Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR

Čj. 20/21 688/1994

Pro schůzi vlády České republiky

předkládá se podle § 17, Odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů a podle plánu práce vlády na 1. pololetí 1999

Materiál byl vypracován v součinnosti s ústředními orgány státní správy ČR.

Obsah:

A. Návrh usnesení vlády České republiky

B: Ekonomický vývoj v České republice za rok 1993

C. práva k návrhu státního závěrečného účtu a závěrečných účtů státních fondů České republiky za rok 1993

D. Přílohy k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1993

1. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasiv

2. Závěrečné účty státních fondů za rok 1993

3. Výsledky finančního hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za rok 1993

E. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1993

F. Souhrn závěrečných účtů kapitol a rok 1993

Předkládá: Ing. Ivan Kočárník, CSc.,

místopředseda vlády ČR

a ministr financí

Poslanecká sněmovna

I. schvaluje státní závěrečný účet České republiky za rok 1993, který vykazuje příjmy 358 000 mil. Kč, výdaje 356 919 mil. Kč a celkový přebytek 1 081 mil. Kč;

II. bere na vědomí

a) závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 1993,

b) stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 1993 ve výši 220 655 mil. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 158 846 mil. Kč,

c) výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí v České republice za rok 1993, které vykázalo příjmy 101 326 mil. Kč, výdaje 90 193 mil. Kč a celkový přebytek 11 133 mil. Kč;

III. souhlasí s použitím přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 1993 ve výši 1 081 mil. Kč takto:

a) částka 200 mil. Kč bude použita ke zvýšení objemu finančních prostředků státního rozpočtu na programy podpory malého a středního podnikání pro rok 1994 za účelem posílení programu REGION pro zvýšení příspěvku na úhradu úroků ze 4 na 5% a k řešení neuspokojených požadavků podnikatelů, zejména z okresů Bruntál, Louny, Nový Jičín a Znojmo z programů roku 1993,

b) částka 87 mil. Kč bude převedena akciové společnosti Severočeské doly, Doly Bílina, s účelovým určením na splátku úvěru poskytnutého těmto dolům v minulých letech na předstihovou skrývku,

c) částka 340 mil. Kč bude použita ke zvýšení objemu finančních prostředků pro budování soustavy správy a kontroly daní a poplatků České republiky pro zajištění telekomunikační a informační technologie a zákonné ochrany individuálních dat v daňové správě,

d) částka 454 mil. Kč bude použita k posílení rezervy na řešení sociálních problémů v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu České republiky v roce 1994.

Návrh na použití přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 1993 předkládá vláda České republiky v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 zákona ČNR č. 576/90 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice. Použití se navrhuje ve čtyřech částkách.

ad a) Vláda České republiky při projednávání situace v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Bruntál, Nový Jičín, Znojmo a Louny, v nichž se míra nezaměstnanosti přiblížila hranici 10%) rozhodla zmírnit příčiny tohoto dlouhodobě přetrvávajícího stavu, jejichž řešení není v silách místních orgánů.

Usnesením č. 148 ze dne 23. března 1994 vláda přijala řadu opatření, jejichž zajišťování uložila jednotlivým ministrům vlády. Jedním z těchto opatření je zvýšení objemu prostředků státního rozpočtu na programy podpory malého a středního podnikání pro rok 1994 z přebytku státního rozpočtu za rok 1993 ve výši 200 mil. Kč. Prostředky jsou určeny k posílení programu REGION pro zvýšení příspěvku na úhradu úroků ze 4 na 5% a k řešení neuspokojených požadavků podnikatelů z uvedených okresů z programů roku 1993 a budou poskytnuty prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.

ad b) Návrh na převedení částky 87 mil Kč Severočeským dolům a.s. Doly Bílina vychází z usnesení vlády ČR č. 691/1992. Tímto usnesením bylo stanoveno, že příspěvek na havarijní rezervu podle §32b horního zákona, prováděný prostřednictvím státního rozpočtu, bude využit k řešení splátky úvěru na předstihovou skrývku poskytnutého v minulých letech Dolům Bílina. V roce 1993 bylo do státního rozpočtu na havarijní rezervu odvedeno 311 526 988 Kč, z nichž bylo s.p. Doly Bílina převedeno ještě v témže roce 224 042 616 Kč. Zbývajících 87 484 372 Kč se stalo součástí přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 1993. Vzhledem k tomu, že nepřevedená částka se vztahuje k rozpočtovému roku 1993, navrhuje se k převedení prostředků použít části přebytku státního rozpočtu za minulý rok.

ad c) Ve státním rozpočtu na rok 1994 je pro územní finanční orgány (ÚFO) zajištěno 503 mil. Kč určených pro oblast výpočetní, telekomunikační a zabezpečovací techniky při správě a kontrole daní a poplatků České republiky. Tato částka představuje minimální variantu finančního krytí; která byla přijata při schvalování státního rozpočtu na rok 1994 s tím, že v průběhu roku po vyjasnění věcné a časové konkretizace záměrů na tomto úseku budou hledány další zdroje finančního zabezpečení.

