Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Příloha číslo 5:

Příloha A: Programové zásady stanic (P 64)

Příloha B: Deklarace Mezinárodní federace novinářů o zásadách chování novinářů z roku 1954

Hlavní programové zásady Českého rozhlasu rozpracovávají do oblasti programu Zákon České národní rady o Českém rozhlasu a Statut Českého rozhlasu.

Podle Statutu má Český rozhlas postavení kulturního zařízení. Jako veřejnoprávní instituce, která je financována především z koncesních poplatků posluchačů, má Český rozhlas charakter služby veřejnosti.

Český rozhlas vychází ve své programové tvorbě a v dalších svých činnostech z Ústavy České republiky. V rámci.platného práva, na základě ústavoprávně zajištěné svobody rozhlasového vysílání, s plnou vlastni odpovědnosti a s pomocí politických, kulturních, společenských sil a skupin přispívá svým vysíláním k utváření svobodného a demokratického pořádku, ke svobodné tvorbě veřejného mínění a k rozvoji politických, sociálních, kulturních, ekonomických a zájmových struktur občanů České republiky.

V Zákonu České národní rady č. 48411991 Sb. o Českém rozhlasu se praví: "Posláním Českého rozhlasu je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů; rozvíjení kulturní identitu Českého národa a národnostních a etnických menšin v České republice; zprostředkovávat ekologické informace; sloužit vzděláváni a přispívat k zábavě posluchačů".

1) Program Českého rozhlasu musí respektovat rámec zákonem stanoveného společenského poslání, a to na vysoké profesionální úrovni.

2) V duchu Ústavy,České republiky, Zákona o Českém rozhlasu a statutu Českého rozhlasu je Český rozhlas povinen respektovat ve svém programu důstojnost člověka. Musí přispívat k posilováni úcty k životu, svobodě, mravní a tělesné nenarušenosti člověka, musí se zasazovat o uchování přírody, vytváření zdravého životního prostředí a zdravého životního stylu. Program Českého rozhlasu má posilovat vědomi státnosti občanů republiky na občanském principu, přispívat-k mezinárodnímu porozumění, zasazovat se o zabezpečení míru, ochranu menšin, rovné postavení mužů a žen, napomáhat sociální spravedlnosti. Musí respektovat mravy a náboženské přesvědčení obyvatelstva, musí zachovávat předpisy obecných zákonů k ochraně děti a mládeže a práva osobní cti.

3) V Českém rozhlasu jsou nepřípustné pořady, které:

1. podněcuji k rasové nenávisti;

2. líčí hrůzné a násilné činy proti lidem, živým tvorům a přírodě způsobem, kterým se tyto činy zlehčují, omlouvají nebo schvalují;

3. oslavují nebo propagují válku;

4. jsou pornografické.

4) Pořady, které by mohly ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých, nesměji být vysílány v době mezi 6.00 a 22.00 hodinou.

5) Při konkretizaci poslání stanoveného Zákonem o Českém rozhlasu a Statutem Českého rozhlasu si Český rozhlas ukládá za povinnost:.

1. pravdivě informovat posluchače o všech důležitých otázkách veřejného života, zejména politických, hospodářských, kulturních, ekologických a sportovních

a) objektivním zpravodajstvím, včetně zpráv o činnosti zákonodárných orgánů a přenosů z jejich jednáni,

b) zprostředkováním stanovisek a kritických postojů veřejnosti za respektování názorové pestrosti ve veřejném mínění,

c) vlastní publicistickou tvorbou při dodržování zásady nestrannosti;.

2. pomáhat při zabezpečování kulturních potřeb posluchačů, šířit vědecké poznatky a vytvářet umělecké pořady;

3. podílet se na celoživotním vzděláváni občanů a vzděláváni mládeže se zvlá§tnim zřetelem k podpoře školního vzděláváni;

4. poskytovat hodnotnou zábavu;

5. přispívat k uspokojování sportovních zájmů posluchačů.

1) Program Českého rozhlasu musí být vytvářen ve smyslu Ústavy České republiky, v souladu s právním řádem České republiky a Listinou základních práv a svobod.

Všem programovým pracovníkům je zaručena nezávislost a vlastni odpovědnost při plnění programových úkolů ve smyslu Zákona o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích (č. 81/66 Sb. ve znění zákona č. 84/69 Sb. a 86190 Sb.). Vykonáváni práva na svobodné šíření názorů a informaci je omezeno jen natolik, jak to určuje citovaný zákon, Zákon č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, Občanský zákoník a jiná zákonná ustanovení.

