Zpráva o ověření účetní uzávěrky

Českého rozhlasu za rok 1993

Úvod, zvolený postup práce a důvodová zpráva

Celkové ověření a tudíž i tato zpráva je zpracována z příkazu Rady Českého rozhlasu a má sloužit jako podklad k plněni úkolů Rady podle zákona 484/91 Sb. /schvalovat rozpočet i závěrečný účet Českého rozhlasu/.

Zprávě předcházelo Stanovisko k údajům účetních výkazů Českého rozhlasu za rok 1992 /z 27.2.93 Tehdy jsem na základě pověření předsedy Rady z 16.2.93 nemohl zpracovat celkové ověření účetní uzávěrky, ale právě jen uvedené stanovisko k účetním výkazům. Konkrétně tedy v druhé polovině února 1993 jsem se s ekonomickou problematikou Českého rozhlasu zabýval poprvé.

Následovalo /opět z popudu Rady/ Zpracování stanoviska k rozpočtu Českého rozhlasu na rok 1993. V závěru jsem nejen doporučil zpracovaný rozpočet schválit, ale současně jsem byl po projednání v Radě Českého rozhlasu pověřen, abych

se čtvrtletní periodicitou podával stručné informativní zprávy o průběhu plnění rozpočtu. Stalo se tak 12.5.93 /za 1.čtvrtletí/, 13.8.93 /za první pololetí/ a 29.10.93 /situace za 3 čtvrtletí roku podle stavu k 30.září 93/

Vzhledem k tomu, že v průběhu 4. čtvrtletí 93 došlo ke zhoršení ekonomických podmínek, informoval jsem o tom Radu písemně s promítnutím změn do předběžných celoročních výsledků dne 25.1.94.

Dne 9.2.94 jsem osobně informoval předsedu Rady dr.Susu o důvodech dalších změn v průběžně zjišťovaných celoročních výsledcích.

Celkovému ověřování účetní uzávěrky za rok 1993 předcházela tudíž soustavná činnost /s krátkými přestávkami v měsících listopadu 93 až březnu 94/ Nešlo jen o vlastní činnost kontrolní a tudíž následnou, nýbrž především o preventivní ovlivňováni. Ve všech směrech této činnosti se mi dostalo dostatek podpory od pracovníků ekonomického úseku ČR, a to operativně.! zejména od ing. Charvátové, ing. Dudkové a ing. Čapka i dalších/. Vstoupil jsem do neformální spolupráce s kontrolním útvarem ČR /vedoucí ing. Janečková/. Ekonomický odbor ČR mi dal možnost seznámít se s problematikou regionálních studií při celodenní návštěvě RS České Budějovice dne 15.11.93 Dne 14.12.93 jsem se aktivně zúčastnil pracovní porady s ekonomy a účetními všech regionálních studií. Spolu se jmenovanými představiteli ekonomického úseku byly konkretizovány metodické postupy před uzávěrkou /sám jsem jednal zejména o metodice dohadných položek pasivních a o zúčtovávání poskytovaných záloh/.

Z této porady vzešly také otevřené problémy doposud neřešené jednotně, takže jsem se spoluúčastnil projednání jejich řešení na ministerstvu financí dne 5.1.94. Šlo mj. o zúčtování finančních plateb soc. pojištění z počátku roku 93 do celoroční uzávěrky roku.

Ještě před uzavřením účetních záznamů roku 1993 a tedy ještě před sestavením účetní uzávěrky jsem se soustředil na kontrolu zúčtování jednotlivých prvotních dokladů ČR. Počet těchto prvotních dokladů charakteru vstupu byl tak velký, že nemohu tvrdit, že jsem posoudil všechny, nicméně až na výjimky jsem se zabýval všemi režijními fakturami dodavatelskými a jejich zúčtováním.

Nepovažuji za nedostatek, ale spíše za přednost při zvoleném postupu práce a spolupráce, že na tomto místě nemohu zapsat připomínky k zúčtováni jednotlivých dokladů, protože jakmile jsem formuloval připomínku, byl mi zvolený postup buď uspokojivě vysvětlen, nebo pracovníci ekonomického úseku na mé připomínky přistoupili a pak bezodkladně zjednali nápravu.