Od té doby prošla daňová soustava dalším vývojem. Na základě zkušeností ze závěru roku 1993 a 1. čtvrtletí 1994 lze upřesnit řadu skutečností, které přímo ovlivňují potřebu finančních zdrojů potřebných pro budování soustavy správy a kontroly daní a poplatků České republiky. Proti původnímu odhadu vzrostl zejména počet plátců DPH (způsobený snížením hranice pro povinnou registraci ze 6 mil. Kč na 3 mil. Kč) a počet daňových přiznání k dani z příjmů.

S ohledem na rozsah správy daní a posílení nutných kontrolních činností rozhodlo vedení ministerstva financí o zvýšení počtu pracovníků v daňové správě, což vyvolává další náklady.

Teprve v 1. čtvrtletí t.r. bylo možno upřesnit odhady výdajů spojených s pozáručním servisem komunikační a výpočetní techniky, se zpracováním dat roku 1993, s vyřešením archivace dat, s budováním zajištění majetku a dat územních finančních orgánů elektronickým zabezpečovacím a požárním systémem, s budováním telekomunikací, se zabezpečením školení nových pracovníků v důsledku fluktuace na ÚFO, atd.

Zkušenosti z kontrolních akcí potvrdily nutnost zachovat v databázích finančních úřadů s okamžitým přístupem data alespoň za dva fiskální roky, což vyvolává značný dodatečný nárok na kapacity a výkonnost serverových strojů.

Vybudování nové daňové soustavy a její telekomunikační a informační podpory je dlouhodobý úkol, jehož řešení kulminuje právě v letech 1994 a 1995 (v roce 1994 zejména kapacita serverových strojů, technologie archivace dat a značná část telekomunikační techniky, v roce 1995 zejména technická část zabezpečení majetku a individuálních dat, dokončení masové instalace telekomunikační techniky a dovybavení ÚFO osobní výpočetní technikou, vybudování úzké provázanosti s celním informačním systémem a revíze datového modelu daňové správy). Rok 1996 si vyžádá finanční prostředky především na zajištění přizpůsobení daňové správy územně správnímu uspořádání České republiky.

Požadavek dalších finančních prostředků do oblasti telekomunikačních a informačních technologií je vyvolán průběžným vývojem daňové soustavy jako celku. Postupně je zaváděna automatizace ve správě dalších druhů daní (do konce roku 1994 má být podle harmonogramu automatizována správa všech daní), daří se dosahovat dohod s dalšími orgány státní správy o předávání informací v elektronické podobě, které vyvolává potřebu investic do komunikací, s nárůstem počtu daňových poplatníků rostou i objemy zpracovávaných dat, atd.

Z částky 340 mil. Kč bude 298 mil. Kč využito ve sféře investic a 42 mil. Kč představují výdaje neinvestiční.

ad d) Rezerva na řešení sociálních problémů zahrnutá ve státním rozpočtu na rok 1994 (v kapitole VPS) ve výši 1 mld Kč se ukazuje jako nedostatečná vzhledem k již vydanému nařízení vlády č. 336/93 Sb., kterým byly s účinností od 1. 2. 1994 zvýšeny částky životního minima a některé sociální dávky (rodičovský příspěvek a dávky pěstounské péče) představující rozpočtový dopad 860 mil. Kč. Kromě toho lze z vývoje výdajů na státní vyrovnávací příspěvek v 1. čtvrtletí t.r. usuzovat, že v případě jeho pokračování bude částka uvažovaná ve státním rozpočtu na tento účel nízká.

Z toho důvodu a zejména proto, že rozpočet na rok 1994 neobsahuje rezervu na krytí příp. dalších opatření v sociální oblasti v průběhu roku, se navrhuje posílit rezervu v kapitole Všeobecná pokladní správa o částku 454 mil. Kč z přebytku hospodaření za rok 1993.

