trojmezí KÚ Záběhlice-Strašnice-Hostivař, dále po katastrální hranici Záběhlice-Hostivař, až ke správní hranici mezi městskou částí Praha-Jižní Město a Praha 10

Sídlo: Praha-Jižní Město

Volební obvod č. 10

zahrnuje území městské části Praha-Modřany, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Libuš, Praha-Chuchle, Praha-Radotín, Praha-Lipence, Praha-Lochkov a část území městského obvodu Praha 4, tvořenou KÚ Krč Sídlo: Praha-Modřany

Volební obvod č 11

je tvořen územím celého okresu Praha-západ a územím okresu Praha-východ s výjimkou územních obvodů pověřených obecních úřadů Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Odolená Voda

Sídlo: Praha-západ

Volební obvod č. 12

je tvořen územím celého okresu Příbram a územním obvodem pověřeného obecního úřadu Votice z okresu Benešov

Sídlo: Příbram

Volební obvod č. 13

je tvořen územím celých okresů Beroun a Rakovník

Sídlo: Beroun

Volební obvod č. 14

je tvořen územím celého okresu Kladno

Sídlo: Kladno

Volební obvod č. 15

je tvořen územím celého okresu Mělník a územními obvody pověřených obecních úřadů Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Odolena Voda z okresu Praha-východ

Sídlo: Mělník

Volební obvod č. 16

je tvořen územím celého okresu Mladá. Boleslav a územním obvodem pověřeného obecního úřadu Nymburk z okresu Nymburk

Sídlo: Mladá Boleslav

Volební obvod č. 17

je tvořen územím celého okresu Kolín a územními obvody pověřených obecních úřadů Poděbrady, Pečky, Městec Králové, Lysá nad Labem z okresu Nymburk

Sídlo: Kolín

Volební obvod č. 18

je tvořen územím celého okresu Kutná Hora a územními obvody pověřených obecních úřadů Benešov, Týnec nad Sázavou, Vlašim z okres Benešov

Sídlo: Kutná Hora

Volební obvod č. 19

je tvořen územím celého okresu Tábor a územními obvody pověřených obecních úřadů Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov z okresu Pelhřimov

Sídlo: Tábor

Volební obvod č. 20

je tvořen územím celého okresu Jindřichův Hradec a územními obvody pověřených obecních úřadů Pelhřimov, Počátky z okresu Pelhřimov

Sídlo: Jindřichův Hradec

Volební obvod č. 21

je tvořen územím celých okresů Český Krumlov a Prachatice a územními obvody pověřených obecních úřadů Líšov, Nové Hrady, Trhov Sviny z okresu České Budějovice

Sídlo: Český Krumlov

Volební obvod č. 22

je tvořen územím okresu České Budějovice s výjimkou územních obvodů pověřených obecních úřadů Líšov, Nové Hrady, Trhové Sviny

Sídlo: České Budějovice

Volební obvod č. 23

je tvořen územím celých okresů Písek a Strakonice

Sídlo: Písek

Volební obvod č. 24

je tvořen územím celých okresů Domažlice a Klatovy

Sídlo: Klatovy

Volební obvod č. 25

je tvořen územím celých okresů Rokycany a Plzeň-jih a územím městského obvodu Plzeň 2

Sídlo: Rokycany

Volební obvod č. 26

je tvořen územím okresu Plzeň-město s výjimkou městského obvodu Plzeň 2

Sídlo: Plzeň-město

Volební obvod č. 27

je tvořen územím celých okresů Plzeň-sever a Tachov

Sídlo: Tachov

Volební obvod č. 28

je tvořen územím celého okresu Cheb a územními obvody pověřených obecních úřadů Sokolov, Kraslice, Kynšperk nad Ohří z okresu Sokolov

Sídlo: Cheb

Volební obvod č. 29

je tvořen územím celého okresu Karlovy Vary a územními obvody pověřených obecních úřadů Loket, Horní Slavkov a Chodov z okresu Sokolov

Sídlo: Karlovy Vary

Volební obvod č. 30

je tvořen územím celého okresu Chomutov

Sídlo: Chomutov

Volební obvod č. 31

je tvořen územím celého okresu Louny a územním obvodem pověřeného obecního úřadu Bílina z okresu Teplice

Sídlo: Louny

Volební obvod č. 32

je tvořen územím celého okresu Most

Sídlo: Most

Volební obvod č. 33

je tvořen územím okresu Teplice s výjimkou územního obvodu pověřeného obecního úřadu Bílina

Sídlo: Teplice

Volební obvod č 34

je tvořen územím celého okresu Litoměřice

Sídlo: Litoměřice

Volební obvod č. 35

je tvořen územím celého okresu Ústí nad Labem

Sídlo: Ústí nad Labem

Volební obvod č. 36

je tvořen územím celého okresu Česká Lípa

Sídlo: Česká Lípa

Volební obvod č. 37

je tvořen územím celého okresu Děčín

Sídlo: Děčín

Volební obvod č. 38

je tvořen územím okresu Liberec s výjimkou územních obvodů pověřených obecních úřad Frýdlant, Nové Město pod Smrkem

Sídlo: Liberec

Volební obvod č. 39

je tvořen územím celého okresu Jablonec nad Nisou a územními obvody pověřených obecních úřadů Frýdlant, Nové Město pod Smrkem z okresu Liberec

Sídlo: Jablonec nad Nisou

Volební obvod č. 40

je tvořen územím celých okresů Jičín a Semily

Sídlo: Jičín

Volební obvod č. 41

je tvořen územím celého okresu Trutnov

Sídlo: Trutnov

Volební obvod č. 42

je tvořen územím celého okresu Náchod

Sídlo: Náchod

Volební obvod č. 43

je tvořen územím okresu Hradec Králové s výjimkou územního obvodu pověřeného obecního úřadu Třebechovice pod Orebem