2) Při tvorbě programu je třeba respektovat podstatné společenské, politické, duchovni a umělecké proudy. Přitom je nezbytné zřetelně poukazovat na okolnosti, které jsou určující pro jejich vznik a proměny. Zároveň je nutné všímat si i názorů rozdílných či teprve vznikajících.

3) Český rozhlas musí zachovávat při naplňování svých programových úkolů stejný přistup k územním samosprávným celkům. Z toho důvodu musí neustále pečovat o rovnováhu ve vztahu mezi Českým rozhlasem jako celkem a jeho regionálními studii.

4) Český rozhlas počítá ve svém programu s úplným věkovým rozvrstvením posluchačů. Přesto považuje za potřebné věnovat zvýšenou pozornost dvěma posluchačským kategoriím: jednak dětem a mládeži, jednak občanům pokročilého věku. Problémy a zájmy obou těchto věkových skupin jsou velmi specifické. Pro občany pokročilého věku, namnoze vážně zdravotně postižené, je rozhlas často hlavním pojítkem se světem. Český rozhlas proto vytváří pro obě uvedené kategorie posluchačů speciální pořady i programové celky.

5) Rozhlas ovlivňuje výrazným způsobem jazykové povědomí obyvatelstva. Všichni programoví pracovnici jsou povinni uplatňovat ve své programové tvorbě zásady jazykové kultury. Jsou si vědomi toho, že dodržování pravidel Českého jazyka a znalé užívání jednotlivých jazykových rovin v nemalé míře ovlivňuje celkovou úroveň jazykového projevu a rovněž kredit Českého rozhlasu u veřejnosti.

6) Český rozhlas v duchu Zákona ČNR č. 48411991 Sb. o Českém rozhlasu vytváří archivní fondy, udržuje je a využívá je jakožto součást národního kulturního bohatství.

Každý občan, organizace, sdružení, korporace nebo orgány mají právo obrátit se se žádostmi a podněty k utváření programu či s kritikou programu na Radu Českého rozhlasu, generálního ředitele, ředitele regionálních studií nebo jim podřízené pracovníky.

e) 1. Podle Statutu Českého rozhlasu poskytuje Český rozhlas prezidentu republiky, předsedovi a členům vlády, předsedovi parlamentu, dalším ústavním činitelům a představitelům státních orgánů podle svých programových možnosti přiměřený vysílací čas k oficiálním sdělením. Český rozhlas je rovněž povinen poskytnout podle zákona č. 468/1991 Sb. státním orgánům a orgánům veřejné správy nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu, a to v době, která by nebezpečí z prodlení snížila na minimum.

2. Za obsah a způsob sdělení podle bodu A II.9) 1. jsou odpovědni příslušní ústavní a státní činitelé nebo orgány.

3. V každém konkrétním případě může dojít k vysílání sdělení, výzev a nařízení podle bodu A II.9) 1. jen s vědomím generálního ředitele Českého rozhlasu nebo programového ředitele Českého rozhlasu nebo ředitele regionálního studia nebo programového pracovníka odpovědného za vysílání před zákonem. Uvedený řídící pracovník rozhodne, v kterých pořadech, v kterou dobu a jak často mají být obyvatelstvu příslušná sdělení tlumočena a kdo je za konkrétní podobu vysíláni odpovědný.

9) 1. Politické strany, hnutí a případně nezávislí kandidáti, kteří se účastní svými volebními návrhy voleb do zastupitelských sborů, mají podle volebního zákona, pokynů Ústřední volební komise a Statutu Českého rozhlasu právo na přiměřený vysílací čas. Obdobná pravidla platí pro přípravu referenda.

2. Rozhodnutí generálního ředitele Českého rozhlasu o vysílacích časech k volební kampani musí být v souladu s volebním zákonem. Generální ředitel Českého rozhlasu má právo odepřít vysílání relace, jestliže politická strana nejmenovala pro relaci žádnou odpovědnou" osobu nebo jestliže jmenovaná osoba nesplňuje předpoklady stanovené zákonem.

10) Církvím a ostatním státem uznaným náboženským společnostem na celém území České republiky je třeba bezplatně poskytnout přiměřené vysílací časy pro přenos bohoslužebných obřadů a slavnosti a rovněž sdělení náboženských stanovisek.