I. Souhrnné hodnocení

I.1 Vnitřní determinanty ekonomického vývoje

I.2 Ekonomické okolí České republiky

II. Hlavní vývojové tendence české ekonomiky

III. Ekonomický výkon

III.1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

III.2 Průmysl

III.3 Stavebnictví

III.4 Zemědělství

III.5. Maloobchod

IV. Cenový vývoj

V. Trh práce

VI. Vztahy k zahraničí

VI.1 Obchodní bilance

VI.2 Platební bilance

VII. Domácnosti

VII.1 Příjmy a výdaje

VII.2 Úspory

VIII. Měna

VIII.1 Měnové agregáty

VIII.2 Úvěry

IX. Kapitálový trh

X. Veřejné rozpočty

PØEHLED NEJDÙLEžITĚJšÍCH OPATØENÍ HOSPODÁØSKÉ A FINANČNÍ POLITIKY V ROCE 1993

I. Souhrnné hodnocení

Rok 1993 byl prvním rokem existence samostatné České republiky. Vývoj hospodářství v tomto roce vláda hodnotí jako úspěšný. Přes velké změny v počátku roku - zejména rozdělení federace, vznik české měny a daňovou reformu, i přes nadále nepříznivé vnější ekonomické podmínky - pokračující recese ve světě, se základní makroekonomické veličiny vyvíjely uspokojivě. Ekonomika je stabilní, přičemž výrazně pokročila její tržní transformace. V hospodářství dominuje soukromý sektor, který je nositelem stále intenzivněji se projevující hospodářské dynamiky.

I.1 Vnitřní determinanty ekonomického vývoje

Základními vnitřními faktory, spoluvytvářejícími prostředí, ve kterém se ekonomika rozvíjela, byly:

a) Vznik samostatné České republiky a měnová odluka

Zánik společného státu a náklady s ním spojené bude možno vyhodnotit až s odstupem času, podstatné však je, že neměl závažné negativní dopady na ekonomiku a její transformaci. Vzájemné vypořádání závazků a pohledávek nově vzniklých států nebylo v roce 1993, vzhledem ke složitosti problémů, dořešeno. Vláda považuje za pozitivní moment vzájemných vztahů se Slovenskou republikou skutečnost, že již v závěru roku 1992 bylo připraveno vytvoření celní unie mezi českou a slovenskou ekonomikou. Vznikl tak institucionální rámec, na jehož základě byly kooperační a obchodní vazby mezi oběma ekonomikami udrženy v maximálně možné míře.

Obchodní výměna mezi oběma státy se po výraznějším propadu v počátku roku (způsobeném jednak dočasným poklesem poptávky po předchozím předzásobení v závěru roku 1992, ale ovlivněném také i přechodem na nový režim plateb) stabilizovala nižší úrovni, protože podniky na obou stranách hranice přirozeně racionalizují své kooperační vazby.

Odlišnosti ve výkonnosti obou ekonomik i v globálním zaměření hospodářské, fiskální a měnové politiky a v neposlední řadě i rozdílné expektace budoucího ekonomického vývoje si vynutily rychlé uskutečnění měnové odluky již v únoru 1993.

Vláda oceňuje skutečnost, že jak obyvatelstvo, tak podniková sféra přijaly měnovou odluku s důvěrou a pochopením. Vstřícné chování těchto subjektů se stalo jedním z klíčových faktorů jejího úspěšného průběhu. Nová česká měna je od počátku své existence stabilní.

b) Daňová reforma

Daňová reforma byla dalším velkým institucionálním krokem naší transformace, svým významem srovnatelným s hlavními reformními kroky z počátku roku 1991. Od rozhodnutí o provedení daňové reformy a o jejím zaměření do "jejího zavedení uběhla z mezinárodního hlediska neobvykle krátká doba.

Základní struktura daňového systému v České republice nyní odpovídá dosaženému stupni tržní transformace ekonomiky a je konformní s daňovými soustavami, uplatňovanými ve státech Evropské unie. Zásadními kroky daňové reformy byly zejména přechod na daň z přidané hodnoty, doplněnou systémem spotřebních dlaní a zjednodušení systému zdanění příjmů přechodem k jednotné právní úpravě daně z příjmů. Výrazným kvalitativním prvkem daňové reformy byla stimulace podnikatelských aktivit, k čemuž byly v rámci daňové reformy zavedeny možnost urychleného odepisování, možnost umořování ztrát a byly sníženy sazby daně z příjmů.

Byl realizován záměr v postupném snižování daňového zatížení podnikatelských subjektů. V roce 1993 činil podíl daní z příjmů právnických osob na hrubém domácím produktu 7,6% oproti 10,3% v roce předchozím. V celkové daňové struktuře se posílila váha nepřímých daní na úkor daní přímých (nepřímé daně včetně cel se v roce 1993 podílely na celkovém daňovém výnosu ve výši 50,4% oproti 46,1% v roce 1992).

Vlivem zavedení daně z přidané hodnoty došlo jen k jednorázovému výraznějšímu posunu cenové hladiny na počátku roku, vyvolanému zejména rozšířením okruhu zboží, činností a služeb podléhajících zdanění daní z přidané hodnoty oproti dani z obratu.