Uvedu jeden ze zvlášť důležitých případů toho postupu. V několika desítkách případů vznikly pochybnosti, zda likvidace dodavatelských faktur za opravy je správná. Vedoucí účtárny všechny tyto faktury shromáždil, vytáhl z pořadačů a dne 10.1.94 jsem se přímo setkal se 3 představiteli technických útvarů ČR / s Jandou, Musílem a především Koudelkou/ a jednotlivé případy dodavatelských faktur jsme znovu, nezávisle na předchozí likvidaci a zúčtování, podrobili řádnému ověření, zda to nejsou práce investiční povahy nebo povahy technického zhodnocení /rekonstrukce, modernizace/. Konstatuji, že zástupci technických středisek při tomto novém ověřování plně a intenzivně spolupracovali a následně pak účtárna provedla poměrně rozsáhlá přeúčtování /na počet i pokud šlo o finanční objem/.

Nemohu to posuzovat jako zjištěné závady, protože nejen z mé, ale i ze strany pracovníků ČR byla vyvinuta operativní snaha závady odstranit, takže odstraněná závada nemůže být ani v této zprávě identifikována jako závada. Navíc jsem ji neodstranil já, nýbrž konkrétní pracovnici, kteří jen uznali mé připomínky v daných případech za oprávněné.

Sporadické byly připomínky k pokladním dokladům a jejich zúčtování, takže jsem je jednotlivě ověřoval jen v rozsahu dvou měsíců /a jen na ústředí ČR/.

Mimořádně pozorně jsem sledoval všechny podněty jiných externích kontrol. V Českém rozhlasu proběhlo v listopadu 93 daňová kontrola Finančního úřadu Praha 2. Skutečnost, že její nález /na dokladovém materiálu 1992/ představoval při objemu nákladů i výnosů ČR doměření daně v rozsahu Kč 16.500, charakterizuje sám o sobě rozsah nalezených závad, který lze označit za bagatelný.

V průběhu podzimu si vyžádal gen. ředitel ČR Mgr. Ježek auditorské ověření roku 1992, což jsem uvítal. Zpráva auditorky ing. Najmanové vedle dalších relativně drobností přinesla podstatné a inspirující zjištěni, že totiž v nákladech /a v malé míře i ve výnosech/ není účetní uzávěrka roku 1992 precizovaná právě z hlediska toho roku. V roce 1993 bylo totiž zúčtováno do nákladů 619 tis., které se věcně týkaly roku 1992. Již tehdy došlo k dílčímu nedodržení pokynu vedoucího účtárny ČR.

Termín účetní uzávěrky za rok 1993 byl prodloužen /včetně podání daňového přiznání/ až do 31.3.1994 Ukázalo se v praxi, že toto prodloužení není využitelné pro uzávěrkové práce v plném rozsahu /neuzavření účtu roku 93 při současné nutnosti otvírat již účty roku 94/ Přesto byla vyvinuta snaha nejen opakovat loňský pokyn, ale zaměřit se v maximálně možné míře na zachycení všech hospodářských operací roku 1993 do účetní uzávěrky téhož roku. A již byly interní důvody na jednotlivých útvarech ČR kromě ekonomického úseku jakékoliv, dne 7.2.94 byl zpracován již komplexní koncept účetní uzávěrky r.1993 a když byl zjištěný hospodářský výsledek ztráta 17,2 mil. Kč podrobován rozborům jednotlivých vlivů, došel z jednotlivých středisek hospodaření /likvidujících míst/ balík dodavatelských faktur režijních, které se vesměs týkaly roku 93, ač již byly středisky předkontovány podle interní účtové osnovy účty roku 1994. Ekonomickému úseku a konkrétně účtárně nezbylo nic jiného, než znovu otevřít účty roku 1993 /což nebylo bezproblémové/. Tyto skutečnosti pak posunuly ztrátu 17,2 mil. do úrovně 21,5 mil. Nešlo tedy o zanedbatelnou záležitost /a to byl také důvod mé osobní návštěvy u předsedy Rady, abych vysvětlil, oč šlo./

Na všechny tyto okolnosti jsem nezapomněl a dne 18.2.94 jsem-si vyžádal ke kontrole dodavatelské režijní faktury, zúčtované v lednu 1994. Zjistil jsem /oproti zprávě ing. Najmanové/ nesporný pokrok. Případy přesáhl náklady do roku 1994 poklesly na 220 tis. /Uvádím orientačně zaokrouhlené číslo, protože určitě není ještě konečné. Důležitá je však proporce: Vzhledem k objemu očekávaných nákladů v roce 1994 představuje zhruba dvě desetiny promile a tedy proporce přesahu určitě jedno promile nepřekročí. Nepředpokládám, že by k odstranění tohoto přesahu mohlo dojít úplně /např. doúčtování nároků Dilie mívá několikaměsíční zpoždění/.