11) Při tvorbě programu je nutno dbát toho, aby byla vždy zachována důstojnost člověka, aby nebylo narušováno soukromí jednotlivce. Při získáváni informaci musí být respektována zásada seriózního postupu. Informace a zvukové záznamy nemohou být získávány podvodem, úskokem či nátlakem.

12) Tajné pořizováni a zveřejňování zvukových záznamů, projevů osob a rozhovorů, jež nejsou určeny dalším osobám, je nepřípustné; to neplatí, jestliže k příslušným vyjádřením došlo na veřejnosti nebo jestliže zúčastněné osoby vyslovily se záznamem a vysíláním dodatečný souhlas..

13) Jestliže účastník rozhovoru odmítne natáčení, je natáčení rozhovoru s touto osobou nepřípustné.

14) Každé osobě, která je požádána o prohlášení nebo o rozhovor, je třeba sdělit programovou kategorii (zpravodajství, zábavný pořad apod.), pro kterou je toto vyjádření určeno. Osoby, které nemají zkušenost s kontakty s rozhlasem, je nutno výslovně upozornit, že ve zvukových záznamech mohou být v zájmu vysílání provedeny střihy či úpravy a že Český rozhlas neručí za to, že tento záznam bude odvysílán.

15) Při zkracováni a úpravách zvukových záznamů nesmí být změněna podstata výpovědi.

16) Je zakázáno vytvářet pro potřeby natáčení situace, které mohou u třetích osob vyvolat dojem, že jde o trestnou činnost, nebo které mohou vyvolat zásah bezpečnostních sil, záchranné služby, hasičů apod. Pokud by bylo nutné z vážných programových důvodů takovou situaci navodit, je k tomu zapotřebí předběžného souhlasu vedoucího pracovníka odpovědného za vysílání před zákonem a příslušných úřadů.

17) 1. Český rozhlas je povinen odvysílat opravu nebo protivyjádření, jestliže uveřejnil nepravdivý nebo pravdu zkreslující údaj, který se dotýká cti občana nebo dobrého jména organizace, vědecké či kulturní instituce, nebo který se týká činnosti státního orgánu.

2. Opravu nebo protivyjádření si může občan, organizace, instituce nebo státní orgán vyžádat nejpozději do dvou měsíců od vysílání napadeného programu, a to písemně, a může rovněž navrhnout znění opravy či protivyjádření.

3. Žádost o opravu nebo protivyjádření musí být podepsána dotčeným nebo jeho zákonným zástupcem. Stěžovatel v ni musí uvést závadnou část vysíláni, předmětné skutečnosti, musí se omezit na věcné údaje a žádost nesmí mít trestný obsah.

4. O vysílání opravy nebo protivyjádření rozhoduje vedoucí rozhlasový pracovník odpovědný za obsah vysíláni podle tiskového zákona. Není-li důvod

k odmítnutí opravy podle předchozích odstavců, je Český rozhlas povinen opravu zveřejnit. Přitom je povinen zajistit, aby znění opravy či protivyjádření a způsob zveřejněni byly předem se stěžovatelem dohodnuty; nedojde-li k dohodě, rozhodne soud.

5. Povinnost uvedená v bodu A II.17) 1. neplatí, jestliže požadovaná úprava nebo protivyjádření nejsou pravdivé, jestliže žádost o opravu byla podána po uplynutí zmíněné dvouměsíční lhůty, nebo jestliže návrh opravy či protivyjádření není svým rozsahem přiměřený. Za přiměřeny se považuje, nepřesahuje-li svým rozsahem rozsah závadné části vysílání.

6. Povinnost uvedená v bodu A II.17) 1. rovněž nevzniká u pravdivých zpráv o veřejných zasedáních a usneseních zákonodárných orgánů České republiky, správních orgánů územních celků, obcí, komunálních společenství a rovněž soudů.

7. Opravu nebo protivyjádření musí Český rozhlas zveřejnit do osmi dní po podání žádosti o opravu v témže druhu pořadu a ve vysílací době, kdy byla závadná informace vysílána. Případná rozhlasová odpověď se musí omezit na věcné údaje.

8. Oprava či protivyjádření jsou vysílány bezplatně.

18) 1. Aby bylo možné zásadu opravy nebo protivyjádření podle bodu A II.17) 1. reálně.zajistit, je povinností Českého rozhlasu pořizovat zvukový záznam svých pořadů a ukládat ho. Pokud jsou pořady,vysílány ze zvukového záznamu, je nutné uschovat tyto záznamy Po uplynutí dvou měsíců mohou být záznamy smazány, jestliže nebyla vznesena žádná výhrada. Při výhradě smi být zvukový záznam smazán teprve tehdy, je-li výhrada vyřízena soudním rozhodnutím či jiným způsobem.