Po administrativní stránce byla daňová reforma v principu zvládnuta dobře a dílčí problémy daňového inkasa, které vyplývaly především z rychlosti zavedení a krátkosti přípravného období, byly v průběhu roku řešeny. Diference inkasa daní se projevily pouze ve struktuře příjmí a neohrozily celkovou vyrovnanost rozpočtové soustavy.

c) Privatizace a rozvoj kapitálového trhu

Transformace vlastnických vztahů je dynamická. V roce 1993 byla dokončena první vlna kuponové privatizace. Z připraveného majetku pro první vlnu v účetní hodnotě 212,5 mld. Kč bylo privatizováno 198,0 mld. Kč. Přímým prodejem a pronájmem bylo privatizováno 1680 jednotek v hodnotě 46,3 mld. Kč, v restitucích byl navrácen majetek ve výši 6,5 mld. Kč. V rámci malé privatizace bylo ke konci roku 1993 privatizováno 22 120 jednotek s výnosem 36,1 mld. Kč. Připravovala se druhá vlna kuponové privatizace, kde je nabízeno 861 organizací s účetní hodnotou privatizovaného majetku ve výši 155 mld. Kč.

Rok 1993 proběhl ve znamení rozvoje kapitálového trhu v České republice. Výrazným impulsem bylo v tomto směru především ukončení první vlny kupónové privatizace a předání akcií investorům. Rozvoj kapitálového trhu dále podpořil vstup zahraničního kapitálu do české ekonomiky.

d) Pokračující transformace ekonomiky

Privatizací a dynamickým rozvojem drobného a středního podnikání se postupně restrukturalizuje mikrosféra a zvýšil se význam nestátního sektoru soukromý sektor včetně družstev a organizace pod zahraniční kontrolou). V roce 1993 podíl nestátní sféry na tvorbě HDP dosáhl v průměru 45,7% a od 3. čtvrtletí převyšoval 50% (v porovnání s 20% roku 1992). Na průmyslovém outputu se nestátní sféra podílela 39,4% (21,9% v roce 1992), na výkonech stavebnictví 72,5% (proti 65,7% v roce 1992), v odvětví tržních služeb již přes 80%.

Pokračovací trend postupné restrukturalizace průmyslové a stavební výroby ve prospěch menších firem, kde je nejvyšší váha soukromých podniků. O dynamice strukturálních změn svědčí i přesuny v oblasti zaměstnanosti. Pokračovala tendence úbytku pracujících v primární sféře, přeliv zaměstnanosti směřoval především do sféry služeb. Zaměstnanost v soukromém sektoru (vč. zahraničních firem a podniků s mezinárodní účastí) převýšila zaměstnanost v organizacích státního a komunálního vlastnictví.

Rozsáhlá privatizace podpořila zvýšený příliv zahraničního kapitálu do české ekonomiky. Přímé investice se sice v roce 1993 proti roku 1992 snížily na cca polovinu, naopak však vzrostly portfoliové investice z téměř nulového objemu (-0,03 mld. USD v roce 1992) na 1,06 mld. USD a saldo úvěrů z cca -0,9 mld. USD na 1,11 mld. UlSD. Investice českých podniků v zahraničí v roce 1993 dosáhly 70 mil. USD.

Spolu se sektorovou restrukturalizací se měnila i struktura poskytnutých úvěrů bankovním sektorem ve prospěch soukromých podniků. Jejich objem ke konci roku 1993 činil 350 mld. Kč, což je o 65% více než na konci roku 1992. Podíl úvěrů soukromému sektoru dosáhl ke konci roku 1993 49,0% proti 33,5% ke konci roku 1992.

I.2 Ekonomické okolí České republiky

Úspěšnost roku 1993 v České republice je podtržena srovnáním s vývojem ekonomického cyklu ve vyspělých tržních ekonomikách, který je poznamenán pokračováním hospodářské stagnace. Například v SRN po růstu v roce 1992 o 1,9%, byl v roce 1993 zaznamenán pokles HDP u 2,0% a obdobně je tomu v ostatních kontinentálních západoevropských zemích. Rovněž v Japonsku po růstu o 1,8% v roce 1992 následovala stagnace s poklesem HDP o 0,1%. Výjimku tvoří pouze Velká Britanie a Spojené státy, kde je již zřejmě stagnace překonána. HDP ve Velké Britanii se po poklesu o 0,5% v roce 1992 projevilo v roce 1993 oživení růstem o 1,9%, v USA je růstová tendence v obou letech - o 2,5% resp. o 2,8%.

Míra inflace se ve vyspělých tržních ekonomikách pohybovala v rozmezí od 1,3% v Japonsku do 4,3% v Itálii. Narůstajícími problémy těchto ekonomik jsou vysoká míra nezaměstnanosti (Francie 12%, SRN 9%, Velká Britanie 9,8%), opakující se rozpočtové schodky a z nich plynoucí veřejné dluhy.