/Ve zmíněné částce 220 tis. jsou ale přesto obsaženy i náklady na přímé přenosy sportovních akcí a bohoslužeb z prosince 93 a půjčovné notových materiálů k prosincovému programu, takže v tomto směru je stále ještě co zlepšovat./

V závěru k posouzení účetní uzávěrky za rok 1993 zbývá konstatovat, že prodlužování delimitace podstaty federálního rozhlasu vedlo v průběhu roku 1993 k řadě. změn a komplikací. I když se to týká především diametrální finanční situace ČR, delimitace federálního rozhlasu zkomplikovala inventarizace majetku v ČR, ale komplikace se objevily i např. ve stavu pohledávek.

Přes všechny skutečnosti, které jsem zjistil sám nebo za aktivní spolupráce a ekonomy rozhlasu, považuji účetní uzávěrku roku 1993 za spolehlivou po všech stránkách. Objektivně zobrazí průběh i nekonstantní cenové vyjádření masy hospodářských operací, které se v ČR v roce 1993 odehrály. Není tu vážných důvodů k vyslovení výhrad.

K uzávěrce mám jen poznámky, kterým povahu výhrad nepřikládám.

1. Externí faktury za stravování zaměstnanci a jejich likvidace neobsahují všechny náležitosti, aby byl uplatněn bod 4 odst. j paragrafu 24 zákona 586/92 Sb. o dani z příjmu. /Příkaz dodržení maximálně 55 % ceny jídla do nákladů./

2. V analytickém členění zůstatku účtu 311-Odběratelé se vyskytují nespárované položky vůči organizaci Profit a je nutné zajistit jejich účetní vypořádáni.

Na základě všech uvedených nebo alespoň naznačených poznatků doporučím v auditorském výroku Radě Českého rozhlasu, aby účetní uzávěrku 1993 projednala a schválila, a to přesto nebo právě proto, že to je u Českého rozhlasu poprvé, kdy byla vykázána ztráta / 21,496 tis. Kč /.

Uvažuji i a tím, že Rada Českého rozhlasu by měla projednat zúčtováni této ztráty na vrub účtu 932 - Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let.

K doporučení odsouhlasit účetní uzávěrku za rok 1993 docházím, přestože ještě jsem se nemohl seznárnít komplexně se stanoviskem auditorky ing. Najmanové a s nálezy kontrolních skupin ministerstva financí.

Finanční situace Českého rozhlasu

Ministerstvo financí doporučuje, aby při ověření účetní uzávěrky byla v závěrech zhodnocena i finanční situace.

V tomto bode není situace Českého rozhlasu příznivá, naopak. Zde existují skutečnosti, které jsou vedení Českého rozhlasu i Radě Českého rozhlasu známé a není proto třeba je podrobně dokládat a rozvádět. Nicméně se o to v krátkosti pokusím na základě účetně doložených faktů.

1. Ještě k 31.3.93 měl Český rozhlas 140 mil. uloženo na termínovaných vkladech. Byly to jeho finanční prostředky relativně výhodně zúročené a -z jiného hlediska- dočasně pro zajištění finančního provozu zatím nepotřebné. Tyto finanční rezervy bylo nutno úplně zlikvidovat. To nezpůsobila vykázaná ztráta, ale především delimitace podstaty federálního rozhlasu, protože z té podstaty byla Českým rozhlasem převzata i rozestavěná stavební investice nové provozní budovy na Pankráci. /jen. konservační náklady k prevenci škod přes zimní období lze vytipovat částkou kolem 5 mil. Kč/.

Finanční zajištění dostavby je záležitostí stále otevřenou a Český rozhlas by si jen zasluhoval, aby šlo o stavbu finančně zajištěnou co nejdříve.

2. Jedním z nejmarkantnějších údajů účetní uzávěrky za rok 1993 je stav na účtě 916-Fond reprodukce investičního majetku, a to ve výši jednoho tisíce Kč. Nic není tak výmluvné a průkazné: Český rozhlas nemá tedy zajištěnou obnovu a rozvoj.