2. Kdo písemně a hodnověrně sdělí, že byl vysíláním poškozen ve svých právech, může žádat nahlédnutí do záznamu. Tento nárok ztrácí platnost po dvou měsících od příslušného vysílání. O žádosti je nutné ze strany Českého rozhlasu rozhodnout neprodleně a písemnou formou. Na požádání je Český rozhlas povinen zaslat žadateli na jeho náklady kopie nebo opisy příslušného vysílání.

3. V případě, že se někdo cítí být rozhlasovým pořadem poškozen ve svých právech, je Český rozhlas povinen sdělit mu na požádání jméno a služební adresu ředitele a odpovědného pracovníka.

19) 1. všichni programoví pracovníci Českého rozhlasu mají povinnost odmítnout sdělení jména autora či pramen svých informaci, pokud k tomu autor nebo informátor nedal svůj souhlas.

2. Český rozhlas je povinen zabránit jakémukoliv mimorozhlasovému využití nebo zneužití osobních dat a údajů, jež shromáždil, které využívá ve své programové tvorbě nebo jež archivuje.

20) Autorské právo

1. Umělecká díla (např. dramatické, literární či hudební dílo od autora domácího či zahraničního), umělecké výkony (např. dramatické, hudební v podání výkonného umělce domácího nebo zahraničního), zvukové záznamy výrobci zvukových záznamů a pořady rozhlasové nebo televizní organizace jsou ve smyslu autorského zákona chráněny autorským právem. Ochrany požívají i notové materiály.

2. Vysílat či užít tyto předměty ochrany (celé nebo jejich části), pokud nejsou po uplynuti ochranné lhůty volné nebo se na ně nevztahuji zákonné licence dle autorského zákona, může Český rozhlas jen po předchozím svolení držitele práva (autor, výkonní umělci, výrobci zvukových záznamů, rozhlasové a televizní organizace, dědicové, jejich zástupci - např. ochranné organizace, agenti a agentury), a to na základě smluv.

3. Svolení je třeba získat předem nejen pro užití autentického díla (tedy díla v původní podobě nebo v překladu), ale i v případě převedení takového díla do jiné formy (např. literárního díla nedramatického v dílo dramatické, dramatického díla v literární dílo nedramatické, divadelní hry nebo filmového scénáře v rozhlasovou adaptaci atd. Toto ustanovení neplatí v případě, že by námětu cizího díla bylo použito k vytvoření nového díla původního.

4. V případě, že kterýkoliv pracovník Českého rozhlasu umožni užit předmět ochrany bez svolení, popřípadě sám užije dílo jiným způsobem než vysíláním v programu Českého rozhlasu, nebo obchodní oddělení s předmětem ochrany naloží jiným než smluveným způsobem (např. komerční využití fonotéky), vystavuje se nebezpečí sankcí ze strany nositele práva, případně stíháni pro přestupek ($ 32 odst. 1 písm. b zák.č. 200/1990 Sb.j nebo trestný čin (S 152 trestního zákona).

5. Porušením autorského práva není vysílání úryvku či úryvků díla jako citace v recenzích rozhlasové kulturní publicistiky. Nesmí se tím však měnit smysl citovaného díla.

6. Na zpravodajské a publicistické pořady se autorské právo nevztahuje. Autorskoprávní ochranu rovněž nemají projevy přednesené při projednávání veřejných záležitostí. Pokud chce vysílající použít pro vysílání v Českém rozhlase zprávu, článek nebo příspěvek uveřejněný v periodickém tisku nebo odvysílaný soukromou rozhlasovou stanicí v doslovném znění, je nutné požádat o souhlas vydavatele či provozovatele, a je rovněž nutné uvést autora a zdroj. Pokud je taková zpráva či článek pouze podkladem pro vlastní příspěvek ve vysílání Českého rozhlasu, není nutný předchozí souhlas ani uvedení autora a zdroje. Český rozhlas může ve vysíláni uvádět doslovně materiály zpravodajských agentur bez předchozího souhlasu a uvedení zdroje, avšak jen v případě, že je předplatitelem jejich servisu.

21) Reklama a sponzorování

1. Sponzorováni zpravodajských a publicistických pořadů politického obsahu je nepřípustné. Jakýkoliv druh reklamy mimo reklamní pořady je kromě výjimky uvedené v bodu A II. 21) 8. zakázán. Stejně je nepřípustná jakákoliv forma reklamy skryté.