Intenzita ekonomického poklesu zemí s přechodovou ekonomikou se v roce 1993 poněkud snížila. Celkový pokles HDP (včetně zemí bývalého SSSR) v roce 1992 o 15,4% se v roce 1993 zpomalil na odhadovaných 10,2%. Vývoj uvnitř této skupiny států se výrazně diferencuje, příznivější výsledky jsou zřetelné ve státech visegrádské skupiny. Polsko již zřejmě obnovilo hospodářský růst - v roce 1993 4%, HDP v Maďarsku se snížil pouze o 1%, na Slovensku byl zaznamenán (i pod vlivem rozdělení státu) pokles o 4,1%. Míra inflace v těchto státech kolísala od 20% v Maďarsku k 35% v Polsku, míra nezaměstnanosti mezi 13 - 15%.

Citelně horší je situace v ostatních přechodových ekonomikách. V Rusku se v roce 1993 HDP snížil o 12%, míra inflace dosáhla 941%, nezaměstnanost je i přes příznivé oficiální údaje odhadována na nejméně 10%. V Bulharsku se HDP snížil o 5% při míře inflace 65% a nezaměstnanosti přes 16%.

Výraznou charakteristikou české ekonomiky je již po tři roky stabilita makroekonomického prostředí. Základní ukazatele hospodářského výkonu roku 1993 byly poněkud zkresleny vývojem v závěru roku 1992 (expektace spojené s rozdělením ČSFR a připravovanou daňovou reformou se projevily v podnikatelském sektoru vyšší investiční aktivitou a v sektoru domácností snahou o předzásobení). V ekonomice převažovaly v průběhu roku 1993 náznaky růstových tendencí.

Základními faktory tohoto vývoje na straně poptávky byly reálný růst poptávky domácností a výrazný růst exportu. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách byl v roce 1993 o 0,3% nižší proti roku 1992.

Výrazným rysem ekonomického vývoje byla stabilizace cen. Po počátečním výkyvu, daném zavedením nových daní, se pohyb cen zklidnil. Míra inflace (průměrná cenová hladina roku proti roku předchozímu) měřená indexem spotřebitelských cen za rok 1993 činila 20,8%, z toho vliv daňové reformy je odhadován na 8 procentních bodů. Ceny prosince 1993 proti prosinci 1992 se zvýšily o 18,2%.

Poprvé od počátku procesu transformace se v roce 1993 zvýšila celková produktivita práce v národním hospodářství o 2,4% proti roku 1992.

Pokles nezaměstnanosti z roku 1992 pokračoval ještě do května roku 1993. Od června měla nezaměstnanost vzestupnou tendenci. Ke konci roku 1993 dosáhla míra nezaměstnanosti 3,5%, tj. 185 tis. osob a proti konci předchozího roku se zvýšila a 50 tis. osob. Tento vývoj byl z pohledu zachování sociálního smíru příznivý.

Pozitivní posuny nastaly v roce 1993 v oblasti vnějších vztahů. Celkový exportní výkon se (včetně odhadu za Slovensko v roce 1992) zvýšil o 6,0% (bez Slovenska o 20,0%) při velmi umírněném vývoji importu - celkový import (včetně odhadu roku 1992 za Slovensko) se snížil o 3,1% (bez Slovenska zvýšení o 2,7%). Přebytkové saldo obchodní bilance v pojetí celní statistiky (vývoz fco české hranice minus dovoz fco hranice dodávajícího státu) ve výši 5,9 mld. Kč vyniká v porovnání s pasívem 45,3 mld. Kč v roce 1992.

Bilance běžného účtu platební bilance měla spolu s dominantní rolí přílivu zahraničního kapitálu pozitivní vliv i na devizové hospodaření. Celkové devizové rezervy vzrostly ke konci roku na 6,2 mld. USD, z toho rezervy ČNB z 0,8 mld. USD na počátku roku 1993 na 3,8 mld. USD (tj. cca čtyřměsíční dovoz). Směnný kurz české koruny byl v průběhu roku 1993 stabilní. Tím byly vytvořeny příznivé výchozí podmínky pro postupné zavádění plné směnitelnosti české měny.

Stabilita veřejných financí se projevila ojedinělým jevem v transformujících se ekonomikách - přebytkem státního rozpočtu (1,1 mld. Kč), i přírůstkem disponibilních zdrojů místních rozpočtů proti roku 1992 ve výši 3,9 mld. Kč.

Souhrnnou informaci o základních ukazatelích ekonomického vývoje podává tabulka:

III. Ekonomický výkon

III.1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

Výraznou charakteristikou ruku 1993 byla stabilizace a náznaky oživování ekonomického výkonu, které bylo dočasně v 1. čtvrtletí narušeno ekonomickými důsledky rozdělení ČSFR.