Sídlo: Hradec Králové

Volební. obvod č. 44

je tvořen územím celého okresu Rychnov nad Kněžnou a územním obvodem pověřeného obecního úřadu Holice z okresu Pardubice a územním obvodem pověřeného obecního úřadu Třebechovice pod Orebem z okresu Hradec Králové

Sídlo: Rychnov nad Kněžnou

Volební obvod č. 45

je -tvořen územím okresu Pardubice s výjimkou územního obvodu pověřeného obecního úřadu Holice

Sídlo: Pardubice

Volební obvod č. 46

je tvořen územím celého okresu Ústi nad Orlicí

Sídlo: Ústí nad Orlicí

Volební obvod č. 47

je tvořen územím celého okresu Havlíčkův Brod a územními obvody pověřených obecních úřadů Heřmanův Městec, Chrudim, Nasavrky, Třemošnice z okresu Chrudim

Sídlo: Havličkův Brod

Volební obvod č. 48

je tvořen územím celého okresu Svitavy a územními obvody pověřených obecních úřadů Hlinsko, Chrast, Skuteč z okresu Chrudim

Sídlo: Svitavy

Volební obvod č. 49

je tvořen územím celého okresu Jihlava

Sídlo: Jihlava

Volební obvod č. 50

je tvořen územím celého okresu Žďár nad Sázavou

Sídlo: Žďár nad Sázavou

Volební obvod č. 51

je tvořen územím celého okresu Třebíč

Sídlo: Třebíč

Volební obvod č. 52

je tvořen územím celého okresu Znojmo

Sídlo: Znojmo

Volební obvod č. 53

je tvořen územím okresu Brno-venkov s výjimkou územního obvodu pověřeného obecního úřadu Kuřim

Sídlo: Brno-venkov

Volební obvod č. 54

je tvořen územím městských částí Brno-střed, Brno-Žabovřesky

Sídlo: Brno-město

Volební obvod č. 55

je tvořen územím městských části Brno-Bohunice, Brno-Starý Lískovec, Brno-Bosonohy Brno-Nový Lískovec, Brno-Kohoutovice, Brno-Bystrc, Brno-Kníničky, Brno-Žebětín, Brno-Medlánky

Sídlo: Brno-město

Volební obvod č. 56

je tvořen územím městských částí Brno-jih, Brno-Černovíce, Brno-Židenice, Brno-Líšeň, Brno-Vinohrady, Brno-Maloměřice, Obřany, Brno-Tuřany, Brno-Slatina, Brno-Chrlice

Sídlo: Brno-město

Volební obvod č. 57

je -tvořen územím městských částí Brno-sever Brno-Královo Pole, Brno-Řečkovice, Mokrá Hora, Brno-Ivanovice, Brno-Jehnice, Brno-Ořešín, Brno-Útěchov a územním obvodem pověřeného obecního úřadu Kuřim z okresu Brno-venkov

Sídlo: Brno-město

Volební obvod č. 58

je tvořen územím celého okresu Blansko

Sídlo: Blansko

Volební obvod č. 59

je tvořen územím celého okresu Prostějov

Sídlo: Prostějov

Volební obvod č. 60

je tvořen územím celého okresu Vyškov a územními obvody pověřených obecních úřadů Kyjov, Ždánice z okresu Hodonín

Sídlo: Vyškov

Volební obvod č. 61

je tvořen územím celého okresu Břeclav

Sídlo: Břeclav

Volební obvod č. 62

je tvořen územím okresu Hodonín s výjimkou územních obvodů pověřených obecních úřadů Kyjov, Ždánice

Sídlo: Hodonín

Volební obvod č. 63

je tvořen územním obvodem pověřeného obecního úřadu Napajedla z okresu Zlín a územními obvody pověřených obecních úřad Uherské Hradiště a Uherský Ostrov z okres Uherské Hradiště

Sídlo: Uherské Hradiště

Volební obvod č. 64

je tvořen územními obvody pověřených obecních úřadů Uherský Brod, Bojkovic z okresu Uherské Hradiště a územními obvody pověřených obecních úřadů Brumov-Bylnice, Luhačovice, Vizovice, Slavičín, Valašské Klobouky z okresu Zlín

Sídlo: Uherské Hradiště

Volební obvod č. 66

je tvořen územními obvody pověřených obecních úřadů Zlín a Otrokovice

Sídlo: Zlín

Volební obvod č. 66

je tvořen územím celého okresu Kroměříž

Sídlo: Kroměříž

Volební obvod č. 67

je tvořen územím celého okresu Vsetín

Sídlo: Vsetín

Volební obvod č. 68

je tvořen územím celého okresu Přerov

Sídlo: Přerov

Volební obvod č. 69

je tvořen územním obvodem pověřeného obecního úřadu Olomouc

Sídlo: Olomouc

Volební obvod č. 70

je tvořen územními obvody pověřených obecních úřadů Hlubočky, Litovel, Štemberk Uničov z okresu Olomouc a územními obvody pověřených obecních úřadů Mohelnice a Zábřeh z okresu Šumperk

Sídlo: Olomouc

Volební obvod č. 71

je tvořen územím okresu Šumperk s výjimkou územních obvodů pověřených obecních úřadů Mohelnice, Zábřeh

Sídlo: Šumperk

Volební obvod č. 72

je tvořen územím celého okresu Bruntál a územním obvodem pověřeného obecního.úřadu Vítkov z okresu Opava

Sídlo: Bruntál

Volební obvod č. 73

je tvořen územními obvody pověřených obecních úřadů Opava a Kravaře

Sídlo: Opava

Volební obvod č. 74

je tvořen územím celého okresu Nový Jičín

Sídlo: Nový Jičín

Volební obvod č. 75

je tvořen územím městských obvodů Poruba, Krásné Pole, Martinov, Pustkovec, Třebovice, Svinov a územním obvodem pověřeného obecního úřadu Hlučín z okresu Opava