/ I když dojde ke změně výše koncesionářského poplatku např. z Kč 20 na Kč 25, zůstanou otázky obnovy a rozvoje řešeny neplně./

3. Současný stav každodenního financování ČR lze nejvýstižněji nazvat vytloukáním klínu klínem. To pokládám za objektivní vyjádření, přestože z účetních výkazů zdánlivě vyplývá, jakoby tomu tak nebylo. Např. k 30.12.93 měl Český rozhlas na běžném účtě /a v pokladně/ 58,6 mil. zcela volných, disponibilních, okamžitě použitelných prostředků a při tom operativně nebyl schopen splnit všechny své splatné závazky.. Je to způsobeno tím, že o úhradách ve prospěch běžného účtu se komitent našich bank / a tedy v tomto případě Český rozhlas u Komerční banky/ dozví nejméně s jednodenním zpožděním /a to je stav ideální/ a naproti tomu tiž peněžní ústav vyžaduje, aby finančně kryté příkazy k platbám mu byly předány nejméně 2 dny předem.

Důsledky těchto skutečností se odvíjejí v ČR denně a finanční útvar se a jejich zcela logickými dopady potýká.

4. Pokud jde o finanční situaci, účetní uzávěrka zobrazí ke konci roku 1993 stav běžných pohledávek ČR 4,4 mil /oproti stavu běžných závazků vůči dodavatelům 50,8 mil./. Stav pohledávek vystoupil proti výchozímu stavu k 1.1.93 na víc než čtyřnásobek. Polovina stavu pohledávek ke konci roku 1993 jsou k ultimu kumulované pohledávky za komerční reklamu /zhruba 20 mil./ a tudíž běžně splatné. Jde však o zbytek, v němž jsou i pohledávky za podstatou federálního rozhlasu. A tu je na místě informovat i Radu, že jejich inkaso je a bude spojeno s obtížemi, že však nesmějí vypadnout ze soustavné pozornosti věřitele, jímž je Český rozhlas.

Závěrečné poznámky

1. V Českém rozhlasu pracovaly v posledních týdnech dokonce tři skupiny pracovníků ministerstva financí. Všechny závěry jejich činnosti mi sice nejsou kompletně známy, ale v ekonomice Českého rozhlasu se doposud neprojevují. Pokud by z hlediska regulovaných cen se přece jen prokázala potřeba zvýšení koncesionářského poplatku z 20 na diskutovaných 25 Kč, bylo by to jen dotvrzením ekonomických skutečností, na které poukazuje velmi důrazně ověřovaná účetní uzávěrka.

2. Koncesionářský poplatek by ale měl být současně pokládán za důsledek monopolních odběratelských vztahů Českého rozhlasu ke spojovým organizacím /zvláště radiokomunikacím, ale i poštám/. Upozorňuji na tyto přímé souvislosti.

3. Ekonomická a finanční situace Českého rozhlasu vyvolává soustavný tlak na úspornost v celkové činnosti. Tato snaha o úspornost by neměla nikdy překročit logický požadavek, aby veřejnoprávní rozhlas byl zásadně slyšitelný po celém území České republiky.

4. Z kontroly jednotlivých dokladů v rámci ověřování účetní uzávěrky vyplývá i doporučení:

Český rozhlas disponuje kvalifikovaným souborem pracovníků a tudíž i jeho komerční služby by se měly co nejvíce vyhnout různým formám zprostředkování, které ekonomickou účinnost.komerční složky zeslabují /Intermedia apod./.

Přílohy

fotokopie ověřované účetní uzávěrky

/rozvaha a výsledovka /

fotokopie originálu daňového přiznáni

k dani z příjmů za rok 1993

 
PhDr. Luboš Holý
 
ověřovatel - auditor
 
jmen. dekret FMF
 
evid číslo 371
 
Kafkova 3/320
 
160 00 Praha 6

Příloha číslo 4:

ROZPOČET

Českého rozhlasu na rok 1994

1. část; Finanční plán a rozpočet

2. část: Plán mzdových prostředků

1. Finanční plán a rozpočet

V průběhu měsíce listopadu probíhalo za účasti generálního ředitele ČRo a zástupců ekonomického úseku dvoukolové projednávání plánu provozních finančních prostředků pro rok 1994 se všemi rozpočtujícími jednotkami, resp. útvary. Při plném respektovaní všech požadavků jednotlivých útvarů činila předběžná ztráta z hospodaření bezmála 200 mil. Kč. Restriktivní opatření ve všech oblastech a útvarech vedla ke snížení ztráty na 65.767 tis. Kč po 1. kole projednávání plánu, po dalším přehodnocování v kole druhém je konečná plánovaná ztráta ve výši 54.807 tis. Kč.