Z krátkodobého pohledu se obnovování růstu projevilo již ve druhém pololetí 1992. Růstové tendence byly přitom výrazně posíleny poptávkou vyvolanou podnikatelskými a spotřebitelskými expektacemi důsledků rozdělení státu a změny daňové soustavy. Závěr roku 1992 se vyznačoval zvýšením dovozu a zejména vzájemné obchodní výměny se Slovenskem, růstem spotřeby domácností a tvorby fixního kapitálu, jako předzásobení před očekávaným pohybem cen. Zvýšení cenové hladiny v důsledku zavedení daně z přidané hodnoty spolu s předzásobením obyvatelstva spotřebním zbožím a podnikatelské sféry investicemi (i v důsledku očekávaného rozdělení federace) výrazně omezilo poptávku na počátku roku 1993. Růstové tendence byly dočasně přerušeny, hrubý domácí produkt za 1. čtvrtletí 1993 byl ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku nižší o 1,8%, proti předchozímu čtvrtletí byl nižší dokonce o 8,9%. Výpadek ze začátku roku 1993 nebyl plně kompenzován a celkový roční hrubý domácí produkt nedosáhl úrovně předchozího roku.

Hrubý domácí produkt byl ve srovnání s předchozím rokem ve stálých cenách nižší o 0,3%.

Pramen: ČSÚ

Spotřeba domácností ve srovnání s předchozím rokem vzrostla ve stálých cenách o 1,5%, spotřeba vlády o 1,1%. Tvorba fixního kapitálu se snížila o 7,9%. Přitom nižší tempo spotřeby domácností a pokles tvorby fixního kapitálu byly ovlivněny efektem předzásobení před koncem roku 1992. Podíl spotřeby domácností na celkovém objemu HDP ve stálých cenách se zvýšil z 51,9% v roce 1992 na 52,8% v roce 1993, podíl tvorby fixního kapitálu poklesl z 29,7% na 27,4%.

Rozšíření zahraničních trhů umožnilo rychlý růst vývozu a zvýšení aktivního salda zahraničního obchodu s výjimkou obchodu se Slovenskem, kde došlo k výraznému snížení obratu. Dynamiku hrubého domácího produktu snižoval pouze pokles tvorby hrubého kapitálu.

III.2 Průmysl

Průmyslová produkce jako celek nedosáhla v průběhu roku v žádném měsíci úrovně roku předchozího. Celoroční objem průmyslové výroby roku 1993 byl ve stálých cenách o 5,3% nižší než v roce 1992. Přitom u malých organizací (do 24 pracovníků a fyzické osoby), které tvoří jen desetinu celkové výroby, bylo dosaženo výrazně lepších výsledků - růst o 19,7%.

I když se průmyslový output snížil v porovnání s rokem 1992, pokračovaly v průběhu roku 1993 strukturální přeměny.

TADY - třeba doplnit

ÚVOD

I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Souhrn veřejných rozpočtů

2. Výsledky státního rozpočtu

3. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí

4. Zapojení zdrojů Fondu národní`ho majetku k financování veřejných potřeb v roce 1993

II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Daňové příjmy

1a) Nepřímé daně

1b) Přímé daně

1c) Majetkové daně

1d) Clo

2. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

3. Ostatní (nedaňové) příjmy

III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů veřejných rozpočtů

2. Běžné výdaje veřejných rozpočtů

2.1. Transfery pro obyvatelstvo

2.2. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva

2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu státu

2.4. Neinvestiční dotace podnikům

2.5. Další běžné výdaje státního rozpočtu

a) Výdaje na dluhovou službu

b) Financování vládních úvěrů

c) Dotace finančním institucím

d) Dotace Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství

e) Clearingové zúčtování se Slovenskou republikou

f) Dotace občanským sdružením a výdaje na humanitární pomoc

3. Kapitálové výdaje státního rozpočtu

4. Zajišťování likvidity státního rozpočtu

IV. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍCH FONDU

PŘÍLOHY

a) Zpráva o kontrolní činnosti ministerstva financí a územních finančních orgánů za rok 1993

b) Zpráva o účinnosti práce celních orgánů v roce 1993

c) Zpráva o opatřeních v oblasti cen v roce 1993

ÚVOD

Státní rozpočet České republiky na rok 1993 byl schválen Českou národní radou dne 19. prosince 1992 zákonem č. 10/1993 Sb. Zákon stanovil objem jeho příjmů i výdajů ve výši 342,2 mld Kčs. V rámci výdajů státního rozpočtu byla stanovena dotace do rozpočtů okresních úřadů ve výši 17 mld Kčs určená pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí a dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 3 mld Kčs.