2. Reklamy nemohou být zařazovány do zpravodajských relací a do průběhu vysiláni jednotlivých pořadů. Mohou být zařazovány jen mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených ze samostatných částí nebo sportovních přenosů, pokud to nenarušuje myšlenkovou a tvarovou souvislost pořadu. Ve vysílání pro děti a mládež, v pořadech literárních, dramatických a pořadech vážné hudby je vysílání reklamy nepřípustné. Není přípustné zařazovat reklamy určené dětem, nebo v nichž vystupují děti, jestliže by se tím podporovalo jednání ohrožující jejich zdraví a psychický nebo morální vývoj.

3. V publicistických pořadech týkajících se spotřebitelských aktivit je možné podávat informace o výrobcích a podnicích pouze v případě, že informace není podřízena komerčním zájmům, nýbrž pouze vyššímu programovému záměru uvedené skutečnosti posuzovat, analyzovat a srovnávat v širších souvislostech.

4. Pokud se pořadů Českého rozhlasu účastní osobnosti průmyslového nebo komerčního světa či zábavního průmyslu, nesmějí být představovány tak, aby se tím přímo propagovaly jejich konkrétní výrobky, služby či programy.

5. U rozhlasových pořadů vytvořených ve spolupráci s komerční firmou či s podstatným finančním přispěním sponzora, je podle Zákona č. 468/1991 Sb. o provozováni rozhlasového a televizního vysílání povinností Českého rozhlasu jmenovat sponzora na začátku či na konci pořadu. Sponzorovi lze také poděkovat za pomoc, není však přípustné komerčně propagovat jeho konkrétní výrobky či služby.

6. Pokud hrozí v pořadech Českého rozhlasu mimo reklamní relace střet komerčního zájmu s obecným programovým zájmem, je - rozhodující zájem programový.

7. Mimo reklamní vysílání je možné bezplatně zařazovat krátké reklamní pořady na podporu všeobecně prospěšných charitativních účelů širokého významu, činnosti charitativních organizaci a činnosti nadací jako obecně prospěšných neziskových organizací;.vyžaduje si to však předběžný souhlas vedoucích pracovníků. Obecně je třeba v rozhodovacím procesu o této věci zvažovat, zda preferování činnosti určité charitativní organizace neznamená preferování případného skupinového politického zájmu organizace či jejího zakladatele nebo skrytého zájmu komerčního.

8. Krátké reklamní relace dle bodu A II. 21) B. jsou podle zákona rovněž reklamou, a proto spolu s reklamním vysíláním nesmějí přesáhnout celkový čas vyhrazený českému rozhlasu na reklamu, t.j. 1% denního vysílacího času.

9. Pracovnici Českého rozhlasu, kteří koncipuji a vysílají zpravodajské a publicistické pořady politického obsahu (redaktoři, moderátoři, komentátoři, hlasatelé), nesmějí působit při přípravě, realizaci a vystláni reklamních pořadů v českém rozhlase. To se nevztahuje na reklamní pořady propagující vysílání či jiné aktivity Českého rozhlasu.

22) Pracovníkům Českého rozhlasu je zakázáno vytvářet pořady s přispěním osob pouze na základě osobních vztahů, bez objektivního programového opodstatnění. Rovněž je nepřípustné, aby pracovník Českého rozhlasu propagoval ve vysílání prostřednictvím těchto spřátelených osob své čistě osobni zájmy.

23) Jakékoliv programové prvky vzniklé či vznikající na půdě Českého rozhlasu jsou jeho duchovním majetkem. Pokud by se zaměstnanec Českého rozhlasu podílel na nelegálním užiti kterýchkoliv programových prvků vzniklých na půdě Českého rozhlasu mimo vysílání Českého rozhlasu (např. v programu některé ze soukromých rozhlasových stanic), narušuje práva Českého rozhlasu. Takové jednání se považuje za vážný přestupek vůči Českému rozhlasu jako zaměstnavateli a bude sankcionováno podle vnitřních norem Českého rozhlasu a Zákoníku práce.