Sídlo: Ostrava-město

Volební obvod č. 76

je tvořen územím městských obvodů Ostrava -Jih, Proskovíce, Polanka nad Odrou

Sídlo: Ostrava-město

Volební obvod č. 77

je tvořen územím městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Nová Bělá, Vítkovice, Stará Bělá, Mariánské Hory a Hulváky, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice, Nová Ves, Michálkovice, Radvanice a Bartovice, Hrabová, Plesná

Sídlo: Ostrava-město

Volební obvod č. 78

je tvořen územními obvody pověřených obecních úřadů Frýdek-Místek a Vratimov Sídlo: Frýdek-Místek

Volební obvod č. 79

je tvořen územními obvody pověřených obecních úřadů Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Třinec

Sídlo: Frýdek-Místek

Volební obvod č. 80

je tvořen územními obvody pověřených obecních úřadů Karviná, Bohumín, Orlová Sídlo: Karviná

Volební obvod č. 81

je tvořen územními obvody pověřených obecních úřadů Český Těšín a Havířov

Sídlo: Karviná

Ústava České republiky upravuje v hlavě druhé zákonodárnou moc České republiky, kterou svěřuje Parlamentu. Oproti předchozímu právnímu stavu je Parlament dvoukomorový a skládá se z Poslanecké sněmovny a ze Senátu.

Článek 20 Ústavy předpokládá vydání zákona, který stanoví podmínky výkonu volebního práva do obou komor Parlamentu, organizací voleb a rozsah soudního přezkumu voleb.

Vzhledem k odlišnému ústavnímu pojetí vrcholného zákonodárného sboru bylo nutno upravit volební proces zcela novým zákonem, který upravuje volby jak do Poslanecké sněmovny, tak i do nově vytvořeného Senátu. Přitom zákon o volbách musí respektovat dva odchylné volební systémy, přijaté Ústavou pro volbu jednotlivých komor, a to systém poměrného zastoupení pro volbu Poslanecké sněmovny (čl. 18 odst. 1 Ústavy) a systém většinový pro volbu Senátu (čl. 18 odst. 2 Ústavy).

Z použití dvou odlišných volebních systémů vychází také základní struktura zákona, kdy v části první, oddílu prvním jsou obsažena společná ustanovení pro volby do obou komor Parlamentu, v oddílu druhém speciální ustanovení pro volby do Poslanecké sněmovny a v oddílu třetím speciální ustanovení pro volby do Senátu. Oddíl čtvrtý upravuje organizační a technická opatření nezbytná k provedení voleb. Oddíl pátý obsahuje rozsah a způsob soudního přezkoumávání voleb, jak to předpokládá již zmíněný článek 20 Ústavy. Z úpravy soudního přezkumu voleb vyplynula nutnost provést novelu občanského soudního řádu, která se zařazuje jako část druhá navrhovaného zákona. Z přechodných a závěrečných ustanovení uvedených v části třetí jsou nejdůležitější především zmocňovací ustanovení pro Ministerstvo vnitra k podrobnější úpravě úkolů orgánů státní správy a územní samosprávy pří přípravě a provedení voleb a přechodné opatření. pro první volby do Senátu.

Pokud jde o volby do Poslanecké sněmovny byla do značné míry využita úprava podle dosavadního zákona č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů.

Volby do Senátu jsou založeny na klasickém většinovém volebním systému, který předpokládá vytváření jednomandátových volebních obvodů (v každém volebním obvodu se volí pouze jeden senátor). Snahou při vytváření volebních obvodů., tvořících přílohu č. 3 zákona, bylo zachovat strukturu okresů. Počty obyvatel jednotlivých okresů jsou však rozdílné. S ohledem na nezbytnost zachovat rovnost volebního práva, t. j., aby na jeden mandát připadal přibližně stejný počet voličů a tím hlas každého z nich měl přibližně stejnou váhu, bylo v řadě případů nutné okresy buď rozdělit do dvou volebních obvodů anebo naopak slučovat do jednoho volebního obvodu. V případech, kdy se k jednomu okresu přičleňuje z jiného okresu část území, je tvořeno územními obvody pověřených obecních úřadů.

Do více volebních obvodů jsou děleny hlavní město Praha a statutární města Brno, Ostrava a Plzeň, a to proto, že počet jejich obyvatel přesahuje průměrné číslo počtu obyvatel, připadající v České republice na jeden mandát senátora.

Některé zkušenosti z dosavadní aplikace volebních zákonů vedly k věcné úpravě jednotlivých volebních institutů. V tomto směru jsou zásadně odlišné oproti dosavadním právním úpravám zejména ustanovení zakotvující stálé seznamy voličů. Na základě zkušeností ze zahraničí, konkrétně z Francie, se v zákoně zakotvuje kauce kandidujících politických stran pří volbách do Poslanecké sněmovny a kandidátů pří volbách do Senátu. Zákon rovněž zakotvuje podrobněji způsob soudního přezkumu opatření volebních orgánů a oproti předchozímu právnímu stavu jej přesouvá do značné míry již do stadia před vlastním hlasováním.

Návrh zákona vychází ze stávající územní struktury České republiky, členěné na kraje, okresy a obce. Úkoly při organizačně technických přípravách voleb jsou v zákoně ukládány stávajícím orgánům místní správy, tj. okresním úřadům a orgánům obcí, měst, územně členěných statutárních měst a orgánům hlavního města Prahy.

Pří realizaci voleb do Senátu i Poslanecké sněmovny se vychází z toho, že náklady voleb budou hrazeny z rozpočtu České republiky.