Takto schválený rozpočet byl prvním samostatným rozpočtem České republiky po rozdělení federálního státu. Přesto, že jeho sestavení byla věnována a mimořádná pozornost, neobešel se vývoj v průběhu roku bez dalších úprav a korekcí, které byly vyvolány potřebou reagovat na některé nově vzniklé skutečnosti na straně příjmů i výdajů státního rozpočtu.

Vláda tak v průběhu roku 1993 řešila celou řadu problémů, jejíchž finanční zabezpečení přesahovalo rámec rozpočtu schváleného Českou národní radou.

Změna státního rozpočtu byla provedena usnesením vlády České republiky č. 346 ze dne 23. června 1993. V návaznosti na tendence v plnění státního rozpočtu, především pak na příznivý vývoj jeho příjmové stránky, vláda rozhodla o úpravě (zvýšení) výdajů státního rozpočtu na rok 1993 v celkové výši 10,2 mld Kč. Tato úprava znamenala zvýšení výdajů státního rozpočtu zejména v těchto oblastech:

Z této částky byla 1 mld Kč (první dva tituly zvýšení) kryta použitím prostředků vládní rozpočtové rezervy a 9,2 mld Kč bylo kryto překročením rozpočtových příjmů. Objem rozpočtu se tak na straně příjmů i výdajů zvýšil o 9,2 mld Kč a jeho vyrovnanost byla zachována. Parlament České republiky byl o provedené úpravě státního rozpočtu informován ve zprávě vlády o hodnocení výsledků plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1993.

Příznivého plněni příjmů i v následujících měsících vláda využila v průběhu II. pololetí k dalšímu posílení některých nezbytných výdajových potřeb při zachováni vyrovnanosti státního rozpočtu. Rozhodla tak zejména o dalším zvýšení rozpočtu kapitoly školství o 0,8 mld Kč, o řešení útlumu uranových dolů ve výši 0,9 mld Kč, o poskytnutí vyšších výdajů na racionalizaci pozemkových úprav o 267 mil. Kč, o zvýšení platových tarifů v rozpočtových a příspěvkových organizacích ve výši 283 mil. Kč a o některých dalších rozpočtových opatřeních. V závěru roku pak bylo uvolněno 1,5 mld Kč k poskytnutí vyšších výdajů na majetkovou újmu Investiční banky a.s. a České spořitelny a.s., 0,96 mld Kč ke krytí dopadů z titulu embarga a 0,17 mld Kč za úplatný převod majetku podniku Meopta Brno.

V následujících částech zprávy je hodnocení plnění jednotlivých oblastí státního rozpočtu provedeno ve vztahu k rozpočtu po všech změnách, který kromě výše uvedených úprav zahrnuje i přesuny provedené v rámci zmocnění v jednotlivých rozpočtových kapitolách. Celkový objem takto upraveného rozpočtu činil 354,04 mld Kč, tj. o 3,5% více ve srovnání s objemem rozpočtu schváleným zákonem č. 10/93 Sb.

Vzhledem k tomu, že v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky k 31. 12. 1992 Česká republika převzala odpovídající část závazků býv. federace z minulých let (včetně roku 1992), zákon umožnil vydat v průběhu roku 1993 státní dluhopisy do výše 8 mld Kčs na úhradu části očekávaného schodku státního rozpočtu federace za rok 1992 připadající na Českou republiku a na úhradu případného schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1992. Současně stanovil, že část závazků ČSFR z minulých let ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou obchodní bankou ve výši 6,5 mld Kčs, která odpovídá výši závazků splaných v roce 1993, se mimořádně uhradí z Fondu národního majetku České republiky.

Dále bylo stanoveno, že Fond národního majetku v roce 1993 mimořádně poskytne 1 mld Kčs na podporu podnikání Českomoravské záruční a rozvojové bance a.s. a celkem 2 mld Kčs na majetkovou újmu peněžních ústavů České spořitelně a.s. a Investiční bance a.s.

Srovnání výsledků státního rozpočtu s rokem 1992 je velmi problematické a obtížné. Jde především o to, že v předchozím roce probíhalo rozpočtové hospodaření České republiky v podmínkách existence tří státních rozpočtů a vzájemných vztahů mezi nimi, včetně dotací poskytovaných z federálního rozpočtu. Na druhé straně v roce 1993 převzal státní rozpočet České republiky celou řadu výdajů, které byly v dřívějších letech zajišťovány z úrovně federace a jeho celkový objem tak výrazně vzrostl. Významnou změnu znamenal rovněž přechod k pojistnému systému financování zdravotní péče. Struktura výdajů a úroveň jednotlivých výdajových položek je proto značně odlišná.

Příjmová stránka rozpočtu pak byla poznamenána především odlišnostmi spojenými se zavedením nové daňové soustavy, platné od 1. 1. 1993 a tedy i s novou strukturou státních příjmů.