1) Z povahy rozhlasu jako veřejnoprávní instituce, financované především z poplatků posluchačů, vyplývá charakter Českého rozhlasu jako služby veřejnosti. Také zpravodajství a publicistika vycházejí z tohoto faktu a dále z premis, jež odpovídají zásadám otevřené, demokratické společnosti:

a) Občané mají právo být informováni o podstatných stanoviscích a názorech 'na významné společenské otázky.

b) Nelze připustit, aby kterýkoliv jedinec či skupina ovládli rozhlasový program a získali tak svrchované názorové postavení nad ostatními.

c) Neomezená výměna názorů patří k hlavním zárukám svobodného zřízení.

d) Český rozhlas odpovídá za obsah všech pořadů vysílaných na jeho zařízeních; řídí se přitom kritérii poctivosti, pravdivosti, přesnosti a objektivity.

2) 1. Rozhlasový zpravodajský a publicistický program musí odpovídat požadavkúm objektivity.

2. Požadavek objektivity spočívá zejména v pravdivosti, přesnosti, fundovanosti, vyváženosti a eliminaci jednostrannosti a zkreslování reálných proporcí.

3. Objektivita dále vyžaduje využívat všechny dosažitelné informační zdroje, pravdivě uvádět prameny, posuzovat každou informaci z hlediska správnosti a zpravodajské hodnoty se zřetelem k relevantním společenským, politickým a duchovním proudům.

4. Objektivita neznamená vyhýbat se skutečnostem okrajovým nebo názorům neortodoxním. Požadavek objektivity rovněž nevylučuje programové prvky, které jsou podnětem ke kritickému myšlení a ke svobodné tvorbě názorů.

5. I při zachovávání požadavku objektivity je žádoucí, aby každý publicista volně vyjádřil svůj úsudek a při jeho formulaci projevil svou osobitost. Český rozhlas pak musí jako instituce při zachovávání zásady objektivity dbát na to, aby v programu jako celku nedošlo k preferování jednoho ze stanovisek k otázkám veřejného zájmu všeobecně politického, aktuálně politického či kulturně politického, aby zpravodajský a publicistický program ve svém úhrnu reprezentativně vyjadřoval různost postojů existujících ve společnosti.

3) Je nepřípustné, aby Český rozhlas bez objektivně vážných společenských nebo morálních důvodů zpravodajsky zvýhodňoval některou ze stran či skupin a podával tak zkreslený obraz o jejich skutečné aktivitě a významu. Nemůže být úlohou Českého rozhlasu, aby sám o sobě vytvářel informační proporce; společenské síly mají být uváděny ve zpravodajsko-publicistických relacích v míře, která odpovidá množství jejich aktivity, a množství jimi poskytovaných relevantních informaci.

4) Kategorickým požadavkem na program Českého rozhlasu je důsledné oddělení relací zpravodajských (v nichž jsou věcně a přesně sdělována veškerá dostupná fakta) od relací publicistických (v nichž jsou fakta posuzována), a to tak, aby to bylo posluchačům zřejmé.

5) Zpravodajsko-publicistické pořady musí obsahovat věcně fundované a konkrétní údaje. Nepřípustné je šíření fám a vlastních spekulaci. Jako hlavní informační zdroje jsou přípustné bez výslovného citováni pouze ty zpravodajské agentury, u kterých dosavadní zkušenosti potvrzuji jejich spolehlivost. ve zpravodajství o konfliktních situacích a sporných otázkách doma i v zahraničí je třeba od sebe jasně oddělit informace poskytnuté protikladnými stranami.

6) Při vysílání publicistických pořadů diskusní povahy k závažným kontroverzním otázkám má rozhlasový redaktor přimět mluvčí k odhalení podstaty rozporných stanovisek. Jeho úkolem není formulovat za sebe nebo za Český rozhlas závěrečné stanovisko ve prospěch některého z mluvčích; to přísluší až samotným posluchačům.

7) 1. Je třeba dbát o to, aby se negativní skutečnosti podružného či místního významu nevydávaly za jevy zásadní a obecné.

2. Škodlivé činy a jevy by se neměly pouze mechanicky registrovat, ale v objektivních souvislostech zkoumat příčiny jejich vzniku a trváni. Důležité je rovněž zajistit, aby se v rámci veškeré produkce objevovaly vyváženě a v plném rozsahu různé sociální postoje k takovému dění.

8) I. vedle komentářů, které musí odpovídat kritériu nestrannosti, může Český rozhlas přinášet i "komentáře s vlastním míněním". Jsou to komentáře s výrazně subjektivním stanoviskem, v nichž autor překračuje rozpětí obecně zastávaných názorů zejména k závažným kontroverzním otázkám a je zpravidla s těmito názory v rozporu.