Přímé náklady na zabezpečení voleb budou odvislé od vývoje cen papíru, služeb polygrafického průmyslu, spojů a dopravy. Je nutno počítat s tím, že náklady budou vyšší než při volbách v roce 1992, kdy přímé náklady činily 410 000 tis. Kč. Pokud jde o volby do Poslanecké sněmovny, výdaje na tiskopisy, tisk zákonů, metodiky a hlasovacích lístků se při současných cenách předpokládají ve výši 280 001 tis. Kč; náklady na strojní zpracování výsledků voleb 40 000 tis. Kč, náklady obcí a okresních úřadů se předpokládají ve výši 150 000 tis. Kč. Činnost volebních komisí a minimalizované náklady na investiční činnost se předpokládají ve výši 15 000 tis. Kč.

Celkové náklady na technické, organizační a materiální zabezpečení voleb do Poslanecké sněmovny budou tedy činit, bez úhrad politickým stranám za získané hlasy, asi 485 000 tis. Kč.

Při volbách do Senátu Parlamentu České republiky je nutno počítat s tím, že volby proběhnou zpravidla ve dvou kolech, čímž vzrostou náklady na tisk hlasovacích lístků a činnost volebních komisí. Je předpoklad, že při současném politickém rozložení sil v České republice, bude nutno na zabezpečení tiskopisů, zákonů, metodiky a hlasovacích lístků vynaložit částku 250 000 tis. Kč.

Náklady na ostatní činnosti nutné k zabezpečení voleb do Senátu jsou přibližně stejné jako u voleb do Poslanecké sněmovny. Celkový předpoklad nákladů na zabezpečení voleb do Senátu je tedy 455 000 tis. Kč. Tyto náklady budou v dalších volbách do Senátu pouze třetinové, z důvodu dvouleté obměny senátorů.

K části první - Volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky

K oddílu prvnímu - Obecná ustanoveni

K § 1 a 2

Zakotvují se základní zásady voleb do obou komor Parlamentu. Jde v podstatě o převzetí ústavních principů podle Hlavy druhé Ústavy České republiky.

Ústavní zásady návrh zákona přebírá z důvodu systematičnosti a celistvosti právní úpravy voleb do obou komor Parlamentu.

Nově se vymezuje pojem "volič", který je v dalších ustanoveních zákona často používán. Ve shodě s Ústavou již zákon nespojuje se zbavením způsobilosti k právním úkonům nebo jejím omezením zánik práva volit, ale označuje zbavení způsobilosti k právním úkonům za překážku ve výkonu volebního práva. Překážkou však není omezení této způsobilosti, vzhledem k tomu že zpravidla nebrání voliči projevit svou vůli.

K § 3

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy i dosavadní praxe se zakotvují stálé volební okrsky, což je nezbytné z důvodu úzkého spojení volebních okrsků se stálými seznamy voličů. Možnost změny volebních okrsků však musí zůstat zachována pro případy, kdy si to vyžádá podstatná změna charakteru v příslušném území.

V každé obci a v městské části a v městském obvodu hlavního města Prahy a územně členěného statutárního města musí být vytvořen nejméně jeden okrsek, a to i v případě, že obec má výrazně menší počet voličů než 1 000.

K § 4 - 6

Oproti dosavadní praxi zákon zakotvuje stálé seznamy voličů, které vedou obecní úřady podle místa trvalého pobytu voličů. Obecními úřady se rozumí i městské úřady a v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a v hlavním městě Praze obvodní nebo místní úřady.

Institut stálých seznamů voličů v podstatě přebírá úpravu seznamů oprávněných občanů podle zákona č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu. Na rozdíl od citovaného zákona však tento zákon upravuje otázku stálých seznamů voličů podrobněji.

Existence stálých seznamů voličů předpokládá, že občan bude hlasovat zásadně pouze v té obci, v níž je veden v seznamu voličů.

Vzhledem k tomu, že kontrolu správnosti a úplnosti seznamů může provádět každý k tomu oprávněný volič kdykoli v úředních hodinách na obecním úřadě, nebylo nutno zakotvit ani povinné vyložení seznamů voličů, nebo jejich vyvěšování v období před konáním voleb. Způsob této kontroly je v návrhu omezen pouze na údaje, týkající se konkrétního voliče, a to z důvodů ochrany osobních dat občanů před možným zneužitím.

Zákon umožňuje hlasovat i státním občanům České republiky, kteří nemají -trvalý pobyt na jejím území. Tito občané však nejsou zapsání ve stálých seznamech voličů, sestavovaných podle ust. § 5 zákona obecními úřady právě podle místa trvalého pobytu. Je proto nezbytné institucionálně zabezpečit i hlas ování občanů, kteří nejsou v stálých seznamech zapsání a není ani účelné, aby do těchto seznamů zapisováni byli, protože zpravidla budou v daném volebním okrsku hlasovat pouze jednou. Proto je zaveden institut zvláštních seznamů voličů.

Kromě občanů bez trvalého pobytu na území České republiky budou do zvláštních seznamů voličů zapisováni i voliči, kteří se k hlasování dostaví s voličským průkazem pro volby do Poslanecké sněmovny. Důvod je obdobný jako u občanů bez trvalého pobytu na území republiky, tj. že půjde zpravidla o jednotlivé hlasováni v daném volebním okrsku a že ty-to voliče by proto nebylo účelné zapisovat do stálých seznamů. Zároveň se do zvláštních seznamů zapisují i voliči vykonávající vojenskou službu, osoby ve zdravotnických a sociálních ústavech a osoby zadržené neb o ve výkonu trestu. Vzhledem k tomu, že vojáci a skupina dále uvedených osob jsou již zapsáni ve stálých seznamech podle mis-ta svého trvalého pobytu, je nezbytné pro vyloučení duplicitního vykazováni těchto voličů zabezpečit informovanost obecního úřadu, který je ve stálém seznamu vede.

Návrh rovněž nově zakotvuje institut výpisu ze stálého nebo ze zvláštního seznamu voličů. Je to proto, že ve větších obcích se vytváří více volebních okrsků a okrsková volební komise pracuje pouze s -těmi záznamy ve stálém a zvláštním seznamu, které se příslušného okrsku týkají. V obcích, kde je vytvořen pouze jeden volební okrsek, půjde fakticky o opis celého stálého i zvláštního seznamu voličů.