V dále uvedeném komentování výsledků na jednotlivých úsecích hospodaření státního rozpočtu za uplynulý rok je na tyto odlišnosti poukázáno s tím, že porovnání s výsledky za rok 1992 je značně ztíženo, jeho vypovídací schopnost je velmi omezena a ne vždy je lze provést.

I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Souhrn veřejných rozpočtů

Za souhrn veřejných rozpočtů (tj. státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí) skončilo rozpočtové hospodaření České republiky celkovým přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 12,21 mld Kč. V tom přebytek hospodaření státního rozpočtu dosáhl 1,08 mld Kč a rozpočty okresních úřadů a obcí vykázaly přebytek 11,13 mld Kč.

*) po vyloučení dotací poskytnutých ze státního rozpočtu do místních rozpočtů

Ve struktuře veřejných rozpočtů výrazně vzrostla váha státního rozpočtu, který po zániku federace převzal celou řadu výdajů financovaných v předchozích letech z prostředků federálního rozpočtu. Kromě převedení orgánů býv. federace šlo o tak významné položky jako jsou např. výplata státního vyrovnávacího příspěvku, výdaje na řešení zaměstnanosti, financování vládních úvěrů, výdaje na dluhovou službu atd.

Celkový objem státního rozpočtu tak v porovnání s rozpočtem na rok 1992 vzrostl o více než 86 mld Kč, tj. zhruba o jednu třetinu.

Významný zásah do objemu rozpočtů znamenala rovněž změna ve financování zdravotnictví, založená na zavedení pojistného systému a novém způsobu financování zdravotní péče prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Podle zákona ČNR č. 592192 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, jsou výdaje na provádění zdravotní péče hrazeny v rozhodující míře z pojistného placeného pojištěnci a zaměstnavateli. Státní rozpočet hradí pojistné pouze za tzv. neproduktivní skupiny osob. Výdaje státního rozpočtu se v důsledku této změny snížily o cca 33,5 mld Kč. Zároveň se tak dosavadní soustava veřejných rozpočtů rozrostla o další samostatný rozpočet zdravotního pojištění (výsledky plnění pojistných plánů zdravotních pojišťoven jsou uvedeny v samostatné části zprávy).

Vysoké překročení rozpočtem předpokládaných příjmů i výdajů se soustředilo především do oblasti hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí, kde vedle vyšší tvorby jejich vlastních příjmů, zejména daňových, došlo k vysokému inkasu ostatních příjmů. Tato skutečnost umožnila vysoké překročení původně uvažovaných výdajů vynakládaných v těchto článcích rozpočtové soustavy. Jestliže schválený rozpočet předpokládal, že z celkových výdajů zahrnutých v souhrnu veřejných rozpočtů bude cca 15% vynaloženo rozpočty okresních úřadů a obcí, dosáhl tento podíl ve skutečnosti 21,5%. Došlo tak k výraznému přelití prostředků z ústředně řízené sféry do sféry místních rozpočtů.

Při hodnocení dosažených výsledků je třeba přihlédnout k tomu, že některé výdaje, spojené zejména s financováním splátek zahraničních závazků bývalé ČSFR z minulých let a dále s podporou malého a středního podnikání a s řešením majetkové újmy peněžních ústavů, byly v uplynulém roce hrazeny z prostředků Fondu národního majetku. Z celkově vyčleněných prostředků ve výši 9,50 mld Kč bylo na tyto účely použito 8,46 mld Kč.

Místní rozpočty zapojily k financování svých výdajů v roce 1993 ve větší míře mimorozpočtové zdroje, včetně prostředků z minulých let. Zapojením prostředků fondů, zejména fondu rezerv a rozvoje a přijatých úvěrů a příjmů z komunálních obligací byly celkové příjmy místních rozpočtů zvýšeny o 10,3 mld Kč, z toho 4,1 mld Kč nad částku uvažovanou rozpočtem. Bez zapojení těchto dalších zdrojů by saldo běžného hospodaření místních rozpočtů za rok 1993 činilo pouze 0,86 mld Kč.

Při tomto celkovém hodnocení plně platí již dříve uvedená výhrada, pokud jde o srovnatelnost dosažených výsledků veřejných rozpočtů s rokem 1992 vzhledem ke zcela odlišným podmínkám hospodaření zejména státního rozpočtu.

Zákonem o rozpočtu byla schválena emise státních dluhopisů k úhradě části schodku státního rozpočtu federace, příp. schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1992 ve výši do 8 mld Kčs. V návaznosti na skutečně vykázané schodky obou rozpočtů za rok 1992 byla emise na základě zákona ČNR č. 172/93 Sb. provedena formou emise státních pokladničních poukázek v nominální hodnotě 6,7 mld Kč.