Rozpočet je tudíž předkládán jako pasivní bez možnosti krýt v současné době vzniklý propad z rezervního fondu. Jedná se však o rozpočet předběžný, který bude v závislosti na příjmové stránce rozpočtu (viz v dalším textu) upravován. V následující tabulce jsou přehledně uvedeny stěžejní nákladové a výnosové položky rozpočtu roku 1994 a pro porovnání uvádíme i očekávanou skutečnost roku 1993.

  
(v tis. Kč)
 
Očekávaný

výsledek

k 31.12.93
 
  
Plán 1994
   
NÁKLADY  
Ostatní osobní náklady
49640
57195
Mzdové náklady
192889
211342
Sociální a zdrav, pojištění
68000
76719
Náklady na vysílače
225000
189276
Náklady na linky
71217
52270
Inkasné za výběr rozhl.popl.
64100
86250
Ostatní nelimit. náklady
254070
277322
Reprezentace
400
505
Náklady celkem
925316
950879
VÝNOSY  
Příjmy od koncesionářů
700000
690000
Výnosy celkem
936800
896072
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
11484
- 54807

V případě zlepšeného hospodářského výsledku roku 1993 budou celkové náklady zvýšeny o dotaci sociálnímu fondu (FKSP) v zákonné výši 2% z objemu mzdových prostředků. Propad v celkovém hospodářském výsledku se tak zvýší o 4.337 tis. Kč na celkových 59 034 tis. Kč.

Na straně příjmů Českého rozhlasu se podstatněji zvýšilo pouze procento tržeb z reklamy a některých méně významných příjmů. Nejdůležitější položka. tržby z koncesionářských poplatků, však v posledních letech stagnuje, přesto, že inflační vlivy v letech 1991 - 1993 podstatně zvýšily nákladovou stránku rozpočtu prakticky ve všech položkách. Výše poplatku za koncesi se naposledy zvýšila v dubnu 1991. Na začátku letošního roku byla sice provedena ve spolupráci s Českou televizí a Českou poštou akce proti neplatícím posluchačům rozhlasu a divákům televize. přesto vzhledem k nedokonalé legislativě v této oblasti počet koncesionářů neustále klesá.

Český rozhlas proto podal žádost o zvýšení maximální ceny v rámci cenové regulace za úhradu rozhlasové koncese. V souladu se zákonem č.265/1991 Sb., o působnosti orgánů v oblasti cen, požádal dne 12.11.1993 Český rozhlas Ministerstvo financí ČR o zvýšení úhrady na 35,- Kč měsíčně, i to s účinností od 1.1.1994. Po předběžných projednáních se ukazuje termín možného zvýšení koncese nejdříve začátek ll.čtvrtletí 1994, což by zvýšilo plánované výnosy zhruba o 100 mil, Kč - se započítáním určitého propadu v počtu platících koncesionářů po zvýšení koncese.

Český rozhlas bude na základě výběrového řízení i v roce 1994 provozovat vysílání do zahraničí. Smlouva mezi úřadem vlády České republiky a Českým rozhlasem však nebyla dosud uzavřena a tudíž údaje uvedené v příloze č.l i č.2 jsou zatím předběžné. Částka ve výnosech vysílání do zahraničí odpovídá dotaci úřadu vlády na provozování vysílání.

Na straně výdajů Českého rozhlasu jsou nejdůležitější náklady na vysílače a modulační linky. Sazby za pronájem nemůže česky rozhlas ovlivnit, v rámci úsporných opatření proto přistupuje k podstatné redukci využití těchto vysílacích sítí a linek. Český rozhlas přestane vyslat na dlouhé vlně, na středních vlnách nebudou rozpočtově kryty vysílače Radiožurnálu, redukce nastane i u SV vysílačů využívaných regionálními studii. Upuštěno muselo byt i od mnoha naléhavých plánovaných oprav jak v budově na Vinohradské, tak ve všech regionálních studiích. V nelimitovaných položkách byla provedena rovněž restrikce ve spotřebě materiálu, v cestovném, chystají se opatření ke snížení nákladů na telefony a faxy.

Významný nárůst je u nákladů na odměnu České poště z inkasa rozhlasových poplatků. Při jednáních s Českou poštou se nepodařilo udržet sazbu 1,65 Kč za každé inkaso a tato odměna se zvýšila na 2,50 Kč. Již v rozpočtu roku 1993 znamená tato změna vyšší náklady cca 8 mil. Kč. v roce 1994 o dalších 22 mil. Kč.