K § 7 - 11

Všeobecná ustanovení o volebních komisích upravuji ty instituty, které jsou volebním komisím společné. Zvolený systém se plně osvědčil v dosavadní právní úpravě a není proto důvodu jej koncepčně měnit.

Zapisovatel volební komise je nově v zákoně označen jako její člen s hlasem poradním, obdobně jako tomu je v zákoně č. 298/1992 Sb.

Pro zpracování výsledků voleb je nutné, aby si volební komise vyšších stupňů vytvářely sumarizační útvary pro sčítání volebních výsledků. Ústřední volební komise pak jako stálý volební orgán musí kromě sumarizačního útvaru disponovat dalším odborným útvarem, který bude plnit úkoly jejího stálého sekretariátu. Vzhledem k postavení a působností Ministerstva vnitra ve volebních věcech je tento odborný útvar tvořen pracovníky uvedeného ministerstva.

K § 12

Postavení Ústřední volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny je řešeno tak, že působí jako nejvyšší orgán pro řízení voleb jak do Poslanecké sněmovny, tak i do Senátu. Vzhledem k časté periodicitě voleb (každé čtyři roky se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny, každé dva roky volby 1/3 senátorů a případně může docházet k doplňovacím volbám do Senátu), je Ústřední volební komise na rozdíl od ostatních volebních komisí podle tohoto zákona stálým volebním orgánem, který má zásadně čtyřleté funkční období (pokud ovšem nedojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání nových voleb).

Shora popsané řešení je výhodnější, než kdyby pro řízení voleb do Senátu byla vy-tvářena zvláštní Ústřední volební komise, protože i v -tomto případě by -tato komise musela být vytvářena pouze ze zástupců politických stran a politických hnutí.

Vzhledem k dlouhodobému působení Ústřední volební komise lze předpokládat, na rozdíl od ostatních volebních komisí, potřebu vyšší obměny členů. Proto je odlišně upraven vznik a zánik členství v ústřední volební komisi. Nejde o přímou delegaci politickými stranami, ale o jmenování ministrem vnitra na návrh kandidujících politických stran, hnutí nebo jejich koalic. Přitom ze strany ministra vnitra nepůjde o výběr členů Ústřední volební komise, protože pokud navržený člen splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, musí jej ministr vnitra jmenovat členem komise a stejně tak jej musí na návrh politické strany odvolat. Jmenování a odvolávání členů však vyloučí jakékoliv pochybnosti o složení Ústřední volební komise a o právech jejích jednotlivých členů, což je u vrcholného řídícího orgánu, který rozhoduje o významných otázkách, velmi důležité.

K § 13

Okrskové volební komise jsou nezbytné pro zabezpečení hlasováni a sčítání hlasů a budou vytvářeny jak při volbách do Poslanecké sněmovny, tak i při volbách do Senátu. Zvyšuje s minimální počet členů okrskových volebních komisí na 5, aby byl o možno zajistit souběžné hlasování ve volební místnost. a hlasování do přenosné volební schránky mimo volební místnost. Vzhledem k tomu, že organizačně technické přípravy voleb jsou výkonem přenesené působnosti obce, svěřují se úkoly při stanovení a zajištění minimálního počtu členů okrskové volební komise starostovi obce.

K § 14

V souladu s Ústavou České republiky (čl. 63 odst. 1 písm, f)) se stanoví působnost prezidenta republiky při vyhlašování voleb do Poslanecké sněmovny i do Senátu.

Volby se konají ve stanovenou dobu ve dvou dnech s tím, že je umožněno, aby v případech, kdy to místní podmínky vyžadují, stanovil starosta začátek voleb v obou nebo v jednom volebním dnu na dřívější hodinu.

K § 15

Upravuje se rozsah povinnosti informovat voliče o místě a době konání voleb. Informace se provádí formou vyhlášky.

K § 16

Volební kampaň je upravena méně podrobně, než je tomu ve stávajícím zákoně. Důvodem je skutečnost, že oproti předchozímu období neexistuje již informační monopol státních sdělovacích prostředků. Ustanovení o volební kampani má pouze za cíl zajistit její seriózní vedení, rovnost přístupu k plakátovacím plochám a zabránit tomu, aby rozhodování voličů nebylo ovlivněno zveřejňováním prognóz výsledků voleb před ukončením hlasování.

K § 17 - 18

Upravuje se povinné minimální vybaveni volební místnosti nezbytné pro zajištění hlasování. Důraz je kladen zejména na potřebné materiální zajištění řádného průběhu hlasování. Nově se zakotvuje povinnost, aby ve volební místnosti byl voličům k dispozici volební zákon, což je v zahraničí běžné.

Předpokládá se, že podrobnosti o vybavení volební místnosti stanoví Ministerstvo vnitra právním předpisem (§ 92). Předseda okrskové volební komise odpovídá za to, že volební místnost bude připravena k hlasování.

K § 19

Ustanovení upravuje zásady hlasování společné jak pro volby do Poslanecké sněmovny, -tak i do Senátu. Důraz se klade na povinnost voliče prokázat státní občanství České republiky vzhledem k tomu, že po vzniku samostatné České republiky není dosud spolehlivý přehled o státním občanství České republiky občanů, zapsaných obcí do stálých seznamů voličů.

Zároveň je umožněno voličům, kteří nemohou upravit hlasovací lístek, aby tak za ně učinil jiný volič, ale pouze v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků ve volební místnosti.

K § 20 - 23

Uvedená ustanovení řeší otázky nezbytné pro udrženi pořádku při hlasování a při jeho ukončení a přípravě ke sčítání hlasů.