2. Komentář s vlastním míněním je vždy nutné jako takový ve vysílání označit.

3. Komentáře s vlastním míněním lze vysílat jak ve specializovaných pořadech obsahujících komentáře, tak v rámci diskusních pořadů s účastí veřejnosti. Přípustné je rovněž umístit komentáře s vlastním míněním do jiných pořadů jako zvlášť označené příspěvky.

9) 1. Zpravodajství o soudních jednáních v občanskoprávních nebo trestních věcech se řídí zásadou respektování lidské důstojnosti všech osob, podílejících se na přelíčení. Dokud není pravomocným rozhodnutím soudu v trestní věci vyslovena vina, nelze hledět na toho, proti němuž se vede trestní řízení, jako by byl vinen.

2. Zpravodajství musí sestávat výlučně z popisu postupu přelíčení. Vyjadřování vlastního mínění či vysílání komentáře před soudním výrokem jsou nepřípustné.

10) 1. Publicistické pořady nemají kombinovat zvukové nahrávky skutečných události a lidi s literárně stylizovanými či dramatizovanými portréty konkrétních události či lidi. Platí to zejména pro události, jež se odehrávají v současnosti. Kombinace uvedených forem způsobuje posluchači obtíže při vytváření úsudku o realitě. Pokud by taková kombinace forem byla jediným adekvátním způsobem přetlumočení reality, musí být oba přístupy k jejímu zachycení jasně rozlišeny.

2. V dokumentárních písmech, v nichž se slučují skutečné události s jejich literární stylizaci, musí být tato dvojakost jasně patrna ze struktury pořadu, nebo musí být zdůrazněna v úvodu či v ohlášení.

3. U rozhlasových her dokumentární povahy upozorňuje na dvojakost přístupu k materiálu už název žánru "dokumentární hra".

11) Z povahy Českého rozhlasu jakožto veřejnoprávní instituce vyplývá, že podstatnou složkou informačních pořadí a publicistiky Českého rozhlasu by mělo být nejrůznější poradenství. Potřeba poradenské služby je v současnosti zdůrazněna nutnosti pomáhat posluchačům při orientaci ve změnách politických, ekonomických, právních, zaměstnaneckých a společenských, jež významně ovlivňuje společenský i soukromý život našich občanů. Český rozhlas má také poskytovat v příhodných nebo i speciálních pořadech pomoc občanům v existenciálně obtížných situacích; pořady mohou mít podobu náboženskou nebo sekularizovanou.

12) Podstatnou složkou zpravodajských a publicistických pořadů by mělo být působení na zdravé chování veřejnosti, posilováni vědomi posluchačů o hodnotě zdraví v lidském životě (zejména nekuřáctví, ozdravení výživy, prevence, závislost na drogách a alkoholu, předcházení onemocněni AIDS atd.).

13) Ze smyslu čl. 7 Ústavy České republiky a ze znění Zákona o Českém rozhlasu vyplývá povinnost zprostředkovávat informace o šetrném využíváni přírodních zdrojů a ochraně přírody. Je žádoucí, aby se potřeba ochrany přírody a starost o zdravé životni prostředí objevovaly specifickým způsobem v pořadech všech rozhlasových redakci, zejména však ve zpravodajství a publicistice. Zároveň je však třeba dbát zvýšené opatrnosti a zachovávat objektivitu v těch případech, kdy na řešení závažných ekologických problémů existují rozporná stanoviska. Je nepřípustné, aby rozhlasové vysílání preferovalo v takovém případě jediný názor na způsob řešení stěžejního ekologického problému. Ve zvýšené míře to platí v případě, že tento názor je podnícen skupinovým zájmem průmyslových či politických kruhů. Český rozhlas rovněž není povolán k iniciováni občanských aktivit a protestních a petičních akci, zasahujících do řešení stěžejních ekologických problémů.

14) Nedílnou součásti Programových zásad je Deklarace Mezinárodní federace novinářů o zásadách chování novinářů z r. 1954. (Příloha č.l).

1) Zákon ukládá Českému rozhlasu povinnost rozvíjet kulturní identitu Českého národa, národnostních a etnických menšin v České republice. Toto posláni Českého rozhlasu plni kulturním zpravodajstvím a publicistikou a také šířením vědeckých poznatků. V oblasti uměni má Český rozhlas závažné poslání v tvorbě a poskytováni literárních, dramatických a hudebních hodnot. Při šíření literárních a dramatických děl by měl Český rozhlas vyrovnávat jednostrannosti knižního trhu a divadelního repertoáru, na poli hudebním nevyváženost šíření hudby pod vlivem komerčních zájmů. Český rozhlas je významným šiřitelem vážné hudby. Tato odpovědná úloha by měla být ve vysílacích schématech i nadále cílevědomě respektována.