V rámci rozpočtu zúčtovacího střediska si Český rozhlas ponechává centrálně prostředky na výše uváděnou odměnu České poště. dále na zákonný odvod 0,3% výnosů z koncesí Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, na honoráře placené organizacím (Integram + OSA) a na odpisy hmotného investičního majetku (bez regionálních studií). Jsou zde rovněž rozpočtovány finanční prostředky na platbu daně z přidané hodnoty ve výši cca 40 mil. Kč. Tato vaše je však pouze hrubým odhadem, neboť ji nelze v současné době přesněji specifikovat.

Na zúčtovacím středisku je rovněž ponechána drobná rezerva na mzdy a tomu odpovídající výše pojistného.

Přehled projednaných ukazatelů finančního plánu je obsažen v příloze č.1 tohoto materiálu. Náklady jednotlivých jednotek, resp. útvarů jsou členěny na limitované položky mezd, OON. a repre a na ostatní nelimitované položky. Oproti letošnímu roku má v roce 1994 ve svém rozpočtu každá samostatně rozpočtující jednotka a rozpočtující útvar ČRo navíc zohledněno příslušné % jednotlivých druhů pojištění (27% pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, 9% zdravotní pojištění zaměstnanosti a 0,3% pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání), což. vytváří dobré předpoklady do budoucna pro přehlednější sledování finančních toků bezprostředně svázaných s jednotlivými rozpočtujícími útvary. V roce 1993 měly tuto položku v rozpočtu nelimitovaných prostředků jen regionální studia, u pražských útvarů bylo pojistné rozpočtováno a sledováno centrálně.

Cestovné, které bylo pro rok 1993 sledováno jako limitovaná položka, je v rozpočtu pro rok 1994 zahrnuto do nelimitovaných prostředků. Veškerý zahraniční cestovné je rovněž, narozdíl od praxe minulých let, započteno do rozpočtů nelimitovaných prostředků jednotlivých rozpočtujících jednotek a útvarů. Zahraniční služební cesty však podle nového pracovního řádu podléhají schválení generálního ředitele.

Rozpočet je závazný pro všechny rozpočtující jednotky, tj. útvary generálního ředitele, programového ředitele, technického ředitele, správního ředitele, ředitele vysílání do zahraničí a ředitele jednotlivých regionálních studií. ředitelé, kteří mají své podřízené rozpočtující útvary (GŘ, PŘ, SŘ) jsou kompetentní v průběhu roku přerozdělit finanční prostředky přidělené pro jednotku mezí podřízenými útvary. Z výše uvedených důvodů nejsou v příloze č.1 detailně rozděleny delimitované prostředky a repre u útvarů programového ředitele, který vyčleněné prostředky mezi své útvary následně přidělí.

V průběhu I.čtvrtletí 1994 (resp. po oznámení, zda ke zvýšení koncese dojde a od kdy) bude rozpočet Českého rozhlasu s rozpočtujícími jednotkami a útvary opětovně projednáván - při zamítnutí požadavku zvýšit sazbu za koncesi budou následovat další restrikce, které by musely být zaměřeny na další omezení vysílačů a programové změny, tak aby byl rozpočet vyrovnaný; při akceptování našeho požadavku bude rozpočet útvarům mírně přehodnocen ve prospěch restriktivními opatřeními nejvíce postižených aktivit.

Do doby rozhodnutí o dalších úpravách v rozpočtu vydal generální ředitel ČRo pro všechny rozpočtující jednotky a útvary nařízení rozepsat rozpočet pro I. a II.čtvrtletí maximálně ve výši 20 % pro I.čtvrtletí a 40% pro 1.pololetí celkového ročního rozpočtu. Nedodržení rozepsaných ukazatelů bude bráno jako hrubé porušení pracovní kázně.

Veškeré rozpočtované náklady jsou uvedeny.v cenách roku 1993 (kromě již znárných úprav k 1.1.1994). v případě úprav cen v průběhu roku 1994 bude nutno jednotlivým rozpočtujícím jednotkám a útvarům tyto vlivy do rozpočtu promítnout. Týká se to i dodávek zpravodajství ČTK, kde tato tisková kancelář požaduje nově koncipovat smlouvu s Českým rozhlasem s ohledem na inflační vlivy let 1992 a 1993. Při akceptování tohoto požadavku by se náklady Českého rozhlasu zvýšily o cca 2,8 mil. Kč.

Schválené finanční ukazatele budou rozpočtujícím jednotkám, resp. útvarům neprodleně potvrzeny, aby mohly přikročit k provedení příslušného rozpisu rozpočtu na jednotlivé nákladové a výnosové položky a zaslat ho ke zpracování ekonomickému úseku.