K oddílu druhému - Volby do Poslanecké sněmovny

K § 24 - 26

Zákon přebírá ústavní principy voleb do Poslanecké sněmovny, včetně pasivního volebního práva (práva být volen). Navrhovanou úpravou se upřesňuje den, kdy je třeba dosáhnout věku 21 let, požadovaného Ústavou pro zvolení poslance Poslanecké sněmovny. Navíc je stanoven požadavek, aby poslanec Poslanecké sněmovny měl trvalý pobyt na území České republiky a aby u něj nenastala překážka ve výkonu volebního práva. Tyto požadavky jsou nezbytné pro zajištění toho, aby se poslanec mohl účastnit práce Sněmovny.

K.§ 27 - 29

Systém poměrného zastoupení vyžaduje existenci volebních krajů a v důsledku toho i existenci krajských volebních komisí. Ve shodě se současným územním uspořádáním České republiky jsou volebními kraji kraje a území hlavního města Prahy, stanovené zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Okresní volební komise tvoří nezbytný mezistupeň mezi okrskovými volebními komisemi, kterých bude vytvořeno asi 16 - 18 tisíc a Krajskými volebními komisemi.

K § 30

Voličské průkazy lze použít pouze pro volby do Poslanecké sněmovny. Pro většinový systém voleb do Senátu by voličské průkazy nebyly vhodné, protože by umožňovaly ovlivnění výsledků voleb těmi voliči, kteří nejsou v daném obvodu jinak oprávněni hlasovat.

K § 31

Stanovují se podmínky pro podávání kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny.V systému poměrného zastoupení lze připustit pouze kandidaturu registrovaných politických stran a hnutí, popřípadě jejich koalic. Oproti předchozí právní úpravě návrh preferuje spíše ekonomické než administrativní předpoklady pro podávání kandidátních listin a je postaven na koncepcí ekonomické regulace počtu kandidujících stran formou složené kauce.

Na rozdíl od dosavadního zákona o volbách. do České národní rady se nepočítá s podáváním peticí podporujících kandidaturu politické strany, ani s prohlášeními o počtu členů příslušné politické strany, a to proto, že poznatky z voleb v roce 1992 ukázaly, že krajské volební komise ani Ústřední volební komise nemohou takovéto údaje ve lhůtě 3 dnů prakticky ověřit.

Požaduje se, aby na kandidátní listině bylo uvedeno i datum narození a rodné číslo kandidáta, a to z důvodů posouzení jeho volitelnosti, popř. pro nezbytnou identifikaci kandidáta při kontrole, zda táž osoba není uvedena na kandidátních listinách více politických stran.

V odstavci 8 se nově zakotvuje ustanovení, které; znemožňuje současnou kandidaturu téže politické strany samostatně i v koalici s jinou politickou stranou a rovně požaduje, aby koalice byla ve všech volebních krajích složena z týchž politických stran. Odlišný nebo opačný postup by byl v rozporu se smyslem voleb a rovněž by byl pro voliče matoucí.

K § 32

Stanovuje se způsob jednání krajské volební komise při posuzování kandidátních listin a důvody pro jejich případné odmítnutí.

K § 33 - 35

Stanoví se úkoly Ústřední volební komise při projednání kandidátních listin, případy, kdy tato komise může odmítat kandidátní listiny a způsob a termín jejich registrace krajskou volební komisí. Terminy jsou stanoveny tak, aby byl ponechá dostatečný časový prostor pro tisk a distribuci hlasovacích lístků.

Potřeba umožnit odmítnutí kandidátních listin, jak krajské, tak i Ústřední komisi je dána jednak tím, aby Ústřední volební komise napravila možné přehlédnutí krajské volební komise, jednak tím, že některé nedostatky nelze na stupni volebního kraje zjistit a vyplynou až při celostátním srovnání.

Odmítnutí kandidátní listiny provede příslušná volební komise rozhodnutím, které však nebude mít povahu správního rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení. Základními zásadami správního řízení se však komise může orientačně řídit.

Ustanovení § 35 zcela nově upravuje složení kauce jako podmínku pro zahájení tisku hlasovacích lístků. Tím by došlo k řešení problémů spojených s vysokými náklady na tisk hlasovacích lístků, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Zabezpečení těchto nákladů ve státním rozpočtu vede k tomu, že v našich podmínkách kandiduje značné množství politických stran a hnutí, aniž by zvažovaly reálné možnosti na získáni většího počtu hlasů. Jde tedy o ekonomický tlak na omezení počtu kandidujících stran a současně i o dosažení úspor na volebních nákladech.

K § 36 - 37

Zakotvují se přesné podmínky pro zánik kandidatury z rozhodnutí kandidáta politické strany nebo z důvodu, že strana bude rozpuštěna. K tomu, aby nevznikaly pochybnosti o platnosti zániku kandidatury, se obligatorně stanoví, že prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury je platné, jen pokud bylo doručeno předsedovi nebo zapisovateli krajské volební komise. Nepostačuje tedy předání tohoto prohlášení jinému členu komise nebo pracovníku jejího aparátu, popř. sumarizačního útvaru.

K § 38

Způsob zajištění tisku hlasovacích lístků se upravuje shodně s dosavadní právní úpravou i praxí. Předpokládá se, že Ministerstvo vnitra v rámci organizačně technických příprav voleb projedná s dodavateli materiální zajištění kapacit pro tisk a distribuci hlasovacích lístků včetně tiskáren ve volebních krajích, ve kterých bude výroba zajištěna. Úkolem okresních úřadů bude dodáni rukopisů hlasovacích lístků do určených tiskáren, provedení korek-tur a organizace rozvozu hlasovacích lístků do obci.

Způsob doručování hlasovacích lístků voličům se přebírá z dosavadní právní úpravy, kdy obecní úřady 3 dny přede dnem voleb zajišťují dodání všech druhů hlasovacích lístků voličům do jejich bydliště. Za dodání hlasovacích lístků se považuje jejich neformální předání členům rodiny voliče, předání prostřednictví sousedů, vložením do domovní schránky, popř. prostřednictvím pošty.

K § 39

Ustanovení upravuje specifika způsobu hlasování do Poslanecké sněmovny. Zároveň se zavádí povinnost voliče odevzdat voličský průkaz. Tím se zajistí, že na tento průkaz nebude volit- několikrát.

K § 40 - 52

Uvedená ustanovení upravují vlastní proces zjišťování volebních výsledků a rozdělování mandátů odpovídající volební u systému poměrného zastoupení. Proto se také v převážné většině přebírá dosavadní právní úprava zákona o volbách do České národní rady, která systému poměrného zastoupení odpovídá.

Po sečtení hlasů a podepsání zápisu ohlásí předseda okrskové volební komise ústně před ostatními členy této komise výsledek hlasování. Tyto skutečnosti jsou obsahem zápisu okrskové volební komise, který se zasílá okresní volební komisi.

V ustanovení § 43 odst. 2 se vychází z předpokladu, že pokud okrsková volební komise neohlásí okresní volební komisi ani na výzvu výsledky hlasování v okrsku, budou konečné výsledky voleb ve volebním kraji zpracovány bez výsledků hlasování v dotyčném volebním okrsku.

V ustanovení § 49 odst. 4 se na základě zkušeností z voleb v roce 1992 řeší případ, kdy kandidátní listinu podává politické hnutí, které se skládá z několika registrovaných politických stran nebo hnutí.

V ustanovení § 50 odst. 4 se snižuje procento přednostních hlasů, potřebné k získání mandátu pro kandidáta z 15 na 10 %. Důvodem je poznatek, že při 15 % téměř nedocházelo ke změnám pořadí na kandidátní listině, oproti původnímu určení politickou stranou, čímž se ztrácel význam přednostního hlasování.

V ustanovení § 51 odst. 2 se upravuje opatření pro případ, kdy politické strany (jejich předsedové) nesplní zákonnou lhůtu pro sestaveni kandidátních listin ke II. skrutiniu.

K § 53

Přebírá se dosavadní právní úprava. Při vydáváni osvědčení se ústřední volební komise nezabývá otázkou případného zániku mandátu podle čl. 21 a 25 písm. f) Ústavy. To je věcí příslušné komory Parlamentu, popř. Ústavního soudu.

K § 54

Systém poměrného zastoupení umožňuje, aby na uprázdněné mandáty nastupovali náhradníci z téže kandidátní listiny, kteří nebyli zvoleni. Z tohoto důvodu není třeba konat doplňovací volby do Poslanecké sněmovny. Přednost mají ti náhradníci, kteří obsadili nejvyšší místa v I. skrutíniu a nezískali mandát.

K § 55

Vzhledem k zákonem stanoveným lhůtám je třeba zakotvit zkrácení těchto lhůt pro případ rozpuštění Poslanecké sněmovny, kdy Ústava České republiky požaduje konání voleb do 60 dnů po jejím rozpuštění.

K oddílu třetímu - Volby do Senátu

K § 56 - 58

Přebírají se ústavní principy platné pro volby do Senátu, včetně pasivního volebního práva. Navíc stanovené požadavky zákona, aby senátor měl trvalý pobyt na území České republiky a aby u něj nenastala překážka ve výkonu volebního práva vycházejí z možností účastnit,se práce Senátu.

K § 59

Volební obvody jsou nezbytným předpokladem většinového volebního systému. Tyto obvody musí být stálé, protože volby do Senátu neprobíhají podle Ústavy ve všech obvodech najednou, ale pouze ve třetině volebních obvodů.

Vzhledem k tomu, že vytvářeni a struktura volebních obvodů je zásadní politickou otázkou, jsou volební obvody stanoveny přímo v příloze č. 3 tohoto zákona. Protože se struktura volebních obvodů nekryje se strukturou okresů, je třeba v uvedené příloze stanovit zároveň takzvaný sídelní okres (sídlo), který bude odpovídat za organizačně technické přípravy voleb a opatření pomocných prostředků pro obvodní volební komisi.

K § 60

Obvodní volební komise jsou ve většinovém systému nejdůležitějším článkem, který provádí registraci kandidátů a zjišťuje, kdo je v obvodu zvolen. Pokud jde o jejich složení, budou zastoupeny pouze politické strany, které přihlašují své kandidáty ve volebním obvodu a nikoli nezávislí kandidáti. Toto omezení bylo stanoveno proto, aby nebyly vytvářeny neúměrně velké obvodní volební komise, což by bylo na újmu operativnosti jejich práce.

K § 61

Na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny umožňuje použití většinového systému pro volby do Senátu i kandidaturu nezávislých kandidátů, kteří nejsou podporováni žádnou politickou stranou. Rozsah údajů v přihláškách k registraci je stanoven s ohledem na potřeby tisku hlasovacích lístků, ale i na posuzování volitelnosti a možnost kontroly, zda týž kandidát nekandiduje ve více volebních obvodech.

K § 62 - 64

Stanoví se postup při registraci přihlášených kandidátů. Volebním komisím se stanovuje povinnost sledovat zákonnost podaných přihlášek a. oprávnění k bezprostředním opatřením k dodržení zákona. Lhůty jsou stanoveny s ohledem na potřebu vytvoření dostatečného časového prostoru pro tisk a distribuci hlasovacích lístků. Odmítnutí přihlášky pro nedostatky v petici přichází v úvahu pouze u nezávislého kandidáta.

K § 65

Zakládá se povinnost pro toho, kdo podal přihlášku k registraci (tj, politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát), aby složil kauci ve výši 20 tis. Kč. Důvody zavedení kauce jsou obdobné jako pro zavedení kauce pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

K § 66

Právní úprava vzdáni se a odvolání kandidatury je řešena obdobně jako u voleb do Poslanecké sněmovny, ovšem s přihlédnutím k potřebám většinového systému a k možnost i kandidatury nezávislých kandidátů.