2) Na poli hudebním, dramatickém a literárním a při šíření vědeckých poznatků není poslání Českého rozhlasu jen reprodukční. Český rozhlas často jako první zveřejňuje různá umělecká a vědecká díla, rozvíjí v souladu s praxí vyspělých zahraničních rozhlasů i v duchu vlastních tradic původní literární a zejména původní, specificky rozhlasovou dramatickou tvorbu.

3) Zprostředkováni uměni a vědy se nevztahuje pouze na tradiční, obecně uznávané umělecké hodnoty a vědecké poznatky, nýbrž také na méně běžné umělecké projevy a na nové vědecké teze domácí i zahraniční provenience.

4) S vyloučením propagace umění evidentně pokleslého by měli odpovědni rozhlasoví pracovnici respektovat různost posluchačů v pojetí kultury a umění v typově odlišených pořadech. Při vytváření dramaturgické koncepce pořadů hudebních, Iiterárních a dramatických je žádoucí přihlížet k posluchačským zájmům, vyjádřeným např. v výzkumech poslechovosti či v dopisovém a telefonickém ohlasu; odpovědnost za výklad způsobu rozvíjení kulturní identity občanů prostřednictvím vysílání je však v rukou odpovědných pracovníků rozhlasu.

5) Uchováváni a rozvíjení svébytného života menšin a etnických skupin lze účinně realizovat zejména věnováním pozornosti jejich kulturním tradicím, současným kulturním aktivitám a jimi vytvořeným uměleckým dílům.

6) Zpravodajství o kultuře, uměni a vědě by mělo věnovat plnou pozornost dění v regionech. Regionální studia by měla v týchž oblastech činnosti těžit při vysílání především z kulturního, uměleckého a vědeckého potenciálu svého regionu.

7) V kulturním zpravodajství a publicistice, při uváděni hudebních, literárních a dramatických děl je třeba vyhradit náležité místo soudobé České tvorbě.

8) Vědecká a technická úroveň, stupeň vzdělanostní úrovně jsou jedním z hlavních zdrojů hmotného i duchovního bohatství České republiky. Odtud pro Český rozhlas plyne závazek posluchače cílevědomě seznamovat s poznatky domácí vědy a techniky, formovat racionální i citový vztah k védě v civilizované společnosti.

9) Rozhlasová činnost ve sféře kultury, umění a vědy má nejen úlohu informativní a zážitkovou, ale i iniciační: neméně prospěšné by mělo být podněcování kulturní potřeby u posluchačů, mimo jiné i k využíváni nabídek kulturních institucí a také k vlastní tvůrčí činnosti. Zejména mládež by měla být vedena k aktivitám v nejrůznějších vědeckých oborech.

1) 1. Tvorba vzdělávacích pořadů v Českém rozhlasu má napomáhat k rozšiřování a popularizaci nejrůznějších odborných poznatků, ke zvyšováni obecné vzdělanostní úrovně mládeže i dospělých. Vzdělávací pořady mají přispívat k tomu, aby občané snáze zvládali překážky života v moderní společnosti, aby se snáze orientovali ve veřejném a společenském dění a samostatně se v něm rozhodovali. Ve svém úhrnu je úkolem vzdělávacích pořadů pomáhat posluchačům rozvíjet vlastní kritické myšlení a spolupodílet se tak na výchově zodpovědných, samostatně myslících a jednajících osobnosti.

2. Významným úkolem při tvorbě vzdělávacích pořadů musí být rovněž podněcováni posluchači k jejich vlastni aktivitě při sebevzdělávání. Tím má být také poskytována pomoc při rozvíjení rodičovské odpovědnosti za výchovu a vzděláváni děti v rodině.

2) V oblastech vzdělávání, výchovy a vědění, v nichž existuji zásadně rozdílná stanoviska, vyučovací metody a výsledky bádáni, je zapotřebí nebrat v úvahu jen metody a názory jednoho směru, ale je nutné informovat o dalších relevantních pojetích.

3) Je žádoucí, aby Český rozhlas spolupracoval při přípravě pořadů s těmi organizacemi a institucemi, jež se seriózně snaží o prohloubení celoživotního vzdělávání a vzděláváni mládeže.

4) Cíle celoživotního vzděláváni a vzděláváni mládeže by neměly sledovat pouze specializované vzdělávací pořady.