Návrh rozpočtu finančního zabezpečení investičních potřeb na rok 1994 nebyl zatím projednáván, na základě předložených požadavků bude projednán a předložen ke schválení v průběhu I.čtvrtletí 1994. Samostatně bude dořešena z úvěrových zdrojů i výstavba rozhlasového střediska Pankrác.

ll. Plán mzdových prostředků

1/ Počty zaměstnanců (Příloha č.2),

V návaznosti na reorganizaci Českého rozhlasu a organizační strukturu Českého rozhlasu je pro rok 1994 na jednotlivě samostatné rozpočtující jednotky a rozpočtující útvary Českého rozhlasu rozepsáno celkem 1872,67 připočtených zaměstnanců, a to:

a) ČRo Praha 1222,17 zam.

b) Vysílání do zahraničí 62 zam.

c) Regionální studia 588,5 zam.

s tím, že reorganizace některých útvarů Českého rozhlasu bude ukončena v průběhu roku 1994:

a) Rozhlasové středisko Pankrác

do 30.4.1994 30 zam.

do 1.5.1994 10 zam.

b) Ekonomický úsek

do 30.6.1994 47 zam.

od 1.7.1994 42 zam.

c) RS Brno

do 30.6.1994 160 zam.

od 1.7.1994 140 zam.

RS Ostrava

do 30.6.1994 90 zam.

od 1.7.1994 75 zam.

RS Olomouc

do 30.6.1994 15 zam.

od 1.7.1994 25 zam.

d) správní úsek

(po zpřesnění funkcí)

e) Útvary technického ředitele

(v I.Q.1994)

f) SUR a HUR

(v I.Q.1994)

Rozpis zaměstnanců na jednotlivé samostatně rozpočtující jednotky je orientační, pokud činnost útvaru (redakce) bude plně zabezpečována nižším počtem zaměstnanců, objem prostředků na mzdy nebude útvarům snižován a naopak, bude-Ii činnost útvaru (redakce) zabezpečována vyšším počtem zaměstnanců,k nárůstu objemu prostředků na mzdy nedojde.

2/ Prostředky na mzdy (příloha č.2)

Objem prostředků na mzdy na jednotlivé samostatně rozpočtující jednotky pro rok 1994 činí celkem 211.34' tis. Kč. a ta:

a) ČRo Praha 142.116 tis. Kč
b) vysílání do zahraničí * 8.888 tis. Kč
c) Regionální studia59.390 tis. Kč
d) Rezerva 944 tis. Kč

Odměny při významných životních výročích budou všem rozpočtujícím jednotkám pokrývány z rozpisové rezervy ČRo.

Prostředky na poskytování mimořádných odměn na úrovni GŘ a odborných ředitelů zatím nejsou vyčleněny, ředitelé RS a šéfredaktoři vysílacích okruhů si mohou tyto prostředky vytvořit rámci projednaného a schváleného objemu prostředků na mzdy pro rok 1994.

Převody z prostředků na OON do prostředků na mzdy je možno realizovat po předchozím odsouhlasení grémiem Českého rozhlasu a zohledněním 36,3 % odvodu na všeobecné zdravotní. sociální a úrazové pojištění zaměstnanců.

Převod z prostředků na mzdy do OON je v pravomoci jednotlivých rozpočtujících jednotek ČRo.

3/ Prostředky na ostatní osobní náklady

Celková výše rozepsaných prostředků na OON činí pro rok 1994 celkem 57.195 tis. Kč, a to:

a) ČRo Praha 38.818 tis. Kč
b) Vysílání do zahraničí * 1.727 tis. Kč
c) Regionální studia 16.650 tis. Kč

Poznámka:

*) údaje vztahující se k vysílání do zahraničí jsou uváděny z posledního známého návrhu, tj. ze dne 3.12.1992

Návrh finančního plánu na rok 1994 útvarů ČRo
Příloha 1
(v tis. Kč)
 

Útvar
Mzdy
Pojištění
OON
Nelimity
Repre
Náklady

celkem
Výnosy

celkem
Hosp.

výsledek
ČRo CELKEM
211342
76718
57195
605118
505
950879
896072
-54807
ÚTVARY GŘ
7776
2824
1407
7032
102
19141
93352
74211
Kancelář GŘ
900
327
50
545
85
1907
0
-1907
TIPA
1521
553
120
2170
3
4367
0
-4367
PPÚ
2814
7022
117
1592
2
5547
1352
-4195
Kontrolní
684
248
0
130
0
1062
0
-1062
Mezinárodni
937
340
20
2200
0
3497
0
-3497
Komerční
920
334
500
325
10
2089
92000
89911
Rada ČRo
0
0
600
70
2
672
0
-672
ÚTVARY PŘ
75276
27325
37293
60000
360
200254
17220
-183034
Kancelář PR
684
248
50
 