K § 67

Pokud jde o materiální a organizační zabezpečení výroby hlasovacích lístků bude postup obdobný, jako u voleb do Poslanecké sněmovny.

K § 68

Pro způsob hlasováni platí společná ustanovení § 19 návrhu zákona s tím, že v § 68 jsou upravena specifika hlasování při většinovém volebním systému.

K § 69 - 74

Tato ustanovení upravují vlastní proces zjišťování výsledků voleb v jednotlivých volebních obvodech, jak odpovídá většinovému volebnímu systému.

V ustanovení § 72 odst. 2 vychází návrh z předpokladu, že pokud okrsková volební komise neohlásí ani na výzvu výsledky hlasování v okrsku, zpracuje obvodní volební komise konečným způsobem výsledky voleb v obvodu bez výsledků hlasování v dotyčném okrsku.

K § 75 - 76

Pro zvolení kandidáta v prvním kole je třeba, aby obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů.

Zároveň se upravuje postup pro tisk hlasovacích lístků a volba ve druhém kole.

K § 77

Ústřední volební komise uveřejní výsledky voleb bezprostředně po jejich zjištění a schválení v této komisi. Způsob uveřejnění v návrhu není stanoven a ponechává se na rozhodnutí Ústřední volební komise. Uveřejnění se však musí stát oficiálním způsobem, protože jím počínají běžet lhůty pro podání volebních stížností.

K § 78

Ustanovení je analogické § 53, týkajícímu se voleb do Poslanecké sněmovny.

K § 79

Ve většinovém volebním systému není možné, aby na uprázdněný mandát nastupoval náhradník a proto jsou upraveny pro tento případ doplňovací volby.

K oddílu čtvrtému - organizační a technická opatření

K § 80 - 85

Zakotvují se úkoly orgánů státní správy a územní samosprávy pří přípravách a organizaci voleb. V této části jsou upraveny především úkoly pomocného a technického rázu.

V části, týkající se nároků členů volebních komisi a kandidátů se vychází z obecné právní úpravy pracovního práva Změna u nároků kandidátů předpokládá poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy. Tím se předchází znevýhodnění soukromých podnikatelů a dalších kandidátů, kteří nejsou v pracovním neb o obdobném poměru.

Oproti dosavadní právní úpravě se zvyšuje v ust. § g 4 minimální procento získaných hlasů, nezbytné pro vznik nároku na úhradu politickým stranám za volební výsledky, a to ze 2% na 3%, Důvodem jsou úspory ve státním rozpočtu. Za volební výsledky ve volbách do Senátu se politickým stranám úhrada neposkytuje protože je zakotvena i možnost kandidatury nezávislých kandidátů.

K oddílu pátému - soudní přezkoumávání

K § 86 - 90

Uvedená ustanovení řeší rozsah, způsob a lhůty pro přezkoumávání postupu volebních komisí. Oproti dosavadní právní úpravě se nepočítá pouze s následným soudním přezkumem, ale i s možností přezkoumání jednotlivých opatření volebních orgánů ještě před vlastním hlasováním.

Vzhledem k ust. § 9 občanského soudního řádu se navrhuje přímo ve volebním zákoně zakotvit příslušnost Nejvyššího soudu v řízení podle § 87 - 89, jako soudu I. stupně.

Protože je k řízení v I. stupni příslušný Nejvyšší soud, je potřebné vyloučit možnost řádných i mimořádných opravných prostředků, neboť není soudní instance, která by o nich mohla rozhodovat. Taková úprava se jeví postačující i vzhledem k -tomu, že neústavnost nebo nezákonnost rozhodnutí soudu může být předmětem řízení před Ústavním soudem. Odlišná úprava od obecních procesních postupů je vedena snahou, aby řízení bylo rychlé a efektivní.

K části druhé - Změna a doplnění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

K § 91

V uvedeném ustanovení se navrhuje provést potřebné změny a doplnění občanského soudního řádu tak, aby tento procesní předpis, jímž se řídí postup soudů a účastníků řízení, postihoval specifika řízení ve volebních věcech.

K části. třetí - ustanovení společná, přechodná a závěrečná

K § 92

Jde o zmocňovací ustanovení pro Ministerstvo vnitra k vydání vyhlášky nezbytné pro přípravu a provedení voleb.

Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí Ministerstvo vnitra v této vyhlášce upraví rovněž nároky členů volebních komisí.

K § 93

Toto ustanovení se zakotvuje pro případ, že by účinnost zákona nastala později, než bude nutno učinit některá přípravná opatření k volbám.

K § 94

Jde o přechodné opatření pro první volby Senátu, který umožňuje zvolit celý Senát a přitom vytvořit předpoklady pro naplnění Článku 16 odst. 2 věty druhé a Článku 107 Ústavy České republiky.

K § 95 - 96

Jde o speciální ustanovení pro případ, že volby do Poslanecké sněmovny a Senátu proběhnou společně nebo proběhnout některé z voleb podle tohoto zákona společně s volbami do zastupitelstev v obcích.

K § 97

Toto přechodné ustanovení pamatuje na případ, kdyby se první volby do Senátu konaly před rokem 1996, -t.j. před ustavením Ústřední volební komise podle § 12. Šlo by o vytvoření komise, jejímž úkolem by bylo řídit první volby do Senátu a případné doplňovací volby do roku 1996. Ustavením Ústřední volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny by ztratila své opodstatnění a ukončila svou činnost.

K § 98

Vzhledem k tomu, že se volby do Parlamentu České republiky konají ve dvou dnech, je třeba vyjasnit zákonem používaný pojem volebního dne, na který se váží lhůty pro jednotlivé úkony v přípravné fází voleb.