60
1042
0
-1042
PRAHA
15360
5576
15000
  
35936
6000
-29936
progr.prac.
11760
4269
    
16029
 
-16029
ostatní prac.
3600
1307
    
4907
 
-4907
VLTAVA
10866
3944
12800
  
27610
0
-27610
progr.prac.
7950
2886
    
10836
 
-10836
ostatni prac.
2916
1056
    
3974
 
-3974
RADlOŽURNÁL
20900
7587
8500
  
36987
9000
-27987
progr.prac.
16940
6150
    
23090
 
-23090
ostatní prac.
3960
1437
    
5397
 
-5397
DALŠÍ ÚTVARY PŘ
27466
9970
943
 
300
38679
2220
-36459
(APF,EP,Dok,SUR,Hud.)         
TECHNIKA
30001
10890
30
239076
3
280000
800
-279200
ÚTVARY SŘ
29167
10588
68
49327
10
89180
16480
-72700
ÚVT
5300
1924
30
3200
3
10457
0
-10457
Pankrác
2282
828
0
500
2
3612
300
-3312
OOO
2379
864
0
100
0
3343
0
-3343
6141
2229
8
527
3
8908
0
-8908
Správní
13065
4743
50
45000
2
62860
16180
-46680
V Z *)
8888
3227
1727
22033
5
35880
51570
15690
RS CELKEM
59290
21522
16650
43500
20
140982
26650
-114332
RS ČB
7550
2740
1500
5100
3
16693
3500
-13393
RS PL
7550
2741
1500
9600
3
21394
6400
-14994
RS UL
7550
2740
1500
3450
3
15243
1800
-13443
RS HK
7580
2752
1500
4350
3
16185
2600
-13585
RS BO
15080
5474
4900
12400
3
37857
6500
-31357
RS OVA
8330
3024
3850
7650
3
22857
3950
-18907
RS PRAHA
3650
1325
1500
450
1
6926
1500
-5426
RS OL
2000
726
400
500
1
3627
400
-3227
ZÚČTOVACÍ STŘ.
944
343
0
184150
5
185442
690000
504558

*) Zahraniční vysílání - verze z 3.12.1993

 Příloha 2

Plán pracovníků a mezd na rok 1994
č.stř.
název
pracovníci
mzdy celkem
prům.mzda
11000Kancelář GŘ 590000015000
12000TIPA14 15210009054
13000PPÚ24 28140009771
14000Kontrolní 66840009500
15000Mezinárodní 89370009760
16000Komerční 792000010952
10000Útvary GŘ 64777600010125
21000Kancelář PŘ 468400014250
22000Fondy75 62500006944
23000Evid. práv 1111220008500
24000Dok. a knih.25 18800006267
25000Praha100 1536000012800
 program70 1176000014000
 ostatní30 360000010000
26000 Vltava80 1086600011319
 program53 795000012500
 ostatní27 29160009000
27000 SUR40 521400010863
 program27 388800012000
 ostatní13 13260008500
28000 Radiožurnál 1202090000014375
 program90 1694000015500
 ostatní30 396000011000
29000Hudební ús. 135130000008025
20000Útvary PŘ 5907527600010604
30000Kancel.TŘ 351300014250
30000Technika247 294880009949
30000Úsek tech. 2503000100010000
42000ÚVT49 53000009014
43000Pankrác16.67 228200011408
44000OOO40 23790004956
4500044.5 614100011500
46000Správní 168730650006481
40000Útvary SŘ 318.17297670007639
50000VZ *)62 888800011946
61000RS ČB75 75500008389
62000RS PL75 75500008389
63000RS UL75 75500008389
64000RS HK75 75800008422
65000RS BO150 150800008378
66000RS OVA62.5 83300008414
67000RS Praha36 36500008449
68000RS OL20 20000008333
60000RS Celkem588.5 592900008396
00000ČRo celkem 1872.672103980009354
 rezerva 944000 
 celkem  211342000 

Průměrná mzda RŽ, útvarů PŘ a ČRo celkem bez 200 tis. mezd zahraničních korespondentů

Vyslání do zahraničí - uvedená verze z 3.12.1993


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP